Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 224. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 14 hodin 30 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Vlcek dr Reyl.

110 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, dr Hodza, dr Markovic; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupce dr Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou dodatecne pro vcerejsi schuze a pro dnesni p. sen. Bodnarovi, pro dnesni schuzi p. sen. Ackermannovi.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1976. Zprava imunitniho vyboru o zadosti soudni stolice v Hustu za udeleni souhlasu k stihani sen. Chlumeckeho pro precin urazky Narodniho shromazdeni (c. 9802/1924 preds.).

Tisk 1977. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Sluknove za udeleni souhlasu k trestnimu stihani sen. Reyzla pro prestupek proti bezpecnosti cti (cis. 9815/1924 preds.).

Tisk 1978. Zprava imunitniho vyboru o zadosti vrchniho statniho zastupitelstvi v Kosicich za udeleni souhlasu ku stihani sen. Matuscaka pro precin urazky na cti (cis. 9773/24 preds.).

Tisk 1979. Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu o vladnim navrhu zakona (tisk 1940 a 1952), kterym se doplnuje a castecne meni zakon ze dne 12. srpna 1921 cis. 313 Sb. z. a n., o obnove drobnych zemedelskych pachtu, doplneny a castecne zmeneny zakonem ze dne 13. cervence 1922 cis. 213 Sb. z. a n., (tisk 1968).

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem programu je:

Navrh, aby jednanim zkracenym podle §u 55 jedn. radu senatu projednano bylo usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu o vladnom navrhu zakona (tisk sen. 1940 a 1952), ktorym sa doplnuje a ciastocne meni zakon zo dna 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n., o obnove drobnych zemedelskych pachtov, doplneny a ciastocne zmeneny zakonom zo dna 13. cervenca 1922, cis. 213 Sb. z. a n., (tisk posl. snem. 4802 a 4884). Tisk 1968.

Jelikoz pusobnost dosavadniho zakona konci dnesnim dnem, je nezbytne potrebi, aby zalezitost tato projednana byla podle § 55 jedn. radu, a cinim tedy navrh, aby projednani tomuto priznana byla pilnost.

Konstatuji, ze senat je chopen se usnaseti.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Pilnost teto veci se priznava.

Prikrocime tedy k bodu dalsimu, jimz je:

Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1968) k usneseni senatu o vladnim navrhu zakona (tisk 1940 a 1952), kterym se doplnuje a castecne meni zakon ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n., o obnove drobnych zemedelskych pachtu, doplneny a castecne zmeneny zakonem ze dne 13. cervence 1922, cis. 213 Sb. z. a n. Tisk 1979.

Navrhuji, aby stanovena byla celkova doba k projednani teto veci na 21/2 hodiny a lhuta recnicka na 1/2 hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Zpravodajem je p. sen. Sablik. Prosim, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sablik: Vazeny senate! Doba valecna a povalecna, jako doba, ktera porusila nas hospodarsky zivot, vyzadala si take ruznych mimoradnych opatreni. Mezi tato ustanoveni patri take jista ustanoveni, ktera by chranila drobne pachtyre zemedelske pudy, jmenovite ty, jichz temer cela existence zavisela od tohoto pachtu, ponevadz nahlou vypovedi jejich existence by byla byvala ohrozena.

Prvne byla ochrana tato vyslovena zakonem ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n., kterym se poskytla drobnym zemedelskym pachtyrum, totiz tem, kteri nemeli vice nez 8 ha vlastni pudy i pachtovane pudy, ochrana v tom smyslu, ze, jestlize jim prosel pacht v druhe polovici roku 1921, mohli se domahati prodlouzeni tohoto pachtu na dalsi 3 roky, tedy do r. 1924. Zaroven stanovil tento zakon, ze propachtovatele, tedy majitele pozemku, mohli odporovat teto obnove, mohli se branit prodlouzenim pachtu v tom pripade, jestlize nemeli vice nez 15 ha vlastni pudy, nebo jestlize tu byly urcite okolnosti, za kterych mohli prevziti pozemek do vlastni spravy, na pr. kdyz rodice kteri meli pozemek spachtovany, zemreli a nebylo dospelych ditek. Jestlize tato okolnost nastala, mohl byti tento majetek vzat z pachtu a spravovan ve vlastni sprave.

Z vyhod odporovati tomuto prodlouzeni vyjmul zakon jen obce a jine pravnicke osoby, dale majetek zabrany a majetek v deskach zemskych zapsany.

Druhym zakonem, vydanym 13. cervence 1922, cis. 213 Sb. z. a n., prodluzovaly se drobne pachty, pokud koncily v roku 1922 a 1923 do r. 1924, tedy o rok, po pripade o dva roky. Zaroven tento zakon poskytl propachtovatelum sirsi moznost prevziti pozemky do vlastni spravy a upravil pachtovne zakonne. Drive zalezelo na dobrovolne dohode pachtyre s propachtovatelem a v pripade nedohody rozhodoval soud. Dale byla v tomto novem zakone presne ustanovena vyse pachtovneho a to podle prumerne ceny zita kazdorocne v mesicich srpnu, zari a rijnu podle zaznamu prazske bursy a to tak, ze pachtovne melo obnaseti z hektaru tolik, kolik obnasela cena zita v oblasti pastvinarske za 150 kg, v oblasti bramborarske za 180 kg, v oblasti obilni II. za 200 kg, v oblasti obilni I. za 250 kg a v oblasti reparske za 300 kg zita.

