Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 238. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 40 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr. Franta, Klofac, Niessner, dr. Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr. Reyl, dr. Vlcek.

100 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr. Franke, Habrman, inz. Novak, Srba, Stribrny, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva spravedlnosti dr. Polak, odborovy prednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi panu sen. dr. Schmidtovi, pi sen. dr. Herzigove, panu sen. Matuscakovi a Kiesewetterovi a dodatecne pro vcerejsi schuzi panu sen. Cifkovi.

Prikrocuji k projednavani dnesniho denniho poradu.

Prosim pana sen. Prusu, aby se ujal slova.

Sen. Prusa: Cteni panove a ctene damy! V poslanecke snemovne zpravodaj k rozpoctu dr. Srdinko rekl, ze zajem verejnosti o statni rozpocet, t. j. o to co stat vydava a co na danich, davkach a poplatcich vybira - ze tento zajem roste - a vyslovil nad tim plne uspokojeni. Jestli pan zpravodaj byl spokojen s rostoucim zajmem obcanstva o rozpocet statni, tedy bych doporucoval jemu i druhym panum z vladni koalice, aby venovali trochu pozornosti tomu, proc zajem vzrostl.

Je to v prve rade uzkostlivost obyvatelstva, najme hospodarsky slabych, pred tim, budou-li bremena danova udrzena v dosavadni vysi, anebo budou-li splneny sliby, ktere vlada a koalovane strany obyvatelstvu daly, totiz, ze danove zatizeni snizeno bude nejmeme o 20 % pro pristi rok. Ze tento zajem je plne oduvodnen, to plne potvrdil i senatni pan zpravodaj v duvodove zprave slovy, ze je zde neprimerena vyse danova, ktera se stava pro obyvatelstvo a cele hospodarstvi narodni bremenem tezko snesitelnym.

Ze slib 20% snizeni danoveho zatizeni dani obyvatelstvu vladou a vladnimi poslanci nebyl a nebude splnen, to dokazuje projednavany rozpocet, tak zejmena v kapitole XIV., tit. 2., § l, pol. 1.-4. jevi se nepatrne snizeni z 223 na 219 milionu Kc, avsak v celku u tohoto paragrafu dostavame zvyseni o 57 milionu Kc, Dan z obratu zustava v teze vysi 1.590 milionu Kc, § 3 >Dovozni a vyvozni cla< polozka o 230 milionu vyssi - z 603 milionu na 845 milionu, U §u 4 tehoz titulu uhrn je sice nizsi, avsak u pol. 7. >Dan z masa< ma byti vybrano o 12 milionu vice, rovnez tak na >potravni dani na care< o vice jak 2 miliony korun. U §u 5 >Poplatky na kolcich< o 18 milionu vice, na >pravnich poplatcich< o 55 milionu vice. To je ovsem pocitano bez Podkarpatske Rusi, kde se predpoklada u vsech dani zvyseni v celku asi o 5 milionu.

Podle zpravy vyborove zmensil se rozpocet prijmu o 689 milionu. To ovsem ale nelze mluviti o snizeni danovych bremen, nebot podle rozpoctu prijmu na danich a poplatcich pristim rokem ma byti vybrano o ca 50 milionu vice.

Z techto cisel zhruba snesenych z kapitoly XIV, prijmu ministerstva financi je videti, ze nebyl splnen slib snizeni danovych bremen. Naopak, ona jasne dokazuji tridni raz rozpoctu, onu snahu presunouti veskeru tihu danovych bremen ma pracujici lid. Jiz pri projednavani rozpoctu na rok 1924 ukazal jsem na velike zvyseni polozky 17., § l >Uroky z prodleni, exekucni poplatky a pokuty<. Tehda byla zvysena ca o 40 milionu, t, j. na 57.330.000 Kc, nyni se opet zvysuje o 20 milionu na 77.100.000 Kc.

