Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 254. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 30 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: Lov, dr. Prikryl.

95 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Dolansky, dr. Hodza, Srba; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr. Bobek, za ministerstvo obchodu ministersky rada dr. Brejcha, za ministerstvo spravedlnosti odborovy prednosta dr. Polak, za kancelar presidenta republiky odborovy prednosta dr. Schiesel.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Babkovi, K. Friedrichovi, Krizkovi a dr. Wittovi, pro minule dve schuze sen. Lukesovi, pro tento tyden sen. inz. Klimkovi, dr. Kovalikovi, Sablikovi a Smetanovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dni sen. dr. Mudronovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2092. Zprava I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru branneho a III. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se ku vseobecne nemocnici v Praze pripojuje vojenska nemocnice v Praze-II a zrizuje Masarykova vojenska nemocnice v Praze (tisk 2091).

Tisk 2093. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje promlceci lhuta pro nedoplatky uroku z nekterych lombardnich zapujcek (tisk 2090).

Tisk 2094. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2002), jimz se provadi § 105 ustavni listiny (zakona ze dne 29. unora 1920, cis. 121 Sb. z. a n.) (tisk 4973).

Tisk 2095. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4955) zakona o uprave promlcecich lhut pro nektere pohledavky a zavazky v pomeru k cizine (tisk 5018).

Zapisy o 252. a 253. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle § 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Vyboru rozpoctovemu a narodohospodarskemu:

Tisk 2089. Vladni navrh zakona, kterym se zvysuje rocni prispevek statnimu melioracnimu fondu.

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenem vladnim navrhu podaly zpravu ve lhute tydenni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni jest pan sen. dr. Brabec. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavny senate! Osnova zakona, o ktere ma byti dnes jednano a kterou se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu, ma dosti dlouhou a zajimavou historii. Az dosud byla tato latka upravena starym vynosem byvaleho statniho ministerstva ze dne 28. unora r. 1863, ktery ovsem nemohl jiz dnesnim pomerum naprosto vyhovovati, a bylo jiste nejvys na case, aby v tomto oboru zakonodarnem bylo prikroceno k novemu kodifikovani. Puvodne byla osnova jakozto vladni navrh prikazana pouze vyboru zivnostensko-obchodnimu. Kdyz vsak jsme se o te veci radili ve schuzi klubovnich predsedu koalicnich stran, vyslo na jevo, ze by zasluhovala nekterych zmen, a zejmena bylo poukazovano na to, ze by bylo potrebi jak v zajmu zprostredkovatelu samych, tak i v zajmu obecenstva jich sluzeb uzivajiciho, aby predevsim pojem zprostredkovani byl definovan urcitejsim zpusobem a aby bylo vyvarovano tomu, ze by pouhe seznameni dvou interesentu beze vsi dalsi cinnosti zprostredkovatele stacilo k tomu, aby vuci strane, uzivajici sluzeb zprostredkovatele, byly pak cineny pozadavky neprimerene. Ty pozadavky se ovsem vzdycky cinily od zprostredkovatelu nahodnych, a nikoliv od tech, kteri se vazne, seriosne, timto oborem zivnosti zabyvali a kteri v tom zakladali svou zivotni existenci. Mimo to bylo poukazovano k tomu, ze by mela byti presne stanovena a dodrzovana zavazne poplatkova sazba tak, aby tvorila eventuelne maximum, pres ktere by nebylo dovoleno pozadavky ciniti. Konecne bylo poukazano take k tomu, ze by mely byti umluvy nekoncesovanych zprostredkovatelu a pak takove umluvy, ktere presahuji stanovenou sazbu, prohlaseny za nedovolene a neplatne, s eventuelnim dusledkem jich nezalovatelnosti a povinnosti vraceni, od cehoz se ocekavalo, ze by bylo vyvarovano mnohym zbytecnym nakladnym a tyravym soudnim sporum.

