Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 256. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 45 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr. Franke, Habrman, Malypetr, Sramek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano:

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 2094. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2002), jimz se provadi § 105 ustavni listiny (zakona ze dne 29. unora 1920, c. 121 Sb, z. a n.) - (tisk 4973).

Tisk 2095. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4955) zakona o uprave promlcecich lhut pro nektere pohledavky a zavazky v pomeru k cizine (tisk 5018).

Tisk 2102. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5054) zakona o prodlouzeni promlceci lhuty pro nektere pohledavky (tisk 5069).

Tisk 2105. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5008) zakona, jimz se s prozatimni platnosti upravuji nektera ustanoveni obecniho zrizeni v Podkarpatske Rusi (tisk 5070).

Tisk 2113. Usneseni poslanecke snemovny, o vladnim navrhu (tisk 5061) zakona o nedelich, svatcich a pamatnych dnech republiky Ceskoslovenske (tisk 5119).

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 2104. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 5064) zakona, kterym se meni nektera ustanoveni o poplatcich, taxach a kolcich (hraci karty) - (tisk 5075).

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 2106. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5091) zakona o ochrane najemniku (tisk 5113).

Tisk 2107. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5093) zakona o odkladu exekucniho vyklizeni mistnosti (tisk 5117).

Tisk 2112. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 5112) zakona, kterym se zavadi placena dovolena pro zamestnance (tisk 5118).

Vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 2108. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5065) zakona o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (tisk 5081).

Vyboru socialne-politickemu, brannemu a rozpoctovemu:

Tisk 2109. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 4960) zakona o zachovani pracovnich (sluzebnich) pomeru po dobu cviceni ve zbrani (cviceni sluzebnich) - (tisk 5092).

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o usnesenich poslanecke snemovny c. t. 2095, 2103, 2105, 2106, 2107 a 2109 podaly zpravu do nejblizsi pristi schuze, ktera se kona ve ctvrtek dne 26. brezna, o 17. hodine a o usnesenich poslanecke snemovny c. t. 2094, 2104, 2108, 2112 a 2113 ve lhute co mozna nejkratsi.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Navrhuji, aby 1. a 2. odstavec dnesniho denniho poradu, tykajici se imunitni veci pana sen. Bodnara, slouceny byly v jediny odstavec a aby v pripade, ze bude o techto vecech zahajena debata, byla debata jednotna.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Body ty zneji:

Zadam pana zpravodaje sen. dr. Stranskeho, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Stransky: Slavny senate! Racte dovoliti, abych dnesni sve zprave predeslal nekolik vseobecnych poznamek. Bude vam zajiste napadne, ze, ackoliv jsme teprve, tusim, pred 3 dny odhlasovali jednu imunitni aferu kolegy Bodnara, mame dnes jiz opetne ciniti se dvema, a zaroven nalezli jste jiz na svych stolech novy tisk, kde pata imunitni afera kolegy Bodnara ma byti projednana. Ackoliv vec jest velice vazna, prominte, ze vzpominam tu jiste sve zkusenosti. Jednou jsem videl velkeho jedlika svestkovych knedliku, ktery je jedl tak, ze jeden mel jiz v hube, druhy na vidlicce a na treti se jiz dival. (Sen. A. Friedrich [nemecky]: Pane zpravodaji, psi kteri stekaji, nekousou!) Mozna, ale my zde stojime na tom stanovisku, na kterem stal onen chlapec, ktery utikal pred stekajicim psem, a kdyz mu ucitel rekl, aby se nebal, ze psi, kteri stekaji, nekousou, rekl: "No jo, pane uciteli, ja to vim, ale je to tak jiste, ze to ten pes take vi?" (Veselost.)

Ta vec neni tak jednoducha.

Velecteni panove a damy! Jedna z nejvetsich mravnich vyhod kazdeho senatora a poslance jest imunita. Je to jeho nejdulezitejsi pravo. Je to privilej, kterymz je vlastne zrusena pred zakonem a pred pravem rovnost vsech obcanu, nebot nasi mandatari, ti, kteri nam davaji mandat, jsou odpovedni za kazdy trestny skutek stejne a rovne mezi sebou. My vsak mame privilej predne absolutni imunitu za to, ze nemuzeme vubec byti stihani za to, co mluvime zde, a mimo to mame relativni imunitu, ze nemuzeme byti stihani za sve reci mimo parlament, leda tehdy, kdyz dotceny zakonodarny sbor, tedy budto poslanecka snemovna, jde-li o poslance, nebo senat, jde-li o senatora, da svoleni k tomuto stihani.

