Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 226. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 11 hodin 25 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Dolansky, dr Franke, Habrman, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na tyden p. sen. Lazovi a dr Prikrylovi, pro dnesni schuzi p. sen. Huclovi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu

Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1963) k vladnimu navrhu zakona o pojisteni zamestnancu pro pripad nemoci, invalidity a stari. Tisk 1989.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky p. sen. Jaros, za vybor rozpoctovy p. sen. Klecak.

Prosim pana sen. Jarose, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Jaros: Slavny senate! V teto budove byli jsme v poslednich letech svedky nekolika mimoradnych udalosti. Zde sestoupilo se prvni zastupitelstvo naroda, zde vitali jsme presidenta, kdyz se vratil ze sve velike zahranicni misse, zde odhlasovavali jsme ustavni zakony a dnes nebo zitra mame skonciti zde zaverecny akt rovnez velikeho dila, uzakoneni starobniho a invalidniho pojisteni pro delniky.

Veliky pritel delniku Robert Owen sleduje bidu delniku Velike Britanie v druhe polovici 18. stoleti a kritisuje verejny poradek, pravi: tTrida, ktera nejvice prispiva k blahobytu a stesti spolecnosti, ktera vytvari vsechno jeji bohatstvi, slovem trida delnicka, mela by miti blahobyt zajisteny. Lec plnych 100 let bylo potrebi, aby spolecnost lidska si uvedomila svou povinnost k delnictvu, aby plnila povinnost hospodare k pilnym vcelam.T

Boj za starobni a invalidni pojisteni trva bezmala tak dlouho, jako moderni delnicke hnuti. Abychom tento boj nalezite pochopili, je potrebi, abychom se vmyslili do psychologie cloveka, jehoz fysicke sily jsou naprosto vycerpany, ktery neni schopen ani pracovati, jehoz take nikdo k praci nechce. Krasne tento trpky udel delnika vystihuje nas veliky Neruda ve sve basni tPred fortnou milosrdnychT.

Volan delniku po zaopatreni ve stari vyznelo v pozadavek celeho naroda, a Narodni shromazdeni prijetim zakona stalo se vykonavatelem teto vule.

Zakon, ktery ma senat schvalit, je dukazem, ze nad stranickymi i politickymi rozdily je neco vyssiho, ze strany si svou povinnost k nejpocetnejsi tride v narode uvedomily a tim nejlepe zajistily budoucnost sveho naroda. Jednaly tak, jak pravi Rousseau v predmluve ke smlouve spolecenske: tKdybych byl zakonodarcem, nemaril bych cas vykladanim, co treba ciniti, nybrz udelal bych to.T

Dovedla-li snemovna prekonati vsechny obtize v nekolika mesicich a nam predlozila dilo, na kterem parlamenty velkych, bohatych statu pracuji leta, je to svedectvim, ze demokraticke principy, na nichz zbudovana je nase ustava, se osvedcily. Socialne-politicky vybor senatu zabyvaje se nekolik dni predlohou, vyslovil sve uznani vsem, kdoz na predloze pracovali. (Sen. Matuscak: Treba neco zmenit na tom zakone!).

Oddil matematicko - pojistny svou prehlednosti a dukladnosti dosel uznani nejvetsich autorit zahranicnich. Ma-li vsak predloha sve nedostatky, vezi priciny v politickem seskupeni vetsiny, ktera predlohu odhlasovala, ne vsak ve tvurcich, kteri pracovali na predloze odborne. Lec i kdyby nebylo techto vsech obtizi vnitropolitickych, a kdyby majorita snemovny byla z jedne strany, ani tehdy by nebylo mozno udelati predlohu idealni. I kdyz pripustime, ze demokraticky stat ma povinnost nesti v socialni politice prapor - a nas stat jej take nese -. jsou zde jeste nepsane, ale rozhodne platne zakony, ktere cini odvislym socialni pokrok jednoho statu od pokroku na poli socialni politiky ve statech druhych. Ze u nas je vyvinutejsi smysl pro reformy, nez vsude jinde, toho nejlepsim dukazem je nekolikere provadeni novel pri nemocenskem a urazovem pojisteni v poslednich peti letech, na nichz Rakousko po celych tricet let ani nehnulo.

Ale vedle techto veci nase republika za dobu sveho trvani ucinila takove mnozstvi usneseni a vydala tolik socialne-politickych zakonu, ze zadny stat v Evrope nemuze se s ni meriti. (Sen. Matuscak: Obnovila rakuske zakony znovu). Velmi snadno jest zakonem vice zatiziti vyrobu. To bychom dovedli, ale nemuzeme zakonem prinutiti prumyslnika, aby se od nas nevystehoval. Dukazy pro to mame z doby nedavne pri zavedeni davky z majetku, kdy valna cast prumyslniku, aby se ji vyhnula, prestehovala sve tovarny a sve stroje do statu jinych.

