Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 211. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 45 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: Niessner, Valousek.

Zapisovatele: dr Vlcek, dr Reyl.

98 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: odborovy prednosta ministerstva spravedlnosti dr Polak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda zvoni: Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na dva dny panu sen. dr Vetterovi, dr Schmidtovi, pro dnesni schuze sen: Hrubemu, Spiesovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 6 nedel panu sen, dr Frantovi, na dobu 3 nedel panu sen. Ferd. Jiraskovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1898. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 2743) o zvelebeni a ochrane vyroby rostlinne (tisk 4559).

Tisk 1899. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4411) o zcizeni statniho nemoviteho majetku uzivaneho Zbrojovkou v Brne (tisk 4620).

Zapisy o 206.-208. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 27., 28. a 30. kvetna 1924.

Zapisy o 209. a 210. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1896. Vladni navrh zakona o razbe petikorun.

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyboru, aby o shora uvedenem navrhu byla podana zprava ve lhute osmi dnu.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Na zaklade usneseni vyboru iniciativniho ze dne 4. cervna 1924 prikazano:

Vyboru zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 1826. Navrh sen. Thore a druhu na zmenu, resp. doplneni zakona z 5. unora 1907 risskeho zakoniku c. 26, jenz tyce se zmen doplnku radu zivnostenskeho.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1886. Navrh sen. Spiese, Luksche a soudr. na zmenu vladniho narizeni ze dne 22. prosince 1920, cis. 681 Sb. z. a n., o prirazkach k poplatkum za cejchovani dle zakona ze dne 22. listopadu 1919, cis. 629 Sb. z. a n.

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1843. Navrh sen. Zavadila, dr Krouskeho, Zavorala, dr Brabce, Krizko a soudr. na poskytnuti podpory ze statnich prostredku zivelni pohromou postizenym obyvatelum obce Hosteradice - Rakousy v okrese Jilove u Prahy.

Tisk 1890. Navrh sen. Krizko, Hucla, Rozkosneho, Lukese, Duchaje, Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Valouska, Zavorala, dr Prochazky, Mechury, Casneho, dr Soukupa, Sveceneho, Panka, Liseho, Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor zemedelcum v krajich postizenych zivelnimi pohromami.

Tisk 1893. Navrh sen. Ecksteinove, dr Soukupa, Krizko, Zavorala, dr Franty, Panka a soudr. na poskytnuti pomoci ze statnich prostredku pohorelym v obci Skrdlovicich, okres pribyslavsky na Ceskomoravske Vysocine.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Bod

1. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Turcanskem Sv. Martine za souhlas k trestnimu stihani sen. Duchaje pro precin pomluvy podle §u l zak. cl. XLI z r. 1914 (cis. 8342/24). Tisk 1867.

Zpravodajem je pan sen. dr Krousky.

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! U okresniho soudu v Turcanskem Sv. Martine podala soukroma zalobkyne Vlasta Klavikova zalobu pro urazku na cti na kolegu Duchaje. Zaloba byla potud nedostatecne instruovana, ze neuvadela, ani kdy a kde urazka na cti se stala. Z toho duvodu bylo nutno, aby soud konal napred setreni o veci, aby zjistil, ktery soud vlastne je k projednavani zaloby prislusnym. Jenom proto byli vyslechnuti svedci, ktere Vlasta Klavikova uvedla ve svem trestnim oznameni, a tu vyslo na jevo, ze domnela urazka na cti mela se stati ve vlaku v uzavrenem kupe I. tridy, v nemz sedel biskup Zoch a kolega Duchaj. Biskup Zoch vyslechnut jako svedek potvrdil, ze vubec o Vlaste Klavikove kolega Duchaj nemluvil, ze jejiho jmena vubec nevyslovil.

