Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 258. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 35 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Franke, dr. Winter.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Predsednictvo senatu dosly pripisy namestka predsedy vlady ze dne 27. brezna 1925, c. j. 1927/1096/S m. r. a c. j. 1928/ 1096/S m. r. a ze dne 28. brezna 1925, c. j. 1977/909/S m. r.

Zadam pana zapisovatele sen. dr. Krouskeho, aby precetl uvedene pripisy namestka predsedy vlady.

Zapisovatel sen. dr. Krousky (cte):

"Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske

President republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 27. brezna 1925 podle §u 30 ustavni listiny zasedani Narodniho shromazdeni za ukoncene.

Namestek predsedy vlady:
Jiri Stribrny v. r.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske

President republiky svolal podle §u 28 ustavni listiny rozhodnutim ze dne 27. brezna 1925 senat Narodniho shromazdeni k jarnimu zasedani na den 31. brezna 1925 do jeho sidla Prahy.

Namestek predsedy vlady:
Jiri Stribrny v. r.

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske

President republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 28. brezna 1925 zadosti ministra. socialni pece Gustava Habrmana za zprosteni z duvodu zdravotnich z uradu ministra socialni pece a jmenoval ministrem socialni pece poslance Narodniho shromazdeni dra Lva Wintera.

O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Namestek predsedy vlady:
Jiri Stribrny v. r."

Predseda: Predstavuji slavnemu senatu noveho clena vlady pana posl. dr. Wintera. (Potlesk.)

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen.dr. Herzigove, Lukschovi a Sperovi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2096. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni "Dodatkova umluva k obchodni dohode mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Rakouskou, uzavrene v Praze dne 4. kvetna 1921", podepsana dne 27. listopadu 1924 ve Vidni.

Tisk 2097. Vladni navrh, kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske 1. Umluva mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o uprave zavazku v rakouskouherskych korunach, podepsanou v Praze dne 18. cervna 1924 a zaverecny zapis k teze umluve; 2. Umluva mezi Ceskoslovenskou republikou a republikou Rakouskou o vzajemnych pohledavkach z vyuctovani nositelu pensijniho pojisteni, podepsanou v Praze dne 12. cervence 1924 a dodatek k teto umluve.

Tisk 2098. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Danskym, sjednana v Praze dne 18. prosince 1924.

Tisk 2099. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni "Dodatecna uprava, doplnujici obchodni umluvu ze dne 17. srpna 1923", sjednana mezi republikou Ceskoslovenskou a Francii a podepsana v Parizi dne 18. srpna 1924 a "Protokol prilozeny k dodatecne uprave, doplnujici umluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsany v Parizi dne 4. zari 1924.

Tisk 2100. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu dohoda o prodlouzeni prozatimni upravy obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenymi Staty Americkymi ze dne 27. rijna 1923, sjednana v Praze dne 5. prosince 1924 a uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 18. prosince 1924, cis. 314 Sb. z. a.n.

Tisk 2121. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni o poplatcich, taxach a kolcich (hraci karty) - (tisk 2104). (Predsednictvi prevzal mistopredseda Valousek.)

Zapisy o 255.-257. schωzi senαtu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Mistopredseda Valousek: Prikrocuji k projednavani dnesniho denniho poradu, a to nejprve k bodu 1, jimz je:

1. Zprava zivnostensko-obchodniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 2087), kterym se upravuje territorialni rozsah nabytych zivnostenskych opravneni. Tisk 2103.

