Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 221. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 18 hodin 15 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

114 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr dr Markovic; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. dr Herbenovi a Jilkovi.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena 14 dnu p. sen. dr Spiegelovi, dvoumesicni dovolena p. sen. dr Schmidtovi, do konce listopadu p. sen. Dulovi, na 14 dni p. sen. dr Kovalikovi, do konce mesice zari p. sen. Kroiherovi, na dobu 14 dnu p. sen. Sabatovi, na dobu 4 nedel p. sen. Wallo.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1960 postou. Zprava I. ustavnepravniho vyboru, II. branneho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu stran usneseni poslanecke snemovny (tisk sen. 1470, 1517 a k cis. 1517) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe (tisk 1796).

Tisk 1961 postou. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4812) o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek (tisk 4825).

Tisk 1953. Navrh sen. Praska, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Liseho, dr Franty, dr Nemce a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym krupobitim a prutrzi mracen na okrese dolnokralovickem.

Tisk 1954-1954/4. Interpellacia sen. dr Kovalika, Durcanskeho, dr Mudrona, Barinky, Klimka, Wallo a spol. na ministerstvo vnutra a na celu vladu o volebnom nepomere cisla obyvatelstva na Slovensku pri volbach poslancov a senatorov do Narodneho shromazdenia.

Tisk 1954/1. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na veskere ministerstvo stran pridelu popluznich dvoru Clary´skeho velkostatku v okresu Teplice-Sanov.

Tisk 1954/2. Interpelace sen. Lowa a soudr. na pana ministra vnitra stran opatreni okresni spravy politicke v Karlovych Varech ve vecech najemnich.

Tisk 1954/3. Interpelace sen. dr Horacka a spol. na pana ministra vnitra v pricine hromadnych nestesti automobilnich v Praze.

Tisk 1954/4. Interpelace sen. Kloface, Panka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Sveceneho, dr Franty, dr Nemce, Krizka, Hucla a soudr. k ministrovi zemedelstvi o zuzitkovani drivi ze statnich lesu a o vyuzitkovani nerostneho bohatstvi v techze se nalezajiciho.

Tisk 1955-1955/6. Odpoved ministra zeleznic na interpelaci sen. Jelinka a druhu stran napisu na nadrazi v Breclave (tisk 1721/3).

Tisk 1955/1. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci sen. dr Mudrone a spol. v otazce zakoupeni lazni Trencanske Teplice statem (tisk 1803/1).

Tisk 1955/2. Odpoved vlady na interpelaci sen. Thore a soudr. o zamitnuti podpory vsezivnostenske vystave (tisk 1803/ 13).

Tisk 1955/3. Odpoved ministra pro zasobovani lidu na interpelaci sen. Kotrby a soudr. ohledne persekucniho vystupovani okresnich politickych sprav proti zivnostnikum pekarum (tisk 1805).

Tisk 1955/4. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. dr Herzigove a soudr. stran naroku, ktery ma ve svem oboru ucelne organisovana pece o mladez na zastoupeni v mistnich a okresnich osvetovych sborech (tisk 1832).

Tisk 1955/5. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. K. Friedricha a soudr. stran vazanych zirovych pohledavek sporitelen, zalozen a zaloznich spolku (tisk 1872/8).

Tisk 1955/6. Odpoved ministra veci zahranicnich na interpelaci sen. dr MayraHartinga a soudr. stran zlocinu omezovani osobni svobody, jehoz se dopousti zdejsi japonske vyslanectvi na ceskoslovenskych statnich obcanech (tisk 1879).

Tisk 1956. Zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske statnich vydaju a prijmu za rok 1921 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku.

Tisk 1957-1957/4. Interpelace sen. Hartla. K. Friedricha a soudr. na pana ministra zeleznic stran nejvys nedostatecneho vozoveho materialu u rychliku mezi Libercem a Chebem.

Tisk 1957/1. Interpelace sen. dr Spiegela a soudr. na vladu o tom, ze soudy nespravne vykladaji § 2 jazykoveho zakona.

Tisk 1957/2. Interpelace sen. dr Herzigove a soudr. na vladu stran ryze ceskych napisu na poste a na draze v Olomouci.

Tisk 1957/3. Interpelace sen. Hartla, dr Herzigove a soudr. na veskerou vladu o pensijnich narocich zamestnancu, kteri podlehaji pensijnimu pojisteni a kteri presli z Rakous do Ceskoslovenska.

