Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 214. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 17 hodin 25 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Klofac.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl.

113 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr dr Markovic.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na dva dny sen. Lukesovi, dodatecne pro schuze konane dne 11. a 12. t. m. sen. Drabovi, pro dnesni schuzi sen. dr Mayr-Hartingovi, dr Ledeburovi-Wichelnovi, Hrubemu, pro tento tyden sen. Smetanovi, dr Soukupovi, Svecenemu, Dedicovi, Havrankovi, inz. Klimkovi a Valouskovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 6 nedel sen. dr Schmidtovi, na dobu 14 dnu sen. Matuscakovi, na dobu 14 dnu sen. dr Fackovi, na 6 nedel sen. Smrtkovi, na dobu 14 dnu sen. Slavikovi.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1903 postou. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4597), kterym se doplnuje zakon ze dne 15. dubna 1920, cis. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu a jejich pozustalych (tisk 4656).

Tisk 1904 postou. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4594), jimz se stanovi mirovy (pocet ceskoslovenskeho vojska na dobu od 1. rijna 1924 do 30. zari 1927 (tisk 4643).

Tisk 1906 postou. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4633), kterym se prodluzuje ucinnost zakona o podpore nezamestnanych (tisk 4671).

Tisk 1907 postou. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4634), jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 4672).

Tisk 1908 postou. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu zakona poslance dr Halka a spol. (tisk 3821) o castecnem zakazu namezdneho kojeni (tisk 4647).

Dnes bylo tiskem rozdano:

Tisk 1900-1906/6. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra narodni obrany stran zamyslene vyroby automobilu ve statni tovarne na zbrane a streliva v Brne.

Tisk 1900/1. Interpelace sen. Knesche, Hubnera a soudr. na pana ministra zemedelstvi stran nutne celni ochrany zemedelskych vyrobku.

Tisk 1900/2. Interpelace sen. dr Hellera, Jarolima a soudr. na pana ministra spravedlnosti stran pracovni doby u okresniho soudu v Teplicich-Sanove.

Tisk 1900/3. Interpelace sen. dr Naegle, dr Herzigove a soudr. na vladu stran nemeckych kursu pro porodni asistentky.

Tisk 1900/4. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, dr Hilgenreinera a soudr. na vladu stran prestavby a novostavby universitni knihovny v Praze.

Tisk 1900/5. Interpelace sen. dr Spiegela, dr Mayra-Hartinga, Knesche a soudr. na vladu o tom, jak se po strance jazykoveho prava jedna s cizinci.

Tisk 1900/6. Interpelace sen. dr Wiechoiwskiho, Polacha a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety stran nostrifikace lekaru.

Tisk 1905. Navrh sen. Knesche a soudr. stran skod, jez v obci Bernarticich v okresu trutnovskem zpusobeny byly prutrzi mracen a krupobitim.

Tisk 1909. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 4600), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu Republiky Ceskoslovenskej Umluva medzi Republikou Ceskoslovenskou a Kralovstvom Madarskym o vzajemnom nakladani so sukromymi poistovnami a o financnej uprave starych poistovacich smluv na zivot, ujednanych v byvalych korunach uhorskych a rakuskych, ktora bola, so zaverecnym zapisom podpisana v Prahe dna 13. cervenca 1923 (tisk 4673).

Tisk 1910. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o razbe petikorun (tisk 1896).

Zapisy o 209. a 210. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 3. a 4. cervna 1924.

Jednaci zapisy o 211.-213. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1905. Navrh sen. Knesche a soudr. stran skod, jez v obci Bernarticich v okresu trutnovskem zpusobeny byly prutrzi mracen a krupobitim.

Vyboru socialne-politickemu a ustavne-pravnimu:

Tisk 1903. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4597), kterym se doplnuje zakon ze dne 15. dubna 1920, cis, 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a vysluzne zamestnancu a jejich pozustalych (tisk 4656).

Vyboru brannemu:

Tisk 1904. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4594), jimz se stanovi mirovy pocet ceskoslovenskeho vojska na dobu od 1. rijna 1924 do 30. zari 1927 (tisk 4643).

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1906. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4633), kterym se prodluzuje ucinnost zakona o podpore nezamestnanych (tisk 4671).

Tisk 1907. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4634), jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 4672).

Vyboru zdravotnimu:

Tisk 1908. Usneseni poslanecke snemovny o navrhu zakona poslance dr Halka a spol. (tisk 3821) o castecnem zakazu namezdneho kojeni (tisk 4647).

