Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 232. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 35 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl.

111 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Benes, inz. Novak, Udrzal.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. Durcanskemu, Janu Lorencovi a Bodnarovi, tomuto dodatecne tez pro vcerejsi schuzi.

Na programu je: 1. Pokracovani v rozprave o vladnim prohlaseni pana ministra veci zahranicnich.

K slovu je prihlasen pan sen. Jelinek. Prosim, aby se ujal slova.

Sen. Jelinek (nemecky): Slavny senate! Ackoliv pan dr Benes jest velikym pritelem cest do dalnych zemi a ackoli si velice potrpi na osobni styk se statniky jinych mocnosti, na rozmluvu s nimi, coz povazuji za zcela pochopitelne a v tomto pripade za uzitecne, prece nalezne tak zridka cestu do tak blizkeho ceskoslovenskeho parlamentu a zda se, ze klade malou vahu na rozmluvu se zastupci narodu, kteri tento stat obyvaji, nebot jinak nebyl by vyckal cele mesice, aby podal zpravu a aby vesel ve styk s parlamentem sve zeme. A prece jest take ministr veci zahranicnich odpovednym parlamentu, take jeho cinnost a jeho opatreni podrobena jsou prozkoumani parlamentu, ovsem ve skutecne demokratickem state. Konecne se uracilo panu dr Benesovi mluviti zase jednou take v Praze, a ponevadz se po dobu dlouhe prestavky prece v Evrope udalo leccos mimo zasedani Svazu Narodu v Zeneve a mimo sepsani Protokolu zenevskeho, byli vsichni ovsem zvedavi na jeho expose a ocekavali podrobnou zpravu o vsech udalostech, ktere od one doby se sbehly. Zprava pana ministra veci zahranicnich toto ocekavani nesplnila. Mimo pojednani o Protokolu zenevskem, vice nezli dukladne, jevi se vsechny ostatni udalosti jen jako privesek podruzneho vyznamu. Chci hned predem zdurazniti, ze dovedu dobre oceniti vyznam Protokolu zenevskeho a ze take zplna uznavam spolupraci pana dra Benese, i kdyz pri panujicich dnes pomerech skutecnou cenu teto umluvy bude lze poznati teprve v budoucnosti, teprve potom, az tato umluva nebude jen kusem papiru, jako tak mnohe uredni usneseni, teprve az provazena bude uspechem. V cem by tedy mohl zalezeti tento uspech Protokolu zenevskeho? Pan dr Benes to pravi v uvodnich slovech sve reci, ktera zneji; >UcelemProtokolu zenevskeho jest odstraniti valky a omeziti zbrojeni. To ma se stati prostrednictvimorganisace Svazu Narodu.