Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 212. schuze |

Schuze zahajena ve 12 hodin 30 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: Niessner, Valousek.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl.

98 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: odborovy prednosta ministerstva spravedlnosti dr Polak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu:

Tisk 1898. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2743) o zvelebeni a ochrane vyroby rostlinne (tisk 4559).

Vyboru brannemu a rozpoctovemu:

Tisk 1899. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4411) o zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho Zbrojovkou v Brne (tisk 4620).

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o usneseni poslanecke snemovny c. t. 1898 byla podana zprava ve lhute co mozna nejkratsi a o usneseni poslanecke snemovny c. t. 1899 do pristi schuze plenarni, ktera se kona dne 12. cervna t. r. o 11. hodine.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Pristupuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu

1. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Trencine za souhlas k trestnimu stihani sen. Barinky pro precin ve smyslu § 14 cis. 3 a prestupek ve smyslu § 18 cis. 1. zakona na ochranu republiky ze dne 19.brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n. (cis. 8341/24). Tisk 1881.

Zpravodajem je pan sen. Lukes. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Sedrie v Trencine zada za souhlas k trestnimu stihani sen. Barinky pro vyroky, ktere pronesl na verejne volebni schuzi v Holesove dne 3. rijna 1923, kdy se pry mezi jinym vyjadril, ze tCesi prisli na Slovensko beze vseho, ze zaujimaji veskere prace a mista, kde nedavaji Slovakum zadneho zamestnani. Proto slovensky lid je bez zamestnani. Nasledkem toho maji Slovaci Cechum, kteri jsou na Slovensku, ukazati cestu, aby sli domu do Cech. Cesi prinesli na Slovensko tHusaT, odbiraji lidu kostely a rimsko-katolickou viru, nac tedy bylo Cechu na Slovensku potrebi?T

V techto vyrocich spatruje sedrie v Trencine jednak precin, a to §u 14 cis. 3. zakona na ochranu republiky a jednak prestupek podle tehoz zakona § 18, cis. 1.

Sen. Barinka byl tazan imunitnim vyborem o vysvetleni, tvrdil, ze on se tak nevyjadril, jak je uvedeno v trestnim oznameni, naopak, ze jemu nebylo na schuzi dobre porozumeno, ze cely ten vyrok spociva na nedorozumeni a oduvodnil to hlavne tim, ze on vzdycky sympatisoval s ceskym lidem, ze sam je z vlastenecke slovenske rodiny, ze jeho otec ho poslal jiz jako hocha do ceskych skol do Valasskych Klobouku a do Valasskeho Mezirici. Mimo to tez uvadel, ze se zucastnoval konferenci v Luhacovicich, ktere jednaly o sblizeni Cechu a Slovaku jiz pred valkou a ze z toho vseho vyplyva, ze zadnych antipatii vuci ceskemu lidu nema. Jen tak mimochodem tez dodal, ze nejlepe to dokazuje tez ta okolnost, ze provdal svoji dceru za ceskeho urednika.

Imunitni vybor nema duvodu neveriti panu kolegovi Barinkovi, ze by se tak nebyl vyjadril, a litoval by, kdyby tak byl pan kolega Barinka mluvil. Imunitni vybor litoval by toho proto, ze lid slovensky vzdycky byl rad viden mezi lidem ceskym, at prisel k nam jako host, at prisel k nam jako obcan za svym povolanim.

Tak bylo, slavny senate, pred valkou i za valky, a tak je i nyni u nas vsude; radi mezi sebou Slovaky vidime; nemame jineho prani, nez aby Slovaci ty sympatie, ktere jsme k nim meli a mame, meli tez k nam a aby nebyly pronaseny vyroky, jako je zde vyrok inkriminovany, ze bychom se meli my Cesi ze Slovenska vzdaliti a odstraniti. My jsme nic takoveho nikde nerekli u nas Slovakum a nechteli bychom to ani rici, ponevadz v nich vidime jen sve bratry a jako k bratrum take se k nim chovame. (Vykriky.)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Zpravodaj sen. Lukes (pokracuje): Vzhledem k tomu, ze je zde moznost, ze pan kolega Barinka se vubec nevyjadril, jak je mu inkriminovano, a mimo to ze je zde tez moznost, jak to byva na volebnich schuzich, ze si ani nebyl vedom kazdeho slova, ktere rekl, a vzhledem k jeho vyjadreni, ze on mel vzdy sympatie k ceskemu lidu, byl tez imunitni vybor toho mineni, ze nemel umyslu stvati proti ceskemu lidu a ze nemel umyslu znepokojovati slovensky lid.