Pripocteme-li zvyseni teto polozky u dane z obratu, ktere ma ciniti pro pristi rok pres 2 mil. Kc, t. j. z l.045.000 na 3.190.000, pak vidime, ze v celku pokuty maji vynesti temer 80,000.000 Kc. A tu nutno uvaziti, ze tato polozka je do jiste miry jakymsi meritkem platebni schopnosti obyvatelstva a proto, zvysuje-li vlada tuto polozku o tak horentni cislici, dokazuje to, ze je si vedoma, ze poplatni schopnost poplatnictva jeste vice poklesne. Kdo musi z prevazne casti tuto polozku zaplatiti? Budou to velci kapitaliste? Bylo by dobre znati, ktere vrstvy poplatnictva to byly a budou. Prece je znamo, ze maly clovek nema te moznosti, aby zatajil sve skutecne prijmy a vydelky a take nema, rekl bych, te odvahy. Oboji je vsak u vetsiny velikych, hospodarsky silnych. A proto tuto horentni sumu na pokutach a exekucnich poplatcich zaplati z nejvetsi casti ti nestastnici, kteri nebudou miti platebni schopnosti, ti, kdoz nebudou miti z ceho platiti, nebot podle dosavadni praxe u nas vzite, maly clovek, delnik, zemedelec nebo maly zivnostnik nemuze dosici danovych ulev tak lehce. Nas berni aparat zna jen ohledy k hospodarsky silnym. Chudaku se rika >plat a mlc<, avsak z duvodu pry narodohospodarskych slevi se statisice takove zelezarske spolecnosti, uhlobaronum, nebo krtenym a nekrtenym fabrikantum - milionarum.

Pan zpravodaj se zminil v duvodove zprave a volal primo po ucinne kontrole financniho hospodarstvi. Prave asi pred 3 nebo 4 tydny konala se konference samospravnych svazku kladenskeho a slanskeho a tam mel pan zpravodaj prijiti a byl by slysel, kdo jest vinen tim, ze prave na techto okresich jsou tak obrovske samospravni prirazky, V prvni rade je to fiskus, ponevadz tem nejvetsim a nejtezsim, takovym mamutim podnikum kapitalistickym ucinil takove odpisy vydelkove dane, ktera byla zakladnou v hospodarstvi techto samospravnych svazku, ze dnes, kdyz nedojde k naprave, znamena to pro pristi rok jednonasobne zvysena prirazek samospravnych. Nebyla to vina spatneho hospodareni, nybrz to, ze se strany ministerstva financi a prislusnych uradu nebrali se ohled na samospravne svazky a prichazelo se vstric jen temto milionarskym firmam Tento postup muze ovsem byti jenom ve state, ktery je ovladan kapitalisty. Volani po pronikave ucinne kontrole financniho hospodarstvi a samospravnych svazku nebude na miste, ale ma-li byti pomozeno samosprave a tim i poplatnictvu, nutno zameziti podobne spendaze na ucet statu, samospravy a sirokych kruhu poplatnictva.

Pan sen. dr. Horacek rekl, ze nutno setriti, ze nutno sahnouti k omezeni vydani, aby se mohlo dojiti k slibovanemu snizeni danovych bremen. Na ci ucet melo by byti provedeno snizeni vydaju? Na ucet vojenskych vydani. Vzdyt mame mirumilovneho a mir stale hledajiciho ministra zahranicnich zalezitosti, mame vladu a celou koalici mirumilovnou, a jsme se vsemi nasimi sousedy na dobre noze, jak rekl pan ministr dr. Benes. Nac tedy takove horentni sumy na vrazdici aparaty? Nac drzite takove mnozstvi mladych muzu v kasarnach a proc tito se uci remeslu valecnemu? Proc staveny jsou za sta milionu kasarna, kdyz nemame dostatek radnych skol a kdyz neni ani dostatek jinych ustavu kulturnich?

Bylo receno, ze melo by se setriti na vydajich representacnich. Ano, zejmena na tom zarizovani luxusnich bytu pro pany ministry. Myslim, ze uz by bylo tez na case, aby pan ministr vnitra prestal s tim soustavnym rozmnozovanim cetnickych a policejnich stanic. Ovsem, ze k podobnemu zpusobu setreni zde nedojde. Tento stat krok za krokem stava se, cim dale tim vice, statem ovladanym velikym kapitalem, vlada tohoto statu jako vykonny organ tohoto kapitalu snazi se pomoci techto prostredku upevniti a zajistiti diktaturu burzoasie. A prave proto pan zpravodaj v poslanecke snemovne rekl o otazce snizeni statnich vydaju, o tom na ci ucet ma se tak stati, otevrene jako mluvci kapitalistickych kruhu, ze ma se tak stati na ucet hospodarsky slabych, na ucet statnich zamestnancu. Upevneni kapitalistickeho radu, prevedeni konsolidace, jak vy tomu rikate, ma se stati tim, ze zbaveno bude existence, podle slov pana dr. Srdinka, asi 120.000 statnich zamestnancu, z nichz podle jeho tvrzeni ma jich byti pro pristi rok vyhozeno na dlazbu 40 az 50 tisic. Oblibeny argument kapitalistickych drzitelu moci ve vsech statech pro snizeni vydaju je snizeni osobnich nakladu. Pro to jsou dve moznosti. Bud sniziti platy, aneb, kdyz to nejde, protoze zivotni uroven statnich zamestnancu je jiz tak dost nizka, tak sahnouti k snizeni poctu a vyrovnati tuto mezeru snahou po zvyseni vykonnosti, po pripade prodlouzenim pracovni doby.

