Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 213. schuze |

Dolu

Schuze zahajena ve 12 hodin.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: Niessner, Valousek.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

99 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr inz. Novak; za ministerstvo financi ministersti radove Kalous a Para, za ministerstvo narodni obrany inspektor Kylar.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Meissnerovi, dr Herzigove, Kotrbovi, Hubnerovi, dodatecne pro tento tyden sen. dr Koperniczkymu a inz Oberleithnerovi, pro dnesni schuzi sen. Barinkovi a Hrubemu.

Tiskem rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1897. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Presove ze dne 31. brezna 1924, cis. 1167/24/2, za svoleni k trestnimu stihani sen. Klimko pro preciny §u 1, 3. odst. II. zak. cl. XLI z r. 1914 proti bezpecnosti cti (cis. 9060/24).

Tisk 1901. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Komarne za souhlas k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin podle §u 14, cis. 1. a 5. zakona na ochranu republiky z 19. brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n., (c. 8984/24).

Tisk 1902. Navrh sen. dr A. Prochazky, Zavorala, Valouska, Krizko, Hucla, Rozkosneho, Lukese, Duchaje, Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Mechury, Casneho, dr Soukupa, Sveceneho, Panka, Liseho, Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor majitelum a uzivatelum budov v krajich postizenych zivelnimi pohromami.

Tesnopisecka zprava o 206. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 27. kvetna 1924.

Z predsednictva prikazano: Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1902. Navrh sen. dr A. Prochazky, Zavorala, Valouska, Krizko, Hucla, Rozkosneho, Lukese, Duchaje, Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Mechury, Casneho, dr Soukupa, Sveceneho, Panka, Liseho, Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor majitelum a uzivatelum budov v krajich postizenych zivelnimi pohromami.

Predseda: Prikrocuji k projednani denniho poradu.

Bod

1. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu jednanim zkracenym projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho Zbrojovkou v Brne. Tisk 1899.

Priciny narodohospodarske vyhledavaji toho, aby zalezitost tato v dobe nejkratsi dosla sveho parlamentniho vyrizeni a navrhuji proto, aby byla projednana podle §u 55 jedn. radu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost projednani se priznava.

Dalsim odstavcem je:

