Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 253. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 25 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Reyl.

97 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Srba, Udrzal; za ministerstvo obchodu odborovy prednosta dr. Kusy-Dubrav a ministersky rada dr. Lirsch; za ministerstvo financi ministersky tajemnik Rozvoda.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze jsem udelil dovolenou pro dnesni schuzi sen. Sablikovi, Svecenemu a dodatecne pro vcerejsi schuzi sen. Hnatkovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu l mesice sen. Drabovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2089. Vladni navrh zakona, kterym se zvysuje rocni prispevek statnimu melioracnimu fondu.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 2087. Vladni navrh zakona, kterym se upravuje territorialni rozsah nabytych zivnostenskych opravneni.

Vyboru ustavne-pravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 2088. Vladni navrh zakona o soudnictvi ve sporech z pomeru pracovniho, sluzebniho a ucebniho (o soudech pracovnich).

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 2090. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4961) zakona, kterym se prodluzuje promlceci lhuta pro nedoplatky uroku z nekterych lombardnich zapujcek (tisk 4996).

Vyboru zdravotnimu, brannemu a rozpoctovemu:

Tisk 2091. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5049) zakona, kterym se ku vseobecne nemocnici v Praze pripojuje vojenska nemocnice v Praze-II a zrizuje Masarykova vojenska nemocnice v Praze (tisk 5057).

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o vladnim navrhu c. t. 2087 a o usnesenich poslanecke snemovny c. t. 2090 a 2091 podaly zpravu ve lhute petidenni a o vladnim navrhu c. t. 2088 ve lhute ctrnactidenni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocime k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem je pan sen. Zimak. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! V Bratislave bola sriadena plodinova burza zakonom z 15. februara 1922, c. 69 Sb. z. a n. V smysle stanov je pri tejot burze rozhodci sud, ktory je povolany rozhodovat o spornych zalezitostiach, vzniklych z burzovnych obchodov. Ponevac pre ustano-venia poplatkove pri sudnom pojednavani plati na Slovensku este zakon zdedeny z Madarska c. XLIII. z r. 1914, je bratislavska burza v istej nevyhode proti inym burzam, existujucim na uzemi mimoslovenskom. Su tedy pre sudne poplatky, 2 rozne zakonne normy.

Rozdiely z tejto zakonovej roznosti su najcitelnejsie v sadzbach, pokial ide o poplatky z podani, protokolov, priloh, rubrik a opisov v pokracovani rozhodcieho sudu a tiez pokial ide o poplatky za pouzitie podmienecne oslobodenych listin.

Na ilustraciu rozdielov nech sluzia tieto priklady: Z pouzitia obchodnej korespondencie v spore o 20.000 Kc z dodavky, ked skoncil spor rozsudkom, obnasal poplatok celkom 410 Kc, kdezto na mimoslovenskom uzemi len 204 Kc. Ked skoncil spor smierom, obnasal poplatok na Slovensku 402 Kc, kdezto na uzemi mimoslovenskom len 4 Kc.

Tuto roznost odstranit a ustanovit jednotnu poplatkovu sadzbu vo veciach pokracovania pred rozhodcimi sudy plodinovych burzi v celej republike je cielom tejto pojednavanej predlohy.

Na statne prijmy nebude mat zakon z tejto predlohy plynuci citelnejsieho vlivu, lebo bez tohoto zakona by sa rozhodci sud obchadzal, co by bolo na ukor bratislavskej plodinovej burzy, tato by stala v nevyhode proti burzam, jestvujucim v inych zemiach republiky, tedy stala by sa menej frekventovana a tym tiez by privadzala menej prijmov na poplatkoch pre stat.

Rozpoctovy vybor pojednajuc o tejto predlohe vo svojej schodzi dna 6. marca 1925 konanej, usniesol sa doporucit tuto predlohu slavnemu senatu ku prijatiu v plnom zneni tak, ako sa na nom usniesla poslanecka snemovna.

Predseda (zvoni): Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Namitek nebylo.)

Nejsou, budeme tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena v usneseni poslanecke snemovny tisk 2078, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny tisk 2078 ve cteni prvem.

Dalsim bodem je:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Hybs. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! 12. srpna 1921 pod cislem 311 Sb. z. a n. byl vydan zakon, podle nehoz mohly v pripadech zcela vyjimecnych a zvlastniho zretele hodnych, zejmena slo-li o zrizeni noveho duleziteho odvetvi dosud v tuzemsku nezastoupeneho, nebo slo-li o nove metody vyrobni v urcitem prumyslovem odvetvi, povoleny byti celni vyhody pro dovoz stroju. Byly to hlavne stroje textilni, stroje kovoobrabeci, stroje urcene pro prumysl chemicky, pro prumysl drevarsky, pro vyrobu papiru a knihtisk, stroje pro prumysl sklarsky, keramicky a elektrarensky a rovnez nektere stroje hospodarske.

