Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 247. schuze |

Schuze zahajena v 15 hod. 15 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Vlcek, dr. Reyi.

107 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr. Benes, dr. Dolansky, Habrman, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva spravedlnosti dr. Polak, odborovy prednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr.Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr. Vetterovi-Lilie, Svecenemu, Durcanskemu, inz. Klimkovi, Sperovi a dr. Herbenovi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 2056. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym vlada ma byti zmocnena k prozatimni uprave obchodnich styku s cizinou (tisk 2053).

Tisk 2057. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuji platove pomery soudcu z povolani a jinych konceptnich uredniku v oboru ministerstva spravedlnosti (tisk 2052).

Tisk 2058. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k provadeni zakona o pozitcich valecnych poskozenou (tisk 2054).

Tisk 2059. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni nektere predpisy o zaopatrovacich pozitcich vojenskych osob a pozustalych po nich (tisk 2050).

Tisk 2060. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o uspornych opatrenich ve verejne sprave (tisk 2048).

Tisk 2061. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se castecne meni nektere predpisy o odpocivnych a zaopatrovacich pozitcich civilnich statnich a nekterych jinych verejnych zamestnancu a pozustalych po techto zamestnancich (tisk 2049).

Tisk 2062. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o odmenach statnim a nekterym jinym verejnym zamestnancum na rok 1924 a 1925 (tisk 2051).

Tesnopisecke zpravy o 233. a 234. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske ze dne l. prosince 1924.

Zapisy o 243.-246. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu senatu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani dnesniho denniho poradu.

Ve vsech techto pripadech jedna se o zalezitosti, jez s hledisek socialne a financne politickych vyhledavaji parlamentniho vyrizeni v dobe nejkratsi. Vzhledem k tomu navrhuji, aby byly zalezitosti ty projednany podle §u 55 jedn. radu.

Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost temto vecem se priznava.

Bod

Navrhuji, aby celkova doba projednani tohoto predmetu byla stanovena na jednu hodinu a lhuta recnicka na patnact minut.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je pan sen. Hrejsa. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hrejsa: Slavny senate! Demokracie, tot je dobra administrativa... {Sen. dr. Heller (smeje se) - (nemecky):

Ten zacina dobre s demokracii!] tak pravil nas president Masaryk, a v tech slovech je plna pravda, trebaze pan dr. Heller se jim smeje. Bez dobre administrativy nemuze se demokracie udrzeti, nebot spatna administrativa vyvolava v lidu odpor proti demokraticke forme statu a na konec zpusobi take zmenu formy statni, spatna nebo nedostatecna administrativa znemoznuje take statu, aby splnil povinnosti vuci lidu, ktery potrebuje a zada si rychleho, spravedliveho a lacineho vyrizeni svych zalezitosti podle pravidla: urady jsou pro lid a nikoliv lid pro urady. Po teto strance trpi nase verejna sprava mnohymi nedostatky. Nase verejna sprava je, jak znamo, velmi komplikovana. Mame nadbytek ustrednich uradu, kompetence jejich neni vzdy presne vymerena, mame zbytecne mnoho instanci, zavedeno je zbytecne mnoho psani. Spravni predpisy jsou neprehledne a ztezuji prakticky jejich provadeni. Vnitrni styk a kancelarska manipulace v uradech je velice slozita. Tim trpi urednictvo, ktere neni s to, aby bylo se svymi pracemi vcas hotovo a musi svuj volny cas venovati vyrizovani urednich zalezitosti, chce-li s nimi byti vubec hotovo. Nasledkem toho nezbyva mu cas na dalsi studium, na vzdelavani se, na zotaveni a odpocinek. Tim trpi vsak take lid, nebot vyrizovani jeho zalezitosti se protahuje na mesice a leta, takze nejvetsi pomalost nazyva lidovy vtip "uredni rychlosti".

