Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Po vybudovani nasi statni samostatnosti vyslan byl ceskoslovenskou stranou lidovou do Revolucniho Narodniho shromazdeni, jehoz se stal pozdeji mistopredsedou. Pri prvnich volbach v nasem state zvolen byl clenem senatu a po te jeho mistopredsedou.

Do verejneho zivota vstoupil zahy, nejprve v oboru literarnim, a po nekolik let pusobil tez jako novinar. Jako ucitel venoval se s plnym zapalem svemu povolani a ziskal si jako vychovatel mladeze a methodik vysokeho uznani v odbornych kruzich. Vedle skoly pusobil na hospodarskem obrozeni lidu. Cetne odborne kursy, jez navstevoval, a cesty, jez po cizich zemich podnikal, daly zaklad jeho bohate organisacni cinnosti v ruznych odbornych spolcich. Byl predsedou moravskeho katolickeho spolku ucitelskeho, jednatelem katolickeho rolnickeho svazu na Morave, organisatorem hospodarskych druzstev, zakladatelem a clenem mnoha spolku a cestnym obcanem cetnych obci.

Cely zivot svuj postavil do sluzeb lidu, vlasti a naroda, venoval se s nadsenim praci buditelske, narodni, kulturni a hospodarske, vsechny snahy jeho uslechtileho ducha nesly se k povzneseni lidu a zvelebeni naroda. Jako politik a poslanec byl opravdovym zastupcem lidu, radcem a ucitelem celeho horskeho kraje.

Byl clovekem bodreho srdce, jemne, uprimne povahy, mysli nabozensky hluboce zalozene, v osobnim styku mily a privetivy ke kazdemu a prost bojovneho smysleni.

V parlamentnim zivote osvedcil se jako zkuseny politik a bohate poznatky zivotni, velke nadani a schopnost pracovni uplatnoval i v nasem predsednictvu a ve vyborech rozpoctovem a technicko-dopravnim, jichz byl clenem.

Pro vzacne dusevni kvality, osobni vynikajici cnosti a vrouci vlastenectvi pozival vseobecne ucty a vaznosti v lidu, u svych pratel i v kruzich parlamentnich.

Morava ztraci v nem jednoho z neumornych, idealne nezistnych pracovniku, jimz vdeci za rozvoj sveho narodniho zivota, ceskoslovenska strana lidova velmi nadaneho a obetaveho clena, senat konciliantniho mistopredsedu, my vsichni mileho pritele.

Zelime hluboce jeho ztraty a svetla pamatka jeho zustane trvale v nasich srdcich.

Dne 4. kvetna zemrel nahle senator pan Vojtech Zavadil, kontrolor okresni nemocenske pokladny prazske ve vysluzbe, clen klubu ceskoslovenske socialne-demokraticke strany delnicke.

Vysed ze skrovnych pomeru dopracoval se vlastni pili znacneho vzdelani. Jiz v mladych letech postavil se zapalem do sluzeb delnickeho hnuti, jeho tridnich odborovych organisaci a ceskoslovenske socialni demokracie a vynikl v brzku jako jeden z nejschopnejsich organisatoru strany, neunavny politicky pracovnik a neohrozeny zastance prav pracujiciho lidu. Svou prikladnou a nezistnou cinnosti organisacni a vychovnou ziskal si trvalych zasluh o rozkvet strany a dobro delnickeho lidu.

Jako clen mistni a obecni rady v Zizkove bral vrely podil na pracech komunalnich a uplatnoval v nich sve bohate zkusenosti zivotni v zajmu a na prospech pracujicich trid. I ve sluzbe okresni nemocenske pokladny prazske, kam jako kontrolor vstoupil, osvedcil se jako svedomity, svych povinnosti a blaha ustavu vzdy uzkostlive dbaly pracovnik.

V senate byl koleda Zavadil clenem vyboru zdravotniho, drive tez vyboru socialne-politickeho a vyboru imunitniho, a projevoval pri jednani senatnim vzdy vrely zajem ve vsech otazkach tykajicich se zivota cele tridy delnicke.

Byl clovek osobne mily, ciste duse a poctiveho charakteru; pro tyto uslechtile vlastnosti tesil se vseobecne duvere, ucte a vaznosti nejen u prislusniku sve strany, ale i u nas vsech, kteri jsme s nim spolupracovali.

