Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 215. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 17 hodin 15 minut.

Pritomni:

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac, Niessner.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

100 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr Habrman,

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Klofac: Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. K. Friedrichovi, Hrejsovi, Hartlovi a Jesserovi, dodatecne pro uterni schuzi sen. dr Koperniczkymu.

Navrhuji, aby byla udelena dovolena na dobu 14 dnu sen. Kotrbovi, zdravotni dovolena na 2 mesice pocinaje dnem 1. cervence sen. dr Naeglemu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Prosim pana sekcniho sefa, aby precetl, co tiskem rozdano panum senatorum.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1911. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o podpore nezamestnanych (tisk 1906).

Tisk 1912. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 1907).

Tisk 1913. Zprava vyboru narodohospodarskeho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o zvelebeni a ochrane vyroby rostlinne (tisk 1898).

Tisk 1914. Zprava branneho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se stanovi mirovy pocet ceskoslovenskeho vojska na dobu od 1. rijna 1924 do 30. zari 1927 (tisk 1904).

Tisk 1915. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu (tisk posl. snem. 4111) o vladnim navrhu zakona (tisk sen. 1555 a 1598) o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni, skotu, vepru, ovci a koz (tisk posl. snem. 4691).

Tisk 1916. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4610) o hornickych soudech rozhodcich (tisk 4714).

Tisk 1917, Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4670) o vykupu mistni drahy Holic-Hodonin (tisk 4717).

Tisk 1918. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. ustavne-pravniho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se doplnuje zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu a jich pozustalych (tisk 1903).

Jednaci zapisy o 211.-213. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 11. a 12. cervna 1924.

Tesnopisecka zprava o 207. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 28. kvetna 1924.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru zahranicnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1909. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 4600), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu republiky Ceskoslovenskej tUmluvaT medzi republikou Ceskoslovenskou a Kralovstvom Madarskym o vzajomnom nakladani so sukromymi poistovnami a o financnej uprave starych poistovacich smluv na zivot, ujednanych v byvalych korunach uhorskych a rakuskych, ktora bola so zaverecnym zapisom podpisana v Prahe dna 13. cervenca 1923 (tisk 4673).

Mistopredseda Klofac: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenem usneseni poslanecke snemovny podaly zpravu ve lhute tridenni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh se prijima.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem je:

l. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1896) o razbe petikorun. Tisk 1910.

Prosim pana zpravodaje sen. dr Horacka, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Vladni predloha zakona o razbe novych petikorun znamena zase jakysi maly krucek k naprave nasi meny. Je znamo, ze ve vsech statech s usporadanou menou, zejmena menou zlatou, papirove penize, ktere tam obihaji, zneji jen na vysoke obnosy. Naproti tomu, na nizke obnosy vzdycky obihaji penize kovove. Take v Rakousku, jak znamo, pred valkou meli jsme bankovky jen na vyssi obnosy a teprve v dobe valky objevily se papirove penize take na ty nizke obnosy 1 K atd. To je oduvodneno tim, ze drobne obraty se deji velmi rychle a velmi casto a nasledkem toho takove male obraty, kdyz se konaji v papirovych penezich, tedy tyto papiry, i kdyby mely sebe lepsi papir, zahy se opotrebuji, pospini a utrpi tak, jako mame ty zkusenosti s temi nasemi jednokorunami, a muzeme tedy byti radi, kdyz tyto koruny papirove dnes jiz skoro uplne jsme nahradili korunami kovovymi.

