Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 255. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 45 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr. Franke, Habrman, Malypetr, Sramek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Ackermannovi, Durcanskemu, Ficzovi, Hrejsovi, Koukalovi, pro dnesni schuzi sen. Barinkovi, Hartlovi, Kroiherovi, Matuscakovi, Zulegerovi, pro dnesni a ctvrtecni schuze sen. dr. Herzigove, dr. Koperniczkymu.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dnu sen. Dedicovi, na dobu jednoho mesice sen. Kiesewetterovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2101. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Uzhorode ze dne 4. unora 1925 c. T. k. IX. 83/25-2 za vydani sen. Bodnara k trestnimu stihani pro precin podle §u 14 c. 3. a 5. zakona c. 50. ex 1923 Sb. z. a nar. (c. 11185/25 preds.).

Tisk 2102. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5054) zakona o prodlouzeni promlceci lhuty pro nektere pohledavky (tisk 5069).

Tisk 2103. Zprava zivnostensko-obchodniho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje territorialni rozsah nabytych zivnostenskych opravneni (tisk 2087).

Tisk 2104. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 5064) zakona, kterym se meni nektera ustanoveni o poplatcich, taxach a kolcich (hraci karty) - (tisk 5075).

Tisk 2105. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5008) zakona, jimz se s prozatimni platnosti upravuji nektera ustanoveni obecniho zrizeni v Podkarpatske Rusi (tisk 5070).

Tisk 2106. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5091) zakona o ochrane najemniku (tisk 5113).

Tisk 2107. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5093) zakona o odkladu exekucniho vyklizeni mistnosti (tisk 5117).

Tisk 2108. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5065) zakona o davkach za uredni ukony ve vecech spravnich (tisk 5081).

Tisk 2109. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 4960) zakona o zachovani pracovnich (sluzebnich) pomeru po dobu cviceni ve zbrani (cviceni sluzebnich) - (tisk 5092).

Tisk 2112. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 5112) zakona, kterym se zavadi placena dovolena pro zamestnance (tisk 5118).

Tisk 2113. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5061) zakona o nedelich, svatcich a pamatnych dnech republiky ceskoslovenske (tisk 5119).

Zapis o 254. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem je pan sen. dr. Brabec, jemuz davam slovo.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavny senate! Poslanecka snemovna se usnesla o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje promlceci lhuta pro nedoplatky uroku z nekterych lombardnich zapujcek.

Toto usneseni prichazi k nam k dalsimu rizeni. Pohledavky, kterych se to tyka, promlcuji se nejdele dnem 1. dubna letosniho roku, je oduvodneno tedy casove, abychom i my tento zakon projednali. Jedna se zejmena o vymenu valecnych pujcek za dluhopisy IV. statni pujcky, nebo za odskodnovaci dluhopisy podle zakona ze dne 30. zari 1924.

Tato vymena nemohla byti ani do te poslaneckou snemovnou stanovene lhuty 1. dubna letosniho roku provedena, ackoliv jiz po treti bylo prodlouzeni povoleno, a je tudiz nutno promlceci lhutu prodlouziti znovu, ponevadz jinak by z toho mohla vzejiti skoda i lombardnim veritelum i dluznikum. Veritelum proto, ponevadz by ztratili pravni narok a po pripade by vzrostly naklady vymahani, dluznikum proto, ponevadz by vymahanim zadrzelych uroku, ktere by se stalo naprostou nutnosti k zachovani pravnich naroku, vzrostly jejich vylohy a zavazky.

Dosud se provadelo prodlouzeni lhuty podle § l zmocnovaciho zakona z 15. dubna 1920 vladnimi narizenimi, avsak teto formy nemuzeme dale uzivati, ponevadz je vazana na urcite podminky, ktere dnes jiz dany nejsou; je to jednak podminka, ze jde o upravu mimoradnych pomeru vyvolanych valkou - kdezto my dnes jiz se v takovych pomerech nenalezame - a dale podminka, ze nelze vec projednati zakonodarnym sborem vcas a bez ujmy veci. Je samozrejmo, ze my mame na to potrebny cas, abychom vec projednali radnou cestou zakonodarnou.

Proto tedy ma byti otazka prodlouzeni promlceci lhuty resena zakonem, a jelikoz se zaroven uznava, ze je tezko stanoviti, od ktere doby uroky se maji promlceti, je v §u l volena stylisace, ze se pohledavky promlci nejdrive uplynutim jednoho roku, ale ode dne, ktery bude stanoven vladnim narizenim podle toho, jak pomery hospodarske se vytvari.