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o usnesenich poslanecke snemovny c. t. 1903, 1904 a 1908 podaly zpravu ve lhute co mozno nejkratsi a o usnesenich poslanecke snemovny c. t. 1906 a 1907 do nejblizsi plenarni schuze, ktera se kona ve ctvrtek dne 26. cervna 1924.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikracuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu

l. Zprave imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Komarne za souhlas k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin podle § 14 cis, 1. a 5. zakona na ochranu republiky z 19. brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n., (cis. 8984/24). Tisk 1901.

Zpravodajem je pan sen. Kousa.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Imunitnimu vyboru slavneho senatu dosla zadost sedrie v Komarne, abychom vydali k trestnimu stihani sen. Svraku pro precin podle §u 14 cis. 1. a 5. zakona na ochranu republiky z 19. brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n. Co vlastne spachal kolega sen. Svraka? Lonskeho roku 1. cervence 1923 konala madarska komunisticka strana v Komarne na namesti verejnou schuzi lidu, na niz bylo promlouvano o hospodarske a politicke situaci, o nezamestnanosti a obecnich volbach. Byl to vice mene svolany tabor lidu v Komarne pred lonskymi obecnimi volbami. Slavny senat bude miti z meho referatu prilezitost vyslechnouti a posouditi, jak se na Slovensku a Podkarpatske Rusi loni pred obecnimi volbami k lidu mluvilo, referovalo. Jako druhy referent na tomto taboru vystoupil kolega sen. Svraka, mluvil podle programu o hospodarske a politicke situaci, o nezamestnanosti a o pristich obecnich volbach. Ve sve reci mluvil o dnesnim spolecenskem poradku, o dnesnim spolecenskem systemu, o vysokych danich, jez pry zavinila strana socialne-demokraticka, ktera se spojila s kapitalisty a pod vlivem kapitalistu odhlasovala davku z majetku a prirustku. (Veselost.)

Slavny senate! Jen z tohoto, co jsem prednesl, jiste posoudite, jaka jest to bajecna logika recnika, senatora strany komunisticke, kdyz vytyka na taboru lidu, ze socialiste a socialni demokrate po statnim prevratu s druhymi ceskymi stranami politickymi uzakonili davku z majetku a z prirustku. Ja pak se nedivim, kdyz takto se mluvi na Slovensku k lidu, ze ten lid vidi v kazdem z nas spatneho cloveka, ze ten lid slovensky vidi v ceskych politickych stranach a hlavne ve stranach socialistickych - v tomto pripade ve strane socialne-demokraticke - spatne lidi a nedovede si udelati usudek o reci, kterou posloucha, protoze kdyby myslil logicky a kdyby ten lid vysel z dobre skoly socialisticke, musil by odsouditi sveho senatora Svraku, ktery jako komunista a zkratka jako exponent strany, ktera jde nejdale proti kapitalismu a proti dnesnimu zrizeni, musil by mu zkratka rici, ze temto otazkam nerozumi, kdyz rika, ze socialiste pod vlivem kapitalistu zavedli davku z majetku a z prirustku.

Slavny senate! Vy dobre vite, ze tato davka z majetku a prirustku byla uzakonena kratce po statnim prevratu a kazdy z nas vi, ze jsme davkou z majetku a prirustku zachranili nasi valutu. Kdybychom to byli neucinili, co by se bylo stalo? Byly by se u nas vyvinuly pomery jako v sousednim Nemecku, Rakousku a Polsku, byla by u nas penezni valutova inflace, a prave ten delnik, byl by dostaval v sobotu tisice, miliony, mozna miliardy, pozdeji snad i biliony atd. papirovych penez, byla by ta valuta tancila do vyse a nize podle spekulace, a byl by to odnasel na svem tele, a na svych zadech delnik, urednik a zkratka kazdy, kdo jest konsumentem a pracuje za mzdu, za plat.

Dale kolega sen. Svraka dokladal, ze mame velike vojsko, ale ze netreba se bat komunistu, oni ze nemaji niceho proti statu, nybrz jen chteji dosici, aby zeme Ceskoslovenske republiky byla cela jejich, oni ze jiz potom republiku ubrani. Dale povidal kolega sen. Svraka, ze cesky kapitalismus se vrhnul na Slovensko, ze tam znicil prumysl a lid utlacil a jak stonal na Slovensku lid pred tim pod jarmem madarskym, tak stune ted pod ceskym. Heslo komunisticke ze jest: Necht zije proletarska a selska vlada.