Zpravodajem je pan sen. Sehnal. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavny senate! Vznik naseho noveho statu, povstaleho z obvodu dvou drive samostatne spravovanych celku, prinesl nam s sebou nutnost v prvopocatku ponechani v platnosti te doby stavajicich zakonu, na jedne strane rakouskych, na druhe strane uherskych. Tak stalo se i se zakony zivnostenskymi, takze v oblasti Cech, Moravy a Slezska zustal v platnosti zakon drive rakousky se svymi prisnymi ustanovenimi, v oblasti Slovenska a Podkarpatske Rusi zakon uhersky, daleko liberalnejsi. Byvala vlada rakouska mela zcela jine predpisy nez Uhersko. V Rakousku byl platny zakon c. 199 r. z. ze dne 16. srpna 1907. Zivnostensky rad tento puvodne byl upraven ve starem Rakousku cisarskym patentem ze dne 20. prosince 1859, r. z. c. 227. Tento potom vesel v platnost dnem 1. ledna 1860. Mnohokrat byl jiz zmenen a doplnovan, tak zakonem ze dne 15. brezna 1883, r. z. c. 39, 8. brezna 1885, c. 22 r. z., 23. unora 1897, c. 63 r. z., 25. unora 1902, c. 49 r. z., 22. cervence 1902, c. 155 r. z., 18. cervence 1905, c. 125 r. z., potom 5. unora 1907, c. 26, r. z., vedle mensich zmen, resp. doplnku, jez staly se, a to 16. ledna 1895, c. 21 r. z., 30. brezna 1880, c. 33 r. z., 4. dubna 1889, c. 39 r. z., 4. cervence 1896, c. 205 r. z. a ministerskym narizenim ze dne 23. zari 1905, c. 151 r. z. Posledni jeho zmena nastala 16. srpna 1907, pod c. 199 r. z. Naproti tomu v Uhrach pak v ohledu zivnostenskeho opravneni platil zakon c. 17 z r. 1884 a c. 12 zak. cl. z r. 1908, jimz upravena byla reciprocita co do zivnostenskeho opravneni. Nez tento pozbyl platnosti sve prevratem. Tento pravni stav dvojich sfer zakonnych mel byti odcinen prijatym zakonem ze dne 10. rijna 1924, cis. 259 Sb. z. a n., jenz znamena castecnou unifikaci zivnostenskych zakonnych predpisu. Tento zakon vsak, ponevadz vztahuje se primo jen na uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi, nezarucuje uplne rovna prava zivnostenskych opravneni ziskanych na uzemi Cech, Moravy a Slezska, kterazto opravneni davala moznost prenaseni zivnosti, pripadne zrizovani zavodu vedlejsich, neb skladu po cele republice, a opravneni, ziskanych na uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi na podklade zakona drive uherskeho, ktery nedava moznost prenaseni podobneho na uzemi druhych casti republiky. Proto ma byti vydan tento zakon, kteryz znamena uplne zrovnopravneni obou ruzne ziskanych opravneni zivnostenskych, takze oboustranne bude mozno prenaseti podniky zivnostenske, zrizovati filialky a sklady v celem state, ovsem, kdyz vyhoveno bude jinak zakonnym predpisum, zvlaste ohlasovacim.

§ 1 vladniho navrhu odstavec (1) ustanovuje pro samostatne zivnostniky, jejichz opravneni opira se o opravneni nabyte na uzemi, kde plati zivnostensky rad drive rakousky, ze mohou se zarizovati, jak vyse uvedeno, i na uzemi, kde platil drive zakon uhersky; v (2) odstavci tehoz paragrafu priznavaji se obdobna prava pro ty, kteri nabyli zivnostenskeho opravneni na uzemi, kde plati zivnostensky zakon drive uhersky s vyjimkou § 4. Odstavec (1) vylucuje zivnost zubnich techniku, pro kterou plati jiz zvlastni ustanoveni zakona ze dne 14. dubna 1920, c. 303 Sb. z. a n., a zivnosti stavebni, jichz pomer upravuje se §em 2 tohoto zakona.

Tento pomer upravuje se tak, ze stavitele, zednicti, tesarsti, kamenicti a studnarsti mistri mohou sva opravneni prenaseti na uzemi druhe sfery jen do miry opravneni platnych pro prava nabyta na zaklade zakonu te ktere sfery, takze opravneni, nabyta na podklade prava drive rakouskeho, opravnuji prenaseni zivnosti, zrizovani skladu i pobocnych zavodu a provadeni praci v uzemi Slovenska a Podkarpatske Rusi jen v te mire, v jake mohou jich uzivati opravnenci podle zakona drive uherskeho, a naopak techto v Cechach, Morave a ve Slezsku v mire, jak opravnenci podle zakona drive rakouskeho jich tamze uzivaji.

