Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 227. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 30 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

111 senatoru dle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Dolansky, Habrman, inz. Novak, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak, odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Hartlovi, na dobu jednoho tydne p. sen. A. Jiraskovi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1993. Zprava I. zivnostensko-obchodneho vyboru, II. socialne-politickeho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne k vladnemu navrhu zivnostenskeho zakona pre uzemie Slovenska a Podkarpatskej Rusi (tlac. 1970).

Zapis o 224. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 30. zari 1924.

Na zaklade usneseni vyboru iniciativniho ze dne 7. rijna 1924 prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1953. Navrh sen. Praska, Krizko, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Liseho, dr Franty, dr Nemce a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym krupobitim a prutrzi mracen na okrese dolnokralovickem.

Tisk 1974. Navrh sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahajeni a provedeni nouzove akce pro rolniky volebniho kraje karlovarskeho a okresu Teple a Marianskych Lazni, kteri katastrofalni nepohodou byli poskozeni.

Predseda: Prikrocuji k projednavani dnesniho denniho poradu, a to k bodu

Slovo dale ma pan sen. dr Reyl.

Sen. dr Reyl: Slavny senate! Moderni vyroba kapitalisticka vytvorila jiz do 50 let minuleho stoleti v delnictvu zvlastni tridu lidi, t. zv. proletaru, kteri byli vyrazeni ze spolecnosti lidske. Sombart ve svem spise o proletarich vyklada a popisuje zvlaste tento druh lidi, ktery neznal ani usmevu ostatnich spolubliznich, ani snad usmevu prirody, ponevadz byl omezen od sveho mladi na uzkou ulici, znal snad nebe jen z toho mista, kde prozil sve mladi na dvorecku a ulicich velkomesta.

Jiz starovek znal proletare a nazyval ty obcany proletari, kteri statu prispivali pouze svym potomstvem. Moderni proletar slouzi spolecnosti svou praci, nemaje krome telesnych sil svych zadneho majetku. Pokud proletar muze pracovati, zabezpecuji jeho telesne sily jemu take zivotni existenci. Kdyz se vsak jeho telesne sily vycerpaji, stava se mu ve stari nebo neschopnosti k praci zivot obtiznym a pripada za obtiz svemu okoli, obci a statu.

Nedivno, ze trpce pozoruje proletar, kterak z hmotnych hodnot, ktere po cely zivot tvoril, nedostava se mu podilu ke staru ani na skromne zivobyti. Socialni tato nespravedlnost vedla delnictvo i soucitne lidi ke snaham, aby pracujicimu lidu byl zajisten jisty duchod i v dobe, kdy nemuze delnik pracovati, tedy po cas nemoci, urazu, docasne nebo trvale neschopnosti k praci a ve stari. Toto pojisteni jisteho duchodu delnikovi zove se socialni pojisteni a je predmetem predlozeneho zakona.

Jestlize hodnotime osnovu zakona po strance formalni, shledavame v ni jiste prednosti a take vady. Jedna vada vezi v tom, ze vztahuje se pouze na zamestnance v namezdnim pomeru a zahrnuje asi 2 1/2 milionu lidi v republice. Nevztahuje se na samostatne vydelecne male lidi strednich stavu, kterych je asi 1 1/4 milionu. I stredni stavy, mali rolnici a malozivnostnici trpi zajiste tizivymi pomery nynejsiho penezniho hospodarstvi a proto zajiste zaslouzi i oni statni socialni pece. Utechou nam je ovsem slib vlady, ze se pocalo jiz s pripravami k tomuto socialnimu pojisteni stredostavovskemu.

Jiny nedostatek v predloze spatruji v tom, ze zakon nezahrnuje tez urazove pojisteni. Je vsak pravda, ze urazove pojisteni je jineho razu, nezli nemocenske, ale prece souvisi uraz s pojistenim invalidnim a proto musi byti casem prirazeno i urazove pojisteni k socialnimu. Tim se jiste zjednodusi rezie spravy, ziskaji se zapracovani odbornici do spravy a bude lepsi prehled pojistencu.

Prednosti zakona jsou mnohe, takze budi nadeji, ze casem, po ziskanych zkusenostech v budoucnosti vhodnou novelisaci zakona budeme miti dokonale socialni pojisteni. Prednost zakona spatruji v tom, ze slucuje nemocenske pojisteni s invalidnim a starobnim. Zajistuje za jistych podminek take duchod vdovsky a sirotci a podporuje populaci a zdravi zeny - matky. Zakon zjednodusuje dale rezii, snizuje naklady nemocenske a to, co usetri se na nakladech nemocenskych, venuje se starobnimu a invalidnimu pojisteni.

Prednost navrhovaneho socialniho pojisteni je take v tom, ze neni zadnym zaopatrenim, zadnou almuznou, nybrz pojistenim, ktere je zalozeno na zakladech svepomoci, sobestacnosti cili ekvivalence a na spolecenske solidarite. Pojistenec nebude brati zadne almuzny, nybrz obdrzi svym casem duchod, na ktery si sam platil. Tento pravni narok na duchod povznasi jiste sebevedomi delnika a odpovida take modernimu nazoru na povahu socialni pece.