Pan kolega Niessner neco rekl z me duvodove zpravy, ale to hlavni tam nerekl. Rekl, ze by tu duvodovou zpravu rad videl jinak stylisovanou. Kdyby si vsak byl precetl vse, co tam stoji, tedy by videl, ze to, co chce, tam napsano je. Pan kolega Niessner rekl, ze pry proto imunitni vybor navrhuje, aby nebyl vydan kolega Barinka, ze on jednak ty vyroky popira a jednak ze muze prokazati, ze ma k ceskemu lidu sympatie. Ale pan kolega nedorekl a neprecetl - nevim, proc to neprecetl - a to je to hlavni, ze imunitni vybor prisel na zaklade techto veci k presvedceni, ze kolega Barinka nemel umyslu stvati proti Cechum a nemel umyslu take znepokojovati slovenske obyvatelstvo. To vyslovne v duvodove zprave stoji.

Abych tedy zpravu imunitniho vyboru obhajil, pokladam za svou povinnost, abych privedl na pravou miru to, co tu receno nebylo, ale melo byti receno a cim imunitni vybor hlavne oduvodnuje nevydani pana kolegy Barinky soudu. (Sen. Niessner [nemecky]: Ve zprave stoji: tZ techto duvodu!T) Ano, z techto duvodu, ne ze ho nevyda, nybrz ze z techto duvodu prichazi k presvedceni imunitni vybor, ze nemel umyslu stvati. To jste, pane kolego, zapomnel rici; mozna, ze Vam to uslo, ale ja jako referent pokladam za svou povinnost s tohoto mista to konstatovati, jak duvody spravne zni. Tedy imunitni vybor z toho duvodu ho nevydal, ponevadz prisel k presvedceni, ze nemel sen. Barinka v umyslu ani stvati, ani znepokojovati. To je jine oduvodneni a myslim, ze s tim tez slavny senat bude souhlasiti.

Z toho duvodu navrhuje imunitni vybor, jak jiz je ve zprave uvedeno, aby slavny senat Narodniho shromazdeni nevyhovel zadosti sedrie v Trencine za souhlas k trestnimu stihani sen. Barinky pro precin ve smyslu §u 14 c. 3. zakona na ochranu republiky a pro prestupek §u 18 c. 1. tehoz zakona a aby odeprel souhlas k jeho vydani.

Predseda: Slovo ma pan sen. Barinka.

Sen. Barinka: Slavny senat! Velevazeni panovia zpravodajovia, panovia! Sen. Niessner a pan zpravodaj Lukes, kazdy z ineho stanoviska odporucoval slavnemu senatu mna nevydat. Ja ale citim sa byt opravneny, abych cisty pramen ukazal slavnemu senatu.

Cele podozeranie mna, zaloba a prosba o moje vydanie nezakladaju sa na pravde. 3. septembra vydrzoval vraj som riadne valne shromazdenie verejne. Nie, to nebolo verejne shromazdenie, uz toto je nepravda, - ale pan okresny nacelnik, ktory tiez od nikoho povolenie nemal a pan farar Roy - a pan ucitel Stefanik bez vseho dovolenia vydrzovali verejne shromazdenie. Od koho mali povolenie? Ja som tedy verejne shromazdenie nedrzal, uz to neni pravda.

Ale ideme dalej. Neni pravda, ze bych bol riekol: Vyzenme Cechov. Chcem toto verejne prehlasit. Ja som vo svojej reci Cechov ani nevzpomenul, povedal som tomu ludu tam, ze podla 1 §u ustavneho zakona vsetko pravo pochadza z ludu, z neho ze idu vsetke prava a moc a toto som im vysvetloval: Vy prenasate sami vasim hlasom, vasou volbou pravo svoje na vasich poslancov a ti ich prenasaju na vladu. Tedy nemate na co zalovat, ked sa vam deje krivda. Z toho som presiel na rovnobeznicu medzi programom tam kandidujucej protivnej strany a slovenskej ludovej strany. Vysvetloval som tedy dva programy, az som prisiel na autonomiu. Ked som vzpomenul autonomie, prihlasil sa k slovu jeden okresny nacelnik a riekol, ze budeme desiatinasobne dane platit, ked budeme mat dvoje ministerstva. Na to som mu riekol slova nie prave kvalifikovane, ale on na to zalobu nepodal. Potom som vysvetloval, ake peniaze, ake uhrady stoja nase ministerstva, - zbytocne ministerstva - ktorych je 16 v Ceskoslovenskej republike, a bohata Francia a ine staty ich maju len 12. Dalej som im povedal: Rozpustme darebne, nepotrebne urady. Nevzpomenul som, ktore som myslel, ale mal som na mysli Robotnicky poistovaci urad v Trencine, ktory obstaraval jedon krajcirsky majster. Jeho pani bola kasirkou a jeho tovarys bol zapisovatelom. Kazdemu vyplatili riadne, ked bol nezdravy a nepracoval. Ale dnes je tam 30 uradnikov, ktori od rana do vecera vyskrabuju nehty, beru velke platy, diety, slovenske vyhody a ked zomrie ucen jednemu majstrovi, tu este po roku od neho ziadaju prispevky. Inkasuju 12-30 Kc mesacne od zobrakov a ked to takyto uboziak nemoze zaplatit, provedu exekuciu. Taketo zbytocne urady mal som na mysli, ktore su nepotrebne, aspon s takymto personalom.

