Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 250. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 40 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, Valousek.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Reyl.

123 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri Habrman, Srba, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr. Maresovi, dr. Soukupovi, Oberleithnerovi, na jeden tyden sen. dr. Spiegelovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na 14 dni sen. Ficzovi, na dobu jednoho mesice sen. Polachovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2070 postou. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Praska, Krizko, Zavorala, dr. Prochazky, dr. Soukupa, Petrika, Panka, Liseho, dr. Franty, dr. Nemce a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym krupobitim a prutrzi mracen na okrese dolnokralovickem (tisk 1953).

Tisk 2071 postou. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahajeni a provedeni nouzove akce pro rolniky volebniho kraje karlovarskeho a okresu Teple a Marianskych Lazni, kteri katastrofalni nepohodou byli poskozeni (tisk 1974).

Tisk 2077 postou. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4977) o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju (tisk 5027).

Tisk 2078 postou. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5007) zakona o poplatkoch v pokracovani pred rozhodcim sudom plodinovej burzy v Bratislave (tisk 5016).

Tisk 2064 - 2064/10. Odpoved ministra zemedelstvi na interpelaci sen. Knesche, Hubnera a soudr. stran nutne celni ochrany zemedelskych vyrobku (tisk 1900/1).

Tisk 2064/1. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, dr. Herzigove, K. Friedricha a soudr. stran protizakonne zvule pri pribirani politickych stran k navrhum na utvoreni okresnich spravnich komisi (tisk 1803/12).

Tisk 2064/2. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Jelinka, Luksche a soudr. stran provadeni tiskove censury v Brne (tisk 1975/1).

Tisk 2064/3. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy v dohode s ministrem skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr. Naegle, dr. Herzigove a soudr. stran nemeckych kursu pro porodni baby (tisk 1900/3).

Tisk 2064/4. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr. Spiegela a soudr. o tom, ze soudy nespravne vykladaji § 2 jazykoveho zakona (tisk 1957/1).

Tisk 2064/5. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr. Hellera, Jarolima a soudr. stran rozdeleni popluznich dvoru Clary'skeho velkostatku v okresu Teplice-Sanov (tisk 1954/1).

Tisk 2064/6. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr. Spiegela a soudr. o tom, jak se po strance jazykoveho prava jedna s cizinci (tisk 1900/5).

Tisk 2064/7. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Knesche, dr. Hilgenreinera a soudr. o tom, ze zakum bylo zapovedeno ucastniti se ve spolcich "Wandervogel" a "Staffelsteiner" (tisk 1975/2).

Tisk 2064/8. Odpoved ministra zeleznic na interpelaci sen. Hartla, dr. Herzigove a soudr. stran protipravnich opatreni statnich zeleznicnich uradu na zamezeni prumyslove prace v den 28. rijna t. r. (tisk 2013/3).

Tisk 2064/9. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Hartla a soudr. stran noveho odhaleni k procesu Baeranovu (tisk 1957/4).

Tisk 2064/10. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Jelinka a soudr. stran udalosti u I. Moravske sporitelny v Brne (tisk 1803/8).

Tisk 2065 - 2065/9. Interpelace sen. dr. Naegle a soudr. na vladu stran porusovani jazykoveho zakona ze dne 29. unora 1920, cis. 122 Sb. z. a n., u spravy nemeckeho skolstvi.

Tisk 2065/1. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financi a na p. ministra zemedelstvi stran klasifikace pudy v obcich Hornich Vernerovicich a Dolnich Vernerovicich.

Tisk 2065/2. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financi stran nedostatecneho prikazovani obecnich a okresnich prirazek.

Tisk 2065/3. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financi stran odpisu dane pozemkove a odpisu dane z obratu a dane z prijmu pri zivelnich pohromach.

Tisk 2065/4. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financi stran pausalovani dane z obratu u rolniku.

Tisk 2065/5. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financi a p. ministra zemedelstvi stran rozdeleni vyrobnich oblasti.

Tisk 2065/6. Interpelace sen. Knesche a soudr. na p. ministra financi stran vymerovani dane z prijmu za leta 1920 az 1923 u rolniku.

Tisk 2065/7. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na p. ministra post a telegrafu stran protizakonneho jednani postovniho uradu v Dolnim Zandove.

Tisk 2065/8. Interpelace sen. dr. Herzigove a soudr. na p. ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy stran nedostatecne pece o nemocne ditky v nemocnicich.

Tisk 2065/9. Interpelace sen. Jelinka, dr. Mayra-Hartinga, Zulegera, dr. Naegle, Fahrnera a soudr. na p. ministra vnitra stran rozpusteni vyboru Prvni Moravske sporitelny v Brne a dosazeni spravni komise.