Zasada sobestacnosti a ekvivalence oduvodnuje predpoklad, ze pojisteni bude u nas prospivat v budoucnosti, protoze renty nebudou vetsi nez placene prispevky a urcite prispevky statni. Neni tedy zadne obavy pred zhroucenim tohoto dila v budoucnosti. Proto take pri priprave osnovy zakona o socialnim pojisteni meli hlavni slovo odbornici, pojistni matematici, na nez plne spolehame. Matematika je jiste jedina veda, ktera jeste nemusila sve vysledky odvolavat. Mimo to jmeni socialniho pojisteni bude spocivat hlavne v zivych pojistencich a ty nelze vubec defraudovati. Tento kapital zivy se nam vubec nikdy ztratiti nemuze.

Uzitek z pojisteni bude miti zvlaste pristi generace a proto duvodne brime socialniho pojisteni bylo take uvrzeno i na pristi generaci. Velikym ziskem pro zakon o socialnim pojisteni jsou bedlive matematicko-pojistne vypocty odborniku, kteri kazdy mozny nepriznivy pripad v budoucnosti, jako na pr. pokles valuty nebo vznik epidemii vzali v uvahu svych vypoctu a tim dali zakonu takovy zaklad, ze maloktery zakon dosud prijaty v republice ma tak bedlive propoctene financni vysledky. Z techto odbornych vypoctu a ze svrchu uvedenych zasad plynou logicky dale nektere dusledky a to stylisace paragrafu zakona, pak stylisace o organisaci lecebne pece i spravy, takze skutecne nelze na predlozenem zakonu nic meniti, nechceme-li zvratiti vubec cele dilo. Tentokrate senat jiste s dobrym svedomim muze schvaliti v plnem zneni usneseni poslanecke snemovny.

Jestlize ocenuji vnitrni hodnotu a vyznam podane predlohy o socialnim pojisteni, shledavam, ze toto dilo je dilem socialni i politicke proziravosti a zaroven socialni spravedlnosti k pracujicimu lidu. Nebylo by jiste zdravo spolecnosti vubec a statu nasemu zvlaste, kdyby delnik stale byl udrzovan v mimoradnem a vylucnem postaveni proletare bez prava na lidskou existenci. Socialni pojisteni je jiste jednim z prostredku ktery smeruje k odproletarisovani delnictva a zarazeni jeho mezi ostatni spolecenske tridy. Sto milionu lidi v Evrope nesmi byti ponechano v zoufale situaci a dva a pul milionu lidi v republice nesmi byti vhaneno do tabora komunistickeho. (Tak jest!) Take delnik ma pravo, aby svou praci konal radostne u vedomi, ze po vycerpani telesnych sil bude prozivati konec sveho zivota v klidnem odpocinku pri slusnem zaopatreni. Spolecnost tim ziska nesporne na socialnim smiru a stat ziska oddane prislusniky mezi delniky, kteri budou miti vzdycky zajem na udrzeni statu, jenz svymi prispevky prispiva na jejich starobni duchod. V rozervanem state nemel by delnik jiste zadne nadeje na starobni duchod ve stari. V tomto ohledu je pravdou, ze socialni pojisteni prospeje i burzoasii a ze zabije vlastne komunismus. Odtud pozorujeme take tu nerudnost, kterou privital komunismus socialni pojisteni.

Po strance hospodarske bude miti socialni pojisteni blahy vliv na zdarny vyvoj vyroby prumyslove, nebot bude udrzovati zdravi a telesne sily pojistencu a bude miti take jiste vliv na setrnost a sporivost v kruzich delnickych. Socialni pojisteni vcasnym lecenim zachrani zdravi a zivot tisicum delniku, cimz zachrani prumyslu lidskou drahocennou silu vyrobni, bez niz zdar prumyslu je vubec nemozny. Oc vice vyda vyrobce na socialni pojisteni, o to vice ziska na usetreni drahocenneho materialu pracovniho. Take nesdilim obavu, ze socialni pojisteni podlomi sporivost mezi delnictvem. Naopak soudim, ze povzbudi chut ke sporivosti.

Duchod invalidni i starobni znaci zajiste jiste jmeni, a uci zkusenost, ze jenom ten clovek setri, kdo jiz maly kapitalek ma. Kdo vubec nic nema, tu se mu zda, ze mala castka penez nic neznamena, a proto nesetri. Kdo vsak jiz ma nejaky maly vklad usporeny, ma radost z kazde prebyvajici koruny a snazi se ji uloziti. Delnik bude jiste setriti, aby si zlepsil duchod starobni, a jiste take dnes vedeni delnicke tridy bude jiste nabadati k setrnosti, nezli se to dalo dosud v minulosti.

