Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 252. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 25 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

99 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Franke, dr. Hodza; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze jsem udelil dodatecne dovolenou pro patecni schuzi sen. dr. Maresovi, Linkovi, Jelinkovi, dr. Herzigove, Sperovi, Blahovi, Jakubkovi, Poliakovi, dr. Mudronovi, pro minuly tyden sen. dr. Schmidtovi, pro tento tyden sen. Hrejsovi, Rohackovi, dr. Mudronovi, pro dnesni schuzi sen. dr. Kovalikovi, dr. Veselemu, dr. Naeglemu, pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. dr. Spiegelovi a Dedicovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dni sen. Fahrnerovi a Kiesewetterovi, na dobu l mesice sen. Bodnarovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2079. Navrh sen. Mudrocha, Zimaka, Krizka, Hucla, dr. Franty, dr. Brabce, Valouska, dr. Prochazky, Panka a sudr. na urychlene vykupenie sostatnenie drahy Trnava-Kuty.

Tisk 2080. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona, jimz se vlada zmocnuje, aby v uzemich pohranicnich provadela zmeny obvodu (tisk 2066).

Tisk 2081. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Hustu za svoleni, aby sen. Bodnar mohl byti stihan pro precin dle § 14 bodu 5. zakona na ochranu republiky, c. 50/1923 Sb. z. a n. (c. 10.589/24 preds.).

Tesnopisecke zpravy o 238., 240. - 246. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 11., 16., 17., 19. a 20. prosince 1924.

Zapisy o 240. - 249. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 16., 17., 19., 20. a 22. prosince 1924, 28. a 29. ledna 1925.

Zapis o 250. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle § 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Z predsednictva prikazano: Vyboru iniciativnimu:

Tisk 2079. Navrh sen. Mudrocha, Zimaka, Krizko, Hucla, dr. Franty, dr. Brabce, Valouska, dr. Prochazky, Panka a sudr. na urychlene vykupenie sostatnenie drahy Trnava-Kuty.

Tisk 2082. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Hustu za udeleni souhlasu k stihani sen. Bodnara pro precin podle §u 14, c. l zak. c. 50/1923 Sb. z. a n. a zlocin podle §u 2 zak. ci. XL/1914 (c. 10. 220/24 preds.).

Tisk 2083. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o vladnim navrhu zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu (tisk 1793).

Tisk 2084. Zprava vyboru imunitniho o zadosti okresniho soudu v Liberci za souhlas k trestnimu stihani sen. Fahrnera pro prestupek proti bezpecnosti cti (c. 10.539/ 24 preds.).

Tisk 2085. Zprava rozpoctoveho vyboru, k usneseniu poslaneckej snemovne na vladny navrh zakona o poplatkoch v pokracovani pred rozhodcim sudom plodinovej burzy v Bratislave (tlc. 2078).

Tisk 2086. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju (tisk 2077).

Tisk 2087. Vladni navrh zakona, kterym se upravuje territorialni rozsah nabytych zivnostenskych opravneni.

Tisk 2088. Vladni navrh zakona o soudnictvi ve sporech z pomeru pracovniho, sluzebniho a ucebniho (o soudech pracovnich).

Tisk 2090. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4961) zakona, kterym se prodluzuje promlceci lhuta pro nedoplatky uroku z nekterych lombardnich zapujcek (tisk 4996).

Tisk 2091. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5049) zakona, kterym se ku vseobecne nemocnici v Praze pripojuje vojenska nemocnice v Praze-II a zrizuje Masarykova vojenska nemocnice v Praze (tisk 5057).

Tesnopisecke zpravy o 247. az 249. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 22. prosince 1924, 28. a 29. ledna 1925.

Zapis o 251. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Konstatuji, ze senat je schopen usnaseti se.

Navrhuji, aby projednavani prveho odstavce denniho poradu bylo presunuto na posledni misto.

Kdo souhlasi s timto navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Pristoupime tedy k bodu dalsimu.

Za zpravodaje pana sen. dr. Veseleho poda zpravu pan predseda ustavne-pravniho vyboru dr. Witt.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Witt: Navrhuji, aby ve cl. I. na druhe radce bylo vypusteno pismenko "l" ve slove "zakl.".

V odst. 4. cl. I. v predposledni radce ma byti pripojena carka za slovo "rodiny".

Predseda: Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, s opravami panem zpravodajem navrzenymi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni s uvedenymi opravami take ve cteni druhem.

Nyni budeme hlasovati o resoluci sen. dr. Horacka a spol.

Kdo souhlasi s resoluci navrzenou panem sen. dr. Horackem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena resoluce se prijima.

Dalsim odstavcem denniho poradu je:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Petrik.

