Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 210. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 11 hodin 50 minut.

Pritomni:

Predseda:Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Valousek.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

87 senatoru podle presencni listiny

Zastupci vlady:ministr Habrman.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupce dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. dr Herzigove, Fahrnerovi, dr Soukupovi, Jakoubkovi, za vcerejsi schuzi dodatecne sen. Svrakovi.

Tiskem bylo rozdano:

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1890. Navrh sen. Krizko, Hucla, Rozkosneho, Lukese, Duchaje, Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Valouska, Zavorala, dr Prochazky, Mechury, Casneho, dr Soukupa, Sveceneho, Panka, Liseho, Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor zemedelcum v krajich postizenych zivelnimi pohromami.

Tisk 1896. Vladni navrh zakona o razbe petikorun.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1890. Navrh sen. Krizko, Hucla, Rozkosneho, Lukese, Duchaje, Sablika, Hrejsy, Rohacka, Hrubeho, Slavika, dr Prikryla, dr Franty, Valouska, Zavorala, dr Prochazky, Mechury, Casneho, dr Soukupa, Sveceneho, Panka, Liseho, Klecaka, dr Brabce a spol. na poskytnuti podpor zemedelcum v krajich postizenych zivelnimi pohromami.

Vyboru narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu:

Tisk 1891. Vladni navrh zakona, jimz se hornicke vyhledavani a tezeni zivic (bitumen) podrizuje obecnemu zakonu hornimu.

Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 1892. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Islandem, sjednana v Praze dne 8. kvetna 1924.

Predseda: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, aby o vladnim navrhu c. t. 1891 byla podana zprava ve lhute osmidenni a o vladnim navrhu c. t. 1892 ve lhute co mozna nejkratsi.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrzene lhuty se prijimaji.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu:

Zprava vyboru technicko-dopravniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1878) o zruseni casti okresnich silnic I tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.

Zpravodajem je pan sen. Horak.

Zpravodaj sen. Horak: Slavny senate! Silnicni vybor okresu boskovickeho provedl v letech 1919-21 jako nahradu za velmi nesjizdnou cast okresni silnice I. tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka v casti mezi obcemi Zdarnou a Valchovem (km 30.264-32.880) nove spojeni v delce 3.036 m za predpokladu, ze cast okresni silnice Prostejov-Boskovice-Svitavka mezi obcemi Zdarnou a Valchovem v delce 2.616 m, jakoz i cast silnice Sloup-Valchov mezi obcemi Ludikovem a Valchovem v delce 950 m budou jako okresni silnice zruseny a ponechany v udrzovani obci a velkostatku jako cesty soukrome. Nove vystavena silnice Zdarna-Valchov v delce 3.036 m vrazena byla do druhu okresnich silnic vynesenim moravskeho zemskeho vyboru ze dne 6. kvetna 1922, cis. 19.037. Prislusne jednani se zajemniky o zruseni jmenovanych casti okresnich silnic bylo provedeno moravskym zemskym stavebnim uradem dne 23. cervna 1922 s tim vysledkem, ze casti techto zrusenych okresnich silnic jsou jako obecni cesty, polni a soukrome cesty prevzaty ve spravu a udrzovani ucastnenymi obcemi a velkostatkem. Zemska sprava politicka prohlasila, ze proti zruseni zminenych casti silnic neni z duvodu verejnych a vojenskych namitek, a rovnez ministerstvo narodni obrany prohlasilo, ze s vojenskeho hlediska rovnez zadnych namitek nema. Moravsky zemsky vybor vznesl pak vzhledem k ustanoveni zakona ze dne 9. dubna 1920, cis. 280 Sb. z. a n., zadost, aby vlada povolila zruseni casti dotcenych okresnich silnic.

Podle §u 5 moravskeho silnicniho zakona ze dne 30, zari 1877, cis. 38 z. z., jest k tomu ucelu, aby se zrusila okresni silnice, potrebi zemskeho zakona. Ponevadz takovyto zemsky zakon nemuze byti nahrazen usnesenim vlady, nybrz je k zruseni okresni silnice potrebi stale jeste zakona, na nemz usnesti se prislusi nyni po rozumu § 6 a 7 ustavni listiny Narodnimu shromazdeni.

