Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 229. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 10 hodin 35 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl.

74 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Franke, Srba; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajmnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Barinkovi, Durcanskemu, Huclovi, K. Friedrichovi, dr Vlckovi, Sablikovi a Duchajovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena dodatecne od 30. zari do konce rijna p. sen. Bodnarovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1995. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Lipperta a soudr. na poskytnuti rychle a vydatne podpory obcim okresu stribrskeho a plzenskeho, lezicim na rekach Mzi a Radbuze, kterez tezce byly poskozeny bouri v noci ze dne 13. na 14. cervna 1924 (tisk 1922).

Tisk 1996. Navrh sen. dr Krejciho a spol. o umisteni Husovy fakulty evangelicke v novostavbe universitni u mostu Sv. Cecha.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1996. Navrh sen. dr Krejciho a spol. o umisteni Husovy fakulty evangelicke v novostavbe universitni u mostu Sv. Cecha.

Vyboru imunitnimu:

Zadost vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich s zadosti soudni stolice v Hustu za svoleni k stihani sen. Bodnara pro precin dle § 14 c. 1. zakona c. 50/1923 Sb. z. a n. a pro zlocin podle § 2 zak. cl. XL/1914.

Predseda: Prikrocuji k projednani denniho poradu, a to k bodu:

Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Krizka, Hucla a spol. (tisk 1930) na poskytnuti statni podpory poskozenym prutrzi mracen a krupobitim na okresech Nemecky Brod, Humpolec, Ledec a Chotebor. Tisk 1982.

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Hybs, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Prosim pana zpravodaje sen. Hybse, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! V sobotu dne 28. cervna 1924 postizeny byly obce: Perknov, Veselice, Podibaby, Klanecna, Michalovice, Lipa, Okrouhl, Dvoraci, Bilovice, Rozsochatec, Recice, Radesov na okresich Nemecky Brod, Humpolec, Ledec a Chotebor velikym krupobitim. V kratke chvili znicena byla veskera uroda a jiste bude potrebi usilovne prace, nez skody budou napraveny.

Narodohospodarsky vybor jednal o navrhu sen. Krizka, Hucla a soudr. a usnesl se na tom, aby navrh tento byl prikazan vlade resp. ministerstvu vnitra, zemedelstvi a financi, aby tyto skody vysetrilo a potrebnou podporu poskytlo.

Sdeluji jen, ze ministerstvo vnitra jiz setreni provedlo, a je potrebi jenom, aby potrebnou castku jako podporu postizenym temto take poskytlo.

Prosim, slavny senat, aby usneseni narodohospodarskeho vyboru schvalil. (Vyborne!)

Predseda: Referentem za vybor rozpoctovy je pan sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Mam cest prohlasiti jmenem rozpoctoveho vyboru, ze se v plnem zneni pripojuje ke zprave predesleho pana referenta. (Vyborne!)

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Prosim pany, aby zaujali mista. (Deje se).

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem, jak jest vyznacen ve zprave vyborove tisk 1982, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Uvedeny resolucni navrh schvaluje.

Pristoupime k bodu

Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II., rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Sablika, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka,Liseho, dr Franty, dr Nemce a spol. (tisk 1951) na poskytnuti statni podpory poskozenym krupobitim a prutrzi mracen na Jihlavsku a Znojemsku. Tisk 1983.

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Hybs, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor narodohospodarsky sen. Hybsovi .

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Navrh sen. Sablika, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Klecaka, dr Franty dr Nemce a spol. zada, aby poskytnuta byla statni podpora poskozenym krupobitim a prutrzi mracen na Jihlavsku a Znojemsku. Tehoz dne, kdy bylo hrozne krupobiti na Nemeckobrodsku, bylo take v zapadni a jihozapadni Morave a postihlo to hlavne kraje jihlavsky a znojemsky. Narodohospodarsky vybor jednal o navrhu sen. Sablika, Krizka, Zavorala, dr Prochazky a soudr. a usnesl se rovnez tak jako pri drivejsim navrhu, aby byl navrh tento odkazan ministerstvu vnitra, ministerstvu zemedelstvi a financi, aby skody tyto nalezite vysetrila a potrebnou take podporu postizenym v dotycnych okresech poskytla.

Prosim, aby tento navrh, ktery byl v narodohospodarskem vyboru jednomyslne prijat byl slavnym senatem schvalen. (Vyborne!)

