Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 218. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 16 hodin 40 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac. Niessner. dr Soukup

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl

98 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, Srba, Udrzal; za ministerstvo financi odborovy prednosta dr Vlasak, za ministerstvo vnitra odborovy prednosta dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal

 

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Zulegerovi, Starkovi, pro tento tyden sen. dr Koperniczkymu, dr Mudronovi, pro dnesni schuzi sen. Jelinkovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 1 mesice sen. Smetanovi.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1930. Navrh sen. Krizko, Hucla a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym prutrzi mracen a krupobitim na okresich: Nemecky Brod, Humpolec, Ledec a Chotebor.

Tisk 1931. Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu o vladnim navrhu zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni, skotu, vepru, ovci a koz (tisk 1915).

Tisk 1932. Zprava vyboru socialne-politickeho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o hornickych soudech rozhodcich (tisk 1916).

Tisk 1933. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pusobnost zakona ze dne 4. cervence 1923, cis. 151 Sb. z. a n., o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi). nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s rucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove (tisk 1924).

Tisk 1934. Sprava I. kulturneho vyboru, II. socialne-politickeho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru k uzneseniu poslaneckej snemovne o vyplate odpocivnych a zaopatrovacich pozitkov a jednorazovych vypomoci k nim, jednak ucitelom skol obecnych a obcianskych a opatrovatelkam detskych opatrovien na Podkarpatskej Rusi, vydrzovanych cirkvami a obcami, jednak niektorym pozostalym po tychto osobach (tlacivo 1927).

Tisk 1935. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona, kterym se meni § 2 zakona ze dne 4. cervence 1923, cis. 149 Sb. z. a n., o zrizeni fondu pro ucely verejneho zivelniho pojisteni (tisk 1929).

Tisk 1936. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Ecksteinove, dr Soukupa, Krizko, Zavorala, dr Franty, Panka a soudruhu na poskytnuti pomoci ze statnich prostredku pohorelym v obci Skrdlovicich, okres pribyslavsky na Ceskomoravske Vysocine (tisk 1893).

Tisk 1937. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Knesche a soudr. stran skod, jez v obci Bernarticich v okresu trutnovskem zpusobeny byly prutrzi mracen a krupobitim (tisk 1905).

Tisk 1938. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Zavadila, dr Krouskeho, Zavorala, dr Brabce, Krizko a soudr. na poskytnuti podpory ze statnich prostredku zivelni pohromou postizenym obyvatelum obce Hosteradice-Rakousy v okrese Jilovem u Prahy (tisk 1843).

Tisk 1939. Zprava I. narodohospodarskeho vyboru, I. rozpoctoveho vyboru o navrhu sen. Krizko, Hucla, Rozkosneho, Lukese, Duchaje. Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Valouska, Zavorala, dr Prochazky, Mechury, Casneho, dr Soukupa, Sveceneho. Panka, Liseho. Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor zemedelcum v krajich postizenych zivelnimi pohromami (tisk 1890) a o navrhu sen. dr A. Prochazky, Zavorala, Valouska, Krizko, Hucla. Rozkosneho, Lukese, Duchaje, Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Mechury, Casneho. dr Soukupa, Sveceneho, Panka, Liseho, Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor majitelum a uzivatelum budov v krajich postizenych zivelnimi pohromami (tisk 1902).

Tisk 1940. Vladni navrh zakona. kterym se doplnuje a castecne meni zakon ze dne 12. srpna 1921, cis. 313 Sb. z. a n., o obnove drobnych zemedelskych pachtu, doplneny a castecne zmeneny zakonem ze dne 13. cervence 1922, cis. 213 Sb. z. a n.

Tisk 1941. Zprava I. technicko-dopravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o vykupu mistni drahy Holic - Hodonin (tisk 1917).

Tisk 1942. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a Kralovstvim Madarskym o vzajemnem nakladani se soukromymi pojistovnami a o financni uprave starych pojistovacich smluv na zivot ujednanych v byvalych korunach uherskych a rakouskych. ktera byla se zaverecnym zapisem podepsana v Praze dne 13. cervna 1923 (tisk 1909).

