Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 228. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 10 hodin 30 minut

Pritomni:

Predseda:

Mistopredsedove: dr Franta,Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Dolansky, Habrman, dr Markovic; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak, odborovy prednosta ministerstva a vnitra dr Bobek; za ministrstvo obchodu odborovy prednosta Dokupil, ministersky rada dr Brejcha, koncipista a dr Fiker.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal,

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen.dr Herzigove, sen. dr Hilgenreinerovi pro dnesni a zitrejsi schuzi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Navrhuji, aby odstavec 1. az 4. dnesniho denniho poradu, totiz

Zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1965) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrizuje tVseobecny fond peneznich ustavu v republice CeskoslovenskeT (tisk 1991), dale

zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1966) k vladnimu navrhu zakona o vkladnich knizkach (listech), akciovych bankach a o revisi bankovnich ustavu (tisk 1990); jakoz i

zprava vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1964) k vladnimu navrhu zakona o povinnostech bankeru pri uschove cennych papiru (tisk 1984)

a konecne

zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1962) k vladnimu navrhu zakona o priroci k ochrane peneznich ustavu a jejich veritelu (tisk 1985),

slouceny byly v jedinou rozpravu.

Jsou proti tomu namitky? (Namitky nebyly.) Nejsou.

Budeme tudiz tak pokracovati.

Udeluji nejprve slovo panu sen. Kroiherovi, jakozto zpravodaji vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1965) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrizuje tVseobecny fond peneznich ustavu v republice CeskoslovenskeT (tisk 1991).

Prosim pana senatora, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavny senate!

Zakon, o kterem mam cest referovati, je vlastne doplnenim zakona, o kterem jsem referoval vcera a kteryzto vcerejsi zakon ma jaksi za ukol sanovati minulost, kdezto zakon tisk c. 1965 ma za ucel postarati se o to, aby v budoucnosti k podobnym vecem prijiti nemohlo. Jako predloha o zvlastnim fondu, tak take tato predloha o fondu vseobecnem setkava se s nedostatkem porozumeni a jednotlive ustavy, ci spise skupiny ustavu, protestuji prohlasujice, ze nepotrebuji teto instituce.a dokonce se domnivaji, ze budou timto fondem po-skozeny. S druhe strany vyvozuji se z budouci existence tohoto fondu neoduvodnene predpoklady. Sporitelny a okresni hospodarske zalozny poukazuji, ze nepotrebuji garancie pro budoucnost a to z toho duvodu, ponevadz pry maji zaruku obci pripadne okresu, ba i zupni a nasledkem toho, ze vkladatele jejich nepotrebuji jine garancie, ponevadz je o ne dostatecne postarano. Panove, kdybychom mohli garancii obci a pripadne okresu skutecne pokladati za dostatecnou, coz bohuzel v nekterych pripadech neni, prec jen bychom se museli jeste otazati nejen reditelstvi sporitelen, ale take tech obecnich zastupitelstev,ktere toto reditelstvi konstituuji, zdali by si neprali obce,pripadne okresni zastupitelstva, aby timto fondem se jim dostalo pojisteni, ze neprijde jejich zaruka tak presprilis potom v potaz, kdyby se neco stalo. My jsme dostali spoustu pripisu od okresnich hospodarskych zalozen i od sporitelen, ale ja jsem aspon nedostal ani jednoho pripisu od nektereho mesta nebo okresu, ktery za prislusny penezni ustav ruci, ve kteremzto pripise by stalo, ze rucitel si toho fondu nepreje a ze chce do budoucnosti veskere ruceni nesti sam. Sporitelny maji u,nas povest ustavu dobre a opatrne vedenych a ja mile rad tuto povest ve velkem poctu procent potvrzuji. Jsem take presvedcen, ze je vseobecne znamo, jake velike sluzby sporitelny prokazaly zvlaste nasemu strednimu stavu tim, ze jim daly, drive nez jsme meli jine ustavy, moznost sporiti a na druhe strane, ze poskytovaly uver levny a ze jinak si pocinaly jako ustavy ne vydelecne, nybrz ustavy humanni. V tomto smeru nebude mezi nami sporu, ale prece jen na druhe strane, mame-li byti objektivni, musime rici, ze i sporitelny jsou v rukou pouze lidi chybam podrobenych, a mame take,priklady, jako na priklad Semily, nyni Josefov, kde se ukazalo, ze byla sprava,spise duveriva nez opatrna a ze nasledkem toho by bylo mohlo prislusne mesto byti znacne poskozeno, kdyby nebyly sporitelny u vedomi, abych tak rekl, stavovske cti nepriskocily na pomoc a nebyly pomohly sanovati tyto nehody. Bohuzel, ze nemuzeme se omeziti,pouze.na tato dve mesta, ale musime konstatovati, ze mame na 30 sporitelen, ktere pozivaji prava priroci. Tyto nemohou okamzite vyplaceti vklady. Tedy, prosim, mame zde vedle vyborne spravovanych a naprosto jistotu poskytujicich sporitelen take nektere sporitelny, ve kterych neni te spravnosti, ve kterych neni te jistoty a pri kterych se ostatni sporitelny samy snazi, aby uhajily tu duveru ve sporitelny a staraji se, aby vkladatele tech sporitelen, o nic neprisli.