Strana socialne-demokraticka ztraci v nem jednoho z nejstarsich, nejvernejsich a nejobetavejsich pracovniku, senat mileho kolegu.

Zachovame jej vsichni v cestne pameti!

Vazeny senat povstanim se svych mist projevil svou ucast s umrtim obou nasich clenu a souhlasi zajiste s tim, aby tento projev byl pojat do zapisu dnesni schuze.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro tento tyden panu sen. dr Koperniczkymu, pro dnesni schuzi pi. sen. dr Herzigove, sen. Lorencovi, Sablikovi a dr Vetterovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena do konce mesice kvetna panu sen, dr Kovalikovi a Jelinkovi, na dobu 2 mesicu panu sen. dr Malinskemu, na dobu 6 nedel panu sen. Aloisu Jiraskovi, do konce jarniho zasedani sen. Sperovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1865 postou. Zprava branneho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o pozadovani dopravnich prostredku pro ucely vojenske (tisk 1836).

Tisk 1866 postou. Zprava branneho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, jimz se zneni §§ 25 zakonu o ubytovani vojska (tisk 1845).

Tisk 1867. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Turcanskem Sv. Martine za souhlas k trestnimu stihani sen. Duchaje pro precin pomluvy podle §u l zak. cl. XLI z r. 1914 (c. 8342/24).

Tisk 1868. Zprava imunitniho vyboru o zadosti vysetrujiciho soudce sedrie v Bratislave za souhlas k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin utrhani na cti ve smyslu § l, 3, c. 1. a c. 2, a § 9 c. 6. zak. cl. XLI z r. 1914 a precin ve smyslu § 18 c. l., 2. a 3. zakona na ochranu republiky ze dne 19. brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n., (c. 8731/24).

Tisk 1869. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie jako trestniho soudu v Nitre z 13. unora 1924, c. B 1383/24/7, za souhlas k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin ve smyslu § 14 c. 1. a zlocin ve smyslu § 15 c. 3, zak. ze dne 19. brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n., (c. 8690/24).

Tisk 1870. Zprava rozpoctoveho vyboru o zaverecnem uctu statnich vydaju a prijmu republiky Ceskoslovenske za rok 1920 (tisk 1733).

Tisk 1871. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru k vladnimu navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu schvaleni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a Norskem, podepsana v Praze dne 2. rijna 1923 (tisk 1828).

Tisk 1872-1872/9. Interpelace sen. Hartla, Jelinka a soudr. na veskerou vladu stran protipravniho omezovani volneho stehovani statnich pensistu.

Tisk 1872/1. Interpelace sen, dr Mayra-Hartinga, Jelinka a soudr. na pana ministra, vnitra stran verejneho predvadeni protinemeckeho filmu.

Tisk 1872/2. Interpelace pani sen. dr Herzigove a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety stran zachovani vzdelavaciho ustavu pro pestounky v Opave.

Tisk 1872/3. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na pana ministra socialni pece stran protizakonneho postupu zemskeho uradu pro peci o valecne poskozence.

Tisk 1872/4. Interpelace sen. Spiese, dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financi stran poskytovani statnich zaloh konsumnim spolkum.

Tisk 1872/5. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr, na vladu stran do meleho sjednani smlouvy se Standard-Oil Company.

Tisk 1872/6. Interpelace sen. A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na pana ministra zdravotnictvi stran zruseni mista obvodniho lekare v Pohori na Sumave, okres kaplicky.

Tisk 1872/7. Interpelace sen. Spiese a soudr. na pana ministra vnitra stran napisu na urednich budovach, nemocenske pokladne, okresni spravni komisi a na purkmistrovskem urade mesta Manetina, jakoz i o tom, ze tamni mestska obec nemeckym obyvatelum vydava jen ceske domovske listy.

Tisk 1872/8. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na pana ministra financi stran vazanych zirovych pohledavek sporitelen, zalozen a zaloznich spolku.

Tisk 1872/9. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na pana ministra financi stran rozluky videnske postovni sporitelny.

Tisk 1873. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se provadeji umluva a dohoda o postovni sporitelne uherske ze dne 7. listopadu 1922 (tisk 1840).

