Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 216. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 17 hodin 20 minut

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta Klofac,Niessner.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny,

88 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, dr Hodza, Malypetr, odborovy prednosta ministerstva spravedlnosti dr Polak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr Daxnerovi, Hnatkovi,Filipinskemu,pro tento tyden sen. Durcanskemu, Matuscakovi, dr Kovalikovi, dr MayrHartingovi, dale pro dnesni schuzi sen. dr Mudronovi, dr Herzigove, pro tento tyden sen. Aloisu Jiraskovi, Hladikovi a Reyzlovi.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1919. Zprava zdravotneho vyboru k usneseniu poslaneckej snemovne o navrhu zakona poslanca dr Halka a spol. o ciastocnom zakaze namezdneho kojenia (tlac. 1918).

Tisk 1920. Zprava ustavne-pravneho vyboru k usneseniu poslaneckej snemovne o vladnom navrhu zakona, ktorym sa meni zakon zo dna 13. jula 1922, cis. 244 Sb z. a n., upravujuci pravne pomery medzi zamestnavatelmi a zamestnancami na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tlac. 1844).

Tisk 1921. Navrh sen. Kiesewettera, Heckera a soudr., aby do rozpoctu na rok 1925 zarazena byla polozka pro vystaveni drahy Chotevice-Trutnov do Jicina.

Tisk 1922. Navrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnuti rychle a vydatne pomoci obcim okresu stribrskeho a plzenskeho, lezicim na rekach Mzi a Radbuze, kterez tezce byly postizeny bouri.

Tisk 1923. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4719), kterym se meni a doplnuje zak. cl. I.1911 o civilnim rizeni soudnim (tisk 4765).

Tisk 1924. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4735), kterym se prodluzuje pusobnost zakona ze dne 4. cervence 1923, cis. 151 Sb. z. a n., o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi), nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s rucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove (tisk 4758).

Tisk 1925. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4046) o zrusen sverenstvi (tisk 4766).

Tisk 1926. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4583) o stihani uplatkarstvi (tisk 4736).

Tisk 1927. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4599) o vyplate odpocivnych a zaopatrovacich pozitku a jednorazovych vypomoci k nim jednak ucitelum skol obecnych a obcanskych a opatrovatelkam detskych opatroven na Podkarpatske Rusi, vydrzovanych cirkvemi a obcemi, jednak nekterym pozustalym po techto osobach (tisk 4734).

Tisk 1928. Uznesenie poslanecke snemovne o vladnom navrhu zakona (tisk 4598) o vyplate odpocivnych a zaopatrovacich pozitkov a jednorazovych vypomoci k nim, tak ucitelom skol ludovych a obcianskych a opatrovatelkam detskych opatrovien na Slovensku, vydrziavanych cirkvami a obcami, ako aj niektorym pozostalym po tychto osobach (tisk 4733).

Tisk 1929. Vladni navrh zakona kterym se meni §2 zakona ze dne 4. cervence 1923,

cis. 149 Sb. z. a n., o zrizeni fondu pro ucely verejneho zivelniho pojisteni.

Zapis o 214. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozen byl podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1915. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu (tisk posl. snem. 4111) o vladnim navrhu zakona (tisk sen. 1555 a 1598) o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni, skotu, vepru, ovci a koz (tisk posl. snem. 4691).

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 1916. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4610) o hornickych soudech rozhodcich (tisk 4714).

Vyboru technicko-dopravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1917. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4670) o vykupu mistni drahy Holic-Hodonin (tisk 4717).

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1921. Navrh sen. Kiesewettera, Heckera a soudr., aby do rozpoctu na rok 1925 zarazena byla polozka pro vystaveni drahy Chotevice-Trutnov do Jicina.

Tisk 1922. Navrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnuti rychle a vydatne pomoci obcim okresu stribrskeho a plzenskeho, lezicim na rekach Mzi a Radbuze, kterez tezce byly postizeny bouri.

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o usneseni poslanecke snemovny c. t. 1915 byla podana zprava ve lhute 24 hodin a o usneseni poslanecke snemovny c. t. 1916 a 1917 d o nejblizsi pristi schuze, ktera se bude konati dne 2. cervence 1924.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Bod

1. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1896) o razbe petikorun. Tisk 1910.

Zpravodajem je pan sen. dr Horacek.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Nikoliv!

Predseda: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s uvedenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Budeme hlasovati o resolucich rozpoctoveho vyboru, otistenych ve zprave vyborove.

Kdo souhlasi s resoluci oznacenou cis. I., necht zvedne ruku. (Deje se.).

To je vetsina. Prijima se.

Kdo souhlasi s resoluci oznacenou cis. II., necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Prijima se.

Dale je

2. Zprava branneho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1904) o vladnim navrhu zakona, jimz se stanovi mirovy pocet ceskoslovenskeho vojska na dobu od 1. rijna 1924 do 30. zari 1927. Tisk 1914.

Zpravodajem je pan sen. Klofac. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Klofac: Slavny senate! Branny vybor senatu venoval svou pozornost predloze, ktera byla projednavana v poslanecke snemovne a ktera ve sve podstate znamena snizeni presencniho stavu naseho vojska. Slavny senate! Nevaham prohlasiti, ze Narodni shromazdeni, poslanecka snemovna i senat, ve velmi kratke dobe bude nuceno zabyvati se nasim brannym systemem velmi dukladne. V nasem

brannem systemu jsou mnohe zaostalosti a budeme musiti tyto ruzne zaostalosti odstranovati. Nevaham prohlasiti, ze mame dnes brannou sluzbu ponekud prilis dlouhou a ze jsou mozne takove reformy, aby presencni sluzba byla podstatne snizena, aniz by brannost armady tim utrpela.