Tisk 1957/4. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra spravedlnosti stran noveho odhaleni k procesu Baeranovu.

Tisk 1958-1958/8. Odpoved ministra vnitra a ministra s plnou moci pro spravu Slovenska na interpelaci sen. Barinky a druhu o cetnickem teroru v Zubaku (tisk 1803).

Tisk 1958/1. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. o verejnem predvadeni protinemeckeho filmu (tisk 1872/1).

Tisk 1958/2. Odpoved ministra skolstvi narodni osvety na interpelaci sen. dr Herzigove a soudr. stran zachovani ustavu pro vzdelani pestounek v Opave (tisk 1872/2).

Tisk 1958/3. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci sen. K. Friedricha a druhu o protizakonnem postupu zemskeho uradu pro peci o valecne poskozence v Praze (tisk 1872/3).

Tisk 1958/4. Odpoved ministra verejneho zdravotnictvi a telesne vychovy na interpelaci sen A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. stran zruseni mista obvodniho lekare v Pohori na Sumave, okres kaplicky (tisk 1872/6).

Tisk 1958/5. Odpoved ministra socialni pece na interpelaci sen. Perthenove, Reyzla a soudr. stran poskytovani a vyplaty podpor v nezamestnanosti v okresu decinskem, benesovskem, ceskokamenickem a ceskolipskem (tisk 1803/2).

Tisk 1958/6. Odpoved ministra narodni obrany na interpelaci sen. K. Friedricha a soudr. stran nezakonneho prekladani nazvu ulic v Chebu (tisk 1832/4).

Tisk 1958/7. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Bartha a druhu o udalostech pri obecnich volbach v Zatci (tisk 1832/5).

Tisk 1958/8. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. o pracovni dobe u okresniho soudu v Teplicich - Sanove (tisk 1900/2).

Tisk 1959. Ucet statniho bytoveho fondu za leta 1919 a 1920.

Tisk 1962. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4815) o priroci k ochrane peneznich ustavu a jejich veritelu (tisk 4831).

Zapisy o 215.-217. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 26. a 30. cervna 1924.

Tesnopisecke zpravy o 215-220. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 26. a 30. cervna, 2., 3. a 4. cervence 1924.

Zapisy o 218.-220. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru zivnostensko - obchodnimu a rozpoctovemu:

Vladni narizeni ze dne 29. srpna 1924, cis. 185 Sb. z a n., kterym se vydava novy seznam prepychovych predmetu a vykonu.

Vyboru ustavne - pravnimu:

Vladni narizeni ze dne 4. cervence 1924 o preruseni sporu o splneni peneznich zavazku ve starych korunach v pomeru k republice Rakouske.

Vladni narizeni ze dne 27. cervna 1924, cis. 142 Sb. z. a n. o preruseni sporu pro penezite zavazky znejici na rakouskouherske koruny z pojistovacich smluv s rissko-nemeckymi soukromymi pojistovnami.

Vyboru imunitnimu:

Zadost okresniho soudu ve Velkem Sevljusi ze dne 10. cervence 1924 za souhlas k trestnimu stihani sen. Matuscaka pro precin urazky na cti podle §u 2, 3 c. 1, 2, zak. cl. XLI z r. 1914.

Zadost okresniho soudu ve Sluknove za souhlas k trestnimu stihani sen. Reyzla pro prestupek proti bezpecnosti cti.

Zadost soudni stolice v Hustu za souhlas k trestnimu stihani sen. Chlumeckeho pro precin podle §u 2, 4, odst. II. zak. cl. XLI z r. 1914.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1953. Navrh sen. Praska, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Liseho, dr Franty, dr Nemce a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym krupobitim a prutrzi mracen na okrese dolnokralovickem.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1956. Zaverecny ucet republiky Ceskoslovenske statnich vydaju a prijmu za rok 1921 spolu s ucty statniho melioracniho fondu, statniho bytoveho fondu a davky z majetku.

Tisk 1959. Ucet statniho bytoveho fondu za leta 1919 a 1920.

Tisk 1961. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4812) o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek (tisk 4825).