Pri tom vsem, velecteni panove, je nase verejna sprava take velmi draha, nebot konsumuje temer cele 2/3 nasich prijmu, t. j. pri prijmu 15.701 milion Kc, jak jsou preliminovany na r. 1925, obnasi spravni vydani 9571 milion Kc. To je jiste zjev nezdravy a neudrzitelny. Po zaplaceni statniho zamestnanectva, uroku a umoru statnich dluhu v obnosu 2096 milionu Kc nezbyva ani 1/3 vsech statnich prijmu na vecna, produktivni vydani, jimiz je podminen pokrok, zvelebeni a rozvoj zemedelstvi, zivnosti, obchodu i prumyslu. Od nich zavisi take pokrok a vzdelani obyvatelstva.

Nad to nade vsechno neni nase statni zamestnanectvo za svou praci tak honorovano, aby za panujicich drahotnich pomeru bylo zbaveno tisnivych starosti o existenci svou a svych rodin, aby po strance materielni bylo uspokojeno a mohlo se venovati se vsi energii a vsi silou ducha svedomitemu a pilnemu plneni svych urednich zalezitosti.

Tyto pomery vedly vladu k tomu, aby podala snemovnam osnovu zakona o uspornych opatrenich ve verejne sprave, kterymi chce vlada zmensiti ukoly verejne spravy, po te pak zajistiti, aby ukoly, ktere stat musi plniti, byly obstaravany co nejjednoduseji a nejusporneji, aby tak vydani byla omezena na nejmensi miru, kterou nezbytne vyzaduje zivotni zajem statu a vseho obyvatelstva.

Reformou verejne spravy zabyva se prvni cast predlohy, ukladajic v §u 3, aby do 31. prosince 1925 predlozila vlada navrh zakona o jednotne uprave spravniho rizeni.

V souvislosti s provedenim techto ukolu ma byti predlozen navrh zakona, jimz se upravuji take pozitky statnich zamestnancu. Zakon o usporach ve verejne sprave je proto podminkou upravy pozitku statnich nasich zamestnancu. Tato cast predlohy byla uvitana s povdekem a uspokojenim jak od obyvatelstva, tak i od naseho statniho zamestnanectva, avsak, jak to uz byva, do kalichu radosti primisena je take kapka horkosti. Reforma verejne spravy prinasi s sebou i snizeni poetu statnich zamestnancu. Jak je vseobecne znamo, ma nas stat podle statistiky ze 30. cervna t. r. 342.870 statnich zamestnancu vcetne dustojniku a gazistu mimo hodnostni tridy, prislusniku cetnictva a zamestnancu bankovniho uradu ministerstva financi - bez sezonnich delniku a osob zamestnanych prechodne. (Sen. Matuscak: Kolik mame vojaku?) To byste mel vedeti, ze jich je 120.000! K tomu pristupuje 51.000 ucitelu verejnych skol obecnych a obcanskych, dale asi 60.000 verejnych zamestnancu a 93.688 osob civilnich a vojenskych, ktere pozivaji od statu odpocivne a zaopatrovaci pozitky, s 15.015 osobami - rodinnymi prislusniky, kteri maji narok na drahotni priplatky. (Sen. Matuscak: Pane kolego, budte tak hodny, vysvetlete, ci ukrajinsti studenti jsou take statnimi zamestnanci, na ktere stat vydava pres 60 milionu?) To nepatri k teto veci. Tim se ted nezabyvame, nybrz usporami osobnimi ve statni sprave. S prislusniky rodin pocitano je od statu zavisly kazdy devaty clen naseho statu. To je ovsem pomer nezdravy a stav nemozny.