Ostatne zkusenosti pri vymahani dosavadnich davek pojistnych dokazuji, ze situace v dobe usnaseni se o tomto zakone neni tou nejlepsi. Konecne kazdy i vetsi zakon jest vysledkem moci stran, trid, hospodarskych a politickych pomeru jak domacich, tak i zahranicnich. Pres vsechny tyto svizele i nedostatky zakon ve svych zakladnich rysech neutrpel, a projevi-li se ucinky chyb v budoucnu, lze je snadno napraviti, aniz by kostrou zakona musilo byti hybano.

Zatizeni vyroby neni tak velike, uvazime-li, ze pojistne pro pripad nemoci bude ciniti 5% a ze jevi se zde uspora 200 milionu. Pri vypoctech pro starobni a invalidni pojisteni ma ciniti pojistne kolem 600 milionu Kc, po odecteni 200 milionu na nemocenskem usporenych asi 400 milionu. Delime-li to dvema, pripadne na zamestnavatele asi 200 milionu Kc, coz neni tak hrozna polozka, uvazime-li, ze vlada snizila v posledni dobe nektere dane, snizila tarify, kterazto sleva jest tak velika, ze zatizeni uplne vyvazi.

Snizeni pojistneho v nemocenskem pojisteni ovsem delnictvo ponese tezce. Absolutni karencni lhuta, za kterou nyni nema delnik dostavati podporu, ktera sice ve vsech druhych statech plati, ale prave protoze u nas neplatila a delnictvo si na ni zvyklo, tezko se vzije. Vyhodou je, ze nemocenske muze byti pri delsi nemoci stupnovano az do 90%. Ovsem podminkou je, aby fondy pojistovny byly dostatecne, aby pojistovna vyplaceti mohla zvysene podpory.

Aby dnesni generaci bylo mozno nesti mimoradne tezka bremena, ktera valka s sebou prinesla, volil tvurce matematicko-pojistne casti predlohy zvlastni zpusob, ktery dovoluje cast bremene dnesni generace prenaseti na generaci pristi. Timto rozvrhem docileno, ze na misto 226.77 Kc ve tride A, kterou by mela platiti generace dnesni, ktera vstupuje do pojisteni ve vetsim stari, bude platiti pouze 172.76 Kc. Za to vsak generace pristi, ktera bude vstupovati mezi ctrnactym a dvacatym rokem do pojisteni, na misto 154.29 Kc, ktere by mela platiti, bude platiti rovnez 172.76 Kc. Ve treti tride by dnesni generace mela platiti 410.34 Kc, ale bude platiti pouze 319 Kc, ale 319 Kc take bude musiti platiti pristi generace. To bylo udelano proto, ze se pocita s tim, ze pristi generace nebude tak zatizena bremeny valecnymi jako soucasne pokoleni a ze tudiz ma take povinnost nesti aspon v teto forme cast nakladu, ktere jsme my nesti musili a ktere jsme nezavinili.

Zakladni davka starobniho a invalidniho pojisteni, ktera cini 500 Kc, k niz prispiva stat rovnez 500 Kc, tvori duchod zakladni, ktery se zvysuje o jednu petinu zaplaceneho pojistneho a priplatku na dite o jednu desitinu, a vzrusta delkou pojisteni.

System pojisteni volen u nas z tech duvodu, ze statni renta, kdybychom zavedli statni zaopatreni, nezajistovala by nutne minimum a stat sam by neunesl povinnosti tohoto zaopatreni. Jiz v predeslych desitiletich mely nektere staty takove zaopatreni, byly to zejmena australske staty, Dansko, Anglie, byla to prechodne Francie, bylo to take dokonce Rusko, lec tato forma se neosvedcuje a vsechny staty od tohoto zaopatreni vraceji se k pojisteni.

Pojisteni toto se vztahuje pouze na nesamostatne vydelecne cinne. Druha osnova, ktera ma vejiti v zivot stejne s timto zakonem, bude zahrnovati samostatne vydelecne.

Myslenka spolecneho pojisteni vzala svuj puvod ve Vidni. Korberova predloha mela na mysli jenom pojisteni delniku, ale po zavedeni vseobecneho hlasovaciho prava usilim krestanskych socialu ve Vidni do osnovy, podane Beckem a pak Bienerthem, bylo vsunuto ustanoveni o spolecnem pojisteni delniku i samostatnych. K tomu vsak nedoslo, predloha pro ohromne obtize nemohla byti uzakonena. U nas upusteno od tohoto zpusobu, a vlada ve svych prohlasenich o zasadach pojisteni hned dala na jevo v r. 1919, ze se u nas bude provadeti pojisteni nesamostatne pracujicich zvlast a samostatne pracujicich, tedy zivnostniku a rolniku, take zvlaste.

Proc nebylo mozno pojisteni slouciti? Zajem delnika nese se k rente invalidni. Prumerne stari delnika jest nizsi, nez samostatne vydelecne cinnych. Delnik podleha spise invalidite, nezli samostatne vydelecny zivnostnik. Dlouhou zkusenosti z Nemecka i jinych statu jest prokazano, ze delnik v ohromne vetsine poziva renty invalidni, naproti tomu samostatne vydelecne cinny poziva vice renty starobni.