O vsech techto vecech bylo velmi podrobne uvazovano a bylo usneseno zde v plenarni schuzi dne 3. cervna m. r., aby zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o dotcenem vladnim navrhu byla k prozkoumani postoupena jeste vyboru ustavne-pravnimu. Vybor ustavne-pravni se touto latkou velmi podrobne v nekolika schuzich plenarnich a v subkomitetu zabyval a vypracoval osnovu zakona tak, jak dnes je vam predlozena; vladni navrh jeji v nekterych smerech za souhlasu vladnich referentu zmenen a doufame, ze, treba bychom nebyli mohli vsem tem pozadavkum, o nichz jsem se zminil, vyhoveti, prece jen byla zdokonalena a prohloubena tak, ze je oduvodnena nadeje, ze se nadale bude vyvijeti zprostredkovatelstvi po spravnych liniich, jak je to v nasi intenci a jak si toho zejmena preji kruhy odborne, ktere prostrednictvim gremia koncesovanych realitnich a uverovych sensalu ucinily nekolik podani s dulezitymi pokyny, jak by si predstavovaly upravu zivnosti, jejiz zajmy zastavaji... (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim, nevyrusujte recnika!

Zpravodaj sen. dr. Brabec (pokracuje):... a ktera tvori skutecne jejich pravidelnou vydelecnou cinnost a zaklada jejich zivotni existenci.

Tedy jen z techto nekolika strucnych poznamek je videti, ze se jedna o osnovu skutecne dulezitou, ktera v praktickem zivote bude miti znacny ukol. Dluzno jeste mimo to zdurazniti, ze drive zprostredkovatelstvi bylo vlastne vedle a mimo zivnostenskeho radu, kdezto dnes se zarazuje do zivnostenskeho radu a dostane se mu take te ochrany, ktera ze zivnostenskeho radu vyplyva.

Co se tyce podrobnosti tohoto zakona, tedy sestava ze 6 paragrafu, z nichz zvlastni dulezitost bych prisoudil §u l, ve kterem se definuje obsah zivnosti a ve kterem se ruzne obory prohlasuji za zivnost koncesovanou, podlehajici zivnostenskemu radu.

Dalsi paragraf, ktery prubehem porad v ustavne-pravnim vyboru doznal pronikavych zmen, je § 4, ktery sestava z deviti odstavcu a byl takrka uplne nove prepracovan a stylisovan, takze z puvodniho navrhu zustaly jen odstavce tri, prvni, ctvrty a paty. Ostatni jsou nove a v nich prave je ucinen pokus - myslim dosti zdarily - aby jednak bylo zabraneno onem pozadavkum od nekoncesovanych a nahodnych zprostredkovatelu, obycejne....(Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid!

Zpravodaj sen. dr. Brabec (pokracuje): ... v takove nemire cinenych, jednak, aby take bylo zabezpeceno v obecenstvu to vedomi, co vlastne muze od zprostredkovatelu ocekavati, co muze od neho pravem zadati, a ze vzhledem ke kontrole uredni take jsou primerene chranena prava tech, kteri se odvolavaji k sluzbam zprostredkovatele.

Zejmena odst. 7. tehoz paragrafu ustanovuje, ze "podnikatel je povinen, prevezme-li zprostredkovani, doruciti strane pri zahajeni jednani jeden exemplar schvalene sazby poplatkove" a ze je povinen "zachovati se pri provozovani podniku presne podle teto sazby".

Tedy jiz tato dve ustanoveni jsou dostatecnou zarukou pro budoucnost, ze nebude mozno provozovati zprostredkovani takovym nekalym zpusobem na skodu obecenstva a zaroven take na skodu zivnosti samotne. Z toho je videti, ze provozovaci rad i poplatkova sazba musi byti uredne schvalena, musi byti opatrena schvalovaci dolozkou a podle odstavce 6. §u 4 musi byti "vyveseny v potrebnem poctu stejnopisu v mistnostech podniku urcenych pro jednani se stranami na napadnem miste" a "udrzovany v citelnem stavu".

Z techto nekolika malo poznamek je jasno, ze je tu snaha po seriosni uprave a po zabezpeceni takove prakse zprostredkovatelske, ktera by vyhovovala jak potrebam dotcenych zivnostniku, tak i potrebam obecenstva. Nebudu prirozene opakovati to, co maji panove tistene v rukou a co jiz take bylo obsazeno v duvodove zprave vladniho navrhu. Omezuji se na techto nekolik poznamek a prosim slavny senat, aby schvalil osnovu zakona tak, jak byla vyborem ustavne-pravnim a zivnostensko-obchodnim v poslednich sezenich schvalena a prijata. (Vyborne!)