§ 3 rozsiruje prava ziskana na podklade zakona ze dne 10. rijna 1924, c. 259 Sb. z. a n. -predloha t. zv. unifikacni -na oblast celeho statu.

§ 4 stanovi, ze nevztahuje se ustanoveni §u 1 na ty zivnostniky,

(1) kteri v dobe ziskani sveho opravneni na podklade zakona drive uherskeho v case od 28. rijna 1918 do 31. kvetna 1925 -kdy konci platnost zakona drive uherskeho na Slovensku a Podkarpatske Rusi -nemeli domovskeho prava v nektere obci na Slovensku neb Podkarpatske Rusi, aby se tak predeslo obejiti se strany tech, kteri sve domovske pravo maji v ostatnich castech republiky, kteri pro toto siroke pravo meli by si opatriti opravneni na podklade zakona zivnostenskeho drive rakouskeho;

(2) dale jde-li o preneseni zivnosti, zrizeni vedlejsiho zavodu nebo skladu, je-li treba pri tom predloziti prislusnemu uradu 1. stolice domovsky list;

(3) zakaze-li zivnostensky urad preneseni techto svrchu jmenovanych opravneni v dusledku nezachovani podminek druhe vety odst. 1, totiz, nebyla-li prislusnost domovska ziskana jiz pred 28. rijnem 1918 na Slovensku neb Podkarpatske Rusi.

Platnost tohoto omezeni konci po uplynuti 10 roku, takze v roce 1935 nabyva jiz kazdy, kdo jakymkoli zpusobem ziskal zivnostenske opravneni, pravo, aby sve opravneni vykonaval po cele republice.

Zivnostensky vybor zabyval se touto osnovou zakon, ve sve schuzi konane dne 17. brezna 1925 a dosed k jednomyslnemu presvedceni, ze osnova znamena postup v unifikaci a zejmena vyrovnani prav vsech obcanu uzivajicich zivnostenska opravneni drive ruznych zakonnych sfer a uznav duvody vladou uvedene, doporucuje slavnemu senatu prijeti osnovy zakona podle vladniho navrhu beze zmeny.

Vybor projevil pri tom prani, aby na pripravnych pracich pro vydani jednotneho zakona v ministerstvu prumyslu a obchodu bylo co nejintensivneji pracovano, by navrh jeho co nejdrive byl podan Narodnimu shromazdeni.

Mne, jako zpravodaji, nezbyva nic jineho, nez abych jmenem zivnostensko-obchodniho vyboru pozadal slavny senat, by tento navrh schvalil.

Mistopredseda Valousek (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, budeme hlasovati.

Konstatuji, ze senat je schopen usnaseti se.

Prosim, aby pani zaujali mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivych paragrafu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Namita nekdo z panu proti tomu neco? (Namitek nebylo.) Neni jich.

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu a uvodni formuli tak, jak je vyznacena ve zprave vyborove tisk 2103, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych paragrafu i s uvodni formuli prijima se podle spravy vyborove ve cteni prvem.

Pristoupime k projednani bodu dalsiho, jimz je:

2. Druhe cteni zpravy vyboru ustavnopravneho o usneseniu poslaneckej snemovne (tlac 2105) ku vladnemu navrhu zakona, ktorym sa s prozatymnou platnostou upravuju niektore ustanovenia obecneho sriadenia v Podkarpatskej Rusi. Tisk 2117.

Zpravodajem je pan sen. dr. Daxner.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Nemam.

Mistopredseda Valousek: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s naznacenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v uvedenem zneni take ve cteni druhem.