Po mem presvedceni neni mozno, aby vydaje na armadu dosahovaly te enormni cifry, jak dnes rozpocet vyzaduje. Na druhe strane nikdy nebudu patriti k tem, kteri by chteli branny system u nas podkopati a kteri by povazovali - rekl bych - armadu za nejakeho pokusneho kralika. Treba je toto moje stanovisko jasne a uprimne, prece sam pracuji na nove osnove branneho systemu a jsem hluboce presvedcen, ze u nas je mozny system, ktery by byl jakousi synthesou mezi systemem kadrovym - kasarnickym - a systemem milicnim. U nas muze byti presencni sluzba jeste daleko vice snizena, jak jsme o tom mluvili, jestlize pochopime, co pochopilo bolsevicke Rusko, Anglie anebo Svycarsko, kdyz totiz, mluvime-li o milici, zacneme s milicni predvychovou, a to znamena ve skolstvi v dobe mezi 14. a 20. rokem.

Jest jisto, ze vojak muze byti u pechoty za pomerne kratkou dobu velmi dobre vychovan a velmi dobre vycvicen, jestlize odstranime z kasaren to, co tam nepatri jestlize v jiste dobe vojaka budeme vychovavati nevojensky. Predvychova at moralni nebo telocvicna muze byti provedena mezi 14. a 20. rokem. Ale prece je mozno, aby se mlady muz naucil povelum, aby se naucil pochodovati, aby se naucil znati zbran. ji rozkladati a skladati uz drive, nez jde na vojnu. Kdo to dovede a bude miti prislusny diplom, muze beze vseho dostati velmi kratkou presencni sluzbu. Uvazte laskave, mnoho-li bychom usetrili vydaju na nasi brannou moc

Dovoluji si prohlasiti hned napred, ze v tomto smeru nas dnes mnoho pracuje a myslim velmi intensivne, jak bychom u nas branny system udelali levnejsi a potom snad take lepsi.

Dlouha sluzebni doba vyvolava potom u 80 vojaku nechut k sluzbe a praci. Zadne lajdactvi v kasarnach! V kasarnach je treba venovati se pouze vychove. Potom muze byti presencni sluzba velmi kratka. Nepujdu za prikladem svycarskym. Co se hodi pro Svycary, nehodi se pro nas. Take ve Svycarsku neni idealem ten system, ktery tam je. Synthese mezi kasarnickym systemem - kadrovym - a mezi milici zaslouzi nasi pozornosti, a musime take co nejdrive prikrociti k cinu. Uvazte vsak, ze vlastne mame 6ti mesicni vycvik a. ze po 6 mesicnim vycviku jiz propoustime mnohe vojiny. Tedy vidite, ze 6 mesicu velmi intensivni sluzby mnoho znamena a ze by za mnohych okolnosti stacilo. Vsimame si velmi svedomite toho, jak pracuje Anglie, jeji teritorialni system. I ve Francii se pomysli na to,- organizovati narod i mimo kasarna. Vidime,. co dela sovetove Rusko, ktere zavedlo lidovou predvychovu od 16. do 21. roku. Vidime dale, co se deje ve Finsku a Holandsku. Musime si vseho toho vsimati. Tato armada, jak je dnes, je velmi draha a rikam, ze namnoze vykazuje slabost, ke ktere nemuzeme byti zaslepeni. Podivejme se na train. Train muze byti i pri malych kadrech docela dobre milicni. Proc bych nemel duveru ke konim? Mam absolutni duveru ke konim, ti mne nemohou zklamati. Postroje a lide, kteri patri ke trainu, mohou byti take doma a je k tomu potrebi jen kontroly, rocni revise a jsme schopni mobilizace. Jsem take proti velkym manevrum, ktere jsou casto napred pripravenym divadlem. Stoji to mnoho penez. Daleko dulezitejsi je vychova vudcu a vychova stabu. Ale to jsou veci, o kterych budeme mluviti na podzim velmi podrobne a prijdeme take s propracovanymi navrhy.

Dnes dovoluji si upozorniti na jedno. Povazuji primo za zlocin, kdyz nechavame 2 leta slouziti ony muze, kteri vlastne slouzi jiz 18 mesicu, ale nahodou byli odvedeni pred 3 roky. Mnoho jich vystudovalo prava nebo medicinu atd.. v 25. roce nastupuji sluzbu a budou 2 leta slouziti. K nicemu toho neni potrebi a prosim, aby v ministerstvu narodni obrany bylo trochu iniciativy a kuraze k reformam. Byrokratismus nenavidim na celem svete, ale byrokratismus v armade nenavidim nejvice. Neni potreba aby muz ktery je za 6 mesicu dostatecne vychovan, musel byti

v 25 letech odniman svemu povolani. Nemame dosti soudcu, nemame v jinych sluzbach dosti cinitelu, ale ten doktor prav nebo doktor mediciny, misto aby mohl jiti po jistem vycviku do sluzby, musi 2 leta slouziti, musi ta 2 leta lajdat v kasarnach! Nema to smyslu, aby tam tak dlouho sedel. Mame-li zakon na zreteli, musime videti, co znamena duch tohoto zakona..Je uplne mozno, aby tento mlady inteligent byl propusten po roce na t. zv. preryvanou dovolenou, aby sestkrate za rok v tom miste, kde je jeho posadka, zucastnil se jeden den cviceni, aby nezapomnel, cemu se za rok naucil. Neminim, abychom menili zakon, ponevadz to nemame v moci, ale ministerstvo narodni obrany to ma v moci, aby temto muzum dalo preryvanou dovolenou. To povazuji za otazku svedomi a rozumu. A jestlize ministerstvo narodni obrany naseho hlasu dbati nebude, tak se dopusti velikeho zlocinu na celem narode, nejen na mladych muzich, kteri zbytecne ten druhy rok slouzi. (Sen. Meissner [nemecky[: Kdyz jste byl ministrem valky. odstranil jste jednorocacke pravo!) Prosim, pane kolego, nezapomente, ze parlament hlasuje a ne ministr. To jste si vy odhlasovali v parlamentech.