Tedy ja sam Cechov vobec nevzpomenul, ze ich budeme vyhanat, ale riekol som, ze nebudeme trpiet taketo urady a ze od uradnikov budeme ziadat kvalifikaciu, pracu a poriadok. To som riekol a myslim, ze to bol smer mojej reci. Za to nemozem, ze bolo cetnikovi snadno vsugerovat, ze som riekol tCechov vyzenmeT - lebo co Cech, to uradnik a co uradnik to Cech - ale bol bych to stejne povedal, keby tam boli Slovaci alebo Nemci.

To bola moja obrana, ktoru som mal smelost panu zpravodajovi Lukesovi hovorit. Medzi tym v tejto zprave sa odvolavaju i na to, ze ja som podla slov pana kolegu Niessnera tam vyvysoval svoje vlastenectvo. Ja sa tym nevyvysujem, ze som chodil do ceskej skoly, ze som v Luhacoviciach chodil do ceskej spolocnosti, ze som dceru vydal za Cecha. Preto som to nepovazoval za svoju obranu, ponevac som povazoval za dostatocne, ked vysvetlim, ze som Slovak smely a od narodenia.

Ked som povedal tzbytocnych uradnikov prepustitT neberiem zodpovednost za to, ze oni si vsugerovali, ze to su uradnici ceski.

To, co som rozpraval o svojej dcere, o svojich studiach, o svojom politickom zivote, ze som nebol od 28. oktobra Slovakom, ale ze sem uz pred 28. oktobrom od svojho narodenia ku svojmu slovenskemu narodu sa priznaval ako smely Slovak, to som vypraval ako dejiny svojho zivota, ako svoj osobny popis. Ani som sa nenazdal, ze sa toho pouzije na moju obranu. Mam svedkov inteligentnych, ktorych cetnici nevideli. S jednej strany stal katolicky farar, s druhej spravca a s tretej niekolko inteligentnych remeslnikov. Mne vynasli Jana, aby, ked by mna senat vydal, mohli mu riect: tTakhla to riekolT. Boli by usilovali o to, aby ich udanie sa zdalo pravdive a ja abych na ich falosne udanie bol trestany a nevinne stihany.

Prave preto som tej nadeje, ze slavny senat bude tak laskavy a opravi tie dovody v tom smysle, ako som ich tu predniesol a moje vydanie odoprie.

Predseda: Slovo ma pan referent.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Pan kolega Barinka byl slysen na prani nekterych clenu imunitniho vyboru. Ja jsem svoji povinnost splnil a on mne vyjadreni se slzami v ocich ucinil tak, jak jsem uvedl, avsak zeslabeneji. Zvlaste se dusoval, ze vzdy byl a sympatisoval s ceskym lidem, ze vzdy byl nejvetsim pritelem ceskeho lidu, takze bych ani nechtel veriti, kdyby mi nyni poprel to, co mi drive rekl a musil hledati nyni duvody jine pro sve ospravedlneni. To by mne skutecne bolelo. Je mi take lito, ze pan kolega nereagoval na to, co jsem rekl, jak nam vzdy jsou a byli Slovaci mili a ze jsem si pral, aby totez platilo take u Slovaku pro nas. Je mi toho lito proto, ze pouze svoji vinu vseobecne popiral a ukazal dvoji tvar, jednu pravou drive vuci mne a druhou naucenou z navodu vuci senatu.

Nemam priciny meniti stanovisko imunitniho vyboru. Zustavam pri vyvodech imunitniho vyboru, ktere odpovidaji spisum a prohlaseni pana sen. Barinky.

Navrhuji proto, aby slavny senat setrval na tom, aby zadosti sedrie trencinske za souhlas k vydani sen. Barinky k trestnimu stihani vyhoveno nebylo.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k hlasovani. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby senat odeprel dati souhlas k trestnimu stihani sen. Barinky, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho se prijima.

Sdeluji, ze do vyboru zahranicniho nastupuje za sen. dr Kovalika sen. inz. Klimko, do vyboru ustavne-pravniho za sen. Smrtku sen dr Daxner.

Udeluji dodatecne dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. Praskovi.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala zitra ve ctvrtek dne 12. cervna 1924 o 11. hodine s timto

dennim poradem:

1. Navrh, aby podle § 55 jedn. radu zkracenym rizenim projednano bylo usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho Zbrojovkou v Brne. Tisk 1899.

2. Zprava I. vyboru branneho, II, vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho Zbrojovkou v Brne. Tisk 1899.

3. Navrh poslanecke snemovny na prodlouzeni lhuty stanovene §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni senatu stran osnovy zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat, a to koni, skotu, vepru, ovci a koz. Tisk 1598.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.