Take pri okresnich hospodarskych zaloznach mame, trebas mizive procento, ale prece je tu pripad, ze okresni hospodarska zalozna u nas v jiznich Cechach, ktera nerozumnym ukladanim penez v pochybne bance privedla se do velikych skod, a ostatni hospodarske zalozny, coz jim slouzi ke cti,jako v uvedenem pripade slouzi ke cti sporitelnam, se postaraly, aby vkladatele neprisli do skody, ponevadz daly urcite obnosy k disposici, za ktere se nakoupi statni papiry a potom diferenci mezi nizkym urokem, ktery z teto pujcky pozaduje a vynosem statnich papiru se tato skoda poznenahlu zamortizuje.

Panove, je skutecne radosti, kdyz clovek takove zpravy cte, a vidime, kterak mezi urednictvem i autonomnimi cleny dotycnych peneznich ustavu je ten postup solidarity, ze se snazi, aby dobrovolnou cestou sanovaly ustav bratrsky nebo sestersky, ktery upadl do takovych nesnazi. Co zada zakon? Zakon nezada nic jineho, nez aby to, co dneska se dela cestou dobrovolnou a co se dela nestejnomerne, kde zalezi ne tak na vlastnim zisku, jako na dobrem srdci a abych tak rekl na gentlemanstvi tech jednotlivych zastupcu ustavu aby se v budoucnosti delalo z povinnosti a vedle toho, aby ty prispevky byly rozvrzeny zpusobem spravedlivym.

Poukazuje se take na to, ze banky, majici pro budoucnost zaruku v tomto fondu, budou vysokym urokem konkurovati s ostatnimi ustavy peneznimi, hlavne tedy se sporitelnami a okresnimi hospodarskymi zaloznami a ovsem take i v nasich kampelickach se tento strach ozyva, ponevadz banka dava vzdy vetsi urok a nasledkem toho pri stejne garancii pry vkladatele pujdou tam.

Ja takovych obav nechovam, aspon ne ve vetsi mire a to proto, ponevadz nasi vkladatele jsou celkem lide hospodarsky konservativni, kde jednou penize ulozeny ma, nesnadno je odtamtud vybira. A na druhe strane podotykam k tomu, ze tato vysoka urokova mira jednou take prestane. Jakmile se vice penez uvolni z toho thesaurovani a prijdou do obehu, prestane samocinne i nouze o uver i vysoke uroky uverove a prirozene take vklady.

Na druhe strane ale je pravda, ze se vyskytly, a to bohuzel, pokud ja mam zpravy, uz na dvou mistech: v Benesove a Kladne plakaty, ve kterych filialky jednotlivych bank - predpokladam, ze bez zplnomocneni od svych central - daly za vyklady oken svych kancelari plakaty, ve kterych se odvolavaji, ze v budoucnosti na zaklade tohoto fondu budou poskytovati stejne zaruky jako sporitelny a.nasledkem toho lakaji vkladatele, aby ulozili penize u nich.

Panove, nevaham rici verejne, ze toto jednani je nespravne, je to klamani jinych, v nejlepsim pripade klamani sama sebe a pochopuji uplne, jestlize sjezd ceskych sporitelen v Brne se proti necemu takovemu ohradil a zadal - acli jsou novinarske zpravy spravne - aby k vuli takovym zjevum byl pripraven zakon o nekale soutezi v peneznictvi. Ja bych pro takovy zakon beze vseho hlasoval, a to proto, ponevadz vim, ze ustavy slusne se nikdy niceho takoveho nedopusti, a ten, kdo nekalou soutezi chce prevadeti vklady, by si trest beze vseho zaslouzil.

Povidam: Je to klam a sebeklam, jestlize ty bandy tvrdi, ze budou miti stejnou zaruku jako sporitelny, okresni hospodarske zalozny.a jako nase kampelicky. Toho nebude, nebot vime, ze fond ma zajistiti v nejlepsim pripade 80% vkladu. Tedy v techto ustavech, kde neni jine zaruky, vzdycky je 20% vkladu v risiku, kdezto obec, okres a neomezene ruceni kampelicek stara se i o techto 20% vkladu a nasledkem toho my poskytujeme jistotu 100%, kdezto banky pouze 80%.

Konecne bych take upozornil, ze podobna reklama a akvisice je ponekud predcasna, nebot jedno ustanoveni zakona o fondu vseobecnem pravi, ze teprve ustav, ktery uz 5 roku je clenem tohoto fondu, ma narok na pomoc. Tedy do 5 let jeste se banky neco takoveho odvolavati nemohou.

Bylo mnohokrate vysloveno, az bude tento fond zrizen, ze to bude jista premie na lehkomyslnost, ze kazdy bude spolehati: Proc bych ja si daval na spravu sveho ustavu pozor, v nejhorsim pripade je tu fond. Povazuji toto za omyl a to proto, ponevadz ustav, zadajici vypomoc je podle §u 18 zakona napred podrobne revidovan. Vedle toho, bude-li zjisteno, jak je receno v §u 16, ze ztraty ustavu trebas jen castecne byly zavineny vinou odpovednych cinitelu ustavu, ze v tom pripade je dluzno vypomoc sniziti o dobytelne nahradni naroky ustavu proti vlastnim odpovednym cinitelum. Tedy domnivam se, ze tento zakon nebude miti za nasledek snad zvyseni lehkomyslnosti, nybrz naopak starosti, a predpokladam, ze nejeden ustav prijde do rozpaku, az bude miti obsazovati mista spravnich radu a to proto, ponevadz risiko teto garancie, ze by musil ten spravni rada platiti spolu na pripadne ztraty v bance, neb v jinem takovem peneznim ustavu nebudou si lide chtiti tak snadno vziti na sebe, ponevadz je prece jen vseobecne znamo, ze spravni rada v takovem ustavu ma sice tu cest, po pripade take nejaky prijem, ale aby nejak hluboce nahledl do tajnosti sveho ustavu, to se malo kdy prihazi. Tady je zasada duvery v reditelstvi jak autonomni, tak take v reditelstvi urednicke a nasledkem toho malokdo ze spravnich radu bude ochoten, toto risiko tak,snadno na sebe vziti.

