Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 208. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 25 minut.

Pritomni:

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: dr Franta, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

116 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Kallay, Malypetr, dr Markovic, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. K. Friedrichovi a dr Herzigove.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1888. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona, jimz se udeluje zmocneni ke zcizeni statnich nemovitosti v Lanech a ve Vychodne (tisk 1876).

Tisk 1889. Zprava rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona, jimz se statni sprava zmocnuje ke zcizeni a postoupeni statnich nemovitosti v obvodu zrusene pevnosti Josefovske (tisk 1877).

Tisk 1895. Zprava vyboru technicko-dopravniho k vladnimu navrhu zakona o zruseni casti okresnich silnic I. tridy Prostejov-Boskovice-Svitavka a Sloup - Valchov (tisk 1878).

Zapisy o 204. a 205. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 13. a 15. kvetna 1924.

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Navrhuji, aby odstavec 1. a 2. dnesniho denniho poradu projednavany byly ve spolecne debate.

Neni namitek? (Nebylo.) Namitek neni.

Navrh muj je prijat.

Budeme tedy projednavati spolecne:

Zpravu ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1858) o vladnim navrhu zakona, kterym se doplnuje a meni zakon o volebnim soude. Tisk 1887 a zpravu ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1857) o vladnim navrhu zakona o inkompatibilite (neslucitelnosti). Tisk 1885.

Udeluji slovo sen. dr Fackovi jako zpravodaji stran vladniho navrhu zakona o volebnim soude.

Zpravodaj sen. dr Facek: Vazeny senate! Navazuji svuj referat na zpravu podanou v posledni schuzi o zakonu inkompatibilitnim. Zakon inkompatibilitni prikazuje rozhodovani o pripadech inkompatibility volebnimu soudu. Neni to pro volebni soud obor pusobnosti docela novy. Volebni soud jiz podle puvodniho zakona rozhoduje v pripadech do jiste miry podobnych, totiz kde se jedna o ztratu mandatu nasledkem toho, ze clen snemovny odpadl od sve strany, kdyz to ucinil z duvodu nizkych a necestnych. Nyni prikazani inkompatibilitnich veci volebnimu soudu bylo pricinou podani teto novely k zakonu o volebnim soudu, ve ktere jsou dany podrobnejsi zasady.pro rizeni pred soudem.

Vykl bych jako pozoruhodnou vec zejmena, ze soud muze take vysloviti, ze castka, o kterou se clen Narodniho shromazdeni neslucitelnou cinnosti obohatil, pripada ve prospech chudinskeho fondu jeho obce, Vedle ztraty mandatu je v tomto odsouzeni jeste jakysi dodatecny majetkovy trest pro vinika.

Na druhe strane je vyhodne pro cleny snemovny, ze naklady rizeni nese stat i v tech pripadech, kde konecny nalez soudu vyznel proti dotycnemu clenu snemovny. Ovsem tento nalez ma sice mnoho pribuzneho s odsuzovacim rozsudkem trestnim, ale je to prece vec povahy jine a tim je oduvodneno toto zvlastni ustanoveni.

Kdyz se uz menil zakon o volebnim soudu, povazovala vlada za ucelne navrhnouti nektere jeho zmeny, ktere primo s novou jeho funkci v oboru inkompatibility nesouviseji. Zejmena se zavadi novelou instituce nahradniku. Vedle 12 posavadnich clenu volebniho soudu bude voleno 12 nahradniku. Dale pamatovala vlada na to, aby volebni obdobi clenu volebniho soudu a nahradniku bylo prizpusobeno volebnimu obdobi snemovny, ktera je podle posavadniho zakona voli, totiz poslanecke snemovny. Kdezto byli voleni dosud na 10 let, maji byti voleni priste jen na obdobi poslanecke snemovny a s tim souvisi prechodne ustanoveni, ze jakmile tento zakon vejde v ucinnost, pominou stare mandaty clenu volebniho soudu a budou voleni znovu.

Koncne, aby byla zabezpecena jista stabilita v judikature volebniho soudu, pojato do novely ustanoveni, ze tenkrate, chce-li se volebni soud ve svem rozhodnuti o konkretnim novem pripade odchylit od pravniho nazoru, na kterem spociva jeho starsi rozhodnuti o jinem konkretnim pripade, je k tomu potrebi jiste kvalifikovane vetsiny, jednak pritomnosti vetsiho poctu clenu, nez bylo poprve a jednak vetsiho poctu hlasu. (Sen. dr Heller: Kdyz neprijdou?). Tato pochybnost se nam vyskytla ve vyboru a je vyvracena v poznamce, ktera je pripojena v tistene zprave ustane-pravniho vyboru. Kdyz neprijdou a proto nedocili se pozadovane vetsiny, nebude to nez jako v jinych pripadech soudniho rozhodovani, dat hlasovat znovu nebo rozdelit hlasovani na jednotlive otazky a tim zpusobem dojiti k cili.

Zakon o volebnim soude v posavadnim svem zneni § 13, vyvolal pochybnosti tenkrat, kdyz se rozhodovalo o ztrate poslaneckeho mandatu nasledkem vystoupeni poslance ze strany. Zakon totiz pozadoval, jako podminku pro ztratu mandatu, aby byly dokazany nizke a necestne duvody - oboje zaroven: nizke i necestne - takze podle mineni nekterych potom nestacily pouze duvody necestne, ktere nebyly zaroven nizke. Tato pochybnost se pro priste odstranuje tim, ze se tato textace meni. Bude tam stati: tDuvody nizke, nebo necestne.T Snad by bylo take stacilo rici pouze necestne, jak to bylo v puvodni vladni osnove, ponevadz neni sice vsechno, co je necestne, take nizke, ale co je nizke, je necestne. Poslanecka snemovna povazovala za ucelne uvest ve sve zprave obe alternativy vedle sebe. Je to nanejvyse pleonasmus, ktery nemuze skoditi. Bezelo take o to, zabezpeciti cleny snemoven pri projednavani jejich inkompatibilitnich pripadu pred volebnim soudem proti zaujatosti, ktera by byla mozna u clenu volebniho soudu volenych ze snemoven politickymi stranami, zejmena tenkrat, kdyz by se rozhodovalo o veci jen v 5ticlennem senate, jako doposud. Proto novela navrhuje, aby priste tyto pripady stare podle §u 13 i nove prikazane pripady inkompatibilitni byly rozhodovany pred plnym soudem 12ticlennym a nad to jeste novela rozsiruje toto plenum o 4 soudce z povolani, ktere bude jmenovat president soudu t. j. prvni president nejvyssiho spravniho soudu. V zakone samem neni sice vyslovne receno, odkud maji byti tito votanti brani - mluvi se pouze o votantech - z motivu vladni predlohy i z duvodove zpravy poslanecke snemovny vyplyva vsak, ze jsou mineni radove nejvyssiho spravniho soudu.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru navrhuji, aby senat pristoupil k usneseni poslanecke snemovny beze zmeny. (Souhlas).

Predseda: Slovo ma dale pan sen. dr Heller.