My musime miti odvahu, kdyz vidime vady a nedostatky, upozorniti na ne, a myslim, ze mne pan kolega nebude hubovati, kdyz prave na tyto nedostatky upozornujeme a prichazime s reformami. (Sen. Meissner: Melo se to nechati jako v Rakouska!) Co jsme od Rakouska prebrati, to stoji za malo, jako z cele Evropy. Mam zato, ze armady cele Evropy jsou dnes na scesti a ze budou s duchem narodu a demokracie musiti pocitati take v armade.

Zejmena vsak pouzivam teto prilezitosti, abych protestoval proti duchu reakce, ktera se nam dnes ukazuje v oboru justicnim v ministerstvu narodni obrany. Jiste veci se mohly diti jen za valky. Za Rakouska, vime dobre, ze byli povolani povestni civilni pravnici, ze kterych se stali vojensti auditori. Vzpominam sam z vlastni prakse na povestneho Premingera. Ten Preminger nam potom tocil zakony, ten nam konstruoval zakony, jak chtel! Ale v dobe miru si toho neodvazil zadny aktivni auditor, toho, co nam dnes delaji nekteri pani docela klidne. At se nemyli, ze proto, ze nalezime ke koalici, budeme mlceti k radeni Jansu, Vlachu a Kunzu, a jak se vsichni jmenuji. Do justicniho odboru ministerstva narodni obrany musi prijiti novy duch, nema-li se po celem parlamentu potom ozvati jine volani, ktere by bylo malo prijemne instituci vojenskych auditoru ministerstva narodni obrany. Mezi nimi ovsem jest cela rada cestnych a pokrokovych muzu.

Myslim, ze ministerstvo narodni obrany bude musiti pocitati vazne i s lidmi hluboce nabozensky zalozenymi, jak jsme to za Rakouska pozorovali. Jsou to na priklad Nazareni. Mam za to, ze neni rozumne tyto muze trestati, trestat a trestat. Ten clovek, i kdyz je trestan, zustava prece jen dale pevny. Jsou to hluboce nabozensky zalozeni lide. Muze ovsem byti prohlasovana obava, kdybychom takoveho cloveka propustili, ze bude nam simulovati nabozenske presvedceni tolik a tolik lidi. Ale ne, panove, zde se da prece zjistiti, mluvi-li zde z toho cloveka hluboka moralka a presvedcen, ponevadz zname jeho zivot pred valkou, pred vojancenim, v cele obci ho znaji. V nasi armade jsou dva takove pripady. Nedovedu pochopiti, ze tyto pripady nemohly byti rozumnym zpusobem rozreseny. Za Rakouska jsem v takovem pripade musel sam intervenovati. Bylo to v pripade znameho Nemravy. Ale Rakousko ten pripad rozresit tim, ze prohlasilo tohoto cloveka za dusevne - nechci rici nepricetneho - ale zkratka abnormalniho, a tento clovek byl propusten. I Rusko, i to carske Rusko respektovalo jiste nabozenske sekty, jichz principielni stanovisko oproti uzivani zbrani bylo znamo a nekompromisni. A prosim, podivejte se do Ameriky, kde nabozenske sekty krestanske, jako jsou na pr. Amonite nebo Menonite, nekonali povinnost ve zbrani. Tedy prosim, co carske Rusko respektovalo, co bylo mozne v Americe o tom jsem presvedcen, ze muze byti i u nas respektovano ve dvou pripadech, ktere tady mame. Ja na to ukazuji docela klidne, ale kdybych vedel, ze tu neni ochoty, ze je zde, rekl bych, jista byrokraticka zaujatost, tak bychom musili delati kroky zcela jine.

To bylo nekolik mych poznamek.

Mame vice stesku i jinych, ale ty si ponechame, az bude predlozen rozpocet ministerstva narodni obrany, az budeme miti pritomneho ministra narodni obrany. Pak prijdeme s iniciativnimi navrhy, pokud se tyka branneho systemu. Nase heslo je: Lepsi branny system, ale levnejsi branny system!

Znovu ukazuji na to, ze se musi pomysleti v ministerstvu narodni obrany na to, co delati s temi lidmi, kteri zbytecne nam slouzi druhy rok a jejichz inteligence bychom mohli uziti mnohem rozumnejsim zpusobem ve prospech republiky a naroda.

Zprava branneho vyboru, pokud se tyka nynejsiho prozatimniho snizeni vojska, je velmi kratka, a myslim, ze nebude jedineho pana senatora, ktery by pro toto snizeni nehlasoval. Neni to nas ideal, pujdeme dale, ale zatim je to neco

Osnova zakona vladou predlozena a poslaneckou snemovnou ve 273. schuzi dne 13. cervna 1924 schvalena snizuje oproti zakonu ze dne 19. brezna 1920, cis. 196 Sb. z. a n., mirovy pocetni stav ceskoslovenskeho vojska velmi podstatne, nebot oproti dosavadnimu celorocnimu stavu 150.000 vojenskych osob stanovi jej na ctyrleti od 1. rijna 1924 do 30. zari 1927 pro obdob od 1. dubna do 30. zari kazdeho roku poctem 90.000 vojenskych osob, upravuje tedy prumerny rocni stav na 120.000 muzu.