Temito dvema zakony byly prodlouzeny pachty do r. 1924, do roku letosniho, kterym veskere tyto pachty konci a vyprsi. Ponevadz vsak zde posud nejsou naprosto normalni pomery, a jsou jeste pripady, kde se jevila potreba ochranu tuto prodlouziti, prisla vlada nase k poznani, ze je nutno podat novy navrh zakona, kterym by se pachty tyto dale prodluzovaly. Proto podala vlada republiky senatu predlohu zakona, kterou senat projednaval a 4. cervence t. r. schvalil, s nekterymi ovsem zmenami. Timto zakonem senatem prijatym byl okruh zakona jaksi zuzen. Drobnym pachtyrum se zuzilo pravo na prodlouzeni pachtu, kdezto drive meli pravo na prodlouzeni pachtu ti propachtovatele, kteri nemeli vice nez 8 ha vlastni pudy, nebo pronajatych pozemku, timto novym zakonem chranili se pouze ti, kteri meli nejvyse 6 ha pozemku. Naproti tomu zase u propachtovatelu, majitelu pudy, rozsirila se vymera tak, ze mohli odporovat prodlouzeni pachtu ti majitele, kteri nemeli vice nez 20 ha vlastni pudy, kdezto podle drivejsiho zakona mohli odporovati i ti, kteri nemeli vice nez 25 ha vlastni pudy.

Dale bylo timto zakonem senatem prijatym ustanoveno, ze pravnicke osoby nevydelecne, nebo majetkove podstaty nevydelecne mohly prevziti dosud propachtovane pozemky do vlastni spravy, dalsi pronajem vsak byl omezen v zajmu dosavadnich pachtyru jako u osob fysickych. Tento vladni navrh senatem prijaty prisel do poslanecke snemovny. Tato jej znovu projednala a ucinila opet nektere zmeny a to v tom smyslu predevsim, aby ochrana drobnych pachtyru byla castecne omezena pouze na 2 roky, aby drobne pachty byly prodlouzeny pouze o dva roky, kdezto v senate bylo usneseno, aby byly prodlouzeny o tri roky.

Druha zmena: aby vyhod tohoto zakona byli ucastni nejen drobni pachtyri, jichz pacht byl obnoven podle zakonu, o nichz jsem se zminil, tedy podle zakona cis. 313/1921 a 213/1922 Sb. z. a n., nybrz aby byli vyhod tohoto zakona ucastni take drobni pachtyri vubec, jichz pacht konci roku 1924 a 1925. Zde jde totiz o to, ze temito zakony z r. 1921 a 1922 prodlouzily se pachty pouze tech, kteri na pr. v roce 1919 pozemky pronajali, kdezto ti, kteri pronajali v roce 1918 na 6 roku a jichz pacht tedy koncil jiz v roce 1924, by podle doslovneho zneni osnovy, jak byla senatem prijata, nemeli toho prava prodlouzeni. Tedy tu se to prodlouzeni rozsiruje nejen na ty pachtyre, jimz se ukoncil pacht v roce 1921, 1922 a 1923, nybrz i na ty, jimz konci teprve v roce 1924 a 1925.

Treti zmena proti usneseni senatu je ta, ze ma byti proti obnove pachtu chranen, nebo se mu muze braniti ten propachtovatel, ktery ma az do 25 ha pudy a na Podkarpatske Rusi do 15 ha, kdezto podle usneseni senatu meli to byti pouze ti, kteri meli do 20 ha pudy, tedy tu se zase ochrana propachtovatelu ponekud rozsiruje.

Za ctvrte poslanecka snemovna zmenila navrh v tom, aby i nevydelecnym pravnickym osobam a nevydelecnym podstatam majetkovym byla dana moznost odporovati obnove z titulu male vymery za stejnych podminek, jako osobam fysickym, kdezto usneseni senatu zjednalo paritu pouze pro pripad vzeti pazemku do vlastni spravy. V usneseni senatu nemluvilo se o techto nevydelecnych a pravnickych osobach a vymere. Pravnicka osoba mohla odporovati proti pachtu jen v tom pripade, kdyz prevzala pozemky do vlastni spravy, kdezto zde, i kdyz neprevezme pozemky do vlastni spravy, ale vymera nedosahuje 25 ha, poziva ochrany zakona.

Za pate konecne, aby nevydelecne pravnicke osoby a nevydelecne majetkove podstaty, ktere nemaji vice nez 25, resp. v Podkarpatske Rusi 15 ha, neprevezmou-li dosud pachtovany pozemek do vlastni spravy, byly povinny na dobu platnosti tohoto zakona pozemky dosud propachtovane propachtovati dobrovolnou verejnou drazbou.

Tedy to jsou mimo nektere male stylisticke opravy ty hlavni zmeny, ktere poslanecka snemovna na usneseni senatu provedla.

Narodohospodarsky vybor zabyval se ve vcerejsi sve schuzi temito zmenami a snad by byl se vsemi ani nevyslovil svuj souhlas, ponevadz vsak platnost zakona z roku 1922 konci prave dnesnim dnem, a neni po vsem tom, co tato osnova prodelala, nadeje, ze by dalsi jednani melo jiny vysledek, rozhodl se narodohospodarsky vybor v zajmu veci a vcasneho projednani tohoto zakona doporuciti senatu, aby prijal osnovu tak, jak byla projednana poslaneckou snemovnou a jak je vytistena v tisku 1968 senatu.

Rovnez resoluci, kterou poslanecka snemovna prijala v tomto zneni:

tVlada se vyzyva, aby pripravila osnovu zakona o pronajmu pozemku obecnich a fondovych, pri cemz budiz prihlizeno zvlaste k zajmum malych zemedelcuT usnesl se vybor narodohospodarsky doporuciti senatu k schvaleni. (Vyborne! Potlesk.)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo prvnimu recniku tprotiT, jimz je pan sen. Barth.