Jest ale zajimavo, slavny senate, ze prave sedlaci, cesti sedlaci i slovensti sedlaci po statnim prevratu s nami zde uzakonili davku z majetku a z prirustku a ze pro tento zakon hlasovali v te dobe vsichni poslanci Narodniho shromazdeni revolucniho. kteri se pak prebarvili na komunisty. Slavny senat zna ty pany, nekteri jsou jeste zivi, nekteri zemreli a prave ti, kteri jsou zivi, kteri jeste dnes jsou poslanci v poslanecke snemovne - jest to kolega posl. Edmund Burian, Koutny, Merta a cela rada jinych - sedeli s nami v techto lavicich a s nami hlasovali pro zakon o davce z majetku a prirustku na majetku. (Sen. Prusa: My jako komuniste jsme pro davku z majetku! Pri velkem kapitalu mely byti podminky jeste tizivejsi!) Kolega Prusa povida, ze jsou pro tento zakon. Patrne kolega Svraka nez na taboru mluvil, mel prijiti k Tobe, abys ho poucil, jak ma mluviti.

Slavny senate! Ve vyrocich, ze komuniste chteji jen dosici, aby zeme - Ceskoslovenska republika - byla jejich a ze jich heslem jest at zije proletarska a selska vlada, spatrila sedrie v Komarne a hlavni statni zastupitelstvi v Bratislave precin poburovani proti statu, a ve slovech, ze jak stonal slovensky lid drive pod madarskym jarmem, tak stune nyni pod jarmem ceskym, precin hanobeni ceskeho naroda.

Slavny senate! Imunitni vybor pres to, ze skutecne kolega sen, Svraka mluvil zpusobem jiste malo kvalifikovanym, dospel pri projednavani teto zadosti sedrie v Komarne k tomu presvedceni, ze nemuze doporuciti slavnemu senatu, aby kolega sen. Svraka byl vydan sedrii v Bratislave k potrestani, ponevadz skutecne musime sami omlouvati, kdyz podobnym zpusobem kolega sen. Svraka sve myslenky na taboru lidu. 1. cervence lonskeho roku na namesti prednasel. Mozna, ze kolega Svraka snad trochu, abych se vyjadril urciteji, prestreloval, mozna, ze kolega Svraka, ktery snad drive pracoval vice mene ve hnuti odborovem, nebyl si ani vedom toho, co vlastne pronasi a prave z techto duvodu nechceme delati ze sen. Svraky nejakeho politickeho mucednika a prave z teto priciny, ze prece jen nemyslime, ze by on temi svymi vyroky mohl poskoditi nas stat, nasi republiku, imunitni vybor se usnesl nevyhoveti tentokrate zadosti sedrie v Komarne a neprojevil souhlasu k jeho vydani. Z techto duvodu navrhuje imunitni vybor slavnemu senatu, by potvrdil usneseni imunitniho vyboru a odeprel souhlasu k vydani sen. Svraky k trestnimu stihani. (Pochvala.)

Predseda: Slovo ma pan sen. Svraka.

Sen. Svraka (nemecky): Panove! Budu mluviti o zprave, o udani z Komarna nechci ztratiti ani slova. Faktum je, ze jest velmi lehko, z nekolika slov reci, kterou pred sebou nemame celou, vycisti neco zcela jineho, nez skutecne bylo receno. Mluvil-li jsem o davce z majetku, pak jsem nevytykal, ze doslo k zakonu, podle ktereho bezpodminecne ma byti plnena davka z majetku. Poukazal jsem jen na to, ze by se byl mel vytvoriti dvoji zpusob, a za druhe, ze pro zakon, jak byl utvoren, socialni demokrate by nebyli smeli hlasovati, jezto tento zakon nici maleho cloveka, maleho rolnika, ktery pri majetku deseti nebo peti jiter poli ma percentuelne plniti tutez davku z majetku jako velkostatkar a tim se musi zahubiti. To jsem rekl. Nikoli vsak to, co bylo udano. A mam prece pravdu, kdyz jsem vytykal, ze take socialni demokrate hlasovali pro tento zakon.

Nyni k udani samotnemu. Na Slovenska panuji zvlastni pomery. Kdo tam jeste nebyl na nejake schuzi, nemuze si to predstaviti. Posle se tam politicky urednik, prijde tam mlady clovek, ktery jakziv niceho jineho nedelal nezli psal. Skutecny pokoutni pisar napise, co mu libo, da to dale, totiz slova, ktera vytrhl ze reci. Slysel, ze si prejeme jineho vladniho systemu, ale do zpravy pojme buh vi co. A tak to jde na cele care. Muze tam jiti, kdo chce, ale kazdy, kdo prijde do nejake schuze, zaplete se do labyrintu zakonu na ochranu republiky. Chytne-li nekdo nejake slovo z reci, ale nepoda ducha reci, pak vyjde z toho neco, nasledkem cehoz lze lehko uciniti udani. (Vykriky sen. Matuscaka.) Chtel bych vsak vlade prislibiti, da-li skutecnou demokracii, skutecnou svobodu, uskutecni-li demokracii podle deklarace americke, ze ji budu chvaliti v kazde schuzi lidu. Pokud vsak toho neucini, budu ji karati.