Velecteni! Zajiste mi date za pravdu, kdyz tvrdim: Jestlize zakon vybavil cely souhrn lidi timto privilejem, touto nerovnosti pred pravem a zakonem, mel k tomu a musil miti jeden nejdulezitejsi predpoklad, totiz ten, ze ti poslanci a ti senatori, kterym se tento privilej udeluje, ho nezneuziji. Proto take nejsme toho svedky, ze by v konstitucnich a v pokrocilych statech, kde obyvatelstvo a jmenovite poslanci jsou uvedomeli a vedomi si te moci, kterou jim zakon dal, jako v Anglii a ve Francii, neni tak casto imunitnich afer jako u nas. Racte si predstaviti, velecteni panove, jake to ma dusledky pro stat, kdyz v tom kterem obyvatelstvu, v tom kterem kraji, kde lid je vice nebo mene snad temperamentni, prave ten, ktery ma buditi v nich smysl pro zakon, pro pravo, pro poradek, pro verejny mir, pro stat, kdyz ten, ktereho oni si zvolili za politickeho sveho vudce, misto co by je vychovaval, co by posilnoval v nich toto vedomi, stavi se v celo tech, kteri jako malcontentni a davajici si nazev jen oposicniku, podryvaji zaklady tohoto statu. (Sen. A. Friedrich [nemecky]: To se uz musi Asie jinak posuzovati, nez Evropa!) Odpustte, my prece nejsme v Asii! (Sen. A. Friedrich: Ale tam to je kus Asie! - Sen. dr. Kovalik: At statni urednici nezneuzivaji sve moci!) Kdyz statni urednik zneuzije svoji moci, podleha velice prisnemu zakonu za to, ale senator podleha tomu zakonu teprve tehdy, kdyz senat svoli. V tom jste zajiste vy lepe na tom, nez ten urednik, ponevadz jej stihne tezky trest. Ale vy mne muzete rici, ze on neni trestan. Snad znate pripad, ze nebyl trestan, ponevadz se mu to patrne nedokazalo, nebo nenalezl se zalobce, neudalo se to, ale nemuzete rici, ze by nase justice byla tak korumpovana, kdyz se ji ukaze na zlocin a zlocince a da se ji material do rukou, aby se na zaklade toho postavila proti tomu uredniku, ze by se to nedelo. Ja znam vady a nedostatky nasi verejne spravy a nasi spravedlnosti take, ale racte dovolit, pane kolego, abych ukazal na to, ze v tak mladem state, jako je republika Ceskoslovenska, nemuze prece byti jiz vsechno v tak idealnim stavu, jako je to ve statech, ktere existuji jiz staleti.

Tento tyden nahodou, ackoliv jinak vubec nechodim do kinematografu - nemel jsem co delat od 1/2 6 - sel jsem do biografu Sanssouci. Tam davali velice zajimavy film. Kdybych byl vladou, zakoupil bych tento film a daval bych jej predvadeti ve vsech obcich a mestech na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Je to film nazvany "Desatero prikazani". Co je tam videti velice krasneho a nazorneho? V druhe casti tohoto filmu je tam videti, jak zide byli v Egypte porobeni, jak musili vykonavati tezke prace, jak padali pod jhem a knutami Egyptanu, az se konecne Mojzisovi podarilo, dostati je z teto poroby, dostati je z otroctvi. On trestal, on dovedl vyprositi od Pana Boha, ze trestal Egyptany tak dlouho, az propustili zidy z poroby, on je vedl Rudym morem, ale museli se pak zdrzeti na hore Sinai a jelikoz se jim nevedlo v te pousti tak dobre, jako v Egypte, zesuroveli, pocali kriceti, ze se jim styska po hrncich v Egypte - nerikam v Madarii, ale v Egypte. (Veselost. - Sen. dr. Kovalik: Protestuji proti tomu! - Nam se nestyska po zadnych hrncich, dokazte to! - Veselost.) Pane kolego, beru to velice rad na vedomi. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Neracte rusiti recnika!