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyboru, aby o usneseni poslanecke snemovny c. t. 1961 podal zpravu do pristi schuze, ktera se bude konati v pondeli dne 29. zari t. r.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina Navrh muj se prijima.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 4. cervence 1924 prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1948. Navrh sen. Hucla, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Havleny, Panka, Klecaka, dr Franty, dr Nemce a spol. na zavedeni strazni hlasne sluzby pri povodnich.

Tisk 1949. Navrh sen. Hybse, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Havleny, Panka, Klecaka, dr Franty, dr Nemce a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym prutrzi mracen a krupobitim na okresich Podebrady a Kraluv Mestec.

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1930. Navrh sen. Krizka, Hucla a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym prutrzi mracen a krupobitim na okresich: Nemecky Brod, Humpolec, Ledec a Chotebor.

Tisk 1950. Navrh sen. Hybse, Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Klecaka, dr Franty. dr Nemce a spol., aby dosavadni rocni prispevek statnimu melioracnimu fondu z 15 milionu Kc byl primerene zvysen.

Tisk 1951.Navrh sen. Sablika. Krizka, Zavorala, dr Prochazky, dr Soukupa, Petrika, Panka, Liseho, dr Franty, dr Nemce a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym krupobitim, prutrzi mracen na Jihlavsku a Znojemsku.

Predseda: Sdeluji, ze do vyboru ustavne - pravniho nastupuje za sen. dr Brabce sen. dr Franta, do vyboru rozpoctoveho za sen. Starka sen. dr Heller.

Prikrocuji k projednani dnesniho denniho poradu.

Zprava I. ustavne-pravniho vyboru. II. branneho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny tisk 1796 o usneseni senatu stran usneseni poslanecke snemovny (tisky sen. 1470, 1517 a k cis. 1517) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1960.