Predseda: Ma pan zpravodaj nejaky doslov? Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Chapu, ze kolega sen. Svraka vysvetluje pp. senatorum, jak asi tam mluvil a ze vlastne chce vyvratiti celou zpravu duvodovou, ktera je zde vytistena a ktera je podepsana zpravodajem, presidentem krajskeho soudu kolegou Lukesem. Ja jsem tu zpravu nepsal, ta zprava je vynata ze soudnich spisu, a jelikoz kolega sen. Lukes zde neni, jako mistopredseda imunitniho vyboru, jsem referat prevzal. Je pochopitelno, ze kolega sen. Svraka dnes se stydi za ty vyroky, ktere tam pronesl, ze je chce vyvraceti, arci, vyvracet je nemusil, protoze imunitni vybor se usnesl, ze jej soudu nevyda, a ja jsem take prosil v referate slavny senat, aby schvalil usneseni imunitniho vyboru. Prosim slavny senat, aby hlasoval tak, ze kolegu sen. Svraku soudu nevydame. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby senat odeprel dati souhlas k trestnimu stihani sen. Svraky, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby sen. Svraka vydan nebyl, se prijima.

Dalsim bodem denniho poradu je:

2. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Presove ze dne 31. brezna 1924, cis.1167/24/2, za svoleni k trestnimu stihani sen. inz. Klimko pro preciny §u 1, 3 odst. II. zak. cl. XLI z r. 1914 proti bezpecnosti cti (cis. 9060/24). Tisk 1897.

Zpravodajem je pan sen. dr Stransky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Stransky: Slavny senate! Dne 18. zari lonskeho roku nalezali se v uredni mistnosti politickeho referenta Fecko v Presove tamejsi obecni notar Rudo Lieskovsky a okolny notar Kapusansky v Presove Emanuel Gross, mimo to jeste jisty pan Josef Balazsy a nejaci tri pani, jichz jmena udavatele neznaji. (Sen. Matuscak: Veru to notari zaslouzi, jsou na Slovensku krobiani!) Zde nestoji nic, ze by neco zasluhovali, racte odpustiti. Za pritomnosti techto panu vstoupil do uredni mistnosti sen. inz. Klimko a tonem pry doraznym, jak stoji v udani a velkym gestom ucinil nasledujici prohlaseni:

tPrisiel som zalovat na notarov pre jejich ucinkovanie pri volbach! Budem obecenstvo burit, aby notarov pozabijali, ako psov! Uz aj povzbudzujem obcanov, aby notarom maslo, muku a ine zivotne potreby nepredali, zeby takto vsetcia hladom podochli! Po prevrate ludia zapriahli notarov do pluhov a nimi orali zamrznutu zem, teraz to tiez zasluzia a skoro dojde k tomu, kedze pri volbach pracuju proti svojemu narodu!T

Na to ucinil referent Fecko poznamku, ze snad vsichni notari by neco podobneho nezasluhovali, nacez rekl sen inz Klimko: tJest velmo mala vynimka: mena tychto prezradit nemozem, lebo tych vynimocnych by zas vlada zahlusilaT. To slovo tzahlusilaT pry znamena stihala, pronasledovala nebo nicila. (Sen. Babka: To znamena zabila!) Statni navladnictvi v Presove vyklada vyraz, jak jsem prave rekl.

Na dotycne udani pritomny notar statniho navladnictvi podal navrh na stihani sen. inz. Klimka a to pro dvoji precin. Statni navladnictvi vidi precin urazky na cti vlady ve slovech, ze by vlada jich zahlusila, kdezto ve vyrocich o notarech vidi statni navladnictvi urazku na cti stavu notarskeho.

Co se tyce prvniho precinu, imunitni vybor prisel k nazoru, ze jest to sice nemistna kritika vlady, snad take ne dosti prilehava, ze vsak prece nevybocuje z mezi kritiky tak, ze by musila byti stihana trestne. Naproti tomu prisel imunitni vybor k presvedceni, ze vyrokem sen. inz. Klimka: tBudeme obecenstvo burit, aby notarov pozabijali ako psovT, dale taby notarom maslo, muku a jine zivotne potreby nepredali, ze by takto vsetcia hladom podochliT a ze je lid bude zaprahat do pluhu tak, jak se stalo pred prevratem, videl imunitni vybor, nejen popuzovani k nenavisti, nepratelstvi proti celemu stavu notaru, ale nanejmene urazku na cti celeho stavu.

