Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Statut tvorici integrujici cast teto umluvy a citajici 25 clanku obsahuje podrobna ustanoveni, z nichz nejdulezitejsi jsou definice vodnich cest mezinarodniho vyznamu v tom smeru, ze se vyzaduje splavnosti k mori i od more vhodne pro plavbu obchodni, vyklad jednotlivych pojmu i obratu - tak na pr. povazuje se pro pojem >prirozene splavnosti< jednak provoz, jednak moznost provozu obvykle obchodni plavby, priznava se dale smluvnim statum svoboda plavby mimo malou kabotaz a mimo valecne policejni kontrolni lode a pod., jakoz i rovne nakladani, nebrani se svobode plavby pri velke kabotazi, to jest doprave mezi pristavy teze vodni cesty, avsak ruznych statu, s obmezenim na reku Amur, kde plavba vyhrazena na zaklade davneho obyceje Rusku a Cine jako sousednim statum, ustanoveni o davkach plavebnich, kterez mohou byti dokonce uplne odstraneny a pod.

My zde vidime velkorysou smlouvu, ktera se tyka cele Evropy, a po mem soude se to jevi jako zacatek jeste dalsich smluv, ktere budou snad v budoucnosti objimati cely svet.

Pro nas stat, jenz nema pristupu k mori, ani vodni cesty probihajici celym uzemim, nemaly vyznam ma clanek 8. jednaci o tak zvanem transitu, jimz rozumime jen pruvoz, jakoz i o celnich formalitach, a jenz ma platnost i v pripade valky, pokud je to slucitelne s pravy a povinnostmi valcicich a neutralnich statu, v kteremzto smeru uzavreny budou jeste dalsi umluvy. Davek transitnich nelze vybirati pouze takovych, ktere nutne souviseji se spravou, a vubec celkovy duch se nese v tom smeru, aby poplatky byly co mozno nejvice snizeny, nebo po pripade vubec zruseny.

Co se tyce naseho statu, ma pro nas stat mnohem vetsi vyznam statut ohledne Dunaje a plavebni akta ohledne Labe, ponevadz my vlastne nemame takovych vodnich cest, ktere by mely potrebi tak nutne upravy jako snad jine staty, ktere jsou v te pricine prizniveji postaveny. Ostatni clanky jednaji o pouziti pristavu, pri cemz ovsem plati zasada rovneho nakladani o stavbach udrzujicich nebo zabezpecujicich splavnost, odstranovani prekazek plavby. Zvlastni mezinarodni jeho vliv omezen je ve sve cinnosti potud, pokud zvlastni statuty jako u nas labsky a dunajsky, neobsahuji jineho ustanoveni. Zde take je ustanoveni to, ze uprava podminek pracovnich ma se diti jednotnym zpusobem, ta je uplne jednotne dojednana. Dulezite je dale ustanoveni, ze v pripade rozporu mirove smlouvy a techto umluv, vzdycky plati ustanoveni mirove smlouvy, a ze ctyri mezinarodni ricni komise mezinarodni smlouvou ustavene, budou se riditi vyhradne zajmy plavby. Statut vize nejen smluvni staty, ale tez ostatni, ktere k nemu jeste postupem casu pristoupi. V pripade zneuziti ustanoveni, ktera obsahuje tento statut, rozhoduje mezinarodni soudni dvur, jenz vubec jako strany pripousti bud jednotlive staty, nebo cleny Spolecnosti narodu. Vedle toho funguje jeste jako odborny organ zvlastni poradni a technicka komise pri Spolecnosti narodu. K zadosti delegace svycarske pojat pak byl do umluvy teto take clanek 225 mirove smlouvy St. Germainske, podle ktereho priznava se pravo na vlajku onem statum, ktere nemaji pristupu k mori. To se samo sebou rozumi, ze tento clanek tyka se specielne take nas, takze my nejakeho specielniho ustanoveni v teto pricine nemeli potrebi vzhledem k tomu, ze toto ustanoveni je obsazeno v mirove smlouve St. Germainske, takze mame pravo na vlajku pres to, ze nemame pristupu k mori.

Umluva tato i se vsemi dodatky ma zajiste velky mezinarodni vyznam a ma take eminentne dulezity hospodarsky vyznam.

Vybor zahranicni navrhuje udeliti souhlas teto smlouve. (Pochvala).

Mistopredseda dr Soukup: Dalsim referentem za vybor technicko-dopravni je pan sen. dr Brabec.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavny senate! Predevsim mam jiste poznamky razu formalniho, po pripade ustavniho. Nam se do senatu dorucuji posledni dobu mezinarodni smlouvy ve forme usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu. Tomu drive tak nebylo a po mem soudu to neodpovida take nasi ustave. Neco jineho je usneseni poslanecke snemovny o nejake osnove zakona a neco jineho je pravo Narodniho shromazdeni schvalovati mezinarodni smlouvy. Podle §u 64 nasi ustavy, kde se vypocitavaji opravneni presidenta republiky v odst. 1 se pravi; ze smlouvy obchodni, dale smlouvy, ze kterych pro stat neb obcany plynou jakakoliv bremena majetkova aneb osobni, zejmena vojenska, jakoz i smlouvy, jimiz se meni statni uzemi, potrebuji souhlasu Narodniho shromazdeni. Pokud jde o zmeny statniho uzemi, souhlas Narodniho shromazdeni se dava formou ustavniho zakona odvolanim k clanku I, uvozovaciho zakona, ale jinak se v ustave nic nepravi. Paragrafy, ktere jednaji o schvaleni osnov zakonnych, 42 a nasledujici, omezuji se jen na to, jak maji byti zakony usnaseny, ale nikde neni zadne zminky o mezinarodnich smlouvach. Take nemohou pro mezinarodni smlouvy platiti ona ustanoveni, co se tyce doby, ze musi do urcite doby byti usneseni jedne snemovny vyrizeno snemovnou druhou. Ze vseho toho plyne, ze prava schvaleni mezinarodnich smluv neni zde paralelni senatu a poslanecke snemovne a ze takove smlouvy maji byti do obou snemoven predkladany primo jakozto vladni navrhy. Ja jsem tuto otazku jiz take ucinil predmetem jednani v zahranicnim vyboru, neni to dosud skonceno, a zde ta.jen z opatrnosti privadim k vedomosti slavneho senatu, aby snad se nezdalo, ze my s touto nespravnou praxi souhlasime. To jsem si dovolil po strance ustavni predeslati svemu referatu.