Sen. dr Heller (nemecky): Slavny senate! Kazdeho roku, kdyz se vlastovky navraci ze sveho zimniho pobytu, podivuji se zmenam, ktere v ceskoslovenskem state se deji: ty se rozhlizeji, kdyz se zase vraceji! Kdyz se navratily lonskeho roku, nalezly zakon na ochranu republiky, kdyz se letos navratily, nalezly novy tiskovy zakon, imunitni zakon, zakon o inkompatibilite, zmenu zakona o sestaveni a prislusnosti volebniho soudu, zkratka, kazdeho roku novou zmenu. A podivno, cim vice takovychto zmen behem casu nastava, nejsou to nikdy zmeny k lepsimu, nybrz pravidelne a vzdy zmeny k horsimu, jest to vzdy znovu opousteni demokratickych zasad tohoto statu, jsou to vzdy znovu nove koncese pokracujici reakci. (Vykriky). Pripada mi to zde v tomto state tak podobne jako kdysi, kdyz behem valky predlozena byla nemeckemu risskemu snemu znama mirova resoluce a kdyz tehdejsi rissky kancler Michaelis mirovou resoluci akceptoval s dodatkem: tJak ja ji rozumim.T Take zde v tomto state mame demokracii, jak ji rozumime, vykladame si ji, jak chceme, a domnivame se, ze zasadam demokracie vyhovuji take takove zakony, jake predesleho a letosniho roku zamestnavaly parlament. Jest take napadno, ze pricina pro predkladani takovychto zakonu jest vzdy taz, to jest, ze to jsou vzdy urcite udalosti, ktere ve state nastavaji a ktere pak poskytuji zaminku, aby se zakonodarstvi odklonilo od svych demokratickych zasad. Lonskeho roku bylo to zavrazdeni tehdejsiho ministra financi, ktere vytvorilo zakon na ochrana republiky. Letosniho roku byly to zname korupcni afery v tomto state, ktere v dalsim svem dusledku vedly k podani techto zakonu, kterymi jsme se zabyvali predevcirem a kterymi se dnes zase zabyvame. Byli bychom ocekavali, kdyz se objevi korupcni afery, ze se budou vysetrovati, ze uplne budou vysvetleny. To se ve vsech techto nescetnych pripadech, ktere pronikly na verejnost, nikdy nestalo, ani v jednom jedinem pripade. Ovsem vsak se pokousite, znemoznovati odhaleni techto korupcnich afer, tim ze se omezuje svoboda tisku, tim ze se, jako lonskeho roku bylo potlaceno pronasene slovo, nyni pristupuje k tomu, aby se potlacilo take tistene slovo. Aby se tedy jak jsem jiz rekl, znemoznilo odhaleni korupcnich afer, byl novelisovan tiskovy zakon. Aby se vsak obyvatelstvu prece nasypal pisek do oci, aby se ukazalo, ze se prece neco musi stati i proti tem, kteri tyto korupce provadeji, byl predlozen snemovne zakon o inkompatibilite. Nastava jakysi druh rozdeleni prace. Na jedne strane znemoznuje se verejny rozhovor o korupcich novelou tiskoveho zakona, na druhe strane vsak poskytuje se ocim a potrebam obyvatelstva neco tim, ze se predklada tento zakon, o kterem zde dnes jedname. Zakon stava se tiskovou novelou jiz predem uplne bezcennym, jest jiz predem zbaven jakehokoli obsahu tim, ze znemoznuje tisku zabyvati se temito pripady, nemuze-li do posledni tecky dokazati, co pise. Jinak hrozi mu zaloby pro urazku na cti a verejne zaloby vseho druhu, zkratka znemoznuje se tisku o techto vecech jednati. Na druhe strane vsak si dopravame tento zakon o neslucitelnosti. V §u 1, v prvnim odstavci zakona, jest prece prekrasne receno, ze s clenstvim v Narodnim shromazdeni neni slucitelno ani vlastnictvi podniku vydelecnych, ani ucast na vedeni nebo sprave jejich, jsou-li ony podniky nebo sdruzeni v pomeru dodavatele nebo odberatele, pachtyre nebo propachtovatele ke statu, ustavu, podniku nebo fondu statnimu nebo statem spravovanemu, nebo poskytuji-li jim po zivnostensku uver, nebo domahaji-li se, aby nektery z pomeru zde vedenych byl zalozen. Po mem nazoru jest prece pro zastupce lidu zcela samozrejmo, ze se nikdy nesmi takovychto veci zucastniti, ze sveho mandatu nikdy nesmi vyuziti k osobnim vyhodam anebo k vyhodam jinych, jemu blizkych anebo take vzdalenejsich osob. Ale ten trosek, tato samozrejmost v prvnim odstavci §u 1 pozbyva zase uplne ceny druhym odstavcem §u 1, jenz pravi, ze zde neni neslucitelnosti, kde zakon nebo podminky obecne platne nebo napred vyhlasene umoznuji i jinym zajemnikum, aby za stejnych podminek vstoupili v pomer v prvnim odstavci uvedeny, anebo jde-li o podniky obci atd. To jest prave to podstatne! Poslanec nebo senator smi tedy intervenovati - jak zni vseobecny vyraz - ve vsech vecech, kdy se muze zasazovati o vec za stejnych podminek jako jini zajemnici. Ale v tom prave jest nebezpeci zneuzivani mandatu, ze ten, kdo jest clenem Narodniho shromazdeni, odvolavaje se na tento mandat a pouzivaje tohoto mandatu za stejnych jinak okolnosti, jest vuci tretim osobam ve vyhode. A prave v tom, panove, mela by spocivati podstata neslucitelnosti mandatu, poslancova s jistymi intervencemi a obchodnimi podniky, aby jeho nositele byli vylouceni z intervenci a z ucasti na tom, ponevadz jsou poslanci, ponevadz jsou senatory, ponevadz jim jejich mandat jiz predem vuci tretim osobam prinasi vyhody, ponevadz takoveto vyuzitkovani mandatu po nasem nazoru jest nemoralni a nemelo by byti dovoleno. To, cemu prvnim odstavcem §u 1 ma byti zabraneno, jest primym vyuzitkovanim mandatu, o jakem u kazdeho slusneho cloveka nelze mluviti, a ktere u neho jest nemozno. Podstaty dotyka se teprve druhy odstavec tim, ze zrusuje to, co receno v odstavci prvnim, ba ze naopak vyuzitkovani mandatu sankcionuje. Sankcionuje vsechny vyhody, ktere prave dotycnemu poslanci nebo senatorovi jsou mandatem dany, a umoznuje mu take nadale techto vyhod vyuzitkovati. Navrhli jsme tudiz skrtnuti odstavce 2, aby toto vyuzitkovani mandatu nebylo mozno. Bohuzel nemuzeme doufati a ocekavati, ze by senat tomuto navrhu vyhovel, nebot pak by zjednal skutecny zakon o neslucitelnosti, kdezto zakon, tak jaky jest dnes, vyuzitkovani mandatu k osobnim ucelum naprosto nebrani. Pripada mi to tak, jako kdyz se nekdo zene na druheho se zatatou pesti - to jest odstavec 1 - a kdyz pak stoji pred nim, rekne: tale vzdyt to neni tak zle myslenoT - to jest odstavec 2, ktery zase znehodnocuje vse, co stoji v odstavci 1.

Zcela obzvlaste zabavna, skoro bych rekl, jsou ustanoveni §u 6 a 7, ktera se vztahuji na takove cleny Narodniho shromazdeni, kteri maji nejake zamestnani, hlavni nebo vedlejsi zamestnani, jez jim zavdava podnet k zakrocovani u uradu. V techto paragrafech se nerika nic jineho nezli: tty nesmis za zadnou cenu jiz intervenovati zadarmo a bezplatne, ty si musis dat zaplatiti za kazdou intervenci - to se tyce hlavne advokatu a jinych stavu - nesmis si dat zaplatiti tak, jak chces, nybrz podle sazby, kterou nadrizeny anebo prislusny urad predem urcil.T Musim jiz rici, ze tato tarifovana korupce, jak to bylo nazvano, mne prave zvlast neimponuje, a ze bych jiz byl dal predrost tomu, kdyby take clenove techto stavu byli byvali pojati pod vseobecna ustanoveni, ktera se tykaji poslancu a senatoru.