2. Zprava I. vyboru branneho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho Zbrojovkou v Brne. Tisk 1899.

Navrhuji, aby byla stanovena celkova doba projednani teto veci na pul hodiny a doba recnicka na 10 minut.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Zpravodajem je za vybor branny sen. Valousek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Valousek: Slavny senate! Predmetem zakona, o ktery se prave jedna, jest zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho t. zv. Zbrojovkou v Brne. Tato Zbrojovka byla zarizena vojenskou spravou rakouskou ve valecnych letech 1916-1918. Po prevratu vojenska sprava nase prevzala tuto Zbrojovku a vybudovala ji hlavne na spravky zbrani. Ale brzy bylo potreba Zbrojovku rozsiriti, novymi stroji opatriti a vybudovati tak, aby mohla zhotovovati nove zbrane. K tomu bylo treba znacneho kapitalu, ktery se dosud dosti znacne vyplacel. Roku 1922 vynesla Zbrojovka cisteho zisku 5,819.456 Kc. Ale ukazalo se, co bylo cim dale zjevnejsi, ze ma-li take budoucne tato Zbrojovka prospivati, musi dostati jinou pravni formu, nez doposud. Ma-li kapital, a to velmi znacny, vlozeny do teto Zbrojovky, prospivati a uroky nesti a nema-li byti uplne zakopan, jest potrebi predevsim, aby byla Zbrojovka rozsirena a zarizena nejen na vyrobu zbrani, ale i ruznych jinych veci. Jinak byla by vyroba prilis omezena a Zbrojovka nemohla by vyuziti ani stroju, ktere ve Zbrojovce jsou, ani kapitalu do Zbrojovky vlozeneho. Aby vsak obe se mohlo stati, musila by Zbrojovka hledati i zakazniky jinde, nejen pracovat pro stat, ale i pro zakazniky cizi. To vsak v nynejsi forme u Zbrojovky jako podniku statniho jest naprosto vylouceno, proto se pomysli od delsi doby dati Zbrojovce novou formu pravni, a videlo se, ze nejbezpecnejsi formou jest forma akciove spolecnosti. Z tohoto duvodu se zmocnuje predlozenym zakonem ministerstvo financi, aby zcizilo objekty a stroje, cely majetek Zbrojovky a odevzdalo je do spravy akciove spolecnosti, ktera se v Brne prave tvori. Akciova spolecnost tato bude jenom castecne pristupna soukromemu kapitalu, nebot za vsecek kapital vlozeny do Zbrojovky a za vsecek majetek nemovity tkvici ve Zbrojovce dostane stat asi 70% vsech akcii podniku, takze bude miti znacnou vetsinu. Cast akcii dostane delnictvo a zrizenectvo a jenom asi 20% bude pristupno kapitalu soukromemu. Aby vliv statu na tuto akciovou spolecnost byl take pro budoucnost zabezpecen, dodala snemovna k navrhu vlady v §u 2 dodatek, ktery pravi, ze majetek akcii statu nesmi nikdy klesnouti pod 51 % vsech akcii, takze pro budoucnost k zmene tohoto pomeru je potrebi zvlastniho zakona. Vliv statu na Zbrojovku, trebas akciova spolecnost je zabezpecena, je velmi znacny. Ponevadz take pomery socialni jsou ve Zbrojovce teto vybudovany tak, ze je to temer vzorny podnik socialni a zustane jim take budoucne bez ujmy delnictva nebo zrizenectva, usnesla se snemovna poslanecka prijmouti tento zakon se zmenou. Branny vybor senatu po vazne uvaze se rozhodl ve vcerejsi schuzi navrhnouti slavnemu senatu, aby prijal usneseni poslanecke snemovny v nezmenene forme. (Souhlas).

Predseda (zvoni): Udeluji slovo panu sen. Kousovi za vybor rozpoctovy.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Vybor rozpoctovy pojednal o vladnim navrhu zakona c. t. 1899 po strance hospodarske a financni. Jak jiz kolega Valousek za branny vybor zde uvedl, jde o prevedeni statni Zbrojovky do podniku akcioveho. Ta prava statu budou zachovana zvlastnim zakonem. (Hluk.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. Kousa (pokracuje): Zakon, jakoz i stanovy, ktere pozdeji budou predlozeny brannemu a rozpoctovemu vyboru, zabezpecuji delnictvu a urednictvu teto spolecnosti i podil na cistem zisku ve vysi 10%.

Slavny senat ma jiste pravo vedeti, proc se vlastne tato statni Zbrojovka, ktera tak vyborne prosperovala a vykazovala po 4 roky znacny cisty zisk, prevadi na akciovou spolecnost. My sami jako maly stat, nebyli bychom jiste schopni, abychom mohli zabezpeciti provoz tohoto velikeho podniku, kde pracovalo pres 3000 delniku a znacna cast zrizencu a uredniku. Tato Zbrojovka jiste bude musiti hledati take objednavky na prace za hranicemi od statu nam spratelenych a prave proto, ze to byla statni Zbrojovka, neni po te strance dosti prakticke, aby zde nas stat jako podnikatel vystupoval, a pak jeste z dalsiho duvodu, ze vzdycky takova objednavka ciziho statu musila u nas projiti dvema ministerstvy, ministerstvem zahranici a ministerstvem narodni obrany a pak se to cele sjednani objednavky zdrzelo radu nedel i mesicu. Nekdy se stal dokonce pripad, ze jsme o zadavku zbrani prisli a pak tu praci obdrzela zbrojovka ciziho statu. Kdyz tato statni Zbrojovka bude postavena na novy pravni zaklad a kdyz nova akciova spolecnost bude obdarena zdatnymi technickymi a vedoucimi silami, bude zabezpecen provoz a bude zabezpecena i existence tamejsiho delnictva a urednictva.