Nyni tedy mame prikrociti dale a nahraditi take nase papirove petikoruny, ktere jiz take dnes nemaji hezky vzhled, novymi petikorunami kovovymi. Pri tom vyskytla se zasadni otazka, maji-li tyto nove petikoruny kovove razeny byti zase jenom z nejake mene hodnotne smesi jako dosavadni nase jednokoruny, totiz z te smesi medi a niklu, anebo maji-li byti razeny ze stribra, jako se skutecne v nekterych kruzich pozadavek takovy vyskytl. Ministerstvo financi rozhodlo se pro to, aby i tyto nove petikoruny razeny byly nikoliv ze stribra, nybrz ze smesi podobne jako jednokoruny a to z tech duvodu, ze kdyby tylo petikoruny razeny byly ze stribra, ze by nastati mohlo prece jenom nebezpeci, ze by byly thesaurovany a ze by zmizely z obehu. Ovsem zasadne by zde snad nebylo namitky, aby nove petikoruny byly razeny ze stribra, ponevadz hodlame zavesti, jak znamo, menu zlatou a pri zlate mene mohou nebo musi byti drobne mince razeny po pr, ze stribra, jako to vidime v Anglii, v Americe a vsude, kde je zlata mena. Ovsem tyto drobne mince ze stribra razene, nesmeji miti plnou hodnotu, jiz predstavuji, nybrz musi miti mensi hodnotu vnitrni. Kdybychom tedy razili tyto petikoruny ze stribra, tedy by musily miti mensi vnitrni hodnotu, nez ma nase petikoruna na mezinarodnim trhu. A tu byly ucineny jiste zkousky a doslo se k tomu, ze kdyby byly nase petikoruny razeny ze stribra v takove vaze a objemu, aby nebyly prilis nepatrne, i kdyby byly legovany, totiz smiseny s medi ve velmi znacnem pomeru, na pr. 6: 4, coz by pro jejich vzhled ovsem nebylo priznive - prece by jejich vnitrni hodnota prisla dnes asi na 4 1/2 koruny. Tu ovsem, pokud nase koruny maji hodnotu nynejsi, tedy by to snad nevadilo, ale bohuzel vime, ze nase mena je dosud papirova, neni zlatem jeste dostatecne podlozena a ze jeji stabilita zavisi porad jeste od ruznych pomeru, od naseho vyvozu a dovozu, od nasi platebni bilance, od naseho financniho hospodarstvi, naseho rozpoctu, od duvery ciziny k nam, od pomeru politickych, a kdyby snad, coz ovsem doufame se nestane, mela zase nekterak ta stabilisace nasi koruny byti porusena a ona snad o neco mela klesnouti pod nynejsi mezinarodni hodnotu, pak kdybychom meli takove stribrne petikoruny, jejichz vnitrni hodnota by byla vyssi, nez hodnota korun papirovych, tu by tyto petikoruny zmizely z obehu. Takovemu nebezpeci se nemuzeme vystaviti. Mame priklad v Rakousku. Tam se totiz pokusili raziti take stribrne drobne mince, nazyvaji se 1 silink a plati 10.000 korun rakouskych, tedy asi tolik, jako je nase petikoruna. V tomto jednom silinku rakouskem je hodnota stribra asi 8.000 rak. korun. (Sen. Matus-cak: Ze zlatych petikorun delnictvo nic nema a ze stribrnych take ne!) A tyto stribrne silinky, ackoliv je v nich stribra o 2.000 korun mene, nez representuji, prece zacinaji mizeti z obehu a jsou draze placeny a thesaurovany.

Tyto priklady nas nemohou povzbuzovati k tomu, abychom dnes petikoruny razili ze stribra, a nasledkem toho se rozhodlo ministerstvo financi, aby tyto petikoruny razeny byly ze smesi 3/4 medi a 1/4 niklu, jako jsou nase jednokoruny. Dale ustanovuje zakon, jak maji tyto petikoruny budouci byti tezke a velike. A tu je stanoveno, ze z 1 kg teto smesi ma se raziti 100 petikorun, to znamena, ze petikoruna ma vaziti 10 g. Jednokorun nynejsich se razi 150, tedy nova petikoruna ma byti 1 1/2 krate tak tezka. Ovsem, aby byla ponekud vetsi ve svem objemu, ma byti tensi, nezli je ta nase dosavadni jednokoruna, a k tomu ucelu take rozpoctovy vybor prijal resoluci, aby tato petikoruna mela v prumeru 30 mm, aby se rozeznala znatelne od jednokoruny. Panove, mam vzorek, jak ma ta petikoruna, co do vahy a velikosti vypadati. Ma byti takto tezka a takto velika. Libo-li, panove, racte se na ni podivati. (Ukazuje vzor mince.) To je ten navrh nasich budoucich petikorun. Co se tyka zevnejsku petikorun, ma miti na lici maly znak republiky a na rubu vyznacena jeji hodnota a to cislice pet a pismena Kc. Tim se bude lisiti od jednokorun, kde jak znamo, vyznacena mena neni a to z toho duvodu, aby nevznikla nejaka domnenka, ze jednou tyto petikoruny budou premeneny v nejake petikoruny vyssi meny a aby k vuli tomu nebyly thesaurovany, jak se to stalo s jednokorunami.

V §u 2 je stanoveno, kolik petikorun smi stat raziti, a je zde stanovena maximalni cislice 300 milionu korun. Tim neni receno, ze by jich musilo byti tolik razeno; o tom bude rozhodovati potreba. Co se tyce tohoto ustanoveni, tedy rozpoctovy vybor o tom uvazoval a hledel tuto cislici uvesti ve spojeni s nasim dosavadnim mincovnim zakonem z 10. dubna 1919. Tam totiz se ustanovuje v §u 10, kolik statovek smi vlada vydati. Tento kontingent nemuze se rozmnoziti nez zase jenom novym zakonem. Nyni obiha nasich dosavadnich papirovych petikorun asi 25 milionu Kc, kdyby bylo razeno techto novych kovovych petikorun obnosem 300 milionu, byl by tedy onen kontingent prekrocen. Proto rozpoctovy vybor prijal resoluci, ze ma techto 300 milionu byti v hranicich toho kontingentu, takze kdyby se razilo vice nez 25 milionu korun, musi vedle petikorunovych statovek stahnouti jeste jine statovky, 10ti, 50ti korunove atd., aby zustal kontingent puvodne zakonem stanoveny stejny.