Nezapomente take, ze jinym zakonem se ustanovuje povinna revise vsech ustavu bez rozdilu, ktere prijimaji penize na knizky, a nasledkem toho take lehkomyslne hospodareni je znemozneno, aspon na delsi dobu. Pouze od jedne revise do druhe by bylo mozno snad neco udelati. A tu neni mozno, aby ustav tak hluboce zapadl.

Mimo to je jeste ta vec, ze vsechny ustavy,ktere budou do tohoto fondu spadati, tvori svoje skupiny. Vedle toho i v tech skupinach je mozno delati dilci skupiny, a tu se budou fondy, ktere budou nashromazdeny ustavy urcitych typu, spravovati zvlaste a nelze sahnouti na fond jineho oddeleni. A v dusledku toho myslim, ze ustavy stejneho druhu, ktere si spolecne fondy zakladaji, nebudou uz v budoucnosti cititi tak jistou skodolibost pri vzpomince, ze tomu neb onomu ustavu se spatne dari, ze tam nebo jinde se spatne hospodari, nybrz v zajmu sveho vlastniho fondu budou hledeti na to upozorniti co mozna nejdrive, aby lehkomyslnemu hospodareni byla ucinena pritrz.

Co se tyka vlastniho obsahu predlozeneho zakona, dovoluji si rici strucne, ze jeho sprava a vubec cely zaklad tohoto fondu je neobycejne analogicky se zakonem, ktery jsme vcera prijali o fondu zvlastnim, ze jsou tam velice nepatrne rozdily od vcerejsi predlohy, hlavne v tom, ze prispevkovy zaklad je ciste svepomocny, stat neprispiva nicim, ze se tu, nehledi na cisty vynos, nybrz na urok, ktery dotycny ustav jakymkoliv zpusobem vyplatil, pripsal anebo jinym zpusobem veriteli dal, ze se tu spravne pocita na to, ze tento fond ma byti pojistenim vkladatelu, a predpoklada se tedy, ze to take vkladatele maji zaplatiti.

Dale predloha tohoto fondu se lisi od vcerejsi predlohy v tom, ze stejne je tento fond opravnen vydavati dluhopisy, ale tyto dluhopisy nebudou povinny ustavy prijimati ve vymere 1/2% svych vkladu, nybrz ve vymere 1/4%. Byly v tom smeru vyslovovany take jiste obavy, ze nasledkem toho bude moznost ziskova u nasich peneznich ustavu snizena a ze bude nutno prikrociti ke zdrazeni urokove miry pro dluzniky. Panove, to vsecko je podle meho nazirani jen obava plana. Vice pronasena proto, aby se naslo neco proti teto predloze, ve skutecnosti tak nepatrna obet, ktera se na nasich ustavech v tomto smeru zada, nebude miti pro ne jiste zadnych zvlastnich nasledku.

Proto, ponevadz si vsichni musime prati, aby se podobne otresy u nas nedostavovaly, jako jsme byli svedky, proto, ponevadz predpokladam, ze v tomto zakone je dobre postarano, aby nasi intenci bylo vyhoveno, referoval jsem v tomto smyslu v rozpoctovem vyboru a rozpoctovy vybor se usnesl navrhnouti slavnemu senatu, aby tuto predlohu prijal beze zmeny tak, jak ji schvalila snemovna poslanecka. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji dale slovo panu sen. Havlenovi, jakozto zpravodaji vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1966) k vladnimu navrhu zakona o vkladnich knizkach (listech), akciovych bankach a o revisi bankovnich ustavu (tisk 1990).

Prosim, aby se slova ujal.

Zpravodaj Sen. Havlena: Slavny senate! Predloha, o ktere se v tomto pripade jedna, nalezi k onem predloham, ktere maji napomahati ozdravovacimu procesu v nasem hospodarskem zivote a zejmena v oboru naseho financniho hospodarstvi. Ma zabezpeciti vkladatelum jejich vklady ucinene v peneznich ustavech na vkladni knizky, dati vkladatelum jistotu, ze svoji hotovost ulozili bezpecne a ze jim ulozene penize jsou kdykoliv k dispozici, ze jim budou kdykoliv vyplaceny zpet a ze budou ochraneni ztrat.

Zpusob ukladani penez na knizky vkladni se u nas uplatnil vseobecne, je velice obliben, o cemz svedci jiz sama skutecnost, ze na vkladni knizky je u nas vkladu kolem 25 miliard a jsou tedy ve vkladnich knizkach ulozeny vysledky pricinlivosti a sporivosti naseho lidu, mozno rici ponejvice drobneho lidu a strednich vrstev. Soustredene vklady v peneznich ustavech umoznuji pak uverni pomoc nasim zivnostem, obchodu a prumyslu a napomahaji tak vlastne podnikavosti, Verejny zajem proto primo vyzaduje, aby tyto zdroje penezni pohotovosti pro nas hospodarsky zivot byly zabezpeceny a udrzeny a mozno-li jeste vice uvolneny nez dosud.