Mravni vyznam socialniho pojisteni byl jiz vzpomenut, kdyz jsem uvadel vudci zasady osnovy zakona, ktery nebude davati almuzny, nybrz usporeny a zakonem zaruceny duchod. Zakonity duchod povznese sebevedomi delnikovo, kdyz sezna, ze jeho prace nerozmnozuje pouze mamon, ale i tvori zaruku zivotni existence. Tim se blizime k tomu idealu socialnimu, aby prace byla spojena s kapitalem.

I stranky hygienicke lze si zde povsimnouti. Clovek jedinec je ohrozovan nemocemi svych spolulidi, jakoz zase sam ohrozuje jine obcany nemocemi, ktere si privodil. Bude-li socialni pojisteni zvysenou nemocenskou peci dbati o preventivni prostredky proti chorobam delnickym, bude tim take dbano o hygienu celeho naroda. Socialni pojisteni ulehci take obcim, okresum i statu v nakladech na lecebne, nemocnice a zdravotni ustavy. Co dame socialnimu pojisteni, obdrzime zpet usporou na davkach a danich pro hygienicka zarizeni.

Socialni pojisteni nemocenske, urazove, invalidni a starobni je v Nemecku zavedeno jiz od r. 1885, a pretrvalo toto pojisteni i zhoubne nasledky svetove valky. Za 20 let, v letech 1885-1905 toto socialni pojisteni melo prijmu 7345 milionu marek, k tomu prispelo. delnictvo 3000 miliony marek, podnikatele take 3000 miliony marek, stat prispel prispevkem 386 milionu, na urocich se ziskalo 670 milionu. Socialni pojisteni vydalo v tech 20 letech delnictvu 5267 milionu marek, 10% vyzadovala rezie. Zisk cinil 1722 miliony marek, z cehoz 2/3 pripadly pro invalidni a starobni pojisteni.

Pres tato blahodarna opatreni v Nemecku shledavame tam mezi delnictvem i jiste sklony ke komunismu, z cehoz plyne, ze nesmime v socialnim pojisteni spatrovati nejaky vseobecny lek nejakou takovou Panuceu pro pokojne socialni souziti v budoucnosti, protoze hmotne zaopatreni nestaci cloveku k plne spokojenosti.Vedle tela ma clovek i dusi, vedle potreb hmotnych ma potreby take duchovni i idealni; ne samym chlebem ziv je clovek. Bylo by potrebi snad jeste socialniho pojisteni pro idealni kulturu mezi delnictvem. V te pricine pripada statu i stranam, ktere vedou delnictvo, vazna povinnost, aby pecovaly o nalezitou mravni a spolecenskou vychovu delnicke tridy. Dnes, po 76 letech od vydani Marxova komunistickeho manifestu, mohlo by byti jiz uznano, ze materialisticke zasady v nem vyslovene, nejsou vhodnou methodou pro vedeni delnicke tridy. Ne tridni boj, ale tridni souziti a vyrovnani musi byti heslem pritomne doby. Jestlize kde jinde, pak jiste v nasem mladem state musi byti praktikovana zasada soucinnosti vsech trid a vrstev narodnich, nebot jinak nebude moci samostatny nas stat splniti sve povinnosti a nadeje v nej kladene.

Vitam v predlozenem zakone o socialnim pojisteni cenny prispevek k tridnimu dorozumeni i socialnimu smiru a prohlasuji za lidovou stranu, ze budeme ochotne pro prijeti zakona hlasovati. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda: Slovo ma dale pani sen. dr Herzigova.

Sen. dr Herzigova (nemecky): Slavny senate! Dilo tak siroce zalozene, jako jest zakon o socialnim pojisteni, kazdy socialne smyslejici clovek dnes uvita a v kazdem ohledu se bude snaziti je podporovati. Zakladem kazde pokracujici socialni politiky jest kvetouci narodni hospodarstvi. Chceme doufati, ze si toho vlady republiky vzdy vice budou vedomy a ze si take pri potirani nemeckych hospodarskych sil podniku atd. uvedomi, ze tim skodi nejen nemeckemu lidu v Ceskoslovenske republice, nybrz take sobe samym; skody to, ktere se drive nebo pozdeji citelne vymsti. Ochrana vyrobnich sil ve smyslu Bedricha Lista jest smyslem kazde narodni a socialni politiky - a tim nastava zaradeni socialni politiky do vseobecne hospodarske politiky. Socialni pojisteni vyzaduje silne zatizeni nynejsiho pokoleni v peci o budouci pokoleni. Bude tudiz socialni pojisteni, cim sire je zalozeno, tim vetsi obeti zadati od nas a od kazdeho statniho obcana, jejichz vyse nam dnes vubec neni jasna.

Silne nahromadeni kapitalu, na ktere byvaly ministr dr Englis v poslanecke snemovne skvele posvitil, jest sice silnou oporou, ale to, ceho socialni pojisteni jedine potrebuje, jsou v prve a posledni rade zive sily jednotlivce, kteryz je drzi a nese. Vlady musi vzdy byti pametlivy velike odpovednosti, kterou pri provadeni tohoto zakona prejimaji. Jde take o to, chraniti nashromazdeny kapital; dluzno tedy venovati nejvetsi pozornost stabilisaci jmeni a to zajiste bude miti take silny vliv na zahranicni politiku.