Tisk 1943. Sprava I. kulturneho vyboru, II. socialno-politickeho vyboru, III. rozpoctoveho vyboru o uzneseni poslaneckej snemovne k vladnemu navrhu zakona o vyplate odpocivnych a zaopatrovacich pozitkov a jednorazovych vypomoci k nim, tak ucitelom skol ludovych a obcianskych a opatrovatelkam detskych opatrovien na Slovensku, vydrziavanych cirkvami a obcami, ako aj niektorym pozostalym po tychto osobach (tlacivo 1928).

Tisk 1944. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zak. cl. I./1911 o civilnim rizeni soudnim (tisk 1923).

Zapis o 214. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 24. cervna 1924.

Tesnopisecka zprava o 208. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 30. kvetna 1924.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1930. Navrh sen. Krizko, Hucla a spol. na poskytnuti statni podpory poskozenym prutrzi mracen a krupobitim na okresich: Nemecky Brod, Humpolec, Ledec a Chotebor.

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 30. cervna 1924 prikazano:

Vyboru technicko - dopravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1921. Navrh sen. Kiesewettera, Heckera a soudr., aby do rozpoctu na rok 1925 zarazena byla polozka pro vystaveni drahy Chotevice - Trutnov do Jicina.

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1922. Navrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnuti rychle a vydatne pomoci obcim okresu stribrskeho a plzenskeho, lezicim na rekach Mzi a Radbuze, kterez tezce byly postizeny bouri.

Predseda: Navrhuji, aby vybor zivnostensko - obchodni podal zpravu o vladnim navrhu zakona o premene spolecnosti s rucenim obmezenym v druzstva do zitrejsi schuze.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu

1. Druhe cteni zpravy branneho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1904) o vladnim navrhu zakona, jimz se stanovi mirovy pocet ceskoslovenskeho vojska na dobu od 1. rijna 1924 do 30. zari 1927. Tisk 1914.

Zpravodajem je pan sen. Klofac.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Klofac: K referatu, ktery jsem mel pri prvnim cteni zpravy branneho vyboru, nemam zadne poznamky a neni take zadne textove zmeny.

Predseda: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zminena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu dalsimu, jimz je:

2. Druhe cteni zpravy vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1898) k vladnimu navrhu zakona o zvelebeni a ochrane vyroby rostlinne. Tisk 1913.

Zpravodajem je pan sen. Sablik. Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Sablik: Navrhuji tyto textove zmeny: V § 1 odst. 2. na 2. radce za slovem tochranyT ma byti carka. V § 10 odst. 1. na 2. radce za slovem tjmenovaniT ma byti carka. V tomtez paragrafu odst. 3. na 2. radce za slovem tparagrafuT ma byti carka.

Predseda: Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem. nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, i se zmenami navrhovanymi panem referentem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis. nadpisy jednotlivych casti a uvodni formule prijimaji se i s navrzenymi tiskovymi opravami v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Bodem dalsim je:

3. Druhe cteni zpravy I. socialne-politickeho vyboru, II. ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1903) k vladnimu navrhu zakona. kterym se doplnuje zakon ze dne 15. dubna 1920. cis. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu a jich pozustalych. Tisk 1918.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky pan sen. Panek, za vybor ustavne-pravni pan sen. dr Prochazka.

Tazi se panu zpravodaju. navrhuji-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Panek: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Nikoliv.

Predseda: Prikrocime tedy k hlasovani.

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona. jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Odstavcem dalsim je:

4. Navrh,aby podle §u 55 jedn. radu senatu zkracenym jednanim projednana byla usneseni poslanecke snemovny:

a) k usneseni senatu o vladnim navrhu zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni. skotu, vepru, ovci a koz. Tisk 1915;

b) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zak. cl. I./1911 o civilnim rizeni soudnim. Tisk 1923;

c) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pusobnost zakona ze dne 4. cervence 1923, cis. 151 Sb. z. a n., o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi). nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s rucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove. Tisk 1924.

Pilnost techto veci oduvodnuji tim, ze je potrebi, aby tyto veci byly co nejdrive projednany aby prislusne zakony mohly byti co nejdrive uverejneny ve Sbirce zakonu a narizeni.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost temto vecem byla priznana.

Dalsim odstavcem denniho poradu je:

5. Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1915) k usneseni senatu o vladnim navrhu zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni. skotu, vepru. ovci a koz. Tisk 1931.

Zpravodajem je pan sen. Sablik. Davam mu slovo.