Zpravodaj sen. dr. Stransky (pokracuje): Velice rad beru na vedomi ujisteni pana kolegy Kovalika, ze protestuje proti tomu. Vitam tento protest, ale v tech recech, ktere tu prectu, jest opak toho. Tam neni protest, tam jsou stesky po madarske vlade, a proto jsem byl nucen to slovo uvesti.

Kdyz ti zide jen proto, ze musili dlouha leta se brati pousti, ztratili trpelivost a nasledkem toho zacali reptati proti Mojzisovi a volali po tech egyptskych hrncich, doslo to tak daleko, ze se konecne v nabozenskem ohledu zblaznili, zridili si zlate tele a zacali kolem teto modly tanciti, az se Mojzis vratil a privedl je k rozumu. Nasel se vsak Aron, ktery je postval. U nas bohuzel, je tech Aronu vic, nez je nam prijemne. (Veselost. - Sen. Niessner [nemecky]: Kdo ale u nas je tim Mojzisem?) Prosim, u nas muze byti ten Mojzis presidentem, nebo to muze byti jen idea, tuzba po volnosti, svobode a samostatnosti. To je nas Mojzis! (Sen. Niessner [nemecky]: Toho presidenta vy vsak nenasledujete! Ten Mojzis tu jeste neni!)

Velecteni! Lituji velice, ze musim doporucovati v tak castych pripadech vydani toho ktereho senatora, v tomto pripade docela jiz po treti sen. Bodnara. Mnohem radeji bych doporucoval, aby vydan nebyl, kdybych se svym pravnickym a zaroven statnickym svedomim dovedl srovnati, aby tyto veci zustaly beztrestny. Ja si nemohu pomoci, velecteni panove! Muze se mi snad namitnouti, ze policejni moci nelze zabezpeciti zadneho statu. Ja jako vlada, jednal bych take v tomto pripade jinak. Jestlize nekdo petkrat, sestkrat, desetkrat na schuzich mluvi takovym zpusobem, ze se dopousti zlocinu proti statu, tak bych jednal jako policie preventivne. Nedal bych ho stihati za to, ze mluvil, nybrz prekazil bych mu to, aby mluvil, nepovolil bych takovych schuzi, o kterych vim, ze se na nich stve proti statu, statni moci a proti samostatnosti Ceskoslovenske republiky. To by bylo zajiste lepsi. Vim, ze by proti tomu zase kriceli panove z oposice: "Jake to shromazdovaci pravo, kdyz se nesmime sejiti a nesmime mluviti?" Ale ja pravim, velecteni panove: jako imunita, tak take pravo shromazdovaci, spolcovaci i tiskove jsou zaklady kazdeho velkeho svobodneho statu, ale mohou byti spolehlivymi zaklady jen tehdy, kdyz se jich nezneuziva. Jakmile se jich zneuziva, stavaji se vsechny tyto svobody nejvetsim nebezpecim pro existenci a budoucnost kazdeho statu. (Sen. Heller [nemecky]: Mluvil jste drive, za Rakouska, take tak?) Byl jsem v Rakousku - kdyz uz mne to pripominate - tim utlacovanym a utiskovanym zidem v Egypte, a nikoliv tim, ktery ten stat representuje jako dnes zde. Kdybych vam chtel pripominati, jak vy jste mluvili v parlamente rakouskem, tu byste se jiste vice mrzeli. A ja bych vam mohl poslouziti takovym bouquetem reci, kdybych mluvil na priklad, jak jste nas dostali v parlamente s tim Rakouskem do valky! (Sen. Niessner [nemecky]: Kde? Dukazy! To jsou zcela nove objevy! - Nemecti senatori volaji: Oho, ohol)

Panove, ten stary Frantisek Josef I. jak ziv by si nebyl troufal se pustiti do teto zhoubne a nebezpecne valky, kdyby nebyl za sebou videl vsechno, pravim, vsechno nemecke obyvatelstvo. (Sen. dr. Heller [nemecky]: Ale nemluvte prec takhle! To jsou velice povrchni nazory!) Oh ne, ja mam na to dukazy. Nemam po ruce nemeckych casopisu, abych to mohl ihned dokazati, ale kdyz mne date jen kratkou lhutu, ve ktere bych si ty veci vytahl z parlamentnich protokolu a z casopisu, na ktere jste meli tehdy velky vliv, myslim, ze bych vam to mohl presne dokazati. (Sen. dr. Heller [nemecky]: Prece vsak ne tolik vlivu jako vy, kteri jste tam meli svoje ministry! - Sen. Niessner [nemecky]: My nikdy jsme neprisli s takovymi projevy loyality, jako vasi prislusnici!) Ale, pane kolego, nasli se take mezi nami takovi lide.... (Sen. Niessner: A mnoho pane doktore!)... ale ti take dnes musi nesti dusledky toho, ze se nechovali tak, jak toho vyzadoval zajem ceskeho naroda. (Sen. dr. Heller [nemecky]: A pan Stanek?) Nechme toho (Veselost.): "Hanc veniam damus petimusque vicissim."