Jedine jasne ustanoveni, ktere bohuzel nejde dosti daleko, obsahuje § 8, jenz predsedum, ale pouze predsedum obou komor parlamentu, avsak nikoli jiz jejich zastupcum, zakazuje byti cleny dozorci rady anebo predstavenstva akciovych spolecnosti a jinych podobnych podniku. Jest to, jak to bylo nazvano, lex Prasek specialis; nebot toto ustanoveni bylo ucineno na zaklade zkusenosti, ktere byly ucineny s byvalym predsedou senatu, a dluzno-li cely zakon oznaciti jakozto lex Prasek vubec, pak jest § 8 jeste jakysi lex Prasek specialis, ktery se tyka jen predsedu obou komor. Zda se nam, ze to nejde dosti daleko; proc prave jen predsedove obou komor nesmeji byti cleny predstavenstva anebo dozorci rady akciovych spolecnosti? Snad jen proto, ponevadz takovy predseda byl obvinovan, ze zneuzil sveho uradu ve spojeni s jinou funkci, kterou mel jakozto predseda jisteho druzstva? Myslim, ze by tento predpis mel byti rozsiren na vsechny cleny snemovny, aby netoliko predseda, nybrz vsichni clenove snemovny meli miti volbu, zdali chteji vykonavati funkci takovychto clenu predstavenstva anebo dozorci rady, anebo zdali chteji vykonavat svuj mandat. Bylo by vsak ovsem tezko, aby jen ti, kdoz neco maji, jak pan sen. Prasek v posledni schuzi senatu rekl, mohli se stati cleny snemovny.

Zcela cize se vyjima mirnost, s jakou zakon postupuje proti tem, jimz dokazany byly neslucitelne, tedy inkompatibilni pomery. Kdezto jindy, kdyz nekdo jest obvinen ze zakazaneho cinu, anebo kdyz se mu zakazany cin dokaze, musi utrpeti trest za to stanoveny, muze si clen Narodniho shromazdeni, jenz usvedcen byl z inkompatibility zvoliti, zdali chce odstraniti neslucitelny stav a zustati clenem Narodniho shromazdeni, anebo zda radeji se chce zrici mandatu. Myslim, ze, je-li jednou dokazano, ze se clen Narodniho shromazdeni prohresil proti zakonu, ze se dopustil inkompatibility, ze by se mu pak bezpodminecne mel odniti mandat, a to aniz by se mu ponechavala nejaka volba.

Nyni jeste nekolik slov o volebnim soude. Muzeme-li nazvati zakon o inkompatibilite lex Prasek, pak muzeme zakon o volebnim soude nazvati lex Vrbensky. (Vykriky). Tak jako v prvem pripade pan sen. Prasek, tak ve druhem pripade zavdal byvaly posl. Vrbensky podnet k onem zmenam zakona o volebnim soude, ktere nejsou v bezprostredni souvislosti se rizenim, obzvlaste ono ustanoveni, ve kterem u nizkych a necestnych duvodu se nyni reklo, ze to musi byti nizke anebo necestne duvody, ktere zpusobily ztratu mandatu. Tam byl zcela primo pripad Vrbenskeho, i kdyz to take neni zcela presne vysloveno, vzorem pro toto nove ustanoveni. Snad bylo prece pocitovano neco jako trochu studu nad tim, ze se musily nekomu, ponevadz nechtel hlasovati proti svemu presvedceni, podkladati nizke duvody, aby byl zbaven mandatu. Aby nyni pro budoucnost vystoupeni z nektere z koalicnich stran jeste snaze bylo lze uciniti zaminkou pro odneti mandatu, dalo se na misto slova taT sluvko taneboT, aby panove, kteri patri ke koalicnim stranam, a kde snad vsichni nepocituji obzvlastni radost z teto prislusnosti, pevne byli pripoutani ke stranam, aby se jim hrozilo ztratou mandatu, kdyby se snad pokouseli odskociti si stranou a vystoupiti ze sve strany. To jest skutecna, byt ovsem nevyslovena pricina toho, ze se misto o tnizkych a necestnychT duvodech mluvi o tnizkych anebo necestnychT duvodech. Ze pri teto prilezitosti zmeneno bylo take sestaveni volebniho soudu, tim ze zavedeni byli 4 votanti ze stavu soudcu z povolani, odpovida zcela tendenci naseho zakonodarstvi, nebot jest prece nesmirne priznacno, ze se porotni soudy v tiskovych vecech odstranuji v tom okamziku, ve kterem netoliko prislusnici mestackych trid jsou cleny porotnich soudu; nybrz kdy take prislusnici tridy delnicke se mohou stati porotci. Kdezto do okamziku, ve kterem pouze prislusnici mestackych trid byli porotci, ponechano bylo ve vecech tiskovych soudnictvi porotam, odstranili jste je v tom okamziku, kdy se take delnici tohoto soudnictvi zucastnili a musim jiz rici, ze ucastenstvi delnickych trid pri tomto odstraneni se mne dotklo obzvlast bolestne. (Souhlas). Nevim, zdali zkusenosti, ktere jste ucinili v peti letech trvani republiky s temito prilezitostnymi zakony, mohou byti pro socialisticke strany tohoto senatu tak povzbuzujici, abyste po ceste jednou zapocate sli dale. Pripominam nasledky zakona o teroru, kteryz jste tehdy rovnez vytvorili jako prilezitostny zakon, a pod jehoz nasledky nikdo netrpel vice nezli prave vy. (Vykriky). Nepotrebuji pamatovati na udalosti ve Skodovych zavodech v Plzni, na jiste udalosti v Moravske Ostrave, abych vam rekl, jak se takoveto zakony v prve rade musi obratiti proti vam, proti nam, proti socialistickym stranam. A zkusenosti se zakonem na ochranu republiky za jeden rok jeho trvani, jsou snad takove, aby mohly pobizeti k tomu, by se tvorily nove zakony na ochranu, nove vyjimecne zakony, nove prilezitostne zakony? Pod plastikem techto ochrannych zakonu roztahuje se v tomto state klerikalismus. Pod plastikem tohoto zakona dozili jsme se nescetnych obzalob pro ruseni nabozenstvi v pripadech, ve kterych by za stareho Rakouska nikdy nebyvalo mozno vznesti obzalobu! A pres to vse zase tento novy tiskovy zakon, ktereho - rikam vam to zde dnes a presvedcite se, ze znam pravdu - predevsim bude pouzito proti socialistickym stranam v tomto state.

Panove, tazeme-li se, kde u nas jest zakladni zlo, kterym se umoznilo, ze rok od roku, skoro mesic od mesice zakonodarstvi pokracuje v reakcionarskem smeru, musime za zakladni zlo tohoto statu povazovati stavajici koalicni vladu a tPetkuT, tuto oligarchii, ktera tento stat ve skutecnosti ovlada. Nebot spojeni stran s programem navzajem naprosto si odporujicim, pokus sjednotiti neslucitelne protivy, nemuze zpusobiti nic jineho nezli vitezstvi koalice, postup reakce v tomto state. Konec koncu jest koalice stran s naprosto vzajemne si odporujicimi programy a zasadami vyhradne tim vinna, a vysledek nemuze byti jiny, nezli pro socialisticke a pokrokove strany ve state velmi nepriznivy.

V souvislosti prave se zakony, kterymi se v techto dnech zabyvame, mluvilo a psalo se velmi mnoho o postaveni senatu v tomto state. Kdyz jednu dobu vetsinove strany tohoto senatu se chystaly zmeniti tyto zakony, obzvlaste tiskovy zakon, jenz jak znamo obcanskym stranam kolice obzvlast prirostl k srdci, tu se jim ihned vyhrozovalo rozpustenim senatu, a ceske listy vetsinovych stran nadhodily otazku, zdali senat vubec jeste ma nejake existencni opravneni cili nic. Povazuji nadhozeni teto otazky za zcela oduvodnene. Take ja stojim na stanovisku, ze se stalo pochybnym, zdali senat ma jeste nejake existencni opravneni, zdali jeho existence jest nutnou, byla-li vubec kdy nutnou. Cim v teto kratke dobe, v techto nekolika letech vaznost senatu tak nesmirne utrpela, lze snadno zjistiti. Predevsim jest to vlastni jednani senatu a vetsinovych stran v teto komore, jez dokazalo jeho zbytecnost. Jestlize tato snemovna ukaze, ze neni nicim jinym nezli strojem; ktery rika: tanoT, shromazdenim, ktere se neodvazuje projeviti sebe mensi odpor proti usnesenim druhe snemovny, zejmena tehdy, jde-li o politicke veci, jestlize toto shromazdeni tak selze, ze nejdrive nadela mnoho ruchu, ze chce zakon zmeniti, pak ale ustoupi, jak jste to ucinili s tiskovym zakonem, s imunitnim zakonem a take se zakonem o neslucitelnosti, pres bezvyznamne zmeny, ktere jste provedli na tomto poslednim zakone, pak se musi podkopati vaznost senatu, pak neni jinak mozno, nezli ze se v obyvatelstvu objevi otazka: tK cemu jeste potrebujeme tuto snemovnu?T Aby se rikalo, tanoT k tomu staci jedna komora, usporme si penize a odstranme senat. Jako pouhy skroj k tomu, aby rikal tanoT, prijde nam senat trochu prilis draho.