Nasledkem toho navrhuje imunitni vybor: Slavny senate, raciz se usnesti, ze pro prvni vyrok, co se tyce urazky na cti vlady, nema byti sen. inz. Klimko vydan, naproti tomu pro druhy vyrok, ze vydan byti ma.

Predseda: Slovo ma pan sen. dr Kovalik.

Sen dr Kovalik: Slavny senat! Je snad tazko v tejto zalezitosti vziat na seba povinnost obhajcu, ako som to videl uz pri nalade, ale nikoho neodsuzujme, ked neslysime i protivneho mienenia. Imunitny vybor ziada vydat sen. inz. Klimka preto, ze on ucinil precin utrhania na cti notarskemu sboru slovenskemu. Stalo sa to tak, ze po volbach do obci na Slovensku sen inz Klimko prisiel do Presova do uradu okresneho nacelnika a tam rozhorceny nad tym, ze pri volbach notari, tedy uradnici, ktori maju kazdemu stejnou mierou merat a nie svoju uradnu moc zneuzivat, on presvedceny a zkuseny o tom, co konali ti notari, prisiel do uradu a riekol: Prisiel som zalovat na notarov pre ich ucinkovanie pri volbach atd. (Sen. dr Herben: To ta tak daleT jest prave to dulezite! Hlas: To neni dolezite, ze prisiel zalovat, ale ze ich chcel zabijat, citajte to!) Prosim, kolego, neracte sa nahlit, dockajte, ja vypoviem, co mam. Zacal som to citat a riekol som, ze na vsetko budeme reagovat, budeme reagovat i na tie jeho ostre vyrazy, nezamluvim ziadny, vsetko prednesiem. Racte trpelive pocuvat. Takych ostrych vyrazov pouzil, na ktore este prijdem a ktore predniesol i pan referent, ze imunitny vybor pre tieto slova urcil ho vydat. Tie slova su: tVelmi citelne porusenie pravneho riadu a verejneho pokoja.T To odovodnuje imunitny vybor. Tazem sa, ci neni citelne porusenie pravneho riadu a verejneho pokoja, ked predstaveni notarom - a konecne, kto su ti predstaveni, vlada - ked nariadi tym notarom, by vsetkym sposobom ucinkovali, aby vlada a vladne strany vyhraly. (Hlasy: To treba dokazati! To je dokazane! - Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. dr Kovalik (pokracuje): Prosim slavny senate... (Vykriky.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid. Nechte recnika mluvit.

Sen. dr Kovalik (pokracuje): Ked mna tu vyrusuje pan kolega, musim mu odpovedat, ac to neni hodne odpovedi. Bola moc nad nimi, ktora na nich ucinkovala. (Sen. Rohacek: At zaluje vladu!) Slovenske prislovie pravi: Hora sa nezachveje, ked vietor nezaveje. Tedy keby nebola ziadna pricina, oni by tak nehovorili. Tam je pricina, preto prisiel Klimko, on videl, co robili notari a pan kolega vie, co sa robi pri volbach, (Sen. Babka: Ani zdaleka!) Ale vy to neuznate. Vy ste tu na to protestovali. Uradnik ma stat nad stranami v jeho ucinkovani nesmie sa miesit do slobodneho prejavu, pravo volica, to je v republike najvacsie pravo, slobodu utiskovat, alebo falsovat vysledok volby, to neni ani demokraticke, ani spravedlive, ani slobody hodne. Ten nezasluzi slobody, ktory utiskuje druheho, aby tak hlasoval.

Druhe odovodnenie imunitneho vyboru hovori, ze tieto slova su popudzovanim k nepriatelstvu a nenavisti k stavu notarov. A ja sa pytam, ci to ucinkovanie notarov neni popudzovanim k nepriatelstvu proti druhym stranam, proti tej strane, ktora tak chce hlasovat? Ti notari popudzuju k nenavisti, a nie ten ako tuto imunitny vybor hovori?