Kapitaliste, kteri takto pocitaji, zapominaji, ze doba je jina, oni zapominaji, ze jejich cely system hospodarsky, spolecensky rad nadlouho nesnese podobnych pokusu. Vy mluvite o konsolidaci politicke i hospodarske a zatim znovu propuka nova velika krise hospodarska. V hornictvi zastavuje aneb omezuje se vyroba, kovodelne zavody oznamuji svym zamestnancum omezovani vyroby pro naprosty nedostatek zakazek a i v jinych oborech pocina se jeviti stagnace. Je to dusledek politiky, jak u nas az dosud byla provadena. Ac tento stat ma velke mnozstvi prumyslu a ac tento stat jak svou povahou, tak svou vyspelosti je urcen k tomu, aby hledal odbytiste v prve rade tam, kde jiz drive byly jeho vyrobky z valne casti prijimany, to jest na vychode, prece jen, protoze neprali si toho ti, kdoz zvali se protektory tohoto statu, nestalo se tak. Nesmelo dojiti k uznani velkeho proletarskeho statu, sovetske Rusi, protoze nebylo jeste sympatii ve Francii a snad i proto, ze jedna politicka strana zde, spise bych rekl, jeden z vudcu teto strany si toho nepral. Proto musil nas obchod a prumysl trpeti, proto bylo tisice delniku bez prace, proto byly ztraceny miliardy narodniho jmeni. Myslim, ze vsak byl zde jeste jeden dulezity cinitel a to nenavist ke vsemu novemu, k novym spolecenskym a vyrobnim radum, nenavist k pokroku a touha po udrzeni dosavadniho spolecenskeho zrizeni. Proto tez i socialni reformiste radeji slouzili kapitalismu a reakci, proto nechali v tomto state, o kterem kdysi se mluvilo jako o budoucim socialistickem state, rozrusti se politicke i hospodarske reakci.

Nyni uvazime-li, ze nova vlna hospodarske krise se vali, ze vlada, resp. koalice snizuje investicni rozpocet o temer l miliardu ve snaze po snizeni vydaju, pak zajiste budoucnost na pracovnim trhu neni vabna, zvlaste kdyz jeste ma byti snizena podpora tech, kdoz bez sve viny prisli o praci, zamestnani.