Sen. Barth (nemecky): Slavny senate! Jestlize drobni zemedelci a drobni pachtyri tento zakon o drobnych pachtech dodnes nepovazovali za zadny ochranny zakon pro sebe, nybrz za t. zv. zakon z nouze, toz musi kazdy uznaly clovek s nimi souhlasiti. Damy a panove! Dnes vi kazdy laik, ze zemedelska vyroba statku, ze produkce v zemedelstvi podleha zcela jinym predpokladum, nezli tomu jest v prumyslu a zivnostech. Take drobny zemedelec musi dnes svoji veskerou pozornost venovati tomu, aby pudu racionelne vykoristil, chce-li na propachtovane pude, ktera mu jest pridelena, nalezti svoji existenci. K tomu vsak jest potrebi dvou zakladnich podminek, totiz zmeny plodin a latek. Ale tazi se kazdeho: Jak muzeme od neho zadati, aby dnes tolik a tolik investoval, byt jen v hnojivu prirodnim anebo umelem, kdyz vubec nevi, zdali pristiho anebo prespristiho roku muze na teto pude sklizeti. Jak muzeme zadati, aby tento maly pachtyr kupoval drahe jetelove semeno a aby je zaseval, kdyz ani nevi, zda snad pristiho nebo druheho roku nekdo jiny bude za neho sklizeti urodu. Anebo vezmeme na priklad, ze v nekterem velkem chmelarskem uzemi prideli se takovemuto drobnemu pachtyri puda, kde snad jest dana moznost, aby se tam mohl pestovati chmel; ale on tak nemuze uciniti, a to z toho duvodu, ponevadz ve druhem roce muze ocekavati jen minimalni sklizen z t. zv. prvniho rezani. Nasledkem toho nemuze dostati vsem zakladnim podminkam a predpokladum, t. j. on musi, ponevadz tento zakon ma tak kratke trvani a podle teto osnovy jen dva roky zustane v platnosti, neustale ziti v pocitu nejistoty.

Vidime, ze tento zakon vykazuje celou radu zhorseni. Maji totiz nyni tito mali pachtyri miti nikoli vice 8 ha, nybrz jen 6 ha pudy, na druhe strane vsak zvysena byla vymera z 15 na 25 ha. Vidime tedy, ze tento zakon vykazuje znacne zhorseni a to proto, ponevadz, jak jsem jiz uvedl, nepripousti zadne z techto veci, jez tvori predpoklad pro to, aby tento drobny pachtyr nalezl existenci na sve hroude. Vime, ze by drobnym pachtyrum ani tehdy nebylo zcela pomozeno, i kdyby se trvani pachtu upravilo podle nasich navrhu. Ale bylo by to zlepsenim. Kdyby se jim ve skutecnosti melo pomoci, musilo by se trvani pachtu prodlouziti alespon na 10 az 12 let. Pak teprve by byla dana moznost, aby take tito drobni lide to, co do pudy investovali, kdyby ji chteli racionelne obdelavati, na druhe strane zase mohli sklizeti.

Predlozili jsme vam proto zase 3 navrhy, a to predevsim ke clanku 2 navrh smerujici k tomu, aby cislice 25 nahrazena byla cislici 15. Ve clanku 1., odst. 2., budiz po cislici 1924 vlozeno: 1925, 1926 a 1927. V temze odstavci budiz cislice 2 nahrazena cislici 4. Slova tkonci-li pacht v prubehu roku 1925T budtez skrtnuta. Ve clanku 1., bod 2., budiz na misto slov t6 haT dano t8 haT.

To jsou nase navrhy, ktere jsme vam predlozili. Nejsem zadnym optimistou, vim urcite, ze budou zamitnuty. Ale mame za to, kdyz se v poslednim okamziku prece jeste pokousime podati tyto navrhy, ze jsme alespon ukazali, ze mame dobrou vuli a ze jsme podnikli vse, abychom zjednali zlepseni tohoto zakona o drobnych pachtyrich. Vime, ze tito lide i nadale, take kdyby tento zakon mel byti zlepsen, za nejbidnejsich a nejubozejsich pomeru budou musit robotiti. Jsou dnes na tom hure nezli kazdy tovarni delnik, a dokonce hure nezli zemedelsky delnik, ponevadz musi mnohem dele pracovati. Musi se ve dne a v noci driti a namahati na svem malem statecku. Nemohou z neho vydobyti zadneho prospechu, ktery by jim prinesl nahradu za dlouhou pracovni dobu. To vime my vsichni, to bude take trvati dotud, pokud nebude jinych zarizeni, to prestane teprve tehdy, az take puda jakozto vyrobni prostredek prevedena bude ze soukromeho vlastnictvi do vlastnictvi spolecneho. (Souhlas nemeckych socialnich demokratu.)

Predseda: Slovo ma dale p. sen. Lisy.

Sen. Lisy: Slavny senate! O navrhu zakona o obnove drobnych zemedelskych pachtu jednal senat jiz ve sve schuzi v cervenci. V poslanecke snemovne podan byl jiz drive navrh, a to klubu ceskoslovenskych socialistu, o nemz vsak nemohlo byti jednano, ponevadz nebylo dosazeno dohody mezi koalovanymi stranami. V dusledku teto situace a uznavajic nutnost podobneho zakona predlozila sama vlada vlastni navrh zakona senatu proto, ze zasedani poslanecke snemovny bylo zatim jiz uzavreno. V senate byl vladni navrh jako vzdy svedomite projednan, a po dalsim jednani bylo dosazeno mezi stranami dohody, a navrh zakona s urcitymi zmenami byl schvalen.

Zakon, jak byl prijat senatem, mel jeste urcity vyznam pro malozemedelce-pachtyre. Poslanecka snemovna mohla tedy pri svem opetnem sejiti na pocatku zari usneseni senatu proste schvaliti a zakon mohl byti vcas vydan. Ale nestalo se tak. Proto dnes musime o teto velmi dulezite otazce opet jednati a nejsmutnejsi pri tom je, ze v posledni hodine, kdy konci platnost zakona, aby zachranena byla aspon castecne ochrana drobnych pachtyru, musila do usneseni poslanecke snemovny vlozena byti lhuta misto t30. zariT t31. rijnaT, jako prodlouzeni pusobnosti stareho puvodniho zakona. Je to zjev, ktery vyvolava zvlastni pozornost mezi malozemedelci-pachtyri, kteri do posledniho okamziku byli ponechani v nejistote, co s nimi bude. Senat neni za to odpoveden, ten vykonal sve povinnosti vcas.

