Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 209. schuze |

Dolu

Schuze zahajena v 17 hodin 15 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Niessner, dr Soukup, Valousek.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

100 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, Habrman, dr Hodza; odborovy prednosta ministerstva financi; dr Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. dr Mudronovi, pro tento tyden sen. Jakubkovi, sen, Hartlovi, pro dnesni schuzi sen. Klecakovi, sen. Wallo, pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. Hrejsovi, pro dnesni schuzi sen. Durcanskemu, sen. Zulegerovi, pro dnesni a zitrejsi schuzi sen. Barinkovi, Filipinskemu a Poliakovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dnu sen. dr Kovalikovi, na dobu 3 nedel sen. dr Kloudovi a sen. Hybsovi, na dobu sesti nedel pocinaje od schuze 27. kvetna sen. dr Wittovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1891. Vladni navrh zakona, jimz se hornicke vyhledavani a tezeni zivic (bitumen) podrizuje obecnimu zakonu hornimu.

Tisk 1892. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu souhlasu prozatimni uprava obchodnich styku mezi republikou Ceskoslovenskou a Islandem, sjednana v Praze dne 8. kvetna 1924.

Tisk 1893. Navrh sen. Ecksteinove, dr Soukupa, Krizko, Zavorala, dr Franty, Panka a soudr. na poskytnuti pomoci ze statnich prostredku pohorelym v obci Skrdlovicich, okres pribyslavsky na Ceskomoravske Vysocine.

Tesnopisecka zprava o 205. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 15. kvetna 1924.

Z cizich parlamentu rocnik V.cis. 5-6 r. 1924.

Zapisy o 206.-208. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1893. Navrh sen. Ecksteinove, dr Soukupa, Krizko, Zavorala, dr Franty, Panka a soudr. na poskytnuti pomoci ze statnich prostredku pohorelym v obci Skrdlovicich, okres pribyslavsky na Ceskomoravske Vysocine.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Sdeluji, ze za ministerstvo financi je pritomen odborovy prednosta dr Vlasak.

Prvnim bodem je:

Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1877), jimz se statni sprava zmocnuje ke zcizeni a postoupeni statnich nemovitosti v obvodu zrusene pevnosti Josefovske. Tisk 1889.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas, jemuz tu udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Po zruseni vojenske pevnosti Josefovske nebylo mesto to zbaveno pout, ktere mu vojenska sprava kladla, nebot ta skutecnost, ze vetsina vojenskych objektu zustala nadale v rukou vojenske spravy a zustala disposice jimi mestu odnata, mela nepriznivy vliv na vyvin tohoto mesta. Kdyz vojenske velitelstvi prestehovalo se z Josefova do Litomeric, mesto v tom smeru bylo silne poskozeno ve sve prosperite, nebot pozbylo velike mnozstvi vyssiho dustojnictva, ale pouta, ktera mu byla kladena temito objekty vojenskymi, zustala nadale, Proto vyjednavalo se s rakouskym statem o prenechani nepotrebnych objektu a vyjednavani to sice bylo preruseno valkou, ale, po valce bylo nasi vladou skoncovano a vlada predklada nyni Narodnimu shromazdeni ujednani, kterym ma se vetsina objektu, kterych vojenska sprava zatim nepotrebuje, prenechati obci, a zatim navzajem obec poskytne uplatu za ty pozemky, ktere mohou byti v budoucnosti zastaveny, a naopak zase stat prispeje jistymi podporami obci. K zarizeni techto objektu jsou na pr. verejne sady, namesti a ulice. To je v podstate obsah toho ujednani. V podrobnostech stat prenechava obci pozemky s nekterymi budovami asi ve vymere 72 ha 63 a. Z teto vymery je asi 49 ha pozemku zpusobilych k zastaveni, ktere obec zaplati a to za celkovou cenu 478.000 Kc. Vedle toho statni sprava vojenska prenechava asi 23 ha pozemku, ktere maji slouziti za verejna namesti, ulice po pr. sady, a obec se zavazuje, ze techto pozemku k jinym ucelum nepouzije. Tyto pozemky vojenska sprava prenechava obci zadarmo. Za ucelem budouci upravy techto pozemku se zaroven zavazuje vojenska sprava, ze by obci sama dala jisty takovy prispevek k ucelnemu zarizeni techto komunikaci, nebot nesmime zapomenouti, ze i dnes jeste vojsko a jejich rodiny tvori dobrou polovinu obyvatelstva v celem meste; mesto ma asi 6.000 obyvatel vlastnich, vojska je asi 2.600 a kdyz pripocteme jejich rodiny, tedy vypocteme urcite pres 3.000 osob. Vojenska sprava ma velke mnozstvi povozu, nakladnich automobilu, ktere nici ulice v obci, tudiz ma vojenska sprava dati obci prispevek k zarizeni techto komunikaci a to pro ulice 150.000 Kc a pro zarizeni kanalisace 30.000 Kc, celkem 180.000 Kc. To se ovsem odecte od kupni ceny, takze obec doplati v hotovosti asi 300.000 Kc. Vedle toho se zavazuje vojenska sprava, ze by na udrzovani techto komunikaci a kanalisace rocne prispivala jistou kvotou, ktera by obsahovala maximalne 40% rocnich nakladu, ale jenom do nejblizsich 10 let a maximalne 40.000 Kc rocne, tedy priblizne asi 400.000 Kc v nejblizsich 10 letech by dala vojenska sprava co prispevek obci na dukladnejsi upravu dosavadnich komunikaci. A k tomu jeste treti zavazek bere na sebe stat, ze by na vetsi mimoradne upravy komunikace prispival rocne asi 40% techto nakladu pro budoucnost nejblizsi asi 20tiletou. To je obsah tohoto narovnani a z neho videt snadno, ze vlastne statni sprava prenechava obci pozemky zadarmo, nebot poplatek 300.000 Kc, ktere obec bude musiti zaplatiti dnes, dostane behem nejblizsich 10 nebo 20 let jeste dvojnasob nazpatek. Tedy skutecne stat prichazi vstric mestske obci josefovske a doufam, ze mesto to zbaveno jsouc tech pout, ktere dodnes ho stale tak vazaly, bude se moci vyvinouti tak, jako nedaleky Hradec Kralove, na kterem vidime, ze take po zruseni pevnosti a odevzdani dotycnych pozemku obci merou skutecne vynikajici se povzneslo, jako zadne jine mesto v Cechach za poslednich 20-30 let.

Prejeme mestu Josefovu, aby podobnym zpusobem mohlo zkvetat. Ponevadz smlouvou, kterou vojenska sprava na zaklade zmocneni timto zakonem ji udeleneho splnuje se nyni oduvodneny pozadavek obce, a jeste stat odevzdava pozemky a budovy, kterych nutne pro vojenske ucely nepotrebuje, navrhuje rozpoctovy vybor: Slavny senate, raciz se usnesti na pripojene osnove zakona o kratkych dvou paragrafech. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen.

Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Budeme tak hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli (ma 2 §y) tak, jak jest obsazena ve zprave vyborove, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Prikrocime k bodu dalsimu, jimz je:

Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1876), jimz se udeluje zmocneni ke zcizeni statnich nemovitosti v Lanech a ve Vychodne. Tisk 1888.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Druhou predlohou zada vlada za zmocneni, aby smela prodat 2 statni nemovitosti a to jeden hostinec na Lanech a pak myslivnu ve Vychodne na Slovensku. Ohledne reality na Lanech jsou to dve domovska cisla, cislo 74 a 135. Hostinec ten lezi stranou hlavni silnice, take stranou od zamku lanskeho. Neni to ten, ktery jest prave proti vchodu do zamku. Prirozene, ze sprava statku lanskeho hostince toho nepotrebuje, a soukromnici uchazeji se o jeho prodej. Stav jeho je velice bidny, jen nutne rekonstrukce jeho vyzadovaly by nakladu asi 150.000 Kc. Najemne je nepatrne, 1.150 korun a hospodarsky ucelno ta pro statni spravu neni, aby hostinec ten dale drzela. Proto zada za zmocneni, aby ho smela prodati.