V Nemecku 4/5 delniku ma renty invalidni, 1/5 starobni. Pri pojisteni nesamostatnych ma velikou dulezitost lecebna pece. Zajem zada, aby byl zachovan zivitel rodine, aby nebylo predcasne sirotku, aby pojistovna sama nebyla zatezovana vyplacenim rent invalidnich. Samostatne vydelecny ma vetsi zajem na rente starobni. Odevzdava-li otec zemedelec synovi hospodarstvi, nechce zatezovati velkym vymenkem, otec odevzdava zivnost svemu synovi, ktery se ozenil, a rovnez mu nechce byti bremenem. I tu jevi se nutnost zavedeni pojisteni, ponevadz postaveni malovyrobce neni o nic lepsi a jiz to rika Kautsky v erfurtskem programu, ze nekteri tito malovyrobci jsou vetsimi proletari nezli delnictvo samo.

Pokud jde o rozsah pojisteni, vsichni, kdoz podlehaji nemocenskemu pojisteni, maji podlehati pojisteni invalidnimu a starobnimu. Okruh pojistencu je tedy temer stejny a proto § 1 tohoto zakona jest temer shodny s § 1 nemocenskeho zakona dosavadniho. Z tohoto pojisteni se vylucuji jen statni nebo verejni zamestnanci, vsichni ti, kterym smlouvou nebo zaopatrenim jest zarucena aspon takova davka po dobu trvani jednoho roku, jakou zarucuje toto pojisteni. Ale i pro tyto pojistence musi byti a bude zavedeno pojisteni nemocenske, ovsem nebude miti charakteru nemocenskeho pojisteni delniku, bude to vice mene lecebna pece. Predloha jest jiz v senatnim vyboru, a nebyla-li projednana, bylo to hlavne z toho duvodu, ponevadz jsme cekali na konecny vysledek zde, abychom mohli pochopitelne upraviti davky tohoto pojisteni shodne, abychom meli take propocty a abychom vedeli, jak veliky musi byti prispevek pro toto pojisteni. Dnes je to vsak zde a nic nestoji v ceste, aby jeste pred Novym rokem toto pojisteni mohlo vejiti v zivot.

Velkou dulezitost v pojisteni ma otazka organisacni. Na ucelnem a stastnem rozreseni jest zavisly vyvoj pojisteni vubec. Jednotna organisace zarucuje laci, dokonalou lecebnou peci, snadnou evidenci, odstranuje zbytecne vedeni dvoj- az trojnasobne. Na toto poukazovalo delnictvo celych 35 roku. Ze nebylo mozno prenesti se pres toto uskali, je v prve rade vinen system, vneseny do pojisteni pred 35 lety snemovnou rakouskou. Tehdy jsme meli pojisteni v okresnich pokladnach, zavodnich a spolkovych, v registrovanych spolkovych, spolecenstevnich a bratrskych pokladnach, a u nas nyni jeste prisly zemedelske pokladny. Tedy osm typu pokladen. Je pochopitelno, kdyz pres tri desetileti tento zpusob pojisteni trva, ze se namnoze vzil, ze jsou zde vrstvy, tridy a organisace, ktere lpeji na nem, ze dal podnet k takovemu sobectvi a kastovnictvi, ze dnes to dela obtize, ma-li byti razem odstranen.

Nase snemovna neprovedla uplne soustredeni pojisteni. Ona odstranila mensi telesa, o nichz se predpoklada, ze nemohou se stati nositeli pojisteni, ale ponechala, stanovic pocet clenu u spolecenstev na 4000, u urednickych pokladen na 2000, vsechny tyto pokladny jako nositele tohoto pojisteni. Ona neprovedla take slouceni urazoveho pojisteni, pensijniho pojisteni uredniku pro pripad stari a neprovedla take slouceni bratrskych pokladen, pro ktere byl teprve v roku 1922 sdelavan zvlastni zakon o nemocenskem a starobnim pojisteni horniku.

Pojisteni, ma-li byt ucelne, musi byti zalozeno na vzajemnosti a vyrovnavani risik.Je tezko nutiti uredniky, aby se teto vyssi zasade podridili, kdyz mame take delniky, kteri teto zasade podriditi se nechteji, a kdyz treba hornici trvaji na svem pojisteni s oduvodnenim, ze ono zajistuje jim vice, nez by jim davala tato predloha. Pouze nemocenske, starobni a invalidni pojisteni bylo spojeno organisacne.