Pan zpravodaj dr. Horacek rekl tez, ze se prichazi s tim, ze proste dane a davky se rozvrhnou na hlavu podle poctu obyvatelstva a ze je to do jiste miry nespravny postup. Myslim v tomto pripade, ze miril na jednoho pana z ministerstva financi, ktery uverejnil clanek v podobnem smyslu pri kritice statniho hospodarstvi v jednotlivych statech. Pan prof. dr. Horacek rika, jsou pry zde tez i deti, osoby, ktere dane neplati a vedle toho tak zv. pravnicke osoby, to jest spolecnosti a pod., ktere pry mnohdy plati velke obnosy, aniz by mohl byti bran pocet v potaz. Myslim, ze pri dosavadnim systemu danovem, kdy podstatnou cast dani tvori spotrebni dan pri skutecne tizi danovych bremen je jedna z nejspolehlivejsich, a to proto, ze je vseobecne znamo, ze obrovskou vetsinu dani plati jen prace, nebot ona vytvari hodnoty, ze kterych jsou dane placeny a proto ani deti nemohou byti vynaty, ponevadz rodice oc plati vice, musi si to zaopatriti sami vetsi vykonnosti. Ostatne je stara znama pravda, kterou v poslanecke snemovne tvrdil zesnuly dr. Rasin, ze naposled vsechny dane presunou se na praci a pracovniky, a ja bych k tomu dodal, ze za ty deti, jez jsou nasi budoucnosti, a naposled deti chudych otcu a matek, kteri pracuji, vzdycky plati dane za ne jejich rodice. Ale je zde nekdo jeste, o kom se nezminil pan zpravodaj dr. Horacek. To jsou parasiti lidske spolecnosti, kteri naprosto nic nepracuji, kteri tyji z prace druhych, z prace naroda. Tito parasiti se nejvice brani proti tem novym radum a novemu zrizeni, ponevadz se boji, ze by mohlo dojiti k tomu, co my tvrdime: Kdo nepracuje, at neji a nevladne a prirozene, nepracujes-li, neplatis-li, nemas naprosteho prava rozhodovati ve state. To je ten nas bolsevismus, komunismus a proto jsme od techto parasitu napadani a od nich vedeny jsou proti nam utoky. Myslim, ze dnes, jak situace je, nelze mluviti o tom, ze by ten hospodarsky zivot u nas byl tak ruzovym, ze nelze tak prilis optimisticky mluviti o cele veci. Pohledneme-li na dnesni situaci na mezinarodnim trhu, na nasi obchodni bilanci, vidime, ze pres to, ze pan zpravodaj objevil se v tomto pripade vysoce optimistickym, blizi se zde neco, co by mohlo byti prosperite tohoto statu nejvyse nebezpecnym, a s timto musi se pocitati dvojnasob, uvazime-li, ze jest v platnosti londynska umluva, ze prichazi take k ucinkum t. zv. Dawesova planu a tu znova rikam: Optimismus teprve pak bude opravnen, jestlize vy prikrocite k tomu, abyste sjednali opravdu dobre spojeni se statem, ktery jest vam vysoce pribuzny a ktery jest jedine plne schopen prevziti vsechny prebytky naseho trhu. (Hlas: Ale neplati!) Neplati. Proc plati jinam? Vymluva tato, ze neplati, neni zde na miste. Kdyby bylo pravda, co vy tvrdite, neposilali by tam ani Francouzi, kteri nejen tam posilali sve intervencni armady, ale jak vite, jejich obchodnici pri tom dobre potrebovali ruske zlato. Toto jest argumentace, ktera nijakym zpusobem. (Sen. Stastny: Rusko plati, ale jen na propagandu!) To vy si predstavujete. Ja zejmena vcera, jsem pozoroval u vas velikou vybojnost pod skvelym vysledkem vaseho sjezdu. Tomu verim, ale tim proletariatu a drobnemu lidu v Ceskoslovensku nepomuzete. To je otazkou casu a otazkou problemu, jak pozdeji se veci vyvinou. (Sen Stastny: Posilali zbozi, hospodarske stroje a nedostali za ne ani halere! - Vykrik: To je udalost 3 roky stara!)

Znal jsem pripady byval jsem v obchode a nedavno jsem z neho vystoupil, ze k nam se posilalo odjinud zbozi a cekalo se leta, nez se to zaplatilo. Taky jsme posilali jinam do t. zv. konsolidovanych statu, ne ovladanych komunisty, ne delniky, a nedostalo se vubec nic. To je vec prirozena: nesmite zapominati, ze i v Rusku dostali konecne jedno, a to t. zv. nebmanny a mezi ne dostane se nekdy spodina obchodniho sveta a zivota, ale panove, pres vsechno to i vy naposledy prijdete k tomu nazoru, ze budete musit jiti a spojiti se s Ruskem, ze budete musit navazovat styky, nebudete-li chtiti zabiti cely svuj hospodarsky rozvoj. Musite uvaziti, ze tento stat sdedil obrovske mnozstvi prumyslu ze stare monarchie a ze tento prumysl potrebuje nova odbytiste, ktera ztratil; on je musi miti, a, i kdybyste se branili jakymikoliv zbranemi, naposledy budete musiti k tomu sahnouti.