K tomu vhodna zakonita opatreni mohou jenom znacnou merou napomahati. Ackoli potreba zakonne upravy.davno se pocitovala, bylo v tomto oboru dosavadni zakonodarstvi ohledne vkladnich knizek velmi nedostatecne. V zakonodarstvi rakouskem bylo upraveno pouze vydavani knizek sporitelnich a tato vec byla upravena v republice nasi novym zakonem ze dne 14. dubna 1920. Uherske zakonodarstvi otazky sem spadajici rovnez neupravovalo. Nebylo tudiz dosud presnych predpisu o tom,kdo je opravnen vkladni knizky vydavati, prijimati na ne vklady a nebylo take zvlastnich predpisu o zabezpeceni vkladu, ani jak se s nimi ma hospodariti.

Nebylo take jednotnych a presnych ustanoveni ohledne zpusobu obchodovani v peneznich ustavech. Nedostavalo se jednotnych zakonnych predpisu ohledne provadeni kontroly a revise, a nebyla take pro spravni vedouci a kontrolni organy, zejmena bankovnich podniku akciovych, stanovena nalezite jejich odpovednost.

Tato predloha ma dosavadnim nedostatkum odpomoci.Proto obsahuje ustanoveni o vydavani vkladnich knizek, vyjadruje definici a pravni povahu techto knizek eventuelne vkladnich listu a urcuje, ktere penezni ustavy jsou opravneny vklady na knizky prijimati a za jakych podminek. Predloha upravuje zpusob hospodareni v akciovych bankach, zavadi zostreny dozor a kontrolu. Zavadi do techto ustavu novou instituci revisnich spolecenstev i prislusna trestni opatreni pro pripad poruseni tohoto zakona.

Za vkladni knizky nebo vkladni listy bude se podle teto predlohy povazovati kazda potvrzenka o zurocitelnem peneznim vkladu, jejiz vydatel, tedy ten, kdo knizku vkladni nebo list vkladni vydal, cini podminkou pro vyplaceni zpetne tohoto vkladu predlozeni vkladni knizky. Za majitele se povazuje vzdycky ten, kdo vkladni knizku predlozil, aniz by musel dokazovati jakym zpusobem k ni prisel. Sem, to budiz konstatovano, nespadaji knizky clenske vydelkovych a hospodarskych spolecenstev, ktera od clenstva prijimaji zapujcky, a v knizkach stvrzuji prijem a splaceni zapujcenych castek.

Za vkladni knizky povazuji.se knizky sporitelni a sporitelnam je dovoleno uzivati i nadale nazvu tsporitelni knizkaT. Ohledne vyplaty vkladu na vkladnich knizkach, vazani, umoreni, zuroceni nebo promlceni vkladu ma platnost zakon o sporitelnach ze dne 14. dubna 1920.

Pravo prijimati vklady na knizky vkladni budou miti zalozny, utvorene z fondu kontribucenskych a bernich, nejsou-li pod verejnym dozorem, zalozny podle spolkoveho zakona z r. 1852, uverni spolecenstva, tedy druzstva, podle rakouskeho zakona z roku 1813 a stejna druzstva podle zakona uherskeho z roku 1875, pokud se tyce obchodniho zakona uherskeho z roku 1898 o hospodarskych, zivnostenskych uvernich spolecenstvech. Tyto ustavy budou miti pravo prijimati vklady na knizky, jsou -li pod dozorem,svazu opravneneho k revisi Bude to nabadati k tomu, aby takovato druzstva, ktera u revisniho svazu nejsou, se jeho cleny skutecne take stala.