Ohledne usedlosti ve Vychodne cislo 196: Je to hajovna, kde byl umisten prozatim postovni urad, pro ktery jsou nalezeny mistnosti jine, vzdalenejsi a pro hajovnu take neni dalsiho pouzivani, nebot byt hajneho jest vedle hospodarstvi lesnich statku 5 km daleko. Usedlost ta nalezala se daleko od statnich lesu a proto statni sprava ma za ucelno, by tuto budovu prodala.

Rozpoctovy vybor priklonil se k oduvodneni, ktere ministerstvo financi predlozilo a doporucuje slavnemu senatu, by tato predloha zakona byla schvalena. (Pochvala.)

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Prosim pany, by zaujali mista. (Deje se.)

osnove zakona, jeho nadpise a uvodni formuli (ma 2 §y) hodlam dati hlasovati najednou. Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Budeme tudiz tak postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest otisten ve zprave vyborove tisk 1888, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Bod

Zprava vyboru zivnostensko-obchodniho o vladnim navrhu zakona (tisk 1793), kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu. Tisk 1880.

Byl mne podan dostatecne podporovany navrh sen. dr Brabce, Krizko, Panka, Sveceneho, Zavorala, dr Hellera, dr Mayra - Hartinga a spol. Prosim, aby byl precten.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

tNavrh sen. dr Brabce, Krizko, Panka, Sveceneho, Zavorala, dr Hellera, dr Mayra - Hartinga a spol. na prikazani vladniho navrhu zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu, tisk 1880, tez ustavne-pravnimu vyboru k prozkoumani a usneseni.

Duvody:

V navrhu neni jasne definovan pojem zprostredkovatelstvi, neni ustanoveni o maximalni vysi provise, jak by se doporucovalo po nabytych v praktickem zivote zkusenostech, a take dluzno uvazovati o vyslovnem prohlaseni, ze poruseni zakona je nedovolene s ucinkem neplatnosti smluv zakonu tomu a odporujicich.

Predseda: Prosim pany, kteri s navrhem souhlasi, aby zvedli ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je prijat a prikazuji ve smyslu jeho vec vyboru ustavne-pravnimu k projednani.

Sdeluji, ze do vyboru ustavne-pravniho nastoupi za sen. Niessnera sen. PoIach.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala zitra, t. j, ve stredu dne 4. cervna 1924 o 11. hodine s timto

dennim poradem:

Zprava vyboru technicko-dopravniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1878) o zruseni casti okresnich silnic I. tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.

Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1877), jimz se statni sprava zmocnuje ke zcizeni a postoupeni statnich nemovitosti v obvodu zrusene pevnosti Josefovske. Tisk 1889.

Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1876), jimz se udeluje zmocneni ke zcizeni statnich nemovitosti v Lanech a ve Vychodne. Tisk 1888.

Navrh senatu, aby prodlouzena byla lhuta stanovena §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe. Tisk 1796.

Navrh poslanecke snemovny na prodlouzeni lhuty stanovene §em 43 ustavni listiny ku projednani usneseni senatu o puvodskem pravu k literarnim, umeleckym hudebnim a vytvarnym a fotografickym dilum. Tisk 1099.

Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu jednanim zkracenym projednana byla zprava vyboru technicko-dopravniho k vladnimu navrhu zakona (tisk 1878) o zruseni casti okresnich silnic I. tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka a Sloup-Valchov. Tisk 1895.

Volba jednoho zapisovatele.

Jsou nejake namitky? (Nebyly.) Neni jich.

Koncim schuzi.

Konec schuze v 17 hodin 30 minut.

Nahoru