Kolega Valousek zde se zminil, ze stat si zachova v teto Zbrojovce rozhodny vliv. Vliv spociva v tom, ze akcie statu nemohou klesnouti pod 51%. Pro zacatek bude stat vlastniti 75% akcii, 20% nestatni prumysl a 5% zrizenci a delnici. Stanovami akciove spolecnosti Zbrojovka v Brne, ktere budou predlozeny k posouzeni brannemu vyboru, bude mit 3/5 zastupcu stat, 2 zastupce zrizenci a delnici a zbytek ostatni akcionari i v tom pripade, kdyby stat zcizil akciovy kapital az na 51%. Jak jiz uvedeno slavnemu senatu, ve stanovach techto bude zarucen podil na cistem zisku delnictvu a zrizenectvu ve vysi 10%.

Nyni bezi o to, aby slavny senat vedel, jake vlastne tam budou dany sily, aby tato Zbrojovka sla ke predu a rovnez tak vykazovala cisty zisk jako nyni po cela 4 leta, kdyz byla v provozu naseho statu. Duvodova zprava vyboru branneho a vyboru rozpoctoveho poslanecke snemovny se zminuje o tom, ze zvlastnim provadecim narizenim bude presne stanoven novy zpusob jmenovani, povolavani a odvolavani zastupcu statu ve spravni rade i dozorci spolecnosti, jakoz i vymerovani odmen jim prislusejicich. Jmenovani tato provede ministerstvo narodni obrany se zretelem na osvedcene pracovniky. Pak vlastne cely osud teto zakcionovane Zbrojovky bude spocivati v rukach ministra narodni obrany, ktery bude miti povinnost, jmenovati do tohoto zakcionovaneho zavodu osvedcene pracovniky.

Rozpoctovy vybor senatu velmi podrobne projednal toto usneseni poslanecke snemovny, dal si take vysvetliti, jak vlastne byl zavod ve svem pocatku dotovan statem a v jake vysi mel zakladni kapital, a schvalil doslovne usneseni poslanecke snemovny, jakoz i schvalil a prijal take dve resoluce, ktere byly prijaty rozpoctovym vyborem poslanecke snemovny a ktere si dovolim precisti.

Prva resoluce zni:

tVlada se vyzyva, aby pri prevodu majetkovych hodnot statni Zbrojovky na novou spolecnost akciovou domahala se zabezpeceni takove majority ve sprave nove, aby zajem statni plne byl respektovan, Necht se dostane naleziteho zastoupeni zamestnancum Zbrojovky, a modality podilu delnictva na zisku budtez se zastupci delnictva urcite smluveny a stanovami zajisteny.T

Druha resoluce tyka se stanov. Podotykam, ze stanovy nejsou doposud znamy. Druha resoluce, ktera vlastne zada, aby stanovy akciove spolecnosti byly predlozeny vyboru rozpoctovemu, zni:

tStanovy akciove spolecnosti na vyrobu zbrani budtez predlozeny rozpoctovemu vyboru poslanecke snemovny.T

Prosim slavny senat, aby schvalil usneseni vyboru rozpoctoveho slavneho senatu, jakoz i usneseni poslanecke snemovny v plnem zneni. (Souhlas).

Predseda: K slovu je prihlasen pan sen. Reyzl.

