Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 243. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 15 min.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

108 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr. Franke, dr. Markovic, inz. Novak; odborovy prednosta ministerstva financi dr. Valnicek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. Reyzlovi, Durcanskemu, Spiesovi, dr. Wittovi, Sperovi, K. Friedrichovi, pro dnesni schuzi sen. Praskovi a Hartlovi, pro zitrejsi schuzi sen. Duchajovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena sen. Jelinkovi do 5. ledna 1925.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 2041. Zprava vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni § l bodu 4. zakona ze dne 18. brezna 1921, cis. 117 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 21. prosince 1922, cis. 406 Sb. z. a n., o zmocneni vlady k dalsimu slucovani a rozlucovani obci, ke zmene hranic obci, okresu, zup a zemi, jakoz i k potrebnym opatrenim s tim souvisejicim (tisk 2036).

Tisk 2042. Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vysi dane z cukru (tisk 2037).

Tisk 2043. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se castecne meni ustanoveni § 94, lit. c, zakona ze dne 25. rijna 1896, cis. 220 r. z., o osobnich danich primych (tisk 2038).

Tisk 2044. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuji odpocivne pozitky nekterych zupnich zamestnancu, obecnich a obvodnich notaru a nekterych statnich zamestnancu na Slovensku a Podkarpatske Rusi, jakoz i zaopatrovaci pozitky pozustalych po techto osobach (tisk 2039).

Tisk 2045. Zprava narodohospodarskeho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuje a castecne meni zakon ze dne 17. unora 1922, cis. 68 Sb. z. a n., o uprave uzivani pozemku v Podkarpatske Rusi za podil jich naturalniho vynosu (tisk 2033).

Tisk 2046. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4944), jimz se meni nektera ustanoveni o primych danich a stanovi se valecne prirazky ku primym danim na r. 1925 (tisk 4953).

Zapisy o 233.-235. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 1. a 2. prosince 1924.

Zapisy o 240.-242. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz, v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

V danem pripade jedna se o zalezitosti, jez s hlediska financniho a narodohospodarskeho vyhledavaji, by byly parlamentne v dobe nejkratsi projednany.

Navrhuji, aby naznacenym vecem priznana byla pilnost podle §u 55 jedn. radu senatu.

Prosim pany, by zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo s navrhem pilnosti souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost temto vecem se priznava.

Dalsim bodem denniho poradu je:

Navrhuji, aby byla stanovena celkova doba k projednavani teto veci na 1/2 hodiny a doba recnicka na 1/4 hodiny.

Namitek neni? (Nebyly.) Prijima se.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka.

Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavny senate!

Pritomny navrh zakona tyka se jen Slovenska a Podkarpatske Rusi.

Vlada byla totiz zmocnena zakonem ze dne 18. brezna 1921, cis. 117 Sb. z. a n., kteryz byl pozmenen zakonem ze dne 21. prosince 1922, cis. 406 Sb. z. a n., slucovati a rozlucovati obce, jakoz i meniti hranice obci, okresu spravnich a soudnich, a k tomu ucelu tez hranice zup, a byla ji k tomu dana lhuta do konce prosince 1924.

Toto slucovani, resp. rozlucovani stati se melo budto na urcity podnet, nebo mohlo byti zahajeno uredni rizeni ex ofo. Obe stati se musilo vsak do konce prosince 1923. U nas toto slucovani a rozlucovani obci uz je skonceno, na Slovensku a Podkarpatske Rusi vsak je potrebi jeste dale v teto veci pokracovati, ponevadz az do konce prosince 1924 zustalo asi 80 zadosti nevyrizenych.

Jiz sveho casu, kdy se jednalo o tento zakon, upozornovali jsme ve vyboru ustavne-pravnim na to, ze lhuta bude kratka, pokud se tyce Slovenska a Podkarpatske Rusi. A skutecne - pomery nam daly za pravdu, nebot katastralni mapy jsou tam naprosto nedostatecne. Neni tam na pr. ani zakonneho predpisu, ze katastr ma souhlasiti s knihovnim stavem, pokud se tyce map. Nemame ani dostatecnych map a map danovych a ktere tam jsou, obsahuji jen povsechny obrazec. Mimo to take lecktere mapy byly zavleceny do Madarska, nebo se tam nalezaji, takze skutecne veskere pomucky zde chybeji a bude nutno mnohdy osobne na miste samem hranice vytyciti a usporadati.