Ze vsech techto duvodu usnesl se ustavne-pravni vybor doporuciti slavnemu senatu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo beze zmeny schvaleno take timto slavnym sborem.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma 2 paragrafy) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomuto zpusobu hlasovani namitky? (Nebyly.)

Nejsou, budeme tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena v tisku 2090, v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny vyznacenem v tisku 2090 ve cteni prvem.

Bodem dalsim je:

Zpravodajem za vybor pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu je pan sen. Klecak. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Palcivou otazkou, kterou nebude mozno jiz nadale odkladati, je v pritomne dobe vybudovani verejnych nemocnic pro Velkou Prahu, zejmena pak tech nemocnic, jichz je potrebi pro nase potreby klinicke a to jak pro ceskou, tak i nemeckou universitu v Praze. Velka Praha cita dnes pres 700.000 obyvatel. Pro civilni obyvatelstvo je vsak k disposici pouze jenom 2.736 luzek. Uvazime-li, ze do prazskych nemocnic ubira se na leceni cela rada nemocnych ze vsech koncin republiky Ceskoslovenske, tedy shledavame, ze vyse uvedeny pocet luzek je primo katastrofalni. Na techto nemocnicich prazskych je mozno poznati nejlepe, jak vypadaly zdravotni pomery ve starem state rakousko-uherskem. Stat postaral se o vystavbu nekolika nemocnic ve Vidni, jinak vsak uplne zanedbaval veskere ostatni zeme, prirozene tez i mesta. Podle toho zdravi obcanstva bylo chraneno. Ani tam, kde nemocnic se pouzivalo pro klinicke leceni a vyucovani pristiho lekarskeho dorostu, nebyly pomery lepsi. Dukazem toho je Vseobecna nemocnice v Praze.

Bylo sveho casu primo postrachem lezeti v teto nemocnici, zejmena pak v urcitych traktech, urcenych pro ubytovani tuberkulosnich nemocnych. Byla to primo svetova ostuda. Nas nove zrozeny stat mel a ma dodnes co delati, aby z teto nemocnice stal se ustav aspon trochu uspokojujici. Mame ovsem obavu, ze veskere adaptace jsou zbytecny, nebot tam, kde dnes stoji Vseobecna nemocnice v Praze, nikdy jiz nebude moci stati nemocnice skutecne moderni, vybavena jsouc na tolik, aby nam i vede lekarske slouzila ke cti. Stati by se tak mohlo jedine tehdy, kdyby se vykoupilo cele okoli Vseobecne nemocnice. Naklad s tim spojeny byl by ovsem tak znacny, ze za obnos daleko mensi dala by se vybudovati na okraji Prahy nova, opravdove moderni nemocnice.

Nikym netuseny rozvoj Velke Prahy, ktera stala se hlavnim mestem republiky Ceskoslovenske, vyzaduje, aby otazka, tykajici se vybudovani potrebnych luzek pro nemocne, byla urychlene vyresena. Stat nas ma prirozene zde plnou povinnost, aby otazka ta byla aspon castecne vyresena, kdyz jiz v pritomne dobe nelze prikrociti k vybudovani uplne nove moderni nemocnice. (Mistopredseda Valousek prevzal predsednictvi.)

Rekl jsem, ze v Praze mame v nemocnicich k disposici na 2.736 luzek. Jsou to mimo jine tyto nemocnice: Vseobecna nemocnice v Praze ma 1.357 luzek, statni nemocnice na Vinohradech 382 luzek, Pasteuruv ustav na Vinohradech ma k disposici 145 luzek. Mistnost urcena v tomto ustavu pro leceni tech, kde jiz vsechno umeni lekarske selhalo, mela by byti lepe vybavena. Nutno uciniti napravu, ponevadz zpravidla vsichni ti, kteri propadli tomuto nestesti, prichazeji potom na obdukcni stul ve stavu az prilis bolestnem. Nemocnice u Milosrdnych sester ma vice nez 200 luzek, u Alzbetinek 70 luzek, u Milosrdnych bratri vice nez 160 luzek, Ceska detska nemocnice ma 237 luzek, Nemecka detska nemocnice ma k disposici 110 luzek, mestska prazska nemocnice v Libni ma do teto chvile k disposici 75 luzek. V nejhorsim pripade mozno vsak jeste ziskati sem tam nekde postel, nejvyse vsak mozno ubytovati v nasich nemocnicich prazskych az 3200 osob.