Co se tyce oduvodneni, pan referent zahranicniho vyboru jiz obsirne vylozil jednak obsah smlouvy a duvodu. Omezim se pouze na nekolik poznamek s hlediska vyboru technicko-dopravniho a tu bych si dovolil upoutati vasi pozornost hlavne na clanek 23, lit. e) umluvy o Spolecnosti narodu, ktery vyslovuje ve velmi sirokem smyslu myslenku svobody komunikaci vubec. Podle toho by mela byti plavba svobodna na veskerych vodnich cestach, pokud jsou dosazitelny od more do vnitrozemi az k mistum, kde splavnost prestava, takze by byla obmezena jen stupnem splavnosti rek. Nektere staty v tomto sirokem pojeti svobody videly zasah do sve statni svrchovanosti, event. ohrozeni svych vlastnich zajmu hospodarskych, a proto ucineny tyto umluvy o rezimu vodnich cest mezinarodniho vyznamu a rozcleneny na vlastni umluvu, a pak na statut o rezimu a k tomu byl dale sjednan dalsi dodatecny protokol, ktery obsahuje, jak jiz zde bylo take uvedeno, prohlaseni statu, ze priznavaji uplnou rovnost v nakladani s vlajkami vsech jinych statu na vodnich cestach narodnich na zaklade vzajemnosti.

Co se tyce vlastni umluvy, jest obdobna, ba skoro totozna v nekterych ustanovenich s umluvou o svobode transitu, kterou tento slavny sbor zakonodarny jiz schvalil, a obsahuje v uvode prohlaseni i oduvodneni zasady svobody plavby, a v dalsich. 9. clancich ruzna ustanoveni razu formalniho. Naproti tomu statutu jsou obsazena ustanoveni razu materialniho.

Myslim, ze by bylo zbytecne, abych zde opakoval vse to, co jest. obsazeno a vam znamo z duvodove zpravy vladniho navrhu dodaneho sem z tisku 1785.

Jen jeste bych zvlaste pripomenul, ze staty signatarni ve forme mezinarodnich prohlaseni uznavaji vlajku lodi kterehokoliv statu, ktery nema morskeho pobrezi, jsou-li zapsany v jedinem urcitem miste, jez lezi na jeho uzemi. Toto misto jest zaroven zapisnym pristavem pro tyto lodi.

Timto ustanovenim ma byti zpusobem trvalym zabezpecena vyssi pravni hodnota tohoto uznani prava na namorni vlajku vsech statu, i tech, ktere morskeho pobrezi nemaji.

Vybor technicko-dopravni z techto duvodu cini stejny navrh jako vybor zahranicni, aby slavny senat Narodniho shromazde ni vyslovil souhlas:

1. s umluvou a statutem o rezimu splavnych cest mezinarodniho vyznamu,

2. dodatecnym protokolem k teto umluve,

3. prohlasenim, kterym se uznava pravo statu, jez nemaji morskeho pobrezi, na vlajku, sjednanymi v Barcelone 20. dubna 1921.

Doporucuji, aby slavny senat tento souhlas vyslovil. (Pochvala).

Mistopredseda dr Soukup: Debata je skoncena, prikrocime ke hlasovani. Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Preje si jeste slovo pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. dr Brabec: Nikoliv.

Mistopredseda dr Soukup: Neni tomu tak. Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak je obsazeno ve zprave c. t. 1817, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se).

To je vetsina.Tim je tato zprava prijata v tamto zneni ve cteni prvem. Dekuji!

Navrhuji, aby se pristi schuze konala ve ctvrtek dne 10. dubna t. r. o 16. hodine s timto dennim poradem:

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

1. Zprava vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu zakona (tisk 1792), jimz se meni zakon ze dne 17. rijna 1919, cis. 562, Sb. z. a n., o podminenem odsouzeni a podminenem propusteni. Tisk 1825.

2. Zprava ustavne-pravniho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1494) o osvojeni. Tisk 1829.

3. Druhe cteni zpravy I. socialne- politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1800) o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi hranice prijmu vylucujici z naroku na duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n. Tisk 1827.

4. Druhe cteni zpravy I. zahranicniho vyboru, II. technicko-dopravniho vyboru o vladnim navrhu (tisk 1785), kterym predklada se-Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske: 1. Umluva a statut o rezimu splavnych cest mezinarodniho vyznamu; 2. Dodatecny protokol k teto umluve; 3. Prohlaseni; kterym se uznava pravo statu, jez nemaji morskeho pobrezi, na vlajku. Tisk 1817.

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Jsou proti tomu namitky? (Nebyly). Nejsou:

Navrh je schvalen.

Koncim schuzi.