Za techto okolnosti imunitni vybor…

(Sen. inz. Klimko: To patri pred soud a ne pred imunitni vybor!) Soud vyslechl, jak jsem jiz rekl, pane kolego, svedky a i zde bylo zjisteno, ze tohoto vyroku kolega Duchaj vubec nepronesl. (Sen. inz. Klimko: To neni zjisteno!) To je zjisteno svedeckymi protokoly. (Vykriky sen. inz. Klimko.) Nebudu se o teto veci priti s panem kolegou inz. Klimkou, ja referuji na zaklade spisu, ktere mam v ruce, a konstatuji, ze imunitni vybor dukladne posoudil obsah trestniho oznameni, pruvody v nem nabidnute, a uvaziv obsah vypovedi slysenych svedku dospel k presvedceni, ze pro soukromou zalobu nejsou zde vubec zadne vazne dukazy, ze primych svedku zalobkyne vubec nema, a proto dospel k nazoru, ze imunita by byla zde potud porusena, kdyby byl kolega Duchaj vydan, ze by kolega Duchaj byl odniman cinnosti sve senatorske bez priciny a bez nalezitych duvodu.

Proto imunitni vybor navrhuje, aby slavny senat odeprel vydani kol. Duchaje v teto veci.

Predseda: Slovo ma pan sen. Niessner.

Sen. Niessner (nemecky): Slavny senate! Musim jmenem sveho klubu predevsim vysloviti svuj uzas nad tim, ze celym obsahem denniho poradku dnesni schuze jsou dva imunitni pripady. To ukazuje celou bezutesnost, ve ktere se parlament octl, to ukazuje, ze kara zase jednou uplne uvizla, a verejnosti se ma tim, ze se alespon prece konaji schuze senatu, predstirati jakysi druh cinnosti. To zajiste jest prostredkem naprosto nedostatecnym. Ale denni porad, ktery se vycerpava v tom, ze se projednavaji dva pripady imunity, zajiste nepostacuje k tomu, aby vzbudil zdani, ze parlament jest schopen nejake cinnosti. Pani poslanci a senatori musi sem casto cestovati 12, 14 a 20 hodin, a cela cinnost, ke ktere zde jsou vybidnuti, zalezi v tom, ze maji odepriti svuj souhlas k vydani dvou senatoru.

Panove! Musim promluviti take nekolik slov k obsahu zpravy, ktera nam byla podana jak v pripadu pana sen. Duchaje, tak take ve druhem pripade, ktery projednavame. Prosim, abyste mne dovolili promluviti o obou pripadech najednou, abych se nemusil hlasiti jeste jednou k slovu. Tyto oba pripady ukazuji, az do jake miry zdivocelo imunitni pravo a praxe imunitniho vyboru. (Nepokoj. - Sen. Polach [nemecky]: Vzdyt nerozumime ani slovo!)

Predseda (zvoni): Prosim o klid.

Sen. Niessner (pokracuje): Mame bohuzel v kazdem imunitnim pripadu pricinu ke stiznostem do nestejneho, nespravedliveho a nedusledneho zpusobu vykonavani imunitniho prava, a bohuzel jest tomu take tak v obou techto pripadech. Ve zprave, kterou podal pan zpravodaj dr Krousky, jest mnohe velice napadno. Predevsim jsou to tri okolnosti, ktere biji do oci. Ve zprave se s velikou opatrnosti, se vzlastni setrnosti prechazi pres vyroky, ktere ucinil sen. Duchaj proti zalobkyni, k jejiz zadosti se zada za vydani pana senatora pro zlocin utrhani na cti. Jest mi sotva znam jeden pripad, alespon zadny politicky pripad, kde by zde ve zpravach nebyly byvaly uvedeny doslova a podrobne vyroky, ktere si zastupce vlady v takovychto pripadech, jakozto vyroky dotycneho recnika, poznamenal. V techto pripadech se zamlcuji tyto vyroky, zamlcuji se, jak se domnivam, za zcela urcitym ucelem, totiz aby panu sen. Duchajovi bylo ulehceno, aby jeho delikt se jevil pokud mozno nepatrnym. Tu dluzno proti tomu zdurazniti, ze pan sen. Duchaj jest obvinovan, ze ucinil vyroky, ktere se dotykaji cti, zdali jest obvinovan pravem, nevim, nevi zde nikdo v sale, tvrdim, ze ani pan zpravodaj nemuze miti teto jistoty, ponevadz mu neprislusi cinnost soudce, ponevadz nevladne soudnim aparatem a ponevadz se mu nedostava moznosti, aby presne zkoumal material svedecky a prukazni. (Vykrik [nemecky]: Tak jest!) Nevim tedy, zdali pan sen. Duchaj tyto vyroky ucinil, ale smeruji k tomu, ze zalobkyni, ucitelku, obvinoval, ze ve skole slavila orgie a ze se chovala necudne a nemravne, vsechno tedy obvineni, ktera jsou s to, aby soukromou cest zeny co nejvice pospinila a snizila. Jest to pripad, jenz by imunitni vybor a senat musil vesti k tomu, aby vec bezpodminecne dukladne zkoumal a napadene osobe zjednal moznost se rehabilitovati. Toho vsak imunitni vybor necini.