Zpravodaj sen. Petrik: Slavny senate! Pan sen. Hucl, Krizko, Zavoral, dr. Prochazka, dr. Soukup, Havlena, Panek, Klecak, dr. Franta, dr. Nemec a soudr. podali navrh, aby ulozeno bylo vlade, aby zavedla strazni sluzbu povodnovou.

Vazeny senate! Narodohospodarsky vybor jednal o tomto navrhu jmenovanych panu a uvazil, ze v urcitych obdobich rocnich vyskytuji se dosti casto pripady, kdy v nekterem uzemi dostavuji se velike povodne. Tyto povodne mivaji za nasledek, ze vetsi nadrze vod - jako rybniky - se protrhnou a pak najednou jde tak veliky proud vody, ze zpusobuje ohromne skody.

Temto skodam dalo by se predejiti, kdyby takove pripady nastalych pohrom, jako jsou velike prutrze mraku s velikou spoustou vody, nebo velike a nahle tani snehu, anebo prutrze rybniku, mohly byti vcas hlaseny. Takove velke vody nepostupuji prece jenom tak rychle. Nekdy je mozno dve az tri hodiny do urciteho uzemi takovy postup vod oznamiti, anebo oznamiti, jak rapidne treba stoupaji. Napred prijde treba mensi prival, ktery se pak neustale zesiluje, ale ti lide v zazemi nemaji poneti o tom, jak ty vody dodatecne vzrostou, protoze o tom velikem spadu vod, o te prutrzi mracen nemohou tam vedeti a nemohou se tedy pred tim dostatecne chraniti.

Lonskeho roku jsme to videli na ceskem zapade, hlavne u mensich toku, u ricek a potoku, ze voda nahle zacala vzrustati, ze lide delali zachranna opatreni, na pr. odnaseli treba sena, na vyvysena mista. Ale veskera jejich namaha byla marna, protoze voda neustale stoupala a odnesla to i z techto mist. Kdyby se vedelo, ze prijdou tak velke vody, nechalo by se te prace a zachranovalo neco dulezitejsiho, na pr. dobytek ze staveni, nebo i kdyz by se to zachranovalo, odnaselo by se to na mista vyvysenejsi, vzdalenejsi od povodne.

Navrhovana strazni sluzba povodnova nebude stat zatezovati zadnymi vetsimi vydaji. Snad pujde o nejakou nutnou telegrafickou nebo telefonickou zpravu, ale to nebude tak velkym vydajem, po pripade nebude to zadnym vydajem, bude-li to na zaklade zakona provadeno, a cetnicke stanice, obecni urady, vojenske posadky a vubec statni urady, zejmena vsak okresni sprava politicka, ktera je povinna tuto sluzbu podle meho nazoru organisovati a vesti ve svem obvodu, daji prislusne instrukce. Myslim, ze telegraficke, po pripade telefonicke zpravy budou musiti byti prijaty bezplatne, takze se tu nestane nic, nez ze stat za urcite vykony svych uredniku nedostane zaplaceno, ponevadz to bude vykonano ve statni sluzbe.

Vazeny senate, prosim, abyste prijali navrh narodohospodarskeho vyboru a aby navrh prikazan byl vlade k brzkemu provedeni.

Predseda: Za vybor rozpoctovy referuje mistopredseda vyboru pan sen. dr. Karas.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Pan referent narodohospodarskeho vyboru zminil se jiz o tom, ze financni naklad statu a verejnych korporaci s provadenim tohoto zakona spojeny bude velmi nepatrny, nebot jde pouze o bezplatne dodavani zprav o hrozicim nebezpeci. Naklad pri pouziti statniho telegrafu a telefonu bude skutecne nepatrny, ale za to lze vcasnou zpravou zachraniti velke statky, a to nejen hmotne, ale dokonce i lidske zivoty, budou-li dotceni lide vcas zpraveni o hrozicim nebezpeci.

Proto jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji slavnemu senatu, aby dotceny navrh byl doporucen vlade k provedeni.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem vyboru, jak je vyznacen ve zprave vyborove c. t. 2034, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resolucni navrh vyboru se schvaluje.

Dalsim bodem je:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Hybs.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Lonskeho roka na okresu sumperskem na Morave znicena byla destivym pocasim, ktere trvalo nekolik mesicu a pocalo hned na pocatku zni, bezmala cela uroda, takze nekteri rolnici nemeli ani potrebneho osiva na ozimni a jarni seti. Ve vysoko polozenych obcich, jichz je v sumperskem okresu velky pocet, stalo zito na pocatku destiveho pocasi vetsinou na polich, takze se muze mluviti o tom, ze tato neuroda vztahuje se na vsechny druhy obili.

Narodohospodarsky vybor jednal o navrhu p. sen. Frankeho a soudr. na provadeni nouzove akce v politickem okresu sumperskem a usnesl se, aby navrh tento byl prikazan ministerstvu vnitra, zemedelstvi a financi k vysetreni a poskytnuti statni pomoci a zaroven aby byly povoleny vsem postizenym primerene danove odpisy a ulevy.