Starobni pojisteni tak vybudovane jakym jest v Nemecku, stoji dnes pred zavaznou otazkou, z ceho ma platiti starobni duchod, jezto cele nastradane jmeni znehodnocenim penez se ztratilo a zmizelo. Jest v tom jakasi ironie, ze prvni skutecne zakony o socialnim pojisteni dal a vybudoval Bismarck a to za tak mnoheho zavazneho odporu, jaky shledavame dnes. Dnes vsak nejedna se pri socialnim pojisteni pouze a vyhradne o delnicke pojisteni, nybrz ono zavira v sobe mnohem sirsi vrstvy lidu. Nejjasneji projevuje se tato znena v osnove zakona ve Svedsku z roku 1920, podle ktere vsichni muzi a zeny od 16. roku veku maji podlehati pojistne povinnosti, pokud nejsou trvale neschopni k praci anebo zamestnani ve verejne sluzbe, anebo pokud nemaji pracovni vydelek 540 K anebo pres 8100 korun, anebo kapitalove jmeni alespon 25.000 svedskych korun.

Vsichni recnici zduraznovali, ze tato osnova zakona nemuze byti definitivni, ale ze jest nutno dostati ji pod strechu. Bylo potrebi mnohaletych priprav, aby vytvorena byla osnova zakona, a v mnohych paragrafech zraci se rozpaky jakozto ucinek boje uvnitr koalice. Jednu z nejvetsich chyb predlohy vidime v silnem centralismu a zbyrokratisovani. Tuto silnou naklonnost ke zbyrokratisovani vytykate jinak jenom nam Nemcum, nechci miti za to, ze tato chyba jest nasledkem nemeckych vlivu. Predloha se pokousela vtlaciti vse jiz do prilis pevnych forem. Zamyslena centralisace znamena vsak take narodnostni a hospodarske nebezpeci pro nas nemecky lid. Pri zjednani potrebnych penez zvolen byl system uhrady, ktery s sebou prinasi velika nebezpeci. Nejen bezne, nybrz take budouci duchody kryji se kapitalove, coz vede k obrovskemu nahromadeni kapitalu. Dr Korkis odhaduje, ze ve 20 letech kapital vzroste na 12 miliard, a duvodova zprava neodhaduje mnohem mene. Tyto obrovske sumy uniknou narodnimu hospodarstvi, ponevadz tretina ma byti ulozena ve statnich papirech, tretina hypotekarne a posledni tretina podle ustanoveni zakona muze byti ulozena v peneznich ustavech, duvery hodnych. Tim maji ustredni pojistovna a vlada k disposici nesmirne sumy. My muzeme pro nasi pocetnost a hospodarske postaveni jakozto Nemci zadati, aby tato pojistovna byla rozdelena ve dve narodnostni oddeleni, podobne jako tomu jest u Vseobecneho pensijniho pojisteni soukromych zamestnancu. To by nam bylo zarukou, ze jak zajmy delnictva, tak take vseobecne zajmy nemeckeho hospodarstvi dojdou naleziteho zretele. Ponevadz nase navrhy, k tomu smerujici, jiz v poslanecke snemovne byly zamitnuty, omezili jsme se na to, ze jsme ve vyboru protestovali proti teto nadbytecne centralisaci a podali jsme ruzne k tomu smerujici navrhy, ktere se domahaji prava nemeckeho jazyka u rozhodcich soudu atd. Velike narodnostni nebezpeci, ktere spatrujeme v teto osnove zakona, znemoznuje nam hlasovati pro tento zakon v predlozenem zneni.