Provedeni navrhovaneho zakona nebude vyzadovati financnich obeti od statu a znamena do urcite miry zmenseni vydaju okresniho silnicniho vyboru boskovickeho.

Navrhuje tudiz technicko-dopravni vybor:

Slavny senate, raciz se usnesti na pripojene osnove zakona:

Cast okresni silnice I. tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka od km 30.264 az po km 32.880 v delce 2.616 m a cast okresni silnice I. tridy Sloup-Valchov od km 6,730 az po km 7.680 v delce 950 m jako okresni silnice se rusi. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Nikdo neni ke slovu prihlasen. Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma 2 §y) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu nejake namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest vyznacena ve zprave vyborove tisk 1895, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Naznacena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Odstavcem dalsim je:

Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1877), jimz se statni sprava zmocnuje ke zcizeni a postoupeni statnich nemovitosti v obvodu zrusene pevnosti Josefovske. Tisk 1889.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen, dr Karas: Neni zadnych zmen.

Predseda: Neni jich.

Prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Bod

Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1876), jimz se udeluje zmocneni ke zcizeni statnich nemovitosti v Lanech a ve Vychodne. Tisk 1888.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zadnych zmen.

Predseda: Neni jich.

Prikrocime k hlasovani ve cteni druhem.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Naznacena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Na dennim poradu dale je:

Navrh senatu, aby prodlouzena byla lhuta stanovena §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1796.

Jelikoz uvedene usneseni poslanecke snemovny nebylo mozno vyriditi do stanovene lhuty, je potrebi, aby lhuta ta prodlouzena byla o 5 mesicu.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Dale bod

Navrh poslanecke snemovny na prodlouzeni lhuty stanovene §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni senatu o puvodskem pravu k literarnim, umeleckym hudebnim a vytvarnym a fotografickym dilum. Tisk 1099.

Jelikoz nebylo mozno poslanecke snemovne, aby ve stanovene dobe o teto veci ucinila svoje usneseni, je nutno, aby byla lhuta ta prodlouzena o 5 mesicu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj jest prijat.

Dalsim odstavcem je:

Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu jednanim zkracenym byla zprava vyboru technicko-dopravniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1788) o zruseni casti okresnich silnic I. tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.

Pilnost teto veci oduvodnuji tim, ze je potrebi, aby vec tato byla pokud mozno brzy vyrizena, projednati ji tez i v poslanecke snemovne a aby bylo umozneno take druhe cteni teto predlohy v dnesni schuzi.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost teto veci se priznava.

Prikrocime tudiz ihned k hlasovani ve cteni druhem o shora uvedene predloze.

Tazi se pana zpravodaje sen. Horaka, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Horak: Neni zmen.

Predseda: Zadne.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem podle zpravy vyborove.

Prikrocujeme k volbe zapisovatele.

Volba jednoho zapisovatele.

Ve smyslu §u 61 jedn. radu volby nebo navrhy na jmenovani deji se zpravidla hlasovacimi listky prostou vetsinou hlasu. Listky scitaji zapisovatele. Neni-li namitky, muze se voliti zdvizenim nuky nebo povstanim, vyjma volbu predsedy.

Stala se dohoda, aby za mistopredsedu Valouska, ktery byl zapisovatelem, byl zapisovatelem zvolen sen. dr Reyl.

Kdo souhlasi s tim, aby zapisovatelem zvolen byl sen. dr Reyl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Sen. dr Reyl je zvolen zapisovatelem.

Tazi se, zda pan sen. dr Reyl tuto volbu prijima.

Sen. dr Reyl: Prijimam.

Byl mne podan dotaz sen. Vaclava Chlumeckeho.

Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho aby tento dotaz precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

tDotaz sen. Vaclava Chlumeckeho predsedovi senatu N. S. Vaclavu Donatovi o tom, jake opatreni hodla uciniti v dusledku odhaleni jeho ucasti v lihove korupci.

Ve schuzi senatu 28. kvetna t. r. odhalil jsem spolu s kolegou Prusou, ze jste jako statni urednik prijal od Druzstva hospodarskych lihovaru a od Svazu prumyslovych lihovaru po 300.000 Kc, na ktere jste podepsal potvrzenku a kterych jste nevyuctoval.

