Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 222. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 18 hodin 15 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

93 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, Malypetr, dr Markovic; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupce dr Bartousek.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Lisemu, Babkovi a Slavikovi, pro dnesni a zitrejsi schuze p. sen. Zavoralovi.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1963. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4186) o pojisteni zamestnancu pro pripad nemoci, invalidity a stari (tisk 4795).

Tisk 1964. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4810) o povinnostech bankeru pri uschove cennych papiru (tisk 4830).

Tisk 1965. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4811), kterym se zrizuje tVseobecny fond peneznich ustavu v republice CeskoslovenskeT (tisk 4829).

Tisk 1966. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4813) o vkladnich knizkach (listech), akciovych bankach a o revisi bankovnich ustavu (tisk 4837).

Tisk 1967. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4814), jimz se vlada zmocnuje prevziti pohledavky vznikle z dodavek za doby valky (tisk 4827).

Tisk 1968. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske o vladnom navrhu zakona (tisk sen. 1940 a 1952), ktorym sa doplnuje a ciastocne meni zakon zo dna 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n., o obnove drobnych zemedelskych pachtov, doplneny a ciastocne zmeneny zakonom zo dna 13. cervenca 1922, cis. 213 Sb. z. a n., (tisk posl. snem. 4802 a 4884).

Tisk 1969. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4779), kterym se zmocnuje vlada republiky Ceskoslovenske prevziti statni zaruku za uver poskytnuty Ceskoslovenske plavebni akciove spolecnosti Labske v Praze (tisk 4832).

Tisk 1970. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zivnostenskeho zakona (tisk 4412) pre uzemie Slovenska a Podkarpatskej Rusi (tisk 4773).

Tisk 1971. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4816) o mimoradnych ulevach pri placeni primych dani (tisk 4828).

Tisk 1972. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4819), kterym se zrizuje Zvlastni fond pro zmirneni ztrat povstalych z povalecnych pomeru (tisk 4826).

Tisk 1973. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o navrhu zakona o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek (tisk 1961).

Tisk 1974. Navrh sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahajeni a provedeni nouzove akce pro rolniky volebniho kraje karlovarskeho a okresu Teple a Marianskych Lazni, kteri katastrofalni nepohodou byli poskozeni.

Zapisy o 218.-220. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 2., 3. a 4. cervence 1924.

Tesnopisecka z prava o 221. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 23. zari 1924.

Z cizich parlamentu rok 1924, rocnik V. cis. 7-9.

Zapis o 221. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladat zapis ten za spravny a da se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1962. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4815) o priroci k ochrane peneznich ustavu a jejich veritelu (tisk 4831).

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1974. Navrh sen. Spiese, Zulegera, Lipperta a soudr. na zahajeni a provedeni nouzove akce pro rolniky volebniho kraje karlovarskeho a okresu Teple a Marianskych Lazni, kteri katastrofalni nepohodou byli poskozeni.

Predseda: Navrhuji, aby o usneseni poslanecke snemovny c. t. 1962 podal vybor zpravu do sedmi dnu.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Bod

Druhe cteni zpravy I. ustavne-pravniho vyboru, II. branneho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny tisk 1796 o usneseni senatu stran usneseni poslanecke snemovny (tisk sen. 1470, 1517 a k cis. 1517) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1960.

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni sen. dr Prochazka, za vybor branny sen. Kousa, za vybor rozpoctovy sen. dr Prochazka.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Kousa: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak.

Konstatuji. ze senat je schopen se usnaseti.

Prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Prikrocime k hlasovani o resoluci sen. Linka, dr Hellera a soudr.

Ke slovu se prihlasil pan zpravodaj sen. dr Prochazka. Udeluji mu je.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Navrzena resoluce panu senatoru Linka a soudr. navazuje na drivejsi usneseni senatu ohledne osvobozeni od povinnosti platiti vojenskou taxu osob, jejichz rocni prijem neprevysuje 10.000 Kc. Na toto osvobozeni vsak nepristoupila poslanecka snemovna a take senat souhlasi s vyloucenim tohoto ustanoveni ze zakona, nebot prijeti ustanoveni toho - jak jiz drive bylo receno - melo by za nasledek neproveditelne dusledky, totiz odepisovani vojenske taxy za dobu od roku 1880, coz nijak nebylo zamysleno. Krome toho na Slovensku a na Podkarpatske Rusi neni zakladem vojenske taxy rocni prijem jen osob taxou povinnych, nybrz predepisuje se tam vojenska taxa jako prirazka v souhrnu vsech dani primych. Tudiz i v tomto smeru nebylo by proveditelno zminene ustanoveni.

Navrzena resoluce omezuje ovsem okruh osob, jimz ma byti odepsana vojenska taxa, na ty, jez vojenskou taxu jeste nezaplatily a jez budou zadati za odepsani taxy.