Referentem za vybor ustavne-pravni a za vybor rozpoctovy je pan sen. dr Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Osnova zakona, o kterez budeme dnes jednati, byla jiz predmetem usneseni senatu. Vlada totiz predlozila jiz v roce 1922 navrh zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Vlada byla vedena k podani toho zakona temi duvody, ze dosud vybirane vojenske taxy nevynasely ani tolik, kolik cini osobni naklad, jejz bylo nutno vynaloziti na vybirani techto tax. Podle §u 4 zakona z 19. brezna 1920, cis. 193 Sb. z. a n., bylo stanoveno, ze bude zvlastnim zakonem ustanoveno, pokud budou platiti vojenskou dan osoby nekonajici vojenskou sluzbu. Dosavadni rakouske a uherske zakony o vojenske taxe nemohou totiz, nehledic k jejich znacne ruznosti, zustati za ucinnosti noveho branneho zakona v platnosti, jezto nebyly by v souladu s jeho zasadami. Mel by se tedy vydati novy jednotny zakon o vojenske dani, jehoz zakladem by mohla byti jedine dan z prijmu, jak byla sazba jeji upravena pro celou republiku Ceskoslovenskou novymi zakony. Kdyby se v novem zakone o vojenske dani ustanovila pro celou republiku Ceskoslovenskou dosavadni sazba vojenske taxy, kde se pocita se zvysenim existencniho minima 6.000 Kc, byla by vojenska taxa vubec pasivni. Vypocitava se, ze v roce 1919 cinil skutecny vynos vojenske taxy jak v zemich historickych, tak na Slovensku a v Podkarpatske Rusi, celkem asi 2,160.000 Kc. Naklad osobni cinil by vsak vzhledem na pocet uredniku a zamestnancu, kteri s touto dani musili by se zabyvati, nejmene na 2,649.150 Kc, ovsem k tomu jeste pristupuje naklad na tiskopisy. Podle toho v r. 1919 nevynesla taxa ani tolik, kolik cinil tento osobni naklad. I v letech dalsich nebylo by lepe, jezto vojenska taxa byla preliminovana na r. 1920, 1921 a 1922 castkami od 1,134.900 Kc, 1,380.000 Kc, 1,851.000 Kc a pak na r. 1923 2,476.420 Kc, na r. 1924 2,452.800 Kc, tedy vzdycky jeste mene, nez by cinil ten naklad osobni. Mela-li by byti vojenska taxa zvysena tak, aby se vyplacela, znamenalo by to vlastne zvyseni dane z prijmu, ktera jedine by mohla byti podkladem vojenske taxe a tedy prilisnym novym zatizenim poplatnictva. Nebylo tedy jineho vychodiska, nez aby s vydanim zakona o vojenske dani bylo poseckano do provedeni reformy danoveho systemu a aby byly dosavadni zakony o vojenske taxe zruseny. Proto podan vladni navrh zakona, kterymz stanoveno, ze zakony o vojenske taxe, jak dosud platily se vsemi dodatky a prislusnymi narizenimi, se maji zrusit a to podle vladniho navrhu na leta 1921 a 1923, kdezto za rok 1920 a drivejsi ma byti vojenska taxa vymerena a predepsana podle ustanoveni zakonu, jez platily pro dotycna leta a ucineno v tom smeru jeste doplneni, jakoz i stanoveny jeste osoby, pro ktere krome pripadu v zakone uvedenych melo platiti osvobozeni od vojenske taxy. K tomu jeste pristoupilo narizeni ohledne toho, jak maji osoby, ktere jsou povinny podati prihlasku k vojenske taxe podle novely zakona, jakoz i osoby, ktere byly podle novely zakona zprosteny, platiti vojenskou taxu, ciniti v tom smeru prihlasky. Takto predlozeny vladni navrh zakona byl take podle zpravy vyboru branneho a rozpoctoveho poslanecke snemovny prijat se dvema resolucemi poslaneckou snemovnou dne 9. listopadu 1922 a prisel k nam do senatu, kdez o nem pojednal vybor rozpoctovy i branny. Vybor rozpoctovy ucinil vsak na usneseni poslanecke snemovny tu zmenu, ze misto zruseni zakonu na leta 1921 az 1923 stanovil, ze zakony o vojenske taxe se zrusuji dnem 1. ledna 1921, a to proto, ze vladni osnovou nebylo zamysleno zrusiti zakony o vojenske taxe pouze na rok 1921 az 1923, nybrz, jak napis te osnovy tomu jiz dosvedcuje, jednalo se o to, aby vubec ty dosud platne zakony o vojenske taxe byly zruseny a to od 1. ledna 1921, kdezto tak, jak ten navrh zakona byl puvodne stylisovan, jednalo by se o pouhe zastaveni cinnosti techto zakonu. Avsak tez branny vybor ucinil dodatek k vladni osnove, a to v tom smeru, ze mezi osoby, ktere jsou nove osvobozeny od povinnosti platiti vojenskou taxu, pojal tez ony, jejichz rocni prijem nedosahuje 10.000 Kc, a to jako odst. lit. g §u 3. Nasledkem techto zmen, na kterych se usnesl senat ve sve schuzi dne 13. brezna 1923 osnova vladni sla nazpet do poslanecke snemovny. V poslanecke snemovne uznali, ze zmena, na niz se usnesl senat v §u 1., totiz ze zakony se zrusuji 1. lednem 1921, jest oduvodnenou a take poslanecka snemovna, resp. jeji dotycne vybory pristoupily na tuto zmenu. Naproti tomu uznaly dotycne vybory, resp. poslanecka snemovna, ze druha zmena, totiz ze osoby, jejichz rocni prijem nedosahuje 10.000 Kc, take se osvobozuji od povinnosti platiti vojenskou taxu, neni oduvodnena. Ukazalo se totiz, ze tato druha zmena by mela neprijatelne dusledky, nebot by musila financni sprava vraceti vojenskou taxu od roku 1880 a dale na Slovensku a Podkarpatske Rusi by tato zmena vlastne ani nebyla proveditelna, ponevadz tam neni zakladem vojenske taxy rocni prijem, nybrz tam se predpisuje vojenska taxa jako prirazka k primym danim, a navrhly proto dotycne vybory poslanecke snemovny a poslanecka snemovna se na tom usnesla, ze prijima tu prvni zmenu, na niz se usnesl senat, kdezto ze zamita tu druhou zmenu, o niz jsem pravil, totiz ze se osvobozuji od povinnosti platiti vojenskou taxu tez osoby, jejichz rocni prijem nedosahuje Kc 10.000.