Predseda (zvoni): Zpravodajem za vybor zivnostensko-obchodni je pan predseda vyboru sen. Jilek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jilek: Slavny senate! Vybor zivnostensko-obchodni projednal tuto predlohu, avsak bylo potom ustanoveno, ze ma byti predlozena take vyboru ustavne-pravnimu. Vybor ustavne-pravni udelal nektere zmeny.

Vybor zivnostensko-obchodni pripojil se k temto zmenam, ponevadz shledal, ze zmeny ustavne-pravnim vyborem provedene jsou dulezity jak v zajmu obcanstva, tak v zajmu zprostredkovatelu samotnych.

Zakon tento napravuje zavadu, ktera drive pri soukromem zprostredkovani byla, ponevadz podle tohoto zakona zprostredkovatele nemaji byti jen zprostredkovateli kupu, prodeje a pachtu atd., nybrz maji to byti lide, kteri maji jiste vedomosti a maji tak byti zaroven radci, jak kupujicich, tak take prodavajicich.

Vybor zivnostensko-obchodni doporucuje slavnemu senatu schvaleni teto predlohy.

Predseda (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebylo jich.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove tisk 2083 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve zneni zpravy vyborove ve cteni prvem.

Bodem dalsim je:

Zpravodajem je pan sen. Zimak.

Ma pan zpravodaj nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Zimak: Nemam.

Predseda: Neni jich. Prosim, aby panove zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Na poradu dale je:

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Hybs, za vybor zivnostensko-obchodni sen. Sehnal, za vybor rozpoctovy sen. dr. Karas.

Tazi se pp. zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Hybs: Ano, a to v § l radce 4. ma byti vynechana cislice "3".

Predseda (zvoni): Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, s opravou panem zpravodajem prednesenou, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v uvedenem zneni s naznacenou tiskovou opravou take ve cteni druhem.

Prikrocime k dalsimu bodu, jimz je:

Zpravodajem za sen. dr. Veseleho je pan sen. dr. Brabec.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove opravy.

Zpravodaj sen. dr. Brabec: Nenavrhuji zadnych zmen.

Predseda (zvoni): Neni jich. Prosim, o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Nyni pristoupime k hlasovani o resoluci otistene ve zprave vyborove, tisk 2080.

Kdo souhlasi s prednesenou resoluci? (Zvoni.) Prosim, racte hlasovat! (Deje se.)

To je vetsina. Zminena resoluce se prijima.

Bodem dalsim je:

Zpravodajem je pan sen. dr. Stransky.

Zpravodaj sen. dr. Stransky: Slavny senate! Podle obsahu trestniho oznameni konal dne 23. srpna 1924 v Kosicich pred cirkusem "Hagenbeck" sluzbu policejni straznik straze bezpecnostni v Kosicich Frantisek Hurt a mel ukolem udrzovati poradek pri prichodu a odchodu publika z cirku, aby nenastala panika.

Pri vykonu teto sluzby napomenul lidi u vychodu z cirku v hlouccich stojici, aby se rozesli, coz tito vetsinou ucinili. Z jednoho hloucku, ktery tez byl vyzvan, aby neprekazel odchazejicimu obecenstvu, vystoupil vsak proti nemu pozdeji zjisteny sen. Bodnar, a kdyz se straznik, maje rozprazeny ruce, snazil hloucek z mista odsunouti, uderil jej pesti do prsou tak, ze tento zavravoral a byl by upadl k zemi, kdyby byli nestali kolem lide.

Pri tom sen. Bodnar uzil vuci straznikovi urazlivych slov: "Idz do pici a nezduchaj do mna". Kdyz byl senator po te vyzvan straznikem, aby se legitimoval, prohlasil pouze, ze je senatorem, pak ze je sen. Bodnarem, nechtel se vsak legitimovati.

Na nalehani straznika vytahl pozdeji z kapsy legitimaci a kdyz straznik vztahl po ni ruku, aby si ji prohledl, uderil jej senator vsi silou do leve ruky tak, ze si nemohl ani legitimaci prohlednouti.

Straznik Hurt zavolal pote posilu, se kterou dostavil se tez obvodni inspektor Josef Pecenka, ktery, kdyz se mu sen. Bodnar nechtel legitimovati, vyzval tohoto, aby za ucelem zjisteni sel na straznici. Zde nechtel sen. Bodnar legitimaci nikomu predloziti, drze ji ve svych rukou, az nahlednutim podarilo se zjistiti z legitimace jeho totoznost.