Zpravodaj sen. Sablik: Vazeny senate! Zemedelska vyroba v oboru zivocisnem je zajiste takove dulezitosti, ze je v zajmu nejen zemedelcu-chovatelu hospodarskeho zvirectva, ale take v zajmu veskereho obyvatelstva, aby tato vyroba byla. pokud mozno, i zakonne co nejvice podporovana. Je veci samozrejmou a znamou, ze je velmi dulezite pro dosazeni vetsi produkce v oboru zivocisnem, aby se pouzivalo k chovu zuslechtenejsiho dobytka, zuslechtenejsich zvirat, ras takovych, ktere rychleji rostou, ktere ze stejneho mnozstvi zkrmene pice davaji vice masa a vice mleka. Je to nejen v zajmu zemedelce, aby mu tato produkce prinasela vetsi uzitek, ale je to i v zajmu konsumentstva, abychom techto vyrobku meli dostatek, abychom je nemuseli dovazeti z ciziny, je to v zajmu celeho statu a celeho narodniho hospodarstvi, abychom nedavali zbytecne penize za hranice za produkty, ktere si muzeme v dostatecnem mnozstvi vypestovati doma. Dosud jsme mnoho dovazeli a stale jeste dovazime, sta miliony jdou za hranice za zivocisne vyrobky, coz by se aspon z vetsi casti dalo nahraditi domaci vyrobou.

Proto take jiz odedavna pomyslelo vzdycky zakonodarstvi na ochranu a podporu teto vyroby. Az do prevratu podlehalo zemedelske zakonodarstvi pravomoci zemskych snemu a proto jsme meli take v kazde z nasich zemi jiny zakon na ochranu a zvelebeni chovu dobytka. Jiny zakon byl v Cechach, jiny na Morave, jiny ve Slezsku a jiny na Slovensku, kde platil zakon uhersky. V Cechach byl zakon ze dne 21. dubna 1887, na Morave zakon ze dne 26. kvetna 1909, ve Slezsku zakon ze dne 15. listopadu 1901 a na Slovensku uhersky zakon z r. 1894 o polnom hospodarstve a polnej policii. Tyto zakony plati dosud. Nektere z nich jsou dosti dobre, nektere vsak velmi nedokonale. takze naprosto nevyhovuji potrebam nynejsiho chovu, a uz davno se citila potreba zakony tyto opraviti a zmeniti.

Proto.take vlada podala jiz 4. ledna 1923 nam sem do senatu vladni predlohu zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni, skotu, vepru, ovci a koz. Tato predloha byla s nekterymi zmenami prijata a prisla pak do poslanecke snemovny. kde vsak zase na ni byly ucineny nektere zmeny. Proto prichazi znovu sem do senatu k projednavani.

Hlavni odchylky usneseni poslanecke snemovny proti nasemu byly tyto:

Predevsim vypousti se v usneseni poslanecke snemovny z oboru tohoto zakona chov koz. My jsme v dosavadnich zakonech meli v Cechach pouze zakon pro chov dobytka hoveziho, na Morave zakon pro chov dobytka hoveziho a veproveho, na Slovensku zakon pro chov dobytka hoveziho, veproveho a ovci. Chov koz nebyl zadnym zakonem regulovan. Nyni byl do tohoto vladniho navrhu pojat take chov koz, ale poslanecka snemovna to vypustila opet a oduvodnuje to tim, ze predevsim chov koz do budoucna pri provadeni pozemkove reformy pozbyva dulezitosti, kterou mel snad dosud pro nejchudsi lid, ponevadz zvyseni pozemkoveho majetku umoznuje dosavadnim drzitelum koz koupiti si radeji kravy a vubec dobytek hovezi; dale pri rozptylenosti chovu koz neni mozno, aby se ukladalo obcim spolecne drzeni kozlu, a za treti dosavadnimi opatrenimi jmenovite se strany ministerstva zemedelstvi a zemedelskych rad, je chov koz nalezite podporovan. Udeluji se subvence na sanske kozliky, aby chov koz byl zveleben, takze zvlastniho zakona neni potrebi.

Dale je mala zmena v §u 2, kde se skrta 2. odstavec, ze tnaklad, spojeny s vyberem techto plemeniku, hradi se z prostredku obecnich.T To byl naklad na vydrzovani komisi, ktery podle opraveneho zakona maji nesti zupy nebo dosavad zeme.