Tento pocet, treba ve skutecnosti jeste dale se snizuje dnem 1. dubna kazdeho roku az o 4000 brancu, kteri se podle zakona ze dne 7. prosince 1922, cis. 370 Sb. z. a n., o priznani vyhod v plneni branne povinnosti propousteji po 6timesicni presencni sluzbe na trvalou dovolenou, odpovida po nazoru vojenske spravy skutecne potrebe branne moci i celeho statu, a mozno s nim souhlasiti tim spise. jezto ma prirozene v zapeti tez zadouci snizeni statnich vydaju.

A to je ovsem moment, na ktery my klademe take duraz.

Znacny pocetni rozdil stavu v obdobi zimnim - od 1. rijna do 31. brezna roku nasledujiciho - a obdobi letnim - od 1. dubna do 30. zari tehoz roku zvysuje se fakticky v letnim obdobi postupnym povolavanim ctyr rocniku zalohy ke konani cviceni prislusniku zalohy, takze ani v tomto smeru netreba se obavati, ze by obrana statu v danem pripade mohla trpeti.

Uvaziv tyto okolnosti, usnesl se branny vybor ve schuzi dne 24. cervna 1924 na tom, uciniti slavnemu senatu navrh, aby prijal osnovu zakona poslaneckou snemovnou usnesenou beze zmeny.

Je to prvni splatka na pozadavek, ktery budeme klasti Narodnimu shromazdeni na podzim. (Pochvala.)

Predseda (zvoni): Slovo ma pan sen. Hartl.

Sen. Hartl (nemecky): Slavny senate! Omezim se na to, abych jmenem svych klubovnich kolegu prohlasil, ze nezamyslime vystoupiti v debate proti predlozenemu zakonu, jenz prece poskytnouti ma jistou ulevu, pokud jde o vojenskou sluzebni povinnost a o vojenska bremena. Pripominame vsak, ze toto prohlaseni nesmi byti vykladano tak, jako by timto zakonem byla splnena a uspokojena nase prani a nase nazory o branne povinnosti a poctu vojska. Zduraznujeme naopak, ze i nadale zadame zmenu zahranicni politiky naseho statu a odstraneni onech zahranicnich spojenectvi, cimz by se umoznilo jeste dale sniziti vojenskou povinnost a vojenske pozadavky a tim miliardy naseho rozpoctu uvolniti pro produktivni praci a ucely kulturni.

Predseda: Ma pan zpravodaj nejaky doslov?

Zpravodaj sen. KIofac: Nemam.

Predseda: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma §y).

Jsou snad proti tomu namitky? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tudiz tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem podle zpravy vyborove, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Naznacena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu dalsimu, jimz je:

3. Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1898) k vladnimu navrhu zakona o zvelebeni a ochrane vyroby rostlinne. Tisk 1913.

Zpravodajem je pan sen. Rozkosny. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Rozkosny: Slavny senate! Kazdemu narodohospodari v nasi republice musi zajiste zalezeti na tom, aby nase republika, pokud se tyce potreb zivotnich, byla pokud mozno sobestacna. A prave zemedelstvi ma v tom ohledu v prvni rade plniti svuj ukol, ma se tedy snaziti vyrabeti tolik, abychom sobestacnymi byli, abychom z ciziny zadne potraviny, ktere u nas mohou byti vyrabeny, nemuseli privazeti. Je tedy potrebi, aby u nas zemedelska vyroba jak co do mnozstvi, tak co do kvality, byla zdokonalovana a aby nasledkem toho bylo docileno te sobestacnosti, kterou jsem prave byl naznacil. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. Rozkosny (pokracuje): Abychom svou zemedelkou vyrobu zvetsili, je potrebi pracovati v ruznych smerech. Sem patri v prve rade zuslechtovani rostlin, ponevadz nam musi zalezeti na tom, abychom na stejne plose docilili vetsich vysledku. Neni zajiste pochybnosti o tom, ze rostliny na jednom miste dlouhou dobu pestovane, degeneruji a ze je potrebi, aby byly znovu jaksi zuslechteny a oziveny. A k tomu prave zuslechtovani ma smerovati. Nejlepsim dukazem toho, jak znamenitych vysledku je mozno pri zuslechtovani rostlin dociliti, dokazalo se u nas na pestovani cukrove repy.

Panove se pamatuji, ze asi pred 50 lety, kdyz u nas cukrovarnictvi bylo v jakemsi rozmachu, bylo mozno z repy vyrobiti asi 8% cukru, kdezto nyni docilili jsme dvojnasobnych vysledku, nebo jeste vetsich. Toho jsme docilili jen zuslechtovanim rostlin, vyberem nejlepsich rostlin, takovych rostlin, ktere davaji na jedne strane vytezek nejvetsi a na druhe strane vysledek nejuslechtilejsi. Je tedy potrebi dobrych vysledku co se tyce cukernatosti.

Zde je nejnazorneji videti, ze je mozno dociliti zuslechtovanim tak znamenitych vysledku. A prave na cukrovou repu se tento zakon vztahuje, nebot tato patri k cizoprasnym rostlinam, t. j. k rostlinam, ktere se oplodnuji jinymi rostlinami. Nasledkem toho potrebuje zejmena cukrovka a zito - u nas je to druha dulezita rostlina - ochrany, jakou ma poskytovati tento zakon.