Duvodem vydani tohoto zakona a jeho intenci bylo, aby v prve rade bylo podporovano presidleni zavodu z ostatnich nastupnickych statu do Ceskoslovenske republiky. Behem ucinnosti tohoto zakona vyvinula se velmi blahovolna prakse, jez po uplynuti jeho platnosti vyvolala pozadavek jeho prodlouzeni, resp. obnovy a jeho rozsireni take na dovoz stroju a pristroju zemedelskych. Tento zakon pozbyl totiz ucinnosti 31. prosince 1922.

Duvody vyskytnuvsi se za ucinnosti tohoto zakona mluvi tudiz pro jeho obnovu a pro rozsireni jeho vyhod i na dovoz stroju zemedelskych. Nez pri povoleni slevy na dovoz stroju jak pro prumysl, zivnosti a obchod, tak take pro zemedelstvi, musi byti pamatovano na dve zasady, totiz, aby tim nebyl ohrozen domaci, vnitrozemsky prumysl, a vedle toho, aby byl bran patricny zretel take na financni zajmy. Zajmy statnich financi maji byti chraneny jednak vyloucenim slevy pro dovoz stroju, jez jiz od 1. ledna 1922 pozivaly celnich sazeb obzvlaste vyhodnych, jednak ustanovenim §u 2 o vymere celni slevy.

Dulezity je rovnez ten odstavec zakona, podle ktereho je potrebi, aby byl vyslechnut zvlastni, k tomu zrizeny poradni sbor, zvlaste v tech pripadech, kdy muze se stati spornou otazka, zda stroje nebo pristroje, na nez celni sleva ma byti povolena, jsou v republice vyrabeny, ci nikoliv.

Narodohospodarsky vybor jednal o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu a usnesl se jednomyslne po podrobne debate doporuciti slavnemu senatu schvaleni tohoto navrhu.

Predseda: Za vybor zivnostensko-obchodni je zpravodajem pan sen. Sehnal.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavny senate! Vybor zivnostensko-obchodni, pojednav ve schuzi konane dne 6. brezna o predlozene osnove, usnesl se doporuciti slavnemu senatu, by tato schvalena byla tak, jak na ni se usnesla poslanecka snemovna.

Zakon tak, jak je navrhovan, plne ochranuje domaci vyrobu strojovou, pripousteje dovoz jen takych stroju, po pripade nahradnich vyznacnych soucastek jich, ktere se ve state nasem nevyrabeji, a na druhe strane povolenim a usnadnenim levnejsiho dovozu takych stroju dava moznost zlepseni a zdokonaleni vyroby prumyslove nebo zemedelske. Pri tom projevil vybor prani, by ministerstvo financi co nejcasteji pouzivalo dobreho zdani poradniho sboru podle §u 3 predlohy zakona.

Primlouvam se, aby predloha byla schvalena tak, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou.

Predseda: Za vybor rozpoctovy referuje pan sen. dr. Prochazka.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Vazeny senate! Zakon ze dne 12. srpna 1921, cis. 311 Sb. z. a n., kterymz u doplneni, po pripade zmene, celnich nasich sazebniku mohly byti povoleny urcite celni vyhody, po pripade i uplne prominuti cla pro dovoz stroju a podobne, byl vydan hlavne z toho duvodu, aby se umoznilo presidleni zavodu prumyslovych z ostatnich nastupnickych statu do nasi republiky.

Zakon uvedeny platil pouze do konce roku 1922, a jelikoz ucinnost jeho byla podle sdeleni vlady velmi blahodarna, bylo po uplynuti zminene lhuty volano z odbornych kruhu po jeho prodlouzeni, po pripade i rozsireni, na dovoz stroju a pristroju zemedelskych.

Je-li oduvodnen pozadavek pomoci prumyslu, je stejne oduvodnen pozadavek pomoci i zemedelske vyrobe, pokud ovsem statni finance v pritomne dobe takovou podporu snesou. Sleva budoucne ma byti pevna: zakladni celni sazby z r. 1906 budou nasobeny cinitelem 4, kdezto drive sleva byla neobmezena.

Neni ovsem zjisteno, jakych obnosu bude musiti celni sprava nase se vzdati provadenim tohoto zakona, castky ty nebudou vsak znacne, budou nizsi nez dosud a budou vyvazeny prospechem prumyslu a zemedelstvi.