Druhou napadnou veci, o ktere se jedna, jest toto: zaloba byla podana 16. srpna 1922. Uplynula tudiz skoro 2 leta; dnes prichazi vec konecne pred plenum senatu. Pamatujete se prece na to, s jakou rychlosti, presnosti a precisnosti zde byly prednaseny jine pripady, jak se obzvlaste rychle pospicha s vyrizenim takovych veci, jde-li o oposicniho poslance nebo senatora, V tomto pripade vsak uplynuly skoro 2 roky od podani zaloby, a teprve dnes ma senat prilezitost, aby k veci zaujal stanovisko.

Jeste jedna treti napadna vec: imunitni vybor se stavi na stanovisko, ze vec zkoumal a ze dosel k presvedceni, ze pan sen. Duchaj tohoto vyroku neucinil. Poznamenavam predem, ze takoveto zkoumani ve pripadech, ve kterych jde o soukromy delikt, nikdy nemuze byti veci imunitniho vyboru a rovnez nikoli senatu. Nejsme zde zadnym soudem pro soukrome delikty (Tak jest!), nesmime vylucovati soudy a ciniti je ilusornimi, nesmime u soukromych deliktu konstruovati dvoji pravo. Musime chraniti svobodu slova u senatoru, ale jedna-li se o utrhani na cti, o urazku na cti, o kradez anebo jinak o sprosty nebo soukromy delikt, musi senator jako kazdy jiny statni obcan podlehati zakonum statu. (Souhlas.) Divim se, ze vetsina nezaujima toto samozrejme stanovisko, ze my, mensina, musime vas pamatovati na to, abyste dbali zakonu statu. Vetsina prichazi tedy k zaveru: ponevadz pan sen. Duchaj pry techto vyroku neucinil, navrhuje se, aby vydan nebyl. Ale prosim, panove, to jest ta treti napadna vec, o ktere jsem mluvil. Pravi se, ze byl slysen pan sen. Duchaj, a ze byl take pan biskup Zoch slysen jako svedek, vuci nemuz pry urazlive vyroky byly ucineny, a ze tento jako svedek prohlasil, ze s panem sen. Duchajem o soukrome zalobkyni vubec nemluvil. Sveho casu, bylo to roku 1920 pri jizde v zeleznici, kterou konal spolecne s panem sen. Duchajem - tak prohlasil evangelicky biskup Zoch - nemluvil pry s panem senatorem vubec o soukrome zalobkyni, ze tedy pan sen. Duchaj nasledkem toho tento vyrok nemohl uciniti, ba ze jmeno soukrome zalobkyne Vlasty Klavikove pry vubec nebylo vysloveno. A nyni jest ve zprave napadnym toto: pan kolega Duchaj, byv vyslychan imunitnim vyborem jakozto svedek, prohlasuje, ze zalobkyne vubec nezna a ze az do rozmluvy s biskupem Zochem ji neznal ani podle jmena. To znamena, ze teprve v rozmluve s biskupem Zochem se dozvedel jmeno soukrome zalobkyne. Pan biskup Zoch vsak prohlasuje, ze v rozmluve s panem sen. Duchajem jmeno zalobkyne vubec nebylo vysloveno. To musil zrovna duch svaty zasahnouti. Nemluvilo se vubec niceho, a prece pan sen. Duchaj teprve od te chvile, co se setkal s biskupem Zochem, od sve rozmluvy s nim, dozvedel se jmeno soukrome zalobkyne. To jsem velice napadne veci, ktere pan zpravodaj asi prehledl, ktere vsak ukazuji jen k tomu, ze panuje spatna praxe v imunitnich vecech.