Ale je-li druha okolnost s to, aby podkopala vaznost senatu v obyvatelstvu, pak jest to zpusob, jakym v tomto senate se projednala znama afera lihova. Bylo by po mem nazoru byvalo veci cti senatu, aby tuto vec plne a zcela vysvetlil. V okamziku, ve kterem se proti predsedovi senatu vznasi obvineni, ze politicke strany korumpoval penezi, v tomto okamziku jest samozrejmou povinnosti cti senatu, aby dosadil komisi, aby uplne vysvetlil, zda a pokud tato obvineni proti predsedovi senatu se zakladaji na pravde. Panove, pripominam vam onu schuzi predesleho podzimu, kdyz jsme zde, ihned jak vypukla lihova afera, ke ktere se v dalsim prubehu svych vyvodu jeste vratim, zadali dosazeni vysetrujici komise, a situaci, ktera tehdy v tomto dome tim vznikla. Na osm hodin musila byti schuze prerusena, a teprve v pozdni hodine nocni, kolem pulnoci, jste pak nas navrh zamitli. Proc? Ponevadz take mezi vami byla velika cast tech, kteri nahlizeli nutnost vysvetleni teto veci, ponevadz take mezi vami byli mnozi, kteri povazovali za nemozne, aby predseda senatu byl tak tezce obvinovan, a aby senat potom sam klidne pres vec presel s bezobsaznym prohlasenim predsedovym. Proto musilo tehdy nastati osmihodinove preruseni, a vlivy zvenci to byly, panove z tPetkyT, z vlady, kteri teprve zvenci... (Sen. Matuscak: tPetkaT a tDesitkaT je stejna kompanie!) Jsou jeste jine kompanie v tomto state, pane kolego! Tehdy tu byla chvile, ve ktere by byl mel senat prokazat svoje existencni opravneni, ve kterem senat, senatori, byli by meli alespon rici, zdali jsou ochotni hajiti cest senatu a svoji osobni cest. A ponevadz jste tehdy podlehli vlivum zvenci, ponevadz jste tehdy tento samozrejmy navrh, ktery jste vlastne meli podati vy, nikoli my, zamitli, podkopali jste postaveni senatu timto zamitnutim vice, nezli to kdy mohou zmoci vsechny reci oposice, podkopali jste vaznost senatu a vaznost senatoru v obyvatelstvu uplne. Nade vse musi nam kazdemu jiti nase osobni cest, a vznasi-li se obzaloba proti osobni cti predsedy naseho senatu, pak jest nasi zatracenou povinnosti, zkoumati tuto zalobu, dokazati bud' jeji neudrzitelnost, anebo ukaze-li se tato zaloba opravnenou, tohoto predsedu odstraniti nejen s tohoto mista (ukazuje na predsednictvi), nybrz take s tohoto mista (ukazuje na lavice). To bylo by byvalo veci senatu, ktery na sebe drzi. Ze jste toho neucinili, ze jste toho neucinili z nejakych politickych duvodu, z duvodu koalice, nevim z jakych duvodu jeste, bylo tezkym prohresenim, ktereho jste se dopustili na state, take na senate a na sobe samych. My, vime, nejsme tim vinni. My jsme tehdy tento navrh podali, vina stiha jedine vas, kteriz jste nas navrh zamitli. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr Franta).

A nyni povazoval pan sen. Prasek ve stredu za vhodne, aby zde vystoupil a pronesl rec, ktera zaroven byla obhajobou a obzalobou. V casti, ktera byla obhajobou, konstatoval, ze na lihove afere niceho nebylo a niceho neni. Panove! My, kdoz jsme obhajci z povolani, vidime kazdeho dne v soudni sini, ze obzalovany zapira. To neni zadnym dukazem, to zadny soud na svete nepovazuje za dukaz, a jestlize sen. Prasek konstatoval, ze na lihove afere niceho neni, konstatujeme my oproti tomu, ze toho nejmensiho nevysvetlil, ze ani v jedine casti sve reci niceho nedokazal. (Vykrik nemecky: Velmi dobre!) Pouhe tvrzeni neni zadnym dukazem, ze lihovarnicke druzstvo - a to bylo predmetem vytky - nepouzilo zadnych penez na korupci politickych stran. Vypravoval nam zde, ze byly dany 3 miliony korun pro Masarykuv fond. Ostri tohoto tvrzeni lezi na snade. Proti komu se toto tvrzeni obraci, to vime my vsichni. Jeho pozdejsi vyvody to prece ukazaly jeste mnohem jasneji. Vypravoval, ze dano bylo, myslim, 6 milionu korun na nejaky zemedelsky ustav v Praze; ale nevypravoval niceho o tom, ze byly dany take 3 miliony jiste strane na sanaci kina. Mozna - to nevime - jako zapujcka, nekteri tvrdi, ze jakozto dar, mne zde neni mozno rozhodovati. Take pri zapujcce - predpokladam, ze to byla zapujcka a zadny dar - podivam se nejprve velmi dobre na toho, kdo pujcku poskytuje. Ale nechci o tom vubec mluviti, nybrz jen o tom, ze vsechny ty cifry, ktere zde uvedl, zhola niceho nedokazuji. Dejme tomu, ze byly dany 3 miliony Masarykovu fondu, dejme tomu, ze dano bylo 6 milionu nejakemu zemedelskemu ustavu. Co treba dokazovati, jest to, ze nebylo pouzito zadnych penez na korupci politickych stran. Tento dukaz mozno jen podati budto pred soudem tim, ze by byl pan sen. Prasek musil zalovati noviny, ktere ho tehdy vinily z korupce, anebo tim, ze by se byl podrobil vysetrujici komisi v tomto dome. (Sen. Matuscak (nemecky): Pani se mezi sebou velmi dobre znaji!) Tak jest, same velmi dobre znamosti. Nuze, on vsak nezaloval, on to byl, ktery se zde v tomto dome co nejvice oprel proti vysetrujici komisi, i musim vam rici: tehdy, v one konferenci klubovnich predsedu, kdyz jsem podaval navrh na dosazeni vysetrujici komise, a kdyz predseda senatu, proti kteremu vytky smerovaly, prohlasil, ze tuto komisi nechce, tu zmocnil se mne pocit skleslosti, pocit toho, co vse jest mozno, ze nekdo, jemuz se takoveto veci vytykaji, se brani proti tomu, aby tyto veci byly vysetreny. (Vykriky!) Nuze, coz pak neni samozrejmo, panove, ze jednoduse clen tohoto shromazdeni, ano kazdy clovek, i kdyz neni poslancem nebo senatorem, vznaseji-li se proti nemu takove vytky, cini vse, aby dokazal, ze tyto vytky jsou nepravdivy? Pan sen. Prasek se kazdemu takovemuto pokusu od prvniho dne az do dnesniho dne s veskerou duslednosti vyhybal. Jeste ve stredu nam prohlasil, ze se citi povznesenym nad cleny senatu, ze stoji prilis vysoko, aby se podroboval takoveho vysetrujici komisi. Nuze, neverim, ze existuje clen tohoto senatu, ktery stoji prilis vysoko, a zdali prave pan sen. Prasek jest tim, kdo neco takoveho muze tvrditi, prenechavam vasemu posouzeni. Ale panove, domniva-li se pan Prasek, ze vec jest odbyta jeho novym prohlasenim, ze nebylo zadne korupce, myli se. V teto veci musi byti zjednano uplne jasno, bez rozdilu, zda se to jednotlivcum hodi cili nic. Neni mozno, aby se klidne pracovalo ve state, ve kterem se tak odpovednym funkcionarum vytyka korupce politickych stran. Proto zde neni klidu, nemuze byti klidu, ani pro vas, dokud tato zalezitost uplne nebude vyrizena. Az do te doby musime odpor pana sen. Praska proti vysvetleni veci v cele verejnosti povazovati za priznani pana senatora k vine. (Souhlas).