Velecteni panove! Dovolte, abych prikrocil ke zprave samotne. Na verejne schuzi lidu, konane 28. srpna 1924 v Ganici, mel sen. Ivan Bodnar rec, ve ktere mimo jine pravil: "Utiskuji nas jeste vice nez ta monarchie. Nase t. zv. demokraticka republika je horsi nez byvala monarchie. Za republiky teklo vice krve ruske nez za monarchie." Racte uvaziti jen tuto kriklavou nepravdu, obsazenou v teto jedne vete! (Cituje dale): "Za nynejsi vlady se ma lepe pansky pes nez ubohy clovek. V uradech na vedoucich mistech jsou cizinci z Ukrajiny a Ruska, kontrarevolucionari, vsichni, kteri byli vyhnani od nasich ruskych soudruhu, a zde jsou jim propujcovana republikou vynosna mista, nacpavaji si kapsy a drou a drou nas ubohy lid. Ale nyni v demokraticke republice vlci nam zerou nas posledni dobytek, ale ta zver ma u panu vetsi cenu, nez zdejsi rusky clovek."

Dale licil sen. Bodnar na one schuzi udalosti vam zname ve Svaljave, a tu rekl mezi jinym, ze pry cetnik chtel vyrvati delniku nesoucimu rudy prapor tento z ruky, pri potycce vsak ze ho cetnik probodl a na to ze bylo do lidi jeste vystreleno. Co se tyce toho probodeni, je ve zpravach, ktere mame po ruce zde od tamejsich uradu, vyslovne na to poukazano, ze to neni pravda.

To byla jedna schuze. Na druhe schuzi, kterou mel 31. srpna 1924, recnil sen. Bodnar ve Vulchovcich a pravil mezi jinym: "Vidime, ze je nam stokrate hure nez za Madarska, jelikoz za Madarska neteklo tolik ruske krve, co nyni. Veskere urady, cetnictvo a financni straze jsou obsazeny Cechy a my mame vlastni svoji inteligenci, ktera je bez chleba." Neuvedl ovsem ani jeden konkretni pripad, ze by nejaky inteligent z Podkarpatske Rusi byl byval zamitnut se svou zadosti za udeleni uradu. (Sen. dr. Heller [nemecky]: To muze byti pravda, ale neni to zadnym duvodem k vydani!) Ten duvod k vydani spociva v tom obvinovani vlady a ceske narodnosti. (Cte): "Lesni urady utlacuji Rusiny hure, nez za madarske doby. Puda prideluje se ceskym legionarum na Podkarpatske Rusi a chudobny rusky lid nemuze dostati ani kousek zeme."

Dale licil jeste udalosti ve Svaljave a pravil mezi jinym, ze pry jeden ze zranenych ucastniku zadal pred svou smrti zenu o vodu, cetnik vsak nechtel pustiti zenu k umirajicimu muzi a vykrikl pry: "Necht ten pes za plotem zhyne." Take o tomto udanlivem vyroku toho cetnika pravi se ve spisech, ze je nepravdivy. (Sen. Chlumecky: Ten cetnik to zapre!) Ne. Bylo vyslychano mnoho lidi, a nikdo to nepotvrdil.

O intervenujicim uredniku pri schuzi, asistentu Frantisku Vasickovi, ponevadz ho prerusil, a rekl, ze mu nedovoli mluviti takovym zpusobem, pravil sen. Bodnar: "Ja bych k vam mluvil dale, ale ten pansky pes mne nenecha." Navadeje k nasilnostem k temuz uredniku zvolal k pritomnym: "Vy, tovarysi, neznajete s nim robiti poriadok," coz melo vsak skutecne za nasledek ztyrani jmenovaneho urednika. (Sen. Niessner: Jake tyrani? Co se inu stalo?) Byl tam cely zastup lidi, asistent Vasicek chtel se odebrati, kdyz rozpustil schuzi, k notari, a tu oni sli za nim, ohrozovali ho a on se zachranil jen tim, ze mel nahodou na stesti revolver, obratil se k nim a hrozil, ze bude strileti, jestlize se ho nekdo dotkne. Tak ho tlacili a on couval stale s revolverem, az se dostal k domu. Zatim zacali hazeti kamenim, on byl trefen a i jini byli pri teto prilezitosti taktez kameny poraneni.