Proto chce nase vlada podle prikladu vsech evropskych statu, i take sovetskeho Ruska, prikrociti ke snizeni poctu statnich a jinych verejnych zamestnancu, a to v roce 1925 aspon o 10%. Je to zajiste velmi bolestna operace, ke ktere statni organismus saha, ale v zajmu ozdraveni statu nutna operace. Bude-li pri prekladani statnich zamestnancu do trvale vysluzby dbano toho, aby predevsim byli prelozeni ti, kteri maji narok na pensionovani, anebo budou miti brzo doslouzeno, dale pak ti, kteri jsou hospodarsky tak situovani, ze jich propustenim nebude vyziva jejich nebo jich rodin ohrozena, pak pravdepodobne na propusteni jinych vubec nedojde. Odbytne a zaopatrovaci pozitky a odpocivne, ktere zakon zarucuje zamestnancum do trvale vysluzby prelozenym, ulehcuje jejich situaci do te doby, nez najdou jine vhodne povolani. Toto opatreni zpusobilo prirozene veliky rozruch v radach statnich zamestnancu, ale musime uvaziti, ze nas stat je poslednim v rade evropskych statu, ktere tato opatreni provadeji, a ze provadi tato opatreni ze vsech evropskych statu co nejhumannejsim zpusobem.

Z techto duvodu usnesl se socialne-politicky vybor doporuciti senatu, aby vladni predloha zakona o uspornych opatrenich ve verejne sprave byla schvalena ve zneni, jak ji prijala poslanecka snemovna.

Vedle toho ucinil socialne-politicky vybor usneseni, aby v duvodove zprave bylo zdurazneno, ze valecnymi poskozenci, o nichz je rec v §u 14, odst. 7. predlohy, rozumi se take i legionari, ze pri provadeni zakona ma byti dbano toho, aby u valecnych poskozencu bylo pouzivano ustanoveni §u 8 tohoto zakona.

Pokud se tyka aktivnich stalych pozitku uvedenych v § 18, odst. l., bylo prohlaseno pritomnym panem ministrem vnitra, ze u pensistu, kteri odesli na odpocinek pred l. zarim 1919, rozumi se pozitky, ktere by mel pozivatel odpocivnych pozitku vedle zakladny pensijni, jak upravena bude soucasne projednavanymi navrhy zakona, jimiz se meni predpisy o odpocivnych a zaopatrovacich pozitcich civilnich, statnich a jinych zamestnancu, jakoz i osob vojenskych.

Totez, co podle §u 22, odst. 2. plati o soudcich, plati take o profesorech vysokych skol. (Sen. dr. Wiechowski [nemecky]: Ale to neni v zakone!) Ale tak se to rozumi, bylo to take potvrzeno panem ministrem, ze se to tak rozumi samo sebou.

K §u 30, odst. l. se poznamenava, ze stare pense mozno tehdy sniziti, kdyz se pobira dvoji odpocivne, nebo dvoji zaopatrovaci pozitky.

Paragrafem 30, odst. 2. byla provedena usnesenim poslanecke snemovny oproti vladnimu navrhu ta zmena, ze predsednictva zakonodarnych sboru snemovny a senatu provadeji v osnove zakona naznacena usporna opatreni v oboru snemovni sluzby z vlastni pravomoci, ktera se opira o zakon cislo 186 z r. 1922, ktery zadnym zakonem pozdejsim nebyl dotcen. Zasadu tuto dluzno hajiti jednak z duvodu, ze je prirozeno, ze o vecech snemovnich ministerstva nejsou a nemohou byti dostatecne informovana, takze spravne nemohou je doceniti, jednak z toho duvodu, ze z ustavniho pomeru organu zakonodarne moci k moci vykonne vyplyva, ze predsednictva zakonodarnych sboru ve svych spravnich zalezitostech nemohou byti podrizena organum moci vykonne, ktera prece ustavou je subordinovana moci zakonodarne.

Socialne-politicky vybor navrhuje, aby osnova zakona byla schvalena ve zneni senatniho tisku cislo 2048.