Tisk 1874. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru rozpoctoveho o vladnim navrhu, kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske:

1. Umluva o postovni sporitelne uherske s prilohami A., B., C.;

2. Zaverecny protokol k teto umluve;

3. Dohoda o rozdeleni uhrady dane Madarskem podle cl. 10. a 11. umluvy uvedene sub l.;

4. Zaverecny protokol k teto dohode, sjednane v Budapesti 7. listopadu 1922 (tisk 1839).

Tisk 1875. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona o zruseni odmen uchopitelu, pripadne udavacu danovych prestupku a o pouziti prebytku duchodkovych pokut (tisk 1835).

Tisk 1876. Vladni navrh zakona o zcizeni statnich nemovitosti v Lanech a ve Vychodne.

Tisk 1877. Vladni navrh zakona o zcizeni statnich nemovitosti v obvodu zrusene pevnosti Josefovske.

Tisk 1878. Vladni navrh zakona, o zruseni casti okresnich silnic I. tridy Prostejov-Boskovice- Svitavka a Sloup-Valchov.

Tesnopisecke zpravy o 199.-201. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 10. a 24. dubna 1924.

Jednaci zapisy o 201.-203. schuzi vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Predseda: Predsednictvo senatu dosly pripisy ministerstva vnitra ze dne 2. kvetna 1924, cis. 31.391, a ze dne 8. kvetna 1924, cis, 32.874, o nove zvolenych clenech senatu.

Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby tyto pripisy precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze. Jelikoz clen senatu Narodniho shromazdeni pan Josef M. Kadlcak, zvoleny ve volebnim kraji VII. na kandidatni listinu ceskoslovenske strany lidove, zemrel, povolavam na zaklade ustanoveni §u 56 radu voleni do poslanecke snemovny ve spojeni s paragrafem 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu na jeho misto za clena senatu Narodniho shromazdeni nahradnika pana Vincence Prochazku, sklenare v Mistku, vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu a cinim zaroven opatreni za ucelem uverejneni teto skutecnosti v Urednim liste Ceskoslovenske republiky.

Ministr: J. Malypetr.<

>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze. Jelikoz pan Vojtech Zavadil, zvoleny ve volebnim kraji I. z kandidatni listiny ceskoslovenske socialnedemokraticke strany delnicke senatorem, zemrel, povolavam podle ustanoveni §u 56 radu voleni do poslanecke snemovny a §u 2 zakona o slozeni a pravomoci senatu na jeho misto pana Jana Havranka, mistoreditele Vseobecne Druzstevni banky v Praze, za clena senatu Narodniho shromazdeni, vydavam mu overujici list, opravnujici jej ke vstupu do senatu a cinim opatreni za ucelem uverejneni teto skutecnosti v Urednim liste Ceskoslovenske republiky. Ministr: J. Malypetr.<

Predseda: Nove zvoleni clenove senatu Vincenc Prochazka a Jan Havranek dostavili se do dnesni schuze a vykonaji ustavni listinou predepsany slib.

Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby jim precetl formuli slibu, a nove zvolene pany senatory, aby vykonali slib podanim ruky a slovem >slibuji<.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte): Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.

Predseda: Pan senator Vincenc Prochazka.

Sen. V. Prochazka (podava ruku): Slibuji!

Predseda: Pan senator Jan Havranek.

Sen. J. Havranek (podava ruku): Slibuji!

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Prikrocime k projednavani denniho poradu dnesni schuze.

Jelikoz lhuty k projednani techto zalezitosti v dobe nejkratsi ve smyslu jednaciho radu doprchavaji, je treba, aby byly projednany jednanim zkracenym.

Kdo souhlasi, aby projednani techto veci priznana byla pilnost ve smyslu §u 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh muj se prijima.

Navrhuji, aby body 2. a 3. denniho poradu byly projednany v jedine debate.

Namitek neni? (Nebyly).

Bod

dale bod

Navrhuji, aby lhuta k celkovemu projednani obou bodu stanovena byla na 2 hodiny a lhuta pro jednotliveho recnika na 1/2 hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina. Navrh muj je prijat.

Zpravodaji jsou: pan sen. Sehnal o prve osnove a pan sen. Valousek o druhe osnove.

Prosim pana sen. Sehnala, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Sehnal: Slavny senate!

Vlada predlozila osnovu zakona pod cislem 4307 o pozadovani dopravnich prostredku pro ucely vojenske snemovne poslanecke tiskem cislo 4471. Poslanecka snemovna pak tuto osnovu zakona v plnem zneni schvalila.