Pomysli se tudiz na zdokonaleni dnesni Vseobecne verejne nemocnice v Praze. Tato jsou vhodne doplnena organisaci ostatnich lecebnych ustavu prazskych, mohla by jenom po nejakou dobu plniti ukoly verejne lecebne pece jakozto ustredni lecebny ustav.

Snahy smerujici k opatreni vhodnych mistnosti k rozsireni teze nemocnice korunovany uspesne tim, ze ziskana byla vojenska nemocnice v Praze II, na Karlove namesti, se vsemi objekty, kterych se uziva k jinym ucelum vojenskym. Cinem timto bude ziskano na 350 novych luzek. Pripojenim vojenske nemocnice v Praze k Vseobecne nemocnici v Praze bude umoznen zdravy vyvoj nemocnice v lecebny ustav vedeny v duchu zcela jinem, nez bylo moznym v dobe pritomne. Skutek ten znamena novy krok kupredu na poli pece o zdravi naseho lidu. Je si jen prati, abychom v tomto kroku nehledali zaver starosti, ktera nam primo veli vybudovati novou moderni nemocnici v okoli Prahy.

Dalo by se mnohe rici o stavu nemocnic v Praze. Verim, ze nedaleka doba odstrani vse, co je povolanym cinitelum ve zdravotnictvi znamym. (Hluk. - Mistopredseda Valousek zvoni.) Bude ovsem potrebi, aby se nesetrilo tam, kde jedna se o zdravi obcanstva. Velka Praha v nedaleke dobe bude miti prvni milion obcanu. Bude tudiz nutnym vybudovati zdravotni peci v jinem duchu, nez se delo za stareho Rakouska.

Pro nemocne prislusniky branne moci republiky Ceskoslovenske bude vybudovana v Praze nova nemocnice vojenska, ktera ponese jmeno "Masarykova vojenska nemocnice". Je si opetne prati, aby to byla nemocnice skutecne moderni, nemocnice, v niz prislusnikum nasich rodin dostane se pecliveho osetreni v kazdem pripade. Vojenska nemocnice nesmi miti znamky, ktere znaci konec nadejneho zivota, nybrz musi byti mistem, v nemz ucineny budou veskere kroky k tomu, aby onemocnely vojin byl bud vracen do armady, jsa uplne uzdraveny, nebo aby byl vracen rodine, kdyz jiz nemocny aspon castecne je uzdravenym.

Zdravotni vybor senatu, pojednav o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se ke Vseobecne nemocnici v Praze pripojuje vojenska nemocnice v Praze-II a zrizuje Masarykova vojenska nemocnice v Praze, doporucuje, aby vyse uvedeny navrh zakona byl schvalen senatem ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou.

Nova vojenska nemocnice ponese jmeno prvniho presidenta naseho statu, prof. dr. Tomase G. Masaryka, na pamet 75 let jeho pozehnaneho zivota, venovaneho jenom dobru pro lid. Z duse si preji, aby nova nemocnice, nesouci jmeno vzacneho naseho narodniho vudce, byla vybudovana a vedena v duchu zasad Masarykovych. (Souhlas.)

Prosim tudiz o schvaleni navrzeneho zakona.

Mistopredseda Valousek (zvoni): Dale ma slovo zpravodaj vyboru branneho, pan sen. Kousa.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Kolega sen. Klecak zde prednesl zpravu vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu a doporucil navrh vlady ke schvaleni. Jedna se v tomto pripade o vojenskou nemocnici v Praze, ktera se ma pripojiti k nemocnici Vseobecne na Novem Meste prazskem, a ma se nove zriditi nahradni vojenska nemocnice, jez ma nesti jmeno presidenta republiky. Cela tato zalezitost byla projednana take ve vyboru brannem. Vybor branny do jiste miry zaujal stanovisko sve vlastni.

O plneni ukolu, jimz dosud slouzila divisni nemocnice v Praze II, ma byti postarano do budoucna vystavbou nove vojenske nemocnice. Tato nova vojenska nemocnice ma byti vybudovana jakozto vzorny vojensky lecebny ustav a ma miti v tomto smeru dulezity vyznam pro vojenske zdravotnictvi cele republiky a ma nesti jmeno presidenta republiky, jakozto prvniho nejvyssiho velitele nasi armady. Podle duvodove zpravy k vladnimu navrhu tohoto zakona prispeje se na celkovy stavebni naklad teto nove nemocnice v nahradu za zabranou nemocnici vojenskou castkou ca 8 milionu Kc a to z investicniho rozpoctu ministerstva skolstvi a narodni osvety a ministerstva verejneho zdravotnictvi pro rok 1925 a 1926. Lec obnos tento ani z daleka nestaci na vystavbu tohoto vzorneho vojenskeho lecebneho ustavu.

