Schuze zahajena v 17 hodin 15 minut.
Pritomni :
Mistopredsedove: Niessner, dr Soukup.
Zapisovatele: dr Prikryl, Low.
125 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady; ministri: dr Franke, Udrzal.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Dovoluji si zahajiti schuzi senatu.
Vazeny senate! (Vsichni senatori povstavaji.) V diplomaticke sluzbe naseho statu zaznamenavame v poslednich dobach mimoradne tezke a bolestne ztraty. Po neohrozenem, neumornem a nade vsechno pomysleni obetavem prukopniku ceskoslovenske statni samostatnosti, byvalem clenu Narodniho shromazdeni a ceskoslovenskem vyslanci v Belehrade Antoninu Kalinovi po vzacnem, hrdinskem a tolik uslechtilem pracovnikovi pro ceskoslovenskou republiku; rovnez byvalem clenu Narodniho shromazdeni a vyslanci v Kahyre dru Cyrilu Daskovi - zemrel dne 22. brezna Vlastimil Tusar, ceskoslovensky vyslanec v Berline, Vlastimil Tusar byl jednim z nejplatnejsich cinitelu v dobe prevratove ti nas, skvelym zpusobem splnil svuj ukol v nejtezsi dobe ve Vidni jako prvy diplomaticky zmocnenec naseho statu v republice rakouske, byl clenem Narodniho shromazdeni a od 8. cervence 1919 do 15. zari 1920 stal jako ministersky predseda v cele dvou vlad republiky Ceskoslovenske. Po prvych vseobecnych volbach do Narodniho shromazdeni konal senat dne 26. kvetna 1920 svou prvou ustavujici schuzi. Ministersky predseda Tusar vzal nas, prve senatory republiky, do slibu, zaridil volbu predsedy senatu a po jejim provedeni vzal do slibu take naseho prveho predsedu p. prof. dr Cyrila Horacka.
Vsichni jsme poznali Vlastimila Tusara jako muze mimoradne pracovitosti, jemneho taktu ve spolecenskem styku, ostraziteho ochrance zajmu statnich, uslechtileho prukopnika socialni spravedlnosti a prikladneho vykonavatele sverenych mu funkci, jimz venoval vsechny sve schopnosti vsechen svuj cas, a na konec i vsechno sve podlomene zdravi.
My vsichni, kteri jsme meli moznost znati Vlastimila Tusara osobne, naucili jsme se hluboce si vaziti teto vzacne individuality, jez svou vlastni silou za pomeru nejsvizelnejsich z kruhu delnickych dostoupila takove vyse vzdelani a charakterove kazne, ze narod mohl mu sveriti spoluspravu svych osudu. Proto tim vice zelime, ze vzacny tento zivot zanikl ve veku pomerne jeste tak mladistvem 43 let, kdy jeste tolik nadeji mohl splniti. Mam za to, ze mohu rici, ze za to vse, co zesnuly vykonal pro osvobozeni naroda, pro vybudovani samostatneho republikanskeho statu ceskoslovenskeho, za to, jak spolupusobil pri vybudovani nasi demokraticke ustavy, pri prvych zakonech o pozemkove reforme, pri zpracovani prvych zakonu socialne-politickych, pri upevneni a zmodernisovani nasi statni administrativy a v mire neposledni za vse to, co v Berline jako vyslanec vykonal pro navazani korektnich styku mezi republikou nasi a risi nemeckou a cim se nad to jeste zaslouzil o upevneni miru nejenom v Evrope stredni, nybrz v Evrope cele, ze mu za vse to vyslovujeme dnes v senate sve uprimne nelicene diky.
Pamatka Vlastimila Tusara zustane trvale a nesmazatelne cestnym pismem vyryta v dejinach naseho naroda a celeho statu.
Vazeny senat svym povstanim zajiste udeluje svoleni k tomu, aby tento projev byl zanesen do zapisu o dnesni nasi schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na dobu jednoho tydne panu sen. dr Hilgenreinerovi, pro dnesni schuzi panu sen. Kadlcakovi a sen. Janu Prochazkovi.
Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena a to na dobu tri mesicu panu sen. dr Naeglemu, na dobu 4 nedel panu sen. Po1achovi, na dobu 4 nedel panu sen. Donatovi, na dobu 4 nedel panu sen. dr Nemcovi, na dobu 6 nedel panu sen. dr Schmidtovi, na dobu 3 nedel panu sen. dr Stranskemu, na dobu 14 dnu panu sen. Svecovi.