Predseda: Pan referent za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Take pri teto prilezitosti prohlasuji jmenem rozpoctoveho vyboru, ze jsme se pripojili v plnem zneni k vyrizeni prednesenemu panem zpravodajem za vybor narodohospodarsky. (Vyborne!)

Predseda Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem, jak jest vyznacen ve zprave vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Uvedeny resolucni navrh se schvaluje.

Bodem dalsim je:

Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Hybse, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Klecaka, dr Franty, dr Nemce a spol. (tisk 1950), aby dosavadni rocni prispevek Statnimu melioracnimu fondu z 15 mil. Kc byl primerene zvysen. Tisk 1981.

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. Hybs, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Udeluji slovo referentu za vybor narodohospodarsky panu sen. Hybsovi.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Revolucni Narodni shromazdeni schvalilo zakon ze dne 19. prosince 1919, kterym se melioracnimu fondu, jenz zrizen jest u ministerstva zemedelstvi, prikazuje a zajistuje kazdorocne subvence na prace melioracni v obnosu 15 milionu Kc a to po plnych 10 let, od roku 1919 az do roku 1928.

Melioracni ruch po prevratu byl neobycejne ochromen a nevideli jsme zadneho rozvoje melioracnich praci, zvlaste v roku 1918 a 1919. Ale v pozdejsich letech, zvlaste v poslednich dvou letech, roku 1923 a 1924 ruch melioracni neobycejne se rozsiril a to nejen v Cechach, Morave a Slezsku, ale i take na Slovensku. Dovolim si sdeliti slavnemu senatu jen nekolik cifer, aby poznal, jak melioracni ruch a rozvoj jeho rok od roku stoupa.

Na statnim prispevku z melioracniho fondu bylo vyplaceno roku 1919 2,034.000 Kc, roku 1920 bylo vyplaceno 2,551.000 Kc, roku 1921 bylo vsak jiz vyplaceno 5,203.000 Kc, roku 1922 bylo uz vyplaceno 19,663.000 Kc a v roce 1923 bylo vyplaceno 29,022.000 Kc, tedy okrouhle 30,000.000 Kc. Od statniho prevratu byl podle techto cisel do konce roku 1923 vyplacen na statnich prispevcich z melioracniho fondu obnos 58,475.000 Kc. Nyni stat nas musil take prevziti zavazky byvalych vlad, a to jak rakouske, tak i uherske. Tyto.zavazky starych vlad s nove povolenymi podporami z melioracniho fondu zvysily zatizeni melioracniho fondu koncem roku 1923 castkou 95,344.000 Kc Na rok letosni pozaduje se podle vykazu z jednotlivych zemi k vyplate z melioracniho fondu na prispevcich statnich uhrnna castka 34,993.000 Kc, tudiz okrouhle 35 milionu Kc. V teto castce vsak neni jeste obsazen prispevek z melioracniho fondu, ktery je urcen ke hrazeni bystrin, ktere provadi statni lesnicko-technicke organy pro hrazeni bystrin. Stavebni program techto praci pro r. 1924 byl stanoven castkou 12,620.000 Kc, a to pro Cechy 4,952.000 Kc, na Moravu pripada 5,417.000 Kc, na Slezsko 1,250.000 Kc a na Slovensko 1 milion Kc. Statni uhrnny prispevek melioracniho fondu na tyto zahrazovaci naklady pro letosni rok cini 8 milionu Kc, takze pravdepodobna konecna castka, ktera bude letos vyplacena z melioracniho fondu, bude obnaseti okrouhle 43 miliony Kc.

Naproti tomu aktiva statniho melioracniho fondu ke konci r. 1923 cinila okrouhle 34 miliony Kc. Pocita-li se zase dotace k tomu na rok 1924 v castce nejvyse 15 milionu Kc, ma melioracni fond k disposici pro rok 1924 castku 49 milionu Kc. Do konce r. 1928, kdyz kazdorocne bude dan prispevek 15 milionu Kc, stoupne tento melioracni fond na 109 milionu Kc. Ale jiz nyni mame zatizeni tohoto melioracniho fondu, jak jsem jiz drive rekl s nove povolenymi prispevky na meliorace, jakoz i se starym zatizenim z rise Rakouske a Uherske skoro 96 milionu Kc.

Zbyva tudiz z melioracniho fondu na melioracni prace pro obdobi od r. 1924 az 1928 13,500.000 Kc. Kazdorocne by to bylo 2,700.000 Kc. Z techto uvedenych cifer jest zrejmo, ze by ministerstvo zemedelstvi pri teto 15 milionove rocni dotaci, kdyby v letech pristich zustal ten melioracni ruch jenom v tom rozmachu, jako r. 1923, nemohlo dostati zavazkum melioracniho fondu a mohlo by do konce r. 1928 povoliti podpory, jak jsem uvedl, jen do vyse 13,500.000 Kc.