Po tretej hovori imunitny vybor, ze slova Klimkove su niemenej urazkou skoro celeho sboru slovenskych notarov. A ja odpovedam, ze ucinkovanie notarov na vyssi pokyn, mozna az na najvyssi pokyn vlady, ze to je, ako sa vyslovil, urazkou slovenskeho naroda a urazkou slobody volby.(Hlasy: U senatoru strany ludove! Tak jest!) Ked sa bude vlada... (Hluk. Sen. Rohacek: Pane kolega, ste este chory, nerozculujte sa!) Povinnost musim vykonat, i v chorobe musi clovek pravdu povedat. A tu musim ja branit. Prosim, nevyrusujte mna. Tedy, ked hovorite, ze som este nie celkom zdravy, tedy nevyrusujte mna. (Sen. Rohacek: Na co sa rozculujete?) Viem na co, aby sa spravedlive v senate hlasovalo a nie tak, ako imunitny vybor. (Hluk a vykriky.)

Predseda (zvoni): Prosim, nevyrusujte recnika.

Sen. dr Kovalik (pokracuje): Musim tu branit nasich zupanov, okresnych nacelnikov a tych notarov, ale za co branit? Aby od vlady neprisiel na nich taky natlak a utisk, musite tak a tak pracovat pri volbach, preto nech vlada prestane na tych uradnikov robit natlak, nech uradnici su nestranni a potom mozu hlasovat podla svojho presvedcenia, ako chcu. Tedy jestlize nasa vychvalovana demokracia, sloboda a volnost takymto nasilnictvom a klamstvom sa stala pri volbach, pri viac zupach nespravny vysledok hlasovania podali, zfalsovali, do obci, zup, alebo do Narodneho shromazdenia, tak je prosim iluzornym vsetko. Iluzorne je pravo, iluzorne su vsetky zakony a taky stat by bol vybudovany na piesku. Len nezadrzte slobodne volby, (Hluk.) Ihned skoncim. Co sa v Madarsku robilo? Pri madarskych volbach vsetci zupni okresni nacelnici, notari stali k dispozicii vlade; tedy aj nasa Ceskoslovenska republika chce nasledovat tiez spatny priklad madarskej vlady? Vzdy som hlasoval, nikdy som sa nezatajil a tiez vam to dokazem. Najvacsie pravo obcanov volit dla svojho presvedcenia a to chcu potlacit u nas na Slovensku notarmi. Su i notari poriadni, ja na vsetkych to nepovedam a tu prave musim reagovat na slova refe-rentove.

Klimko tiez poveda, ze su taki notari, ktori spravedlive pracuju a chcu pracovat a ze by tych vlada zahlusila. (Hlasy: Co znamena zahlusit?) To znamena aj zabit. Nez vratme sa na tie slova. Teraz poviem to, co hovoril Klimko. tBudeme obecenstvo bu-rit, aby notarov pozabijali ako psovT.Tie slova Klimkove, ktore teraz uvadzam, nechcel som zamlcat; skutocne hovoril: Budeme obecenstvo burit atd. Tymto slovam Klimkovym, ktorymi vyzyval lud k vrazdeniu slovenskych notarov, kto uveri? Kto uveri, ze Klimko pojde na ulicu a riekne: t podme a zavrazdime vsetkych notarovT? Alebo, ze povedal: tBudeme obecenstvo burit, aby notarov pozabijaliT - kto to uveri? Ani imunitny vybor uverit nemoze, vsak by Klimko… (Vykriky sen. Rohacka.) Ale nechte Pana Boha na pokoji, obzvlaste vy, neverec. Tu nestoji nic o Panu Bohu, radsie ho proste, aby Vam bol milostivy. - Tedy to nikto neuveri a tu iste ani Klimko sam obsahu svojich slov neveril, nevykonaval to ani nevykonava a preto nemoze byt vydany.

Clovek je vystaveny vselijakym chorobam a tu sa proti bacilom uziva serum. Takymto serumom je imunita poslanca, senatora. Koalicni senatori su vsetci oslobodzovani, ale oposicni senatori a poslanci sa en bloc vydavaju. (Sen. Babka: Svraku sme nevydali!) Nebol vydany ten, ktory utrhal na cti zenskej a Klimku chcu vydat, pretoze na cti notarum utrhal. (Hluk).

Predseda (zvoni): Prosim nevyrusujte recnika!