Mimo to dluzno uvaziti, ze ve vyznacnejsich pripadech je potrebi vyslechnouti take zupni zastupitelstva, ktera se pravidelne schazeji teprve za 1/4 roku. Tim se cele jednani prodluzuje; a skutecne se obavam, ze ani do r. 1926, kterouzto lhutu vlada zada k ukonceni techto zalezitosti, a to posledni prosinec 1926, nebude vlada s tim hotova. Nez, jelikoz doufa, ze prace tyto mohou byti do konce r. 1926 ukonceny, souhlasi vybor ustavne-pravni s dotcenou predlohou tak, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou, a doporucuje vam ji ke schvaleni.

Predseda: Nikdo neni ke slovu prihlasen, prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou nejake namitky? (Nebyly). Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku 2036 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku 2036 ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.

Predseda: Nikoliv.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prave prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Bod

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v celkove dobe pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na patnact minut.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Prosim pana zpravodaje sen. Kousu, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Predlohu zakona o vysi dane z cukru projednavame kazdeho roku, a vzdycky se jedna vlade o to, aby zase na dalsi jeden rok tento zakon byl prodlouzen a schvalen.

Predloha ma sama o sobe jen dva clanky. Clanek prvy pojednava o vybirani dane. Dan z cukru repoveho obnasi za l q 38 Kc ciste vahy a k teto dani zakladni cini prirazka 16 Kc. Druhy clanek vlastne dava vlade moznost, aby tento zakon uvedla v cinnost.

Rozpoctovy vybor tuto osnovu zakona projednal a usnesl se doporuciti senatu, aby predloha byla tak schvalena, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Prosim o zaujeti mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest vyznacena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku 2037 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve zneni usneseni poslanecke snemovny, tisk 2037, ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Kousa: Nikoliv.

Predseda: Nikoliv.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prave prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v uvedenem zneni take ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem denniho poradu je:

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v jedine debate v celkove dobe pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na patnact minut.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh, muj je prijat.

Prosim, aby se pan zpravodaj sen. dr. Karas ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Zakon o osobnich danich primych z 25. rijna 1896 cis. 220 v druhem dile pojednava o dani z vydelku podniku, ktere jsou povinny skladati verejne ucty. Jsou to zejmena vsechny podniky akciove, druzstevni, tezarstva, pojistovny, veskere uverni podniky, zalozny, raiffeisenky, sporitelny, ktere podlehaji zdaneni 10 % jejich ryziho vytezku. Co je ryzim vytezkem, vypisuje § 9 toho zakona, ktery pravi, ze vsechny rozvahove prebytky bez rozdilu, at se jakemukoliv ucelu venuji, at na reservni fondy, tantiemy nebo dividendy akcionarum, ba trebas i na splaceni vydluzeneho kapitalu, vsechny tyto zisky, ze tvori t. zv. rozvahove prebytky a podlehaji zdaneni.

§ 94 tehoz zakona pak jeste podrobne vypisuje, ze tomu zdaneni podlehaji rovnez ony t. zv. pasivni uroky. Jsou to totiz castky - a stanovi je zejmena odstavec c) tohoto § 94 - slouzici k zurokovani a to kapitalu do podniku vlozeneho, jako akcii, prioritnich akcii, vkladu spolecnikuv dale pujcek do podniku ulozenych, jako prioritnich obligaci nebo jinakych dilcich upisu, a konecne i hypotek vlozenych do podniku jako pujcky, ovsem vesmes pokud jsou casti kapitalu zakladaciho.

Osnova tato byla vladou predlozena jiz v r. 1922, ktera vsak teprve ted prichazi k projednavani vzhledem k mimoradnym pomerum povalecnym, meni castecne toto ustanoveni § 94, ktere jedna o tech pasivnich urocich, a pravi, ze tyto podniky smeji 4/5 techto pasivnich uroku sraziti, tedy nezapocitati jich do vytezku, a ze jen jedna petina techto uroku bude se pripocitavati cistemu zisku techto podniku. Tim dane techto podniku priblizi se castecne charakteru dane rentove osob fysickych a setre se dosavadni vylucni raz dane vydelkove.

Cely tento pasivni urok neni mozno odecisti, nebot pak by se musil zdaniti zase veriteli prijem techto uroku do jeho osobni dane, a ponevadz velka cast techto veritelu je za hranicemi a nemohli bychom je zdanit, tento prijem osob zahranicnich by nasemu zdaneni usel.