Nedostatecnost teto 15 milionove rocni dotace vysvitne jeste jasneji z uvahy, ze podle dohody, kterou sjednalo r. 1923 ministerstvo zemedelstvi s ministerstvem verejnych praci o rozdeleni pusobnosti obou ministerstev ve vecech vodohospodarskych, prislusi nyni do oboru pusobnosti ministerstva zemedelstvi take regulace toku, vyznamu prevazne zemedelskeho, ktere az dosud hlavne v Cechach obstaravalo ministerstvo verejnych praci a jemu podrizene organy, u nas v Cechach zemska komise pro upravu rek v Cechach.

Uvedu jenom kratce, jake jsou programy v cele republice ohledne regulaci toku. Na tocich, pokud nalezeji podle teto dohody do pusobnosti ministerstva zemedelstvi, maji se podle pripraveneho jiz programu v obdobi r. 1924 az 1928 provesti statem i zememi, pokud se tyce take i okresy, obcemi a druzstvy, tyto nejnalehavejsi upravy rek a to v Cechach: uprava reky Tiche Orlice, Male Luznice Klenice, Cidliny, Malse, Bele, Otavy, Sazavy a Male Sazavy, Jizerky, Uslavy a Uhlavy. Naklad vsech techto uprav bude obnaseti asi 42 miliony Kc.

Na Morave se dokoncuje uprava reky Becvy, stavba udolni prehrady u Plumlova a Luhacovic, uprava Olsavy, stredniho toku Mostenky, Rusavy, Drevnice a Velicky. Naklad na tyto moravske prace bude obnaseti 58 milionu Kc. a podotykam pri tom, ze jenom na dokonceni upravy reky Becvy bude potreba obnos 25,800.000 Kc.

Ve Slezsku jsou pri,praveny projekty na upravu potoka Javornika, Starice, Bele, Zlate Opavice, potoku Porubky a Struzky. Naklad na tyto prace bude obnaseti 11 milionu Kc.

Na Slovensku je projektovana a vypracovana uprava reky Nitry a pritoku, uprava Myjavy, Turce, Kysuce, Varinky, uprava na hornim Vahu a pritocich, uprava Latorice, Laborce, Uhu a Ondavy. Naklad na tyto prace bude obnaseti 32 miliony Kc. Veskery naklad v cele republice na tyto prace pro obdobi 1924 az 1928 obnaseti bude tudiz 143 miliony Kc. Projektovane prace regulacni na Podkarpatske Rusi, pokud se jevi na tocich spadajicich do oboru pusobnosti ministerstva zemedelstvi, nezahrnuji se do tohoto programu, ponevadz prispevky na tyto podniky se povoluji ze zvlastniho uveru, preliminovaneho oddelene pro Podkarpatskou Rus. Ale k nakladu na tyto regulace nutno dale pripocisti take naklad na hrazeni bystrin pro uvedene petileti uhrnnou castkou 60 milionu Kc, a pravdepodobny naklad melioracnich a melioracne-regulacnich podniku vetsiho rozsahu, jichz naklad prevysuje jednotlive 1 milion Kc, a jichz realisace da se ocekavati v tomto petileti. Uhrnna castka nakladu toho obnasi 300 milionu, cini tudiz uhrnny naklad vsech melioracnich, regulacnich a zahrazovacich podniku vetsiho rozsahu, ktere jsou v Cechach, na Morave, ve Slezsku a na Slovensku v obdobi 1924-1928 projektovany, okrouhle 503 miliony, naproti tomu pravdepodobny prumerny prispevek statniho melioracniho fondu na provedeni techto podniku bude obnaseti okrouhle pouze 215 milionu. Tuto pomerne znacnou castku nelze, jak jsem jiz drive dokazal, ze statniho melioracniho fondu vubec uhraditi. Naproti tomu nelze vsak pripustiti, aby provedeni cetnych, jednak jiz pripravenych a uredne projednanych, jednak teprve chystanych nalehavych projektu ubylo pro nedostatek penezitych prostredku odsunuto, nebo vubec zmareno.