Poukazuji na to, ze teprve pred nekolika dny jste se zde usnesli o novele tiskoveho zakona, podle ktere se urazky na cti vymykaji z prislusnosti porotnich soudu a prikazuji se t. zv. soudum kmetskym. Hlavnim duvodem k podani a schvaleni zakona jsou pry spatne zvyky tisku a nutnost prisnejsich opatreni ke zlepseni jeho tonu a ke zjednani vetsi odpovednosti. Dnes, sotva 14 dni po tom, kdyz jste se usnesli o tomto zakone, zjednavate sami moznost, alespon pro jednotlive senatory, kde vam zalezi na tom, aby doslo k takovemuto rozhodnuti, by takoveto dobre mravy alespon pro vas stred se nemusily ujmouti.

Nyni mi jeste dovolte, abych v teto souvislosti srovnal tento pripad s nejblizsim pripadem, s navrhem na vydani, jenz se tyka pana sen. Josefa Barinky. Poznamenavam, ze ja a moji pratele ve strane jsou pro to, aby sen. Barinka nebyl vydan. Nebot zde se jedna o politicky delikt, a jak se domnivam, o velice nepatrny politicky delikt. Ale podstata veci nelezi v tom, ze nebude vydan, nybrz oduvodneni pro navrh, aby vydan nebyl. V tomto oduvodneni lze velmi mnoho spatrovati. Pan sen. Barinka pry ucinil hrozny vyrok, ze Cesi prisli beze vseho na Slovensko, ze pro sebe zabrali vsechna mista a vsechnu praci, kdezto Slovakum nedali zadneho zamestnani. Ze proto slovensky lid nema zadne moznosti prace, a ze Slovaci proto maji Cechum, kteri jsou na Slovensku, ukazati cestu, aby se navratili do Cech. tCesi prinesli Husa na Slovensko, vzali lidu kostely a rimsko-katolickou viru. K cemu tedy jest na Slovensku potrebi Cechu?T