§ 3 ma ustanoveni ohledne prijimani techto petikorun. Ponevadz to budou mince drobne - pouze statni a verejne pokladny je budou prijimati bez omezeni - kdezto v soukromych obchodech musi byti jako pro kazde mince drobne jiste omezeni, aby nebylo zbytecnych sikan, aby se neplatily drobnymi prilis vysoke sumy, jest stanovena suma 250 Kc, do ktere se musi prijimati. Pak jest stanoveno, pokud se tyka opotrebeni obycejneho, ze toto opotrebeni nese stat tim, ze mince, kdyz prijdou do verejne pokladny, vymeni za jine a ve statni pokladne se pak znovu razi. Mimo obycejne opotrebeni, zumyslne poskozeni, proderaveni apod. nenese stat, nybrz ten, kdo prave takovou minci ma, rovnez mince padelane bez nahrady se vezmou zpet.

Konecne jest § 5, ze mincovni zisk z razby techto 5ti korun, ktery bude dosti znacny, ponevadz takova koruna prijde, co se tyka nakladu, asi tak na 50 haleru, tedy asi 4.50 K pri kazde petikorune ziska stat; tento zisk z tohoto razeni ma pripadnouti zlatemu pokladu statnimu, nema tedy byti povazovan za nejaky prijem statu k hrazeni beznych vydani.

To jest asi v jadru obsah tohoto zakona. Rozpoctovy vybor se s nim zevrubne zabyval a ucinil tam jen dve formalni zmeny. V nadpisu zakona vynechal letopocet, ponevadz se nevi, jestli snad jeste letosniho roku tyto petikoruny prijdou do obehu, a pak v §u 3 odst. 4. misto tustanoveni totoT zamenil tustanoveni tatoT, ponevadz se odstavec 4. vztahuje na vsechny predchozi 3 paragrafy.

Dovoluji si tedy jmenem rozpoctoveho vyboru doporuciti tuto predlohu zakona k schvaleni a zaroven obe resoluce c. 1. a c. 2. rozpoctovym vyborem usnesene. (Pochvala.)

Mistopredseda Klofac: K slovu je prihlasen pan sen. dr Kovalik.

Sen. dr Kovalik: Slavny senat! Len kratko chcem k tejto otazke prehovorit. Uz pri navrhu zakona o razbe dukatov som sa chcel zminiet o tejto otazke, ale nemal som prilezitosti. Cinim tak teraz, ked je pojednavane o razbe patikorun.

Ziadame ako na terajsich patikorunach tak aby aj na vsetkych buducich niklovych, striebornych alebo zlatych kovovych peniazoch bolo vyrazene aj meno mesta Kremnice, ponevac tieto kovove peniaze sa tam uz razia od sta a sta rokov a predosla vlada rakusko-madarska (Obracen k sen. Babkovi.) nesmala sa tak, ako vy, pane kolego, sa smejete - madarska vlada, ac nebola priazniva Slovakom, dala vytlacit meno slovenskeho mesta Kremnice. (Sen. Babka: Ano, ale po madarsky, Kormoczbanya!) Tak to teraz razme po slovensky, suhlasite? Ja som sa dival zvacsovacim sklom na model tych patikorun,.. (Hluk.)

Mistopredseda Klofac (zvoni): Prosim, nevyrusujte recnika!

Sen. dr Kovalik (pokracuje):… a videl som tam dole naznaceny rok 1924 a potom bola tam cifra. Preco by miesto tej cifry nemohlo tam stat to meno Kremnica. Za madarskej vlady bolo tam a teraz, ked my Slaviani mame slaviansky stat, preco nemoze tam byt to slovenske meno Kremnica? (Hlas: Kormoczbanya!) Kormoczbanya uz davno zahynula, teraz nech je Kremnica. Preco vynechavaju Slovensko uz aj pri tych peniazoch? Pozreme na papierove peniaze. Na mnohych papierovych peniazoch je cesky velkymi literami napisana cena tychto penazi a slovensky len tak pobocne do kuta, a predsa sme Ceskoslovenske republika, rovnopravni faktori v tej republike, tedy akymi pismenami je tam cesky napisane, takymi musi byt to napisane aj slovensky. (Sen. dr Krousky: To jste nemel jakziv desetikorunu v ruce?) Ano, ale to neni na vsetkych peniazoch, pozrite na druhe peniaze, tam ho neni. (Hluk. Vykriky.)

Mistopredseda Klofac (zvoni): Prosim o klid!

Sen. dr Kovalik (pokracuje): Preco i na uradnych spisoch stoji Kc, su to len Kc, a su predsa ceskoslovenske. (Sen. Babka: To jest prvni litera slova ceskoslovensky!) Vsak vieme, ako to rozmysla pan sen. Babka. Tam ma na vsetkych uradnych spisoch stat Kc., to je koruna ceskoslovenska.

Nepatri to sem sice, ale chceme pripomenut, ze na zelezniciach, na vagonoch jest: C. S. D. To nemoze byt: Ceskoslovenske drahy, ale Ceske statne drahy, ponevac inace by muselo byt napisane C. SI. D.