Na dennim poradu dale je:

3. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2107) o vladnim navrhu zakona o odkladu exekucniho vyklizeni mistnosti. Tisk 2118.

Zpravodajem je pan sen. Slavik.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Slavik: V §u 5 ve 2. radce na konci za slovem "veci" ma byti carka.

Mistopredseda Valousek: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli i s opravou panem zpravodajem vyznacenou, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli s uvedenou tiskovou opravou prijima se v naznacenem zneni ve cteni druhem.

Dalsim bodem je:

4. Druhe cteni zpravy I. branneho vyboru, II. socialne-politickeho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2109) k vladnimu navrhu zakona o zachovani pracovnich (sluzebnich) pomeru po dobu cviceni ve zbrani (cviceni sluzebnich). Tisk 2119.

Zpravodajove jsou: za vybor branny sen. dr. Herben, za vybor socialne-politicky sen. Panek, za vybor rozpoctovy sen. Klecak.

Tazi se panu zpravodaju, zdali navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Herben: Mam jen tri opravy. Na konci §u 4 v posledni radce pred slovem "pokud" ma byti carka. Dale v §u 6 ve 3. radce za slovy "cviceni sluzebniho" ma byti carka. Konecne v §u 8 ve 4. radce ze spoda pred slovy "pokud vyse davek poskytovanych" ma byti carka.

Mistopredseda Valousek: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli i s opravami panem sen. dr. Herbenem navrhovanymi, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli i s opravami uvedenymi panem zpravodajem sen. dr. Herbenem prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Pristoupime k hlasovani o resoluci vyboru socialne-politickeho, otistene ve zprave vyborove.

Kdo souhlasi s touto resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Pristoupime k projednani bodu dalsiho, jimz je:

5. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Uzhorode ze dne 4. unora 1925 c. T. k. IX. 83/25-2 za vydani sen. Bodnara k trestnimu stihani pro precin podle §u 14 c. 3. a 5. zakona c. 50 ex 1923 Sb. z. a n. (c. 11185/25 preds.) Tisk 2101.

Zpravodajem je pan sen. dr. Stransky. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Stransky: Slavny senate! Dne 26. rijna 1924 poradala komunisticka strana schuzi ve Svaljave. Jako recnik vystoupil na teto schuzi sen. Bodnar a tu pravil mezi jinym: "Delnictvo v roce 1918 melo zbran v ruce, ale intrikou socialne-demokraticke strany bylo odzbrojeno a to byla velka chyba, ze delnictvo nevzalo vlast do svych rukou. Na to vsak jeste prijde cas . . ."

Dale pravil: "Na Podkarpatske Rusi byli po prve Madari, kteri nechali zde asi 1000 mrtvol, a ti bojovali za osvobozeni rusinskeho naroda. Madarsky rezim byl spatny, ale stokrat byl lepsi nezli dnesni tak zvany demokraticky cesky rezim, Madari zabrali pouze jazyk narodu, ale Cesi vse, co jen je mozno. Na priklad jazyk, svobodu, a k tomu jeste prinesli uzavreni hranic, dane a nezamestnanost. Rusinsky narod muze za to osvobozeni zeme zemriti hladem."

Konecne pravil take:

"Takove osvobozeni mame v tak zvane >svinske demokraticke republice<."

Koncipista, ktery byl teto schuzi pritomen, po techto slovech - kdyz byl drive vyzval predsedu, aby upozornil recnika, ze se takto nesmi mluviti a sen. Bodnar nicmene dale mluvil - rozpustil schuzi.

Lec sen. Bodnar mluvil dale a teprv, kdyz zastupce uradu povolal cetnickou hlidku, odesel sen. Bodnar.

Ve shora naznacenych vyrocich shledava soudni stolice v Uzhorode podezreni, ze sen. Bodnar verejne popuzoval k zasti proti jednotlivym skupinam obyvatelu pro jejich narodnost a jazyk, a ze verejne zpusobem surovym a stvavym hanobil republiku tak, ze to muze sniziti jeji vaznost, cimz se stal podezrelym z precinu ruseni obecneho miru podle § 14 c. 3 a 5 zak. ze dne 19. brezna 1923, c. 50 Sb. z. a n.