< Navazuje na tuto thesi zminil se pan ministr veci zahranicnich, ze nejvetsi duchove vsech veku bojovali o tuto myslenku, ktera dnes dochazi vyrazu ve snahach Svazu Narodu. Myslenka tedy neni nova a litoval bych velice, kdyby mnohostranna cinnost pana ministra veci zahranicnich mela tyz uspech jako cinnost vsech techto velikych duchu v tomto oboru. A pravi-li se dale v expose, ze snahou Svazu Narodu bude narovnavati konflikty, ze sice urcitym valkam zamezi, ze vsak vsem valkam nemuze zameziti, pak se mu snad, ba dokonce pravdepodobne povede prave tak, jako neboztikovi Aristotelovi a Platonovi, jako Danteovi, Grotiusovi, Rousseauovi a Kantovi, kteri, jak jsme z reci pana ministra slyseli, marne volali po odstraneni valky a po omezeni zbrojeni. Kdyz se dale dovidame o zdlouhavych modalitach, jichz je potrebi, aby se zabranilo rozbrojum mezi staty, ktere se vidi nuceny vesti valku, kdyz dale slysime, ze nejdrive nutno rozhodnouti o otazce, kdo jest utocnikem a kdo jest napadenym, o otazce, ktera zajiste spise podleha pravnickemu zkoumani pak prece jen jest opravnena otazka, zdali bude moci rozresiti svoji tezkou ulohu Protokol zenevsky, ktery vyslovuje jen prani zavazovati a nutiti staty k tomu, aby vsechny mezinarodni spory resily smirnou cestou, a ktery timto zpusobem chce zabraniti vsem valkam. Bude ji snad moci resiti, jestlize jednomyslnost, ktera panovala u zeleneho stolu v Zeneve, potrva a to netoliko u diplomatu, nybrz take u narodu, ktere dnes jeste nedovedou tak vysoko ocenovati cenu paragrafu jako bezpodminecne uznani vlastni vule. Ve pripadech, ktere nektery narod vedou k valce, dluzno pocitati s vnitrnim hlasem naroda, s horecnou touhou provesti sva prani a zdali snahy Protokolu zenevskeho prokazi tolik donucovaci moci, kolik ji v kritickych okamzicich jest potrebi, je pri tech mnohych >jestlize< a >ale< vice nezli pochybno. A dnes jiz cteme, ze volbami v Anglii zpusobena nova situace prevahou konservativcu, tezko pohne pristiho ministerskeho predsedu Baldwina k tomu, aby protokol podepsal. Dluzno take pri teto prilezitosti rici, ze spolecenstvi zajmu mezi Anglii a Francii bylo vysledkem voleb v Anglii znacne posunuto. Vime, ze se francouzsky ministersky predseda Herriot pred volbami rozhodne a co nejvreleji zasazoval o to, aby pan Macdonald opetne byl zvolen.