Dnesni vas rozpocet neni nicim jinym, nez vyrazem prave one nespravne politiky i obchodni, ponevadz by potom nemohlo dojiti k one horentni spotrebe, ktera nastala prave na zaklade toho, ze byla zde obrovska stagnace. Bylo by musilo se utvoriti docela neco jineho, a myslim, ze by meli generalni referenti rozpoctoveho vyboru obou komor hledati napravu, a jiste by ji byli nalezli, vedle toho, co jsem zde konecne tak jak tak uvedl, ze musi bezpodminecne dojiti k omezeni neproduktivnich vydani, ponevadz neda se nijak omluviti to, aby v takovem malem state se drzela tak luxusni armada, a neda se nijakym zpusobem omluviti, aby v tom state ktery i jinak jest vysoce spokojen, aspon pry vetsina obcanstva, byla vydrzovana tak uzasna armada policistu a cetniku, (Sen. Klecak: Nac ji maji v Rusku?!) To neni vymluva, myslim, ze chcete udelati neco lepsiho, rikam vam stale, neridte se jejich prikladem a udelejte neco lepsiho, prospesnejsiho vyvoji statu. To jest prece mnohem lehci, k tomu nepotrebujete nijakych prikladu, naopak. Vzdyt sami jste kdysi rikali, ze budete vzorem cele stredni Evropy, dokazte to tedy. Vzdyt naposledy se dojde k tomu, ze se bude o nasem state rikati, ze jest statem policejnim podle toho poctu, jak se zde vytvorily ty stanice a cetnicka velitelstvi. Je to primo priserne. Vzdyt to neni tak dlouho, bylo to pri projednavani rozpoctu na rok 1923, kdy vam zemrely kolega Sevcik, jak se pamatujete, daval priklad z Moravy, jak se jiz tehdy postupovalo, jak se hazardovalo s majetkem pri zrizovani techto cetnickych stanic.

Myslim, ze nemuze dojiti ke zmene celeho hospodarstvi statniho, dokud v prve rade v tomto state nebude zabraneno tomu velkemu vlivu a te velke moci, kterou vykonava na hospodarstvi statni velky kapital, dokud nebude suctovano s jeho moci. To bude jedna zakladna pro to a druha bude, kdyz spojite se potom s proletarskym statem a ja verim do te doby budou vypadat takto rozpocty, dokud tento stat bude ovladan hospodarsky silnymi, a zmeni se ve prospech malych chudych vrstev teprve tehdy, az v tomto state dojde k vlade delniku a rolniku.

Predseda: Slovo ma pan sen. Hrejsa.

Sen. Hrejsa: Slavny senate! Povolovani statniho rozpoctu je jednim z nejvyznamnejsich prav snemoven a prace spojena s projednavanim rozpoctu je z praci nejdulezitejsich. Bylo by si prati, aby se mohlo take rici, ze je to prace radostna.

Prehlizime-li uhrn prijmu a vydani za vsecky roky trvani naseho statu, tu vidime, ze vydani stoupala az do r. 1919. Od roku 1919 do roku 1922 dosahla vrcholu 19.812.000.000 Kc s investicnimi pak naklady 23.075.000.000 Kc. Od roku 1922 pocinaji vydani klesati a cini r. 1925 radna vydani, mimoradna vydani jakoz i investice 17.293.000.000 Kc. Tedy vidime, ze je zde pokrok k zlepseni proti roku 1922 skoro o celych 6 miliard. Podobne take prijmy dosahly roku 1922 nejvyssi vyse, to jest 18.884.000.000 Kc a klesaji na 15.701.000.000 Kc v r. 1925.

Vlada snazi se o to, aby se priblizila splneni sveho slibu daneho ve svem vstupnim prohlaseni: Zadne nove dane, nybrz dane dolu! - Aby bylo mozno sniziti dane, snazi se prirozene sniziti napred statni vydani, bohuzel nemohla prikrociti ke snizeni dani, nebot i pres znacne snizeni vydani na rok 1925 o 1.929.000.000 Kc jevi se preci schodek v radnem a mimoradnem rozpoctu ve vysi 272 milionu.

Tuto obtiznou situaci nezhorsuje ministerstvo zemedelstvi, pro nez je ve vydanich preliminovano 611 milionu, o 44 miliony mene nez v r. 1924, kdezto jeho prijmy stouply ze 526 na 559 milionu, tedy o 33 miliony. V celku participuje ministerstvo zemedelstvi na rozpoctu pouze 3,8 %.

Zdalo by se, velecteni panove, prednosti ministerstva zemedelstvi, ze je tak skromnym ve svych pozadavcich, ale ve skutecnosti je velkou vadou, ze stat nema dosti prostredku na zvelebeni zemedelstvi na skodu nejen pro zemedelce, nybrz take konsumenty i stat sam.

Podle nazoru a uceni narodohospodaru, zemedelstvi nikterak naklonenych, ani prejicich, je povinnosti statu venovati pozornost a spolupraci zvyseni produkcni techniky zemedelske. Do oboru teto positivni spoluprace statu nalezi pokusy s novymi kulturami, pusobeni k racionelnejsimu ziskavani hnojiv a zprostredkovani nakupu umelych hnojiv, pece o zlepsovani naradi, sireni znalosti novych vynosnejsich metod obdelavani pudy, ulehcovani a opatrovani si provoznich prostredku, opatrovani chovneho materialu, ulehceni odbytu produkce zemedelskych vyrobku, podporou druzstev, zrizovanim trzist, podporou vystav a podobne.