Pokud se tyce zuslechtovani rostlin, nejsme jeste tak daleko, jak bychom si prali. Docilili jsme, jak jsem se zminil, pokud se tyce cukrove repy, vysledku nejlepsich, docilili jsme take, pokud se tyce zuslechtovani jecmene a snad i psenice, jistych vysledku, prece vsak ne takovych, abychom predcili cizinu. Proto je potrebi, abychom se i o to starali, abychom nebyli v tomto smeru, pokud se tyce kterekoli rostliny, od ciziny odvisli. Je jiste potrebi, abychom sami si v tom ohledu dostacili a k tomu ma tento zakon napomahati. Je toho potreb hlavne k vuli tem dvema plodinam, o kterych jsem se jiz zminil, nebot i kdyz cukrovka nyni jiz vykazuje snad dobre vysledky, nemuze se rici, ze je na vrcholu dokonalosti a bude potrebi, aby se v tom zuslechtovani, ktere se v techto 50ti letech tak dobre osvedcilo, pokracovalo dale. Je jiste si prati, abychom jeste dale zadoucich vysledku docilili. To ovsem plati take o rostlinach jinych a je tedy potreb takoveho zakona, na jakem se prave poslanecka snemovna usnesla a o kterem se ma usnesti dnes slavny senat.

Mam-li o obsahu tohoto zakona nekolika slovy se zminiti, musim rici, ze na pr. v §u 1 je neco, co snad se muze povazovati za nedokonale. Stoji tam totiz, ze v okoli pozemku, na nichz je pestovan uslechtovany neb uslechteny material, nesmeji byti pestovany tytez nebo pribuzne druhy a odrudy. Zda se mi, ze to slovo tv okoliT se muze povazovati za velmi nejiste, ale musi se uznati, ze se to bude riditi podle velmi ruznych pomeru, podle rozkouskovanosti pozemku podle podnebi a pudy, zkratka musi se otazka okoli nebo blizkosti toho okoli, na kterem ma byti zakazano pestovati rostliny tehoz druhu, jako se ma dotcena zuslechtovati, podle ruznych okolnosti se musi to okoli posuzovati, a proto nebylo mozno rici, ze to ma byti 1 km, 100 metru nebo 10 metru, to zavisi od ruznych okolnosti, ktere musi byti v kazdem jednotlivem pripade zvlaste reseny, a proto uznavame a take narodohospodarsky vybor uznal, ze, ackoliv je to neurcite, kdyz se rekne tokoliT, prece neni mozno v zakone nejak urciteji nebo urcite toto okoli stanoviti, a musi se zustati pri tom, ze se rekne vseobecne tokoliT, a bude na ruznych cinitelich, aby vysvetlili, jak daleko je te ochrany potrebi.

Dale ustanoveni §u 1, ze podnikum, ktere se hodlaji domahati teto ochrany, jest se vykazati, ze jsou za podniky slechtitelske vyslovne uznany. Je jiste potrebi, aby to v zakone bylo ustanoveno, ponevadz by nekdo snad mohl byti od majitelu pozemku sousednich, od tech ruznych slechtitelu, kteri za slechtitele uznani nebyli, zbytecne obtezovan.

§ 2 ustanovuje, jakym zpusobem ma ten, kdo chce miti ochranu tohoto zakona, si pocinati, ustanovuje totiz, ze ma podati u starosty dotcene obce zadost, kterou musi opatriti prilohami v zakone uvedenymi, a ze tedy ma zadati, aby starosta obce pozval vsechny sousedy, ktere on ma vyslovne oznaciti, ma oznaciti parcely, ktere chce miti chraneny nebo omezeny v pestovani dotcene rostliny, a ma zaroven udati, kteri jsou jejich majitele, aby starosta mohl je pozvati k porade, ktera ma miti za ucel dociliti dohodu, jakou nahradu snad dotceni postizeni sousede maji dostati za to, ze nesmeji v dotcene obci pestovati na dotcenem pozemku rostlinu, kterou zuslechtovatel v te obci zuslechtuje. To se ma dociliti tim zpusobem, ze starosta svola vsechny majitele pozemku a pricini se o to, aby s nimi docilil dohody. Kdyby se mu to nepodarilo, ma politicky urad I. stolice se snaziti tuto dohodu dociliti a, pakli by nebylo vubec mozno dociliti dohody, ma take v tom ohledu rozhodnouti se o vysi nahrady, ktera by mela byti poskozenym nahrazena. Z rozhodnuti I. instance je take mozno jeste odvolati se ke II. instanci, politickemu uradu II. stolice.

Snad by se zdalo nekomu zahadnym nebo nepotrebnym ustanoveni odstavce 4. §u 2, kde se pravi, ze oznameni, ve kterem se zada, aby ti sousede byli omezeni v osevani svych pozemku v dotcene obci, se ma podati 2 roky pred setim dotcene plodiny. Snad by se to zdalo trochu dlouho, ale je to prave na ochranu prospechu tech sousedu, ponevadz za ty 2 roky mohou se na to pripraviti, mohou pestovati predem takove rostliny, aby jim to v dotcene obci co nejmene uskodilo.

Tedy zkratka ma ten zakon ucel velmi slechetny a je jen si prati, aby skutecne vyplnil svuj ukol, aby umoznil to zuslechtovani rostlin u nas a aby nasledkem toho zemedelska vyroba byla v budoucnosti jak pokud se tyka kvanta, tak take, pokud se tyka kvality, dokonalejsi, nez byla posud. To je tedy prvni hlava zakona. Druha hlava jedna o ochrane kultur rostlinnych pred skodlivymi ciniteli. To z vetsi casti neni vlastne nic noveho. Pani senatori vedi dobre, ze mame jiz zakony toho druhu a to zemske zakony, kterymi se narizuje hubeni bodlaci a kokotice, ochrana ptactva atd. Tedy tyto zakony zemske maji pozbyti platnosti a maji byti nahrazeny nyni timto zakonem. Co je vsak noveho, je, ze ten, kdo ma ten zakon provadeti, ma byti novy. Posud totiz podle tech zakonu, o kterych jsem se zminil, bylo svereno dohlizeni nad provadenim tohoto zakona obcim. Ale ukazalo se, ze toto nebylo dosti intensivne provadeno a ze tedy zakony tyto byly vice mene na papire.