Platnost zakona omezena opet na kratsi dobu: ucinnost vyjimecne muze pusobiti jiz zpet od 1. cervence 1924 a konci rokem 1926.

Podotykam, ze v § l radka 4. vloudila se tiskova chyba a ze bude nutno skrtnout cislici 3.

Vzhledem k tomu vsemu, co bylo uvedeno, navrhuje vybor rozpoctovy vazenemu senatu schvaleni usneseni poslanecke snemovny ze dne 11. unora 1925, jimz dotcena predloha vladni byla prijata, a to s opravou tiskove chyby, jak jsem ji uvedl.

Predseda: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena v usneseni prijatem poslaneckou snemovnou tisk 2077, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a otistenem v tisku 2077 ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu predmetu denniho poradu, jimz je:

Zpravodajem je pan sen. dr. Vesely.

Zpravodaj sen. dr. Vesely: Vazeny senate! Zakonem z 9. unora 1923, cis. 40 Sb. z. a n., byla vlada zmocnena, aby provadela zmeny obvodu soudnich, politickych, notarskych a jinych, kterych je potrebi vzhledem na zmeny hranic mirovou smlouvou upravenych, a aby tyto zmeny provadela pouhym narizenim. Ke zmenam tem v nekterych pripadech je potrebi zakona, v nekterych pouheho narizeni. Aby se dosahlo jednotneho vyrizovani veci a aby senat a poslanecka snemovna nebyly zatezovany mnozstvim predloh zakonnych, kterych by v takovem pripade bylo nekdy potrebi, tedy vlada zada o zmocneni. Zmocneni to bylo ji jmenovanym zakonem z r. 1923 jiz udeleno az do konce r. 1924. A vlada tvrdi, ze nemohla tech zmen provesti do konce r. 1924, ponevadz delimitacni komise, ktera urcuje hranice, neni se svoji praci dosud hotova a jeji elaborat neni doposud uplny. Zejmena rumunsko-ceska hranice neni doposud pry pevne stanovena, a lze ocekavati, ze operaty delimitacni komise budou vlade predlozeny asi v polovine r. 1926. Vzhledem k tomu zada vlada, aby bylo zmocneni, ktere zatim do konce r. 1924 proslo, novym zakonem znovu udeleno az do konce r. 1927.

Takove zmocnovaci zakony narazeji nekdy a nejsou oblibeny, ponevadz tim jaksi agenda Narodniho shromazdeni se odnima a sveruje do rukou vlady. Avsak v tomto pripade jiz citovanym zakonem z r. 1923 Narodni shromazdeni uznalo, ze zmocneni vlady je vhodne, ze je ucelne, a proto o teto otazce neni potrebi tentokrate znovu rozhodovat. Ponevadz pak skutecne je oduvodnen narok vlady tim, ze ji elaboraty delimitacni komise nebyly predlozeny, tedy ustavne-pravni vybor senatu Narodniho shromazdeni doporucuje, aby senat vladni navrh zakona schvalil.

K tomuto vladnimu navrhu zakona podal pan dr. Heller resoluci, ve ktere zada, aby vlada kazdorocne podavala senatu Narodniho shromazdeni i poslanecke snemovne zpravu o tom, ktere hranice jiz byly upraveny a jaka narizeni tedy ve smyslu tohoto zakona a na podklade tohoto zakona byla vydana. Myslim, ze tento narok je spravny.

Proto ustavne-pravni vybor doporucuje, aby tato resoluce byla schvalena. Ovsem pridan pozadavek, aby vlada s upravou hranic, tedy s vydavanim narizeni necekala, az budou vsecky hranice upraveny, nybrz v tom useku hranic, kde jiz pevne byly stanoveny a provedeny, aby bylo prislusne narizeni vydavano ihned. S temito dodatky doporucuje ustavne-pravni vybor, aby vazeny senat prijal vladni navrh zakona tak, jak byl predlozen.

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen. Prosim, aby pani zaujali mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma 2 paragrafy).

Jsou namitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, tisk 2080 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Dalsim predmetem denniho poradu je:

Zpravodajem je pan sen. dr. Krousky.

Zpravodaj sen. dr. Krousky: Slavny senate! Okresni soud v Liberci zada, aby senat udelil souhlas k trestnimu stihani sen. Fahrnera pro prestupek proti bezpecnosti cti. U okresniho soudu v Liberci podal Jan Bezecny, prednosta Schwarzenbergskeho tarifniho oddeleni v Praze, zalobu na sen. Fahrnera z toho duvodu, ponevadz ve schuzi hlavniho vyboru ustredniho svazu nemeckych uredniku hospodarskych pronesl sen. Fahrner pry o soukromem zalobci vyrok: "Sie sind ein infamer Kerl". (Sen. Matuscak: Mozna, ze mal pravdu!)