Zdanuje se pouze jedna petina, ponevadz zdaneni je 10%, tedy jedna petina z 10 % jsou 2 %, asi tataz vyse tedy, jake podleha zdaneni prijmu dani osobnich. Puvodni zakon o osobnich danich z r. 1896, tedy onen rakousky zakon, ktery je dosud v platnosti, pri stanoveni toho predpisu, ze pasivni urok se nema odpocitavati z prijmu akciovych podniku, veden byl zasadou, ze neni ucelno pro narodni hospodarstvi, aby se tvorily podniky s malym kapitalem, jez by pak obchodovaly kapitalem vydluzenym. Bylo snahou donutiti tyto spolecnosti, aby si opatrily kapital a nepracovaly jen pomoci kapitalu vydluzeneho. Po valce toto omezeni nebylo vsak jiz tak potrebne, nebot znamo, jak se mnohe podniky preakcionovavaly, mely az prilis velmi rozsireny kapital, rikalo se, ze se rozvodnoval akciovy kapital, tedy nebylo toho potrebi, ale pres to bylo volano po jiste odpomoci, nebot ty podniky, ktere musily pracovat s kapitalem vydluzenym, stezovaly si, ze urok je prilis vysoky - dnes 12-14% neni zvlastnosti - a kdyz spolecnost musila s vydluzenym kapitalem pracovati, ktery musila zurokovat tak vysokymi procenty, prirozene pri vysokem zdaneni 10% puvodniho zisku, k tomu autonomni prirazky, ktere cini nekolikanasobny obnos statnich dani, ze potom spolecnosti nic nezbude.

Vlada byla vedena duvodem, ze dnes je potrebi jiste ochrany. Je to ale zakon vyminecny, vysledek pomeru povalecnych, a proto pry ma byti jen v dobe nejhorsi konjunktury mezi roky 1922 az 1925 uleva doprana, ze je to zakon provisorni, je patrno z toho, ze ma platiti 25 let. Jen po tu dobu je mozno uroky odpocitavati, aby ten, kdo si vydluzuje kapital, nepresahujici puvodni kapital, se nutil aspon polovinu kapitalu si opatriti sam od svych clenu. Dale to plati pro vypujcky kontrahovane od r. 1922 do r. 1925. Jen v tomto obdobi 4 let a pouze u autonomnich korporaci. Na pr. je to obec prazska, ktera ma elektrarnu, elektricke drahy, ktere take podlehaji verejnemu uctovani, teto vysoke dani. Take pro tyto autonomni podniky to bude platno. Take Brno ma podobne zarizeni. Pro autonomni podniky se pripousti zurokovani kapitalu od r. 1921, aby bylo takto odepisovano.

Kolik asi ubude na statnich prijmech timto snizenim vydelkove dane, nebylo mozno rozpoctovemu vyboru zjistiti, nebot zastupce vlady primo prohlasil, ze pro nedostatek urednictva organy financni dodnes nemohly predepsati dane na r. 1921 az 1923. Timto zpusobem tedy nevime, kolik prijde na tyto odpisy, a leta vyminecna, predvalecna, nemohou byti brana za podklad, nebot pred valkou takovych podniku bylo pomerne malo a uroky techto cini male castky, takze predvalecne pomery by se nehodily na stanovisko dnesni. Tu je videti, ze v nekterych oborech statni spravy je urednictva malo a zejmena v tomto oboru u financni spravy, kde nasledkem ruznych zakonu a soupisu nema kdy urednictvo financni venovati se teto vlastni povinnosti, opatrovati statu prijem. Skutecne nevime, jaky ubytek r. 1925 nastal, ale velky pry nebude. Vzhledem k ucelu teto reformy, pomoci temto podnikum, navrhuje rozpoctovy vybor, aby slavny senat pristoupil k teto osnove zakona ve zneni, jak je prijala poslanecka snemovna. Poslanecka snemovna jen dve vety v tomto jedinem clanku zakona zmenila tim, ze jej rozsirila take na r. 1925 a navrh u autonomnich podniku rozsirila i na r. 1921.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku 2038 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zneni tisku ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Nikoliv!

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se take ve cteni druhem.

Dale je bod:

Navrhuji, aby vec tato projednana byla v celkove dobe pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na patnact minut.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Prosim pana zpravodaje za vybor rozpoctovy sen. Zimaka, by se ujal slova.