Nyni tedy ma se dociliti lepsich vysledku tim, ze se sveruje dozor nad plnenim tohoto zakona vyzkumnym ustavum zemedelskym, ktere jsou zrizeny u zemedelske rady. Jest si jen prati, aby tyto vyzkumne ustavy byly s to vykonavati lepe ten dozor nad plnenim tohoto zakona, nez to cinily obce, a aby ten zakon v nove forme byl dokonaleji plnen, nez byl plnen zakon posavadni.

K tomu, aby zakon byl plnen, mohou vyzkumne ustavy pusobiti dvojim smerem a to: 1. Tim, ze budou obyvatelstvo zemedelske poucovati, ze mu pujdou radou a pomoci na ruku, 2. kde by toho bylo potrebi, mohou take pouziti tohoto zakona a trestnich ustanoveni, ktere v tomto zakone jsou obsazeny.

Podle mych dlouholetych zkusenosti ten prvni smer je ucinnejsi. Uznaji take jiste ty vyzkumne ustavy, ze pusobeni poucovanim obyvatelstva a navadenim k tomu, aby ucelnym a pokud mozno nenakladnym zpusobem tyto zakony se provadely, bude ucinnejsi a dulezitejsi, nez toto trestani a zajiste bude take dobre, kdyz tam, kde by se vyskytli nejaci uminenci, kteri by zakon plniti nechteli, bude mozno take na zaklade ustanoveni tohoto zakona ulozenim trestu je k plneni zakona donutiti.

Treti odstavec obsahuje vseobecna a trestni ustanoveni. O techto se nebudu zminovati, ty jsou jak obycejne v zakonech ustanoveny. Neni tam nic zvlastniho. Tyto tresty nejsou vymereny prilis vysoko, jsou vymereny primerene.

Toliko bych snad jeste podotkl, ze mimo to tento zakon dava vlade nejen pravo, ale take i povinnost, aby dbala o ochranu domaci vyroby zemedelske i tim, ze by vselike nakazlive nemoce rostlin nebyly z cizozemska privadeny, ze tedy se dava vlade pravo, aby zakazala dovoz vselikych rostlin a jejich casti, ktere by mohli miti za ucel nakazu rostlin v nasi risi. To je zajiste take ucelno a potrebno a proto tedy doporucuje narodohospodarsky vybor slavnemu senatu, aby prijal tento navrh zakona ve zneni poslaneckou snemovnou prijatem.

Doporucuji tento navrh zakona slavnemu senatu ke schvaleni. (Souhlas.)

Predseda: K slovu neni nikdo prihlasen, prikrocuji k hlasovani.

Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou, jezto nebylo podano pozmenovacich navrhu.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v tisku 1898 a to ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.

Bod

4. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1903) k vladnimu navrhu zakona, kterym se doplnuje zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu a jich pozustalych. Tisk 1918.

Zpravodajem je za vybor socialne-politicky pan sen. Panek.

Zpravodaj sen. Panek: Slavny senate! Predloha, kterou nyni projednavame, je novelou k zakonu c. 314 ex 20 o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu. Citovanym zakonem c. 314 ex 20 bylo stanoveno totiz exekucni minimum na platy a odpocivne veskerych zamestnancu a take platu a mezd vseho druhu. Exekucni minimum bylo stanoveno v tom smyslu, ze dobrovolnou umluvou anebo exekuci muze byti obstavena mzda, nebo mohou byti obstaveny platy az do 1, ale vzdy tak, ze musi zbyti alespon rocne 6000 Kc zamestnanci volnych. Pouze pri alimentech, tedy pri zakonnem vyzivnem, muze byti tato castka, toto exekucni minimum, snizeno az na 3000 Kc.

Krome toho obsahoval zakon c. 314 ex 20 ustanoveni v §u 6, ze veskere predpisy, veskera narizeni odpovidajici tomuto zakonu, se timto zakonem, t. j. zakonem c. 314, zrusuji. Umyslem zakonodarce bylo, aby byl zrusen take timto povsechnym ustanovenim § 207 vseob. horniho zakona z r. 1854, podle kterehozto paragrafu stridni a ukolova mzda haviru byla z jakekoliv exekuce vynata. Tato exekuce pri hornickych platech byla tedy podle tohoto paragrafu vyloucena. Umyslem zakona c. 314 bylo. aby take paragraf 207 cit. horniho zakona byl derogovan. Take judikatura nizsich soudnich stolic se podle toho ridila v nasi republice a take podle toho zakon vykladala.

Jineho mineni byl nas nejvyssi soud. Nejvyssi soud se dvakrate zabyval touto otazkou a to poprve roku 1921, kdy rozhodl ve svem plenarnim usneseni ze 16. kvetna, ze § 207 vseobec. horniho zakona derogovan nebyl zakonem c. 314 a ze tudiz neni mozno podle tohoto zakona vesti exekuci proti mzdam haviru.