Jeste chci,podotknouti, ze krome jiz zminenych podniku vetsiho rozsahu, bude nutno zapodporiti v tomto obdobi 1924 az 1928 ze statniho melioracniho fondu celou radu mensich podniku s rozpoctem pod 1 milion Kc, jichz celkovy stavebni naklad odhaduje se castkou 200 milionu Kc, takze pravdepodobny rocni prispevek statniho melioracniho fondu by cinil 16 milionu Kc, cili uhrnem za toto petileti 80 milionu Kc. Vzhledem k tomu je treba, aby statni melioracni fond byl dotovan castkou 17,220.000 Kc, ktera je nutna pro placeni vyse zminenych anuit a pro podniky vetsiho rozsahu, a rocni castkou 16,000.000 Kc, potrebnou pro prime podporeni podniku mensich, dohromady tudiz asi 33,220.000 Kc. Jak jsem jiz uvedl, celkovy naklad stavebni na vsechny tyto prace regulacni, zahrazovaci a melioracni obnaseti bude v tomto petileti 703 miliony. Naklad tento je take docela primerenym, uvazi-li se, ze v uplynulem petileti, totiz od r. 1918 do 1923, cinil celkovy stavebni naklad podniku podporenych ze statniho melioracniho fondu 529,330.000 Kc, ackoliv jeste pri tom musime miti na pameti, ze v tomto obdobi melioracni podnikani daleko jeste nedostoupilo plneho rozvoje, nybrz naopak zejmena v prvych letech po prevratu - zustalo obmezeno na pokracovani v pracich, jiz pred valkou zapocatych, a na nekolika malo novych nalehavych podniku. Zejmena na Slovensku lze oproti uplynulemu petileti nyni ocekavati vlastni zahajeni melioracniho ruchu teprve v obdobi 1924 az 1928.

Chtel jsem temito cislicemi dokazati, ze dosavadni rocni prispevek v obnosu 15 milionu na tyto dulezite melioracni prace je nedostatecny, ze bude potreba, aby tento statni prispevek byl primerene projektovanym nakladum stavebnim zvysen. Nechci se siroce zminovati o vyznamu praci melioracnich, ponevadz kazdy vi, ze z provedene meliorace ma prospech nejen zemedelec, ale i stat, veskere obyvatelstvo a konsumenstvo. Jestlize se u nas mluvi o tom, ze nejsme v nektere produkci, zvlaste obilni, jeste sobestacni, muzeme proto vitati tento melioracni ruch, ponevadz bude take prispivati k sobestacnosti naseho zemedelstvi v budoucim roce.

Chci jen jeste uvesti statistiku o jednom objektu, ktery byl meliorovan, jaky byl vynos v roce 1918, kdyz melioracni prace se zapocaly, a jaky byl vynos v roce 1922, kdyz melioracni prace byly skonceny, Tyka se to meliorace provedene v okresu soboteckem. Tam byl v roce 1918 u zita vynos na jednom hektaru 11 q 60 kg, v roce 1921 az 1922 19 q 34 kg. U psenice roku 1918 11 q 73 kg, v roce 1921 az 1922 18 q 94 kg. U jecmene stoupl vynos ze 12 q na 20 q, u ovsa ze 7 q na 22 q, u brambor z 34 q na 63 q, u repky ze 150 q na 286 q. To jsou jiste cislice, ktere mluvi pro podporu melioracniho ruchu. Nechci vyzvedati tento jediny pripad,ponevadz z jedineho prikladu nemuzeme posouditi a oceniti vyznam nasich melioraci, ponevadz nekde, kde by se meliorovaly baziny, ktere drive nenesly nic, po melioraci, po odvodneni by byl ten vynos o celych 100% vetsi. Podobne, kdyby byly zavodneny suchopary, take tam pak vynos bude o 100% vetsi, ponevadz nic nenesly. V tomto ohledu apeluji na ministerstvo zemedelstvi, aby se take staralo o to, aby byla vedena radna statistika melioracnich pracich, ponevadz z teto vseobecne statistiky, ktera byla by vedena o vsech techto melioracnich pracich, videli bychom, jaky vyznam meliorace maji. Myslim, ze budeme miti jeste prilezitost, az vlada poda tento navrh, o dulezitosti a vyznamu melioraci, promluviti. Prosim, aby usneseni narodohospodarskeho vyboru, ktery o tomto navrhu spolecne se zastupci vsech koalovanych stran podanem jednal a usnesl se, aby vlada byla vyzvana, aby v case co nejkratsim podala navrh zakona, jimz se castka zajistena melioracniho fondu rocne na 15 milionu korun primerenym zpusobem zvetsuje, aby to odpovidalo take stavebnim nakladum, ktere jsou rozvrzeny na prace melioracni, bylo schvaleno take plenem senatu. Poslouzite tim nejen zemedelstvi, poslouzite tim i statu, ponevadz potom i dane budou lepsi a vetsi, a poslouzite tim veskeremu obyvatelstvu, hlavne konsumentum. Proto bych prosil, aby slavny senat navrh narodohospodarskeho vyboru prijal. (Vyborne! Potlesk).