Ted ovsem nastal zajimavy pripad, co do ustavni listiny. Drive nez poslanecka snemovna se usnesla na techto zmenach, zabyval se touto veci tez ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny, jestli tyto zmeny, jak na nich poslanecka snemovna se usnesla, byly vubec ustavne pripustny, a v tom smeru pravi ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny, ze zkoumal nejdrive usneseni senatu se stanoviska ustavne-pravniho. Bezi totiz o zasadni otazku, muze-li poslanecka snemovna, kdyz byl senat jeji usneseni zamitl, zmeniti usneseni senatu s ucinkem, ze senat se nove o tomto usneseni radi, jako o zcela novem usneseni, nebo ma-li toliko dvoji moznost a to: bud prijmouti usneseni senatu, nebo setrvati na svem puvodnim usneseni.

Tuto zasadni otazku podle nazoru ustavne-pravniho vyboru poslanecke snemovny slusi resiti stejne, ucinil-li senat sve usneseni obycejnou vetsinou, nebo vetsinou kvalifikovanou. Jediny rozdil mezi obema pripady jest v rozsahu kvalifikovane vetsiny, ktere jest treba k usneseni, ze poslanecka snemovna setrvava na svem puvodnim usneseni. Ted vyslovuje ustavne-pravni vybor poslanecke snemovny svuj nazor o §u 44 ustavni listiny v tom smeru, ze podle § 42 ustavni listiny je treba souhlasneho usneseni pravidelne obou snemoven, aby osnova stala se zakonem. Ovsem, tichy souhlas jedne z obou snemoven rovna se souhlasnemu usneseni obou snemoven. Ve vyjimecnem pripade je potrebi, jak stanovi § 44 ustavni listiny, dvojiho souhlasneho usneseni poslanecke snemovny, at jiz jednoduchou nebo kvalifikovanou vetsinou to znamena, dokud osnova zakona nestala se zakonem bud souhlasnym usnesenim obou snemoven, nebo dvojim stejnym usnesenim snemovny poslanecke, § 44 ustavni listiny, ze do te doby jest pouhou osnovou zakona a muze na ni provesti snemovna nebo senat jakoukoliv zmenu, a takto zmenena osnova, ze muze jiti zpet do snemovny druhe.

Dale se vyslovuje ustavne-pravni vybor v tom smeru, ze podle tohoto jeho shora uvedeneho nazoru muze tedy poslanecka snemovna usneseni senatu o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona zmeniti. Tak vyslovuje svuj nazor u techto ustanoveni § 44 odst. 1. ustavni listiny vybor ustavne-pravni snemovny poslanecke.

Vybory branny a rozpoctovy poslanecke snemovny se pripojily k tomuto nazoru a na zaklade navrhu techto vyboru poslanecka snemovna usnesla se pak na novem zneni vladni osnovy na sve schuzi dne 20. prosince 1923 a takto nove zmeneny navrh zakona byl pak predlozen senatu k usneseni. V senatu take zabyval se touto otazkou ustavne-pravni vybor a ten je jineho pravniho nazoru ve vykladu ustanoveni ustavni listiny, pokud se tyce §u 44 odst. 1. a pravi: Je zde otazka, zda osnova muze byti bez omezeni posilana z jedne snemovny do druhe, nebo ve stadiu tom, kdyz se o osnove zakona usnaseji obe snemovny, nemuze vlada vziti svuj navrh zpet. U pritomne predlohy toto stadium trva jiz od roku 1922. Nazor poslanecke snemovny jednak lze tezko srovnati s odst. 4. §u 44 ustavni listiny, kde se pravi: Zmeni-li nektera snemovna usneseni snemovny druhe, rovna se to zamitnuti, jinak jest povazlive se zretelem k moznemu alespon theoretickemu dusledku, ze by osnova mohla byti posilana z jedne snemovny do druhe do nekonecna. Ovsem tento druhy pripad je malo pravdepodobny, ale onen prvy zasluhuje veskere pozornosti. Jak jiz bylo receno v nasem pripade, poslanecka snemovna ucinila usneseni podle tisku 3743 poslanecke snemovny z roku 1922, kterym prijala beze zmeny vladni navrh c. t. 3592, ktery senat zmenil a tim zamitl podle sveho tisku 1517 a pak k cis. tisku 1517 z roku 1923. Toto usneseni senatu bylo vsak poslaneckou snemovnou podle tisku 3475 z roku 1924 take zmeneno, coz se ovsem rovna zamitnuti. Jestlize, jak doslovne odst. 4. §u 44 ustavni listiny ustanovuje, zmena se rovna zamitnuti, pak tim cela osnova je vyrizena negativne a senat se ji vlastne nema vice zabyvati. Pro nazor ustavne-pravniho vyboru poslanecke snemovny neni podle nazoru ustavne-pravniho vyboru senatu v doslovnem zneni ustavni listiny dostatecneho podkladu. Vyklad, ze dosud osnova nestala se zakonem bez souhlasneho usneseni obou snemoven, nebo dvojiho stejneho usneseni poslanecke snemovny, a ze tedy do te doby je pouhou osnovou, je sice spravny, ale nelze z neho odvozovati, ze snemovna nebo senat mohou na nem provesti vzdycky jakoukoliv zmenu a tak, ze osnova muze jiti do snemovny druhe. Tento dusledek odporuje §u 44 ustavni listiny, ktery podle sveho zneni ma tendenci, aby osnova nechodila vicekrate, nebo do nekonecna, z jedne snemovny do druhe, nybrz aby byla prijata, nebo definitivne zamitnuta, po dvojim stejnem, at positivnim neb negativnim usneseni poslanecke snemovny. Ovsem v nasem pripade, se poslanecka snemovna usnesla sice dvakrate, ale nikoliv stejne. Vzhledem k tomu, ze bylo zde jine usneseni poslanecke snemovny, tedy z teto skutkove okolnosti, ma ustavne-pravni vybor senatni za to, ze muzeme o druhem usneseni poslanecke snemovny jeste jednati a se usnaseti, ale v predpokladu, ze bud schvalenim druheho usneseni poslanecke snemovny se strany senatu nebo prijetim se strany poslanecke snemovny naseho druheho usneseni, dodelame se usneseni souhlasneho. Postupovani osnovy z jedne snemovny do druhe nesmelo by pokracovati, ponevadz by odporovalo duchu zakona, §u 44 ustavni listiny, totiz, ze zamitne-li poslanecka snemovna usneseni senatu podruhe, nestane se usneseni senatu zakonem, kterezto ustanoveni ustavni listiny tyka se ovsem navrhu senatem dodanych poslanecke snemovne.