Nutny radikalni rez vsak, jak jsem rekl, nebyl proveden. Kdo to odnasi? Je pochopitelno, ze v prvni rade pojistenci. Mohl bych uvesti sta prikladu o pojisteni u maleho telesa, u nejake male spolecenstevni pokladny a jaky je rozdil byti pojisten u velke pokladny, ktera vlastni reservni fondy. Mohl bych podati dukazy, ze delnik u spolecenstevni pokladny nebyl poslan do sanatoria jedine proto, ze pokladna ta nevladla reservnim fondem a ze byl odsouzen leciti svou vaznou chorobu jen doma. Zrovna tak muze urednicka pokladna nadlepsovati svym clenum, ponevadz jeji pojistenci nepodlehaji nemocem tak snadno, jako pojistenci pokladen, ktere maji za cleny delniky, ony mohou nadlepsovati, mohou v prispevcich delati snad vyhody, ale to vsechno se miji ucelem, ke kteremu pojistovani bylo zavedeno. Organisace pojisteni nemuze nas tedy uplne uspokojiti. Idealem by bylo, kdyby tu byl jediny nositel, ktery poctem clenu i bohatymi fondy nalezite byl by pripraven pro ty velike ukoly, ktere ho ocekavaji. Avsak je otazkou, zdali pro to mela byti osnova zabita, zdali ceho nelze dociliti najednou, nemame provadeti po etapach. Sledujme jen zakonodarnou praci poslednich 6 ti let! Vidime, ze mnoho a mnoho veci, ktere nebylo mozno prosaditi v prvem roce, hrave se prekonavalo v tretim nebo patem roce. Verim, ze pojistenci vsech techto ruznych teles prijdou jednou k tomu vyssimu poznani, ze ucelno v prve rade pro ne samotne jest, aby tu meli pojisteni jednotne. Pokud tedy muzeme mluviti o jednote, byla docilena pri pojisteni nemocenskem, starobnim a invalidnim.

Ze toto sjednoceni prinese pojistencum ohromny prospech, nelze prezirati, ze zjednodusi se administrativa, ze se uspori miliony na spravnich nakladech, o tom netreba pochybovati. Ustredni socialni pojistovna bude nositelem pojisteni vubec. Byly zde cineny namitky proti tuhe centralisaci. Avsak v pojisteni centralisace je nutna.

Centralisace vsak neni nebezpecna tehdy, je-li volebni pravo zalozeno na pomernosti. I pri te nejtuzsi centralisaci ma kazdy stav, kazda narodni slozka moznost, brati podil na sprave, a tim take toho nebezpeci centralisace nemusi se obavati. (Sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Budou-li vsichni voleni, ale 16 jich nebude voleno, nybrz jmenovano!) Ale jiste, i kdyz tech 16 neni voleno, vlada bude miti zajem, aby zbytecne ve vecech ciste socialniho razu (Sen. dr Hilgenreiner: Uvidime!) narodnostni otazka se nerozvijela. Ustredni socialni pojistovna napriste ma prevziti dozor, ktery dosud nalezel politickym uradum. Politicke urady zatizene svymi povinnostmi dnes jiz nejsou s to, obsahnouti cele pojisteni, a proto bylo spravne, jestlize vsechno toto pravo bylo preneseno na ustredni socialni pojistovnu a jestlize dozor politickeho uradu nad okresnimi pojistovnami byl omezen pouze na volby a dale na rozhodovani o pojistne prislusnosti.

Velmi tezce ponesou pojistenci, ze v pripade umrti duchodce jeho vdova nebude pozivat vdovske renty, neni-li sama invalidni. Pokud jde o siroty, zakon nas jde mnohem dal, nez zakony jinych statu, duchod sirotci ma u nas pravo brat dite manzelske, nemanzelske, adoptovane, schovanci i vnuci, ale prece jenom tezce ponese delnictvo, ze vdovy renty brat nebudou. Socialne-politicky vybor, jak jeste pozdeji ukazu, dal aspon vyraz prani, aby prakse pri vykladu tohoto ustanoveni byla pokud mozno liberalni. Duvodova zprava uvadi, ze az dosud zadny stat neodhodlal se - a jsou prece dnes mezi staty, ktere poskytuji starobni a invalidni pojisteni, staty bohate - k poskytovani renty vdovske, a ze kdyby to mel udelat nas stat, musilo by byti financni zatizeni nepomerne vetsi.

Bylo si stezovano jak ve vyboru ve snemovne poslanecke, tak i u nas na to, ze zakon prilisne zasahuje do autonomie pokladen. Nejenom tedy, ze dava velike pravo ustredni socialni pojistovne, dokonce pravo k jmenovani vrchnich uredniku techto pojistoven, ale ze i v jinem smeru nemaji pokladny - a nebudou miti ani pristi pojistovny - te volnosti, jakou mely drive. Nebezpecne by to bylo tenkrat, kdyby sbor, ktery vede ustredni pojistovnu, skladal se vyhradne z jmenovanych osob, ale ponevadz pokladny samy maji pravo vice nez z polovice voliti vybor ustredni socialni pojistovny, tedy rozhodovati budou vlastne pojistovny samy nad sebou. Neni zde tedy nebezpeci pro pokladnu, ktera plni spravne zakon, ze by mohla byti nejakym zpusobem sikanovana, naopak, daleko vice mohla byti sikanovana pokladna nyni, kdy rozhodoval mnohdy o ni urednik politickeho uradu, ktery byl proste odpoveden svemu predstavenemu.