Kdo s tim souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Zadane zdravotni dovolene byly tim udeleny.
Tiskem rozdano:
Senatni tajemnik dr Safaravic (cte): Tisk 1827 postou. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi hranice prijmu vylucujici z naroku na duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920; cis. 142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1932, cis. 39 Sb. z. a n., (tisk 1800).
Tisk 1826. Navrh sen. Thore a druhu na zmenu, resp. plneni zakona z 5. unora 1907, risskeho zakoniku cis. 26, jenz tyce se zmen doplnku radu zivnostenskeho.
Tisk 1828. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4286), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu schvaleni obchodni dohoda mezi Ceskoslovenskou republikou a Norskem podepsana v Praze dne 2. rijna 1923 (tisk 4345.)
Tisk 1829. Zprava ustavne-pravniho vyboru k vladnimu navrhu zakona o osvojeni (tisk 1494).
Tisk 1830. Navrh sen. dr Herzigove a soudr. na zrizeni nemecke skoly pro porodni asistentky v Liberci.
Tisk 1831. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4215), jimz se vydavaji predpisy k ochrane zivota a zdravi osob zamestnanych v zivnostech lakyrnickych, nateracskych a malirskych (tisk 4367).
Tisk 1832-1832/5. Interpelace sen.dr Herzigove a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety stran naroku, ktery ma ve svem oboru ucelne organisovana pece o mladez na zastoupeni v mistnich a okresnich osvetovych sborech.
Tisk 1832/1. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na veskerou vladu o tom, jak se zachazi s pensisty.
Tisk 1832/2. Interpelace sen. dr Hilgenreinera, Zulegera. a soudr. na vladu o udalostech v Kadani dne 4. brezna 1924.
Tisk 1832/3. Interpelace sen. dr Spiegela, Jelinka a soudr. na vladu stran zabaveni nemeckeho casopisu >Bohemia< ze dne 24. unora 1924.
Tisk 1832/4. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr, na pana ministra. narodni obrany stran nezakonneho prekladani nazvu ulic v Chebu.
Tisk 1832/5. Interpelace sen. Bartha, dr Hellera a soudr. na pana ministra vnitra stran udalosti pri volbach do obecniho zastupitelstva v Zatci.
Tisk 1833. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4309), kterym se meni nektera zakonna ustanoveni o trestani valecne lichvy (tisk 4433).
Tisk 1834. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni dne 1. brezna 1924 v Rime podepsana Dodatkova umluva k obchodni a plavebni smlouve mezi republikou Ceskoslovenskou a Kralovstvim Italskym, podepsane v Rime dne 23. brezna 1921.
Tisk 1835. Vladni navrh zakona o zruseni odmen uchopitelu pripadne udavacu danovych prestupku a o pouziti prebytku duchodkovych pokut.
Tisk 1836. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4397) o pozadovani dopravnich prostredku pro ucely vojenske (tisk 4471).
Tisk 1837. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4427) a labskych plavebnich soudech (tisk 4494).
Tisk 1838. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tlac. 4409), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu republiky Ceskoslovenskej umluva, sjednana v Parizi dna 27. kvetna 1923, ktorou sa schvaluje Rad, jako i pripojeny Zaverecny protokol o pravomoci a posobnosti Stalej technickej komisie, pre vodni rezim dunajsky (tisk 4484).
Tisk 1839. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4416), kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni republiky. Ceskoslovenske >1. Umluva o postovni sporitelne uherske s prilohami.A., B., C.; 2. Zaverecny protokol k teto umluve. 3. Dohoda o rozdeleni uhrady dane Madarskem podle cl. 10. a 11. umluvy uvedene sub 1.; 4. Zaverecny protokol k teto dohode<, sjednane v Budapesti 7. listopadu 1922 (tisk 4478).
Tisk 1840. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4415), kterym se provadeji umluva a dohoda o postovni sporitelne uherske ze dne 7. listopadu 1922 (tisk 4479).
Tisk 1841. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske (tisk posl. snem, 4419) o vladnim navrhu zakona (tisk sen. 1723 a 1746) o ukladani soudnich deposit a deposit porucenskych (sirotcich) uradu u postovniho uradu sekoveho v Praze (tisk posl. snem. 4481).