Pri tom choval se sen. Bodnar k hlidce policejni stale vyzyvave.

Sedrie v Kosicich spatruje v postupu sen. Bodnara precin nasili proti urednimu organu a prestupek podle §u 43 a 46 zak. cl. XL/1879.

Imunitni vybor uvaziv, ze zde slo nejen o poradek pri odchodu obecenstva z cirku... (Sen. Matuscak: Ale ze je to komunista!) Ne, pane kolego, budte ubezpecen, ze v tomto pripade by imunitni vybor navrhl vydani kazdeho.... nybrz take o bezpecnost obecenstva, a ze tedy jest povinnosti kazdeho cloveka a tim vice clena zakonodarneho sboru respektovati zrizence straze bezpecnosti, uvaziv dale, ze situace nemela nic spolecneho s politikou a ze nelze pripustiti, aby mandatu senatorskeho bylo zneuzivano k odporu, ne snad proti vlade, nybrz proti podrizenym zrizencum bezpecnostnim; uvaziv dale, ze jednani a slova sen. Bodnara svedci o zavrzenihodne a inteligentniho cloveka nedustojne svereposti, kteraz vola primo po nutnosti, aby se zakonu a statni moci dostalo patricneho zadostiucineni, usnesl se navrhnouti slavnemu senatu, aby zadosti sedrie v Kosicich ze dne 17. rijna 1924 bylo vyhoveno a aby byl dan souhlas k stihani sen. Bodnara.

Predseda: K slovu je prihlasen pan sen. Matuscak.

Sen. Matuscak: Slavny senat! Povinnostou nuteny som, aby som slovo zdvihnul pri tejto otazke, ako sa rozhoduje o tak zvanych imunitnych pravach. Bohuzial, ze v tejto tak zvanej demokratickej republike, ide-li o nespolahlive zivly, opozicne strany, bez ohladu, ci je to komunista, ci je to ludak, ci je to druha opozicna strana nemecka atd., ako je imunitna otazka tu hla pred slavnym zakonodarnym sborom, moze ten najposlednejsi lotor podat zpravu sedrii a slavnemu senatu, a imunitny vybor to za fakta akceptuje.

Prosim, ja mam zkusenosti - ja nehovorim s demagogii, ale ponevac som mal tu cest, tu tak zvanu demokraciu pendekarov dostat, ako opozicny clen... (Veselost.) Ano, to je na posmech! Tu hla je ta legitimacia (ukazuje sen. legitimaci), t. zv. imunitka na ostudu demokracie, vo vacku ju mame, ale v skutocnosti nie opozicne strany, ktore su proti tej koalicnej, korupcnej vlade a maju dnes odvahu vystupovat proti nej.

Predseda (zvoni): Volam pana sen. Matuscaka k poradku.

Sen. Matuscak (pokracuje): Vezmem na vedomie. - Ja viem, ako na Slovensku, tak v Podkarpatskej Rusi su zaplnene sluznovske urady, cetnicke velitelstva, zupanske urady takymi nespolahlivymi zivly, lez i oni podavaju zpravy nasmu zakonodarnemu sboru. Ja mam doklady: Tu hla hned jedna pekna osoba, to je vasa, panovia. Je to pan zupan Moravek vo Velkom Sevljusi, ktory ma tu v Cechach rodinu. V r. 1923 bola tam jedna zabava, vsetci statni uradnici boli pozvani. A pan zupan Moravek chytil si jednu ciganku, nocneho letaka, pod pazuchu a zaviedol ju ku stolu a bavil sa s nou tak, ze vsetci statni uradnici sa stydeli a zmizeli, a pan zupan s tym nocnym letakom zostal tam chlastat a zrat.

Prosim uctive slavny senat, kde je takeho zupana ucta, aky priklad da tomu uradnikovi tento pan zupan? A taky jeden clovek moze davat zpravu o urazke na cti? Kde je ucta k jeho osobe, aby skutocne mohol viest svoje povolanie, svoj urad? Takuto urazka urobil statnym zamestnancom! Mam na to svedkov, vyssich svedkov - nie vsednych delnikov - ktori tam boli pritomni a dosvedcia, ze chytil dcerku jedneho ciganskeho primasa, nocneho letaka, a s tou sa tak bavil, ze uradnici zmizeli. (Hlas: Laska je slepa!) Prosim, takeho zupana nemate davat na Slovensko a Podkarpatsku Rus. A ked komunista ma odvahu pohovorit o takych spinavych udalostiach, tak imunitny vybor povie: amen - a vyda toho komunistu.