Pokud financni sprava z duvodu shora uvedenych bude vubec s to, provadeti resoluci, bude zajiste jen nemnoho pripadu navrzeneho odepsani vojenske taxy, nebot Ize predpokladati, ze vojenska taxa, predepsana do 1. ledna 1921, jest jiz zaplacena velkou vetsinou.

Take nema byti provadeni resoluce nejakou premii pro osoby liknave, jez dosud taxu nezaplatily.

Pres to vse doporucuji senatu prijeti resoluce, nebot prijetim jejim ma byti umozneno financni sprave, aby v pripadech zretele hodnych a v resoluci zahrnutych mohla vyhoveti zadostem osob za odepsani vojenske taxy a aby na zaklade prijate resoluce mohla provesti odepsani taxy.

Proto doporucuji senatu, aby resoluci prijal.

Predseda: Kdo s touto resoluci souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena resoluce se prijima.

Dalsim bodem je

Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu senatu zkracenym rizenim projednano bylo usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek. Tisk 1961.

Zajmy verejne a potreba konecneho reseni teto otazky vyhledavaji, aby vec tato projednana byla zkracenym jednanim, a proto navrhuji, aby byla ji priznana pilnost.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Na dennim poradu dale mame:

Zpravu rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1961) o vladnim navrhu zakona o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek. Tisk 1973.

Navrhuji, aby byla stanovena celkova doba projednani te veci na 61/2 hodiny a doba recnicka na 1/2 hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Zpravodajem je pan sen. dr Facek. Prosim pana sen. dr Facka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Facek: Slavny senate! Mluvi-li se pri pritomnem zakone o konecne uprave valecnych pujcek, neslusi tomu rozumeti tak, jako bychom upravu techto pujcek, ktera se stala zakonem z roku 1920 o IV. statni pujcce, povazovali za provisorni a jako by mela byti timto novym zakonem z korene zmenena.

Zejmena ten zakladni princip, na kterem spociva zakon o IV. statni pujcce, ze totiz sat uzna aspon castecne valecne dluhopisy jen tomu majiteli, ktery na jejich zaklade upise novou IV. statni pujcku a tim tedy osvedci svou ochotu ke statu, nemuze byti vubec menen, nebot na zaklade zakona o IV. statni pujcce byla jiz velika spousta novych upisu provedena a neni vubec mozno tyto upisy nove statni pujcky stornovati. Take po vsecku dobu, ktera mezi tim uplynula, bylo se strany vladni opetne prohlaseno, ze je vylouceno, aby tem, kteri nepouzili zakona o IV. statni pujcce a neupsali nove pujcky na zachranu svych valecnych dluhopisu, nekdy pozdeji bez splneni teto povinnosti byla priznana vetsi vyhoda, nez jake se domohli druzi majitele valecnych pujcek, kteri byli ochotni statu prinesti obeti novym upisem.

Zakon, o kterem podavam zpravu jmenem rozpoctoveho vyboru, proste vyplnuje mezeru, kterou zakon o IV. statni pujcce ponechal v §u 12. Tam totiz, treba jen neprimo, bylo naznaceno, ze urcitym skupinam majitelu valecnych pujcek bude umozneno zhodnoceni techto valecnych pujcek i bez dodatecneho noveho upisu. Byly to jednak osoby fysicke i pravnicke, ktere nejsou podrobeny davce z majetku - to jsou podle §u 43 zakona o davce z majetku zejmena stat, obce, zupy, okresy, jejich fondy, ustavy a podniky. Tam bylo receno: tpokud nejsou provozovany soukromohospodarskyT, ale pritomny zakon rozsiruje tento kruh osob prave pro tento ucel take na obecni podniky provozovane po soukromohospodarsku. Dale soukrome sporitelny, kdezto komunalni sporitelny jsou jiz mezi podniky obecnimi, dale verejnopravnimi ustavy socialniho pojisteni a stavovske korporace.

Druha skupina osob, kterym se melo dostati vyhody, byly osoby podrobene davce z majetku, ale s majetkem ne vyssim nez 25.000 Kc.

Novy zakon nyni temto skupinam majitelu valecnych upisu priznava moznost, aby predlozice sve valecne upisy, vymenili si je za nove statni dluhopisy, a to 3%ni a slosovatelne v 90 letech - ne v plne nominalni vysi, nybrz do 75% nominalni hodnoty valecnych pujcek.

Bylo prikazem zretele na statni finance, aby timto dobrodinim, ktereho stat, nejsa k tomu povinen, poskytuje urcite skupine svych prislusniku, nebyl prilis zatizen, a proto bylo nutno stanoviti jista obmezeni.