Potom budou miti pravo prijimati vklady na knizky zemske uverni ustavy, opravnene k tomu podle svych stanov, a konecne za zvlastnich podminek, ktere stanovi tento zakon, spolecnosti akciove, tedy akciove banky a spolecnosti s rucenim obmezenym, provozujici bankovni a penezni obchody. Akciove banky mohou prijimati vklady na knizky jen na zaklade vyslovneho povoleni statni spravy a to jen kdyz prokazi, ze maji pro pripad ztrat pohotove fond nejmene ve vysi 10% akcioveho, kmenoveho kapitalu, a ze legalizovanymi podpisy zavazali se clenove predstavenstva dati ze svych prostredku jistotu aspon ve vysi 2% akcioveho kapitalu pro ty pripady, kdyby ztratovy fond nejakym zpusobem pod tech 10% akcioveho kapitalu poklesl Tato legalizovana prohlaseni clenu predstavenstva musi se opakovati po kazdych novych volbach v dotycnem ustavu, aby nenastala nejaka mezera v tomto zavazku clenu predstavenstva. Timto opatrenim spolu s temi opatrenimi, ktera jsou v trestnich paragrafech telo predlohy obsazena, myslim, ze se muze prinesti do techto ustavu peneznich dosti ozdraveni. Snad se timto zpusobem zvetsi vedomi odpovednosti techto organu, a za druhe, snad se take nebudou opakovati jiz do budoucna pripady, kde jednotlivci dovolovali si byti soucasne mnohonasobnymi cleny spravnich rad ruznych peneznich podniku. Mnozi jednotlivci byli cleny spravnich rad treba zaroven v nekolika ustavech a nemohli potom prirozene plniti svuj urad nalezite v zadnem tom ustavu a chodili tam jen proto, aby meli naroky na pozitky z tech funkci plynouci. Takto posledni ustanoveni o akciovych bankach se tedy tykaji peneznich ustavu, ktere dosud existuji.a ktere uz prijimaji vklady na knizky. Nova povoleni mohou byti udelena akciovym bankam, kdyz dosud jeste vklady na knizky neprijimaly, jen za podminek znacne stizenych. Takovyto novy zadatel musi prokazati, ze ma pohotove ve ztratovych reservnich fondech castku rovnajici se nejmene 15% zakladniho akcioveho kapitalu, a clenove predstavenstva musi se zavazati, ze ze sveho daji jistotu az do vyse 4% zakladniho akcioveho kapitalu pro ucel uspokojeni naroku vkladatelu. Jistoty musi byti ulozeny zvlast do ustavu a take zvlast spravovany. Banka, ktera nove dozaduje se toho opravneni k prijimani vkladu na knizky, musi dale prokazat, ze ma akcioveho kapitalu nejmene 5 milionu a ze penezni a bankovni obchody provozuje aspon po 3 leta. Pro akciove banky zavadeji se dale nove jednotne zvlastni predpisy vzhledem k tomu, ze u nas spociva zrizeni akciovych bank na zastaralem obchodnim zakone z r. 1862, ktery se dotyka jen organizace bank a nedotyka se otazky odpovednosti spravnich a dozorcich organu. Ustanoveni uherskeho zakona se lisi od zakonu nasich, a jiz proto je potrebi jednotnosti zakona a vydani zakona takoveho, ktery by odpovidal nynejsim potrebam.

Novy zakon omezuje podle potreby dosti znacne dosavadni libovolny postup a cinnost v akciovych bankach. Uklada primou odpovednost clenum predstavenstva a vedoucim organum i vedoucim urednikum za zpusob vedeni podniku, za zpusob obchodovani, uklada, jim naprostou mlcenlivost o tom, ceho se ve svem uradovani dovedi. Ta byla primo z bankovnich kruhu pozadovana kdyz se tato predloha projednavala a to z toho duvodu, aby vynaseni zprav z jednotlivych ustavu do druhych bylo zamezeno a aby tyto veci z konkurencnich duvodu nebyly vyuzity a aby zavod na zaklade takovych zprav nebyl poskozovan Je-li v zakone primo vyslovne prikazana mlcenlivost o vsem, ceho se ve svem uradovani cinovnici peneznich ustavu dovedi, nevztahuje se to ovsem na sdeleni uvnitr ustavu mezi cinovniky ustavu z potreby uradovani. Predloha uklada bankam primo povinnost zrizeni dozorcich rad. Mnohe a mnohe banky maji tuto instituci, ale nektere penezni ustavy spokojuji se jen zrizenim revisoru. Tedy tato instituce dozorcich rad, ktera v mnohych bankach je jiz zavedena, uklada se timto zakonem kazdemu takovemu ustavu. Clenem dozorci rady nesmi se stati ani clen predstavenstva, ani reditelstva, ani zamestnanci a take clen dozorci rady nesmi byti v zadnem pribuzenskem pomeru k clenum predstavenstva, ani k reditelum. Dale dava se minoritam urcita moznost zastoupeni v dozorci rade. Odmeny clenum dozorci rady, neni-li to funkce jen cestna, musi byti vyslovne urceny stanovami Tato opatreni maji zabezpeciti neodvislost dozorci rady na predstavenstvu a muze to jen napomahat ukolu, ktery dozorci rada ma.

Pri sprave banky, obchodech a poskytovani uveru ve vecech likvidnosti banky, musi se banka riditi pevne stanovenym jednacim radem. Dozorci rada musi se riditi pevne stanovenym radem dozorcim. Jednaci rad i rad dozorci musi byti zpracovany podle zasad stanovenych ministerstvem financi a za prekroceni techto radu, stejne jako za poruseni zakonnych ustanoveni, nesou vinici podle zakona odpovednost a risiko nahrady skody. Ve vetsich bankach maji byti zrizena kontrolni oddeleni a to vsude tam, kde je zamestnano aspon 25 zamestnancu. Toto kontrolni oddeleni ma byti zrizeno z osob na obchodni cinnosti ustavu nezucastnenych a ma byti pomocnym organem dozorci rady.

Dale je dulezitym ustanovenim v predloze, ze banky nesmeji libovolne zakladati filialky, jak se v povalecne dobe velmi zhusta delo, nebot to znamena jednak nesmirne zvyseni provozovacich nakladu a zmensuje to take moznost prosperity a rovnovahy podniku a bude tedy zakladani filialek, pobocnych zavodu uplne odvisle od vyslovneho svoleni statni spravy.

Zvlaste dulezite ustanoveni predlohy je v onom bode, kde se stanovi, ze akciove banky nesmeji provozovati obchody zbozim, nesmeji se zabyvati koupemi a prodejem zbozi a surovin. Pripousti se jedine obchod komisionarsky, tedy s klienty bank anebo koupe anebo prodeje v takovemto pripade, kde se jedna o zajisteni peneznich pohledavek pro ustav.

