Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Vlada hledela tomuto nedostatku zejmena na Slovensku a Podkarpatske Rusi odpomoci pridelovanim sil soudcovskych z historickych zemi. Avsak zase tu se objevil dalsi dusledek i v historickych zemich v ubytku soudcovskych sil. Proto predklada se tato osnova, ponevadz jednim prostredkem, kterym by se privabilo vice soudcovskych sil, bylo by zkraceni sluzby soudcovske a uleva ve zkousce, jelikoz, nehlede ani k tomu - a na to kladu svrchovany duraz - vlastne ta nejpalcivejsi otazka je prece otazka hmotneho postaveni soudcu. V teto pricine se vlada domniva a pravem, ze tim nastane vetsi priliv soudcu. Zda se, ze pocita se spravnym faktorem, ponevadz skutecne v posledni dobe se jevi vetsi priliv v tomto ohledu.

Byla vyslovena obava, ze pry dusevni uroven soudcu tim klesne. Ze zkusenosti, ktere vlada nabyla prave zakonem z r. 1922 mozno vsak souditi, ze skutecne pokud se tyce soudcovskych sil uroven nijak nepoklesla a tomu tim vice diviti se slusi, ponevadz zejmena v nynejsi dobe jsou vydany cetne zakony, ktere za drivejsich dob nemusil prakticky pravnik tak ovladati, jako nyni, takze skutecne postaveni soudcovskeho stavu nasledkem toho mnozstvi zakonu jest velmi ztizeno.

Pokud se tyce prodlouzeni doby do konce prosince 1927, je to prave primerena doba, nebot musime miti na zreteli, ze pripravna sluzba soudcovska trva 2 leta, pak do roku se ma sloziti zkouska. V te dobe, kdy zakon vydan byl, jeste skutecne dostatek sil zde nebyl a mam za to - a take ustavne-pravni vybor s tim souhlasi - aby lhuta do konce r. 1927 byla prijata jako primerena.

Vzhledem k tomu navrhuje ustavne-pravni vybor prijeti tohoto navrhu ve smyslu usneseni poslanecke snemovny. (Pochvala.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. Ma dva paragrafy.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove tak, jak je vyznacena v tisku 2010 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se ve cteni prvem podle zpravy vyborove.

Dalsim bodem je:

2. Zprava ustavne-pravniho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 887) o trestnim stihani presidenta republiky a clenu vlady podle §§ 34, 67 a 79 ustavni listiny. Tisk 2016.

Zpravodajem jest pan sen. dr. Franta. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Franta: Slavny senate! Jedname dnes o zakonu, ktery je vysoce politicke dulezitosti, ale ktery doufam, nebude snad nikdy prakticky. Je to zakon vyjimecny, ale zakon, ktery... (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid!

Zpravodaj sen. dr. Franta (pokracuje):.. plati v mnohych statech a ktery byl take nekde praktikovan, a to hlavne ve Francii. Jinde ovsem velmi malo. Jak jsem jiz pravil, pral bych si, by zakon ten byl pokud mozna neprakticky, ale musi zde byti. Stat musi miti ochranu, aby clenove vlady a hlava statu nemohli ciniti neco beztrestne a predstavitele pravni moci zase musi miti ochranu, by nebyli zbytecne sikanovani a aby nebyli, kdyz jsou ve sve funkci, zbytecne pred soudy potahovani. Maloktera osnova mela takove zdrzeni a tak se tahla, jako tato. Byla to jiz urednicka vlada, ktera v lete r. 1921 podala tuto predlohu senatu. Senat se usnesl v ustavnim vyboru zvoliti subkomitet, ktery zmenil § l a § 2, ve kterych vlastne lezi tezisko, ktere jednaji o tom, kdy president republiky, clenove vlady, mohou byti obzalovani; zalobcem ma byti poslanecka snemovna a soudem senat. Je to vysoce dulezite pravo senatu, abych tak rekl summum jus politicum, ktere se mu dava, a ktere senat musi drzeti. Je-li to idealem soudnictvi, aby snemovna poslanecka obzalovala nekoho a senat soudil, nemyslim. Poslanecka snemovna, ktera je slozena ze 300 clenu vselikych narodnosti a vselikych stran, myslim, ze neni zrovna takovym vhodnym forem, aby byla idealni obzalovatelkou. Rovnez tak ne senat, ktery se sklada sice z polovicky clenu, ale je take tehoz slozeni, jako poslanecka snemovna. Myslim, ze zvlastni sbor, ktery by byl nezavisly od poslanecke snemovny, by se asi lepe hodil k obzalobe i k soudu, nez jak to je nyni. Bylo kdysi ve francouzske snemovne receno, ze soud, senat francouzsky, neni pro to, aby soudil, nybrz aby odsoudil a Clemenceau jiz v r. 1891 rekl v senate: "Stvorili jsme nejhorsi revolucni tribunal, jaky muze byti. Politicti lide maji souditi politicke lidi!" Ale s druhe strany nesmi se zapominati, ze je to velice dulezite pravo snemoven, aby soudily hlavu statu a predstavitelu statni moci, a myslim, ze i pri zmene ustavy, kdyby nejaka nastala, nebude jinak, nez ze snemovny si vyhradi to pravo, ktere maji a ktere maji jinde take. Ve statech monarchistickych ovsem nebylo skoro nikdy jednano o tom, aby hlava statu byla odpovedna. Jsou ovsem pripady ve starem veku za rimskeho cisarstvi, kdy byla hlava statu take odpovedna, za republiky rimske take, ale dokud byla ve svem urade, tedy byla nedotknutelna. Oni mohli byti sesazeni, mohlo se s nimi stati vselicos, ale dokud byli ve svem urade, byli nedotknutelni, ovsem jakmile prestala funkce, nastalo to, ze mohli byti a take byli stihani trestne. Take na pr. v Nemecku ve stare dobe rimsko-nemecky kral a rimsko-nemecky cisar byl rovnez podroben soudnictvi, ale pak se vec ustalila a dokonce v anglicke snemovne lordu r. 1711 se vyslovilo, ze hlava statu je neodpovedna,, ze jsou odpovedni toliko ministri. A tak se to rozsirilo vubec, a v ustavach, kde bylo kralovstvi nebo cisarstvi, bylo vzdycky prohlasovano, ze hlava statu je nedotknutelna. Rakouska ustava mela v cl. I., ze cisar je posvatny, nedotknutelny a neporusitelny. V republikach je ovsem jinak. Tak v Severoamerickych Statech jiz davno byla zavedena odpovednost hlavy statu, nasledovaly pak jine staty take americke, pak to preslo do Francie, Francie mela jiz ve velke revoluci r. 1793 ustanoveni, ze funkcionari nejvyssi jsou odpovedni trestne. Take v ustave r. 1814 bylo takove ustanoveni a jeste z napoleonske doby z r. 1815, bylo to zmineno v charte r. 1880. V ustave r. 1848 bylo take podobne ustanoveni. Nyni plati ve Francii ustava zakona z r. 1875, podle ktereho jsou ministri odpovedni, ale president republiky toliko za velezradu. A tuto zasadu asi podobne prijala ustava nase. V §u 34, 67 a 79 jedna se o odpovednosti hlavy statu, presidenta republiky a vlady. § 34 nejedna ve sve podstate o trestni odpovednosti, jenom pravi, ze president republiky je odpoveden za sve ciny. Teprve druhy odstavec pravi o trestnim ustanoveni, ze rizeni provede zvlastni zakon a ten zvlastni zakon mame zrovna dnes projednavati.