Pan sen. Prasek dopral si vsak ve sve stredecni reci take zvlastni vylet tim, ze mluvil netoliko o lihove afere, nybrz take o jinych vecech, ktere se ho tykaly. Nuze, panove, chapu rec pana sen. Praska v teto druhe casti, kterou jsem pred tim nazval obzalobou, jakozto vyzvu k reakcionarskym zivlum v tomto state, aby se semkly proti zivlum socialistickym a pokrokovym. Rekl to prece zcela jasne, a zduraznil protivu mezi tpravicakyT, jak je nazyval, a mezi tleviciT, v prve rade minil tim socialisticke strany narodnosti, ke ktere nalezi, a rekl to jasne, ze si toto semknuti preje; a kdo se podival na cesky tisk poslednich dnu, vidi jiz, ze naleza na strane tohoto ceskeho mestackeho tisku vlne pochopitelny zajem. Nenaleznete ani slova odsouzeni toho, co pan sen. Prasek zde rekl netoliko o afere lihove, nybrz o zcela jinych vecech a osobach. Cetl jsem ceske noviny vcera dobre. Nalezl jsem nejvys jen zcela tise naznaceno, ze byl ponekud neopatrny. Primeho slova odsouzeni jsem nenalezl, vyjimaje ovsem listy socialisticke. Panove! To zavdava podnet k premysleni. Musime proces, ktery zde ve stredu byl zahajen, uvitati jen s radosti; nebot doufame, ze vnese jasno do tohoto statu, a ze roztridi mysle zase tak, jak vzdy mely byti roztrideny, podle svetovych nazoru, podle zasad a nikoli podle jednotlivych okamzitych potreb nejake koalice, ktera prave panuje. Vitame toto semknuti reakcionarskych zivlu a doufame, ze po nem stejne rychle nasledovati bude semknuti socialistickych zivlu v tomto state. Ovsem, zdali prave pan sen. Prasek - nejen jeho moralni osoba, minim zde take jeho osobnost vubec - jest nejschopnejsim, aby vystupoval jakozto vudce takoveto semknute strany, nevim, neni to take moji veci. Kdybych mel posuzovati jeho rec jen tak podle obsahu a tonu - panove, nejsem Cech, rozumim bohuzel prilis malo ceskemu jazyku, ale tolik jsem slysel, ze zpusob, jakym pan sen, Prasek mluvil, neodpovidal pozadavkum vzdelane ceske reci. Ale nehlede k tomu, musili bychom se domnivati, ze muz jako sen. Prasek, cini-li zde takoveto utoky, ma pro ne alespon vecne jakesi predpoklady; a tu nam tedy mezi jinym take vypravoval o marxistickych recech, ktere pry promlouval pan president. Myslim, ze nekdo, kdo se do jiste miry citi jako vudce, nekdo, kdo se chlubi, ze vlastne jiz nema co ocekavati, ze dosahl jiz vseho, ceho smrtelnik muze dosahnouti, jenz zda se byti nazoru, ze skutecne patri mezi vudce naroda, ze by vlastne mel vedeti, ze pan president Masaryk neni zadnym marxistou. Ze vsech jeho spisu vychazi na jevo opak. (Sen. Zavoral: President Tomasek!) Ne, ne, pardon, to je omyl, Masaryk! U Masaryka neni o marxismu ani stopy, to by mel vedet. (Sen. dr Hilgenreiner (nemecky): On mluvil o Tomaskovi, nikoli o presidentu Masarykovi, to neni pravda, to je nedorozumeni!) Pane kolego (K sen. prof. dr Hilgenreinerovi.) Vy jste prece jiz ve stredu byl ex offo zastupcem pana Praska, myslim, ze dnes tuto ulohu hrajete dale. (Ruzne vykriky.)

Mistopredseda dr Franta (zvoni): Prosim o klid.

Sen. dr Heller (pokracuje): Ja to misto v tNarodni PoliticeT jeste najdu. To tedy mel vedeti. Ze to nevi, dluzno litovati. Ale pan sen. Prasek slysel tak neco zvoniti, ze v jinych zemich a castecne take u nas nastava jakesi semknuti reakcionarskych stran pod heslem tboj proti marxismuT, a tu se nyni domniva, ze take zde u nas jest cas a prilezitost, napsati boj proti marxismu na svuj prapor. Nuze, nemuzeme sobe prati lepsich odpurcu v tomto boji o marxismu jako pana sen. Praska. (Souhlas).

Pani senatori agrarni strany podali nyni ke konci posledni schuze prohlaseni, ktere se zabyvalo duvody pana sen. Praska. Prohlaseni, tze se branil, jest jeho pravem, ze mluvil proti tiskovemu zakonu, neodpovida usneseni klubu. Jeho ostatni vyvody podavaji jen nazor jeho osoby.T Panove, pozorujte to odstupnovani? Hlasovati proti tiskovemu zakonu jest prohresenim proti klubovnimu usneseni, ostatni vyvody podavaji jen nazory jeho osoby, a kdyz jsme cetli vcerejsi a dnesni tVenkovT, tu vidime, ze se tam ani nepolemisuje proti vyvodum pana sen. Praska. Prohlaseni agrarni strany bylo nesmirne mdle, a muzeme si prave nyni, kdy prohlasila boj proti vlade pro cla a obchodni smlouvy, predstaviti, ze ji snad ani neni tak nezadoucim, jestlize existuje strana, ktera dela oposici proti vlade.

Panove! Neobavame se boje o marxismus, vitame toto trideni duchu, Uvitali bychom ze srdce, kdyby se jednou skutecne pravicaci vsech narodu sesli, aby potom, coz prece od prvniho dne bylo nasim srdecnym pranim, cimz take jest jeste dnes, nastalo trideni, takze by na jedne strane bojovali zastupcove kapitalismu, na druhe strane socialiste vsech narodu. Jestlize rec pana sen. Praska prispela k tomu, aby privodila a uspisila toto trideni, pak se zase jednou stalo to, co se tak casto stalo, ze totiz sice zle bylo jeho umyslem, ale ze dobro privodil; pak tuto jeho cinnost dokonce uvitame. Myslim, ze by v tomto state bylo nejvys na case, nechcete-li reakci nechat uplne bujeti, nechcete-li, aby se tvoril zakon za zakonem, jenz slouzi reakci, ktereho reakce zneuziva, aby konecne jednou nastal obrat, aby konecne jednou take v tomto state se strany roztridily podle zasad a nikoli podle osobnich vyhod. (Potlesk na levici).

Mistopredseda dr Franta: Udeluji slovo panu sen. dr Spiegelovi.

Sen. dr Spiegel (nemecky): Slavny senate! Myslim, ze nebude nikoho, kdo by chtel popirati, ze cesky parlamentarismus churavi. Je-li pro to potrebi dukazu, lze ho podati tim, ze poslanecka snemovna - senat prece jest jen priveskem, pan recnik prede mnou ma zcela pravdu, ze vaznost senatu zcela mimoradne byla podkopana - kdykoli se sejde, zustane jeden az dva dny pohromade, pak ale zase musi jiti na prazdniny. Neni prave za nynejsich pomeru vubec moznou normalni zakonodarna prace. Lekar zde musi zakrociti a cini to, co jinak lekar cini, chce-li zase oziviti ducha v tele: dava pacientovi obcas morfiove injekce anebo jinake drasticke prostredky a pak muze si pacient zase nejakou chvili pomoci. Takovymi injekcemi byly lonskeho roku ochranne zakony, zejmena zakon na ochranu republiky, letos jsou to t, zv. poslanecke zakony, ktere prave nyni projednavame. Snad, myslime si, to neco pomuze, a nepomuze-li to, ut aliquid fecisse videatur, zda se, jako by se neco delalo.