Jedno takove obmezeni bylo jiz stanoveno zakonem o IV. statni pujcce a nyni se z neho prejima, totiz obmezeni, ze vyhody se ma dostati jen tem, kteri nemeli majetku davce z majetku podrobeneho nad 25.000 Kc.

Novy zakon pripojuje jeste jinou hranici omezujici, totiz limituje mnozstvi valecnych upisu v ruce jednotlivce, ktere stat je ochoten uznati a odskodniti. Tato hranice stanovi se na 125.000 Kc. Tedy je tu jista sablona, pevna hranice ciselna, a prirozeno, ze kazda takova sablona je tvrda a postihne nepriznive toho, kdo svym majetkem prave tu hranici prekrocil. Ale to vezi v povaze kazde sablony a sablonovite reseni je tu nutne proto, aby administrativni vyrizeni cele veci bylo co mozna zjednoduseno. Kdybychom tu hranici stanovili libovolne, vyse, zase tu bude ten pripad, ze urciti jednotlivci budou tim nepriznive postizeni.

Je pochopitelno, ze toto reseni zase neuspokoji majitele valecnych dluhopisu. Ale tito majitele musi uvaziti, ze jsou jen jednim druhem valecnych poskozencu. Vedle ztraty z valecnych pujcek byly jine ztraty valecne a povalecne, ztraty casto krutejsi, a take nebylo mozno, aby stat vsechny tyto druhy valecnych skod nahrazoval. Jen nektere z nich uvolil se nahrazovati, a i to zpusobem neuplnym, nedostatecnym. Novy zakon prinasi tem majitelum, kteri budou na zaklade jeho odskodneni novymi upisy, aniz museji doplaceti, jeste nektere dalsi vyhody, zejmena tem, jichz majetek valecnych pujcek je zatizen zastavou. Jsou tu urcite predpisy, o kterych se podrobneji zminuje rozpoctovy vybor ve sve tistene zprave. Jdou castecne na vrub veritelu majitele dluhopisu a maji za ucel, aby hospodarska situace pro majitele dluhopisu byla ulehcena. Nejvyznacnejsi z techto predpisu je ten, ktery urcite osoby s mensim prijmem a mensim majetkem opravnuje, by odevzdanim nahradniho dluhopisu, ktery dostanou, svemu veriteli splatili plne svuj dluh, po pr. je veritel tech nejslabsich povinen, aby i vsechen narostly urok z lombardni zapujcky odepsal. To je na prospech dluzniku a ke skode veritelu, kterymi jsou po vetsine penezni ustavy, kterym se to zase nahrazuje v tomto zakone a v dalsim zakone o sanacnim fondu, ktery s timto zakonem tvori nedilny celek.

Novy zakon po ucinenych zkusenostech meni take nektere predpisy o IV. statni pujcce a sleduje i zde tendenci, by ulehcil nesnaze majitelu valecnych pujcek, kteri, aby sve dluhopisy valecne zachranili, upsali novou statni pujcku a pri tom se zadluzili.

(Mistopredseda Valousek prevzal predsednictvi.)

Jsou tam predpisy, kterymi ma tento lombardni uver majitelum pujcek byti ulehcen, a zejmena je pozoruhodno ustanoveni §u 26, podle ktereho stat casti vytezku IV. statni pujcky muze pouziti k tomu, by urcitym peneznim ustavum odevzdal vazane, mirne zurocitelne vklady, s tou podminkou, ze oni zase lombardnim dluznikum poskytnou jista ulehceni.

Treti podstatny kus zakona je jeho ustanoveni, ktere definitivne urcuje hodnotu valecnych dluhopisu, pro davku z majetku a zaroven pro vypocet, zdali majitel valecne pujcky ma vice nebo mene nezli 25.000 Kc majetku a podle toho je-li ucasten vyhod noveho zakona, anebo ma-li byti z nich vyloucen.

Hodnota valecnych pujcek jest zde stanovena na 30% jejich nominelni hodnoty. To je proti zakonu o IV. statni pujcce nepopiratelne zlepseni pro majitele valecnych pujcek a v tomto bodu ne sice vladni predloha, ale usneseni poslanecke snemovny uchylilo se od te zasady, ze na zakone o IV. statni pujcce nema byti dodatecne nic meneno.

Tim jsem strucne vycerpal obsah vladniho navrhu zakona, na kterem se poslanecka snemovna jiz usnesla, a navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby slavny senat dal svuj souhlas k tomuto zakonu. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Valousek (zvoni): Prerusuji jednani.

Sdeluji, ze do vyboru socialne-politickeho na misto p. sen. Hucla nastupuje p. sen. Slavik, na misto p. sen. Valouska p. sen. dr Reyl. Navrhuji, aby se pristi schuze konala za 5 minut po teto schuzi s timto

dennim poradem:

Rozdani doslych spisu a prikazani jich.

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.

Konec schuze v 18 hodin 35 minut.

Nahoru