Nemocenske pokladny, na kterych socialni pojisteni bylo vybudovano, utrpely, pokud jde o samospravu a volny pohyb zavodicich sil, nejvetsi skodu a nejtezsi ranu; ranu, ktera nas Nemce obzvlaste tezce postihuje a ktera nas zbavuje veskere samostatnosti v teto veci. A to zajiste take bylo ucelem tohoto jednani. Nadsenci pro jednotnou pokladnu, kteri vlade s prilisnou ochotou pro urcitou theorii napomahali, pociti brzy na vlastnim tele, co ruzne paragrafy znamenaji take pro ne. Povazuji poskozeni nasi samostatnosti, ba zniceni jeji v nemocenskem pojisteni za vec obrovskeho rozsahu. Na vedouci mista novych a starych nemeckych nemocenskych pokladen dostanou se zajiste prevaznou vetsinou Cesi, a predstavenstvo jest sestaveno, voleno a jmenovano tak, aby nemelo zadneho vyznamu. Chceme doufati, ze pri propujcovani uradu nebude vladnouti pouze sovinismus a stranictvi. Tvurcem a nositelem moderni socialni hygieny jest lekar; kde, slavny senate, shledavate to vyjadreno? Naopak, nedbajice toho strezime se dati lekari v predsednictvu, rozhodcim soude atd. postaveni clena s hlasem poradnim. Lekar jest ocenovan jen jako zamestnanec, ba ctvrty dil predlohy mluvi misto o lekarske cinnosti jen o lekarske sluzbe. Pravem se lekari proti tomu ohrazovali, nebot vedi, ze neni zadnych sluzek, nybrz jsou jen pomocnice v domacnosti atd. Tento vyraz tsluzbaT vyjadruje tedy primo to, na jake misto chceme lekare postaviti, ale existuje statni nebo soukrome nemocenske pojisteni bez lekare jakozto nejdulezitejsiho clena pojisteni? Okolnost, ze se precenuje poskytovani nemocenskych premii a nemocenskeho, vedla k tomu, ze se vubec muze s lekari takovymto zpusobem jednati. I kdyz to dosud bylo mozno, pak jest to v socialnim a demokratickem state trvale nemozne a vylouceno, aby pro blaho lidu tak vyznamny intelektualni stav byl pomijen a aby ho nebylo dbano. Take nazory zakona o zavodnich radach odpadaji pri techto zamestnancich. Jsem presvedcena, ze nebude lze udrzeti to, ze se obchazi ministerstvo zdravotnictvi. Nebot priliz potrebujeme lekare a jeho cinnost. Nemocny prece chce byti osetrovan, kdyz jest nemocen, a jen simulanti budou miti vice namireno na penize. Nasledkem toho bude lekar vzdy hrati dulezitou ulohu. K volbe lekare do nektereho predstavenstva atd. muze vesti jedine jeho postaveni jakozto zamestnavatel. Ponevadz vsak lekari vetsinou maji jen pomocnici v domacnosti, neni-li zena nucena delati si vsechno sama, odpadne take tato moznost. V §u 93 jest zrizovani leceben a lekaren zabezpeceno socialni pojistovnou. Chtela bych se v zajmu poplatniku tohoto statu postaviti proti tomuto ustanoveni. Zda se mne mnohem dulezitejsim udrzovati lekarny a lecebny, kde jiz existuji, a nemocnice vypraviti a privesti na takovou vysi, aby prave castecne mely povahu lecebnych ustavu, nezli zrizovati vedle toho nove ustavy, ktere konecne vice nebo mene ma udrzovati stat. Obzvlaste lekarny byly by mimoradnym zpusobem ohrozeny, anebo utrpely by znacne ztraty, kdyby nove zrizene lekarny byly ucineny vseobecne pristupnymi. Vy ovsem reknete, ze to prece nebylo umyslem, ale jsem presvedcena, ze se tak drive nebo pozdeji stane, nejprve ve vyjimecnych pripadech a pak vseobecne. Ale zde byli by poskozeni poplatnici, kteri vlastne musi sehnati penize na socialni pojisteni. Prispevky statu budou velmi vysoke a ty prave dluzno sehnati danemi anebo vyvlastnenim, ale na konec nebude zde niceho k vyvlastneni, ponevadz nikdo nebude niceho vice miti. Ja, jakozto lekarka bych take myslila, ze nad lecebnymi ustavy, tedy nad ustavy, ktere se zabyvaji lecenim lidi, prislusi kompetence jen ministerstvu zdravotnictvi, nebot to necemu z toho rozumi. Nebot ani nejlepsi pokladni anebo spravni urednik si nemuze osvojovati zadny usudek o lekarskych vecech, stejne jako se take lekar nebude michati do spravnich zalezitosti.