Je sice pravda, ze osnova dava vetsi zastoupeni zamestnavatelum v dozorcim vyboru a ze dozorci vybor je nadan nepomerne vetsimi pravy, nez mely dozorci vybory dosavadni, ze muze na pr. svolat sam valnou hromadu, pakli se predstavenstvo zpecuje, a uznava-li sam, ze svolani takove valne hromady je nutnym, ze muze tedy vykonavat nepomerne vetsi pravo, ale toho neni treba se obavat.

Delnicke strany vzdycky prohlasovaly, ze se nechteji braniti dozoru nad pojistovnami, ze vsak maji jenom to prani, aby o davkach, ktere ma dostati pojistenec, rozhodoval pojistenec sam, resp. jeho zastupce, ktereho si zvolil. Tomu dala osnova sankci, davajic predstavenstvu 4/5 pojistencum a jenom 1/5 zamestnavatelum, naproti tomu v dozorcim vyboru dava 4/5 zamestnavatelum a jenom 1/5 pojistencum. Tedy pokladna, ktera bude spravne plniti svoje povinnosti, nema se ceho obavati a i kdyby - i kdyby pravim - dopustil se dozorci vybor proti ni neceho, co podle jejiho soudu je nespravnym, ma to vzdycky moznost odvolanim zmariti, ale nejenom zmariti, ma take moznost ve valne hromade, byla-li dozorcim vyborem svolana, svoje jednani ospravedlniti a dokazati, ze dozorci vybor neni v pravu, nybrz ze v pravu je predstavenstvo.

Jak jsem pravil, volebni pravo do techto instituci je totez, jake mame pro volby do vsech nasich verejnych, zakonodarnych i samospravnych sboru, totiz na zaklade pomernosti. Volebni pravo vsak do ustredni instituce, pojistovny ustredni, nebude se vykonavati primo jednotlivymi pojistenci, nybrz toto pravo bude se vykonavati prostrednictvim.predstavenstev. Kdyby melo kazde 4 roky voliti 3 miliony volicu, znamenalo by, ze bychom z voleb temer nevychazeli, ponevadz bychom vedle voleb do obci, zup atd. meli zase jeste jedny volby. Za druhe, po volbach se jiz ukaze, jakou bude miti ta ktera strana posici v te nebo one pojistovne a predstavenstvo Ustredni pojistovny, bude zase vypadat tak, jak vypadaji v celku vsechna ta predstavenstva tech okresnich nebo druhych pojistoven. Zde tedy neni nebezpeci a je to jenom, abych tak rekl, zjednodusenim, ze se neprivadi cely ten aparat s tremi miliony volicu do pohybu a ze se volby provadeji jenom prostrednictvim predstavenstev. Puvodni vladni osnova mela na mysli, aby zamestnavatele i delnici byli zastoupeni stejnym poctem v tom centralnim vyboru ustredni socialni pojistovny, kdezto vybor poslanecke snemovny zmenil to potud, ze dal kazdemu stavu po dvanacti a pocet vladou jmenovanych z dvaceti zredukoval na sestnact.

Zakon, pokud jde o starobni a invalidni pojisteni, stanovi cekaci lhutu triletou, tedy 150 prispevku musi miti zaplaceno kazdy, aby mel narok na rentu. Zakon vsak umoznuje, pakli pojistenec vystoupil na cas ze zamestnani a hodla se po case do neho vratiti, aby si mohl clenstvi udrzeti placenim uznavaciho poplatku rocne 10 Kc.

Horsi vec je ovsem, pokud jde o otazku, kdy nastava pojisteni pro pripad stari a invalidity. Dosavadni zakon o nemocenskem a urazovem pojisteni pravi, ze pojisteni nastava tehdy, kdyz zamestnanec vstoupil do zamestnani, bez ohledu byl-li prihlasen, a ze tedy pokladna nebo urazova pojistovna je povinna poskytnouti podporu, duchod, aniz ma jistotu, ze naklady ucinene na toho clena, budou ji zaplaceny. Tedy ze zakona stava se kazdy pojistenec clenem pokladny, aniz byly trebas prispevky za nej zaplaceny.

Jina vec je pri pojisteni starobnim a invalidnim. Zde zakon cini odvislym pocatek pojisteni od doby skutecne prihlasky. Pojisteni nemocenske je kratkodobe a proto, i kdyz vyplaci snad pokladna podporu plnych 52 tydnu a v nejvyssi sazbe a i kdyz to dela naklad 10.000 a lekarska pomoc trebas 11-12 tisic, neni to prece jenom obnos tak veliky, aby zejmena velike pojistovaci ustavy ohrozil, i kdyz to pojistovna od zamestnavatele, ktery neprihlasil, trebas nedostane, kdyz zemrel, ujel atd.