Predseda: Za vybor rozpoctovy je zpravodajem pan sen. Kroiher.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavny senate! Nemam, co bych pridal k obsaznym vyvodum pana kolegy referenta za vybor narodohospodarsky. Podotykam pouze, ze ve vyboru rozpoctovem byl tento podnet prijat jednohlasne, a pouzivam teto prilezitosti, abych vyslovil poteseni, ze tento eminentne narodohospodarsky predmet naleza porozumeni u vsech stran, a predpokladam z toho, ze take slavny senat bez jakekoli namitky tento navrh prijme. (Vyborne!)

Predseda: Prikrocime k hlasovani. Prosim, aby pani zaujali mista. (Deje se).

Kdo souhlasi s resolucnim navrhem tak, jak jest vyznacen ve zprave vyborove tisk 1981, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Uvedeny navrh resolucni se schvaluje.

Prikrocuji k bodu dalsimu, jimz je:

Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1965) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrizuje tVseobecny fond poneznich ustavu v republice CeskoslovenskeT. Tisk 1991.

Zpravodajem je pan sen. Kroiher.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoli.

Predseda: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se).

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Osnova zakona, s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Prikrocuji ke hlasovani o resoluci vyborove.

Kdo souhlasi s touto resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Prijima se.

Prikrocuji k hlasovani o resoluci sen. dr Facka.

Kdo souhlasi s touto resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Prijima se.

Dalsim bodem je.

Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1966) k vladnimu navrhu zakona o vkladnich knizkach (listech), akciovych bankach a o revisi bankovnich ustavu, Tisk 1990.

Zpravodajem je pan sen. Havlena.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Havlena: Nemam zmen

Predseda: Prosim pany o zaujeti mist. (Deje se).

Kdo souhlasi s osnovou.zakona, jeho nadpisem a nadpisy jednotlivych casti, jakoz i s uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Osnova zakona s nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Prikrocime ke hlasovani o resoluci vyborove.

Kdo souhlasi s netistenou vyborovou resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Prijima se.

Pristoupime k bodu dalsimu, jimz je:

Druhe cteni zpravy vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1964) k vladnimu navrhu zakona o povinnostech bankeru pri uschove cennych papiru. Tisk 1984.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Nikoli.

Predseda: Prikrocuji k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku (Deje se)(

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Prikracuji k hlasovani o tistene resoluci vyborove.

Kdo souhlasi s touto resoluci, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Prijima se.

Prikrocime k bodu dalsimu, jimz je:

Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1962) k vladnimu navrhu zakona o priroci k ochrane peneznich ustavu a jejich veritelu. Tisk 1985.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Nenavrhuji.

Predseda: Prikrocuji k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem,

necht zvedne ruku. (Deje se)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Na dennim poradu dale je:

Druhe cteni zpravy I, zivnostensko-obchodneho vyboru, II., socialne-politickeho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne (tlac. 1970) k vladnemu navrhu zivnostenskeho zakona pre uzemie Slovenska a Podkarpatskej Rusi. Tisk 1993.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Kada: V § 95 v odst. 4. v 2. riadku ma stat na miesto tobchodniceT tobchodniciT, dalej v §e 118 v 2. riadku nadpisu ma stat slovo tmzdyT miesto tmzdaT.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a jednotlivych paragrafu, jakoz i s uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem i s textovymi zmenami navrzenymi panem zpravodajem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a paragrafu, jakoz i s uvodni formuli,prijimaji se take ve cteni druhem.

Prikrocuji k hlasovani o tistene resoluci vyboru zivnostensko-obchodniho.

Kdo s touto resoluci souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Prijima se.

Navrhuji, aby pre predsednictvo bylo zmocneno svolati ve smyslu §u 40 jedn. radu senatu pristi schuzi pisemne neb telegraficky a stanoviti jeji denni porad.

Jsou namitky? (Nebyly). Nejsou.

Dekuji Vam panove a schuzi koncim.

Konec schuze v 11 hodin 10 minut.

Nahoru