Vas klubovni kolega a byvaly predseda senatu Prasek, o kterem jest cela verejnost presvedcena, ze z lihovarnickych penez uplacel verejne cinitele a politiky a ktery v dusledku toho byl nucen vzdati se v senatu funkce predsednicke, Vas v teze schuzi senatu obhajoval slovy: tPredseda Donat spravoval fondy jemu sverene s touz svedomitosti a nestrannosti. jako ja.T Toto tvrzeni jest ve zrejmem odporu s cestnym slovem, ktere jste pred nastoupenim predsednictvi senatu dal zastupcum koalice, ze s lihovymi fondy nemate a nikdy jste nemel nic spolecneho.

Stejne zavaznou je druha okolnost, kterou ve sve obhajobe prozradil sen. Prasek, ze totiz prvni dar 3,000.000 Kc obdrzel od Druzstva hospodarskych lihovaru Masarykuv fond. Byl-li toto prvni dar z korupcnich lihovarnickych fondu, byl ucinen v dobe, kdy jste vy byl predsedou Druzstva hospodarskych lihovaru.

Tyto vsecky skutecnosti Vas usvedcuji jednak z prime ucasti v korupci, jednak z podvodu, jehoz jste se dopustil danim cestneho slova.

Mam za to, ze za techto okolnosti nemuzete ani minutu setrvati v urade predsedy senatu, a tazi se Vas:

Co hodlate uciniti, abyste vykonavanim funkce predsedy senatu nesnizoval jeho vaznost, a jste ochoten neprodlene uradu predsedy senatu se vzdati?

V Praze, dne 30. kvetna 1924.

Vaclav Chlumecky v r.T

Predseda: Dotaz pana sen. Vaclava Chlumeckeho svym tonem zbavuje mne povinnosti jemu odpovedeti. Take vecne opakuje dotaz tvrzeni nedolozena a mnou jiz vyvracena. Nicmene prohlasuji s tohoto mista pro slavny senat: 1. Nebyl jsem nikdy statnim urednikem, nybrz pouze vladou jmenovanym predsedou ceskoslovenske lihove komise, podobne jako pet jinych neuredniku. Jako predseda lihove komise nedisponoval jsem zadnym fondem. 2. Obnosy, o jichz nevyuctovani se v dotazu mluvi, prijal jsem jen jako prostrednik a odevzdal je ucelu napred urcenemu a vseobecne prospesnemu. Prukaz o tom podal jsem jak vlastnimu klubu, tak predsedum koalovanych stran. 3. Vyrok sen. Praska, jako bych ja byl spravoval nejake fondy, zaklada se na omylu, ponevadz, jak znovu zduraznuji, jsem nikdy zadnych fondu takovych nebo podobnych nespravoval. 4. V Druzstvu hospodarskych lihovaru byl jsem do r. 1921 predsedou dozorci rady. Je vseobecne znamo, ze v druzstvech dozorci rada nema zadne administrativni cinnosti a zadneho disposicniho prava, ale ze ji prislusi pouze pravo kontroly a revise cinnosti predstavenstva, vykonneho vyboru nebo jinak nazyvanych sboru pravnich na zaklade predlozenych ucetnich dokladu a protokolu o usneseni. Nemel jasem tedy ani prava ani prilezitosti disponovat fondy Druzstva hospodarskych lihovaru. 5. Venovani 3 milionu Kc fondu Masarykovu jest verejnym darem vseobecne uzitecne instituci, o nemz jsem nerozhodoval, ale s nimz jsem plne souhlasil jako kazdy clen zmineneho druzstva. (Pochvala. Potlesk.)

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve stredu, dne 11. cervna 1924 o 11. hodine s timto

dennim poradem:

Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Turcanskem Sv. Martine za souhlas k trestnimu stihani sen. Duchaje pro precin pomluvy podle § 1 zak. cl. XLI z r. 1914 (c. 834224), Tisk 1867.

Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Trencine za souhlas k trestnimu stihani sen. Barinky pro precin ve smyslu 14, cis. 3. a prestupek ve smyslu 18, cis. 1. zakona na.ochranu republiky ze dne 19. brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n., (c. 8341/24). Tisk 1881.

Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.

Konec schuze ve 12 hodin 10 minut.

Nahoru