Mame dnes, kdyz jsme v predesle schuzi vyridili zakon o imunite a tiskovy zakon, debatu o zakone o inkompatibilite a o volebnim soude. Co se tyce zakona o inkompatibilite, mam za to, ze jest lepe, kdyz stat zakona o inkompatibilite vubec nepotrebuje, nebot nejlepsi ochranou proti korupci jest prave cit pro povinnost dotycnych zastupcu lidu, svedomitost zastupcu lidu. Je-li tento cit pro povinnost a tato svedomitost kompasem pro cinnost jednotliveho poslance nebo senatora, pak nepotrebuje zadneho imunitniho zakona, pak i tehdy, ma-li ruzna postaveni, dostoji svym povinnostem a nezneuzije sveho postaveni v neprospech jinych. Rekl jsem zde jiz v posledni dobe jednou v jine debate: Pessima res publica plurimae leges. Cim horsi jest stat, tim vice ma zakonu, nejhorsi stat ma nejvice zakonu. Zdejsi stat touzi po slave miti nejvice zakonu, a rekl bych take, miti nejhorsi zakony. Neni tedy jiz zadnym dobrym znamenim, kdyz nektery stat ma potrebi zakona o inkompatibilite. Nejsem take bezpodminecnym privrzencem prilis dalekosahle inkompatibility, a to proto, ponevadz tim podstatne muze byti omezen vyber, pokud jde o volby do lidoveho zastupitelstvi. Nesouhlasim zde snad uplne s nazory vazeneho pana recnika prede mnou. Pan kolega Prasek vyslovil vec ve stredu po svem zpusobu ponekud drasticky, rka: Coz chceme snad miti cleny parlamentu, kteri niceho nevedi, nicemu nerozumi, kteri nemaji zadnych zkusenosti a kteri niceho nemaji? Nevim, zdali pan kolega Prasek vi; ze se zde velmi blizko dotkl versu jisteho nemeckeho basnika, ktery rekl: tNebot pravo ziti, darebaku, maji jen ti, kdoz neco majiT. Ale poznamenavam, ze Heine to ovsem myslil ironicky. Tak jak to vyslovil kolega Prasek, nechtel bych to vysloviti, tak obhrouble, ale v jistem smyslu jest v tom spravne jadro. Nemame pres prilis omezovati kruhy, ze kterych se parlament tvori, maji nejen ti, kdoz nemaji niceho, nybrz take ti, kdoz neco maji, miti v parlamente sve zastupce, vsechny tridy obyvatelstva maji byti v parlamente zastoupeny. V tomto smeru muze zakon o inkompatibilite pusobiti velice neblaze. Ale konecne, maji-li se veci tak jako u nas, kdyz ani jednotlivec nevi, jak daleko smi jiti jako poslanec a ve svem druhem povolani, aniz by tato obe zamestnani neprisla do kolise, jest zakona o inkompatibilite potrebi, a do te miry ma zajiste svoje opravneni zakon, o kterem jedname.

Ale tak, jak zakon zni, nemuze naprosto uspokojiti. Tento zakon neni zadnym dobrym zakonem, neni to, odvazil bych se tohoto vyroku, zadny poctivy zakon, nebot neni minen vazne. Neni minen vazne, jak rici musi ten, kdo ho procte od zacatku do konce.

Cteme-li prvnich 8 paragrafu, mame dojem, ze zakon jest prisny, skorem prilis prisny, pri cemz ovsem prichazeji v uvahu zadni dvirka, o kterych mluvil kolega Heller. Ale neprihledneme-li k temto zadnim dvirkam, pak jest to zajiste zakon prisny, prilis prisny zakon. Upozornuji na to, ze se zde na pr. pravi: Nikdo nesmi byti poslancem anebo senatorem, anebo s uradem senatora anebo poslance jest neslucitelno, aby nekdo se zucastnil vedeni nebo spravy.podniku, jenz se statem dela obchody. To by, vykladano jsouc doslova a do pismene, znamenalo, jezto slovo tspravaT jest zcela vseobecne, ze ani posledni delnik takovehoto podniku nemuze byti poslancem nebo senatorem, ponevadz tento podnik jest se statem v obchodnim spojeni. Take jinak jsou tam obsazena nesmirne prisna ustanoveni. Na pr.: advokat, ktery zastupuje nejakou banku, ktera dela se statem obchody, nesmel by pracovati ani pachtovni smlouvu, jedna-li se o pacht se statem, ackoli to jest jen nevinna vec, ponevadz zde prichazeji v uvahu pouze pravnicke vedomosti. Ale tato velika prisnost prvnich 8 paragrafu jest jen divadlem. Po osmem paragrafu dojdeme ke zcela jinemu usudku, obzvlaste dluzno poukazati na § 10. To jest zazracny paragraf, mozno rici, paragraf, ktery ma pomoci pres vsechny nejasnosti. Zakon tvori inkompatibilitni vybor, anebo podle zmeny, kterou predsevzal senat, dva vybory, jeden pro poslaneckou snemovnu a leden pro senat, a tyto inkompatibilitni vybory jsou zde k tomu, aby zakon teprve interpretovaly, vykladaly, jsou zde k tomu, aby teprve stanovily zasady pro skutecnou inkompatibilitu. To znamena jinymi slovy: leje se mnoho vody do vina prvnich osmi paragrafu, ba mozno rici, ze cely zakon se timto §em 10 stava vlastne bezpredmetnym. Pan zpravodaj projevil velmi hluboke pochopeni pro umysly zakona, rka, ze zakon bude predevsim miti ucinek preventivni. Vyslovil bych to spravneji tak, ze zustane na papire, ze se v danem pripade, bude-li vznesena vytka korupce, bude moci poukazati na tento zakon a rici: vzdyt mame prisny zakon o inkompatibilite, a tim se vytka korupce odstrani. § 10 pravi zretelne: nebojte se zakona, nikomu se nic nestane! (Veselost. - Sen. A. Friedrich (nemecky): Vam tam se nic nestane!) Ano, zakona lze take ruzne pouziti vuci jednomu a vuci druhemu.

Pan zpravodaj rozeznava v zakone absolutni a relativni duvody inkompatibility, to jest pripady, kdy mame pred sebou bezpodminecnou inkompatibilitu, a pripady, kde takoveto bezpodminecne inkompatibility neni. Nemohu nalezti v celem zakone skutecne absolutni inkompatibility. Pan zpravodaj shledava takovouto absolutni inkompatibilitu v §u 8, ktery jiz recnik prede mnou citoval. Tam se pravi, ze predseda poslanecke snemovny anebo senatu nemuze byti zaroven spravnim radou a pod. To zni velmi absolutne, to jest spravne, a pan zpravodaj poukazuje na to, ze se tim ustanoveni, ktere jiz jest obsazeno v ustave, totiz § 74 ustavni listiny, jenz dosud platil jen pro ministry, rozsiruje nyni na oba predsedy poslanecke snemovny a senatu. Ano, cteme-li tato ustanoveni, § 74 ustavni listiny na jedne strane a § 8 naseho zakona na druhe strane, pak dela to dojem, jako bychom tu na obou stranach meli stejna ustanoveni. Ale take zde plati veta: si duo faciunt idem, non est idem. Jestlize dva cini totez, neni to totez. Pravi-li ustavni listina totez co zakon o inkompatibilite, dluzno tomu rozumeti po kazde jinak. Nebot musime cisti take pozdejsi ustanoveni zakona, a tu se pravi obzvlaste v § 14 zakona o inkompatibilite: volebni soud rozhoduje jen k navrhu, jenz podan byl predsedou te neb one komory. Panove mohou kontrolovati po mne, zdali jsem spravne citoval; volebni soud rozhoduje jenom k navrhu podanemu predsedou prislusne snemovny. To znamena, ma-li byti predseda Prasek - muze se ostatne jmenovati take jinak - stihan volebnim soudem, musi volebni soud vyckati, az pan president Prasek poda navrh. Myslim, ze pak muze cekati dlouho. Tak se u nas.delaji zakony! Zajiste poda predseda navrh na zaklade usneseni predsednictva, ale budiz, predsednictvo nemuze podati navrh samo, nybrz musi vyckati, az predseda navrh poda, a predseda necha predsednictvo zabyvati se veci teprve potom, az bude ochoten podati navrh. Takovehoto ustanoveni v ustave ohledne ministru neshledavame, shledavame je pouze zde v zakone o inkompatibilite, a tim § 8 ztraci veskeren vyznam a vsechnu vaznost. Vidite jiz z tohoto jednoho ustanoveni; ze zakon neni minen vazne. Jest smutne, ze se u nas delaji takoveto mekysovite zakony. Zakon jest takovy, ze se ho uziti muze, chceme-li, ze se ho vsak uziti nemusi, kdyz nechceme, tak ze ho lze pouziti proti neoblibenym oposicnikum, ale nemusi se ho uziti, kdyz nechceme, proti clenum koalicnich stran. Jinymi slovy: Zakon, ktery se chysta potirati korupci a protekci, otevira sam korupci a protekci dvere dokoran.