Nuze, panove, mam za to, ze to zajiste neni zadny vyrok, kterym by se cesky lid musil cititi urazenym. Jsou to vyroky, ktere v politickem zapase v podobne forme velmi casto se pronesou s te i one strany, a nestoji veru za to, uvadeti k vuli tomu v pohyb zakon na ochranu republiky, nebot republika stoji po nasem zdani na prilis pevnych nohou, nezli aby ji takoveto vyroky nekterak mohly otrasti. Nejmene bylo by potrebi zrusovati k tomu imunitu senatora. (Vyborne!) Ale zda se, ze ze zpravy imunitniho vyboru vychazi na jevo, ze kdyby se byl pan sen. Barinka jinak zodpovidal, ze by byl byval vydan. Pripoustim: slova, ktera pan sen. Barinka v one schuzi pronesl, nejsou prave prilis privetiva. Ale prece mam za to, ze by imunitni vybor a senat predevsim mel jednu povinnost; aby statnimu nadvladnimu dukladne zahnal chut, by se napriste neodvazil pro takovouto nepatrnou vec zadati vydani nektereho senatora anebo poslance. Na miste toho lze z tonu a z obsahu oduvodneni navrhu souditi, ze by pan sen. Barinka jiste byl byval vydan, kdyby nebyl nastoupil cestu do Canossy. Imunitni vybor nenavrhuje nevydani proto, ponevadz se jedna o utok na imunitu, nikoli proto, ze imunitni vybor dosel k nazoru, ze delikt jest prilis nepatrny, prilis nicotny, nezli aby se souhlasilo s vydanim, nybrz deje se tak proto, ponevadz sen. Barinka jaksi odprosil. Musime cisti original: tSen. Barinka byl slysen a popira, ze by se byl tak vyjadril, jak mu trestni oznameni klade za vinu, a ujistuje, ze jeho vyroky v preklade jsou nespravne podany. Na dukaz, ze s Cechy sympatisuje, uvadi dale, ze pred prevratem byl cinnym pro jednotu a bratrstvi Cechu a Slovaku, ze pochazi z vlastenecke rodiny ucitelske, ze navstevoval ceskou skolu ve Valasskych Klobukach a ve Valasskem Mezirici atd.. a ze konecne i dokonce svoji dceru provdal za Cecha.T A nyni pravi imunitni vybor: tZ techto duvodu, a ze se jednalo vlastne o volebni agitaci, ziskati co nejvice volicu pro stranu ludovouT.... atd. odepira se souhlas k vydani, ze vsech techto duvodu a mezi jinym take proto, ponevadz jest vlastencem a ponevadz svoji dceru provdal za Cecha. Katastrofu, dusledky toho nebylo by si lze domysliti - predstavte si, ze by se dcera pana sen. Barinky byla nahodou (Vykriky.), jak by prece konecne bylo mozno, zamilovala do nektereho Nemce nebo Madara a byla se za neho provdala. Byl by krkavcim otcem, kdyby byl proto odeprel svoje svoleni. Nasledek toho byl by vsak byval, ze by v tomto pripade byl vydan a zavren. Nebyl by v tomto pripade mohl prokazati tak skvele alibi jako zde, kdy se dokonce mohl vykazati ceskym zetem. A byl by byval vydan. Jest to zcela nemozna praxe, v obou pripadech.

Budeme ovsem hlasovati pro to, aby pan Barinka nebyl vydan, ale nikoli z duvodu, jak zde jsou uvedeny, nikoli proto, ponevadz je vlastencem - jsme pro to, aby se se vsemi senatory jednalo stejne - a ne proto, ponevadz svoji dceru provdal za Cecha, nybrz proto, ponevadz se zasazujeme o to, aby imunita byla zachovana a chranena, (Potlesk a souhlas na levici.)

Predseda: Udeluji slovo k doslovu panu zpravodaji.

Zpravodaj sen. dr Krousky: Slavny senate! Ja bych neodpovidal na vyvody pana kolegy Niessnera, kdyby nebyl uvedl proti referatu a proti imunitnimu vyboru nekolik konkretnich vytek. A slavny senat mi promine, ze budu strucny a zustanu pouze pri vyvraceni techto konkretnich vytek.