Dale je pridana v §u 2 veta: tKomise ta sklada se ze tri clenu a tri nahradnikuT. Drive bylo mineno, ze se to provede narizenim ministerstva zemedelstvi. Zde v opravenem zakone se to dava primo do zakona. V §u 3 pridavaji se k dosavadnim 4 odstavcum jeste dalsi odstavce, ve kterych meni se castecne ustanoveni minuleho usneseni senatu. V nasem usneseni bylo vyslovne receno, ze v kazdem pripade obec je povinna starati se o plemeniky, jak o byky, tak i kance a berany, kdezto zde podle dalsiho odstavce §u 3 muze byti tato povinnost obce splnena take tim. tze verejne plemeniky opatri a chova jednotlivy chovatel nebo chovatelska organisace na zaklade smlouvy s obci uzavrene a komisi pro chov hospodarskych zvirat schvalene.T

Je to jiste uvolneni; kde by bylo nemozno jednotlivym obcim plemeniky chovat a jednotlivci by chte)i tuto povinnost za obce vykonavat, je to podle tohoto zakona mozno.

Dale v odstavci 6. tehoz paragrafu povoluji se vyjimky z ustanoveni odstavce 1. §u 3, kde se obcim uklada drzet plemeniky. V tom pripade, ze by tam byli snad nekteri vetsi chovatele, nebo kde jsou hospodarske skoly nebo statni vyzkumne stanice a drzi take plemeniky, muze byti vubec obec osvobozena od drzeni chovnych plemeniku, kdyz se ovsem pripoji pak k temto drzitelum. Je zde vsak pravo obce k rozhodovani opatreno tim, ze se vyslovne rika, ze muze tuto vyjimku povoliti ministerstvo zemedelstvi po slyseni prislusne zemedelske rady, ale pouze na navrh obce, takze zde vzdycky pravo obce zustava chraneno, aby pres jeho vuli nemohlo se nejake opatreni uciniti. Dale je zmena v §u 5, ktera je vice mene jenom stylisticka. Puvodne se ustanovovalo, ze obec ma dati zalohu na opatreni techto plemeniku a rozvrhnouti ji na jednotlive drzitele, nyni se v tomto novem usneseni poslanecke snemovny rika, ze ma se tak stati teprve tehdy. jestlize neprichazi v uvahu ustanoveni §u 3, odst. 6. Je to tedy prirozeny dusledek, ze odst. 6. v §u 3 byl pridan. Jinak neni nic noveho.

Dale jsou opravy v novem usneseni poslanecke snemovny proti nasemu usneseni v ustanovenich trestnich. V ustanovenich trestnich snizuji se ponekud pokuty. V nasem usneseni jsme meli na pr. v odst. 1. §u 9, ze trestaji se prestupky, pokud jde o nedovolene pripousteni hrebcu, pokutou od 200 K do 2.000 K, kdezto podle usneseni poslanecke snemovny ma byti tato pokuta snizena taz do 1.000 KT. Pak take tresty, pokud se tyka vezeni, jsou v odst. 3. snizeny, misto tod 12 hodin do 25 dnuT pouze do t10 dnu.T Pak se take vypoustej minimalni pokuty. V usneseni senatu bylo na pr. stanoveno, ze ma byti pokuta tod 20 do 200 K.T Nyni se rika pouze tdo 200 KT, aby tato minimalni pokuta mohla byti vymerena i pod 20 Kc, ponevadz by se mohlo stati, ze by na pr. pokuta 20 K byla prilis vysokou. Dale se jeste meni lhuta v odstavci 2. §u 9, ze misto lhuty 14denni pro odvolani stanovi se lhuta 15denni, a to proto, ponevadz na Slovensku je lhuta 15denni obvykla. a mohly by se stati omyly a mohl by nekdo podati podle stareho zvyku odvolani az 15.den a tim by lhutu zmeskal.Tim se prizpusobujeme zvyklostem na Slovensku. Jinych zmen neni.

Celkem jsou zmeny provedene poslaneckou snemovnou nepatrne, proto take narodohospodarsky vybor, kdyz pojednal o techto zmenach, uznal, ze muze docela dobre s nimi souhlasiti, a proto navrhuje senatu, aby usneseni poslanecke snemovny, pokud se tyka tohoto zakona, bylo prijato tak, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna. Tim ovsem v hlavicce zakona slovo tkozT odpada, ponevadz se o nich nejedna, a zakon bude zniti: to plemenitbe hospodarskych zvirat, a to koni, skotu, vepru a ovciT. (Souhlas.)