Slyseli jsme ovsem ve vyboru ubezpecovati - zde v senate jsme toho posud neslyseli - ze vetsina jest uplne daleka toho, aby tohoto zakona pouzivala stranicky. Takoveto ubezpecovani jest velice lacine. Takoveto ubezpecovani jsme slyseli jiz nescetnekrate, a prece vime, ze se na ne nemuzeme spolehnouti. Co se nam uz vsechno v tomto state naslibovalo a co se nesplnilo!

Nuze, predpokladam, ze volebni soud bude miti prilezitost promluviti. Jest to ovsem pripad pravde nepodobny, ze by byl podan navrh u volebniho soudu. Ale dejme tomu, ze volebni soud bude mit prilezitost promluviti; v jistych kriklavych pripadech muze volebni soud ihned vysloviti ztratu mandatu. To jsou jen vyjimky z pravidla. Pravidelne.ma se vec tak, ze volebni soud jest povinen vinika vyzvati, aby se do urcite lhuty rozhodl pro jedno z neslucitelnych zamestnani. Musi tedy voliti, zdali chce podrzeti zamestnani, ktere s mandatem neni slucitelno, anebo zda chce podrzeti mandat. Z toho zcela jasne vysvita, ze se vubec nejedna o skutecnou inkompatibilitu, nebot pozdeji se ukazuje, ze tato zamestnani byla dosud slucitelna. Jest nyni nebezpeci, ze nebude lze podrzeti obe zamestnani, a pohlizime-li na to s jisteho stanoviska, muzeme rici, ze se jaksi stanovi premie pro ty, kteri vykonavaji obe zamestnani. Mohou zustati v obou uradech, mohou pracovati zde i tam, mohou tak ciniti, aniz by se musili ceho obavati, jen kdyz nepreslechnou posledni zvoneni, kdy se jim naposled rekne: nyni musis prestati! Do te doby jest vzdy jeste v nasi moci, zda chceme prestati cili nic, nebot pak teprve nastava pripad inkompatibility, pak teprve zacne ucinkovati zakon o inkompatibilite.

Nechci se zabyvati pravnickymi podrobnostmi teto otazky. Vyslovil jsem jiz ve vyboru svoje mineni o jednotlivych paragrafech. Mohu se tedy spokojiti s temito vseobecnymi poznamkami a prechazim nyni k pojednani o druhem zakone, o osnove zakona o volebnim soude.

Navrh zakona o volebnim soudu ukazuje zcela napadne odstrceni senatu oproti poslanecke snemovne. Sila, senatu, to jest vetsina senatu, sice postacila, aby pri zakone o inkompatibilite privodila na roven postaveni senatu s poslaneckou snemovnou, ale tak daleko sila vetsiny senatu nestacila, aby takoveto rovnosti dosahla take pri zakone o volebnim soude. V teto osnove zakona zustala v platnosti nerovnost mezi obema komorami, ba byla jeste zostrena, ponevadz poslanecka snemovna nyni bude voliti nejen prisedici volebniho soudu, nybrz take nahradniky, ponevadz tedy poslanecka snemovna bude voliti vice clenu nezli dosud. Dosud byla vec tak, ze poslanecka snemovna sama volila prisedici volebniho soudu, senat byl vyloucen, ackoli volebni soud ma rozhodovati prave tak o mandatech senatoru jako o mandatech poslancu. Nerovnost byla by ve prospech poslanecke snemovny nyni jeste zostrena. Lezelo na snade, pri teto prilezitosti pribrati take senat, ponevadz prece podle ustavy je korporaci, ktera se rovna poslanecke snemovne. Ale sila koalicnich senatoru nedostacovala, aby tato zasada pronikla. Jinou zmenou volebniho soudu nezli prave zminene pribrani nahradniku jest zpolitisovani volebniho soudu, ktere pocituji velice neprijemne. Volebni soud byl dosud volen na dobu 10 roku. Nyni jest vazan na funkcni obdobi poslanecke snemovny. Bude-li tedy poslanecka snemovna rozpustena, anebo uplyne-li volebni obdobi poslanecke snemovny, konci take funkcni obdobi volebniho soudu. Tim se, jak receno, volebni soud zpolitisuje, to jest ve volebnim soude vzdy se projevi pomer stran, jaky jest v poslanecke snemovne samotne. Take v tom spociva odstraneni senatu, nebot se muze stati, ze senat zustane a ze se poslanecka snemovna zmeni. To muze nastati jiz za normalnich pomeru, ponevadz obdobi senatu je delsi nezli u poslanecke snemovny, dale take, ponevadz president muze jednu komoru rozpustiti, aniz by zaroven rozpustil druhou. Podle tohoto navrhu vsak, zmeni-li se poslanecka snemovna, musi se utvoriti volebni soud znovu, coz zase znamena odstrceni senatu, na kteryz se nebere zadneho zretele.

Co se nyni tyce jednotlivych ustanoveni zakona o volebnim soudu, nechci vypocitavati podrobnosti, nybrz vybrati jen nektere. Musim zde promluviti take o tparagrafu VrbenskehoT, na ktery jiz recnik prede mnou poukazal. Kdezto doposud pro ztratu mandatu bylo treba duvodu nizkych taT necestnych, staci dle predlozeneho zakona uplatnovati duvody nizke taneboT necestne. Pro ztratu mandatu jest tedy lhostejno, zdali tu jsou duvody nizke anebo necestne, muzeme si to vybrati, jak to prave potrebujeme, je to zcela lhostejno. Ovsem se tim zvetsuje nebezpeci ztraty mandatu, a cely ucel tohoto paragrafu jest, zjednati dodatecne jaksi ospravedlneni, jistou legalisaci pro rozsudek v pripade Vrbenskeho, rozsudek, ktery oznaciti musim jakozto pochybeny rozsudek nejhorsiho druhu, jakozto skvrnu pro ceskoslovenskou justici. Ano, zakonem o volebnim soude zastrcena byla do jiste miry zavora proti zlepseni volebniho soudu. V zakone jest obsazeno ustanoveni, ktere povazuji za pravnicky zcela nestastne. Nechci se zde tim blize zabyvati, poukazal jsem na to jiz ve vyboru, a nikdo proti tomu nepodal padneho protiduvodu. Jest postarano o to, aby volebni soud jen velmi tezko anebo skoro vubec nemohl zmeniti pravni nazor, ktery vyslovil v drivejsich pripadech. Jinymi slovy: jestlize se volebni soud nekdy dopustil chyby, snad nahodou, ktera vznikla pri hlasovani, anebo ze si neuvedomil dosah rozsudku, pak neni volebnimu soudu dovoleno uplatnovati v nejblizsim pripade spravny nazor, nybrz pro takovyto pripad stanoveny jsou ztezujici pozadavky, t. j. starsi nazor volebniho soudu jest jaksi nedotknutelny oproti novejsimu, lepsimu nazoru. To jest zajiste veskrze podivne ustanoveni, ktere zcela dobre mohlo byti zmeneno, a to jiz ve vyboru, kdyby prave senat nebyl byval vazan prikazem koalice, ze zakon musi byti prijat beze zmeny.