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy panu sen. dr. Fackovi.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Jako zpravodaj vyboru rozpoctoveho mohu rici, ze jsme vsichni ve vyboru s tezkym srdcem hlasovali pro zakon, ktery se tak bolestne dotyka statnich zamestnancu. (Sen. Niessner [nemecky]: To jsou krokodyli slzy!) Ale musili jsme tak uciniti, vidouce nezbyti, vidouce, ze situace statu toho skutecne vyzaduje. Utechou bylo nam, ze shledavame v tomto zakone nejedno, ustanoveni, ktere do jiste miry zmirni bolesti postizenych zamestnancu a jejich rodin, a utechou nam bylo take, ze zejmena k zmirneni tomu prispeje benevolentni prakse, kterou ocekavame od vlady pri provadeni zakona. (Sen. Niessner [nemecky]: Ti poleti "benevolentne"!)

Tem, kteri kritisuji nepriznive zakon, dluzno pripomenouti, ze nesmeji take pousteti se zretele, ze zakon tento tvori jeden celek s ostatnimi zakony, o kterych se take dnes budeme usnaseti, a ze prave tyto zakony prinaseji mnohy podstatny prospech celku statniho zamestnanectva, nebo aspon v jinych smerech, ze znamenaji prvni krok k odcineni krivd, ktere tady nesporne jsou. Jestlize dnes prikrocujeme ke zmenseni poctu statnich zamestnancu, tedy neni to nase vina, je to proste nutny korektiv chyb, ktere se staly v minulosti, ac ovsem nelze popirati, nelze neuznati, ze i tyto chyby byly dobou tehdejsi, povalecnymi pomery omluvitelny. (Sen. Matuscak: Teraz mate zbytocny personal a co mate tych vojakov, pendrekarov a cetnikov, to neni zbytecny personal, jen tychto chudych statnych zamestnancov?)

Predseda (zvoni): Prosim o klid!

Zpravodaj sen. dr. Facek (pokracuje):

Duverujeme pevne, ze tem, kteri odejdou podle tohoto zakona ze statnich sluzeb, podari se najiti vhodne jine zamestnani, ze zejmena obrateji se k cinnosti vyrobni, a prispeji tak k velmi zadoucimu zintensivneni celeho naseho narodohospodarstvi, a doufame, ze se tim dodelaji vysledku, ktere jim nedaji touziti nazpet do statni sluzby, a ktere prispeji k tomu, aby v narode nasem ochabla zakorenena touha po statni sluzbe, ktera byla jednou z pricin toho stavu, ke kteremu jsme dosli a ktery vyzaduje nynejsiho zakona. Je ovsem proto nutno, aby stat prave tuto vyrobni cinnost vsemi prostredky podnecoval a podporoval a jen touto cestou bude take zamezeno povazlivemu dusledku pritomneho zakona, aby totiz uvolneni statni zamestnanci a castecni pensiste netlacili nabidkou sve levne pracovni sily na platovou uroven soukromeho zamestnanectva ostatniho. (Sen. Niessner [nemecky]: To se stane!)

Jako referent rozpoctoveho vyboru mam predevsim ulohu obirati se financnim efektem tohoto zakona. Ten ovsem je tezko presne oceniti, uspora pro statni pokladnu vznikne pensionovanim, bude to uspora aktivniho platu, bude vsak z casti vyvazena novymi pensemi. Vedle toho tam, kde misto pensionovani se zvoli forma odbytneho, nebo kombinovana forma odbytneho s mensi pensi, tam pribude do vydaju jako mimoradny vydaj toto odbytne. Ponevadz nevime, ktery zpusob bude prevladati pri provadeni zakona, kolik osob odejde s odbytnym a kolik s pensi, neda se tento financnim vysledek predem oceniti. Pocita se, ze bude zde jeste celkova uspora; podle druheho zakona, ktery je na dnesnim poradu, zakona o odmenach statnim zamestnancum, teto uspory ma byti pouzito k uhrade techto odmen. Jakasi uspora ma take vzejiti z paragrafu 17, ktery predpisuje snizeni odpocivneho v urcitych pripadech, jmenovite kdyz odpocivne konkuruje v teze dobe s jinymi verejnymi odpocivnymi anebo aktivnimi pozitky. (Vykriky sen Matuscaka a sen. Babky.)