Tedy preco sa to Slovensko tak zanedbava v kazdej veci aj v tejto? Niekto riekne, ze je to malickost, ale je prislovie: tex ungue leonemT, z malickosti mozeme sudit na to, co sa zamysla, totiz Slovensko zatusovat vsade, kde sa da. (Sen. Babka: To neni mozne!) Ale vy ho zatusujete, vy ste ho zatusoval, vy ste prijal Kc na miesto Kcsl. Tedy mozna, ze i z tej Kremnice tu penazorazbu, tu mincovnu odoberu a prelozia do Prahy, ze to odoberu z toho starodavneho mesta Kremnice, kde sa razia sta a sta rokov kovove peniaze, mozna, ze to urobia ako znicili v Stiavnici vysoku skolu lesnicku. Preco to odobrali zo Slovenska? Je tam predsa dost lesov. Vzali Zbrojovku zo Slovenska a ine tovarne a teraz rozpredavaju Palffyovske cenne poklady zo Slovenska. To vsetko malo tam zostat, aby na Slovensku bolo tiez nieco podivania hodneho. Slovensko sa zanedbava, fumiguje. Preco na tych peniazoch neni Kremnica, ked vzdycky tam bola. Ziadame este raz, aby na tych buducich kovovych peniazoch bolo vyrazene mesto Kremnica, aby sa dokazalo, ze v Ceskoslovenskej republike sa peniaze a dukaty razia na Slovensku. Jak sa to nestane, to bude zase jedna pricina toho, ze sa nevyhovuje ziadosti slovenskej. (Hluk. - Veselost.)

Mistopredseda Klofac: Slovo ma pan zpravodaj sen. dr Horacek. (Hluk. - Sen. dr Kovalik: Kdyz ziadame, aby na ceskoslovenskych peniazoch bola Kremnica, smejete sa! To vas charakterizuje!)

Mistopredseda Klofac: Prosim pana sen. dr Kovalika, aby dale nemluvil. Prosim pana zpravodaje, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Horacek: Slavny senate! Myslim, panove, ze ta namitka predesleho pana recnika byla prilis malicherna, nez abych se s ni dale zabyval. (Vyborne! Potlesk.) Podotkl bych jen tolik, ze Rakousko-Uhersko melo dve mincovny, jednu v Rakousku, druhou v Uhrach a proto na jednech penezich bylo zacatecni pismeno rakouske mincovny a na druhych uherske, aby se vedelo, ze ktere mincovny penize pochazeji. My mame jedinou mincovnu a vime, ze vsechny nase mince pochazeji z Kremnice, i kdyby to tam razeno nebylo. Teprve, budeme-li miti vice mincoven, bude potrebi, aby tam byla zacatecni pismena, abychom vedeli, odkud penize pochazeji. Ostatne, myslim, nebyla by velka zavada, kdyby ministerstvo financi tomuto prani vyhovelo a tu pismenu tKT tam dalo (Hlas: Slovensko by bylo spaseno!), bude-li tim Slovensko spaseno. (Souhlas.)

Mistopredseda Klofac: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma 6 §u) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.)

Neni jich. Budeme tedy tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest vyznacena ve zprave vyborove, tisk 1910, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zminena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Navrhuji, aby odstavec 2. a 3. dnesniho denniho poradu slouceny byly v jedinou debatu.

Jest to:

2. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1906) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o podpore nezamestnanych. Tisk 1911 a

3. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1907) o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych. Tisk 1912.

Jsou nejake namitky proti tomuto navrhu. (Nebyly.)

Navrh muj je prijat.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Ackermann, za vybor rozpoctovy sen. Havlena.

Navrhuji, aby byla stanovena recnicka lhuta na 20 minut.

Jsou namitky proti tomuto navrhu. (Nebyly.)

Navrzena lhuta recnicka je prijata.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky panu sen. Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Hospodarskou krisi a nezamestnanosti, dusledky to svetove valky, donucovany jsou skoro vsechny evropske staty, aby se cas od casu zabyvaly plany, jak celiti zlu. Pokud se tyce krise prumyslu, tu nemuze zadny stat a zadna vlada samostatne resiti, ta bude a musi byti rozresena jen v politice celoevropske. Neco jineho je reseni, jak pomoci tem, kteri jsou odkazani jen na prijem z prace. To muze resiti kazdy stat samostatne. Tak je tomu take u nas, ze vlada cas od casu podle vytvareni se prumyslove situace predklada zakonodarnym sborum navrh na prodlouzeni ucinnosti zakona o podporach v nezamestnanosti a dozaduje se take soucasne, aby povoleny ji byly patricne uvery, potrebne k podpore te. To prave privedlo vladu, ze predlozila zakonodarnym sborum vladni navrh, aby ucinnost dosavadniho zakona ze dne 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 21. prosince 1921, cis. 482 Sb. z. a n., a zakona ze dne 21. prosince 1922, cis, 400 Sb. z. a n., o podpore nezamestnanych pozbyva podle zakona ze dne 21. prosince 1923, cis. 263 Sb. z, a n., dnem 30. cervna 1924 platnosti. Jelikoz hospodarske pomery v nasem state nejsou dosud tak stabilisovany a nezamestnanost stale jeste jest velmi znacna, jest zadoucno, aby ve vyplaceni podpor v nezamestnanosti nenastalo preruseni.