Konecne v druhem svem usneseni sel nejvyssi soud jeste dale. On totiz rozhodl ve svem plenarnim sezeni, tusim z prosince 1923, ze, ani kdyz se jedna o alimenty, tedy o zakonne prispevky na vyzivu, neni mozno vesti exekuci proti mzdam haviru. Tedy zde byla jiste zjevna mezera v nasem socialnim zakonodarstvi, a to sam citil nejvyssi soud nas, ponevadz vidensky nejvyssi soudni dvur rozhodl sveho casu, ze muze byti vedena exekuce proti pozitkum horniku, jedna-li se o alimenty, anebo jedna-li se o placeni dani. Nas nejvyssi soud sam uznal tuto mezeru, a proto pouzil § 6 zakona o nejvyssim soude a ucinil namety, aby tato mezera byla zakonodarnou cestou odstranena. K tomu ma slouziti tato predloha. Poslanecka snemovna zmenila puvodni vladni osnovu do zakladu. Tak na pr. prepracovala uplne § 1. Vladni osnova mela na mysli, aby se proste zakon cis. 314, jeho § 1 rozsiril take na havirske mzdy. Ale poslanecka snemovna prijala zneni sirsi, avsak take dukladnejsi. Ona totiz zmenila § 1 v toto zneni: Druha veta §u 6 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu a jich pozustalych, zni takto: tSoucasne pozbyvaji platnosti vsechny dosavadni zakony a narizeni, jez odporuji horejsim ustanovenim, zejmena veskere dosavadni predpisy o tom, ze exekuce na nektere ze sluzebnich platu uvedenych v § 1 nebo na vysluzne, odbytne a zaopatrovaci platy, uvedene v § 2 je zcela nebo z casti vyloucena.T Tedy, jak jsem jiz rekl, zneni sirsi a dukladnejsi, takze neni a nemuze byti pro priste pochybnosti, ze by se snad § 1 zakona cis. 314 nevztahoval na veskere platy, na veskere mzdy jakehokoliv druhu. Krome toho zmenila poslanecka snemovna vladni predlohu jeste i po jine strance. Pri projednavani teto vladni predlohy vyskytly se totiz v socialne - politickem vyboru pochybnosti o tom, zdali zakon cis. 314 nevztahuje se take na pozitky vyplacene zamestnancum podle zakonu o nemocenskem a urazovem pojisteni, po pr. podle zakona o bratrskych banskych pokladnach; ackoliv tyto platy, tyto pozitky maji docela jiny charakter a poslani, preci jen, aby byly jakekoliv pochybnosti vylouceny, usnesla se poslanecka snemovna na tom, aby do § 2 zakona bylo pojato ustanoveni tohoto zneni: tUstanoveni §u 4 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 319 Sb. z. a n., zustavaji nedotcena. Rovnez zustavaji nedotcena veskera ustanoveni o exekuci na pozitky vyplacene podle zakonu o urazovem a nemocenskem pojisteni delniku, jakoz i o banskych bratrskych pokladnach.T

K cemu ma vlastne tato predloha slouziti? Predne ma za ucel, aby provedla paritu mezi haviri v historickych zemich a mezi haviri na Slovensku a Podkarpatske Rusi, ponevadz na Slovensku § 207 vseobecneho horniho zakona z r. 1854 byl jiz zrusen r. 1881, a to zak. cl. LX. Tedy na Slovensku bylo mozno jiz od r. 1881 vesti exekuci proti havirskym mzdam, nejen kdyz se jednalo o alimenty, ale i kdyz se jednalo o jine soukromopravni pohledavky, kdezto v historickych zemich do prevratu bylo mozno vesti exekuci podle rozhodnuti nejvyssiho soudniho dvora pouze jen, kdyz se jednalo o alimenty, ale podle rozhodnut nejvyssiho soudu v Ceskoslovenske republice nebylo mozno vesti exekuci vubec. To tedy byl prvni ucel. Druhy ucel byl, aby byla samozrejme zvysena take ochrana rodinneho prava prislusniku havirskeho stavu, zejmena pokud jde o nemanzelske deti, pokud jde o rozvedene manzelky, pokud nebyly samozrejme rozvedeny svou vinou. (Sen. dr Karas: Co kdyz jsou dve nebo tri manzelky rozvedeny?) Jedna se o alimenty; jestlize podle soudniho rozhodnuti plati nekdo vyzivne, muze mu byti obstaveno jeho sluzne, jeho platy, kdezto. nyni nebylo vubec mozno obstaviti jeho pozitky. Konecne musela se take privoditi jakasi parita mezi haviri, hornickym stavem, a ostatnimi zamestnanci a to k prospechu prislusniku hornickeho stavu, ponevadz dnes bylo nemozno za stavajicich pomeru udelovati jim vubec uver. To neni namireno snad proti hornikum, ponevadz tim se take zpevnuje jejich uverova schopnost. Dnes, kdyz se vedelo, ze jsou jeho pozitky nedotknutelne, kdyz potreboval hornik uver, nemohl ho dosici.

Socialne-politicky vybor projednal tuto zalezitost velmi zevrubne a doporucuje slavnemu senatu, aby schvalil usneseni poslanecke snemovny ve zneni nezmenenem. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Slovo dale ma za vybor ustavne-pravni pan sen. dr Prochazka.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Slavny senate! Pravo veritelovo domahati se zaplaceni sve pohledavky exekuci na majetek dluznikuv bylo zahy omezeno zakonodarstvim, tim zpusobem, ze urcity duchod, urcite veci a prava aneb i urcite osoby osvobozeny vubec z exekuce, pripadne, ze exekuce ohledne nich jest castecne omezena. Tim ochranen socialne slaby pripadne uplne zkazy hospodarske. Za socialne slabe byli vzdy povazovani a jsou jimi dosud za nynejsich neutesenych hospodarskych pomeru osoby zamestnane ve sluzbach verejnych i soukromych jakehokoliv druhu, poukazane na sluzebni platy, na mzdy tydenni, denni atd., dale vdovy a sirotci techto zamestnancu, jakoz i zamestnanci nachazejici se ve vysluzbe. Zakonodarstvim proto stanoveno jiz zahy, ze exekuce na pozitky jejich jest nepripustna, pripadne castecne obmezena. V tomto duchu ochrany socialne slabych ustanovuje tez zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n., ze ze sluzebnich platu osob zamestnanych ve sluzbach verejnych i soukromych jakehokoliv druhu muze byti exekuci zabavena nebo zajistena nebo dobrovolnou umluvou zastavena nebo postoupena toliko jedna tretina, ale vzdy tak, ze dluzniku volnym musi zustati rocni prijem 6.000 Kc.