Pan sen. Niessner vytyka zprave, ze zamlcuje, jaky byl obsah zalovane urazky na cti. Priznavam se, ze jsem ze setrnosti k zalobkyni neuvedl obsahu teto urazky. A neuvedl jsem ho take z toho duvodu, ponevadz na obsahu urazky v danem pripade nezalezi. Zalezi pouze na tom, zdali shledavame zalobu dostatecne zalozenou, cili nikoliv. Nezalezi na tom, zda inkriminovany vyrok znel tak, ci onak. Tedy setrnost k zalobkyni a potom irrelevantnost byla duvodem, proc urazka na cti nebyla primo ve zprave citovana. Jestlize pan kolega Niessner uznal za vhodnou urazku zde citovati, musim to ponechati jeho vkusu. Domnivam se vsak, ze tim zalobkyni nikterak neprospel. To je jedna konkretni vec, kterou vytknul pan sen. Niessner imunitnimu vyboru a referentovi. Dale bylo vytknuto, ze je zde pozde referovano. Ani tato vytka neni spravedliva. Imunitnimu vyboru, resp. senatu, byla vec predlozena letosniho roku. Za to, ze vec se tahne od r. 1922, nemuze imunitni vybor, nybrz zalobkyne sama, jak jsem jiz referoval. Zalobkyne totiz nedostatecne instruovala zalobu, neuvedla, ani kde urazka na cti se stala, ani kdy. Soud musil napred konati setreni, aby zjistil, ktery soud je opravnen vec rozsuzovati. To setreni trvalo, pravda, skoro plna dve leta, a teprve kdyz bylo vysetreno, ktery soud muze zadati za vydani, teprve potom byla vec predlozena senatu. V imunitnim vyboru jsem o veci ihned referoval, imunitni vybor vsak jednomyslne prijal navrh odrocovaci. Prijal navrh odrocovaci take hlasy nemeckych kolegu a naridil mi, abych kolegu Duchaje napred vyslechl. Pan kolega Niessner tento postup imunitnimu vyboru vytyka. Myslim, ze vytka opozdenosti a vyslechu pana kolegy Duchaje je nespravedliva a neoduvodnena. (Vykrik: Ejhle, Niessner! - Sen. Niessner [nemecky]: To je jeste dobre, ze se rozhorlujete! Dejte zalobkyni prilezitost, aby si mohla svou cest ocistiti, to je nutnejsi!)

Konecne obratim se k treti vytce pana kolegy Niessnera. Je pravda, ze imunitni vybor neni soudem. Take si v danem pripade ukol soudce neprikladal, nybrz imunitni vybor musil vec posuzovati na podklade soudnich spisu; jestlize v soudnich spisech nalezl protokol, kde je zjisteno, ze jediny pritomny svedek - jineho primeho svedka vubec zalobkyne neuvedla - vypovedel, ze urazka na cti nepadla, pak pravem imunitni vybor pokladal zalobu za nedostatecnou, za jistou sikanu, a stal na stanosku, ze v takovych pripadech je nutno odmitnouti sikanu a vysloviti se pro ochranu imunity, jejiz podstatou a ucelem je, co jsem jiz rekl, totiz, aby poslanec resp. senator nebyl bezduvodne odniman poslanecke, resp. senatorske cinnosti. Pan kolega Niessner pouzije kazde prilezitosti, aby vytkl imunitnimu vyboru stranictvi. Jednou proto, ponevadz nevydava pry senatory majority, jednou proto, ponevadz pry bezduvodne vydava senatory minority. Imunitni vybor a referenti meli jiz nekolikrate prilezitost konstatovati, ze toto tvrzeni pana sen. Niessnera se nezaklada na pravde, ze na jedne strane, kdyz neni naleziteho duvodu, jsou nevydani i senatori z minority, a naproti tomu jsou vydavani senatori z majority, jestlize je pro to duvod. Konstatoval bych jeste to, ze vytky, se kterymi pan kolega Niessner prichazi do plena senatu, byly jiz v imunitnim vyboru nalezite odmitnuty, a byly vytky takove tez se strany nemecke, prave v minule schuzi imunitniho vyboru jednim vazenym panem kolegou senatorem nemeckym oznaceny z vetsi casti za nespravedlive. (Slyste!) Proto trvam pri navrhu vyboru a prosim slavny senat, aby jej prijal. (Potlesk.)

Mistopredseda Valousek: Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s navrhem vyboru imunitniho, aby senat odeprel souhlas k trestnimu stihani sen. Duchaje pro precin pomluvy, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh vyboru imunitniho, aby sen. Duchaj vydan nebyl, se prijima.

Prerusuji jednani a

navrhuji, aby se pristi schuze konala za 10 minut po teto za ucelem projednani nevyrizeneho odstavce dnesniho denniho poradu.

Jsou snad namitky? (Namitky nebyly.)

Namitek neni. Koncim schuzi.