V nejvetsim poctu pripadu jedna se o to, aby byly mezi zemedelci sireny myslenky a znamosti o pokroku obdelavani pudy a chovu dobytka, kteryzto pokrok je v centralnich mistech vedy, techniky a dopravy drive viditelny. Stat ma miti prehled o potrebach konsumentu o zmenach v odbytu, o konkurencni schopnosti jinych statu a z toho vyplyvajici konsekvence pro zemedelsky provoz uciniti zakladem sveho pouceni a povzbuzovani. Tato povinnost uklada statu velky vyznam, jaky ma vlastni produkce potravin pro kazdy stat, potom, i ta okolnost, ze jakykoliv pokrok, ktereho bylo dosazeno k obdelavani pudy a chovu dobytka, je trvalym ziskem pro celek, pro stat.

Pohlednemez z tohoto hlediska na rozpocet ministerstva zemedelstvi na r. 1925. Na vecne potreby zemedelskeho vyucovani - i osobni - je preliminovano 34 milionu, roku letosniho, 1924, bylo zarazeno 37 milionu k tomuto ucelu a r. 1923 okrouhle 42 miliony. Stat vydrzuje 35 rolnickych, vyssich hospodarskych, specielnich a lesnickych skol, z nichz vsech jsou pouze dve na Morave, a to ve Valcicich a Jemnici. Zvlastni pozornost venuje se Slovensku, coz je uplne na miste a take potrebno.

Velkou dulezitost, prikladam lidovym hospodarskym skolam, ktere maji veliky vyznam pro vzdelani nejsirsich vrstev zemedelskeho obyvatelstva, t. j. malozemedelcu, celedinu, sluzek a vsech pomocnych hospodarskych pracovniku. Vetsina dorostu zemedelskeho musi se spokojiti se vzdelanim, ktere poskytuje obecna skola. Je proto dulezito, aby co nejhojnejsim zrizenim lidovych hospodarskych skol bylo umozneno venkovskemu, dorostu dosahnouti vseobecneho vzdelani a nabyti take i potrebneho vzdelani odborneho.

Lidovych hospodarskych skol bylo v nasich zemich ve skolnim roce 1917-1918 26, z toho 24 ceske a 2 nemecke, ve skolnim roce 1923-1924 je 559 lidovych skol hospodarskych, ktere navstevuje 29.283 zaku. Z toho s vyucovacim jazykem ceskym, slovenskym a ruskym 25.724 a s nemeckym 3559, v procentech 86,17 % a 13,83 %. Pozorujeme tu tedy znamenity pokrok a je si prati, aby nase venkovske obce, obecni zastupitelstva a mistni skolni rady zadaly za zrizeni techto skol. Naklad na tyto skoly obnasi rocne 3 miliony Kc a staci pro rok 1925, avsak pro budoucnost bude potrebi, aby tato polozka byla velmi znacne zvysena.

Pokud se tyce nasich dvou vysokych skol zemedelskych, zadame, aby byla vetsi pece venovana zemedelske fakulte v Brne, ktera sice je v tom stastnem polozeni, ze ma vlastni budovu, avsak postrada vedeckych sbirek a pomucek. Je proto nutno, aby po teto strance byla zjednana naprava. Rovnez take pokud se tyka skolniho statku zadame, aby tento skolni statek v Adamove byl pridelen teto vysoke skole zemedelske do jejiho vlastnictvi. Toto reseni je nutne v zajmu tohoto vysokeho uceni zemedelskeho.

Rovnez zadame lepsi vystavbu prazske zemedelske fakulty. Dosavadni stav, t. zv. barakovy system, je neudrzitelny. Prednasky konaji se v baracich a v soukromych najatych domech. Nejdulezitejsi stolice zemedelske fakulty, t. j. mlekarstvi, je uplne nevhodne umisteno, takze laborator, ve ktere maji absolvovat posluchaci 2 hodiny tydne, absolvuji pri tom neutesenem stavu jen l hodinu za 2 mesice. Proto se vubec nemuze dodrzovati ucebni osnova. I ostatni laboratore nevyhovuji svemu ucelu. Z techto duvodu je potrebi, aby co nejdrive bylo prikroceno ke stavbe nove budovy zemedelske fakulty v ramci upravy otazky stavby nasi techniky.