Tisk 2072. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho a navrhu sen. Franke a soudr. na provedeni nouzove akce v politickem okresu Sumperku (tisk 1997).

Tisk 2073. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Franke a soudr. na provedeni nouzove akce pro vetsi pocet obci politickeho okresu Zabrehu (tisk 1999).

Tisk 2074. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Hrubeho, Zavorala, Panka a spol. na poskytnuti statni pomoci pohorelym v obci Utechvosty v okresu Uhlirske Janovice (tisk 2004).

Tesnopisecka zprava o 239. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 12. prosince 1924.

Tisk 2075. Nalehava interpelace sen. Trcky, Kotrby, Thore a soudr. vlade o odpisu pohledavek Statnim obilnim ustavem konsumnim druzstvum.

Tisk 2076. Nalehava interpelace sen. dr. Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra socialni pece stran podani osnov zakonu o ochrane najemniku a o podpore stavebniho ruchu.

Z cizich parlamentu. Rok 1925 rocnik VI. cislo 1 - 2.

Zapisy o 248. a 249. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle § 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Tisk 2077. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4977) o celnich slevach pro dovoz stroju a pristroju (tisk 5027).

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 2078. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 5007) zakona o poplatkoch v pokracovani pred rozhodcim sudom plodinovej burzy v Bratislave (tisk 5016).

Predseda (zvoni): Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenych usnesenich poslanecke snemovny podaly zpravu ve lhute sedmidenni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Vyboru imunitnimu:

Zadost vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich se zadosti soudni stolice v Uzhorode ze 4. unora 1925 c. Tk IX 83/25-2 za svoleni k trestnimu stihani sen. Bodnara pro precin podle § 14 c. 3 a 5 zak. cl. 50/1923 Sb. z. a n.

Predseda (zvoni): Pan sen. Bodnar ucinil dne 28. ledna b. r. ke mne dotaz tykajici se domovni prohlidky provedene v jeho byte v Hrusove dne 24. ledna b. r.

Toho dne prisli v nepritomnosti sen. Bodnara do jeho domu 3 cetnici z Hrusova, aby provedli domovni prohlidku. Na zadost choti sen. Bodnara, aby se vykazali pisemnym rozkazem, odpovedeli, ze pisemneho rozkazu nemaji, a kdyz chot sen. Bodnara protestovala proti jejich jednani, ohrozovali ji bodaky. Pri prohlidce donutili ji, aby jim otevrela zavrenou skrin, zprevraceli vsechno v dome a zabavili a odnesli radu knih ze soukrome knihovny senatorovy. (Sen. Matuscak: Slyste!) O prohlidce nesepsali protokolu a nevydali zadneho potvrzeni o zabavenych knihach.

K zakroceni sen. Bodnara prohlasil tomuto hlavni sluzny v Teresve Komarnicky, ze naridil prohlidku na vlastni odpovednost a ze jejim ucelem bylo patrati po zabavenych kalendarich "Pravdy".

Pan dotazovatel taze se mne, jake opatreni hodlam v tomto pripade uciniti.

K dotazu odpovidam toto:

Oznamil jsem neprodlene vec ministerstvu vnitra zadaje za vysetreni. Ministerstvo sdelilo dopisem z 29. ledna b. r., ze podle konaneho setreni naridil domovni prohlidku hlavni sluzny v Teresve, jezto cetnictvo oznamilo, ze sen. Bodnar ma ve svem bytu mnoho komunistickych letaku a brozur, ktere soustavne rozsiruje.

Domovni prohlidka, kterou byl porusen predpis § 24 ust. list., stala se hrubym nedopatrenim hlavniho sluzneho. Ministerstvo vyslovilo politovani nad timto pripadem a ucinilo opatreni, aby se jmenovanemu uredniku dostalo prisne vytky.

Pokud jde o chovani se cetnictva vuci rodine sen. Bodnara, sdelilo ministerstvo vnitra na zaklade provedeneho setreni dalsim dopisem z 27. unora b. r., ze cetnictvo provadejic prohlidku nedovolilo clenum rodiny sen. Bodnara opustiti za prohlidky mistnost, v niz byla prohlidka konana, coz za danych okolnosti vyzadovalo provedeni prikazu, ze vsak postupovalo pri prohlidce s nalezitym taktem.