§ 95 obsahuje kaucukove ustanoveni, ktere se muze stati nesmirne nebezpecnym pro lekare. Pravi se v §u 95, c. 2, ze pojistenci davka prislusi, jestlize si nemoc neprivodil umyslne. Do jakeho postaveni budou se moci lekari dostati pri rozhodo-dovani, zdali tu jest simulace anebo umyslne privodeni nemoci. Jiz se simulanty prijde zcela urcite do konfliktu, ktere prece take jiz vedly k vaznemu ohrozeni zivota; dojde dale ke konfliktu pri vysetrovani, zdali dotycny ziskal nemoc lehkomyslne. Jestlize clen nemocenske pokladny navstivi kolegu, ktery ma chripku, a kdyz se navstevnik potom nakazi, pak mohlo by se take pravem rici, ze si nemoc privodil vlastne lehkomyslnosti. To pripomina velice ono jednani pokladen, a neni tomu jeste tak dlouho, kdy pokladny lidem pohlavne nemocnym nepriznavaly zadne osetreni a tyto lidi zamitaly. (Ruzne vykriky.) Drive, pred lety, odpiraly pokladny osetrovani osob pohlavne nemocnych a rikaly, aby si to platily samy. To je zcela urcita pravda. Velice dluzno uvitati dalsi peci o tehotne a sestinedelky, jakoz i podpory pri kojeni. Vsechno to ma byti jeste dale vybudovano, nebot jest skutecnou zkusenosti, ze sila a zdravi lidu tim velmi vzrostly. Chtela bych se obratiti jen proti tomu, ze se mluvi zrovna o premiich, tohoto vyrazu melo by se vice uzivati v zemedelstvi pro chov dobytka a nikoli u lidi. Proti §u 96 mame tyto namitky. Pri bodu c) se uvadi, ze vsechny rodice, deti, sourozenci, prarodice, tchan, tchyne atd., kteri s pojistencem alespon 6 mesicu pred tim, nez nastal pojistny pripad, zili ve spolecne domacnosti, obdrzi davky. Neni tu zadneho potrebneho omezeni; zdali dotycny snad ma jmeni, coz prece u tchana nebo tchyne snad jest mozne, anebo zdali sam jeste neco vydelava. Tento nedostatek precisnosti zasahuje silne do hospodarskeho postaveni lekarova. Pri §u 104 jest trochu prilis vysoky pocet 6 mesicu, po ktery tehotna zena v poslednich 12 mesicich musila byti pojistena, chce-li miti podporu v sestinedeli anebo v tehotenstvi. Mam za to, ze by byvalo lze tuto dobu prece sniziti na 5 mesicu. Prichazi se velmi casto, ze prave svobodne budouci matky anebo chude provdane zeny pak od pokladen jsou odmitany proto, ze jim do techto 6 mesicu schazi jeste 14 dnu. Byli jsme casto nuceni pomahati potom ze soukromych prostredku, abychom temto zenam jejich smutne postaveni ucinili snesitelnejsim. Take slucovani vdovske renty v §u 114 s invaliditou vdov neshledavam zcela spravnym. Vdovsky duchod jest konecne vdovskym duchodem a kdyz muz zemre, mysli kazda zena, ze ma narok na vdovsky duchod, vzdyt prece muz platil s sebou vdovsky duchod. Tu vsak musi byti invalidni a simulovati vsechno mozne, aby obdrzela duchod. Tim jsou dokoran otevreny dvere hysterii za ucelem nabyti duchodu, cemuz konecne se nelze tak diviti.

Musim se jakozto organisovana lekarka samozrejme zastavati a hlasovati pro svobodnou volbu lekare. Snad jednou pri lukrativnim povolani, jakym povolani lekare jest jiz dnes, dojdeme tak daleko, ze bude jednou svobodna volba, ponevadz z mala existujicich lekaru budou musit byti pribrani vsichni. Postaveni lekare v socialnim pojisteni jevi se velice spravne v §u 143, ve kterem lekarsky duvernik jest zase jen zcela obycejnym kontrolnim organem, ktereho se uziva k tomu, aby spicloval sveho kolegu, coz ovsem obzvlaste u intelektualniho povolani jest velmi neprijemnou veci. Kdyz za to vsechno neobdrzi jinak nic jineho, nezli ze to smi ciniti, za jistou uplatu, pak take postaveni lekarskeho duvernika neni vlivnym. Predstavovala jsem si pod lekarskym duvernikem, ze alespon na skody nemocenske pokladny muze s uspechem upozornovati, ze muze s uspechem odborne raditi; ale tak zustava vsechno uplne mimo obor moci lekarovy. Bylo by se domahati toho, aby nemocnice byly brzo donuceny k tomu, aby braly lepsi zretel na nemocne, kteri jsou tam poukazovani od nemocenskych pokladen a aby se staraly o to, aby tito lide take skutecne byli prijati. Panujici dnes nedostatek luzek jest velkym zlem a jest bezpodminecne potrebi prikrociti k vybudovani nemocnic, to jest dulezitejsi nez mnohe jine veci.

§ 258, ackoli duvodova zprava pravi, ze tento paragraf ma zniti ostreji, jest jeste velice nejasny. Jest zcela neurcito, ktera hygienicka zarizeni a lecebne ustavy budou pak podlehati ministerstvu socialni pece. Zda se mi prece, jak jsem se jiz zminila, bezpodminecne nutnym, aby ustavy, ktere se zabyvaji lecenim, anebo osetrovanim nemocnych, patrily pod spravu lekaru, a ze tudiz mohou spadati jedine pod kompetenci ministerstva zdravotnictvi.

Vime vsichni, ze predloha zakona vlastne jiz byla zakonem, kdyz ji vybor koalice prinesl do poslanecke snemovny. Muzeme se s poslaneckou snemovnou tesiti, ze prave tak jako poslanci smime o zakonu neco promluviti, ze vsak nemame zadneho vlivu na nejakou zmenu teto osnovy zakona, ba ze dokonce je zakazano neco na tom meniti. Pres to nezda se nam tato osnova zakona, ktera se stala zakonem, naprosto byti nedotknutelnou, a bude musit v budoucnosti doznati dosti zmen, aby zustala zivota schopnou. Jakozto nejlepsi casti teto cele osnovy zakona se jevi, ze zada dalsi praci na vybudovani skutecne.spravedliveho a skutecne ucinneho socialniho pojisteni pro vsechny stavy a narody tohoto statu, takze vsichni obcane tohoto statu maji skutecne pocit bezpecnosti a ochrany bezstarostneho stari. (Souhlas.)

Predseda: Slovo ma dale pani sen. Perthenova.