Sen. dr Kovalik (pokracuje): Klimko vo svojej nervozite a rozhorcenosti nad ne-spravnostmi riekol svoje slova a preto nemoze sa tak povazovat, uz pri prvom pripade, kde napadol vladu, su slova zahlusit ked tu imunitny vybor sa usniesol nevydat sen. Klimka tak prosim, aby i pri druhom nebol vydany. Prosim slavny senat, aby neprijal navrh imunitneho vyboru, ktory neuvazoval psychologicky moment a psychologicke priciny tych vyrazov. On to nikdy nemyslel tzabitT, on nechcel zabijat nikoho, obsah tych vyrazov uskutocnit senatorovi Klimkovi ani na mysel neprislo, on nechcel zabit tych notarov a len v rozhorcenosti nad cinnostou notarov riekol tie slova. Prosim neprijat navrh imunitneho vyboru, by vydanie sen. Klimka nepovazovalo sa za to, ze moze byt stihany a trestany ten, kto energicky vystupi proti nespravnostiam a nezakonnostiam pri volbach do zup alebo do Narodneho shromazdenia, aby sa nepovedalo, ze senat vydal toho, kto hajil volebny zakon, lebo on ho hajil. Prosim o nevydanie sen. Klimko. (Souhlas).

Predseda: Ma pan referent doslov?

Sen. dr Stransky: Prosim.

Zpravodaj sen. dr Stransky: Slavny senate! Pan sen. dr Kovalik presunul zalezitost, o kterou jde, na zcela jinou drahu a na tu senat, nemuze ho nasledovati. Predmetem naseho jednani neni zpusob, jak se notari na Slovensku chovali pri volbach, predmetem naseho jednani neni zpusob, jakym vlada pusobila nebo nepusobila na notare, aby oni tak nebo onak jednali, nemame presvedceni ani o tom ani o onom, ponevadz jsme nepodrobili zadnemu setreni zpusob, jak se notari chovali, nybrz predmetem naseho jednani je pouze otazka, zdali smi senator beztrestne prohlasovati, ze bude bourit obecenstvo by notare pozabijelo, predmetem naseho jednani jest, zdali smi senator prohlasovati, ze se nema notarum prodat zadneho chleba, zadne soli a zadneho masa, aby pochcipali (Sen. dr Kovalik: To nerobil! Hlas: Vzdyt to sam doznal!) A predmetem naseho jednani jest otazka, smi-li senator beztrestne prohlasovati, ze lid bude s notari orat zamrzlou zemi tak, jak to delal po prevratu. (Hluk. Predseda zvoni). Jsem presvedcen - a kolega dr Kovalik take to vycitil sam v sobe - ze vec sama se neda hajiti, jsem presvedcen, ze senat v tomto ohledu je jineho mineni a presvedceni, ze neco takoveho beztrestne senator cinit nesmi. (Hlas: Kdo bude hajit potom svobodu voleb?) Ale pan kolega dr Kovalik ve sve obhajobe v teto veci rekl neco a upozornil na neco, co po mem nazoru jest urazkou kolegy inz. Klimka a nikoliv jeho obhajenim. Jestlize kolega inz. Klimko, coz jest zjisteno, ucinil jiz toto prohlaseni v uredni mistnosti a kolega dr Kovalik nyni prijde a rekne tkdo pak by to mohl verit, ze kolega inz. Klimko by to udelalT pak z toho vysvita, ze kolega dr Kovalik nebere kolegu Klimka vazne. (Sen. dr Kovalik: To v rozhorceni rekl!) V rozhorceni mohu vselicos rici, ale v rozhorceni nedopustim se skutku nabadati nekoho k vyvrazdeni celeho stavu. V teto veci, velecteni panove a damy, byli jsme tak svedomiti, ze jsme take vyslechli kolegu inz. Klimka. On pripousti ty vyrazy o tom vyhladoveni. On pripousti, ze pouzil vyrazu torani s temi notariT to nepoprel, ale rekl, ze nevi se pamatovati, zdali ucinil ten prvni vyrok. Ze nevi se pamatovati, on to vyslovne nepoprel. Kdyz se to vsechno uvazi a kdyz se uvazi, ze statni zastupitelstvi v Presove v tomto vyzvani k takovym zlym skutkum, kterezto vyzvani u nas je zlocinem vyzvani k pachani trestnich skutku, jestlize statni navladnictvi v tom nic jineho nevidi nezli urazku na cti stavu notarskeho, pak je to tak mirne posouzeni (Tak jest!) se strany uradu, ze ani nechapu, jak si muzete zde tak casto stezovati na ty urady, kdyz na takove veci tak mirne se divaji. Kdyby u nas statni navladnictvi melo tady proti senatoru zakrociti, budte ubezpeceni, ze by se nespokojilo s nejakym precinem proti bezpecnosti cti, nybrz ze by zadalo za vydani pro tezky zlocin. (Sen. dr Kovalik: Ale nevydavame takove, kteri bezpecnost cti urazili!) Pardon, jeste na to chci odpovedeti, ponevadz pan kolega dr Kovalik na to take poukazal, ze pry vydavame jenom oposicni a nevydavame ty, kteri patri ke koalici. Velecteni panove! To je krvava krivda, kterou cinite imunitnimu vyboru. Odpustte, ja to jednou sectu a dokazi vam, ze zadosti za vydani t. zv. oposicnich poslancu a jmenovite, odpustte pane kolego, poslancu z toho vaseho tabora, delaji asi 70% a ja se tomu nedivim. To je v kazde zemi, oposicni lide mluvi ostreji, nezli lide, kteri nepatri k oposici. Ano, oni mluvi ostreji, proto se musi oposicnim lidem prominouti nejaka ostra slova a prave v tomto pripade nevideli jsme urazku na cti. (Sen. Jarolim (nemecky): V mensinovych krajich muze se dobre stati, ze kolegove vyzyvaji k nasilnostem a nikdo neni stihan!) Prosim, jestlize take oposice se nespokojuje s nejakou ostrou kritikou, nybrz pristupuje jiz k vyzyvani lidu, aby pachal zlocin, pak to neni kritika. (Sen. dr Heller (nemecky): Mluvil Jste ve Vidni take tak?) Ano prosim, my jsme stali pod ostrejsi vladou, nezli vy a velecteny pane kolego, ja bych Vas mohl o tom na sta pripadech… (Sen. dr Heller (nemecky): Ale poslanecka snemovna Vas nevydala! to se nestalo! to nema s vladou vubec co delati! Poslanecka snemovna nevydavala! Sen. dr Spiegel (nemecky): Vzdyt Cesi byli take ministry!) Ne, prosim, ja jsem byl take ve Vidni v imunitnim vyboru a mohu vam dosvedciti, ze tam byly pomery zcela jine, my jsme tak nemluvili, ne proto, ze bychom nebyli chteli, ale proto, ze jsme k tomu neprisli. V Rakousku nedovolili nam takovou schuzi, kde by se tak mohlo mluviti a stihali nas bez zadosti za vydani jinym zpusobem, nez jak se to deje zde. Ujistuji Vas, pane kolego, ze kdybyste pusobil byval take v rakouskem parlamente, jako jsem ja pusobil, byl byste velmi nespravedliv, kdybyste dnes chtel tvrditi, ze se vam vede hure, nez se vedlo oposici v rakouskem parlamente. Neni to pravda, ze vydavame jen oposicni, ale mame tolik zadosti na vydani oposicnich poslancu, ze to vypada tak, jako by se stihali jenom oposicni a kdyz srovnate dnesni sezeni, byli jste svedky, ze sen. Svraka, ackoliv uzil dosti ostrych vyrazu, nebyl vydan. (Sen. dr Kovalik: Osvobodte i Klimko!) Odpustte nemuzeme nechati notarsky stav postaviti pod takovou sankci pana Klimka, kdyz doznava, ze bude bouriti lid, aby pochcipali. Nemohu zadati jinak, nez aby vsichni pani souhlasili s navrhem imunitniho vyboru, aby hlasovali pro vydani. (Pochvala).