Predseda: K slovu neni nikdo prihlasen. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a nadpisu jednotlivych casti, jakoz i uvodni formuli minim dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomu? (Nebyly.)

Namitek neni. Budeme tak postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve zneni usneseni poslanecke snemovny otistenem v tisku 1915 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove ve zneni usneseni poslanecke snemovny ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, navrhuje-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Sablik: Nejsou zadne.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem. nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli prijatou prave ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zminena osnova zakona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formule prijimaji se v naznacenem znen take ve cteni druhem.

Pristoupime k bodu dalsimu, jimz je:

6. Zprava vyboru ustavne-pravniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1923) k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zak. cl. I./1911 o civilnim rizeni soudnim. Tisk 1944.

Zpravodajem je pan sen. Lukes, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Pocet pripadu, o kterych ma rozhodovati nejvyssi soud, se stale mnozi, takze behem asi peti let se skoro ztrojnasobil. V r. 1919 doslo na nejvyssi soud k rozhodnut pripadu celkem 3318, v r. 1920 6101, v r. 1921 6786. v r. 1922 9758 a v r. 1923 9158. Znacny pocet z techto celkovych pripadu pripada na revise, kterych bylo podano v r. 1922 u nejvyssiho soudu celkem z Cech 1610, z Moravy a Slezska 623, ze Slovenska a Podkarpatske Rusi 829 a r. 1923 z celeho uzemi nasi republiky 3631 a z tech revisi zase ze Slovenska a Podkarpatske Rusi 1006.

Nejvyssi soud neni tak obsazen, aby mohl takove velike mnozstvi pripadu vcasne vyriditi a nasledkem toho zustava vetsi pocet pripadu nevyrizenych. Z uvedeneho celkoveho poctu pripadu v roce 1919 pripadlo na 1 referenta 166, nasledujiciho roku jiz 226, 3. rok 258, 4. rok 264 a 5. rok 203. Nevyrizeno jen z revisi bylo v r. 1922 z Cech 866, z Moravy a Slezska 325. ze Slovenska a Podkarpatske Rusi 688 a v poslednim roce 1923 797.

Z uvedenych cisel je patrno, ze procento nevyrizenych spisu se stale mnozi a zejmena ze jest procento to prilis vysoke, pokud se tyka revisi doslych ze Slovenska a Podkarpatske Rusi. a ze jest potrebi neco uciniti, aby pocet nevyrizenych spisu nestoupal, nybrz klesal. A to je prave ucelem zakona, ktery se nyni projednava, ktery ma civilni rizeni na Slovensku zjednodusiti urychliti a zlevniti, a sice ma se to stati tim zpusobem, ze se dobra a za ctvrtstoleti u nas osvedcena ustanoveni civilniho radu u nas platneho maji castecne zavesti tez na Slovensku a Podkarpatske Rusi.

Jedna z pricin. ze na Slovensku je velky pocet pripadu nevyrizenych, je ta, ze nemame dostatek vecne a jazykove kvalifikovanych soudcu u verejnych soudu, kteri by byli s to zdolati tak velkou praci. Mimo to je podle civilniho radu platneho na Slovensku a Podkarpatske Rusi daleko vice revisi z toho duvodu podanych, ze tam. pokud se tyka dovolani podle civilniho radu, je obligatorne narizeno ustni preliceni dovolaci, kdezto v zemich historickych odbyvaji se tato jednani v sezeni neverejnem. Mimo to je pomerne vice revisi ze Slovenska nasledkem toho, ze podle byvaleho uherskeho civilniho radu soudniho rozhoduji soudy na Slovensku a Podkarpatske Rusi pri otazkach, ktere podle civilniho radu soudniho platneho v zemich his torickych se vyrizuji usnesenimi. jichz vyrizeni je jednodussi a rychlejsi. nez vyrizeni odvolani a revisi proti rozsudkum.

Zjednoduseni rizeni na Slovensku a Podkarpatske Rusi ma se timto zakonem dosahnouti hlavne tim, ze o t. zv. namitkach a okolnostech sporu prekazejicich bude rozhodovano priste usnesenim misto rozsudkem, jak se dosud delo, jimz se bude rozhodovati pouze o veci hlavni.