Sen. Perthenova (nemecky): Slavny senate! K rozprave o predloze o socialnim pojisteni chtela bych predevsim poznamenati, ze jiz tim nastava znacne poskozeni rodiny, ze v osnove zakona jest obsazeno ustanoveni, podle ktereho lide pro nemoc k vydelku nezpusobili teprve 4. dnem dostavaji vyplaceno nemocenske, nebot kazdy den unikleho vydelku zpusobuje citelnou mezeru v rodinnem rozpoctu. Dosud bylo take v zakone o nemocenskem pojisteni stanoveno, ze se od pocatku nemoci poskytuje lekarska pomoc, citaje v to take pomoc pri porodu a pomoc porodni asistentky. Nyni se pravi, ze se pojistenym zenam poskytuje bezplatna pomoc porodnimi asistentkami a v pripade potreby take lekarska pomoc. Pojem tpotrebaT jest velmi siroky a lze ho ruzne vykladati, i dluzno se obavati, ze casto bude vykladan na skodu zen resp. clenu. Ohledne rodinneho pojisteni bylo nutne zapotrebi, aby vedle manzelskych take nemanzelske deti mely narok na podporu, i kdyz 17. rok veku trochu prekrocily. Nebot jakmile se stanou k praci neschopnymi, jsou vydany nejvetsi bide. Velikym zklamanim jsou neblahe podminky, kterymi jest vazan vdovsky duchod, jez tato predloha obsahuje. Zde se zase jednou meri dvojim loktem. Zena delnikova jest ocenovana mnohem nize, nezli vdova po statnim urednikovi, soukromem zamestnanci, po zeleznicari, hornikovi. Tyto zeny dostavaji po umrti sveho muze, at jsou nemocny, nebo zdravy, at maji deti cili nic, bezvyjimecne svoji pensi; neni to zajiste zadny vysoky duchod, ale bezpodminecne jest si prati, aby take vdova po delniku byla vice chranena, nezli se to deje touto predlohou. Anebo se snad domnivate, ze jest delnikovi mozno, aby po sobe zanechal penize, z nichz by rodina mohla ziti? Jest tomu naopak: nejcasteji stoji zde rodina beze vsech prostredku. Co ma takovato zena zaciti? Smrti sveho muze jest teprve nucena, pracovati mnoho, pracovati tak dlouho, az klesne; pak teprve jest stat ochoten, dati ji maly duchod. A prece maji mnohe tyto zeny za sebou velice strastiplnou minulost. Donuceny jsouce chudobnymi pomery, musily tyto zeny jiz od 13. nebo 14. roku veku si vydelavati, maji za sebou namnoze velmi strastiplne mladi. Podvyziva, nemoc, dusevni utrapy, to jsou divci leta techto ubohych. Se vsemi temito starostmi a prece s nadeji v lepsi dny zalozi si vlastni domacnost. Ale kolikeremu zklamani jde vstric mlada zena! Prijdou nyni starosti a namahy materstvi, vydelek muzuv nestaci, nastane nutnost vydelavati rovnez. Nasledek toho jsou nemoci, povstale z prepracovani a podvyzivy, pres intensivni praci zustava vyziva nedostatecnou. Tak musi zeny pracovati, az casto klesnou, po cely zivot svuj jsou taznym zviretem. Povazime-li jeste, ze tisice zen mimo to musi konati materske povinnosti, nesmime se diviti, ze zapal plic a tuberkulosa rocne si vyzaduji tisice obeti. Bylo by tedy byvalo prikazem spravedlnosti pouziti zde jineho meritka. Jest na priklad prokazano, ze v textilnich tovarnach a tovarnach na porculan 30% onemocneni jest zpusobeno zapalem plic, protoze se prave zeny nemohou setriti. Kdyz nyni temto zenam ubude vyzivovatel deti, musi se dvojnasobne vydelavati, nebot duchody pro deti pod 17 let jsou prilis male, aby se s nimi vystacilo. Ona sama vsak obdrzi duchod jen tehdy, kdyz jest nemocna a kdyz nasledkem zalu a prepracovani tak sesla, ze jest ji nemozno vydelati obzivu, anebo kdyz jiz pri umrti sveho muze byla invalidni. S plnym opravnenim dluzno na to poukazati, ze zeny podlehaji nemocem a invalidite mnohem snaze nezli muzi, nebot zeny jsou ve stari od 20 do 24 let nasledkem tehotenstvi a konani materskych povinnosti mnohem drive vydany nemocem, podlehaji mnohem vetsim porucham zdravi a proto potrebuji drive podpory. Vzhledem k teto skutecnosti mel byti vymeren duchod, skutecne ustanoveni vsak se rovna trestu pro ony zeny, ktere za nevyslovnych bolesti, utrap a nedostatku plnily povolani matky, kterez prece vseobecne ma byti svatym povolanim. Tazi se jen, kde pak zustava zde pece o matku a o dite? A prave stat by byl povinen vybudovati tuto peci, chce-li pestovati spravnou zalidnovaci politiku.