Zpusob, jakym v tomto pripade bylo jednano, zasluhuje, aby bylo o nem mluveno. Myslim, ze je stejne zavazna dohoda ucinena v senate mezi jednotlivymi stranami, jako v poslanecke snemovne. O navrhu na prodlouzeni drobnych pachtu ujednana byla v senate dohoda a ve smyslu teto dohody byl navrh v senate schvalen. Prekvapilo proto, ze hned druheho dne objevilo se v nekterych listech tvrzeni, ze ten neb onen poslanec postara se o to, aby usneseni senatu poslaneckou snemovnou nebylo schvaleno. Pusobi to divnym dojmem, kdyz zastupci stran v senate se dohodnou na urcite veci a zastupci nekterych stran v poslanecke snemovne postavi se proti teto dohode. Takovy zpusob jednani nepridava ovsem cinnosti poslanecke snemovny a bohuzel ani senatu vaznosti. Protoze proti dohode v senate dosazene postavily se nektere z techto stran svymi poslanci, nebylo usneseni senatu o prodlouzeni drobnych pachtu poslaneckou snemovnou schvaleno a po dlouhem jednani ucineno usneseni, o nemz prave jedname.

Usneseni senatu o prodlouzeni drobnych pachtu nebylo vsestranne vyhovujici, bylo vysledkem kompromisu, avsak nutno konstatovati, ze bylo daleko lepsim, nez navrh zakona, na nemz se usnesla poslanecka snemovna, nehlede ani k tomu, ze bylo hodne neprijemnosti - nejen pro drobne pachtyre, ale i pro majitele pozemku - zpusobeno tim, ze jednani o zakonu trvalo prilis dlouho. V cele rade pripadu byly jiz pozemky jinym propachtovany, z cehoz nyni vyvine se jiste mnoho sporu, ktere nebudou ani pro majitele pozemku prijemny.

Zakon sam, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna, tezko lze nazvati ochranou drobnych pachtyru. Tim, ze zakon nevztahuje se na vydelecne osoby pravnicke - obce, fary, zadusi atd. - majici mene nez 25 ha pudy, bylo nekolik tisic drobnych pachtyru pripraveno o propachtovanou pudu. Ponevadz tato puda je u nich zakladem hospodarske existence. bude tim tato jejich existence silne ohrozena. Ustanoveni, ze takove osvobozene pravnicke osoby musi pudu propachtovati ve verejne drazbe, ktere se mohou zucastniti jen ti, kdoz maji mene nez 6 ha poli, je, myslim, velmi slabou odpomoci. Drobni pachtyri, zbaveni zakonne ochrany budou tim jen nuceni vydraziti pole, ponevadz pudy nezbytne potrebuji za kazdou cenu. Bude to ovsem pro ne znamenati snizeni jejich zivotni urovne. Za takovou ochranu se postizeni drobni pachtyri pekne podekuji tem stranam, pro jejichz odpor provedeny byly jiz v usneseni senatu tak pronikave zmeny v neprospech drobnych pachtyru.

Snizeni propustne hranice na 15 ha pro Podkarpatskou Rus je zcela malou vyhodou pro tamni drobne pachtyre. Totez melo by vsak platiti take pro Slovensko, abychom prave tim dokazali, ze na Slovensku chceme chraniti sve lidi zvysenou merou. Bohuzel, ani to se nestalo, ackoliv nas zastupce to zadal.

Mohlo by se namitati, ze snad potreba pachtovane pudy neni u drobnych pachtyru tak nalehava, ze dostavaji pridely pudy pri provadeni pozemkove reformy. Tito drobni lide venkovsti jsou prave pri dnesnim zpusobu provadeni pozemkove reformy zamitani. Dochazi nas na toto stranicke provadeni pozemkove reformy spousta stiznosti. V tisku jsou ty stiznosti rovnez uvadeny. Drobni lide, kteri nejsou prislusniky urcitych politickych stran, nedostavaji vubec pridelu, anebo jen nepatrny pridel. A jest nejvyssi cas, neni-li jiz pozde, aby provedena byla naprava, a v prve rade aby byla provedena reorganisace statniho pozemkoveho uradu.

Ucelnymi smenami zbytkovych statku za rolnicke usedlosti v mistech, kde zabrane pudy vubec neni, dalo by se hojne pudy ziskati pro drobne lidi. Bohuzel, ani podobne smeny se neprojednavaji. Je spravne, ze zbytkove statky prideluji se predevsim zamestnancum a jejich druzstvum. I pri tom vsak mohla by byti provadena ucelna smena, ponevadz o vsechny zbytkove statky nezadaji zamestnanci. Nutno miti na zreteli vzdy predevsim zajem tech drobnych venkovskych lidi, v nichz si stat pridelem pudy ziskava sve nejlepsi statni obcany, sve ochrance v nebezpeci.

Prospelo by proto jen veci, kdyby o pomerech statniho pozemkoveho uradu, zejmena pokud se tyce rozhodovani a propousteni ze zaboru, o pridelu zbytkovych statku, o dohodach apod. bylo jiz jednou receno otevrene slovo.

Neni mozno, aby nebylo stale znamo, kdo nese vlastne odpovednost. Jedni svaluji odpovednost na spravni vybor, tento, resp. jeho clenove zase na presidium nebo na urednictvo statniho pozemkoveho uradu. Pripada to tak, jako by ve statnim pozemkovem urade nerozhodoval nikdo, anebo vsichni - a nejkrasnejsi jest: odpovednost vsak, zda se, nechce nesti opravdu nikdo.

Zakon na prodlouzeni drobnych pachtu jest jednim z dusledku nespravneho provadeni pozemkove reformy. Kdyby pri teto obdrzeli drobni lide potrebny pridel pudy, kdyby se nebral zvlastni zretel na t. zv. tmale velkostatkyT, naopak, kdyby se provadel take § 14 zaboroveho zakona, nebylo by potrebi zajistovati propachtovanou pudu drobnym pachtyrum.

Kdyz jiz takove pomery jsou, ze tu je nutnost dalsiho zajisteni pudy drobnym pachtyrum, je treba skutecne takove opravdove zajisteni provesti.

Povazoval jsem za svou povinnost jmenem postizenych domkaru, malozemedelcu a drobnych pachtyru toto k projednavane otazce uvesti. Pres nedostatky, ktere projednavane usneseni poslanecke snemovny ma, ponevadz doba jiz tak pokrocila - puvodni zakon je terminovan 30. zarim a nastala by uplna volnost a jakakoliv ochrana by vubec pominula - nesnese tato otazka drobnych pachtu dalsich odkladu - a proto budeme hlasovati pro usneseni poslanecke snemovny. (Souhlas.)