Protokol zenevsky je proti zbrojeni. Pan ministr mluvil do vsech podrobnosti proti zbrojeni. My vsak jsme vcera slyseli od vazenych recniku vetsiny, ze odzbrojeni, obzvlaste u nas, pro tento okamzik nepovazuji za radno a oportunni. A to se take ukaze pri konstelaci ostatnich statu, i lze jiz nyni namnoze pozorovati, ze se narodum nedostava one svornosti a jednoty, ktera jest oznacena jakozto podklad pro Protokol zenevsky. Jestlize na priklad Anglie v otazce mosulske a ve svem chovani k Turecku vubec, jestlize Japonsko pod titulem udrzeni klidu vtrhne do Ciny a dotkne se tim zajmu jinych statu, jestlize Rumunsko resp. Rusko, kazdy stat podle sveho prani, chce opraviti statni hranice a to pomoci vojska, pak zenevsky program se vsemi svymi klausulovanymi diktaty stejne malo postaci, jako nebude moci odstraniti s druhe strany velike zbrojeni, ktere dnes vidime ve Francii a v Polsku, i bude se videti nucena vysloviti pouze prani, aby vsechny tyto ruznice upraveny byly smirnou cestou. Ja osobne preji si z celeho srdce, aby se Protokol zenevsky ve skutecnosti stal tim, co si jeho puvodcove predstavuji, pokrokem, obratem v mezinarodnich stycich, jenz umoznuje loyalni spolupraci narodu, vybudovanou na touze po udrzeni miru a po omezeni zbrojeni, jez staty pretezuje, aby se stal upotrebitelnym nastrojem v rukou muzu, kteri nemaji predsudku a smysleji objektivne, kterym vseobecne blaho plati vice, nezli uspokojeni egoistickych otazek prestize. Snaha slouziti vseobecnemu blahu, v nasem pripade znovuoziveni Evropy, podporovati jeji mir a jeji klid, musi vsak byti tak silna a tak mocna, ze jiste smerodatne kruhy nesmi se zaleknouti toho, aby uznaly spachane chyby. Sledujeme-li pozorne expose pana ministra veci zahranicnich a smime-li po jeho uznanihodne spolupraci na tom, ze doslo k Protokolu zenevskemu, souditi, ze jemu osobne jde skutecne o udrzeni miru nejen dnes, nybrz pro vsechnu budoucnost, meli bychom se domnivati, ze mu neni zadna obet prilis velikou, aby tohoto idealniho stavu dosahl, meli bychom se domnivati, ze s radosti uchopi se toho, aby odstranil priciny vsech dnesnich jeste protiv, vsechnu nespokojenost a vsechny zarodky pozdejsich valecnych zapletek. Ze jakozto pricinu vsech techto zapletek, techto stavajicich a jeste budoucich konfliktu minim neblahe mirove smlouvy, zajiste snadno uhadnete. Od prvniho dne, kdy v tomto sale mluvime jakozto zastupcove nemeckeho lidu, poukazovali jsme vzdy na to - a nestojime zde samotni s nasim nazorem, - ze mirove smlouvy zpusobily jeste vetsi nebezpecnejsi chaos, nezli jak byly pomery pred valkou. Nase stanovisko k diktatu Versailleskemu, k diktatu St. Germainskemu je znamo, nechci opakovati, co casto bylo receno, a chci k vam jen opetne zvolati: Chcete-li poctive miti klid v Evrope, chcete-li, aby pozehnani miru prineslo ovoce zemi a lidem, pak nesmite uzivati diplomatickych umeleckych kousku, abyste skutecne pomery zastreli, nybrz musite miti odvahu liciti vseobecny stav tak, jakym se nasledkem techto mirovych smluv stal: jakozto stav zlovestny, sklicujici. Musite sebrati odvahu, abyste mirove smlouvy otevrene poznali jakozto jedinou prekazku klidneho rozvoje pomeru evropskych a abyste prikrocili k jejich revisi, po pripade k jejich uplnemu odstraneni. Vzchopite-li se k tomuto cinu a odstranite-li vsechny balvany s cesty, pak nepotrebujete zadnych konferenci, zadnych protokolu, pak spravedlnost, ktere se dostalo narodum, a spokojenost z toho vznikla tisickrate nahradi snahy Svazu Narodu, jak se mi zda marne.