Podle duvodove zpravy k vladnimu navrhu zakona jevil se stav podporovanych v prvem ctvrtleti beziciho roku takto: 15. ledna podporovano bylo 57.684 nezamestnanych a 60.804 prislusniku domacnosti; 15. unora podporovano bylo 60.409 nezamestnanych a 66.756 prislusniku domacnosti a 15. brezna podporovano bylo 67.808 nezamestnanych a 79.435 prislusniku domacnosti.

Z uvedeneho stavu nezamestnanosti, ktery se v dalsich mesicich po strance zamestnani zlepsil, je zrejmo, ze je potreba z hospodarskych i politickych duvodu, aby zachovana byla dosavadni ochrana nezamestnanych. Vlada proto navrhuje, aby zakon, jehoz ucinnost konci 30. cervnem 1924, nez bude moci vejiti v ucinnost zakon ze dne 19. cervence 1921, cis. 267 Sb. z. a n., o statnim prispevku k podpore nezamestnanych, podle nehoz plati odborove organisace podpory svym nezamestnanym clenum za prispeni statu, byl prodlouzen na dalsich 3/4 roku, a to do 31. brezna 1925.

Vybor socialne-politicky ve schuzi dne 25. cervna 1924 schvalil vladni navrh zakona beze zmeny a doporucuje jej senatu k prijeti, jak byl prijat poslaneckou snemovnou, ve zneni senatniho tisku cis. 1906.

Pokud se tyce dalsiho navrhu vladniho, aby povolen byl dodatecny uver k podpore nezamestnanych, usnesl se socialne-politicky vybor na nasledujicim:

K provadeni zakona o podporach v nezamestnanosti zarazena je ve statnim rozpoctu pro rok 1924, kap. XXI., tit. 5., § 4 castka 70,000.000 Kc, kteraz byla jiz v mesici breznu vycerpana. Aby ve vyplaceni podpor nenastalo preruseni, podala vlada navrh zakona, jimz se povoluje dodatecny dalsi uver 80,000.000 Kc.

Podle statistickych zprav bylo v jednotlivych zemich Ceskoslovenske republiky do konce mesice brezna 1924 vyplaceno:

v Cechach…..39,813.583.44 Kc

na Morave…..11,310.475.85 Kc

ve Slezsku……2,540.609.07 Kc

na Slovensku...5,819.132.80 Kc

Celkem………59,483.801.16 Kc.

Jsou jeste dalsi cifry, ale ty dopodrobna neuvadim, jenom hlavni v milionech.

V celkovem souctu 59,483.801.16 Kc, zarazeny jsou take, z provadeni zakona o podporach nezamestnanych, osobni a vecne naklady castkou 2,150.000 Kc.

Vlada snazi se likvidovati dosavadni platny zakon o podporach v nezamestnanosti a zavesti v ucinnost zakon z 19. cervence 1921, cis. 267 Sb. z. a n., o statnim prispevku k podpore nezamestnanych, ale doba tato jest malo vhodna pro provedeni tohoto zakona, nema-li byti postizena znacna cast neorganisovaneho delnictva, na kterem by se prikrost zakona nejvice vymstila a financne odborove svazy vycerpala. Vlada sama v duvodove zprave tyto obavy projevuje, dovolavajic se toho, ze hospodarske pomery v nasem state dosud nejsou tak stabilisovany, a ze cast odborovych organisaci jest predchazejici krisi tak vycerpana, ze nezdalo se moznym, aby novy zpusob vyplaceni podpor s bezpecnosti zachovani cisteho gentskeho systemu jiz od 1. cervence 1924 mohl byti zaveden, nezrika se vsak, ze tento zpusob podpory v roce 1924 nebude moci byti jeste zaveden.

Dodatecneho uveru na podpory v nezamestnanosti pouzito bude jako dosud na provadeni zakona o podpore v nezamestnanosti, tedy na osobni i vecne naklady, mezi nez pocitati jest zvlastni naklady spojene s vylohami na bezplatnou jizdu nezamestnanych po zeleznici § 12, odst. 4. zakona z 12. srpna 1921, cis. 322 Sb. z. a n., a naklady spojene s placenim vypomocnych sil, sjednanych k provadeni zakona.

Z navrzeneho dodatecneho uveru….80,000.000 Kc

pripadne na:

osobni naklady ……1,000.000 Kc

vecne naklady 250.000 Kc

vyplatu podpor …..78,500.000 Kc

celkem…..79,750.000 Kc.