Banky nesmeji take libovolne jednotlivym dluznikum poskytovati velike uvery snad do nekonecna. Nesmi jiti dale nez do vyse 10% akcioveho kapitalu a vlastnich reserv, tedy skutecneho majetku ustavu. Stati se tak muze v pripadech, kde neni vyhnuti, jenom za vyslovneho souhlasu dozorci rady.

Zakon dale zakazuje bance, aby uzavirala obchody i vcetne prevodu nemovitosti, tedy obchodovani domy a podobne se cleny predstavenstva, dozorci rady nebo s uredniky ustavu, a zakazuje i takova jednani, kde by zamestnanci zustali potom za toto jednani dluzniky ustavu. Toto ustanoveni ma svou dulezitost v tom, ze jsou tim vlastne vyloucena z bankovniho zivota tzv. osobni spekulacni konta. Vime, ze na tuto vec bylo velmi narikano ve verejnosti. Byly caste pripady, ze nesvedomiti urednici peneznich ustavu spekulovali s peneznimi papiry na burse, a kdyz se vydelalo, byl to vydelek jejich, kdyz se vsak prodelalo, hodilo se to zkratka na bedra penezniho ustavu, ackoliv hospodarilo se prece jen z penezi sverenymi od cizich lidi.

Predloha uvaluje na cleny predstavenstva, dozorci rady a vedouci uredniky spolecnosti take ruceni pro pripady, ze porusili povinnost ulozenou zakonem, nebo jednacim radem, nebo smlouvou, anebo ze porusili mlcenlivost za celou skodu, pri cemz nemusi se jednati primo jen o skodu materielni. Ruceni deje se v takovem pripade rukou nerozdilnou vsech tech, kteri pri tom nesou vinu. Byla jaksi spornou otazka, koho mozno povazovati za vedouciho urednika. Podle duvodove zpravy vladni rozumi se pod timto pojmem urednik, kteremu bylo svereno vedeni banky, pobocniho zavodu, nebo jednotlivych oddeleni podle jednaciho radu banky.

Novou instituci, kterou predloha zavadi, jsou, revisni spolecenstva. Bylo volano jednak po zrizeni takovych dozorcich organu, ktere by Staly mimo penezni ustavy, ale penezni ustavy branily se tomu, ze je to prime zasahovani do jejich samospravy. Byla take otazka, jakym zpusobem maji se opatriti potrebne prijmy pro takovy revisni organ, a otazka tato byla nakonec vyresena tim zpusobem, ze bude zrizen na zaklade zakona, tusim z roku 1873 revisni spolecenstvo, jehoz cleny musi se stati vsechny ustavy, ktere prijimaji vklady na vkladni knizky. Clenem musi se tudiz stati kazda akciova banka prijimajici vklady na knizky a musi byti clenem po celou dobu, dokud knizky vydava,dokud vklady na knizky nebudou splaceny zpet, a dokud knizky nebyly vzaty z obehu.

Hlavni zasady ohledne prava a povinnosti revisniho spolecenstva stanovi zakon, podrobnosti urci stanovy, ktere musi pred zapisem do rejstriku byti predlozeny ministerstvu financi. Revisni spolecenstvo ma pravo a povinnost revidovati vsechny ustavy i pobocne zavody, navrhovati reorganizaci, navrhovati zpusob sanace a likvidaci a pri tom take spolupusobiti. Prednostu a jeho zastupce i cleny revisniho spolecenstva jmenuje predstavenstvo. Prednosta spolecenstva i jeho zastupce musi sloziti slib do rukou ministerstva financi. Clenove revisniho spolecenstva jsou pak vlastne neodvisli. Predstavenstvo tohoto revisniho spolecenstva nemuze jiz nijak potom do revisni cinnosti zasahovati. Predstavenstvo pak obstarava spolecenstvu ciste jen stranku administrativni a hospodarskou. Pri revidujici cinnosti jsou prednosta i clenove spolecenstva uplne neodvisli, nemusi predstavenstvu z revisnich vysledku sdelovati a podavati zadnych zprav, ba predstavenstvo nema ani prava techto zprav zadati. Toto opatreni stalo se z toho duvodu, ze ve spolecenstvu i predstavenstvu jsou zucastneny vlastne vsechny interesovane penezni ustavy, a zada toho zajem techto peneznich ustavu, aby cestou revise, cestou techto zprav clenove, po pripade cinovnici jednotlivych ustavu, kteri jsou v predstavenstvu tohoto spolecenstva, nemohli pri tom zneuziti zprav k poskozeni nekterych ucastnenych peneznich ustavu. Za revisni cinnost a za vsechny ukoly, ktere jsou zakonem vymezeny pro revisni cinnost, odpovida prednosta a ma take prednosta revisniho spolecenstva za povinnost, vsechna dalsi opatreni uciniti. Ministerstvu financi je pak vyhrazeno jeste nad to vyzadovati si zpravy o vykonanych revisich, a je tudiz dohled statni spravy nad zpusobem a vysledky revisni cinnosti nalezite zabezpecen.

Konecne stanovi predloha penezite tresty, po pripade i tresty na svobode pro vsechny pripady, v nichz byla ustanoveni zakona prekrocena.