Podla zkusenosti musim dalej povedat, ze nie je to len tato jedna udalost, ktora iste za stareho Rakusko-madarska nebola v tychto imunitnych zalezitostiach prenasledovana ako je dnes. My za tychto 5 rokov kolko poslancov, senatorov sme vydali?

Vlastne nie my "vydali", vy ste vydali, my nie. Za madarskej ery - nie som monarchista - ale musi kazdy poctivy republikan uznat, ze taku moc sluznovske urady, zupani, cetnici a policajti nemali ako dnes.

V Munkaceve bola jedna udalost, slavny senate, mam to schwarz auf weiß, na papieri mam tu udalost. (Veselost.)...Nesmejte sa, ved rozumiete tomu "schwarz auf weiß", ved ste tiez boli Rakusaci. V Mukaceve bola raz schodza, bol tam vyslany pan hlavny policajny komisar. Schodza bola povolena. Pat minut sa recnilo, a po uvitani tych mass pan policajny komisar prehlasil, ze rozpusta schodzu. Boly tam dve cety vojska, 80 cetnikov a 120 pendrekarov, policajtov. Ihned urobili atak na tie massy a rozpraskali schodzu. To by este uslo. Ale kde bolo mozno v starej rakuskej monarchii, aby jedneho tak zvaneho senatora traja pendrekari chytili za nohy, hodili na dlazbu, ze si kolena potlkol. Od policajneho lekara ma svedectvo, potvrdenie. A tu nebol stihany ten pan Zoufal v Mukaceve, a pan hlavny policajny komisar tiez nie je potrestany, nie je suspendovany, ale bude este vyssim uradnikom, este vo vyssom urade, a niekedy dostane zasluhu, ze jedneho komunistickeho agitatora ako senatora shodili na dlazbu, ktory si kolena potlkol a este mu dve, aby mal lepsie meno, obuskom praskli.

Este jedna udalost. Vo Velkom Sevljusi je isty zupan Moravek; ako je znamo, boly v Podkarpatskej Rusi vyhlasene volby ako ich zakon zarucuje. Volebne shromazdenia, schodze, tabory ludu maju sa 24 hodin predom ohlasit. Stalo sa to. Pan zupan, bez vsetkeho, aniz by bol pisomne stranke oznamil, schodzu volebnu zakazal, cetnictvo prislo s bodaky k tomu senatorovi a pytali sa ho: "Co chces?" Menom zakona ho zatkli a retiazok chceli dat tomu slavnemu senatorovi, (Veselost.) ktory je clenom tohoto slavneho zakonodarneho sboru. A to je demokracia! V tomto smysle, v ten cas sa rozhoduje o imunitnych zalezitostiach zastupcov proletarskej massy. To sa prieci demokracii, nad tym sa zastavi cela demokracia! Ale ako ten imunitny vybor rozhoduje? Samozrejme ten pan kolega X Y, ktory funguje v imunitnom vybore, vedla tej zpravy riekne si: To je nebezpecny zivel, to je antirepublikan, my musime dat suhlas, aby ten X Y, ten potvorny bolsevik bol vydany k trestnemu stihaniu. To je ihned. Z tychto panov kolegov, byvalych kolegov, alebo z tejto strany to bude tak trosicku takym malym hoblickom hoblovane.

Preto nas komunistov to neboli, ze nas tento slavny zakonodarny sbor, tento slavny senat vydava ako jednotlivych clenov, ale pamatujte, vazeni kolegovia, ze to spatnu krv prinesie do buducnosti, ked vy dnes neuznavate spravedlnost. Mate plany o statnych zamestnancoch a nechcete ich zmenit. K tomu este pridu dosledky. Ale potom nedavajte vinu t. zv. bolsevikom, t. zv. bolsevickym agitatorom.