Slavny senate, bohuzel, ze po velike valce, kterou lidstvo za sebou ma, musi se jednotlive staty jeste dale temito vojenskymi zalezitostmi zabyvati, ponevadz pomery nuti k tomu, aby kazdy stat byl zabezpecen.

Osnova zakona sestava celkem ze 7 casti. V prvni casti v §§ l-11 jsou vseobecna ustanoveni, vztahujici se na veskere druhy pozadovanych predmetu. § l ustanovuje predne predmet a ucel pozadovani; ve druhem odstavci pak je vyjmenovano, co je predmetem, a jsou to jednak zvirata, jednak veskere potrebne k tomu prostredky, dale vozidla motorova a letadla; v §u 2 stanovi se rozsah pozadovani a rozvrzeni na uzemni oblasti. Samozrejmou veci je, ze tento rozsah stanovi ministerstvo narodni obrany a i rozvrzeni na jednotlive obvody. V §u 3 jsou povinnosti drzitelu dopravnich prostredku a predne uvadi se zde povinnost prihlasky k soupisu, dale je zde rizeni o klasifikaci; pak je zde uvedeno, jakym zpusobem ma se odevzdati v pripade potreby jednotlivy pozadovany predmet, a to budto do plneho vlastnictvi statu, nebo do uzivani. § 4 zahrnuje osvobozene dopravni prostredky, ktere jsou celkem ve trech bodech tohoto paragrafu obsazeny. Dale § 5 obsahuje povolani dopravnich prostredku, dobu a zpusob povolani, pak jakym zpusobem povolavaji se za mobilisace, ve valce a za mimoradneho povolani zalohy v miru podle § 27 br. zak. Dale je stanoveno, kdo toto povolani, ktere vydava ministerstvo narodni obrany s ministerstvem vnitra, je povinen oznamiti dalsim uradum. V §u 6 je nahrada za pozadovane dopravni prostredky. Zde je dulezito, ze ceny stanovi se jako ceny obecne, a to hned pri klasifikaci dopravnich prostredku, nebo nebyla-li cena urcena pri klasifikaci, tedy pozdeji pri prevzeti do vlastnictvi nebo do uzivani.

Dalsi § 7 jedna o zpusobu navraceni dopravnich prostredku, jez byly prevzaty vojenskou spravou do pouzivani, a o nahrade za jejich poskozeni. V tom pripade, ze prejima se takovyto prostredek do vyhradneho vlastnictvi statu, resp. vojenske spravy, jest stat povinen nejdele behem 3 mesicu predmet ten proplatiti, jinak, pokud se tyce pouheho uzivani, je povinen nalezitou nahradou, ktera bude stanovena vladnim narizenim. Vraceni techto prostredku deje se komisionelne a to pred komisi, ktera jest sestavena tim zpusobem, ze predseda ji zastupce politickeho uradu prve stolice, pak ucastni se ji zastupce vojenske spravy a zastupce spravy financni.

O narocich na nahradu skody rozhoduje podle §u 7 odst. 7. v pritomnosti dotycne komise hlavne pritomny znalec, ktery je rovnez urcen politickym uradem prve stolice. Dale v temz paragrafu jeste je urceno, jakym zpusobem jedna se tehdy, jestlize strana odeprela prijmouti dopravni prostredek ji vraceny. Pak ovsem nezbyva, nez podle odstavce 9. tohoto paragrafu, aby stat prevzal tuto vec, anebo, neprihlasi-li se dotycny majitel do 8 dnu k odebrani, jest jeho povinnosti prodati tuto vec verejnou drazbou.

Dalsi § 8 jedna o rozprodeji dopravnich prostredku do vlastnictvi prevzatych, kdyz stat jich vice nepotrebuje, a v tom pripade plati ustanoveni, ze pri tom je nutno prihlizeti hlavne k tem uchazecum, kteri drive prenechali podle tohoto zakona dopravni prostredky vojenske sprave.

§ 9 urcuje, kdo rozhoduje pri vzajemne dohode, resp. jakym zpusobem se deje opatreni odvolaci.

V §u 10 je ustanoveni, jakym zpusobem obce jsou povinny spolupusobiti v techto vecech, jedna se zde o vedeni vykazu, klasifikacnich seznamu, o prostredcich a dale uvadi se v odstavci druhem, ze na Slovensku a Podkarpatske Rusi jest prislusny k tomu obecni po pripade mestsky notar, u nehoz jak hlaseni, tak i ostatni veci musi dotycni jednotlivci ciniti.