Zbyvajicich 250.000 Kc pouzito bude na peci o nezamestnane v Podkarpatske Rusi vzhledem k tomu, ze povoleny obnos 3,000.000 Kc v kap. XXI A. tit. 5, § 4 v radnem rozpoctu stanoveny na toto obdobi nestaci.

V presvedceni, ze nebude-li navrhovany obnos staciti, postara se vlada vcas, aby sobe opatrila dalsi potrebny obnos parlamentnim zpusobem, schvalil socialne-politicky vybor ve sve schuzi dne 25. cervna 1924 vladni navrh zakona beze zmeny a doporucuje jej senatu k prijeti tak, jak byl prijat poslaneckou snemovnou a je otisten v senatnim tisku c. 1907.

K posouzeni, jak nezamestnanost u nas stoupala a klesala, slouzi tato data o vyplacenych podporach v nezamestnanosti. V r. 1919 statem vyplaceno bylo 254,178.762 Kc, prostrednictvim podniku 6,353.718 Kc, celkem 260,532.480 Kc. V r. 1920 statem vyplaceno bylo 80,401.205 Kc, prostrednictvim podniku 14,576.980 Kc, celkem 94,978.185 Kc. V r. 1921 statem vyplaceno bylo 64,184.884 Kc, prostrednictvim podniku 11,971.961 Kc, celkem 76,156.845 Kc. V r. 1922 statem vyplaceno bylo 150,590.861 Kc, prostrednictvim podniku 58,807.857 Kc, celkem 209,398.718 Kc. V r. 1923 statem vyplaceno bylo 311,211.444 Kc, prostrednictvim podniku 81,015.716 Kc, celkem 392,227.160 Kc. Za uvedena 4 leta vyplaceno bylo celkem 1.033,293.388 Kc.

Uvedene srovnani dosvedcuje, ze r. 1923 byl obdobim tezke hospodarske krise, ktera souvisela s usilim stabilisovati nasi menu. Tihu techto pomeru odneslo nejvice delnictvo na svych bedrach a to nezamestnanosti a snizovanim mezd.

Tihu techto pomeru v r. 1923 odnesly take odborove organisace. Odborove svazy zastoupene v Ceskoslovenskem odborovem sdruzeni vyplatily samy v r. 1923 za cely rok 6,517.615 Kc. Dokladem k vyplacenym podporam je graficke znazorneni nezamestnanosti od 1. ledna 1921 do 31. prosince 1924 (Ukazuje.), kdy nezamestnanost pred tretim ctvrtletim r. 1923 stoupla a jak rapidne koncem mesice brezna 1924 klesla.

Nezamestnanost polevuje. Polevila jiz koncem r. 1923, kdy se jiz dostavilo podstatne zvyseni zamestnanosti v cele rade prumyslovych odvetvi. Dokladem toho jsou statisticke udaje ve zprave tisk 1912, kde za 3 mesice vyplaceno bylo 59,483.801 Kc. Pokles se znaci dale pak v mesici dubnu, ze bylo vyplaceno za duben 15,949.765 Kc.

Ubytek ve vysi vyplacenych podpor v nezamestnanosti se take jevi v tom, ze z ucinnosti zakona je mnoho nezamestnanych vyuzitim zakona po 12 mesicich trvani vylouceno, dale pak, ze dostavuje se i pri znacnem poctu nezamestnanych snizeni podpor po 6 mesicich o 25% a po 9 mesicich o 50%.

Zivot je tvrdy v rodinach delnickych i kdyz maji zamestnani na zaklade cenovych a mzdovych indexu, a je tim tvrdsi zivot v tech rodinach, ktere pronasledovany jsou castou nezamestnanosti. U vedomi, ze moralka by poklesla, ze dostavila by se vetsi degenerace, prebira na sebe vlada ukol celiti zlum, ktere by se dostavily nepodporovanim nezamestnanych.

Poslanecka snemovna vladni navrh schvalila. Take socialne-politicky vybor senatu jej schvalil a doporucuje ke schvaleni plenu senatu.

Primlouvam se jmenem socialne-politickeho vyboru za schvaleni vladniho navrhu zakona bez rozdilu stranicko-politickeho nazirani jakoz i tridniho a hospodarskeho slozeni, aby zprijemnen byl zivot nasich spoluobcanu v tomto state.

Jestli spolecensky rad nedovede dati delniku praci, aby mohl dostati svym lidskym a spolecenskym povinnostem, nemuze ho trestati jeste hladem, ktery je neuprositelny a ktery svadi cloveka zachovaleho i k zlocinnosti. (Pochvala.)