Sen. Reyzl (nemecky): Panove! Tato predloha muze slouziti za vzor tomu, jak se zakony delati nemaji. Myslim, ze netvrdim prilis mnoho, reknu-li, ze take po projednani teto predlohy v rozpoctovem vyboru vetsina clenu vyboru, netoliko z oposice, nybrz take z koalicnich stran, jest velmi malo informovana o vlastnim smyslu zakona. Poznamenavam zde, ze na pr. pan zpravodaj kolega Kousa neznal ani prejimaci cenu, kterou tato akciova spolecnost ma statu platiti. Teprve na vyzvani predsedovo precetl vladni zastupce celou dlouhou radu cifer. Z techto cifer bylo patrno, ze prejimaci cena ma obnaseti 85 milionu. Jestlize tedy jiz zastupcove koalicnich stran jsou tak malo informovani o vlastni povaze tohoto, po mem nazoru nejhorsiho obchodu, jaky stat muze podniknouti, jest jasno, ze my z oposice mame jeste mnohem mene informaci. Jsou tedy nase namitky a pochybnosti jeste vice opravneny, nezli namitky a pochybnosti zastupcu koalicnich stran; nebot take od nich jsme slyseli, ze, po nasem nazoru pravem, maji velke namitky a pochybnosti stran teto akce.

Prihledneme-li k veci blize, dluzno poznamenati toto: pokud jsem mohl sledovati vyvody zastupce vlady, cini prejimaci cena 85 milionu. Cifry, ktere nam sekcni sef predcital o investovanem kapitalu, o prevzatych akciich atd. obnaseji podle povrchniho secteni asi 110 milionu, coz by tedy byla cena tovarny, takze jiz zde dluzno zaznamenati manko, skodu, kterou stat trpi tim, ze tovarnu prenechava spolecnosti znacne lacineji.

Co jest nejvice na povazenou, jest okolnost, ze se ani zakonodarnemu sboru nepredkladaji zadne blizsi cifry. Podivate-li se na duvodovou zpravu vladni, tu shledate ovsem cifry o rentabilite tovarny, a sice se zde poznamenava, ze ciste zisky teto tovarny na zbrane rok od roku stoupaly, takze veskeren cisty zisk ve 4 letech 1919 az 1922 cini pres 11 milionu. Nevim, uzijeme-li prilis silneho vyrazu, rekneme-li, ze temito ciframi nam nekdo chtel vytriti zrak, jiz proto, ponevadz jsou vykazany tyto ciste vynosy, aniz by bylo prokazano, ze byly provedeny take radne odpisy a zuroceni investovaneho kapitalu. Musime o tom podle teto duvodove zpravy pochybovati, ponevadz o tom neni receno ani slova. Schazeji take vsechny cifry jakozto podklad, ktereho by bylo potrebi, mame-li se usnaseti o tak dulezitem zakone. V duvodove zprave vladni jest uvedeno, ze v tomto podniku, nemylim-li se, jiz od roku 1919 prevladaji zasady soukromeho hospodarstvi, ze se jiz tak nevyrabi a nepracuje jako v nejakem statnim podniku, nybrz podle zasad soukromeho hospodarstvi. Ve zprave se vsak tento prodej oduvodnuje jeste dale tim, ze tato smisena spolecnost zavede mnohem intensivnejsiho soukromohospodarskeho ducha do podniku. Nyni vsak nevim, jestlize jiz nyni tento podnik byl veden na soukromohospodarskem zaklade, pak prece nemuze nasledovati neco jeste lepsiho. My jakozto zastupcove delnictva, se vsak obavame, ze tento osviceny obchodni duch, jak to pan zpravodaj v rozpoctovem vyboru jmenoval, bude se uplatnovati na utraty delnictva. V duvodove zprave neni take obsazeno ani slova o delnictvu. Teprve ve zprave rozpoctoveho a branneho vyboru poslanecke snemovny nalezame o tom nekolik poznamek, pouhych frazi, ale zadne zaruky, fraze, podle kterych maji prava delniku byti chranena, nemaji byti zkracovana atd., aniz by vsak byl uveden nejaky pravni moment, na zaklade jehoz by tomu snad bylo lze duverovati.