Predseda: Slovo dale ma pan sen. Petrik.

Sen. Petrik: Slavny senate! Kdyz dne 19. cervna sla poslanecka snemovna na delsi dovolenou a kdyz se senat sesel 23. cervna, bylo nasi povinnost, zvlaste tech, kteri pracujeme ve hnuti drobnych zemedelcu, abychom se starali o to, aby zakon o ochrane drobnych pachtu byl letosniho roku vcas vydan. Hned prvni den bylo pusobeno k tomu, aby bud vysel vladni navrh zakona, nebo aby to byl navrh iniciativni, tedy navrh stran. K tomu vsemu byly ucineny pripravy a vlada pak liberalne slibila, ze predlozi sama vladni navrh zakona. Po ctyrdennim jednani, a reknu, dosti houzevnatem, podarilo se prosaditi zakon ktery zvysoval vymeru pro propachtovatele z 15 na 20 ha a ktery na druhe strane snizoval vymeru pro propachtovatele z 8 na 6 ha. Zakon nas ovsem prodluzoval pacht na 3 roky a byl tedy samozrejme vyhodnejsi, nez je zakon dnesniho dne predlozeny. Je pravda, ze v zakone nami usnesenem byly postaveny fary vyhodneji nez obce, okresy a zeme, tedy take spolecnosti nevydelecne, ze totiz obce a okresy byly povinny ponechati v dosavadnim pachtu pozemky, i kdyz nemely vymery pres 20 ha. kdezto fary i zadusi, tedy ty prave minene a nejmenovane v cl. II. spolecnosti nebo osoby pravnicke, byly opravneny vziti si pozemky z pachtu, jestlize jejich vymera nepresahovala 20 ha. Ucinili jsme tam ovsem opatreni, ze takove nevydelecne spolecnosti, ktere si mohou, nemaji-li vymeru 20 ha, pozemky vziti zpet, musi je obdelavati ve vlastni sprave, ze je nemohou nekomu vzit a jinemu propachtovati. Toto opatreni tam bylo ucineno.

Slavny senate! V dobe, kdy jsme tento zakon projednavali, nemyslil jsem si, ze u nas se projednava neco lehce. Myslil jsem si, ze takove veci, na kterych jsou vsechny strany zucastneny svym zajmem, projednavaji se tezce. Ale kdyz vidim predlozenou osnovu poslanecke snemovny, samozrejme musim prohlasiti, ze prece jen vzdy je zde smirlivejsi nalada pro projednavani urcitych veci, treba ze tezkych, nez je v poslanecke snemovne. Ve snemovne prohlasili zastupci dvou stran, narodne-demokraticke a lidove, ze ujednani senatu neni pro ne zavazne. Kdyz jsme upozornili, ze je to v koalici usneseno, ze jsou zde vsechny strany jako tam, ze toto usneseni je koalicni, prohlasili zastupci stran, ze pro ne usneseni to zavazne neni, ze musi byti opraveno, protoze ma ruzne zavady. Zavady byly v tom, ze jsme se usnesli na 20 ha, kdezto oni trvali na 30 ha, a dale mame usnesenu triletou dobu pachtovni, kdezto oni trvali na tom, ze muze byti dvouleta. Dale se zadalo, aby fary byly postaveny na roven osobam fysickym, tedy ze si mohou pozemky, kdyz je berou zpatky, pronajimati, komu chteji. Dale se namitalo, ze je tam nepatricny termin v zakone, totiz ze je tam ti proti vuli propachtovatele muze byti prodlouzenT. O tom jsme tu niceho nevedeli, to nam nikdo nerikal, to bychom zde byli opravili, ale nepredneslo se to v zadnem jednani, ktere jsme zde meli. Dale je tam tzemske deskyT misto tzemske knihyT. Ale jak vite, nasim referentem byl p. kolega Rohacek, ktery je ze Slovenska, a tam zadne tzemske deskyT nemaji. Proto tam dal tpozemkove knihyT.

My jsme prohlasili s nasi strany v poslanecke snemovne, ze na tom nezalezi, ze za ta slova tzemske desky a pozemkove knihyT chceme ty dusledky nesti, ponevadz z toho zadne nevyplynou, to ze opravovati neni potrebi.

To jsou pozadavky tech dvou stran, a protoze na ty pozadavky nechtelo byti pristoupeno, trvalo toto jednani v poslanecke snemovne az do 26. t. m. Zakon byl usnesen v posledni den zasedani pred prazdninami poslanecke snemovny a nam je sem ted predlozen.

Zmeny, ktere poslanecka snemovna ucinila, jsou tyto:

Vymer pro pronajimatele stanoven na 25 ha, tedy zvysen proti nasemu usneseni o 5 ha, na Podkarpatske Rusi zustalo 15 ha. Stary zakon mel 15 ha, ted take 15 ha, tedy take tam neni snizeno nic, proti nam ovsem snizeno o 5 ha.

Pravnicke osoby, treba spolecnosti nevydelecne, jsou postaveny vsechny naroven osobam fysickym, tedy fary, fundace, obce atd., jenom s tim rozdilem, ze kdyz si vezmou svoje pozemky nazpet, nemohou je ve vlastni sprave obdelavati, jak bylo u nas usneseno, nybrz museji je dati znovu do pachtu, a to verejnou drazbou, ke ktere maji pristup jen ti, kteri nemaji vice nez 6 ha, totiz ti, pro ktere je to opravneni, zadati o pacht nebo o obnovu pachtu. To je jedna z vyhod zakona, to je dobre promysleno, proti tomu by zde nikdo niceho nenamital. Ovsem zhorsen je pronajem na 2 roky. To je velika nevyhoda. Pozemky, jichz pacht je temito zakony prodlouzen, trpi nedostatecnym obhospodarovanim, nedostatecnym hnojivem, to jsou pozemky zchudle a museji byti zchudle, ponevadz 3lete hospodareni na pozemcich vubec neni mozno. Na venkove je zvykem hnojiti jednou za 3 roky. Kdyz mam najem na 3 roky, mohu pohnojiti tim prvnim rokem, druhym rokem nebo poslednim pohnojiti nemohu, ponevadz nevim, jak to dopadne. Pachtyri meli pravo neduverovati tomu, jak to dopadne. Videli jsme to na tezkem projednavani zakona. Neduverivci meli pravo byti neduverivymi. Zde se prodluzuji pachty, ktere konci letos, na 2 roky, a pachty, ktere budou konciti pristim rokem, na 1 rok. Prosim, slavny senate, to delaji lide, kteri rikaji o sobe, ze jsou vlastniky pozemku, ze jsou rolniky a ze te veci rozumeji! Kdo a jak tomu rozumi, to je otazka. Tedy vada velika je, ze se tu jedna o prodlouzeni na 2 roky a pak na 1 rok. Prihlasky pronajimatelu musi byti podany do 31. rijna, coz jinak neslo, ponevadz nas zakon senatem usneseny mel lhutu do 30. zari. Tedy na 1 mesic mame stav nezakonny.