Pojisteni starobni a invalidni je naproti tomu dlouhodobe. Kdyby pojistovna mela bez ohledu na to, byl-li vcas prihlasen nebo byl-li prihlasen vubec, poskytovati davky, znamenalo by to jeji velika zatizeni, ale ona by tezko take zjistovala, na jakou mzdu byl pred 20, 15, 10 lety tento pojistenec zamestnan, ponevadz zatim vymenil trebas 50 zamestnavatelu. Plati to zejmena o sezonnich odborech. Ona by tezko take dluzne prispevky vymahala, mnohdy by je vubec nevymohla a musila by tedy naklady nesti ze svych prostredku. Ale ponevadz by je musila nesti sama a ponevadz by se jiste na to hresilo, a techto neprihlasenych by bylo stale vice a vice, musily by byti renty snizovany na ukor pojistencu, za nez radne byly prispevky placeny a kteri byli radne prihlaseni. Je to tedy sice tvrde ustanoveni, ktere rika, ze pojisteni nastava tenkrate, az byla ucinena prihlaska, ale duvody zavazne nas presvedcuji, ze neni mozno uznati pojisteni od doby, kdy zamestnanec do zamestnani vstoupil, nebyl-li prispevek za nej zaplacen. Tedy zde jiste naznacuje zakonodarce, ze nejenom zamestnavatel je povinen pojistence prihlasiti, ale ze take pojistenec je povinen se o sebe starati, je-li skutecne prihlasen k pojisteni. Uvazime-li, ze je to na prospech pojistencu, ze to chrani vlastne jejich renty, nemuzeme neuznati spravnost tohoto ustanoveni.

Pokud jde o system trid, zavadi osnova pouze tridy ctyri: a zase si bylo stezovano, ze trid ma byti vice, aby pojistenec snadno mohl pri eventualnim zvyseni mzdy byti okamzite zarazen do tridy, do ktere pravne nalezi. Jaky cil tanul na mysli tomu, kdo prave stanovil tento pocet trid na ctyri? Predevsim ten, ze u mnoha a mnoha delniku se mzda zmenou zamestnavatele meni, ale casto jen nepatrne, mnohdy o 20, 30, 40 hal. denne. Kdyby mel vzdycky byti hned zarazen do te nebo one tridy, zejmena v dobe letni, kdy jest zamestnano tisice a tisice sezonniho delnictva a kdyby tech trid bylo 10 nebo 15, vyzadovalo by takove neustale prerazovani zamestnancu z tridy do tridy ohromneho administracniho aparatu a melo by za nasledek enormni zvyseni spravnich nakladu. Tedy, aby toto vsechno bylo odstraneno, aby administrativa byla co nejjednodussi a take pokud mozno nejlacinejsi, stanoveny jsou pouze 4 tridy. Stanoveny jsou take proto, aby pojistenec snadnejsim zpusobem sam mohl si vypocisti, jaky je jeho narok po 4, 6, 8 atd. letech. Kdyby melo zde byti trid mnoho a kdyby kazdou chvili mel byti do jine zarazen, tezko clovek, ktery neni v poctech zbehly a zakona znaly, by si dovedl vypocitati, jaky je jeho spravny narok. Tyto duvody vedly tvurce, ze to udelal jednoduse, maje na mysli, aby radeji bylo vice venovano lecebne peci.

Lecebna pece tak, jak ji ma na mysli predloha, je vlastne tim nejpravejsim ucelem tohoto zakona, ne tedy renta invalidni, nebo starobni. Pozivani tech prichazi az na konec, kdyz se uz neda nic delati, ale hlavnim ucelem predlohy je zajistiti, zachraniti cloveka, vratit ho produktivni praci, vratiti ho rodine, zachovati rodny krb, umozniti vychovu deti, nez dospeji. Predloha, majic toto na mysli, naznacuje, co vsechno ma se delati. Jest tu nejprve zaloha statu 100 milionu na stavby sanatorii. Verim, ze za 100 milionu by se dnes snad nepostavilo mnoho, uvazime-li, ze takove sanatorium, ma-li vyhovovati vsem podminkam, stoji 10 az 20 milionu, ale ta sanatoria take nebudeme staveti prekotne, zbytecne, najednou, a jakmile zakon vejde v zivot, zacnou se schazeti kapitaly, ktere zatim nebudou vyplaceny, vyjma prispevku pojistovnam na lecebnou peci clenu, u kterych je nebezpeci invalidity.

Tady bude miti moznost ustredni socialni pojistovna v kratke dobe, majic po ruce dostatecne prostredky, na lecebnou peci se vrhnouti. Na lecebnou peci ma prispivati podle zakona Ustredni pojistovna pojistovne okresni jiz tehdy, kdyz nektery clen je podezrely z invalidity. Naopak okresni pojistovna ma povinnost ukazati na takoveho clena ustredni socialni pojistovne a rici: Ja zde mam pripad podezrely, kde je treba uciniti vsechno, aby byl zachranen. Prispej mi na pomoc! Ustredni socialni pojistovna ma podle zakona prispeti na pomoc a ma polovickou eventuelne platiti naklady takoveho lecebneho ustavu. Lecebna pece tim, co jsem vyjmenoval, nema byti vycerpana, nybrz ustredni socialni pojistovna ma davati podnety, pracovati tiskem, propagandou ochranou pred nakazlivymi nemocemi a vsim, co smeruje k nalezite lecebne peci.