Obracime se na statni cinitele s timto pozadavkem: Budiz pristoupeno co nejrychleji k dustojnemu, vedeckym zajmum vyhovujicimu vybudovani naseho nejstarsiho vysokeho uceni technickeho v Praze, tak vyznamneho pro ceskoslovenske a narodohospodarske snahy. V zajmu produkce zemedelske a lesnicke budiz pristoupeno co nejdrive k vystavbe nasi nejstarsi vysoke skoly zemedelske a lesnicke pri tomto vysokem uceni technickem.

Konecne take zadame, aby nase vysoke skoly zemedelske v Ceskoslovenske republice v Praze a v Brne byly podrizeny ministerstvu zemedelstvi a nikoliv ministerstvu skolstvi a narodni osvety, nebot celou svou podstatou, svym ucelem spadaji do kompetence ministerstva zemedelstvi. Vysoke skoly zemedelske jsou prostredim vedecke prace, ktera pro zemedelsky pokrok je nadmiru dulezita.

Na vyzkumnictvi je preliminovano uhrnem 18.613.003 Kc. Jaky vyznam ma vyzkumnictvi, ukazal zvlaste letosni rok, v nemz stare odrudy obilnin, a okopanin nezuslechtene a zdegenerovane daly minimalni sklizen, kdezto odrudy zuslechtene, originelni poskytly vesmes slusnou urodu. Na zvelebeni hospodarstvi polniho a lesniho je urceno 51.190.626 Kc. Uvazime-li, velecteni panove, jaky vyznam ma zvysena produkce zemedelska pro konsumenty a stat, je to obnos celkem velmi nepatrny. Nechape se stale jeste pravda, ze zemedelstvi opatruje potraviny vsemu obyvatelstvu, suroviny prumyslu, ze je potrebi proto povznesti je na nejvyssi mozny stupen dokonalosti. Pokud stat neni sobestacny ve vyrobe chlebovin a masa, a pokud je zavislym na dovozu z ciziny, zhorsuje tim svou obchodni bilanci a ochuzuje se o miliardy, ktere plati cizim zemedelcum. Vidime, jak na pr. v sousednim Nemecku, byl jako vsude prumysl favorisovan a to na ukor zemedelstvi. Teprve od let 90tych minuleho stoleti pocina se zemedelstvi venovat vetsi pozornost. Tehdejsi kancler Bullow zduraznenim toho, ze v pripade valky bylo by Nemecko vyhladoveno, dosahl toho, ze rissky snem nemecky povolil vydatne prostredky na zvelebeni zemedelske vyroby. Tato vydani prinesla bohate uroky, nebot produkce zemedelska se od te doby neobycejne zvysila a prevysuje produkci nasi.

Pokud se tyka prumerneho vynosu z 1 ha pudy, po teto strance jdeme bohuzel spise zpet nez ku predu, jak dokazuji obnosy urcene k zvelebeni hospodarstvi polniho a lesniho. Na zvelebeni vinarstvi, ovocnarstvi, zahradnictvi a zelinarstvi bylo v rozpoctu na rok 1923 1.400.000 Kc, roku 1924 - 620.000 Kc, na rok 1925 pak pouze 590.000 Kc. Na zakladani a zvelebovani ovocnych skolek bylo preliminovano r. 1923 770.000 Kc, roku 1924 200.000 Kc a roku 1925 rovnez 200.000 Kc.