Tato dobre jdouci tovarna ma nyni byti premenena v t. zv. smisenou spolecnost. Statu ma zustati prozatim 75% akcii, 20% soukromemu kapitalu a 5% zamestnancum a delnikum. Chci zde se zminiti o tom, ze zde mame rozpor. Povazuje-li vlada za nutno oduvodnovati prodej, uvadi okolnost, ze soukromohospodarske zasady zavesti dluzno proto, aby podnik mel vetsi vysledky. Aby tedy soukromy kapital mohl vykonavati veliky vliv na podnik. Ale kdyz se to vlade hodi - nekolik vet dale - chce nam namluviti, ze niceho neda z ruky, ze takrka celou moc podrzi v ruce a ze muze jednati a hospodariti jak chce ona a nikoli soukromy kapital. Vsechny tyto rozpory posiluji nase podezreni, ze cela tato transakce se provadi za jinym ucelem, aby totiz zase veliky podnik byl hozen na pospas financnimu kapitalu k vykoristeni.

Ve vsech duvodovych zpravach nerika se niceho o tom, kdo vlastne jest tim soukromym kapitalem. Jen z jinych okolnosti lze souditi, ze zde za tim zase vezi Zivnobanka. (Vykriky). Mame tedy nejvetsi pochybnosti proti teto predloze, ponevadz vsechny ty duvody, ktere se uvadeji, nepovazujeme za zavazne. Pravi se, ze Zbrojovka, ktera musila byti co nejmoderneji vypravena, aby kryla potreby nasi branne moci, nebude moci byti trvale zamestnavana potrebami nasi ozbrojene moci, ze tudiz castecne prevedeni do soukromeho majetku ma za ucel, aby se nova firma starala o jine prace. Bylo nam vsak zde jiz prokazano, ze cisty zisk jest hlavne vysledkem toho, ze Zbrojovka mimo zbrane vyrabi take jine zbozi. Proto nevim, jake zmeny budoucne ve vyrobe maji nastati. V duvodove zprave se uvadi, ze se Zbrojovka jakozto statni podnik nemuze dobre starati o cizi objednavky zbrani, ze prijde doba, kdy potreby nasi branne moci budou uhrazeny a kdy tato tovarna prestane pracovati. Tim se chce rici, ze potom tato spolecnost bude opravnena prijimati zahranicni objednavky na zbrane. Dozijeme se toho, ze tomu v budoucnosti bude tak, jak tomu bylo jiz ve starem Rakousku, ze ceskoslovenskymi zbranemi na bojistich budoucnosti budou strileni a vrazdeni ceskoslovensti vojinove, ze se tato soukroma spolecnost bude starati o zahranicni objednavky zbrani, kterymi se pak bude bojovati proti ceskoslovenskym vojinum.

Mnoho si domyslime z toho, ze stat nepousti z rukou pravo, vesti v teto Zbrojovce vudci slovo, ze podrzi spravu Zbrojovky ve sve ruce, ponevadz vlada take pozdeji podrzi alespon 51% akcii ve svych rukou. Ale jest na snade, ze se soukromy kapital tohoto podniku zucastni jen tehdy, bude-li moci vykonavati rozhodujici vliv. Obavame se, ze urcite dojde k tomu, ze se zastupcove statu, kteri ve skutecnosti nejsou nicim jinym, nezli zastupci kapitalistickeho zpusobu vyroby, vzdy vice budou podrizovati vuli akcionaru soukromeho kapitalu. Jestlize delnici dostanou tech 10% pristiho cisteho zisku, ktere jim byly slibeny, obdrzi je jen tim, ze stat bude musit platiti zbrane mnohem draze, ackoli vlada v duvodove zprave pravi, ze ucelem tohoto podniku jest, dodavati vlade zbrane skoro za cenu vlastniho nakladu. Nyni se zde tato smisena spolecnost takrka zarizuje, a nasledek toho bude, ze bude-li chtiti tovarna miti vytezek, coz prece jest umyslem - sice by se jinak nesliboval cisty vytezek - k tomuto cistemu zisku nejvice bude musit prispivati stat drazsim zaplacenim zbrani. Nerymuje se dohromady, jestlize na jedne strane zpravy vladni se tvrdi, ze se musi tam vyrabeti tak, aby zbrane byly pokud mozno dodavany za cenu vlastniho nakladu, na druhe strane vsak, aby pilulka lepe chutnala, se vsak uvadi, ze delnici participuji 10% na cistem zisku. Obavame se nyni, ze utuzeni soukromohospodarske zasady namireno jest na zvysene vykoristovani delnictva. Neni nam dana zadna zaruka, ani ne v resolucich, ktere zpravodaj precetl. Prali bychom si, aby vladni strany, zejmena strany socialisticke, venovaly pozornost tomu, aby vykoristovani zde nenabylo forem, ktere konecne vedou k pripadum, o kterych dnes cteme v novinach, k nehodam jako ve Vyprtech, kde delnici svoji krvi musili zaplatiti za slendrian, ke kteremu dochazi, aby se docililo vyssich zisku.