Rekl jsem na pocatku svych vyvodu, ze v expose pana ministra veci zahranicnich postradame zminky o jinych dulezitych udalostech. Chci poukazati jen na jeden bod. Vime vsichni, ze uvnitr Male Dohody nastaly zmeny, a rozhovor o pomerech, jake se v Jugoslavii vytvarily behem poslednich mesicu, byl by vzbudil nas zajem. Tesi mne, ze pan ministr veci zahranicnich prave pri tomto bodu dela nesmirne vlidny oblicej. Zdali z toho mam neco vycisti, neni mne pro okamzik vysvetlitelno. (Veselost). Cteme v zahranicnich novinach dokonce o vazne trhline v Male Dohode, a kdo by byl povolanejsi nas pouciti o pravem stavu veci, nezli jeji dusevni puvodce? Pan dr Benes nam vypravoval o tom, ze spoluprace se cleny Male Dohody v Zeneve byla co nejpratelstejsi a ze shoda jejich ve vecech zenevskeho Protokolu byla uplna. Shodu, pokud jde o Protokol zenevsky, pan ministr veci zahranicnich obzvlaste podskrtava, i ponechava nerozresenou otazku, zdali tato shoda dnes, jeste take v jinych politickych oborech je stejne uplna a pratelska.

Ohledne obchodni politiky, pro nas hospodarsky zivot tak dulezite, odvolava se pan ministr veci zahranicnich na svoje projevy, jez ucinil pred rokem o hlavnich zasadach, jimiz se vlada pri uzavirani techto obchodnich smluv dava vesti, i konstatuje, ze se v teto praci v poslednim roce systematicky a cilevedome pokracovalo. I kdyz take pripoustim, ze uzavreni obchodni smlouvy s cizi mocnosti vyzaduje nesmirne peclive a do nejmensi podrobnosti jdouci, mnohdy zajiste namahave prace, ktera se dotyka zajmu cetnych skupin statnich obcanu a obzvlaste vydelecnych oboru, jez oni predstavuji, toz prece nemohu oznaciti postup dotycnych praci a system pri tom vzdy zachovavany nikterak za dostatecny a pripadny. Tempo, v jakem se tyto smlouvy vyrizuji, jest prece jen prilis pomale, vyznamu jejich neodpovidajici. Dr Benes se raduje, ze muze konstatovati, ze smlouva o celnim tarifu obdrzela v zari t. r. sankci parlamentu. Zamlcuje vsak, ze tento pro nase hospodarstvi tak vysoce dulezity spis lezel dele nezli pul roku v poslanecke snemovne a ze nemohl byti vyrizen, ponevadz je predmetem smlouvani v koalici. Skoda, kterou utrpelo ceskoslovenske narodni hospodarstvi timto odkladem vyrizeni specielne italske smlouvy, jde do mnoha set milionu. Jiz jednou jsem zduraznil na tomto miste, ze jest pro nas hospodarsky vyvoj bezpodminecne potrebi uzavriti obchodni smlouvy s temi staty, ktere jiz nasledkem sve zemepisne polohy jsou nasimi hlavnimi odberateli, a to jsou predevsim successorni staty, vznikle na pude stare monarchie, a Nemecko, a je v tom jiste notny kus sovinismu - nechci ani rici neznalosti - ze jeste se zadnym z techto statu nebyla uzavrena obchodni smlouva. Mame smlouvu s Francii, Italii, s Danskem ba i s Islandem, ale zadnou s Rakouskem, zadnou smlouvu s Nemeckem, zadnou s Polskem a zadnou s Madarskem. Na vsech techto smlouvach, jak pan ministr tvrdi a jak jsme od neho slyseli, se pracuje, prave tak jako na smlouvach se Spanelskem a Japonskem, a prece bylo by konecne vyrizeni a stabilisace upravenych pomeru se staty zprvu jmenovanymi v nejvlastnejsim zajmu republiky, k jejimz zivotnim podminkam patri normalni hospodarske styky a normalni hospodarske spojeni se sousednimi staty.