Pro pohledavky vyzivneho, na ktere veritel ma pravo podle zakona, pak pro pohledavky na danich a jinych verejnych davkach, ktere jsou vymereny ze sluzebniho prijmu a nejsou starsi nezli 3 roky, muze vsak byti vedena exekuce neb zajistovaci ukon, aneb umluveno zastaveni neb postup az do 2/3 platu - mzdy - zamestnancova a volne zustati musi rocne jen 3.000 Kc. Vysluzne - provise - a podobne, odbytne a zaopatrovaci platy vdov, druzek, sirotku a schovancu mohou byti exekvovany, zajisteny, zastaveny neb postoupeny toliko do jedne tretiny, vzdy vsak tak, ze volno zustati musi dluznikovi rocnich 4.000 Kc, kdezto pro pohledavky vyzivneho a pro dane i verejne davky lze provesti uvedene pravni ukony az do 2/3 vysluzneho provise - neb platu zaopatrovacich, ale volne zustati musi dluzniku rocne 2000 Kc.

Drahotni pridavky, platy urcene k zapraveni verejne sluzby, pohrebne a podobne platy, jsou vubec uplne vylouceny z exekuce, zajisteni, zastaveni a postupu. Na drahotni pridavky, poskytnute dluzniku vzhledem na deti nebo jine cleny rodiny, lze vsak vesti neobmezene exekuci pro pohledavky zakoniteho vyzivneho, prislusejici osobe, o niz jde. Na pribytecne vedena byti muze exekuce jen pro najemne z bytu dluznikova. Umluvy, pricici se shora uvedenym ustanovenim, jsou neplatny. Tak zakon ten urcoval a urcuje dosud. V §u 6 ve druhe vete zakona toho pak jeste bylo stanoveno, ze soucasne pozbyvaji platnosti vsechny dosavadni zakony a narizeni, jez odporuji horejsim ustanovenim.

Pri provadeni tohoto zakona, jak uz bylo dotceno panem zpravodajem socialne-politickeho vyboru, nastaly pochybnosti judikatury o dosahu zakona a vyvinul se nasledkem rozhodnuti nejvyssiho soudu prakse, ze nepovazovan zakonem tim, totiz citovanym § 6, 2. vetou za zruseny § 207 vseobecneho horniho zakona ze dne 23. kvetna 1854, c. 146 r. z.

V paragrafu tom, jak uz bylo receno, se pravi: ze na ukolovy plat neb na stridni mzdu horniku nema mista ani soudni obstavka ani exekuce. Na Slovensku a Podkarpatske Rusi byl tento § 207 vseobecneho horniho zakona vsak jiz zrusen zak. clanku LX z r. 1881. Nasledkem toho zustalo jen v historickych zemich v platnosti ustanoveni, ze shora uvedene pozitky horniku byly vylouceny z exekuce. Tim vsak ovsem nejen ze nastala velika nerovnost pravni u horniku jednak v historickych zemich, jednak v zemich byvalych uherskych, nybrz nastala ovsem take tim velika nerovnost socialni a hospodarska u teto dulezite tridy obcanske. Ovsem jednotlivy hornik jest chranen podle dosavadniho stavu u nas v historickych zemich od exekuce co do uvedenych svych pozitku, ale na druhe strane jest podlomena zase jeho schopnost uverova, jelikoz tam, kde nelze vydobyvati nucene pohledavky, odpada popud poskytovati vubec uveru. Pak ovsem bylo by to nejvetsi nespravedlivosti, aby i tam, kde se jedna o vyzivne (alimenty) manzelce, detem resp. rodicum, byl uplne zakonem chranen takovy nesvedomity clovek, ktery podle zakona je povinovan k vyzive sve rodiny.

Proto byla ta vladni osnova podana, ktera ma odstraniti shora uvedene nedostatky zakona z 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n. Timto zakonem bude tedy zrusen § 207 a tez cl. IX bod 11 uvozovaciho zakona k exekucnimu radu soudnimu ze 27. kvetna 1896, c. 78 r. z.

Je proto osnova zakona, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna, zcela oduvodnena, jak se stanoviska pravniho, tak i ustavniho. Proto ustavne-pravni vybor navrhuje senatu, aby osnovu zakona prijal ve zneni, jak se na nem usnesla poslanecka snemovna, jelikoz novym zakonem budou odstraneny tyto pochybnosti judikatury o dosahu zakona 314 a,provedena bude take unifikace s predpisy platnymi na Slovensku a Podkarpatske Rusi ohledne § 207 vseobecneho horniho zakona. (Pochvala.)

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Debata odpada.

Prosim, aby pani zaujali mista. (Deje se.)

Prikrocime k hlasovani.

O navrzene osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou nejake namitky? (Namitky nebyly.)

Namitky nejsou, budeme tedy tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve zneni vyznacenem v tisku 1903, a to ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.

Navrhuji aby se pristi schuze konala za 10 minut po teto, za ucelem prikazani doslych spisu.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.

Konec schuze v 18 hodin 20 minut.

Nahoru