Pridu zpravy o t. zv. urazkach na cti a precinoch podla zakona na ochranu republiky, o x x paragrafu. Pozaduje sa, aby x x clovek ku trestnemu stihaniu bol vydany. Ake su to zivly, ktore tu zpravu davaju? Mame tu dr. Sobina pat rokov v Ceskoslovenskej republike. Je to jeden emigrant z Ukrajiny a ten je dnes u nas ako sluzny a ma ceskoslovensku statnu prislusnost. A mame tolko ludi v Ceskoslovenskej republike, ktori 20, 30 rokov tu bydlia a prislusnosti nemaju a taky pan dr. Sobin - nepamatam sa, nepresvedcil som sa - ale on ma vacsiu uctu ako patrocny obyvatel na tomto uzemi nezli ti ludia, ktori 20, 30 rokov tu byvaju. Take zivly davaju zpravy a vedla toho ludia zakonodarnych sborov su odsudzovani len preto - no samozrejme - ze velku hubu maju. My za to nemozeme, ze my nerekretujeme sa k dnesnej vlade. My nemozeme. Keby vlada pracovala v tom smysle, ze by vseobecna spokojnost mohla byt - ano bez vsetkeho - ale do tej doby my musime preto stanovisko zaujmut proti dnesnemu systemu, proti tejto koalicnej vlade.

Musim sa dotknut tiez zalezitosti sudruha Bodnara, ako sa jej dotkol pan zpravodaj. Nechcem tu opakovat celu vec imunitneho vyboru, ale to je fakticke a kto ma pred sebou material, vidi, ze to je nic ineho, nez znemoznenie tak zvaneho bolsevika, ktory fakticne siaha na to, aby sa v Podkarpatskej Rusi uprava stala v zakonoch k uspokojeniu vseobecneho ludu, ktory tam byva, proti tomu, co sme videli podla tejto zpravy. Sudruh Bodnar prisiel v malom kabatku, ako v Rusinsku sa nosi, urobil na straznika vonkovsky dojem a straznik naschval pastou strkal ho von z tak zvaneho cirkusu. Ved my mame moc cirkusov, i tu v Prahe, ale to stalo sa v Kosiciach. Samozrejme, ako ho strcil, obratil sa Bodnar ako senator a vyprosil si, aby ho strkal. To bolo straznikovi napadne, ze sa ozval, chytil ho za kabat a trhnul ho, aby sa legitimoval. Pri takomto vychode z jedneho cirkusu je tam moc ludu. On si ten isty straznik myslel, ze nahodou chyti jedneho ruskeho emigranta, nejakeho bolsevika, ktory bez pasu prisiel do Ceskoslovenskej republiky a drzal ho. Samozrejme Bodnar ako senator je doma lepsie nez druhy a protestoval proti surovemu vystupu a mal pravo, ze ho strcil nazpat, lebo straznik nie je opravneny zakonodarcu pichnut prstom alebo pastou prasknut. K tomu nema prava, ani nema prava ho vziat na mestsky dom alebo tiez nie na obecny dom. Tam na mieste ho mohol vziat stranou a riect: "Legitimujte sa!" Ale je vidiet, ze tu je nasilie vedla toho, ze Bodnar, senator z Podkarpatskej Rusi, segedinskej papriky nasypal t. zv. burzoazii, aby sa ho chytro mohol zbavit. Taketo vselijake nemoznosti prijima imunitny vybor a podla toho rozhoduje a vydava sudu. Nam, komunistom, to vobec nevadi. Nech nas vydavaju, nech nas zalaruju, ale vase svedomie bude niekedy odpovedat. Ja len proti tomu protestujem, ze imunitny vybor nerozhoduje vo spravnom smysle, ponevac mal som dva pripady, kde imunitny vybor nedrzal si za povinnost, aby bol i toho dotycneho previneneho vysluchnul, aby mohol dokazat: prosim, pane predseda imunitneho vyboru: tie fakta su loz, nie je pravda, prosim to zistit. Nie, to ak prisla uz o takych neriadoch zprava, imunitny vybor riekol: pochvalen pan Jezis Kristus, lebo koalicia s klerikalizmom ma pakt a je uz po krizi.

Prosim slavny senat, aby sa usniesol na tom, aby sudruh Bodnar vydany nebol.

Predseda: Ma pan zpravodaj nejaky doslov?