Nuze, panove, jiz casto s tohoto mista jsem litoval osudu mensin, Jsme zde mensinou, ktera jest sice opravnena mluviti, ale kyvame pri kazde prilezitosti bez milosrdenstvi prehlasovani. Ale dnes chtel bych jednou peti jinou pisen. Dnes chtel bych jednou nas osud chvaliti vuci vam. Jsme na tom mnohem lepe nezli vy. My zde smime mluviti, my zde smime hlasovati proti zakonu anebo take pro zakon, kdyz nas prave neco k tomu ponouka. Vy vsak nesmite mluviti proti zakonu, ackoli ho vesmes odmitate, jak zakon o inkompatibilite tak take zakon o volebnim soude. Mluvime-li s jednotlivcem z vas, dovede kazdy rici jen vse spatne o tomto zakone, avsak zde jste vazani, nesmite mluviti proti zakonu. My muzeme svoji naladu projeviti, jak je nam libo. Vy vsak smite nejvys zatinati pest v kapsach, anebo je-li jednomu anebo druhemu panovi dovoleno, aby jednou pri hlasovani schazel. A proc to? Co jest pricinou, ze se s vami tak spatne jedna? Pricina jest v tom, ze stojite pod diktaturou Petky, ze senat stoji pod diktaturou poslanecke snemovny, ponevadz nema odvahy ji setrasti. A proc? V cem zalezi tato diktatura Petky a proc si ji nechavate libiti? Nechavate si to vsechno libiti ad majorem coalitionis gloriam. A proc prikladate tolik vahy koalici, ktera v sobe shrnuje tolik ruznych zivlu? Ad majorem nationis gloriam. Ponevadz fikce narodniho statu za vsech okolnosti ma byti zachovana,ponevadz se domnivate, ze jste tim povinni statu, vystrojiti ho jako narodni stat, ponevadz se domnivate, ze musite ve vsech otazkach oproti nam byti za jedno. Prave pri techto navrzich, ktere nyni projednavame, vzeprel se senat proti metle, pod kterou jest, ale senat se brzo laudabiliter podridil, a prave tato debata ma nam zase jednou predvesti pred oci jednotnost koalice, ma nam ukazati, jak vsech pet stran jednotne hlasuje pro tento zakon a jak nedovoluji, aby se do jednani nevnesl zadny rusivy ton. Vzdyt se sotva kdo z koalice prihlasil ke slovu. (Sen. dr Heller (nemecky): Nikdo!) Nu, myslim, ze sen. Prasek pokud vim, patri jeste ke koalici. Vzdyt byl by to byval pekny relief ke 40. narozeninam pana ministra veci zahranicnich, kdyby se bylo zase jednou mohlo pred celym svetem demonstrovati s jednotnosti koalice. Bylo by se mohlo nemecke oposici rici, jak uplne pochybene jest jeji jednani, kdyz stale jeste doufa a pocita s tim, ze se koalice jednou rozpadne. Tu se v posledni schuzi ve stredu prihodila rezii zvlastni nehoda. Kolega Prasek oznacil postaveni predsedy senatu jakozto postaveni placeneho rezisera. Proc kladl duraz prave na placeni, nevim. Bylo by stacilo rici: reziser. Nu, jezto ponejprv nebyl reziserem, povazoval za svoji povinnost pokaziti rezii. A tak svoji reci jednotu porusil zpusobem zcela zvlastnim. To, co prednesl, neni zadnou slavou pro koalici a pro jeji jednotnost, neni zadnou slavou pro cesky lid a jeho kulturni vysi, neni zadnou slavou pro demokracii a parlamentarismus. A je zvlastni, ze kolega Prasek, volal k poradku z povolani, ponejprv, kdy mluvil jako byvaly predseda, byl volan k veci a k poradku. Chci z toho, co rekl, vyjmouti jen to, co je v jistem vztahu ku veci, kterou se zabyvame, chci vyjmouti ustavne-pravni otazky, ponevadz mne dle meho povolani ustavne-pravni otazky obzvlaste zajimaji. Ex presidio byl zde cinen rozdil mezi otazkami ustavnimi a otazkami taktu. Nejsem zcela toho mineni, ze tyto otazky lze rozlisovati, nybrz mam za to, ze otazka taktu plati vsude, ze take otazka, jak jest ustavu plniti, jest castecne otazkou taktu, pri cemz priznavam, ze pokud jde o pouziti ustavy proti nam, velmi casto taktu postradame. Ale zustanme u otazek ustavnich! Tu slyseli jsme zvlastni veci. Predseda senatu prednesl presidentu republiky v oficielnim proslovu svoje osobni nazory, a tu nyni nastaly ruzne veci. Byl nejdrive podniknut pokus censurovati jeho rec. Kym? To nevime. Kancelari anebo ministerskym predsedou Svehlou? To nevime. Zajiste jest vec sama sebou velice napadnou. Stezujeme si, ze nas tisk jest potlacovan. Muzeme se diviti, ze se zasahuje do tiskove svobody, nemuze-li predseda senatu necensurovane mluviti s predsedou republiky? Pak ale dale. Predseda senatu projevil presidentu republiky sve soukrome politicke mineni. Predseda Tomasek mluvil na levo, nasledkem toho mluvil predseda Prasek na pravo. Panove, to je neco zcela zvlastniho. Po mem nazoru nema predseda mluviti ani na pravo ani na levo. To znamena, ze nezna svoje postaveni jakozto predseda. Predseda jest neslucitelny s prislusnikem strany, predseda truni nad stranami, stoji nad stranami, mluvi nad stranami, nema, mluvi-li jako predseda, vubec na sobe dat znati stranika. Bylo mu ex presidio odpovedeno, ze by si byl mel opatriti usneseni predsednictva. To nestaci, nebot predseda neni mluvcim predsednictva, nybrz jest mluvcim komory, on zastupuje nazory komory, nazory stran neprichazeji v uvahu. My vsak, senat, neprijdeme nikdy k tomu, abychom meli nejaky vliv na oficielni projevy predsedovy. Tim prichazim k zakladnimu zlu. Zakladni zlo spociva v tom, ze se vubec nedodrzuji formy, ktere pro styk s hlavou statu a se senatem prichazeji v uvahu. Podle ustavni listiny deje se styk mezi presidentem a snemovnou poselstvim, dle parlamentarniho zvyku deje se styk mezi snemovnou a presidentem adresami. To se vsak nedeje, od te doby co snemovny byly zvoleny. Drive, v revolucnim Narodnim shromazdeni, bylo jinak. Tu byli panove mezi sebou. Od te doby, co zaseda zvoleny parlament, nedoslo k takovemuto bezprostrednimu styku mezi obema komorami a presidentem. Stava se vzdy jen, ze predseda snemovny prijde k presidentovi a prednese mu tam neco, o cemz clenove snemovny vubec nevedi, o cemz ani pred tim ani potom se nedozvedi vice, nez co stoji v novinach.

Tak shledavame vsude tentyz zjev. Tak jako se vubec vsechno v tomto state deje za zadnimi dvirkami a tajne, tak jest take se stykem mezi parlamentem a presidentem. Neni otevreneho a poctiveho parlamentarniho boje v tomto state. Politika se dela za zavrenymi dvermi, v tajnosti, kde se dari vsem jedovatym bylinam korupce a protekcionarstvi. Tu nemuzete mysliti, ze tento zakon o inkompatibilite neco zpomuze. Nepomuze zadny zakon o inkompatibilite, dokud neodstranite zakladni zlo, dokud se budete domnivati, ze fikci narodniho statu, potlacovanim mensin, nasilnymi akty vseho druhu a politikou kuloaru a zadnich dvirek prospejete svemu narodu a svemu statu. Poctivost, otevrenost a spravedlivost pro vsechny, to jedine jest to, co vam, co vasemu statu muze prospeti! (Souhlas a potlesk na levici).