Proti usnesenim pripousti se jako dosud jedine opravny prostredek stiznost - rekurs. Rozhodnuti o namitkach sporu prekazejicich zustava usnesenim, i kdyz bylo pojato do rozsudku.

Proti souhlasnym usnesenim nizsich stolic o namitkach a okolnostech sporu prekazejicich vylucuje se mimoradny revisni rekurs, s vyjimkou nejzavaznejsich okolnosti. uvedenych v §u 540 civilniho radu soudniho platneho na Slovensku a Podkarpatske Rusi. Tim nastane tez znacna uleva, pokud se tyka agendy u nejvyssiho soudu.

Kde jest vyloucen dalsi opravny prostredek ve veci same -- § 521 - neni pripustnym rekurs ke treti stolici ani proti usnesenim o namitkach a okolnostech sporu prekazejicich.

Novoty v rekursu na treti stolici se vylucuji stejne tak, jako se vylucuji, pokud se tyka rozsudku.

Zarazenim noveho §u 435 a) do kapitoly o nakladech sporu zavadi se na Slovensku a Podkarpatske Rusi obdobny stav. pokud se tyka hrazeni utrat, jaky mame v zemich historickych. a stejne tak zavedenim tam ustanoveni §u 1, bodu 13., pokud se tyka oduvodnovani rozsudku.

Ustanoveni §u 1, bodu 12. a 15. maji vice mene povahu nouzovou a proto je platnost jejich omezena na urcitou dobu, a to do 31. prosince 1926, a to proto, aby se ukazalo, zdali se timto zakonem nove zavadena praxe osvedci, zdali totiz bude lepe odbyvati, pokud mozna, jednani o dovolanich a revisich v zasedani neverejnem, anebo pri ustnim jednani.

Pokud se tyka duvodove zpravy - tisk 1944 - je zde chyba, pokud se tyka §u 1 bodu 14., nebot toto ustanoveni se tyka procesnich utrat, kterazto otazka je prave vyrizena zminenym dodatkem k §u 435 a). Znacne ulehceni nastane, ze nebude potrebi oduvodnovati rozhodnuti revisnich v tech pripadech, kdyz dovolaci soud, tedy nejvyssi, bude potvrzovati rozsudek odvolaciho soudu z techze duvodu.

Pokud se tyce platnosti tohoto zakona, je zde dosti zvlastni ustanoveni, ze se zavadi platnost pro spory, ktere jsou jiz zahajene. Ovsem, hned prvy odstavec tohoto §u 2. pravi, ze zakon tyka se jen tech pripadu, kde ustni jednani jeste nebylo narizeno. Pokud se tyce dalsich pripadu, kdyz je hodnota predmetu pres 2.000 korun, tedy ma nejvyssi soud vzdycky moznost nariditi ustni preliceni v tech pripadech, kdy to uzna za potrebne. Aby strany na ustanoveni tohoto zakona, ktera jsou velmi dulezita pro dalsi vedeni sporu, byly co nejdrive upozorneny, tedy ustavne-pravni vybor by doporucoval, aby pokud mozno zakon tento ihned, jak bude slavnym Narodnim shromazdenim schvalen. byl v casopisech slovenskych a v casopisech Podkarpatske Rusi uverejnen. Vzhledem k dulezitosti tohoto zakona, zejmena, ze ma usnadniti rizeni nejvyssiho soudu a zabraniti takto hromadeni se nevyrizenych spisu, a ze zakon vecne i formalne vyhovuje, doporucuje ustavne pravni vybor slavnemu senatu, aby prijal osnovu zakona tak, jak je obsazena v tisku senatu cis. 1923, jak byla schvalena poslaneckou snemovnou. (Pochvala.)

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove ve znen usnesenem poslaneckou snemovnou, vyznacenem v tisku 1923, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove vyznacene v tisku 1923 usneseni poslanecke snemovny ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Lukes: Ano. Je jedna tiskova chyba v §u 1 na strance 4. osmy radek shora ma stati za slovem tdovolaci navrhT slovo todpurciT, ktere tam bylo v tisku vynechano, takze by potom ta veta v druhem odstavci na strance 4. znela: tV pripadech uvedenych v predeslem odstavci doda predseda dovolaciho senatu dovolaci navrh odpurci s tim atd.T

Predseda: Prikrocuji k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, s tiskovou opravou prednesenou panem referentem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Nahoru  Dalsi