Mistopredseda Klofac: Prosim, aby se ujal slova za vybor rozpoctovy pan sen. Havlena.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Projednavame zalezitost, na niz ma zajiste zajem nejen stat, ale take predevsim ti, jichz tato predloha se dotyka. Zakon o podporach v nezamestnanosti byl posledne prodlouzen v minulem roce a konci 30. cervna t. r. Tato nejzazsi lhuta byla stanovena v ocekavani, ze bude snad mozno v teto dobe prikrociti k zavedeni pojisteni nezamestnanych podle zakona z roku 1921 podle gentskeho systemu. Pomery hospodarske, vydelecne, mzdove, pomery drahotni jsou vsak neustalene, a take pocet nezamestnanych, se meni prilis nahle, takze odborove organisace nemohou uciniti nalezite organisacni a financni pripravy. Take nejsou jeste zachyceny siroke vrstvy pracujiciho lidu, a kdyby mela nastati nyni mezera, tedy velmi mnoho bylo by tech, kteri by pykali za to, ze mezera v zakone nastala. Novy zpusob pojisteni v nezamestnani by nebyl a stara ucinnost zakona, podle ktereho dosud podpory byly vyplaceny, by prestala.

To jsou duvody, ktere vedly k tomu, ze vlada podala navrh, aby opet zakon o dosavadnim zpusobu vyplaceni podpor v nezamestnani byl prodlouzen s nejzazsi lhutou do te doby, az bude mozno provesti gentsky system pojistovaci, nejdele vsak do 31. brezna 1925.

Vybor rozpoctovy projednaval tuto predlohu a usnesl se, doporuciti slavnemu senatu, aby usneseni poslanecke snemovny schvalil beze zmeny.

Predlozeny zakon bude ovsem vyzadovati dalsich nakladu a vlade je treba dati zmocneni, aby potrebne obnosy opatrila si - jak to pozaduje - uvernimi operacemi. Vlada pozaduje, aby byla zmocnena opatriti si uvernimi operacemi 80 milionu korun.

Rozpoctovy vybor projednaval tuto druhou predlohu, ktera je vlastne v souvislosti s predlohou prvni, a usnesl se doporuciti, aby toto usneseni poslanecke snemovny bylo schvaleno, v ocekavani, ze, kdyby snad tento obnos nestacil, vlada samozrejme obrati se zase na Narodni shromazdeni, aby byla po pripade zmocnena k dalsim opatrenim.

Rozpoctovy vybor take priklonil se k resoluci, schvalene vyborem socialne-politickym.

Doporucuji tedy jmenem rozpoctoveho vyboru, aby obe predlohy byly schvaleny tak, jak jsou obsazeny v usneseni poslanecke snemovny. (Souhlas.)

Mistopredseda Klofac: Jako recnici jsou prihlaseni pan sen. Stark, dr Hilgenreiner a kol. Prusa.

Prosim pana sen. Starka, aby se ujal slova.

Sen. Stark (nemecky): Slavny senate! Oba predlozene navrhy zakona stran pece o nezamestnane, z nichz jeden obsahuje prodlouzeni zakona o podpore nezamestnanych, kdezto druhy ma na mysli opatreni financnich prostredku, zavdavaji mi pricinu, abych nekolika malo slovy k tomu zaujal stanovisko. Mluvim-li o jen nekolika slovech, cinim tak proto, ponevadz vime podle zkusenosti, ze nemuzeme dosahnouti nejake zmeny anebo zlepseni dotud, pokud existovati bude nechvalne znama tPetkaT.