Poslanecka snemovna, jak jsem jiz uvedl, zmenila a tim zamitla usneseni senatu pokud se tyce ustanoveni § 3 lit. g, ze tosoby, jejichz rocni prijem nedosahuje 10.000 KcT se take osvobozuji od povinnosti platiti vojenskou taxu.

Duvody pro toto stanovisko poslanecke snemovny nejsou razu zasadniho, nybrz oportunistickeho, ze by tato zmena mela neprijatelne dusledky, ponevadz by financni sprava byla nucena vraceti vojenskou taxu od r. 1880.

Co se tyce zmeny v § 1 senatem usnesene, na tu poslanecka snemovna pristoupila.

Konecne k vuli uplnosti vyliceni celeho pripadu jest uvesti, ze poslanecka snemovna nemela kvalifikovane vetsiny potrebne ke zmene usneseni senatu a tu vznika konflikt ustavni, pro nejz neni instance zakonodarne, ktera by jej rozhodla.

To jest take jeden z duvodu, proc senat jedna o usneseni poslanecke snemovny, ktere vlastne neuznava za radny podklad jednani ve smyslu sveho vykladu ustavni listiny, ale chce tak jednak vyvarovati ustavnimu sporu a pokusiti se o shodny vyklad, jednak kdyz jiz obe snemovny jsou obsahove stejneho nazoru, privoditi uzakoneni predlohy dulezite pro verejnou spravu statni.

Z te priciny usnesl se ustavne-pravni vybor pozadati predsednictvo senatu, aby veslo ve styk s predsednictvem poslanecke snemovny za ucelem sejiti se ustavnich resp. ustavne-pravnich vyboru obou snemoven k uvazeni, zda by se nedalo dociliti shodneho vykladu §§ 42 a 44 ustavni listiny ve smeru spornych otazek a pochybnosti vzniklych pri tomto predmetu jednani.

Ustavne-pravni vybor senatu uvaziv tedy, ze na prvou zmenu jim usnesenou bylo pristoupeno, kdezto druha by skutecne mela do minulosti dusledky, ktere pro tak dalekou minulost jiste zamysleny nebyly a nebyly take v dobe usneseni znamy a ze jedna se i pri rozlicnych nazorech pravnich obou vyboru ustavne-pravnich ohledne vykladu ustanoveni § 44 ost. 1. ustavni listiny hlavne o to, aby zde bylo souhlasne usneseni obou snemoven vyzadovane podle § 42 ustavni listiny k zakonu, a tohoto souhlasneho usneseni nyni tez se docili. Proto navrhuje ustavne pravni vybor, aby senat nyni usneseni poslanecke snemovny tisk 1796, jak bylo ucineno ve 246 schuzi dne 20. prosince 1923, schvalil.