Vedle toho v zakone je vysloven princip, ze byl-li pojistenec clenem tohoto pojisteni a stane-li se clenem jineho pojisteni, premie, ktere za neho byly zaplaceny, mohou byti prevadeny, vstoupil-li do statni sluzby, statnim uradum, anebo naopak.

Konecny, zaverecny dil teto predlohy tvori pojistovaci soudnictvi. Toto pojistovaci soudnictvi znamena ohromny pokrok. Ono nejen bude davati pravo pojistenci, aby se mohl z nalezu rozhodciho soudu odvolati, ale uklada take, aby jako predseda tohoto soudu fungoval pravnik, aby zde byla naprosta jistota, ze delnik sveho prava dojde, ponevadz rozhodovati o tom bude osoba prav znala.

Vedle rozhodcich soudu pokladen budou zde potom pojistovaci soudy jednak jako odvolaci instance soudu rozhodcich a jednak jako instance, ktere rozhoduji o pripadech pojistnych ustredni socialni pojistovny. Z rozhodnuti techto soudu, v nichz sedi pravnici, lze se odvolati k vrchnimu pojistovacimu soudu, z jehoz nalezu jiz neni odvolani.

Byla take vyslovena obava, zdali pojistovna ustredni nebude stahovati prilis kapitaly a zdali tyto penize nebudou schazeti potom v hospodarskem zivote, ponevadz podle tabulek vzadu se vypocitava, kolik bude miti miliard za 10, za 15 za 30 a za 50 let. Cislice ty jsou tak obrovske, ze prevysuji nasi dnesni celorocni potrebu statni. A tu se mnozi domnivali, ze skutecne by to mohlo hospodarsky zivot v budoucnosti ne-li ohroziti, tedy podvazati. Ale tu je dluzno uvaziti, ze vidime ty cislice po 20 a 30 letech, ale nepocitame s tim, jaky bude hospodarsky zivot naseho statu a naroda po techto letech. Zapomina se na to, ze ukladanim techto penez neberou se tyto penize z obehu, nybrz naopak, ze jsou tu k disposici, aby jich v pripade potreby mohlo byti uzito. Jiz priklady pri provadeni zakona o stavebnim ruchu ukazovaly, ze nebyti reserv urazove pojistovny, nebyti reserv socialne pojistovacich ustavu soukromych osob, z daleka by se bylo nemohlo v tak velikem meritku staveti, jak se prave stavelo. To jest dukaz, ze penize tyto se v jine forme prave vraceji do hospodarskeho zivota, a ze je lepe, jsou-li ukladany, ponevadz kdyby nebyly ukladany, byly by snedeny a nemohlo by se po letech za ne delati, co s nimi bude mozno podnikati.

Socialne-politicky vybor zabyvaje se predlohou uznal, ze nelze provadeti ani nejmensi zmeny, ma-li se skutecne stati skutkem. Zrovna tak jako pri kazdem jinem zakone, objevi-li se nedostatek, je ho mozno potom sice opraviti, ale bylo by prohresenim na delnictvu a na pojistencich, kdyby s uzakonenim predlohy mely byti cineny prutahy.

Proto omezil se socialne-politicky vybor jenom na nektera ustanoveni a zadal, aby jasnejsi vyklad byl dan v provadecich narizenich, nebo aby praxe, pokud se zda, ze by byla prilis riznou, byla liberalnejsi.

Tak pri §u 68, ktery jedna o ochrane uredniku pojistoven, ze maji ochranu uredniku verejnych, zada socialne-politicky vybor, aby teto ochrane tesili se take pokladensti lekari a zada, aby zejmena v provadecich narizenich toto ustanoveni bylo zdurazneno.

Dale pri §u 98, ktery stanovi, ze onemocni-li clen jednou a toutez nemoci v 8 tydnech, je to pokracovanim choroby predesle, zada socialne-politicky vybor, aby nade vsi pochybnost prvni choroba byla zjistena, ponevadz se velmi casto stava, ze osetrujici lekar, stanovi diagnosu, ale po 4 tydnech se ukaze, ze je to neco jineho. Jestlize lekar opomene zmenu oznamiti, zustane mu oznacena choroba prvni, onemocni-li za nekolik tydnu opravdu na tuto chorobu, jaka byla stanovena pri prvni diagnose, prichazi o mnoho tydnu podpory - a je zkracen.

Pri §u 95 zada socialne-politicky vybor, aby pri vyplaceni pohrebneho, zejmena vzdalenejsim pribuznym, bylo zdurazneno, ze jenom na predlozeni zaplacenych uctu takove pohrebne se vyplaci, ponevadz mnohdy dostavali pohrebne lide, kteri nemeli vubec s pojistencem zadneho blizkeho pribuzenskeho svazku, ani tech penez nepotrebovali. Pojistovne mohly ty penize prospeti, kdezto takto byly mnohdy primo rozhazeny.