Ve sprave teto spolecnosti ma miti stat tri petiny mist ve spravni rade, dve mista urednici a delnici, ostatni mista akcionari. Neudava se bohuzel, jak velky ma byti pocet mist ve spravni rade. Bylo by si take zde prati, kdyby byval pan zpravodaj chtel o tom rici neco blizsiho. Prejimaci cenu stanovil vladni zastupce obnosem 85 milionu. Snad rekne nam pan zpravodaj neco blizsiho o investovanem kapitalu, o tom, co stat ztraci pri prevzeti. Chci poznamenati, ze take vladni zastupce priznava, ze tu jsou mnoha pasiva a manko v mnohych oborech teto tovarny. Jsou tu skutecne pochybnosti - rekl tak doslova pan zpravodaj - ale neni jine moznosti vec provesti. Proc? Je-li zavod racionelne veden, dava-li takovy cisty zisk, pak prece neni priciny, abychom statni podnik premenovali ve smisenou spolecnost; take pro premenu zavodu na jine vyrobky neni potrebi premenovati tovarnu ve smisenou spolecnost. Duvodova zprava a jednani ve vyboru daly vzniknouti jistym pochybnostem a davaji tusiti, ze tu jsou zcela jine pohnutky, ktere vedly vladu k tomu, aby tuto Zbrojovku castecne prevedla do soukromeho majetku, (Vykriky sen. Lowa). Bude tomu asi tak, ze se zde pripravuje nove pole, na kterem se korupci bude moci dobre dariti.

Tim vsak neni receno, ze v tom okamziku, kdy tato transakce bude provedena, stat s investovanim noveho kapitalu bude z obliga. Take potom jeste bude musit stat stale investovati. Nesmime se dat klamati ciframi. Musime podrzeti na mysli, jakou povahu podnik obdrzi, Ma-li se podnik vyplaceti, budou zbrane dodavany statu draze, a vime ze zkusenosti, ze soukromy kapital se nezucastni podniku z duvodu idealnich, nybrz aby na utraty statu mel zisk.

Ze vsech techto duvodu jsme proti tomuto zakonu. Budeme hlasovati proti nemu, ponevadz nemame zadne zaruky, ze zasady, v duvodove zprave uvedene, skutecne take budou provadeny, nybrz ze naopak jsme presvedceni, ze temto zakon jest novym prostredkem k tomu, aby se soukromemu kapitalu, financnimu kapitalu hazely do jicnu nezmerne zisky. (Souhlas).

Predseda: Byly prave podany resoluce sen. Filipinskeho a soudr. a dve resoluce vyboru rozpoctoveho.