Slysime, ze se pan ministr pristiho tydne odebere do Vidne, a i kdyz take nemuzeme miti za to, ze pouze podpis smlouvy a zdvorilostni navsteva u rakouskeho svazoveho kanclere jsou jedinym cilem teto cesty, toz chtel bych prece pana ministra upozorniti na to, ze pri hospodarskem styku Rakouska a Ceskoslovenska jest jeste cela rada nerozresenych otazek, a chtel bych ho velmi nalehave vyzvati, aby tyto veci jednou usporadal. Doufejme, ze caste spolecenske schuzky pri jeho pritomnosti ve Vidni poskytnou prilezitost zabyvati se take touto vaznou otazkou. Nemohu pri teto prilezitosti nezminiti se o tom, ze hospodarske kruhy zive toho lituji, ze prave muz, ktery s velikou znalosti veci a se vzacnym taktem vedl dosavadni vyjednavani o smlouve s Rakouskem, opousti sve misto a ze je zamenil za misto vyslance v Berline. Pojali jste nejvetsi cast stareho rakouskeho prumyslu do republiky, i jest vasi povinnosti pecovati o to, aby se vyvijel a prospival, aby mu byla dana moznost vyhoveti vysokym pozadavkum, ktere fiskus na neho klade ve forme dani, a aby poskytoval mzdu a vyzivu tisicum lidi, ktere by jinak bylo nutno vydrzovati na naklad pokladny statni. Ze pan ministr veci zahranicnich ve svem expose nevzal zretele na otazku mensin, je u neho jakozto ceskoslovenskeho ministra veci bohuzel samozrejmou. (Vykriky na levici.) Pro ty pany tato otazka neexistuje, ukazuji na svoji pocetnou prevahu a zapominaji mysliti na budoucnost, ktera nemilosrdne roztrhne jejich domyslivou moc. (Mistopredseda dr Franta ujima se predsednicvi.) Ale ze se pan dr Benes, jakozto clen Rady Svazu Narodu, teto otazce vyhyba, je tim podivuhodnejsi, jezto vi, jak se smerodatne kruhy teto korporace dnes divaji na mensinovou otazku, jejiz objasneni v neprilis vzdalene dobe Rada Svazu Narodu sama zahaji. Ale jak daleko vazena vetsina dnes jeste je vzdalena od umyslu se dorozumeti, to slyseli jsme vcera z reci jeji vazenych zastupcu, i musim zasnouti, ze jeden recnik panu ministrovi veci zahranicnich dokonce vytykal, ze beha za Nemci a ze se prilis namaha pro Nemecko. (Smich na levici.) Nuze, panove, reknete mi prece poctive a otevrene, v cem zalezi tato prilisna trpelivost k mensinam, v cem zalezi toto nadrzovani mensinam, ktere jeden z vasich recniku tolik karal? Nevime o tom niceho a myslime, ze se v rozpoctove debate uda prilezitost odpovedeti vam vazne na tuto otazku. Prichazim ke konci a poznamenavam, ze skorem vsichni recnici mluvili v temze smyslu, coz dokazuje jednomyslnost v nazorech. Pan dr Benes se v Zeneve zasazuje o mir v Evrope; zdali na uzemi Ceskoslovenske republiky panuje klid a poradek, zdali zde jest snesitelny pomer mezi narody cili nic, to zda se, ze ho nechava chladnym. To jemu a jeho ministerskym kolegum nepusobi boleni hlavy. V Zeneve vidi otevrenyma ocima a dela proto rozumnou, pomery podminenou arbitrazni politiku, v Praze pod dozorem a kontrolou svych soukmenovcu, stisnen malichernym velikasstvim politickych poseuru, nesmi videti skutecnost, dela pstrosi politiku a ucastni se nasilne politiky, pestovane proti nam Nemcum v Ceskoslovenske republice, ackoli vi, ze prave on by byl povolan, aby se take u nas zasadil o boj proti bezpravi a o spravedlive vyrovnani mezi narody tohoto statu. Jinymi slovy: mir ve vlastni zemi musi panu ministrovi veci zahranicnich byti prave tak dulezitym, jako mir v Evrope. Kdyby nam jednou predlozil Protokol zenevsky, ktery upravuje vnitrni pomery ceskoslovenske, uvitame to a budeme to podporovati s radosti; jeho posledni zprave vsak musime prece odepriti, abychom ji vzali na vedomi. (Potlesk na levici.)

Mistopredseda dr Franta: Slovo ma dale pan sen. Egry.

Sen. Egry (madarsky): Velavazeny senat! Pan minister zahranicia snazil sa svoju cinnost v tych najkrasnejsich barvach vylicit pred verejnostou Ceskoslovenskej republiky a celeho sveta. Je to cele srozumitelne, avsak musi mi pan minister zahranicia odpustit, ze tuto jeho snahu pokladam za uplne jalovu, ponevac spravnost politiky najlepsie dokazuje spokojnost a blahobyt, ktore ju sleduju a ponevac vidim len opak toho v posobeni pana ministra.