Ucinnost zakona je osnovou stanovena tim zpusobem, ze cast 3. o revisni povinnosti a s tim souvisejici paragrafy o trestnosti, vyslovene §§32 a 33 a dale 34 a 36, nabyvaji ucinnosti dnem vyhlaseni zakona. Ostatni pak, zejmena jsou to ustanoveni o vkladnich knizkach a zvlastni ustanoveni o akciovych bankach rok po vyhlaseni zakona a to z toho duvodu, ze je potrebi casoveho odstupu, ze je potrebi ziskati casu, aby tyto novoty byly uvedeny prakticky do zivota.

Vzhledem k dulezitosti zakona doporucuje rozpoctovy vybor, aby slavny senat schvalil usneseni poslanecke snemovny. Rozpoctovy vybor schvalil take resoluci pana sen. dr. Mayra-Hartinga, ktera nedopatrenim byla vynechana v tistene zprave vyboru rozpoctoveho. Resoluce pana sen. dr. Mayra-Hartinga k teto predloze zni: tVlada se vyzyva, aby pred vydanim provadecich narizeni k zakonu vyslechla zajemniky.T

Rozpoctovy vybor doporucuje, aby tato resoluce byla prijata.

Koncim s doporucenim, aby senat usneseni poslanecke snemovny schvalil. (Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo panu sen. dr. Prohazkovi jako zpravodaji vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1964) k vladnimu navrhu zakona o povinnostech bankeru pri uschove cennych papiru (tisk 1984), jakoz i o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1962) k vladnimu navrhu zakona o priroci k ochrane peneznich ustavu a jejich veritelu (tisk 1985).

Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Vazeny senate! Nachazime se v dobe, ve ktere objevuji se neblahe dusledky valecneho i povalecneho nezdraveho hospodarstvi u mnoha financnich ustavu. Znamy jsou pripady u nas, kde silne penezni ustavy nasledkem nepodarenych spekulaci, znehodnocenim penez, fluktuaci valuty, poklesem zbozi, drzbou valecnych pujcek atd. upadly do nemohoucnosti uspokojiti sve veritele, zejmena vkladatele a deponenty cennych papiru.

Vidime, ze v cizine jsou tytez, ba namnoze jeste nepriznivejsi pomery financnich ustavu. Poukazuji pri tom zejmena na republiku Rakouskou, kde nastaly upadky cetnych bank, a to i tak penezne silne banky, jako byla Depositni banka a kde nyni verejnost je rozrusena zhroucenim se rakouskeho miliardare Castiglioniho. Ovsem takove katastrofy silnych financniku a financnich ustavu rozsiruji jako pri sopecnem vybuchu dilo zkazy financni do sirokeho okruhu a lze se obavati, ze nejen v Rakouske republice, ale i jinde nastane soumrak pro tak mnohy podnik financni.

Pri techto otresech financniho hospodarstvi trva vsak.dosud lehkomyslnost spekulaci, nedbalost v plneni povinnosti a siroke svedomi mnoha osob, provozujicich bankovni obchody.s cennymi papiry. Nasledkem toho je nanejvyse nutno, aby platne jiz predpisy zakona o obchodu cennymi papiry byly doplneny a zostreny, by ochraneny byly zajmy mene zkusenych kruhu, uzavirajicich bankovni obchody s cennymi papiry.

Vlada proto podala osnovu zakona o povinnostech bankeru pri uschove cennych papiru, jakozto cast celeho komplexu financne pravnich zakonu, jimiz maji byti usporadany nynejsi tezke financni pomery. Poslanecka snemovna prijala vladni navrh zakona nezmenene. Osnova zakona je zpracovana podle vzoru nemeckeho zakona z 5. cervence 1896, cis. 19 r z., o povinnostech kupcu pri uschove cizich cennych papiru, castecne zmeneneho narizenim risskeho presidenta ze dne 21. listopadu 1923. Ovsem osnova zakona je vypracovana podle nasich pomeru a pozadavku.

Duvodova zprava k vladnimu navrhu je velmi peclive zpracovana a obsahuje jiz hotovy komentar k zakonu. Neni proto nutno obsirneji referovati o predloze zakona a vykladati jeho ustanoveni. Staci poukazati jen kratce na hlavni jeho ustanoveni. Osnova zakona jedna o povinnostech bankeru pri uschove cennych papiru a obsahuje tez trestni ustanoveni.na nesplneni a poruseni techto povinnosti. Bankerem ve smyslu zakona je kazdy, kdo po zivnostensku cenne papiry prijima v uschovu nebo v zastavu, anebo je kupuje a prodava vlastnim jmenem na cizi ucet. Cenne papiry, spadajici pod ustanoveni tohoto zakona, jsou akcie a jejich zatimni listy, dilci dluzni upisy, pocitajic v to zastavni listy, jine cenne papiry, pokud jsou zastupitelne, krome penez papirovych, dale talony a nesplatne kupony uvedenych cennych papiru, tedy cenne papiry zasadne schopne bursovniho obchodu. Pokud se tyce provedeni uschovy, tu osnova rozeznava dve skupiny pravnich ustanoveni, urcujici castecne rozdilne povinnosti bankeru. Prva skupina jedna o povinnostech bankere, jemuz pri provozu jeho podniku jsou dany otevrene do uschovy, nebo zastavy cenne papiry. Tu banker je povinen tyto cenne papiry uloziti oddelene od zasob jak vlastnich, tak zasob osob tretich, tak zvana jednotliva uschova, jakoz i vesti s peclivosti radneho kupce obchodni knihy, do kterych zapisuje urcite okolnosti zakonem uvedene. Tento zpusob uschovy je pravidlem a ma chraniti ukladatele cennych papiru, resp. zastavniho dluznika pred moznou ztratou ulozenych cennych papiru. Avsak volnosti obchodu cennymi papiry mezi ukladatelem, resp. zastavnim dluznikem a bankerem s druhe strany neni zakazana, jenze stanoveny jsou tu urcite kautely ve prospech deponenta resp. zastavniho dluznika, tykajici se urcitych zpusobu ulozeni cennych papiru, zejmena tak zvane souhrnne uschovy, jakoz i nalezitosti prohlaseni, podle nehoz banker se zmocnuje ukladati cenne papiry zpusobem v osnove blize uvedenym. Na pripady, v nichz byl banker ukladatelem, nebo zastavnim dluznikem zmocnen, aby s prevzatymi cennymi papiry nakladal libovolne, nevztahuji se ovsem prisna ustanoveni zakona v §u 1 a 2 osnovy uvedena. Ale i tu chrani se jeste ukladatel, nebo zastavni veritel tim, ze pro zmocnovaci prohlaseni o libovolnem nakladani s cennymi papiry jsou predepsany urcite nalezitosti v zakone blize uvedene.

