Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 245. schuze |

Schuze zahajenu v 15 hodin 25 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr.Prikryl, Low.

89 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Dolansky, Habrman; odborovy prednosta ministerstva financi dr. Valnicek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni) Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Kroiherovi, Cifkovi a Smetanovi, pro dnesni a pondelni schuzi sen.Fahrnerovi a dr.Herzigove.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2047. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, jimz se meni nektera ustanoveni o primych danich a stanovi se valecne prirazky ku primym danim na rok 1925 (tisk 2046).

Tisk 2048. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5009) o uspornych opatrenich ve verejne sprave (tisk 5021).

Tisk 2049. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5010), kterym se castecne meni nektere predpisy o odpocivnych a zaopatrovacich pozitcich civilnich statnich a nekterych jinych verejnych zamestnancu a pozustalych po techto zamestnancich (tisk 5019).

Tisk 2050. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5011), kterym se meni nektere predpisy o zaopatrovacich pozitcich vojenskych osob a pozustalych po nich (tisk 5022).

Tisk 2051. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5012) o odmenach statnim a nekterym jinym verejnym zamestnancum na rok 1924 a 1925 (tisk 5020).

Tisk 2052. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5026), kterym se upravuji platove pomery soudcu z povolani a jinych konceptnich uredniku v oboru ministerstva spravedlnosti (tisk 5028).

Tisk 2053. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5005), kterym vlada ma byti zmocnena k prozatimni uprave obchodnich styku s cizinou (tisk 5014).

Tisk 2054. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4994), jimz se povoluje dodatecny uver k provadeni zakona o pozitcich valecnych poskozencu (tisk 5015).

Tisk 2055. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 5006), kterym se doplnuje zakon ze dne 12. srpna 1921, cis. 291 Sb. z. a n., jimz povoluje se uziti dilcich dluhopisu, jez vydava mesto Brno v uhrnne jmenovite hodnote 50.000.000 Kc, k ukladani nadacnich, sirotcich a podobnych kapitalu (tisk 5017).

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze platnost tohoto zakona nastati ma dnem 1. ledna 1925 a ze tudiz nejen z vecnych, nybrz i z technickych duvodu jest nutno, aby vec tato projednana byla dnesniho dne v obou ctenich.

Vzhledem k tomu navrhuji, aby vec tato projednana byla jednanim zkracenym podle §u 55 jedn. radu senatu.

Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se.)

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost teto veci se priznava.

Bodem dalsim je:

Navrhuji, aby vec tato byla projednana v celkove lhute l hodiny se stanovenim recnicke lhuty na 15 minut.

Kdo s timto navrhem souhlasi, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Prosim pana zpravodaje sen. dr. Facka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Slavny senate! Zakon o primych danich, ktery jsme prevzali z Rakouska, byl jiz tolikrate doplnovan a pozmenovan, ze se opravdu dnes podoba kabatu, na kterem pro same zaplaty neni videti puvodni barvy. Stesku na tento stav je mnoho. Kdyz jsme pred rokem pricinili k zakonu o primych danich posledni doplnky, bylo to stanoveno pro rok 1924. Pocitali jsme tenkrate, ze od roku 1925 pocne pusobiti vseobecna reforma primych dani. Bohuzel, vlada sice interne vcas pripravila prislusnou predlohu, ale jednani nedospelo tak daleko, aby pred koncem roku mohlo byti zkoncovano, aby se reforma mohla stati zakonem. Vyskytl se pozadavek, a take v rozpoctovem vyboru slovy generalniho zpravodaje byl tlumocen, aby reforme, kdyz bude uzakonena roku 1925, dostalo se zpetne ucinnosti od ledna r. 1925. Ale proti tomu ma vlada velmi zavazne namitky teoreticke a prakticke. Uvadi v duvodove zprave k pritomnemu zakonu zejmena to, ze dane, ktere jsou u nas vybirany srazkou, predpokladaji, aby danova povinnost a vyse dane byla jiz pred koncem roku zakonem stanovena, ponevadz jinak neni srazeni dane mozno a take doba pokrocila, takze neni na toto reseni mozno pomysleti a nezbyva, nez aby neuspokojivy stav, ktery platil po rok 1924, byl prodlouzen, doufame jiz naposled, jeste na rok 1925.

To je smysl vladniho navrhu zakona, na kterem se poslanecka snemovna jiz usnesla. Znamena to, ze prime dane budou vybirany tak, jako v poslednim roce, tedy se vsemi temi doplnky, ktere nove pro posledni rok byly zavedeny, znamena to, ze vseobecna dan vydelkova bude se vybirati podle sazby odstupnovane od 1/2 % do 4 % vytezku s valecnou prirazkou. Zvlastni dan vydelkova bude rovnez vybirana podle puvodni sazby s nezmenenou valecnou prirazkou. Totez plati o dani z prijmu, kde zustanou v platnosti vsechny novoty, zavedene pro rok 1924, totiz zejmena jsou to ty jiste ulevy pro domacnosti s prijmem do 15.000 Kc, dale srazka 15 % na sluzebni vylohy pri prijmu do 25.000 Kc a snizeni dane pocetnejsim rodinam pri prijmu do 52.000 Kc a take povinnost zamestnavatelu odvadeti dane, predepsane zamestnanci srazkou ze mzdy.

Take dan pozemkova zustane na tento rok v platnosti i s prirazkou a se snizenim valecne prirazky pri lesich, vinicich a zahradach.

Konecne dulezito jest, ze take se prodluzuje o jeden rok platnost ustanoveni, ktere poskytuje jiste ochrany podnikum verejne uctujicim, ze totiz dan s prirazkami nesmi pohltiti vice nez 80 % jejich zisku, vypocitaneho podle jistych zvlastnich zasad. Nove se k teto posledni uprave z roku 1923 pricinuje jen jedno nove ustanoveni, kterym se provadi sjednoceni danove povinnosti v oboru dane rentove mezi Slovenskem, Podkarpatskou Rusi a zememi ostatnimi. Na Slovensku totiz dosud platila se 10% ni dan z uroku ze vkladu na knizky, kdezto u nas se platila jenom 3%ni pri sporitelnach a pri uvernich druzstvech, zaloznach. Tedy zde se zavadi nyni jednotna sazba i na Slovensku u techto peneznich ustavu ze vkladu na knizkach, jenom 3% dan rentova.

Ve verejnosti se vyskytla namitka, ze zustava nerovnost mezi sazbou rentove dane na Slovensku a u nas pri ostatnich peneznich ustavech, bankach atd. Ale to neni namitka spravna. Na Slovensku sice plati 10%ni sazba a u nas jenom 6%ni sazba, ale nase ustavy vedle dane rentove z uroku musi platiti z uroku jeste 6% ni poplatek, takze se tim vec vyrovnava.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby slavny senat pristoupil k usneseni poslanecke snemovny, kterym byl tento vladni navrh zakona schvalen. (Pochvala.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen.

Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu, nadpisu jednotlivych clanku a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku a uvodni formuli tak, jak je vyznacena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou tisk 2046 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku a uvodni formuli prijima se v souhlasnem zneni s usnesenim poslanecke snemovny tisk 2046 ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Nemam.

Predseda: Nema.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych clanku, jakoz i s uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala za 10 minut po teto za ucelem prikazani doslych spisu.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.