Dale prohlasil sen. Bodnar podle svedectvi asi 4 svedku: "President republiky Masaryk je nejvetsi zlodej v republice." (Slyste!) Nyni pochopite, velecteni panove, ze tohle prece nemuzeme tak trpeti a musime republiku proti tomu hajiti, nebot, kdyz nekteri senatori nebo poslanci takto utoci proti ni, musi se nalezti jini, kteri se ji ujmou a dovedou a chteji ji take hajiti.

Je charakteristicke, ze schuze se tam odbyvaji vubec jen za nasilnosti.

Tak na pr. na schuzi ve Vulchovcich, konane na namesti pred notarskym uradem, kde on tak mluvil, doslo ke rvacce mezi posluchaci, pri niz dostal zupni sekretar strany socialne-demokraticke z Hustu nekolik policku a byl ze schuze zahnan. Kdyz intervenujici urednik Vasicek prohlasil schuzi za rozpustenou a shromazdeni vyzval, aby se rozeslo, vykrikl sen. Bodnar: "Vidite ho, to je take jeden pansky spicl. Tovarysi, neznajete s nim zrobit poriadok," nacez s nekterymi vedoucimi soudruhy zmizel, kdyz byl drive dav proti uredniku podnitil, a skryl se ve vesnici.

Imunitni vybor uvaziv, ze zde nejde o nejakou stranickou persekuci sen. Bodnara, aby snad nemohl vykonavati svuj mandat, uvaziv dale, ze ze vsech zprav v teto zalezitosti senatu zaslanych najevo vychazi, ze sen. Bodnar k vystrednimu svemu vystupovani jenom proto se odhodlal, ze spoleha na svoji imunitu, uvaziv dale, ze imunita clena Narodniho shromazdeni zakotvena je zakonem a ze zakona dovolavati se muze jen ten, kdo take ostatnich zakonu dba a respektuje, usnesl se na navrhu, aby slavny senat dal souhlas k stihani sen. Bodnara pro precin podle §u 14 zakona na ochranu republiky.

Druha vec, tykajici se tehoz kolegy Bodnara, je tato:

Na schuzi komunisticke strany v Uzcorne, konane dne 27. cervence 1924, jiz se zucastnilo kolem 300 lidi, bylo se strany recniku velice ostre utoceno proti platnym radum a proti Ceskoslovenske republice. Mezi jinymi recnil take sen. Bodnar, spilal strane socialne-demokraticke, ze zradila pracujici lid, vytykal, ze se puda rozdeluje mezi ceske legionare a volal do schuze:

"Soudruzi, neni pro nas spasy v tomto state, jedine povalenim stavajiciho rezimu, jak se stalo v Rusku, dosahneme lepsiho zivota."

Kdyz pak k slovu se prihlasil sekretar socialne-demokraticke strany, tu nastala na popud predsedy takova vrava, ze uradujici vladni asistent videl se nucena k zamezeni nasilnosti nariditi okamzity rozchod. Jakasi zena z posluchacstva vykrikla. "My mame dosti casu, my zde budeme, jak dlouho budeme chtiti!" Kdyz chtel vladni komisar jeji jmeno zjistiti, pristoupil jeden mladik az k nemu a pocal mu vyhruzne spilati. Kdyz pak vladni komisar chtel zjistiti tohoto mladika, vmisil se do toho sen. Bodnar slovy, ze nema komisar prava nekoho zadrzovati, a jelikoz mezi tim zmineny mladik zmizel ze zastupu, vyzval komisar sen. Bodnara, aby opustil mistnost, jezto schuze jest jiz rozpustena, nacez sen. Bodnar vladnimu komisari vyhrozoval, ze mu ukaze a ze jeho chovani patricne potresta.