Co se tyce predlohy o prodlouzeni platnosti, dluzno rici, ze takoveto prodluzovani pusobi primo komicky, povazime-li, ze vlada nepodnikla niceho a take nadale nemini niceho podniknouti, aby celila trvajici nezamestnanosti. Jako priklad uvadim, ze pocinaje od Marianskych Lazni az do Krumlova, tedy az dolu na Sumavu, velike spousty stavebniho delnictva musily do Saska, Bavor a do Rakous, aby si tam vydelaly svuj chleb, jestlize nechtely zustati zde bez prace a bez chleba. A pri tom se vyskytuji nemecti poslanci, kteri se neostychaji mluviti o lenosich, kterym podpora v nezamestnanosti prilis vysoko jest vymerena, kteri rikaji, ze podpora v nezamestnanosti korumpuje, kteri vsak uplne zapominaji, ze to, co oni a jejich privrzenci ve valce a po valce tropili s hladovicim obyvatelstvem, oznaciti by bylo zajiste slovy zcela jinymi. Co by tito pratele lidu teprve asi rekli, kdyby tisice a tisice delniku byli nezamestnanost sami zavinili, kdyby nemeli vinu ti, kteri dnes nezamestnanym spilaji! Jest nutno, uvesti vsem odpurcum podpory v nezamestnanosti, ale take vlade na pamet, ze ustredni reditel dr Hodac pred ne-davnem ve schuzi prumyslniku sdelil, ze v unoru letosniho roku bylo napocitano asi 195.000 nezamestnanych, z nichz jen 76.000 bralo statni podporu, kdezto 119.000 zustalo bez jakekoli podpory. Tazi se: komu a cemu prinasi techto 119.000 nestastniku tyto obeti? Statisice musily po dobu valky a po valce prinaseti obeti, a nepratele delniku zadali, aby delnictvo nadale nezavinene prinaselo obeti. Jake obeti prinesli dodnes Windirschove a jeho soudruzi? Kdyby vlada, kdyby staty mely srdce pro ty, kdoz bez viny hladovi a k tomu jeste si musi nechati spilati, pak davno musil by byti utvoren zakon, jenz chude lidi chrani pred smrti hladem, pak melo byti jiz davno postarano o to, aby nezamestnanost byla ztencena na miru nejmensi, coz bylo by byvalo lze zahajiti rozumnou politikou obchodni a prumyslovou. Ponevadz vlada dosud nepodnikla toho nejmensiho, aby celila nezamestnanosti, dovedla nyni pripraviti zcela nepostacitelny obnos, ktery jest urcen pro dobu prodlouzeni zakona a jenz obnasi, pravim, celych 80 milionu Kc. Ze si vlada toho jest vedoma, ze tento smesne maly obnos daleko nestaci, bylo zjevno z debaty v poslanecke snemovne. Proc prave zde tato sporivost? Take my jsme pro sporeni, jen s tim rozdilem, aby se sporilo na pravem miste. Sporte u kapitoly tMinisterstvo narodni obranyT. Zde jest misto, kde byste dali pusobiti sve sporivosti. Poslete pryc zcela zbytecnou a velice drahou francouzskou vojenskou missi, pak timto zpusobem budete moci usporiti zase velikou sumu. Nesporte vsak na techto politovanihodnych lidech, kteri, i kdyz to take burzoove ceske a nemecke narodnosti dnes jeste neuznavaji, jsou zakladnimi piliri netoliko tohoto, nybrz kazdeho statu. Podavame tudiz navrh, jenz smeruje ke zvyseni obnosu urceneho na podporu v nezamestnanosti z 80 na 150 milionu, i prosime, abyste pron hlasovali. Vlada se nyni zabyva myslenkou zjednati zakon na podporu v nezamestnanosti podle gentskeho systemu, aby si tim ulehcila jednak po strance financni, jednak po strance technicke. Rika se nam, ze se tim dava organisacim zcela vyznacne postaveni ve state, budou-li pribrany, aby prevzaly statni ulohu. Snad dokonce tajemnici nasich organisaci budou jmenovani dvornimi rady, pardon, vladnimi rady! Povazujeme zavedeni gentskeho systemu za zastarale, za bezucelne, a zadame tudiz prechod k zavedeni nuceneho pojisteni, o kterem se nyni ve mnohych statech uvazuje. Proc nema tento stat, ktery se nazyva svobodomyslnym a demokratickym statem, proc nema jednou jiti v cele, jakozto socialne-politicky vodic? Z toho nic se nedeje. Usnesli jste se o zakone, ackoli nasi poslanecti kolegove upozornili vladu vcas na to, ze tento zakon ma mezery a ze jest nedostatecny. Vsechna prani, pozadavky a dobrozdani, jez nasi poslanecti kolegove adresovali na ministerstvo socialni pece, zustala bez povsimnuti.

S jedne strany senatu podan byl resolucni navrh, ktery zni takto: tVzhledem k tomu, ze v jednotlivych pripadech bylo zakona o podpore nezamestnanych zneuzito a ze takoveto pripady znemravnuji, navrhuji podepsani: Vlade se uklada, aby pri udelovani podpor v nezamestnanosti postupovano bylo krajne presne a vhodnymi opatrenimi omezeno bylo zneuzivani podpor v nezamestnanosti.T

Damy a panove! Kdo v teto veci musi venku pracovati, bude vedeti, jakym zpusobem se postupuje, jiz pokud jde o priznani podpory v nezamestnanosti. Namnoze maji na venkove cetnici pravo a ulohu rozhodovati o tom, zdali se dotycnemu ma podpora v nezamestnanosti priznati anebo odepriti. V tomto smyslu se casto stalo, ze okresni sprava politicka na zaklade cetnicke relace dotycnemu jednoduse podporu v nezamestnanosti odeprela. Nastane-li zostreni v tomto smeru - a to prece tento navrh ma za ucel - dojde k tomu, ze podporu brati bude nikoli vice 20 anebo 30% osob, ktere se hlasi jako bez zamestnani, nybrz ze mnohem mensi cast ucastna bude naroku na podporu v nezamestnanosti. Nemuzeme tudiz hlasovati pro tento navrh, ponevadz by znamenal znacne zhorseni zakona, ktery beztak jiz krajne rigorosne se vyklada. Prosime vas, abyste hlasovali pro oba nase navrhy, z nichz jeden ma na mysli zvyseni z 80 na 150 milionu korun, a druhy by znamenal zmenu nekolika slov. Nemuzeme hlasovati pro to, aby zavedenim gentskeho systemu statisice lidi bylo nahle oloupeno o jakoukoli podporu, nemuzeme sveho svoleni dati proto, ponevadz jsme odpurci gentskeho systemu. Zadame upravu pece o nezamestnane na zaklade nuceneho pojisteni. (Potlesk na levici.)

Nahoru  Dalsi