Prace zen stale roste. Bylo prokazano, ze cim tezsi, cim zdravi skodlivejsi jest povolani, tim vice vdanych zen jest tam zamestnano. A kdyz k tomu pristoupi ne-nebezpeci tehotenstvi, nuze, takova zena kona veru statu a spolecnosti tezke sluzby.

Chtela bych promluviti take nekolik slov o svobodne matce. Jak se ji to ztezuje, kteraz casto neznala zadnych rodicu, kteraz ponechana byla sobe same; ta musi teprve pracovati, az klesne. Ne mnohe z techto zen maji za sebou smutny osud zivota. Nelze popirati, ze ani 40% zen nedosahne vdovskeho duchodu.

Pan prof. dr Schonbaum rekl: tRodina delnikova neoctne se pri umrti otce v takove nouzi, jako rodina statniho nebo soukromeho urednika, nebot vdovy delniku maji z valne casti vlastni prijem ze sve zvlastni vydelecne cinnostiT. Tato slova musi si kazda pracujici zena dobre zapamatovati; pak bude miti pojem o tom, jak v tomto state vypada ceskoslovenska socialni politika. Z okolnosti, ze zena musi jiti do prace, vytlouka se kapital. Zeny, ktere na sebe vzaly mnohou ujmu, ktere s nesnazemi vychovali deti, ty prof. dr Schonbaum posila do prace.

Za duvod invalidity povazuji se nemoc, dusevni nebo telesne vady, kdyz nebyly privodeny zumyslne. Tazi se, ktera zena si zpusobi zumyslne poraneni, aby dosahla duchodu? Obdrzi duchod teprve tehdy, nemuze-li vydelati ani tretinu. To znamena, musi se driti tak dlouho, az upadne, a prece tato zena vychovala celou radu deti. Snad se namitne, ze deti jsou povinny vyzivovati matku. Ale nemusi deti samy casto zapasiti s nouzi a starostmi? I kdyz deti matce zajiste nedaji zahynouti, jest stat povinen o tyto zeny pecovati, ktere po cely svuj zivot tomuto statu a spolecnosti vytvorily statky.

Take uprava podpor pro deti v mnohem nevyhovuje. Tak maji nemanzelske deti jen tehdy narok na sirotci duchod, kdyz otcovstvi bylo za zivota otcova soudne uznano. Ale co bude s detmi, kde toho neni? Ty jsou vydany na pospas bide jiz od sveho mladi. Vtiskuje se jim znameni hanby, jak se tomu tak hezky rika v mestacke spolecnosti. My vsak myslime, ze stat je povinen uznati take dite nemanzelske matky a poskytovati mu podpory.

Vubec jsou duchody vymereny velice skoupe, a nemuze-li matka nebo pribuzni pomoci, bude za tezko s temito obnosy vystaciti. Jakozto hranice veku byl stanoven dokonany 65. rok. Byli bychom si prali a take jsme navrhovali, aby se prijal 60. rok veku, ponevadz prece mnozi delnici jiz v 60 letech jsou k praci neschopni.

Pri teto prilezitosti chtela bych promluviti jeste o nasledujicim a poukazati na to, ze by bylo velice na case co nejdrive odstraniti velike bezpravi, ktere trva ohledne na roven postaveni staropensistu a novopensistu, a provesti novou upravu. Tisice lidi ziji v nouzi a ocekavaji od kazdeho zasedani parlamentu, ze se vyhovi jejich zajiste spravedlivym pozadavkum.Ale zustava jen pri slibech. Vyzyvame vladu, aby konecne jednou temto ubohym pomohla, a aby co nejdrive podrobila nove uprave toto velike bezpravi, ktere zde trva.

Ke konci chtela bych rici toto: delnik tvori statky pro celou spolecnost, on sam zije v nouzi a starostech, stavi palace a bydli sam se svoji rodinou v bidne svetnici. Dela vsechno, sperky, odev, obuv, kdyz ale onemocni a stane se neduzivym a kdyz ho smrt odvola, pak bloudi casto jeho zena a jeho deti bez pomoci po svete. Starost o holy zivot ho casto znici a zene do zahuby. Po cely svuj zivot konal verne sluzby spolecnosti a vlasti, a jest tedy spravedlivym pozadavkem, aby vedel, ze jeho zena a jeho deti budou chraneny; nikoli aby jeho zena musila tak dlouho pracovati, az vice nemuze a skoro padne. Vedomim povinnosti a socialnim duchem prodchnuta vlada mela by chraniti zenu, kterou premaha prace v jejim povolani, v domacnosti a materstvi. A toho postradame v teto predloze. Bylo by si prati, aby vlada vsechny ty nedostatky, ktere jeste v predloze jsou obsazeny, zkoumala a aby se snazila je odstraniti, aby delnictvo ktere po cela desetileti ceka na starobni, vdovske a sirotci zaopatreni, konecne jednou obdrzelo skutecne pojisteni, nebot bylo by tim zbaveno velike starosti o budoucnost. (Potlesk na levici.)