Druha cast obsahuje zvlastni ustanoveni o pozadovani koni evidencnich. Predmet o pozadovani jsou predne kone, a ovsem totez, co plati o konich, plati rovnez o mulech, mezcich a oslech.

V §u 13 jedna se o osvobozeni techto predmetu, a tu pod odstavcem f) je mimo jine ustanoveni, ze osvobozeni jsou zejmena chovni hrebci a klisny soukromych chovnych ustavu a pod odstavcem g) licencovani soukromi hrebci, dale - pod odstavcem k) - vysokobrezi klisny a klisny se ssajicimi hribaty po dobu 4 mesicniho ssani. Tedy tato ustanoveni jiste budou velmi vitati vsichni majitele techto prostredku.

Dalsi paragraf 14 jedna o uhrade potreby koni, kterou urcuje ministr narodni obrany spolecne s ministrem vnitra po slyseni zemskeho vojenskeho velitelstvi a politicke spravy druhe stolice. Tyto take rozvrhnou, jakym zpusobem na jednotlive okresy maji byti tyto pozadovane prostredky rozvrzeny, a je prirozenou veci, ze prvni instance potom rozvrhuje to na jednotlive obce, obecni urady pak rozvrhuji to na jednotlive drzitele techto prostredku.

§ 17 mluvi o slozeni klasifikacnich komisi, kterazto je takovym zpusobem slozena, ze je zastupce politickeho uradu prve stolice jako predseda, druhy je zastupce vojenske spravy, evidence konstva nebo jeho zastupce, treti zverolekar a to zasadne dustojnik veterinar, urceny vojenskou spravou, dale je clen obecniho zastupitelstva obce, ze ktere jsou kone predvadeni. Vedle toho ma byti jeste do komise pribran vzdy jeden odhadce, jehoz urci a do prisahy vezme politicky urad prvni stolice.

§ 18 mluvi o klasifikacnim rizeni. Paragraf ten ma ve svem patem odstavci zase vyhodu pro drzitele koni a to z toho duvodu, ze drzitel ma po pr. pravo, jestlize ma dva kone, kteri byli vybrani a evidencnim listem maji byti povereni, nabidnouti misto vybraneho kone, ktereho ma ihned statni sprava prevziti, po pr. kone druheho teze jakosti.

§ 19 potom mluvi o stanoveni ceny koni, ktere se deje tim zpusobem, ze o tom rozhoduje pritomna komise. Jestlize se tato nemuze shodnouti, musi byti rozhodnuto po pr. hlasovanim, resp. propoctenim ceny urcene vsemi tremi odhadci. V pripade tom, ze narizenim vladnim je urcena cena koni, kteri jsou pozadovani, tedy nesmi v tomto danem pripade prevysovati cena odhadni cenu urcenou nejvice o 10 %; v tom pripade, kdyz snad majitel prece jen jeste nesouhlasi, muze to jiti nejvyse do 25 % pres cenu, ktera jest urcena vladnim narizenim. Proti stanoveni takove ceny pak ovsem neni zadneho opravneho prostredku.

§ 20 mluvi o evidencnich listech, jakym zpusobem se evidencni listy vydavaji, jak se maji opatrovati a dale jakym zpusobem jest povinen majitel s timto evidencnim listem nakladati, tak ma povinnost hlasiti pripadne zmeny, jako predani kone resp. prodej evidencniho kone.

§ 21 stanovi zpusob povolavani evidencnich koni.

§ 22 mluvi o zpusobu predvadeni a prevzeti evidencnich koni.

§ 23 pojednava o klasifikaci koni neklasifikovanych v pripade mobilisace.

§ 24 stanovi zakaz presunu evidencnich koni, a to tim zpusobem, ze vyvoz evidencnich koni do ciziny bez souhlasu ministerstva narodni obrany je vubec zakazan. Vladnim narizenim mohou byti zakazany presuny evidencnich koni z jejich odvodnich okresu, je-li toho z vojenskych duvodu potrebi; tento zakaz jest ihned zrusiti pro vsechny neb jednotlive okresy, jakmile to vojenske zajmy dovoli. Paragraf tento dale stanovi, ze po cas klasifikace koni nesmeji se kone prevadeti resp. presunovati z jedne obce do druhe, aby timto zpusobem nebylo snad umozneno vyhnouti se klasifikaci koni.