Dale pri §u 114, ktery stanovi duchod vdove, ktera je invalidni, zada socialne-politicky vybor, aby vedle fysicke jeji schopnosti, ke ktere se prihlizi, byl vzat take zretel i na jeji dusevni stav. Jsou vdovy, ktere dovedou snaseti to bremeno, ktere na ne dolehlo umrtim muze, ktere maji silnou povahu, jsou trochu muzatkami a dovedou se i o cetnou rodinu starati, ale jsou zase vdovy, jejichz duse umrtim manzela je zlomena, nebo vdovy, ktere sice zdanlive jsou zdrave, ale pro vysoke stari nemohou pracovati. V techto pripadech zada socialne-politicky vybor postup pokud mozna nejliberalnejsi.

Opomenul jsem se zminiti, ze urazove pojisteni bylo vynato a ponechano jako samostatne. Pojisteni pro pripad urazu je sice neco odlisneho od nemocenskeho a starobniho, ale jsou zde zase prece jenom duvody daleko padnejsiho razu, ktere dokazuji, ze jednotne pojisteni zase by znamenalo nejen velikou usporu na spravnich nakladech, ale co hlavniho, umoznovalo by kontrolu cele instituce pojistovaci najednou. Tedy zadame nejen unifikaci urazoveho pojisteni, zadame nejen splynuti tohoto pojisteni s dosavadnim, ale socialne-politicky vybor zada take, aby naklady pojisteni urazoveho na priste urazovny, nedojde-li jeste k slouceni, nesly si samy. Nemocenska pojistovna, ktera podporuje urazem stizeneho, je povinna poskytnouti u nas 4 tydny, na Slovensku 10 tydnu nemocnemu podporu. Teprve po teto lhute nastava povinnost urazovny, ale jen do vyse naroku dotycneho. Dokud byly nizke podpory, nedoplacely pokladny a kdyz, tak v ridkych pripadech. Dnes kazdy druhy pripad cini ve vydani pojistovny vice, nez ona od urazovny dostane. Dokud mely pojistovny prispevek 6. 6, tak to snasely, treba proti tomu protestovaly. Nyni byl prispevek snizen na 5, urazova pojistovna vsak snizuje prispevky clenu urazovny; snizila prispevky v r. 1921 o 22 milionu, v r. 1922 o 39 milionu, tedy urazove pojistovny nevybiraji dnes ani 5% prirazek k zvysenym drahotnim prirazkam k duchodum, rikaji, ze se svymi prijmy staci. Jsou-li v takove financni situaci, necht si nesou naklady pojisteni kazde ty pojistovny samy. V tom smeru zada socialne-politicky vybor, aby zejmena v ministerstvu socialni pece bylo pamatovano na unifikaci a reformu.

K §u 258, ktery dava pravo dozoru ministerstvu socialni pece nad zarizenimi, ktera maji za ucel podporovati zamestnance pro pripad nemoci, stari a invalidity, zada vybor, aby to zasahovani do internich zalezitosti nebylo tak prilis rizne. Pripominam ovsem, ze toto pravo musi byti priznano nove instituci a ministerstvu atd., ponevadz, stanovi-li zakon, ze na invalidni nebo starobni duchod ma jen ten pravo, kdo nema vedle toho prijem nad 6.000, nebo ze muze mu duchod do urcite takove vyse byti teprve doplacen, je pochopitelno, ze musi miti pravo ta instituce, nebo to ministerstvo, nahlizeti do takovych zarizeni jednotlivych zavodu, ktere nadlepsuji. Verim, kdyz dnes bude zavedeno starobni a invalidni pojisteni, ze nebudou zavody, ktere toto zarizeni maji, tak pocetne, nebo ze nebudou ze svych valnych hromad, ze svych reserv, ze svych zisku poskytovati takove davky, jake poskytovaly dosud na starobni a invalidni pojisteni, ale prece jen zde budou stale jeste zamestnavatele, kteri vedle toho invalidniho duchodu budou chtiti necim nadlepsovat. Proto se zada, aby se to tak prisne neposuzovalo.

Dale zadano socialne-politickym vyborem, aby urychlene pracovano bylo na zakone o pojisteni samostatnych, by mohlo co nejdrive oboji pojisteni tak, jak stanovi § 285 a 287, byti vydano.

Dale socialne-politicky vybor zabyvaje se usnesenim rozpoctoveho vyboru poslanecke snemovny schvalil toto ustanoveni, ktere ma za ucel poskytnouti vetsi ingerenci ministerstvu financi nad spravou fondu. Rovnez tak vybor prijal resoluci obou techto vyboru, ktera jedna o urazovem pojisteni.

Velecteni panove! Socialne-politicky vybor u vedomi, ze dilo, ktere se predklada plenu dnesniho dne, jest tak ohromneho rozsahu a bude se dotykati tisicu a tisicu rodin, ktere cekaji na toto zaopatreni ve stari nebo invalidite, zada, aby senat prijal toto dilo a tim korunoval praci poslanecke snemovny, ktera timto dilem jiste si postavila pomnik nejlepsi. (Vyborne! Potlesk.)

Nahoru  Dalsi