Vzhledem k tomu prijal branny vybor poslanecke snemovny ve sve schuzi konane 25. unora t. r. a stejne i rozpoctovy vybor poslanecke snemovny resoluci, jiz se ministerstvo skolstvi a narodni osvety a ministerstvo zdravotnictvi vybizi, aby vzhledem k tomu, ze castka 8 milionu Kc na vybudovani nove vojenske nemocnice v Praze je nedostatecnou, na celkovy stavebni naklad prispela ze svych polozek investicniho uveru tou castkou, jiz vybudovani nove moderni nemocnice bude vyzadovati.

Branny vybor senatu ve sve schuzi konana dne 12. brezna t. r. doporucil zmenu teto resoluce v ten smysl, ze ma byti zminenymi ministerstvy nesen naklad na vybudovani nove vojenske nemocnice jen do te miry, pokud by se jednalo o nahradni objekt stejne rozlohy a stejneho poctu luzek.

Zde jedna se o pripad zcela vyjimecny a zvlaste pozoruhodny.

Je jisto, ze se zde zabira vojenske sprave nemocnice, jez svemu ucelu plne vyhovovala a na jejiz zdokonaleni a vybaveni bylo v posledni dobe venovano vice nez jeden milion Kc. Tato nemocnice vojenskym ucelum plne vyhovovala a vyhovuje a ministerstvo narodni obrany take by vubec neprikrocilo ke stavbe nove vojenske nemocnice v Praze, nebyti toho, ze nemocnice teto je potrebi k rozsireni Vseobecne nemocnice v Praze. (Hluk.)

Mistopredseda Valousek (zvoni): Prosim o klid!

Zpravodaj sen. Kousa (pokracuje): Povinnosti vojenske spravy je pecovati nejen o nemocne vojiny, ale v prve rade o vojiny zdrave a o jejich radne ubytovani v kasarnach. Dosavadni provisoria drevenych baraku naprosto nedostacuji. Baraky tyto nevyhovuji povetsine pro ubytovani vojska v dobe zimni, nedaji se vytopiti, pomalu hniji, hmyz neni mozno odstraniti, jezto baraky tyto nelze radne desinfikovati, a v pripade epidemii hrozi zde skutecne vazne nebezpeci.

Vojenska sprava musi ale vedle toho pecovati i o stavby zasobaren, o stavby skladist vojenskeho materialu a skladist pro munici, kteryzto material dodnes je umisten jen v provisornich drevenych baracich, vystavenych za valky, jez se dnes jiz pomalu rozpadavaji a kde nasledkem nedostatku mista a vlivu povetrnostnich ulozeny material trpi a je vydan i zkaze.

Investicni program, vypracovany vojenskou spravou pro nejblizsi dobu, snazi se odstraniti tyto zavady, ovsem v ramci poskytnutych uveru, a nesnesl by naprosto zadneho dalsiho zatizeni polozkami novymi, jezto bylo by nutno odsunouti stavby neodkladne nalehave, coz je jak u stavby kasaren, tak i skladist vzhledem k pomerne malym prostredkum financnim, venovanym pro vojenske investice, uplne vylouceno.

Vojenska sprava po prevratu propujcila celou radu vojenskych budov a kasaren jinym resortum. Tak stalo se na pr. v Praze: - Kadetni skola - propujcena ministerstvu spravedlnosti, cast Stefanikovych kasaren cetnictvu - v Pardubicich - zeleznicni sprave a reditelstvi post - v Brne - kasana zemebranecka pro universitu, jezdecka kasarna pro skolu zverolekarskou - v Olomouci - dvoje kasarna, reditelstvi post a drah - v Bratislave - budova byvaleho sboroveho velitelstvi ministerstvu pro Slovensko, vozatajske kasarny reditelstvi drah, kadetni skola cetnickemu velitelstvi, honvedska kasarna reditelstvi drah - v Hradci Kralove - nove kasarny pro reditelstvi statnich drah atd.