Cine o tomto zakroceni predsednictva slavnemu senatu sdeleni, vyslovuji rovnez politovani nad timto porusenim imunity sen. Bodnara a mam za to, ze opatrenim, jez ucinilo ministerstvo vnitra, dostava se p. sen. Bodnarovi zadouciho zadostiucineni.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Zpravodajem je pan sen. dr. Vesely. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Vesely: Slavny senate! Exekuce na vymenky byla dosud upravena §em 330 exekucniho radu v tom zpusobu, ze exekuce byla pripustna do 600 Kc. Tedy 600 Kc musilo vymenkari zustati na jeho vyzivu nutnou pro neho, po pripade jeho rodinu. 600 Kc je castka v nasich pomerech tak nepatrna, ze ovsem nebylo mozno dodrzovati toto ustanoveni zakona, a proto soudy samy pri rozhodovani si pomahaly tim zpusobem, ze rikaly: Tou castkou se rozumi hodnota predvalecna, tedy ne 600 Kc nynejsich, nybrz prepocitavaly ten obnos na 4000 Kc, nekdy na 6000 Kc, podle uvazeni soudcovskeho. Timto rozhodovanim, ktere ovsem nebylo stejnomerne a ve vsech pripadech souhlasne, byla zavedena pravni nejistota, kterouz bylo nutno upraviti a zase nahraditi zakonem, ktery by soudy vazal tak, aby rozhodovaly stejnomerne.

Vlada proto prichazi s navrhem, aby za exekucni minimum pro vymenkare byla uznana castka 4000 Kc, takze pri exekuci na vymenek musi vymenkari zustati volna castka 4000 Kc na jeho vyzivu.

Tento obnos 4000 Kc neni vzat libovolne, nybrz je prizpusoben ustanoveni zakonnemu, a to zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n., kde se upravuje exekuce na vysluzne statnich zamestnancu. Take podle tohoto zakona se pravi, ze pri exekuci na vysluzne statnimu zamestnanci musi zustati 4000 Kc volnych na jeho zivobyti, a ta castka ze je vyloucena z vedeni exekuce. Tedy mezi vymenkari a statnimi zamestnanci ve vysluzbe nastava tim jakasi rovnost, a to proto, ze vlada ma za to, ze vymenek je take jakousi pensi, ze pomery jsou podobne a ze je potrebi stejne je upravovati.

Nove je ustanoveni vladniho navrhu o tom, ze pri exekuci o vyzivne, kdyz manzelka nebo deti zaluji vymenkare o placeni vyzivneho, nebo pri exekuci pro dane smi zustati vymenkari volnych pouze 2000 Kc, tedy ne 4000 Kc jako pri obycejnych exekucich, nybrz jenom 2000 Kc.

Take v tom se vladni predloha shoduje s ustanovenim zakona o vedeni exekuce na pense statnich zamestnancu. Tedy jeden ucel zakona byl, aby nastala stejnost v ustanoveni mezi statnimi zamestnanci a vymenkari. Druhym ucelem zakona bylo, aby bylo unifikovano pravo v Cechach, na Morave a ve Slezsku s pravem, ktere plati na Slovensku a Podkarpatske Rusi. Tam v pricine vedeni exekuce na vymenky nebylo vubec zadneho ustanoveni zakonneho, takze by tu byla nastala naprosta pravni nejistota a volnost uvazovani jednotlivych soudcu. Na Slovensku a na Podkarpatske Rusi instituce vymenku neni tak casta jako u nas, takze to opatreni tam snad neni nalehave, ale pravni pomery a take hospodarske pomery mezi Slovenskem, Moravou a Cechami se prece jen sblizuji a nasi lide odchazeji na Slovensko a tam brzy vymenky zavadeny budou tak jako u nas, a proto je potrebi i v tom smeru, aby pravni uprava zakona byla provedena.

Kdyz ustavne-pravni vybor jednal o teto otazce, bylo nadhozeno, ze snad by bylo vubec potrebi existencni minimum, ktere je z exekuce vylouceno, znovu upraviti, a to vyssi castkou nez 4000 Kc, pokud se tyce 2000 Kc. Ustavne-pravni vybor radil se o teto uprave, ale poznal, ze tato prilezitost neni dosti vhodna, ponevadz by bylo potrebi mnozstvi materii pravnich upravovati, a vlada slibila, ze brzy prijde se samostatnym svym navrhem, kterym bude existencni minimum vseobecne upraveno. Tedy v te pricine ustavne-pravni vybor neuznal za vhodne rozsirovati platnost vladni osnovy take jeste na existencni minima jinych osob nez vymenkaru. Mimo to byl ucinen podnet, aby take exekucni rad platny pro Slovensko byl novelisovan a upraven. I v te pricine vlada prohlasila, ze prijde brzy s navrhem celeho exekucniho radu noveho, ktery bude ovsem platny pak nejen pro Cechy, Moravu a Slezsko, nybrz i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, takze nebylo radno pri teto, konecne prece jen drobne prilezitosti, delati jiz rozsahla opatreni zakonodarna, ustavne-pravni vybor proto doporucuje vazenemu senatu, aby vladni predloha tak, jak byla senatem upravena - my jsme provedli jakousi zmenu, ovsem nepatrnou a na vec nemajici zadneho vlivu - byla v tomtez zneni schvalena. (Pochvala.)