K charakteristice politickych pomeru v Uzcorne stujz zde jeste relace Frantiska Vasicka, aktuarskeho asistenta u hlavnosluznovskeho uradu v Teresve, kteryz prave one schuzi v Uzcorne jako vladni komisar obcoval a kteryz ke konci uvadi jeste toto:

Vzhledem k tomu, ze z tohoto chovani komunistu hrozilo nebezpeci, ze by doslo pozdeji k nejakym nasilnostem, zakazal podepsany poradani zabavy, projektovane na vecer a jakychkoli jinych projevu komunistickych.

Pozdeji prisla k jmenovanemu deputace a prosila ho, aby jim to odpustil. - Ja soudim prave z techto veci, ze to nebezpeci neni jeste tak akutni a ze ten radikalismus nemuze byti tak veliky, kdyz ti panove prijdou prosit, aby jim prece povolil nejakou zabavu. Prosili, ze pry se prave toho dne slavi v Uzcorne posviceni a ze odprosuji jmenem strany za prenahleni nekterych jednotlivcu.

Komisar vsak zabavu nechtel povoliti, pak jim ji vsak povolil prece, kdyz rekli, ze daji cisty vynos na Cerveny kriz.

Prosim, velecteni, je zajimavo, co dale ve zprave stoji: Hlavnimi puvodci komunistickeho hnuti jsou: Sleier Frant., byvaly madarsky financni strazmistr, drive organisator socialne-demokraticke strany, ktery komunistickou propagandu provadi jako pomstu za to, ze nebyl prevzat do ceskoslovenskych sluzeb. Jmenovany je madarsky sovinista, zna jen madarsky a nemecky. Druhym je Korn Karel, byvaly straznik statni policie v Budapesti, taktez vylozeny madarsky sovinista.

Tedy z toho je videti, z jake skoly a jakeho puvodu jsou ti, kteri tam na venkove v Podkarpatske Rusi agituji ve smeru, takto pro stat nebezpecnem. A je charakteristicke, ze v Uzcorne je organisovano 130 obcanu v komunisticke strane; jsou to vetsinou ruzni nespokojenci a mladici, kteri ani o komunismu nemaji pojmu, nebot je tam uvedeno, ze vsichni predaci, poctem asi 20, ozdobeni rudymi serpami pres prsa, zucastnili se rano bohosluzeb v katolickem kostele (Veselost.), kdez vytrvali od 10. hodiny az do poledne. (Sen. Zimak: To se modlili za revoluci? - Veselost.) Dopoledne tahali pana boha za nohu a odpoledne certa. (Veselost.)

Imunitni vybor dosel k nazoru, ze vyzyvati shromazdeny lid, k tomu jeste lid politicky nedosti vyspely, ku povaleni stavajiciho rezimu tak, jako se stalo v Rusku, tudiz k nasilne zmene demokraticke ustavy a konstituce, dale prekazeti uradujicimu uredniku v jeho povolani, vyhrozovati mu pred shromazdenym lidem potrestanim, jest jednani, ktere v zadnem sporadanem state trpeti nelze a take beztrestne se netrpi. (Tak jest!) Sen. Bodnara take recnici pred nim vychvalovali a za vzor posluchacum doporucovali Rusko. Ja vsak dovoluji si tvrditi, ze kdyby sen. Bodnar takto mluvil proti nynejsi vlade ruske, zaplatil by to svym zivotem.

Prosim, takovy je rozdil mezi nami, kteri tvorime stat, v nemz se on citi byti nestasten, a mezi temi, o kterych on pravi, ze by chtel podle jejich vzoru miti zde statni zrizeni.

Proto navrhuje imunitni vybor, abyste dali souhlas ke stihani sen. Bodnara pro precin podle §u 14, c. l zakona c. 50/1923.

Predseda: K slovu je prihlasen pan sen. Niessner.