Zadam slavny senat, aby navrh narodohospodarskeho vyboru schvalil.

Predseda (zvoni): Davam slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy panu sen. Kousovi.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Rozpoctovy vybor pripojuje se v plnem rozsahu k usneseni vyboru narodohospodarskeho a prosi slavny senat, aby zpravu prijal.

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen, prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem, jak je vyznacen ve zprave vyborove, tisk 2072, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedeny resolucni navrh se schvaluje.

Prikrocime k dalsimu bodu denniho poradu, jimz je:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Hybs. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Pan sen. Franke a soudr. podali navrh na provedeni nouzove akce pro vetsi pocet obci politickeho okresu Zabrehu. V tomto okresu trvalym destivym pocasim a prutrzemi mracen znicena byla uroda ve valne casti. Obzvlaste utrpely touto nepohodou obce soudniho okresu silperskeho, zvlaste obce Pobuc, Krchleby, Krizanov, Javori, Stary a Novy Moletin, Mirov, Studena Loucka, Vysehori, Lisnice a Svinov v soudnich okresich Zabrehu a Mohelnici.

Take v techto okresich destive pocasi se dostavilo na pocatku zni a tim byla postizena veskera uroda. Zaplaveny byly louky a take otavy mohly byti jenom castecne sklizeny ve stavu upotrebitelnem. Touto nepohodou utrpel tez velice len, brambory namnoze shnily, takze lze pravem mluviti i v techto okresich o vseobecne neurode.

Narodohospodarsky vybor jednal ve sve schuzi, konane 28. ledna, o navrhu pana sen. Frankeho a soudr. a usnesl se, aby navrh tento byl prikazan ministerstvu financi, ministerstvu vnitra a zemedelstvi k vysetreni a aby byly poskytnuty nutne podpory, jakoz i povoleny primerene danove odpisy a ulevy. Prosim slavny senat, aby navrh narodohospodarskeho vyboru schvalil.

Predseda (zvoni): Za vybor rozpoctovy ma slovo pan sen. Kousa.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Vybor rozpoctovy ve sve schuzi 29. ledna 1925 se usnesl pozadati vladu republiky, aby s nejvetsim urychlenim dala provesti v obcich postizenych, v navrhu vyjmenovanych, nouzovou akci a poskytla pokud mozno pomoc okamzitou.

Prosim slavny senat, aby zpravu prijal tak, jak byla usnesena a prijata obema vybory.

Predseda: Prejdeme k hlasovani.

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem tak, jak je vyznacen ve zprave vyborove, tisk 2073, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resolucni navrh pana sen. Frankeho se schvaluje.

Bodem dalsim je:

Zpravodajem za vybor narodohospodarsky je pan sen. Hybs. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! V sobotu dne 25. rijna 1924 vypukl pozar v obci Utechvosty, okres Uhlirske Janovice, a do zakladu vyhorelo celkem deset usedlosti. Timto pozarem znicen veskery majetek postizenych, jak obytna staveni, tak i budovy hospodarske se vsemi zasobami a hospodarskym zarizenim. Vice jak 84 obyvatel je uplne bez pristresi. Postizeni nejsou bud vubec, nebo jen nepatrne pojisteni.

Tato katastrofa zpusobila takove pomery, ze tam hrozil nasledkem teto katastrofy i hlad. Vybor narodohospodarsky jednal o navrhu pp. sen. Hrubeho, Zavorala, Panka a soudr. a usnesl se na tom, aby tento navrh byl prikazan ministerstvu vnitra, ministerstvu zemedelstvi a ministerstvu financi, aby po vysetreni skod poskytnuta byla neodkladna potrebna podpora statni, aby povoleny byly danove odpisy a ulevy a aby byly uvolneny pri kolkovani zadrzene penize, jakoz i aby byla poskytnuta sleva na draze pro dopravu noveho stavebniho materialu. Doporucuji navrh vyboru narodohospodarskeho slavnemu senatu k prijeti.