Druha skupina jedna o povinnostech bankere, ktery provedl pri provozu sveho podniku prikaz ke koupi cennych papiru, k jejich vymene nebo k jejich upisu, anebo k vykonu odberneho prava k cennym papirum. Tu podle okolnosti a pak podle toho, o jake cenne papiry se tu jedna, jsou zde ruzne predpisy co do uschovy techto papiru - jednotliva, resp. souhrnna uschova - ohledne vedeni knih a jinych povinnosti bankerovych namnoze analogicky jako v prve skupine. Osnova ma dale ustanoveni ohledne mista ulozeni cennych papiru a lhut. Zachovava pripadne dalsi povinnosti bankere jiz ulozene platnym pravem, ponechava v platnosti stavajici zastavni a zadrzovaci a jina prava bankerova a stanovi, ze pri uplatneni vlastnickych prav k souhrnne uschove, anebo pri konkursu na jmeni bankerovo pripada skutecne mnozstvi urciteho druhu souhrnne uschovanych cennych papiru jednotlivym vlastnikum podle vzajemneho pomeru jejich vlastnickych naroku. Konecne obsahuje osnova trestni ustanoveni za nesplneni povinnosti, nebo poruseni techto povinnosti se strany bankere, nebo osob, ktere v podniku bankerove vedou samostatne obchody cennymi papiry podle §u 10 osnovy, resp. organu bankerovych.

Povaha a vyse trestu rozlisuje se podle toho, zda jedna se o pouhou nedbalost pri plneni povinnosti bankerovych anebo zda je zde zly umysl pri nesplneni povinnosti zakonem ulozenych bankeri. Pak jsou zde smerodatny jeste pohnutky trestniho cinu a jeho skodlive nasledky pro zajmy chranene zakonem.

Podle techto kriterii rozlisuje osnova ciny trestne na pouhe prestupky policejni i soudni, trestne pokutou penezitou do 3.000 Kc nebo vezenim do jednoho, resp. dvou mesicu, dale na preciny soudne trestne vezenim az do dvou let, pripadne i penezitou pokutou az do 100.000 Kc. Nejtize se tresta soudem jako zlocin pripad, kdy banker, ktery zastavil platy,anebo o jehoz jmeni bylo zahajeno vyrovnavaci rizeni, anebo na ne byl uvalen konkurs, veda o sve nezpusobilosti platiti anebo o svem predluzeni protipravne si prisvojil cenne papiry,ktere prevzal v uschovu nebo zastavu, a to tezkym zalarem az do 5 let a za okolnosti zvlaste pritezujicich az do 10 let. Vytvoreny takto zakonem pojmy deliktu zvlastniho razu, jimiz vyplneny mezery v rade pojmu trestnich cinu vseobecneho razu, to jest zpronevery a podvodu.

Vybor rozpoctovy pri jednani o techto trestnich ustanovenich, zejmena pri jednani o §u 17 osnovy mel na zreteli, ze nutno chraniti socialne odvisle, podrizene zamestnance spolecnosti, spolecenstva, spolku nebo jine pravnicke osoby, vedouci obchody v §u 10 osnovy uvedene, aby nebyli trestne stihani jestlize natlakem sveho zamestnavatele, jeho zastupce nebo sveho predstaveneho dopustili se skutku, podlehajiciho trestni sankci ve smyslu §u 17 osnovy.

Vybor rozpoctovy vyslovuje proto k vykladu §u 17 osnovy svuj nazor v tom smeru, ze organove ve smyslu §u 17 nejsou podrizeni zamestnanci, nybrz jen ty osoby, ktere jednaji odpovedne oproti spolecnosti, spolecenstvu, spolku nebo jine pravnicke osobe, u nichz jsou zamestnani a ktere samostatne jako v podniku bankerove vedou obchody v §u 10 osnovy uvedene - tedy reditele, clenove predstavenstva, prokuriste, dirigenti atd.

Jinak doporucuje vybor rozpoctovy senatu, aby prijal osnovu zakona tak, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna. Tez doporucuje vybor prijeti resoluce ve zprave vyborove uvedene. (Pochvala.)

Nahoru  Dalsi