Zpravodaj sen. Zimak: Slavny senat! Na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi mame rad osob, ktore ziju z penzie, pokial sa tyce z pozitkov vymeriavanych podla penzijnych statutov byvaleho statu uhorskeho. Su to byvali notari obecni a obvodni, potom byvali zamestnanci zupni a tiez niektori zamestnanci a uradnici ustavov a uradov, ktore boly zakonami Ceskoslovenskej republiky postatnene. Tak menovite prozatymnou upravou politickej spravy na Slovensku zakonom cis. 210 z roku 1920 a nariadenim cis. 476 z roku 1920 na Podkarpatskej Rusi, ako aj nariadenim cis. 71 z roku 1921 postatnena bola institucia notarov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tedy notari obecni a obvodni boli prijati do statnej sluzby, ale to len ti, ktori vyhovovali podmienkam uvedeneho zakona a citovaneho nariadenia. Neprevzati zamestnanci prisli do vysluzby, pokial neboli prepusteni. Vedla tychto su na Slovensku a Podkarpatskej Rusi penzisti (pozostali), ktori boli skor dani do vysluzby a budu tiez taki, ktori boli provizorne vzati do sluzby a ako taki pojdu do vysluzby.

Pozitky tychto osob maly by sa vymerovat podla penzijnych statutov byvaleho Uhorska, co v dnesnej dobe znamena almuznu, 80-200 Kc mesacne.

V rokoch 1921 a 1922 poskytla sa osobam takto penzionovanym alebo po tychto pozostalym podpora zupami, z prijmov na pivnej davke vybranych, k comu dala ministerska rada svoje zvlastne svolenie. V roku 1923 dostalo sa tymto osobam pridavku, opat v dosledku rozhodnutia ministerskej rady, zalohou z prostriedkov statnych.

Uprava zupneho sriadenia na Slovensku umoznuje teraz stabilne upravenie zakonom pozitkov penzistov a pozostalych po nich.

Predlozena osnova zakona vztahuje sa na vsetkych penzionovanych obecnych a obvodnych notarov na Slovensku a na Podkarpatskej Rusi a na pozostalych po tychto, dalej na zamestnancov zupnej administrativy a vedla toho zaraduje penzijne a zaopatrovacie pozitky uradnikov a zriadencov, sudcov, ucitelske osoby a ine z uradov a ustavov byvaleho uhorskeho statu na terajsom uzemi Ceskoslovenskej republiky, pod ucinnost zakona z 3. brezna 1921, cis. 99 Sb. z. a n., cim su ich naroky zhodnotene na naroky uradnictva a sriadenectva ceskoslovenskeho statu.

Predloha zneje sice aj pre Podkarpatsku Rus, avsak len ako zmocnovacia, a to preto, ze politicka sprava tejto zeme nie je este definitivne upravena. V smysle zakona dostane sa osobam, o ktorych je v predlohe rec, aj na Podkarpatskej Rusi primeranych pridavkov na pozitkoch.

Zakon ma, zlepsit socialne postavenie aspon 3000 osobam a vyziada si nakladu nad 14 milionov korun csl., ktory sa ma hradit usporami v kap. VIII. stat. rozpoctu. Pre pripad, ze by sa uspor tolko nedocielilo alebo ze by nestacily, zmocnuje zakon (§5) ministra financii, aby opatril nutne prostriedky uverovymi operaciami,

Ponevac sa jedna o humanitu Ceskoslovenskej republiky a jedna sa o zachranu socialne slabych, ktori nemali moznosti a ani nepocitali s inym zaopatrenim vecera svojho zivota, doporuca rozpoctovy vybor, popri tom, ze predloha zatazuje statny rozpocet neurcitym obnosom, aby v zaujme humanity a principov republiky, dal slavny senat suhlas k predlohe a schvalil tuto v nezmenenom zneni.

Predseda: Zpravodajem vyboru socialne-politickeho je pan sen. Cholek. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Cholek: Vazeny senate! Vladnim navrhem, prijatym dne 18. prosince 1924 poslaneckou snemovnou - sen. tisk c. 2039 - ucinen opet krok k sjednoceni zakonu republiky a to prave na miste nejcitlivejsim, totiz v uprave odpocivnych a zaopatrovacich pozitku nekterych zupnich zamestnancu, obecnich a obvodnich notaru a nekterych statnich zamestnancu, jakoz i pozustalych po techto osobach na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. Jedna se celkove asi o 3000 percipientu, jimz se timto zakonem zvysi prumer rocnich odpocivnych pozitku asi o 4500 Kc, coz cini naklad rocne 13.500.000 Kc. Na uhradu vyse starych pensi je na rok 1925 pamatovano v rozpoctu v kapitole VIII. a zvyseny naklad bude uhrazen v r. 1925 usporami. Na roky pristi bude pamatovano v radnem rozpoctu.

Socialne-politicky vybor navrhuje, aby senat prijal osnovu zakona ve zneni senatniho tisku c. 2039.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak je vyznacena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku 2039 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve zneni usneseni poslanecke snemovny vyznacenem v tisku 2039 ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Zimak: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Cholek: Nikoliv.