Slavny senate! Dovolte mi nekolik slov k temto nouzovym navrhum. Jiz v nekolika schuzich slavneho senatu, snad ve dvou nebo ve trech, referoval jsem o nouzovych navrzich. Mam pocit, ze se temto navrhum nepriklada takove vahy a dulezitosti, jakou skutecne maji. Upozornuji na jedno: Lonskeho roku jsme se usnesli na tom, aby byla uvolnena jista cast penez, a to 10 milionu Kc pro zivelni katastrofy, ktere byly zpusobeny jednak krupobitim, jednak prutrzi mracen a pozary v r. 1924. Toto usneseni, pokud se pamatuji, stalo se v zari nebo v rijnu lonskeho roku. Jak jsem se informoval, z tohoto povoleneho obnosu nebylo ministerstvem financi jeste poukazano nic vice nezli l milion Kc. Dnes se prave dovidam, ze byl povolen druhy milion. Nejsou-li penize na tyto nouzove akce povoleny, jak maji byti tyto akce provadeny? V cem zalezi ta nouzova akce? Zalezi v tom, ze postizenym obyvatelum ma se poskytnouti potrebne osivo a umele hnojivo pro setove obdobi. Povazte si, ze teprve nyni nase odborove korporace delaji tuto akci nouzovou a ze nase druzstevni podniky samy museji davati pro nouzovou akci sve penize a poskytovati zalohy na objednani potrebneho osiva a hnojiva. Jedna se nejen o osivo, nybrz i o hnojivo, ponevadz, kdyz prijde katastrofa krupobiti, prutrz mracen a povoden, tu neni jen zniceno obili, nybrz odnesena jest ornice a role znehodnoceno, a tu, nemuze-li byti rolnikum pomozeno, aby opatrili si umele hnojivo, nemuze role budoucim rokem davati takovou urodu, jak bychom od neho ocekavali. Stale mluvime o vlne drahoty. At si mluvime o drahote jakkoliv, my drahotu nijak neodstranime, nebude-li u nas zemedelstvi uplne sobestacne. Jakmile zemedelstvi u nas bude sobestacne, myslim, ze vlna drahoty sama odpadne, a tu jest na vsech cinitelich, zvlaste zakonodarnych cinitelich, ale i na nasich ministerstvech, aby take tomuto pozadavku vysli vstric. Apeloval bych na ministerstvo financi, aby skutecne, kdyz jest zde usneseno, aby pro katastrofy, ktere byly zpusobeny v r. 1924, bylo tech 10 milionu uvolneno, aby se mohlo postizenym dostati skutecne potrebneho obnosu k obstarani si jak osiva, tak i hnojiva.

Techto nekolik slov jsem chtel rici, ponevadz prave v teto dobe jiste jsou na svem miste, a ja bych zadal rozhodujici cinitele, aby v tomto ohledu konali k postizenemu obyvatelstvu, nejen v zajmu zemedelstvi, ale i v zajmu veskereho obyvatelstva, hlavne v zajmu konsumentu, svou povinnost. (Vyborne!)

Predseda: Referentem za vybor rozpoctovy jest pan sen. Kousa. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Obec Utechvosty byla postizena velkym pozarem. Uz kolega sen. Hybs ve sve reci podotkl, ze mnoho z techto postizenych nebylo vubec pojisteno proti ohni. Avsak to je velka chyba. Pozarni pojisteni jiste, jak dobre vime, nemuze nahraditi v plne mire tolik, aby si mohli pozarem postizeni postaviti usedlost v cene, jakou mela pred pozarem. Ale prece je na miste, aby venkovsti lide, kteri maji nemovitosti, pojistovali se, nebot vypukne-li v takove obci pozar, jest nutno pak domahati se pomoci vlady.

A tu vidime z reci kolegy sen. Hybse, ze i nase vlada vaha, aby uvolnila obnosy, ktere byly urceny pro takovato nestesti.

Rozpoctovy vybor dobre uvazil, ze finance statu nejsou zvlast utesene, ale pres to se usnesl, ze souhlasi s touto zadanou podporou. Ja jako referent za vybor rozpoctovy rovnez se pripojuji k myslenkam pronesenym kolegou sen. Hybsem a zadam dutklive, aby vlada uvolnila tolik potrebnych penez, aby nestestim postizeni obcane nasi republiky byli podeleni a mohli si sva pole, sve objekty, sve usedlosti vybudovati a take na nich hospodariti.

Prosim slavny senat, aby zpravu schvalil.

Predseda (zvoni): Prikracuji k hlasovani.

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem tak, jak je vyznacen v tisku 2074, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedeny resolucni navrh se schvaluje.

Prerusuji jednani.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala zitra, t. j. ve ctvrtek dne 12. brezna 1925 o 11. hodine s timto

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseniu poslaneckej snemovne (tlc. 2078) na vladny navrh zakona o poplatkoch v pokracovani pred rozhodcim sudom plodinovej burzy v Bratislave. Tisk 2085.

2. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 2077) k vladnimu navrhu zakona o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju. Tisk 2086.

3. Zprava ustavne-pravniho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 2086), jimz se vlada zmocnuje, aby v uzemich pohranicnich provadela zmeny obvodu. Tisk 2080.

4. Zprava vyboru imunitniho o zadosti okresniho soudu v Liberci za souhlas k trestnimu stihani sen. Fahrnera pro prestupek proti bezpecnosti cti (c. 10.539 preds.). Tisk 2084.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.