Predseda: Prosim o klid, kolego Matuscaku!

Zpravodaj sen. dr. Facek (pokracuje):

A dale z § 18..... (Sen. Matuscak k sen. Kadovi: Ty beres plat obuvnicky, plat senatorsky a jine platy! - Veselost.)

Predseda (zvoni): Pan sen. Matuscak nema slovo. (Sen. Matuscak: Necht mi neprerusuje, necht se nemicha do moji reci. - Veselost.)

Zpravodaj sen. dr. Facek (pokracuje):

Take z §u 18 muze vyplynouti jakasi uspora, ale tu prave k tomuto paragrafu nejvice bylo vyslovovano v jednani vyboru pochybnosti, zdali tato uspora je v pomeru s mravni skodou z poruseni nabytych prav timto paragrafem. Abych vysvetlil, je to paragraf, ktery stanovi, ze pense statniho zamestnance se snizi take tenkrate, jestlize on anebo clenove jeho rodiny si ziskaji jiny vydelecny prijem v urcite vysi. Bylo mnoho pochybnosti proti tomu vyslovovano a poukazovano k tomu, ze se zde statnimu zamestnanci odebira castecne pense, ktera nebyla darem z milosti, nybrz ktera byla casti jeho odplaty za praci v aktivite vykonanou, doplnkem jeho nedostatecneho aktivniho platu; ze se mu zde bere pense, na kterou si platil. Poukazovalo se na to, ze vlastne timto zpusobem bude podlamovana chut pensistu, aby si vlastni praci ziskavali prijem, a ze je to tedy v odporu se snahou, kterou jinak mame, aby prave vsichni uvolneni statni zamestnanci se praci v jinych oborech uplatnili. Take na nepresnost tohoto zneni bylo poukazovano. Tomuto jsme do jiste miry hledeli celiti autentickym vykladem, ktery byl pojat do zpravy vyboru. Take neda se upriti, ze uradum bernim a jinym vzejdou tim kazdorocne nove prace. Financni efekt pak z tohoto paragrafu, ktery vzdy bude platiti jen v malem poctu pripadu, nebude patrny.

Opravdu podstatne uspory mohly by vzejiti jen z toho, co pritomny zakon uvadi v §u l, 2 a 3, totiz z jisteho omezeni statnich funkci jen na nejnutnejsi miru, z jiste desetatisace, a ze zjednoduseni a zusporneni statni spravy. Bohuzel, v techto paragrafech obsazena jsou zase jen pouha hesla, k jejichz provedeni mame vlastne porad jeste tak daleko jako drive, jen o to je snad situace lepsi, ze zakon uklada vlade lhutu do konce roku 1925, ve kterezto lhute ma predloziti zakony provadejici tyto zasady, resp. provesti administrativni opatreni, jimiz se bez zakona tyto premenne reformy daji provesti. Je toho litovati, zejmena kdyz vidime, ze, jak sama duvodova zprava vladni predlohy uvadi, v Nemecku bylo postupovano docela opacne. Tam byla provedena desetatisace a zjednoduseni spravy drive a pak jako v dusledku se prikrocilo ke zmenseni poctu statnich zamestnancu. (Sen. Niessner [nemecky]:

Ale proc, pane kolego, hlasujete pro predlohu, kdyz ji takto kritisujete?) Nelze take upriti, ze mnoho z toho, co se v prvnich paragrafech postuluje, vlastne mohlo byti provedeno jiz v poslednich letech. Jsou to veci, ktere ani nevyzadovaly zvlastnich zakonu a byly v moci vlady. Na pr. presne vymezeni kompetence jednotlivych ministerstev, to je vec, ktere jiz prvni Narodni shromazdeni v resolucich se dozadovalo. Zmenseni poctu ministerstev take jiz mohlo se provesti. Pro zjednoduseni kancelarske sluzby jsme meli za rakouske doby vzor kancelarske sluzby u soudu, bylo na snade podle tohoto vzoru postupne upravovati kancelarskou sluzbu v jinych uradech. Mluvi-li se o potrebe, vydati znovu neprehledne predpisy zakonne a narizovaci, to je vec proste redakcni, ktera se mohla jiz davno stati, zada se ulehceni centralnim uradum tim, ze by cast jejich agendy byla presunuta na instance nizsi. To se mohlo take jiz stati, alespon v tech pripadech, kde proti zakonu se dalo opacne, kde ministerstvo strhlo na sebe kompetenci ve vecech, ktere podle zakona prislusely uradum nizsim. V oboru spravy skolni na pr. veci, ktere prisluseji zemskym skolnim radam, ackoliv tyto rady jeste existuji, jsou rozhodovany v ministerstvu. Take heslo "soustredeni agendy", ktera dosud je stejne provadena ruznymi urady paralelne, dalo se jiz provesti, ale bohuzel duch spravy sel dosud vsude ve smeru opacnem. Mame z posledni doby priklad, ze u vysokych skol technickych jsou vybudovany vyzkumne ustavy pro urcite ucely, ale presto nove ustavy pro tytez ucely zrizuje ministerstvo verejnych praci, rovnez tak zemske vybory v oboru zemedelske techniky. Toho vseho jest litovati.

Mezi duvodovou zpravou k vladni predloze a tim, co je pozadovano v zakone v prvych jeho paragrafech, lze pozorovati povazlive neshody. Z toho je videti, ze program do budoucna neni porad jeste vyjasnen. Mluvi-li se v duvodove zprave o tom, ze zjednoduseni nebo zlevneni spravy bude provedeno zrusenim strednich instanci, je to vec, ktere nemuzeme schvalovati, ponevadz zruseni strednich instanci znamena posileni centralismu. To neni nijake zjednoduseni a take ne zlevneni spravy.

Take pojem desetatisace - odstatneni - jak jest pojiman v duvodove zprave, neuspokojuje. Tam se mu rozumi tak, jako by znamenal presunuti urcitych funkci statnich na nizsi svazy teritorialni samospravy, tedy z jednoho uradu na jiny urad. To neni prava desetatisace. Co se uspori na nakladu v ustrednich uradech statnich, o to narostou naklady ve druhych uradech. To se stanoviska obcana poplatnika neznamena zadnou usporu.

Je nutno vubec uspornost spravy posuzovati nejen se stanoviska statnich financi, nybrz i se stanoviska obcana poplatnika. Jestlize se vec zaridi tak, aby obcan mel co nejmene ruznych vyloh v tech pripadech, kde musi se dovolavati uradu, pak snaze unese i velka danova bremena.

Koncim svuj referat a jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby osnova zakona podle usneseni poslanecke snemovny byla schvalena. (Potlesk.)

Predseda: Slovo ma pan sen. dr. Heller.

Sen. dr. Heller (nemecky): Slavny senate! Za nemeckou socialne-demokratickou stranu delnickou, za strany sdruzene v nemeckem parlamentnim pracovnim sourucenstvi, za ludovou stranu slovenskou (Vykriky. - Hluk.) a za nemeckou narodne-socialni stranu podavam toto prohlaseni:

Mohli jsme se domnivati, ze zakon o teroru, zakon na ochranu republiky a tiskove zakony sotva jeste mohou byti predstizeny. Avsak po atentatu na volnost slova a pisma nasleduje zakon o snizeni poctu urednictva, utok na nahy zivot tisicu a tisicu obyvatelstva tohoto statu a vynalezava fantasie prinesla jeste vystupnovani krutosti, se kterou se politika tohoto statu obraci proti velke casti jeho obyvatelstva. K tomu pristupuje zmena obvykle jinak terminologie. Nahy absolutismus nazyvan jest demokracii, nedostatek vlivu stran nazyvan jest parlamentarismem, zniceni pravnich zakladu pro nescetne existence nazyvano jest sanaci statni spravy. Bezpravi a bezohlednost vybiji se nyni na bezbrannych. Zakon o zmenseni poctu urednictva znamena nejhorsi poruseni vernosti, na ktere se zaklada pomer mezi statem a jeho zamestnanci ve vsech sporadanych statech. Na zaklade tohoto pomeru vzajemne vernosti odepreno bylo statnim zamestnancum koalicni pravo v jeho nejdulezitejsich dusledcich a zrusena tim vzajemnost, ktera tvori podstatu vsech smluvnich pomeru, ktere spocivaji na vzajemne vernosti. Tam, kde dana je konkretni moznost usetriti, nepouziva se techto moznosti neceho usetriti, ktere se predstiraji jakozto duvod pro zmenseni poctu urednictva: ani u militarismu, ani u nasich drahych zastupitelstvi v cizine, ani u velkych a nemoralnich vydaju vlady.

Predpoklady pro zmenseni poctu urednictva by zalezely:

1. v predchozi reforme spravy, ponevadz se jinak vnasi zmatek do statni spravy,

2. ve spolecne porade s organisacemi, ponevadz jinak nastati musi zvule a nespravedlnost,

3. ve vytvoreni zastoupeni personalu, se kterym dluzno ujednati zmenseni poctu,

4. v dostatecne ochrane osob propustenych proti nejkrajnejsi bide.

Kdyby zde byly tyto predpoklady, pak mohlo by se snad mluviti o nejakem snizeni poctu.

Jak tedy u nas se pomysli provadeti zmenseni poctu urednictva? Zda se, ze cele pocinani mysleno jest skoro vyhradne jakozto predpoklad pro zahranicni pujcku. Avsak cizina neda se oklamati timto uvnitr prazdnym a nutne ke korupci vedoucim zpusobem zmenseni poctu a dale trvajicim militarismem.

Po prevratu byla sprava ceskoslovenskeho statu zpolitisovana. Nesporne doslo k nescetnemu jmenovani podle politickych hledisek a kazda ze stran, jez byly sucastneny na prevrate, predlozila statu svuj seznam prani. Nyni maji pykati nevinni a pres ujisteni, ze zdatni lide budou ve statni sluzbe ponechani, ma zustati zachovan system protekcniho hospodarstvi. Muze-li neco potvrditi spravnost teto domnenky, pak jest to okolnost, ze ministersky predseda odeprel prijeti zakonitych ustanoveni proti narodnostnimu a politickemu zneuziti cele akce. Pouhe sliby nemohou nas uspokojiti po zkusenostech, ktere jsme ucinili pri zestatneni soukromych drah. Zpusob, jakym se postupuje v jednotlivostech, jak pri t. zv. dobrovolnem zreknuti se statni sluzby, tak take pri zjevnem donuceni, pri propusteni, prokazuje nepochybne nemoralni povahu tohoto celeho postupu.

Ale i v tom, co vlada prinasi u ostatnich urednickych predloh jakozto kompensaci za zakon o snizeni poctu urednictva, jevi se jeji uplna nemohoucnost.

Pred vice nez dvema lety slibila vlada staropensistum uplne na roven postaveni s novopensisty. Tento slib nebyl splnen, a pristupuje se take nyni k uprave, ktera nemuze vyhoveti ani nejsamozrejmejsim pranim staropensistu. Nenastalo ani propocteni sluzebnich let, aniz jinak uplne postaveni na roven, takze by v pozitcich staropensistu proti novopensistum vyplyval rozdil 30-60%. Jeste smutnejsi zustava postaveni vojenskych staropensistu. To stalo se vzhledem na socialni postaveni techto lidi, kteri v aktivnim politickem zivote nehraji zadne ulohy a na nez se tudiz nebere zadneho zretele.