Pres veskere usili se nepodarilo vsak vojenske sprave, aby tyto objekty do dnesni doby dostala zpatky. Ubytovaci pomery vojska jsou neutesitelne, take uskladneni vojenskeho materialu nesneslo by ani te nejmirnejsi kritiky. Clenove brannych vyboru meli prilezitost na svem zajezdu na Slovensku a Podkarpatske Rusi se o tom osobne presvedciti.

Rozpocet ministerstva narodni obrany je - rekneme si to uprimne - aspon v nekterych kruzich nasi verejnosti jiste nepopularni. Nelze proto rozpocet tento zvysovati dalsimi castkami, jez vlastne maji slouziti ucelum jinych resortu statni spravy. Nejedna se zde jen o castku nepatrnou. Vystavba takove nahradni nemocnice vojenske bude vyzadovati nejmene nakladu 30 milionu Kc. Nelze zadati, aby na ministerstvo narodni obrany byla uvalena castka 22 milionu Kc, potrebna na stavbu teto nemocnice a aby se o tuto castku investicni rozpocet ministerstva narodni obrany de facto zmensoval. Ve skutecnosti jedna se zde o pripojeni vojenske nemocnice ke Vseobecne nemocnici v Praze a tudiz o podporu verejneho zdravotnictvi. Je tudiz jen spravedlivym, aby vzhledem k tomu, ze dosavadni vojenska nemocnice vojenske sprave uplne vyhovovala, vystavba nahradni nemocnice vojenske dela se vyhradne na ucet investicniho rozpoctu ministerstva verejneho zdravotnictvi a ministerstva skolstvi. Vojenska sprava tim niceho neziska a bylo by nespravedlive, aby do jejiho rozpoctu zarazovany byly polozky, jez ve skutecnosti slouzi na podporu verejneho zdravotnictvi.

I z duvodu mezinarodnich neni zajiste vhodnym, aby rozpocet vojenske spravy byl rozsirovan o polozky, z nichz vojenska sprava niceho neziska.

A nyni si dovolim nekolik slov o pomerech v nasi vojenske nemocnici. Dnes nas vojin a dustojnik, kdyz jsou nemocni, jdou radi a s duverou do sve nemocnice. Nase vojenska nemocnice stoji na vysi doby a muze byti vzorem nemocnice, jak nemocnice ma byti vedena.

Velitelem vojenske nemocnice je plukovnik dr. Mandaus a jeho zastupcem plukovnik dr. Vlasak. V nemocnici je vzorne zubni ambulatorium, ktere vede plukovnik dr. Cerny. Laborator ridi plukovnik dr. Hromadko, interni oddeleni plukovnik dr. Stach. Velikou nadeji mame v kapitanu dr. Malikovi, urologu. Oddeleni psychiatricke ridi plukovnik dr. Slechta. V teto nemocnici je lekarna, v niz mozno opatriti lacine leky, a ambulatorium, a co pada nejvice na vahu, je, ze tato vojenska nemocnice lezi v centru Velke Prahy, takze nemocni nemusi se prevazeti a prenaseti daleko za obvod Velke Prahy. V teto nemocnici mame nyni moderni chirurgicke oddeleni, ktere pri nepatrnem poctu lekaru stoji na vysi doby. Sefem tohoto oddeleni je podplukovnik docent dr. Jan Levit, muz, jenz ve dne i v noci, jak jsem se osobne presvedcil a jak mne nemocni vojini a dustojnici prohlasili, nemocnici a nemocnym slouzi. Docent Levit je clovek zlateho srdce a take zlatych rukou.

Davam v uvahu po nabytych zkusenostech z valky svetove, aby se pri ceske lekarske fakulte zridila a ustanovila profesura pro valecnou chirurgii.

Nova nahradni nemocnice musi miti nejmene 800 luzek. V nemocnici na Karlove namesti je v leceni prumerne 300 osob, v odbocce na Hradcanech 285 nemocnych, tuberkulosnich vojinu se leci v baracich 92. Kdyz se ma vojenska nemocnice predati prazske Vseobecne nemocnici, musime si napred vystaveti novou nahradni nemocnici a take ji moderne zariditi. Drive ovsem podle meho nazoru se nemocni se svymi lekari stehovati nemohou. Mam za to, ze i pro tuto vojenskou nemocnici bude platiti zakon o ochrane najemniku.

Z techto duvodu navrhuji, aby slavny senat prijal resoluci, jiz se ministerstvo skolstvi a narodni osvety a ministerstvo pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu vybizi, aby s ohledem na to, ze castka 8 milionu korun na vybudovani nove vojenske nemocnice v Praze je nedostatecna, na celkovy naklad stavebni prispela ze svych polozek investicniho uveru tou castkou, jiz vybudovani nove moderni nemocnice bude vyzadovati.