Imunitni vybor uvaziv, ze vetsina techto vyroku, pokud obsahuji urcite skutky a udalosti, nezaklada se na pravde, a pokud jevi se byti kritikou, maji ocividne raz stvani proti ceske narodnosti, uvaziv dale, ze z takovychto vyvodu, stvave prednesenych, povstava casto, jak mnohe pripady tomu nasvedcuji, velke nebezpeci pro zivot a majetek lidi, a uvaziv konecne, ze v tomto pripade nejde stihajicim uradum o to, aby bylo sen. Bodnarovi znemozneno vykonavani jeho senatorskeho mandatu, usnesl se na tom, aby slavny senat souhlas ke stihani sen. Bodnara v tomto pripade dal.

Mistopredseda Valousek: Ke slovu prihlasil se pan sen. Matuscak. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. Matuscak: Slavny senat ! Nuteny som k tomu, aby som protestne ujal sa slova zase v imunitnej otazke, lebo da sa vidiet, ze velmi casto mame vylifrovanie z poslaneckej snemovne a senatu tak zvany atakt proti opozicnym clenom a mnohokrat sa aj presvedcili ti vydani clenovia, ze proti nim ten zaslany material, ako obzaloba ku sedriam, nema ziadneho spravneho zakladu, ale od agent-provokaterov a spiclov je hodnymi lozami vyfutrovana, s ciernou barvou vymalovana; obzalobny material konecne dojde ku zakonodarnemu sboru a imunitny vybor tu vec skumava a vidi v tejto podanej zprave ohromne nebezpecie proti republike, lebo ten cert je hodne ciernou barvou malovany, ktory by mohol poskodit koalicnej burzoazii.

A imunitny vybor ihned robi svoju povinnost, ako s viazanou marsrutou a doporucuje slavnej snemovni alebo senatu, aby ten dotycny clen bol vydany k trestnemu stihaniu a su velmi radi, ked jedneho clena vylifrovat mozu. Samozrejme netyka sa to tak ostre tak zvaneho statotvorneho clena Narodneho shromazdenia.

Ako by ti pani zpravodajovia imunitneho vyboru zkusili to chovanie policistov, cetnikov, notarov, zupanov atd. inych provokatorov, zaiste by oni sami navrhovali odstranenie neziadanych zivlov zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi a nechali by si len samych poctivych ludi.

Dalo by sa vidiet tu v senate v jednom zasedani pri imunitnej otazke sen. Bodnara, ako zpravodaj v antipatickom smysle vystupil a neslusneho vyrazu uzil, ze 25 mandatov mu prial tam, kam to neslusi. Taky vyraz nepatri do senatu od tak zvaneho vzdelaneho senatora a zpravodaja.

Ako je znamo, ze mame moc koalicnych lekarov, ktori namahaju sa tym revolucnym zivlom injekcie davat, aby im horucka klesala, ale v tomto pade su ti pani lekari na velkom omyle, ponevac stane sa to naopak, nasa horucka urobi tym koalicnym sef-lekarom ohromne potenie, ze nebude pre nich ziadna klinika a profesor, aby na nohach mohli chodit zdravi.

Slavny senat! Dobre viem, ze moje prianie sa neuskutocni, ale prosim, aby sen. Bodnar vydany nebol.

Mistopredseda Valousek: Slovo k doslovu ma pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. dr. Stransky: Slavny senate ! Jen nekolika slovy chci reagovati na to, co prave prednesl kolega Matuscak. Pravil, ze imunitni vybor dostane od tamejsich uradu marsrutu a podle toho ze vydava. Ale ja jsem v celych spisech niceho o nejake marsrute necetl. (Sen. Matuscak: Proc Soukup nebyl vydan a proc vydavate jen bolseviky?) Ale proto prece nemuzete tvrditi, ze by imunitni vybor byl dostal nejakou marsrutu, ja jsem ve spisech o marsrute niceho nenalezl.