Ja si to myslim tak, ze chce-li rodina zalozit si domaci krb a zit spokojnym zivotom, je k tomu nezbytne treba, aby mala dobrych susedov. Iste madarske porekadlo vravi: >Lepsi jeden dobry sused, ako vela spatnych pribuznych.< Avsak vidme, na jake zaklady stavia mlady ceskoslovensky stat svoju buducnost, ako zabezpecuje na svojom domacom krbe tichy, pokojny a stastny zivot. Ci je postarane o to, stane-li sa v domacnosti nehoda, po pripade poziar alebo nejake vacsie rodinne nestastie, aby tam bol ihned dobry sused, ktory bude pomahat hasit a utierat slze bolasti? Neznam smer zahranicnej ceskej politiky, a predsa najprednejsim a najelementarnejsim pravom kazdeho obcana v republike by bolo, aby tento smer znal. Vidim len to, a vidi to kazdy, ze pan minister nereflektuje na dobre susedstvo. Podla vseho chce si ziskavat dobrych priatelov trochu dalej. Snad u Francuzov alebo Anglicanov? Dobra, su to velmi statocne a velmi mohutne narody, na ktorych pomoc moze pocitat nielen Europa, ale vsetky narody sveta. Tuto pomoc dufame a ocakavame aj my ako tunajsie mensiny. Avsak tieto narody su predsa len trochu daleko od nas a mimo toho mezi nimi a nami nieco lezi a kdoz vie, mozna ze tito nasi protektori prave vtedy, ked' by ich bolo potreba u nas, budu mat k vybaveniu nejake neprijemne zalezitosti doma alebo na niektorych svojich vzdialenejsich dominiach.

Alebo snad vseslovanska idea je hybnou silou cinnosti vlady? Snad preto nemoze mala Podkarpatska Rus dostat sa ku svojej autonomii, ponevac je treba spojovacieho mostu, prez ktory by sa toho vseslovanske zbratrenie stalo? Neverim tomu, ze by cesky narod bol velmi tomuto spojeniu nakloneny, lebo pochodil by asi tak, ako jeho milovany bratia Slovaci, ba este lepsie, lebo ta ruska velryba nezna hltanie po kuskoch a pripad biblickeho proroka Jonasa by sa ztazka este raz opakoval. Ja uz mam len za to, ze kto je Cechom, nech zostane Cechom a kdo je Madarom, necht zostane Madarom. Aj Madar ma svoje pribuzne milionove narody a predsa nechce sa stat ani Turkom ani Tatarom; ba dejiny same dokazuji, ze prave proti tymto svojim pribuznym narodom musel bojovat prez storocia na zivot a na smrt, aby si zachoval svoj zivot a zachranil kulturu zapadnych narodov.

Zivot malych narodov veru nie je zavidenia hodny, a cesky narod patri tiez do rodiny tychto malych narodov. Bez dobrych susedov a obklopeny nepriatelmi veru ztazka zostane na zivu. Nesmie sa honit za nedosazitelnymi idealmi, ale zabezecit si ma zivot sympatiou a laskou okolnych narodov, s poznanim spolocneho osudu a poctivou spolupracou.

Honbou za velkymi idealmi nestane sa cesky narod narodom stomilionovym a utlacitelom jemu podobnych malych narodov. Dnesna politika Benesova sluzi vsak naprosto len tomuto cielu a dla mojho nazoru s uplnym nezdarom, lebo marne zahravame si na velmoc, marne davame poslednu kvapku krve a posledni nas gros tomuto barevnemu obrazku, nedosiahneme tym nic. Osudy sveta budu riesene bez nas a budu-li zapasit medzi sebou sily vacsie, nebudeme rozhodovat nikdy. Aby maly narod mohol vyvinut veliku silu, k tomu je potreba, aby kazdy clen tohoto naroda bol odusevneny navzajemnou lasku a citom spolupatricnosti. Dnesnej politike vsak podarila sa dosiahnut uplne prave opaku tejto navzajomnej lasky. S mojej strany nebudem nic lutovat, zahaja-li vsetky narodnostne mensiny v tejto republike boj na zivot a na smrt proti politike utiskovania.

Je naozaj komicke a zaroven smutne, vidi-li clovek, ba cely svet v uplnej nahote, ako zachadza maly cesky narod s narodami jemu podriadenymi; narod, ktory len pred chvilou este prosil za oslobodenie, doviedol sa stat tym najneuprosnejsim utiskovatelom.