Rekl jsem na pocatku sve reci, ze branny vybor senatu take projednal resoluci, ktera byla prijata vybory poslanecke snemovny a pak v plenu poslaneckou snemovnou. Branny vybor zmenil tuto resoluci, a to ve tretim bodu. Zni nyni takto: "Ministerstvo skolstvi a narodni osvety a ministerstvo pro verejne zdravotnictvi se vybizeji, aby vzhledem k tomu, ze castka 8 milionu korun na vybudovani nove nahradni vojenske nemocnice v Praze nestaci, na celkovy stavebni naklad prispela ze svych polozek investicniho uveru primerenym obnosem, ktery by odpovidal plosne velikosti a vnitrnimu rozsahu se stejnym poctem luzek, jak byla zrizena vojenska nemocnice dosavadni."

Mam za to, ze stavba nove vojenske nemocnice bude starosti cele vlady a take ze vlada po te strance vykona svou povinnost. Prosim slavny senat, aby schvalil usneseni branneho vyboru a rovnez i resoluci, kterou si dovolil branny vybor pozmeniti.

Mistopredseda Valousek: Za vybor rozpoctovy podava zpravu pan sen. dr. Facek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Pri veci, o ktere podali referaty zpravodajove dvou jinych vyboru, nejvice zajimala otazka nakladu a jeho uhrady. Bohuzel, predloha zakona prave v tomto smeru byla uplne nepripravena. Nebyl vypracovan zejmena projekt nove vojenske nemocnice, nevi se, jak bude velika, rozchazeji se mineni o tom, jakeho bude rozsahu. Nebot poukazuje se z nekterych stran, ze je cela rada vojenskych nemocnicnich objektu starsich, kterych se uplne nepouziva, a vzhledem k tomu, ze dosud neni projektu, take rozpocet visi jeste docela ve vzduchu. V duvodove zprave vladni predlohy se jen uvadi cena 8 milionu Kc, ale to neni stavebni naklad pristi nemocnice, nybrz to je cena, na kterou jest ocenen dosavadni vojensky objekt, ktery se prodava nemocnici Vseobecne, a stat pocita, ze nejmene takovy obnos bude musiti na vojenskou nemocnici poskytnouti. O uhradu je tedy prozatim postarano jen ohledne teto castky, a to dosti neurcitym zpusobem. Mluvi se o tom v duvodove zprave, ze k temto 8 milionum prispeje v roce 1925 ministerstvo skolstvi 2 miliony korun ze sveho investicniho rozpoctu a v roce 1926 ze prispeji stejnym zpusobem v ramci svych investicnich rozpoctu ministerstvo skolstvi a ministerstvo zdravotnictvi. Ale jaky bude celkovy naklad, to ovsem se vymyka posouzeni. Omluva teto nepripravenosti byla v tom, ze usneseni o zrizeni nove vojenske nemocnice melo povahu jubilejniho venovani k pamatnemu dni 75. narozenin pana presidenta republiky, a proto bylo treba urychleneho rozhodnuti snemovny.

Z toho duvodu take rozpoctovy vybor pripojuje se k navrhu ostatnich dvou vyboru senatnich a doporucuje, aby usneseni poslanecke snemovny o vladni predloze bylo schvaleno.

Ve vyborech senatnich byla ruznost mineni ne o veci same, ale o resolucich, ktere byly v nekterych vyborech navrhovany. Ale o te veci bylo by zbytecno zatim mluviti, ponevadz pred druhym ctenim teto predlohy bude konana jeste spolecna schuze vsech tri vyboru: rozpoctoveho, branneho a zdravotnickeho, aby ruznost mineni byla odstranena. Pripojuji se k navrhu na schvaleni predlohy.

Mistopredseda Valousek (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, budeme hlasovati. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena v tisku 2091 usneseni poslanecke snemovny, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny tisk 2091 ve cteni prvem.

Budeme jednati o dalsim bodu programu, jimz je:

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Neni zadnych zmen.

Zpravodaj sen. Dedic: Neni jich.

Mistopredseda Valousek: Zmen zadnych neni. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi s touto osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Prerusuji dalsi projednavani denniho poradu.

Navrhuji, aby pristi schuze konala se za 10 minut s timto

Nevyrizene predmety dnesniho denniho poradu.

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.) Neni jich.

Koncim schuzi.