Pachtyri, kterym pacht bude konciti pristim rokem, budou musiti svoji prihlasku o prodlouzeni pachtu podati do 31. cervence, coz je spravne, ponevadz soudy budou miti cas projednati, zda maji narok na prodlouzeni nebo ne. Kdyz se prihlasky podavaly do 30. zari a byl podan odpor proti prihlasce, trvalo to dlouho, nez mohl soud o tom vynesti rozhodnuti.

Jeden svetly bod v usneseni poslanecke snemovny jest ustanoveni o Podkarpatske Rusi. Toto ustanoveni je velmi vyhodne a spravne a melo platiti nejen pro Podkarpatskou Rus, nybrz i pro Slovensko, pro ktere by to ovsem bylo samozrejme, a melo to platiti pro cely stat.

Slavny senate! Vysoka vymera 25 ha pro pronajimatele bude miti za nasledek, ze obnova pachtu bude omezena jen na mizive mnozstvi tech, jimz pacht dochazi letos a pristim rokem. Statistika o tom bude, rekl bych, skoro zabavna. 90% pachtyru ztrati pachty. Z ceskeho zapadu mam jiz statistiku a vim, ze ve vetsine pripadu, kdy pachtyri jsou odkazani pouze na pachty, kde vlastnich pozemku nemaji - a takovych pripadu je cela rada - budou musiti odprodati dobytek, ktery dodnes chovaji. Komu se pacht vezme, ten musi ty dva kousky dobytka prodati, ponevadz jiny pozemek opatriti si nemuze, a bez pozemku nemuze nikdo dobytek miti. Ze to odprodani jednoho nebo dvou kusu krav znamena ohrozeni existence, o tom prece nebudeme mluviti, nebot to vedi i pani ze skol, ze krava je zivitelkou rodiny. Kdo je vinen tim, ze tento zakon byl tak zhorsen, ma to na svedomi. Neni to mozno jinak v politice rici, a neni vinou zrovna nasi strany, ze se veci tak dlouho protahovaly a ze jest takovy zakon predkladan.

Nasi strane je prece milejsi, i kdyby zachytila jeden pripad ze sta, nez zadny. Jsouc prinucena prijmouti tu vec, prijima ji.

Nas klub bude hlasovati pro prijeti teto osnovy zakona, a pokud jde o predlozenou velmi kratkou resoluci, bude hlasovati take pro ni, ale napred mozno rici, ze vlada na ni odpovi, ze je to vec iniciativy stran, aby se takova vec predlozila, jako to ucinila pred tremi lety, kdy jsme predlozili podobnou resoluci. (Pochvala.)

Predseda: Slovo ma pan sen. Prusa.

Sen. Prusa: Vazeny senate! Opet projednavame zakon o obnove drobnych pachtu. Projednava se jiz po nekolikate. Nedavno jsme o nem jednali, bylo to v posledni schuzi pred letnimi prazdninami. Spravne zde bylo receno, ze to bylo opatreni v poslednim okamziku, kdy se ho potrebovalo, ponevadz podle stareho zakona koncila lhuta pro zadosti o prodlouzeni pachtu dnesnim dnem. Bylo tu plno starosti aspon u tech, kteri pracuji mezi drobnymi zemedelci, a aby jejich existence byla zajistena.

Zakon byl u nas v senate prijat ve zhorsenem zneni proti puvodnimu. Ale pres vsecko to je videti, ze v koalici jsou prilis silne vlivy, ktere drobnym zemedelcum a vubec drobnym, hospodarsky slabym lidem nepreji a ktere dovedly prosaditi, ze i pri sejiti se poslanecke snemovny nedostal se tento zakon,na stoly poslanecke. Dale se o nem jednalo a kdyz konecne v posledni chvili doslo k jednani, bylo jeste mnoho zhorseno oproti puvodnimu zneni, usnesenemu u nas. V duvodove zprave uvadi se jako duvod, ktery vedl ke zhorseni tezkeho stavu drobnych zemedelcu, ze existencni podminky drobnych zemedelcu jsou pry ted lepsi, ponevadz pry pozemkovou reformou dostalo se velkemu poctu drobnych zemedelcu, dosud na pacht odkazanych, pridelu pudy.