Dale rika pan kolega Matuscak, ze pruvodni material v techto vecech obycejne nemiva zadneho spravneho zakladu. My to nemuzeme zkoumati, my bychom musili vsechny svedky vyslychati, vsecky ty lidi, kteri byli ve schuzi pritomni, pozvati sem, coz by jiste vedlo k dusledkum, jez by byly neproveditelny. My musime prozatim veriti tomu, co je ve spisech, a je veci tamejsiho soudu, aby posoudil, zdali to je pravda nebo ne. Tim, ze senat nekoho vydava soudu, nepravi, ze ma byti odsouzen, nybrz to je vec tamejsiho soudu. My nemuzeme soudu predbihati.

Tedy ja prece jen musim trvati na tom, aby slavny senat navrh imunitniho vyboru prijal. Neracte pustiti se zretele, coz pada v techto vsech pripadech, zejmena na Podkarpatske Rusi, silne na vahu; ze to je zeme, ktera teprve nekolik roku je s nami spiata. Tamejsi obyvatelstvo musi byti odchovano pro statni myslenku Ceskoslovenske republiky. (Sen. Matuscak: Ale dejte tam poctive uredniky.)

Racte prominouti, kdyz ma nekdo stiznost proti uredniku, muze ji podati, a on bude stihan. Stalo se to jiz v mnohych pripadech. Jsme toho svedky, ze zlorady tam od uredniku tech nebo onech spachane byly skutecne trestany. Ale jak ma nastati mir, pokoj a poradek v takovem state a jak ma tam byti zakotvena statni myslenka, kdyz ti, kteri prave pro tuto statni myslenku maji horovati a pracovati, ponevadz stoji v cele lidu, stvou ten lid proti teto statni myslence, kdyz spilaji republice, ze je svinska a kdyz na ceskou narodnost, ktera. je vedouci v tomto state, kydaji takovou hanu, jakou si nedovoluji ani nejvetsi nepratele ceskeho naroda.

Lituji velice, ze musim stati na tom, aby slavny senat navrh imunitniho vyboru prijal, ponevadz v techto recech je velke nebezpeci pro republiku.

Mistopredseda Valousek: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby sen. Bodnar pro precin podle §u 14 c. 3 a 5 zakona c. 50 ex 1923 k trestnimu stihani vydan byl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby sen. Bodnar k trestnimu stihani vydan byl, se prijima.

Sdeluji, ze do vyboru zahranicniho nastupuje za sen. K. Friedricha sen. dr. Naegle.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 2. dubna 1925 o 16. hodine s timto

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2104) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni o poplatcich, taxach a kolcich (hraci karty). Tisk 2121.

2. Zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2112) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zavadi placena dovolena pro zamestnance. Tisk 2120.

3. Druhe cteni zpravy zivnostensko-obchodniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 2087), kterym se upravuje territorialni rozsah nabytych zivnostenskych opravneni. Tisk 2103.

4. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Kosicich ze dne 18. prosince 1924, c. Tk. III. 2451/24/3 za svoleni k trestnimu stihani sen. Klimko pro zlocin nasili proti vrchnosti podle § 2 odst. 2 zak. cl. XL/1914, pro precin ruseni obecneho pokoje podle § 14 c. 3 zak. c. 50/1923, pro precin sireni nepravdivych zprav podle § 18 c. 2 a 3 zak. c. 50/1923, pro precin utrhani na cti podle § 1 3 a 1 a 2 zak. cl. XLI/1914, pro precin podle § 18 c. 1, 2 a 3 zak. c. 50/1923 a pro precin podle § 15 c. 2 zak. c. 50/1923 (c. 10892 preds.). Tisk 2114.

Ma nekdo namitek proti tomuto navrhu? (Namitek nebylo.) Neni jich.

Koncim schuzi.