Mejte trpelivost, pane kolego, a budete videti, jak se imunitni vybor k teto veci zachoval. (Sen. Matuscak: Mame jich takovych moc!)

Imunitni vybor usnesl se vyslechnouti predem kolegu Fahrnera o pripadu, jak se udal. Pan kolega Fahrner prisel a priznal, ze inkriminovany vyrok pronesl. Inkrimovanemu vyroku vsak predchazely podle sdeleni kolegy Fahrnera tyto udalosti:

Pred casem konala se v Praze schuze nemeckych velkostatkarskych uredniku a pri teto schuzi Jan Bezecny, soukromy zalobce, tvrdil, ze pry nejmenovany jim clen Narodniho shromazdeni nemecke narodnosti pronesl k deputaci nemeckych velkostatkarskych uredniku, ze nemecti poslanci niceho nezaridi pro nemecke uredniky velkostatkarske a ze proto tento clen Narodniho shromazdeni doporucil, aby se nemecti urednici obratili ve sve veci vzdy vyhradne na poslance ceske. K vyzve pritomneho sen. Fahrnera prohlasil pan Bezecny, ze tim clenem Narodniho shromazdeni je prave kolega Fahrner. Kolega Fahrner prohlasil toto tvrzeni za lzive. O veci se potom jednalo jeste pozdeji pri schuzi hlavniho vyboru ustredniho svazu nemeckych uredniku hospodarskych, ktera se konala v Liberci 12. rijna 1924. Teto schuzi byl pritomen jak sen. Fahrner, tak Jan Bezecny. Sen. Fahrner vyzval Bezecneho, aby ten vyrok opakoval, ktery mu pri schuzi prazske vlozil do ust, a tu Jan Bezecny prohlasil, ze tim clenem Narodniho shromazdeni, ktery ten vyrok pronesl, neni sen. Fahrner, je to jiny clen Narodniho shromazdeni; a potom pry ten vyrok znel jinak. Potom tedy vyzval kolega Fahrner Bezecneho, aby jmenoval, ktery to tedy byl clen Narodniho shromazdeni, ktery ten vyrok pronesl. On to odeprel. Pak pronesl kolega Fahrner inkrimovany vyrok. (Mistopredseda Valousek prevzal predsednictvi.)

Kolega Fahrner ve schuzi imunitniho vyboru zadal sam, aby senat svolil k jeho stihani. Imunitni vybor vsak rozhodl, ze musi rozhodovati samostatne bez ohledu na zadost za vydani ci nevydani se strany kolegy, o nehoz jde, a dospel k presvedceni, ze sen. Fahrnerovi k proneseni inkriminovaneho vyroku v odborove organisaci nemeckych velkostatkarskych uredniku dal podnet neopravneny utok soukromeho zalobce na vykon jeho mandatu, resp. utok na vykon mandatu nejmenovaneho nemeckeho clena Narodniho shromazdeni, a proto navrhuje slavnemu senatu, aby odeprel vyhoveti zadosti okresniho soudu v Liberci za souhlas k trestnimu stihani kolegy Fahrnera pro prestupek proti bezpecnosti cti.

Mistopredseda Valousek (zvoni): K slovu neni nikdo prihlasen. Budeme hlasovati. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby souhlas k trestnimu stihani sen. Fahrnera dan nebyl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby souhlas k trestnimu stihani dan nebyl, se prijima.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala v utery dne 17. brezna 1925 o 16. hodine s timto

1. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o vladnim navrhu zakona (tisk 1793), kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu. Tisk 2083.

2. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru k usneseniu poslaneckej snemovne (tlc. 2078) na vladny navrh zakona o poplatkoch v pokracovani pred rozhodcim sudom plodinovej burzy v Bratislave. Tisk 2085.

3. Druhe cteni zpravy I. narodohospodarskeho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2077) k vladnimu navrhu zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju. Tisk 2086.

4. Druhe cteni zpravy ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 2066), jimz se vlada zmocnuje, aby v uzemich pohranicnich provadela zmeny obvodu. Tisk 2080.

5. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Kosicich ze dne 17. rijna 1924 za souhlas ku stihani sen. Bodnara pro precin podle § 4 odst. II. zak. cl. XL/1914 a pro prestupek podle §u 43 a 46 zak. cl. XL/1879 (c. 10339 preds.). Tisk 2002.

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.