Zpravodaj sen. dr. Stransky: Slavny senate! Proti vyvodum kolegy Matuscaka dovolte, abych jen nekolika slovy reagoval. Predevsim odmitam co nejrozhodneji vytku, ze by imunitni vybor nejednal a nechoval se objektivne pri posuzovani zadosti o vydani tech kterych senatoru. (Sen. Matuscak: Ja jsem take nebyl vyslechnut!) My mame toho jiz nescetne pripady, ze pani i oposicnich stran, jmenovite nemeckych, pak se strany tak zvanych ludaku nebyli vydani, ackoli zadosti byly dosti oduvodnene. Neni to tedy pravda, ze bychom se ridili nejakymi tendencemi politickymi a stranickymi. (Sen. Matuscak: Ano, je to pravda!)

To ostatni, co prednesl pan kolega Matuscak, vlastne by nevyzadovalo ani vyvraceni. Jen bych si dovolil na to upozornit, ze jestlize ten pan zupan, o kterem kolega Matuscak mluvil, bavil se s cikankou, nevidim v tom duvodu, proc by nemohl v nejake uredni veci podati take zpravu. A jaky je to pan kolega Matuscak komunista, kdyz dela rozdil mezi cikankou a hrabenkou? (Veselost. - Sen. Matuscak: Takhle se kompromituje verejne!) Jaky to racte byti komunista, jestlize myslite, ze, kdyz se clovek bavi s damou - podle vaseho nazoru, jiste bez rozdilu, at je to cikanka nebo hrabenka - se kompromituje. Ja aspon toho nazoru nejsem a nevim, zdali jste se v zivote svem take casto nebavil s damami. (Veselost.)

Pan kolega Matuscak si take stezoval do toho, ze se jedna u nas se senatory a poslanci jinak, nez se delo v Madarsku. (Sen. Matuscak: Ano!) Ja jsem presvedcen, ze v Madarsku skutecne zadny slovacky nebo podkarpatsky poslanec nebo senator vydan nebyl. Proc? Ponevadz oni ani zadnych poslancu nemeli. To je ten vychvalovany vami madarsky rezim, ktery vam ani nepripustil moznost, abyste se stali poslanci nebo senatory.

Co se tyce nakladani podle madarskeho rezimu... (Sen. Matuscak: Dnes uz socialni demokrate maji!)

Predseda (zvoni): Kolega Matuscak nema slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stransky (pokracuje):.... ale tehdaz nemeli, kdyz vy jste tam byli.

Co se tyce jednani s jinymi lidmi, jsou toho svedci jeste dnes, ze, kdyz delnik chtel strajkovat a nechoval se podle policejnich tamejsich predpisu, nevytykalo se mu ovsem nic, ale byl polozen cetniky na lavici, a dostal petadvacet tam, kde vy nyni casto jen vykonavate svuj mandat. (Hlucna veselost.)

Ja tedy, vazeni panove, vam doporucuji znovu k prijeti svuj navrh.

Predseda: Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby byl dan souhlas k trestnimu stihani sen. Bodnara, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby souhlas k trestnimu stihani dan byl, se prijima.

Udelil jsem pro dnesni schuzi dodatecne dovolenou panu sen. dr. Kloudovi.

Navrhuji, aby pristi schuze se konala v utery dne 24. brezna 1925 o 16. hodine s timto

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2090) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje promlceci lhuta pro nedoplatky uroku z nekterych lombardnich zapujcek. Tisk 2093.

2. Zprava I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru branneho a III. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 2091) o vladnim navrhu zakona, kterym se ku vseobecne nemocnici v Praze pripojuje vojenska nemocnice v Praze II a zrizuje Masarykova vojenska nemocnice v Praze. Tisk 2092.

3. Druhe cteni zpravy I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru zivnostensko- obchodniho o vladnim navrhu zakona (tisk 1793), kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu. Tisk 2083.

4. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Hustu za svoleni, aby sen. Bodnar mohl byti stihan pro precin podle § 14 bodu 5. zakona na ochranu republiky c. 50/1923 Sb. z. a n. (c. 10.589 preds.). Tisk 2081.

5. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Hustu za udeleni souhlasu k stihani sen. Bodnara pro precin podle §u 14 c. l zak. c. 50/1923 Sb. z. a n. a zlocin podle §u 2 zak. cl. XL/1914 (c. 10.220 preds.). Tisk 2082.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.