Predseda: Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se).

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, totiz, aby odepreno bylo svoleni k trestnimu stihani sen. inz. Klimka pro precin utrhani na cti spachany proti vlade Ceskoslovenske republiky, naproti tomu vsak aby svoleno bylo k trestnimu stihani sen. inz. Klimka pro precin utrhani na cti stavu notarskemu na Slovensku, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho se prijima.

Sdeluji, ze do vyboru rozpoctoveho na misto sen. Herd. Jiraska nastupuje sen. Ackermann, dale ve vyboru ustavne-pravnim za mistopredsedu zvolen byl sen. dr Brabec. Do vyboru socialne-politickeho nastupuje za sen. Slavika sen. Hucl, za sen. Hrubeho sen. Hrejsa a za sen. Smrtku sen. Rohacek.

Svolavam ex praesidio ustavne-pravni vybor k pokracovani v dnesnim jednani, ihned po schuzi plenarni.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 26. cervna 1924 o 17. hodine s timto

dennim poradem:

1. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1896) o razbe petikorun. Tisk 1910.

2. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1906) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o podpore nezamestnanych. Tisk 1911.

3. Zprava I socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1907) o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych. Tisk 1912.

4. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednany byly zpravy:

a) I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1906) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona o podpore nezamestnanych. Tisk 1911;

b) I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1907) o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych. Tisk 1912.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly). Nejsou.

Koncim schuzi.

Konec schuze v 18 hodin 25 minut.

Nahoru