Prosim, aby byly precteny.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Resoluce vyboru rozpoctoveho:

tVlada se vyzyva, aby pri prevodu majetkovych hodnot statni Zbrojovky na novou spolecnost akciovou domahala se zabezpeceni takove majority ve sprave nove, aby zajem statni byl plne respektovan. Necht se dostane naleziteho zastoupeni zamestnancum Zbrojovky a modality podilu delnictva na zisku budtez se zastupci delnictva urcite smluveny a stanovami zajisteny.T

Resoluce druha:

tStanovy akciove spolecnosti na vyrobu zbrani budtez predlozeny rozpoctovemu vyboru senatu.T

Resoluce sen. Filipinskeho, dr Brabce, Zavorala, Panka, Krizko a soudr.:

tPo prevratu byla rada delniku a prislusniku naseho statu zamestnanych ve videnskem arsenalu, prijata v zamestnani ceskoslovenske statni Zbrojovky v Brne. Tito zamestnanci platili dlouha leta prispevky na pojisteni pro pripad neschopnosti ku praci do videnskeho pojistovaciho ustavu t. zv. Versorgungsanstalt der Civil-bediensteten der Heeresverwaltung. Tito delnici zamestnani nyni v ceskoslovenske statni Zbrojovce nebyli u nas dosud pojati do zadneho pojisteni, cimz ztraceji nejen zapravene prispevky do zmineneho ustavu, nybrz i leta. Vlada se vyzyva, aby ucinila vhodna opatreni, jimiz by tito delnici pokud mozno byli co nejdrive do nektereho naseho pojistovaciho ustavu pojati a prispevky z drivejsich let do videnskeho pojistovaciho ustavu byly jim zapocitany.T

Predseda: Ma pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. Valousek: Slavny senate! Nebudu se zabyvali reci predrecnika, ponevadz obavy, ktere pronesl oproti akcionovani Zbrojovky brnenske, daji se zrovna v teze forme prednesti oproti kazdemu podniku at soukromemu nebo statnimu. Jenom bych rad poznamenal, ze neni sucastnena zadna banka na akcionovani tomto a proto ani ne banka Zivnostenska. Dale co se tyka zastoupeni delnictva ve spravni rade doporucuji panu predrecnikovi, aby si cetl stanovy, § 26. Tento paragraf 26...... (Sen. dr Heller (nemecky): My prece nemame zde po ruce stanovy! Sen. dr Wiechowski (nemecky): Vzdyt nejsou predlozeny nam zadne stanovy! Sen. Reyzl (nemecky): To jsme prave vytykali!) Dostanete je podle resoluce. Napred musi byti spolecnost, pak teprve mohou byti stanovy. V resoluci prave jest, ze stanovy musi prijiti, dostanete je i vy. Radne zastoupeni delnictva ve spravni rade jest podle §u 26 radne stanoveno. Proto prosim, aby slavny senat prijal zakon tak, jak snemovna poslanecka se usnesla, beze zmeny, a zaroven take navrzene resoluce. (Pochvala.)

Predseda: Prosim pany senatory, aby zaujali mista. (Deje se).

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly). Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Valousek: Nejsou.

Predseda: Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodim formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se tak jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem.

Prikrocime k hlasovani o resolucich.

Prosim, kdo souhlasi s resoluci prvou rozpoctoveho vyboru, necht zvedne ruku. (Deje se).

Prijato.

Prosim, kdo souhlasi s resoluci druhou rozpoctoveho vyboru, necht zvedne ruku. (Deje se).

Prijato.

Prosim, kdo souhlasi s resoluci sen. Filipinskeho a soudr., necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Prijima se.

Dalsim bodem denniho poradu je:

3. Navrh poslanecke snemovny na prodlouzeni lhuty stanovene §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni senatu stran osnovy zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni, skotu, vepru, ovci a koz. Tisk 1598.

(Hluk). Prosim o klid.

Jelikoz nebylo mozno poslanecke snemovne, aby ve stanovene dobe ucinila v teto veci svoje usneseni, jest nutno, aby byla ji lhuta prodlouzena o 5 mesicu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Navrhuji, aby bylo ve smyslu §u 40 jedn. radu predsednictvo zmocneno svolati pristi schuzi pisemne nebo telegraficky se stanovenim denniho poradu.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.

Konec schuze ve 12 hodin 40 minut.

Nahoru