Bylo zde jiz receno, jak vypada pridelovani pudy drobnym zemedelcum. Z nam to ze zkusenosti, z tech intervenci tyden co tyden se opakujicich u uradoven statniho pozemkoveho uradu. Kolik je tech uchazecu, kteri jsou vubec zamitani! Zpravidla jsou zamitani ti, kteri ziji jen z najmu. Jsou to vyhradne drobni zemedelci, kteri maji baracek, jednu nebo dve kravy a jejichz cela existence je zalozena na pronajatych 15, 18 az 20 korcich pudy. Chci to ukazati na jednom markantnim pripade. V posledni dobe jsem mel prilezitost intervenovati v zalezitosti jednoho malozemedelskeho druzstva. Toto druzstvo cita 125 rodin, z nichz po zrale uvaze, jen abychom vybrali ty, kteri odpovidaji duchu zakona o provadeni pozemkove reformy, vybrali jsme 18 rodin. Z techto 18 rodin bylo nahodou 6, ktere byly zamestnany na velkostatku. Tem tedy bylo z casti vyhoveno pridelem dvou az 2 a pul ha. Pro zbyvajicich 12 rodin v tomto druzstvu, z nichz kazda ma svuj barak, ktere dohromady vlastni 18 kusu hoveziho dobytka, jednoho kone, spolecny mlatici stroj s elektromotorem a pilu motorickou, maji vsechny podminky, a ktere maji pres 54 prislusniku rodiny, bylo prideleno 3.6 ha! Vsechny ty rodiny jsou odkazany na najem, ktery letosniho roku vyprsi a podle tohoto zakona nebudou jiz moci nabyti pudy. Jejich existence je pryc, ponevadz ze 3.6 ha nelze udrzeti 12 rodin. Jiste pani hospodari uznaji, ze je vylouceno, aby take inventar, ktery maji, mohl byti udrzen.

Duvod, ze provadenim pozemkove reformy se chrani potreby drobnych zemedelcu, nemuze byti bran za bernou minci. Chci upozorniti na to, ze vedle toho zhorsuje se cely stav veci tim, ze se prodluzuje najem jen na dva roky v tom pripade, jestlize konci pachtovni smlouva letosnim rokem. Kolik se namluvilo v narodohospodarskem vyboru a vsude, kde se o hospodarstvi jedna, ze tento stav je nestastny, ze by bylo potreba, aby se umoznilo vsem temto drobnym pachtyrum opravdu hospodariti. Snad nepoprete, panove, prodlouzi-li se najem o jeden az dva roky, ze to znamena obrovske narodohospodarske ztraty. Vzdyt zde nejde snad o strych anebo dva korce, nybrz o tisice ha v najmu jsoucich, a ponevadz nejsou hnojeny, nejsou radne obhospodarovany, ztraci se tim na vynosnosti pudy. S tim meli narodohospodari pocitati, ze takoveto ustanoveni je naprosto protichudne zajmu sameho statu. V dalsim zakone z r. 1925 to milostive zase povolite na jeden rok. Z toho je videti, ze pres vsechna krasna slova, pres vsechno krasne psani, zejmena v zemedelskych listech, nepocitate s temito drobnymi zemedelci, nybrz ze pocitate jen s hospodarsky silnymi, ackoli casto je to i v neprospech statniho celku.

Dalsi zhorseni a take vlivy tech hospodarsky silnych je videti v tom, ze celkova vymera zemedelskych pozemku, nalezajicich se v propachtovatelove vlastnictvi, se zvysuje proti nasemu usneseni v lete o 5 ha, proti puvodnimu zneni zakona o 10 ha. Kdo zna praksi na venkove, musi uznati ze timto zakonnym ustanovenim velke vetsine drobnych pachtyru bude odnata moznost znovu nabyvati pudy. V tomto pripade melo rozhodne zustati pri puvodnim zneni.

Nemohu souhlasiti ani s novym ustanovenim, tykajicim se pravnickych osob. Nevim, jak kdo na tuto vec hledi. Nechci mluviti o velkych obcich a okresich. Tyto vychazeji drobnym lidem vstric. Jde hlavne o zadusni pozemky, o fary. Mohu vam rici pripad z meho okresu. Ponevadz pan dekan vedel, ze zakon nevejde v platnost v dobe, ve ktere bylo treba, rozsiroval po obcich patricich k jeho fare vyhlasky psane vlastni rukou, ve kterych doslovne pise: tDnes odebiram pudu vsem tem, kteri nejsou v rimsko-katolicke cirkvi, a napriste take pudu dostane jen ten, kdo je v mem ovcinci.T Takovyto postup bude novou upravou zakona podobnym panum umoznen. Vedle toho jde o druhe ustanoveni, ze je treba pozemky propachtovati verejnou drazbou bez ohledu na prislusnost nabozenskou. Jsem presvedcen, ze takovy pan dekan nebude se timto ustanovenim riditi. Povazuji to za nemravne znasilnovani tech obcanu, kteri jsou sice jineho presvedceni, ale kteri s jeho moci v obci musi pocitati. Krome toho i pri verejne drazbe velmi casto pusobi vlivy postranni. Casto bere se ohled na vysoke postaveni osoby, ktera pozemky propachtovava, na pr. v tomto pripade je to pan dekan. V tom vidim nebezpeci noveho tohoto ustanoveni a domnivam se, ze mel zustat v platnosti zakon stary pres nektere jeho vady. Melo se hlavne odstraniti zkraceni doby pri prodluzovani pachtu. Zvlaste vy, pani kolegove, jako zemedelci, kteri z prakse zemedelstvi to dobre znate, meli jste rici, ze je absurdni neustale prodluzovati drobne pachty na tak kratke lhuty. Naopak s ohledem na hospodarskou krisi mezi drobnymi zemedelci mely se prodlouziti drobne pachty o takovou dobu, aby drobny zemedelec mohl na nich racionelni hospodarstvi provozovati.

Tvrdim, ze tento zakon je monstrum vseho toho, co nemelo byti, nechci-li uziti ostrejsiho slova. Je to zakon, ktery se prici vsem pojmum o rozumnem hospodareni na venkove, a nejmene se da o nem mluviti, ze by byl ochranou drobnych pastyru, drobnych zemedelcu.

Vedle toho, jak jsem se zminil o onom pripade pri provadeni pozemkove reformy, bych zadal, aby pani, kteri podporujete vladu, abyste jednou v pozemkovem urade s tim dukladne zatocili, ponevadz se to uz nemuze snesti. To jsou vasi kolegove, kteri v tom musi delati, soustavne vsichni narikaji na to, co se tam deje. Tedy prosim, aby to bylo vzato na vedomi a otevrene take rikam, ze s timto zakonem nesouhlasime a hlasovati pron nebudeme, ponevadz naprosto v nem nevidime ani to, co zde bylo receno, ze ze sto pripadu jednomu se pomuze. Neverime tomu.