K tomuto usneseni se take pripojuje rozpoctovy vybor senatu a navrhuje rovnez prijeti teto zmenene vladni predlohy, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna. Zmenou provedenou poslaneckou snemovnou na prvnim senatnim usneseni, vynechanim odstavce g, §u 3 bude vyvarovano neprijatelnym dusledkum zatizeni statni pokladny, z niz jinak musila by se vraceti v pripadech stanovenych odst. g, §u 3 vojenska taxa od r. 1880, a pak z uvedenych duvodu tykajicich se Slovenska a Podkarpatske Rusi, kde by se to vlastne nedalo ani provesti.

Z techto duvodu jmenem ustavne-pravniho vyboru a vyboru rozpoctoveho navrhuji senatu, aby prijal za sve usneseni zakona tak, jak se na nem posledne usnesla poslanecka snemovna. (Pochvala).

Predseda: Referentem za vybor branny je pan sen. Kousa.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Branny vybor senatu prijal usneseni ustavne-pravniho vyboru senatu a to z toho duvodu, ze nastal konflikt mezi senatem a poslaneckou snemovnou o usneseni branneho vyboru slavneho senatu. Branny vybor senatu prijal navrh, ze osoby, jejichz rocni prijem nedosahuje vyse 10.000 Kc, se take osvobozuji od povinnosti platiti vojenskou taxu. Toto usneseni bylo by znamenalo, ze nase financni urady by byly vracely zaplacenou vojenskou taxu jiz od r. 1880. Tato taxa vojenska nejen, ze jest neucelna, ale neni ani prakticka, jak jsme videli ve svetove valce. Pred valkou svetovou byli obcane ve stare monarchii, kteri platili vojenskou taxu, protoze nebyli vojaky. Ale valka svetova zpusobila, ze i byvali nevojaci stali se vojaky, konali vojenskou sluzbu, jake byli schopni a nyni branny vybor senatu tuto vec tak zkomplikoval, ze i osoby, ktere slouzily ve valce jako vojini, byly by musily jeste potom platiti vojenskou taxu. Zkratka neco neucelneho a nepraktickeho a tim take cely konflikt byl vyvolan.

Cela vec se napravila v poslanecke snemovne a kolega dr Prochazka ucinil siroky vyklad za ustavne-pravni vybor a branny vybor senatu prijal tento vyklad za svuj a doporucuje senatu, aby tuto osnovu, jak byla schvalena snemovnou poslaneckou, take schvalil. (Souhlas.)

Predseda: Nikdo neni jiz k slovu prihlasen, prosim, aby byla prectena resoluce sen. Linka, dr Hellera a soudr.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Resoluce sen. Linka, dr Hellera a soudr. k c. t. 1960: tVlada se vybizi, aby tem osobam, jejichz rocni prijem neprevysuje 10.000 Kc a jez vojenskou taxu jeste nezaplatily, k jejich zadosti vojenskou taxu odepsala.T

Predseda: Preje si pan referent zaverecne slovo?

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Dekuji.

Predseda: O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (5 §u) hodlam dati hlasovati najednou.

Konstatuji, ze jest senat schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem tak, jak jest vyznacena ve zprave vyboru, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Naznacena osnova zakona i uvodni formule prijimaji se v uvedenem zneni ve cteni prvem.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala v pondeli dne 29. zari 1924 o 18. hodine s timto

dennim poradem:

Druhe cteni zpravy I. ustavne-pravniho vyboru, II. branneho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny tisk 1796 o usneseni senatu stran usneseni poslanecke snemovny (tisk sen. 1470, 1517 a k cis. 1517) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1960.

Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu senatu zkracenym rizenim projednano bylo usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek. Tisk 1961.

Zprava rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1961) k vladnimu navrhu zakona o konecne uprave rakouskych a uherskych valecnych pujcek. Tisk 1973.

Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly). Nejsou.

Koncim schuzi.

Konec schuze v 19 hodin.

Nahoru