Sen. Niessner (nemecky): Velevazeni panove! Pan zpravodaj povazoval za nutne, aby sam se zminil o napadnem zjevu, jehoz podstata zalezi v tom, ze ve slavnem senate, kdy teprve pred nekolika dny byl projednavan jeden pripad pana sen. Bodnara a kdy se take ochotne usnesl na jeho vydani, dnes opetovne stoji dva pripady na dennim poradu a ze dalsi pripad byl tiskem rozdan. To je skutecne napadne, nikoli pokud se to tyka pana sen. Bodnara samotneho, nybrz napadnou jest vubec imunitni praxe, jaka zde nabyla vrchu. Pan zpravodaj pouzil obrazu o muzi, ktereho jednou kdysi videl, jak pojida knedliky, a to s takovym chvatem, ze jeden knedlik ma jeste v ustech a druhy jiz vede na vidlicce k ustum. Zname tuto figurku. Pan zpravodaj tento obrazek, pakli jsem mu dobre rozumel, vztahoval na pana sen. Bodnara, jenz s takovouto horlivosti polyka tyto knedliky, tyto imunitni pripady. Myslim, ze by bylo mnohem prilehavejsim, slavny senat raciz mne odpustiti toto srovnani, pouziti toho o slavnem senatu. On to je, jenz s takovym chvatem a s takovou horlivosti konsumuje tyto knedliky, tyto imunitni pripady.

Vyvijeli jsme zde po cele mesice zdanlivou cinnost, nic se s mista nehnulo, ale v jedne veci fungovali jsme presne: ve vydavani senatoru a poslancu. Tu neni unavy, neni krise, at je zima nebo horko, at pekne nebo spatne pocasi, vzdycky se vydava, tento stroj pusobi dochvilne a presne. (Sen. Zimak [nemecky]: Delikty jsou zde vzdycky!) Takoveto delikty byly vzdy pachany. Pohlednete-li nazpet do dejin tohoto statu a rakouskeho statu, shledate, ze se techto politickych deliktu parlamentarni zastupcove vzdycky dopousteli. (Sen. Stastny: Takhle nevypadaly!) Jenom ze nebyli vydavani, kdezto dnes jsou vydavani. Nuze, pan zpravodaj povazoval jeste za nutne zapeti chvalozpev na vysoke privilegium imunity. Ale, kde pak je tato imunita? Ano, muzeme zde ovsem v jistych mezich mluviti; neprejeme si ani prekrociti tyto meze, avsak jsme odpovedni take svym volicum. Prislusnik kazde strany jest odpoveden svym volicum a musi se pred nimi objeviti. Tu stava se vec jiz mnohem kritictejsi a choulostivejsi. Snazite se v kazdem jednotlivem pripade, ve kterem se poda oznameni statnimu zastupitelstvi nebo policejnimu uradu, dokazati, ze je velmi nebezpecno, vam, panove z vetsiny, delati oposici.

Chci zde predevsim poznamenati: nemyslete si, ze my vse, co se rekne ve schuzich, anebo take zde, schvalujeme, ospravedlnujeme, anebo ze chceme, aby to zustalo bez trestu. Nevychazejte z predpokladu, ze se zde objevuji, abych vam rekl: neni zadnych mezi. To je falesne. Poukazuji na priklad na zpravu 2081. Jsou tam nektere vyroky, pro ktere my sami bychom byli pro vydani, jsou-li spravnymi, coz ovsem musil by zkoumati soud. Co na priklad pan sen. Bodnar rekl o presidentu Masarykovi, nejen politicky neschvalujeme, nybrz politicky zavrhujeme. Prohlasuji take, ze v tomto pripade byli bychom bezpodminecne pro vydani. (Vykriky na levici: Velmi dobre!) Jsou take jine vyroky, kterych neschvalujeme. Proti cemu se obracime, je to, ze beze vseho vyberu, beze vseho smyslu senatory vydavate, neznate pri tom zadnych mezi, a - upozornuji na to obzvlaste kolegy socialistickych stran - v tom zaklada se velike nebezpeci, to je vyrazem reakce, ktera u nas radi.

Pan zpravodaj chvalil imunitu. Ano, ale kde jest imunita, jestlize ciste politicke, oposicni vyroky jiz staci, aby dotceny senator byl vydan statnimu zastupci? Kde je potom imunita? V praxi jiz neexistuje. Ovsem, dluzno zadati za vydani. Ale tu nemusi se zadny statni zastupce obavati, zadny straznik nebo policejni komisar se nemusi starati, vydani navrhne se v kazdem pripade. Od nekolika mesicu muzeme zaznamenati sotva jeden pripad, kde by se vydani bylo odeprelo. Zpravidla spolehne se imunitni vybor, a bohuzel slavny senat, na to, co se nam zasle ve spisech. To je system zavrzenihodny. Coz je tato policie a toto cetnictvo vsude tak nedotknutelne, vsude tak svedomite, coz samo nikdy niceho se nedopusti? Chci vam sam uvesti nekolik pripadu z posledni doby.