Predseda: Zadam pana senatniho tajemnika, aby precetl pozmenovaci navrhy sen. Bartha a soudr.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

tNavrhy sen. Bartha, Friedricha a soudr. k c. t. 1968:

Ve clanku I., odst. 2. budtez po cislci t 1924T vsunuty cislice t1925, 1926 a 1927T. V temze odstavci budiz cislice t2T nahrazena cislici t4T.

Slovo tkonci-li v prubehu roku 1925T budtez skrtnuta.

Ve clanku I. bod 1. budtez na miste slov t6 haT dana slova t8 haT.

Ve clanku II. odst. 2 lit. a) budiz cislice t25T nahrazena cislici t15T.T

Predseda: Ma pan zpravodaj nejaky doslov?

Zpravodaj sen. Sablik: Vazeny senate! Jednotlivymi recniky k tomuto navrhu byla zde vyslovena ponejvice nespokojenost jednak se zmenami, ktere provedla poslanecka snemovna, jednak s celym zakonem. Ja, to plne chapu ponevadz prirozene snad zadny zakon nemuze uspokojiti vsechny strany a vsechna prani, a tim mene tento zakon, ktery, jak jsem jiz na zacatku rekl, byl vypomocnym zakonem pro ty mimoradne valecne a povalecne pomery, a prirozene tento zakon musi se postupne jaksi odstranovati nebo meniti, az se dostaneme do normalnich pomeru. Take vidime dnes, kdy delame treti zakon o prodlouzeni pachtu, ze kazdy z techto zakonu se priblizuje normalnim pomerum, totiz omezuje vazanost pachtu, omezuje pravo pachtyru na prodlouzeni a rozsiruje prava propachtovatelu na vzeti pudy do vlastni spravy.

Tak jako jsme i v ostatnich zpusobech statniho hospodarstvi, jako hospodareni obilim, moukou atd. presli a zakony, ktere byly nutnymi v dobe valecne a povalecne, se zrusily, tak i zde je potrebi zakon tento casove meniti, aby se prizpusobil pomerum. Pripomel jsem jiz ve svem referatu, ze velkym podkladem k tomu, ze je mozno ochranu drobnych najemcu omeziti, je to, ze ohromne tisice ha pudy drive panske presly do drzeni malych zemedelcu pridelem pudy.

Bylo zde ovsem vytykano, ze tento pridel nevyhovoval a nevyhovuje vsem potrebam. To je pravda, ponevadz nemame vsude te pudy, nemame vsude, v kazde obci dvur, ktery by se mohl rozdeliti, a kde je, mnohdy nestacil vsem prihlaskam a pozadavkum, ktere by mali zemedelci meli. Je prirozeno, ze mnozi musi byti odmitnuti. Neni zde na miste snad nejake podrobnejsi debatovani o cele cinnosti pozemkoveho uradu, ale pokud je mi znamo, ridi se, a musi se riditi pozemkovy urad predevsim podle zakonu, ktere zde byly usneseny, bere se ohled vzdy na male zemedelce, neni pravda, ze by takovi mali zemedelci, kteri maji, jak zde p. kol. Prusa rekl, jednu nebo dve kravky, kteri tedy maji moznost hospodariti na pude byli odmitani. Naopak vsude, kde puda jest, kde jest mozno pudu prideliti prave na takove male zemedelce, kteri maji nejaky svuj inventar, zivy nebo mrtvy, kteri tedy maji moznosti hospodariti, se v prve rade bere zretel a odmitaji se z naroku na pudu ti, kteri budto maji jine povolani, remeslne atd., nebo zkratka jeste jiny obor cinnosti, a kteri tedy nemaji zadneho prislusenstvi hospodarskeho, aby radne hospodariti mohli. Hledi se tedy k tomu, aby prave tito novi drzitele pudy meli podminky k dalsimu hospodareni.

Bylo tez zde receno, ze je to primo proti hospodarske zasade, ze se prodluzuji pachty na 1 nebo 2 roky. Prirozene, ze tento duvod uznavali jsme my take. V minule schuzi narodohospodarskeho vyhoru senatu jednalo se pri projednavani tohoto navrhu o teto veci velmi dukladne. Na jedne strane, prirozene ponevadz kazda z nasich stran zastupuje jaksi jine zajmy, a ty zajmy se zde stretaji. Zajmy majitelu te pudy jsou, aby pachty co nejdrive mohly pominouti, aby pudu mohli dostati do vlastni spravy, na druhe strane jsou zase zajmy pachtyru, takze se prirozene pri kazdem takovem navrhu a zakone musi konecne najiti nejake kompromisni reseni. A to zde take bylo v tom, kde na jedne strane se zadalo nebo navrhovalo okamzite zruseni tech pachtu, neprodluzovani toho zakona. na druhe strane se zadalo zase prodlouzeni na dalsi radu let, aby bylo umozneno radnejsi hospodareni. Prirozenym vysledkem potom byla lhuta, kterou jsme v senate usnesli, t. j. na 3 roky.

Nechci kritisovati, zdali usneseni poslanecke snemovny, zkratiti tu lhutu, bylo spravnejsi, ale nemuzeme dnes nic jineho nez se k tomu prikloniti, ponevadz nezbyva nic jineho, kdyz chceme tento zakon skutecne dostati vcas pod strechu.

Tim jsem chtel rici jen nekolik poznamek k namitkam, ktere byly ucineny.

Pokud se tyce podanych opravnych navrhu p. sen. Bartha, Friedricha a soudr., nemohu rovnez navrhnouti jejich prijeti, ponevadz by to znamenalo znemozneni provedeni tohoto zakona. Menilo by se tim usneseni poslanecke snemovny a tim by cely zakon vlastne byl zmaren. A kdyz mame umysl, a dobry umysl, tem drobnym pachtyrum skutecne zde prispeti, umozniti jim prodlouzeni pachtu, nezbyva nic jineho nez prijmouti navrh tak, jak poslanecka snemovna se na nem usnesla. Proto navrhuji opetne prijeti navrhu v nezmenenem zneni a zamitnuti opravnych navrhu p. sen. Bartha, Friedricha a soudr.

Nahoru  Dalsi