V republice Ceskoslovenske bylo podle scitani roku 1920 stromu jadrovitych 11.200.000, peckovitych pak 22.150.000. Sklizen ovoce jadroviteho cinila 1.500.000 q a peckoviteho 2.270.000 q. Cenu sklizne ovoce odhadl statni statisticky urad r. 1922 na plnych 962 milionu Kc, tedy na plnou ¹/₃ ceny cukru, ktery se letosniho roku v republice vyrobi. Ovocne stromovi, jak vidime, representuje tedy obrovskou cast narodniho jmeni a stoji to za to, je zachovati a take zvelebiti. Ovocne stromovi trpi zvlaste v horskych krajinach s vlhcim klimatem celou radou nemoci a skudcu, ktere stromy zdegenerovaly, takze bude nutno v celych krajinach, sady, zvlaste svestkove, zrusiti a novymi, proti chorobam otuzilymi odrudami nahraditi. Bude nutno, aby v takovych krajich zridily obce skolky a tak cilevedomou praci prispely k obnoveni sadu, na kterouzto akci ministerstvo zemedelstvi dutklive upozornuje. Rovnez je nutno zriditi take na Morave instituci okresnich zahradniku, kteri by byli radci ovocnaru a soustavne razili cestu pokroku ve vyrobe ovocnarske. Co vsak poridi toto ministerstvo s 200.000 Kc k tomuto ucelu urcenych? Pri teto prilezitosti jsem nucen pozadati ministerstvo zemedelstvi, aby hajilo zajmu ovocnaru, zvlaste v horskych krajinach moravskych, na Valassku, Moravskem Slovacku, na Slovensku a v Podkarpatske Rusi. V techto krajinach pestuji se ponejvice stromy svestkove, nebot puda a klima pro ne jsou neobycejne priznive. Az do pripojeni Bosny k byvalemu Rakousku-Uhersku byvalo ovoce svestkove zpracovavano tim zpusobem, ze byla z neho varena povidla a svestky suseny. (Hlas: Slivovicka!) Ne, tehdy se jenom varila povidla a susily svestky, do r. 1878. Po pripojeni Bosny, kde dari se lepe svestkam, ubila konkurence techto svestek vyrobu susenych svestek na Morave a Slovensku; ponevadz obrovske mnozstvi svestek nebylo mozno v cerstvem stavu prodati, musili ovocnari sahnouti k jinemu zpusobu zpracovani a proto obratili se k paleni slivovice. Za Rakouska a Uherska nebyly cineny vyrobe slivovice zadne prekazky, naopak Morava mela privilegium z r. 1835, ze ovocnari mohli ze sveho ovoce na svem pozemku vypaliti si bez dane 56 litru slivovice. Za valky a po valce, jak znamo, byla vyroba lihu omezena a tim take vyroba slivovice. Vyrobou lihu byla kontingentovana dan z lihu zakonem cis. 643 z r. 1919 zvysena, zruseno privilegium Moravy na t. zv. svobodne paleni slivovice. Zavedena dan z obratu a licencni poplatek a tim vyroba slivovice omezena a zdrazena. Toto ztezovani vyroby dosahlo vrcholu letosniho roku, kdy ministerstvo financi vydalo narizeni z 28. srpna t. r., jimz se zvetsuje vyska kotlu v t. zv. pausalovanych palenicich a narizuje se obezdeni kotlu se vsech stran. Narizenim pak z 2. zari t. r. snizen kontingent tento opet o 30 % proti lonsku. Toto narizeni zpusobilo, ze bude nutno asi 900 kotlu na Morave predelati nakladem asi 2 miliony Kc. Ztrata na palivu pri narizenem zazdeni kotlu obnasela by 14.000 vagonu dreva v cene asi 25 milionu Kc. Timto narizenim zdrazuje se zpracovani svestek na slivovici tak, ze je temer znemozneno. Ovocnari, kteri musi platiti ze svych pozemku svestkami osazenych a proto zmensenou urodu davajici vsechny dane i s prirazkami, musi byti poskytnuta uleva, kdyz jednou za 5 az 10 roku urodi se jim trochu ovoce, aby je mohli take zpracovati a zpeneziti. Nyni vladnouci prakse vedla k tomu, ze v mnohych krajinach na Morave a Slovensku rolnici svestkove sady vykaceli, jsouce v nejvetsi mire roztrpceni tim, ze se jim znemoznuje zpracovani a zpenezeni jejich produktu. Totez stalo se na Morave se sady jablonovymi, nebot pri nemoznosti prodati jablka v cerstvem stavu zpracovali je rolnici na jablkove vino, ktere vsak podleha podle zakona z 28. zari 1919 cis. 533, pripadne vladniho narizeni ze dne 31. prosince 1920 cis. 677 dani napojove 75 Kc z l hl, pakli zemedelec vyrobi ho pres 200 l. Jenom mnozstvi do 2 hl pro vlastni potrebu je dane proste. Pakli ale vyrobi litr pres 200 l, podleha cele mnozstvi jablecneho vina teto dani napojove. Musime zadati, aby vyroba jakehokoliv mnozstvi jablecneho vina pro vlastni potrebu, celed a delniky, byla vubec dane prosta. Bude-li stejnym zpusobem postupovano proti ovocnarum, bude vsechna snaha zemedelcu, ministerstva zemedelstvi, zemedelskych rad a jinych instituci o zvelebeni ovocnarstvi marnou, a toto dulezite odvetvi zemedelstvi v republice poklesne.