Predseda: Dale ma slovo pan sen. Barth.

Sen. Barth (nemecky): Slavny senate! Podali jsme k teto predloze navrh, aby castky, ktere exekuci nemohou byti postizeny, byly zvyseny. Oduvodnujeme to netoliko se stanoviska pravniho, ponevadz nemuzeme pochopiti, proc se s temito vymenkari ma jednati jinak nezli s jinymi lidmi, nybrz domnivame se take, ze tyto castky jiz proto jsou prilis nizke, ponevadz tyto vymenky jsou prece vybudovany na ruznych podkladech. A nedosahuji-li tyto castky takove vyse, aby, jak se pan zpravodaj vyslovil, nebylo lze nejak libovolne zasahnouti, musi prave tyto cislice byti zvyseny. Vezmeme na priklad: u maleho rolnika jsou ruzne zpusoby vymenku: penize, naturalie a byt. Mali rolnici vsak, kteri nemohou poskytovati naturalii, poskytuji t. zv. vymenek ke stolu, t. j. dotycny, ktery prevezme otcovsky majetek, ma poskytovati zdarma stravu rodicum anebo tem, od nichz majetek prevzal. A jestlize, panove, cislice je tak nizka, ze snad byt a strava nejsou kryty, pak nevim, co by mohlo nastati, kdyby se skutecne melo jednati ve smyslu zakona. Prijde tu exekutor a zabavi snidani, obed anebo veceri? Suma jest po mem nazoru prilis nizka, a proto jsme navrhli, aby na miste cislic 4000 a 2000 Kc dany byly cislice 6000 a 3000 Kc. Ostatne souhlasime s predlohou, ponevadz zde skutecne, jak se jiz pan zpravodaj zminil, ma byti ucinena pritrz libovuli.

Predseda: Dale ma slovo pan sen. dr. Horacek.

Sen. dr. Horacek: Slavny senate! Budiz mi prominuto, ze take chci nekolika slovy, dotknouti se teto otazky, ovsem v jistem sirsim smyslu, nez jak je projednavana. Dovolil jsem si totiz navrhnouti k tomuto navrhu zakona resoluci, ktera ma za ucel, aby pravni uprave vymenku vubec byla venovana vetsi pozornost. Ucinil jsem tak z toho duvodu, ze instituce vymenku, a zejmena vymenku naturalniho, je v zemich ceskych velmi rozsirena, ano jsou krajiny na venkove, kde takrka na kazdem statku vazne vymenek. Tato rozsirenost vymenku se da ruznym zpusobem oduvodniti. Jednak, rekl bych, psychologicky, to je tim, ze venkovske obyvatelstvo nerado cini posledni porizeni, ktere je spojeno s jistymi formalitami, a dale, ze drivejsi intestatni posloupnost nevyhovovala potrebam zemedelskeho stavu. Ona totiz byla zalozena na principu rovnodilnosti, ze cela pozustalost pri nekolika dedicich stejneho stupne mela se stejnym zpusobem rozdeliti. To ale nevyhovuje zemedelskemu majetku, ponevadz zde nejake realni rozdeleni neni mozne, a kdyz nastalo rozdeleni v idealni spoluvlastnictvi, tedy tim samo sebou nastalo velke zadluzeni toho, kdo statek selsky prevzal. A proti tomu prave, jaksi instinktivne reagovalo jiz v drivejsich dobach - je to velmi starobyla instituce vymenek - obyvatelstvo venkovske tim, ze jeste pred svou smrti obycejne rolnik odevzdal svuj statek dospelemu synovi a odesel, jak se rika, na vymenek.

Druhy ukol, ktery takto ten vymenek plnil, bylo starobni zaopatreni rolnika. Je znamo, ze zamestnani zemedelske vyzaduje velmi znacnych sil telesnych a ze v jistem veku jiz takovy rolnik nema zpusobilosti, aby sam sve hospodarstvi obstaraval, a ze tedy je nucen odejiti na vymenek, t. j. do soukromi a pri tom ovsem, ponevadz nema nejakeho jineho jmeni, je potrebi jeho starobniho zaopatreni.