Toto nie je sposob dobyvania sympatii celeho sveta. Toto nie je pilier zakladu noveho maleho statu. Tejto politike veru ztazka bude na osoh tato velmocenska posetilost.

Nech nam tedy len povie pan minister zahranicia, co dosiahol Malou dohodou? Ci sa mu podarilo dostat sa k veducemu zastoju? My mame za to, ze nie. Male staty sa obavaju o svoj vlastny osud a nechcu zahynut ani k voli panslavskej idei ani preto, aby mohly nosit vlecku zapadnych narodov.

Ako velku vahu ma vliv pana Benesa v Rumunsku, toho kriklavym a charakteristickym znamenim je, ze nemoze zabranit ani ukrivdeniu obce Tecova v Podkarpatskej Rusi, aby mohol malorolnikom tejto obce vratit pozemky, ktore boly Rumunskom za 25 K za jutro zabrane, - alebo aby ich slusne mohol odskodnit.

Co do vnutornych nemoznych pomerov poukazujem na pripad Podkarpatskej Rusi. Toto uzemie ma podla mierovych smluv vyslovne sebaurcovacie pravo. Ti, ktori sostavili mierove smluvy, vykladali toto sebaurcovacie pravo tak, ze Podkarpatska Rus je opravnena sama rozhodovat o svojom osude. Prirodzenym dosledkom tohoto sebaurcovacieho prava je miestna samosprava vybudovana na zaklade demokratickom a ustredny zakonodarny sbor, ktoremu by musely byt zodpovedne tiez vladne organy veduce administrativu vnutornu Podkarpatskej Rusi. Pojem a moznost sebaurcovacieho prava by tohoto pozadovaly. Je to nasim, mierovymi smluvami medzinarodne zaistenym pravom, ktore by mal v prvom rade ochranovat prave ten stat, ktory svoje utvorenie dakuje tymto smluvam.

Naproti tomu vsak co robi ceska vlada? Ceskoslovenska republika zbudovana je aspon na vonok na zasade demokracie. Vo sprave Podkarpatskej Rusi prave o tom nemoze byt ani reci. Vo sprave financnej a verejnej, vo verejnom vyucovani, vo sprave obchodnej a verejneho hospodarstva su smerodatne na kazdom poli iba hladiska, ustanovene v Prahe a vyhovujuce tunajsim zaujmom. K zaujmom obyvatelstva sa neberie zretel: ako by aj, ked im neni dana moznost, aby oni svoje priania cestou miestnej spravy vyjadrili a podla svojich zaujmov jednali.

Zivot hospodarsky uplne zakrnul. Vyucovanie na ludovych a strednych skolach je vonkoncom zanedbane. Alkoholizmus sa rozsiruje, nabozenska anarchia vzrasta, verejny blahobyt je v neueritelnom upadku, ludia hladuju. Prilezitosti k praci nieto, ba vlada snazi sa ochromit kazde podnikanie. (Sen. Rohacek [madarsky]: Pod madarskou vladou bolo snad lepsie?)

Sen. Egry (pokracuje):Veru bolo lepsie! Svojimi nespravnymi opatreniami sluzi vlada uz davno komunizmu. Tento osetrovala a jemu pomahala a vzbudila v dusiach uplne rozhorcenie, ktore pri poslednych volbach vybuchlo vo forme komunizmu. (Pravda!)

Pravo Podkarpatskej Rusi, smluvou zaistene, bolo vymenovanim mestskych zastupitelskych sborov a uradnikov uplne zfaszifikovane, tak ze na pr. i najvyssi spravny sud cesky musel uznat vybor mesta Munkaceva za bezzakonny. Tym vyrieknul, ze vlada spachala porusenie ustavy vzhladom na celu Podkarpatsku Rus.