Zapisy o 193. a 194. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 6. a 7. brezna 1924.
Tesnopisecke zpravy o 193. az 196. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 6., 7., 18. a 19. brezna 1924.
Jednaci zapisy o 195. a 196. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.
Jelikoz zadnym pp. senatorem nebyly pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.
Z predsednictva prikazano:
Vyboru iniciativnimu:
Tisk 1826. Navrh sen. Thore a druhu na zmena, resp. doplneni zakona z 5. unora 1907, risskeho zakoniku c. 26, jenz tyce se zmen doplnku radu zivnostenskeho.
Tisk 1830. Navrh sen. dr Herzigove a soudr. na zrizeni nemecke skoly pro po radni asistentky v Liberci.
Vyboru imunitnimu:
Zadost hlavniho statniho zastupitelstvi v Bratislave ze dne 29. brezna 1924, cis. 4179/24, se zadosti sedrie v Komarne ze dne 23. brezna 1924. B 133/924/2, za souhlas k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin ruseni obecniho miru .podle §u 14 c. 1. a 5. zakona na ochranu republiky.
Predsednictvu senatu dosel pripis ministerstva vnitra ze dne 29. brezna 1924, cis. 23441/1924,ohledne volby do Narodniho shromazdeni v Podkarpatske Rusi.
Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby tento pripis precetl.
Zapisovatel sen. Sveceny (cte):>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni v Praze.
Prihlizejic k vysledku skrutinia provedeneho krajskou volebni komisi v Uzhorode pri volbach do senatu Narodniho shromazdeni v Podkarpatske Rusi dne 16. brezna 1924 konanych, ministerstvo vnitra na zaklade ustanoveni §u 11, zakona o slozeni a pravomoci senatu vydava nize uvedenym zvolenym senatorum osvedceni, ktera je opravnuji ke vstupu do senatu Narodniho shromazdeni:
1. Ivanu Bodnarovi, zemedelci, Hrusovo.
2. Endre Csehymu, zemedelci, Berehy, zvolenym za komunistickou stranu v Ceskoslovensku (sekce III. moskevske internacionaly).
3. Ferenci Egrymu, zvonolijci, Kisgejocz, zvolenemu za autonomni stranu autochtonu na Podkarpatske Rusi.
4. Belovi Risko, malozemedelci, Drahovo, zvolenemu za autonomni zemedelsky sojuz.
Ministr: J. Malypetr v. r.<
Mistopredseda dr Soukup: Vazeny senate! Nove zvoleni clenove za Podkarpatskou Rus vstoupili poprve na pudu naseho zakonodarneho sboru. Ja pozdravuji tento fakt, vitam nove zvolene kolegy z Podkarpatske Rusi a jsem plne presvedcen, ze ucini co bude v jejich silach, aby nasi praci v senate solidarne a loyalne podporovali.
Nove zvoleni clenove senatu Ivan Bodnar, Endre Csehy, Ferenc Egry, Bela Risko dostavili se do dnesni schuze a vykonaji ustavni listinou predepsany slib.
Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby jim precetl formuli slibu a pp. senatory, aby vykonali slib podanim ruky a slovem >slibuji<.
Zapisovatel sen. Sveceny (cte): Slibuji, ze budu veren republice Ceskoslovenske a ze budu zachovavati zakony a mandat svuj zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.
Tlumocnik Wolf (cte):
Tumocnik Pechacek (cte):
Fogadom, hogy hu leszek a Csehszlovak koztarsasaghoz es hogya torvenyeket megtartari es mandatumomat legjobb tudomasom es lelkiismeretem szerint gyakorolni fogom.
Mistopredseda dr Soukup: Pan sen. Ivan Bodnar.
Sen. Ivan Bodnar (podavaje ruku): Slibuji!
Mistopredseda dr Soukup: Pan sen. Bela Risko.
Sen. Bela Risko (podavaje ruku): Slibuji!
Mistopredseda dr Soukup: Pan sen. Csehy Endre.
Sen.Csehy Endre (podavaje ruku): Slibuji!
Mistopredseda dr Soukup: Pan sen. Egry Ferenc.
Sen. Egry Ferenc (podavaje ruku): Slibuji!
Mistopredseda dr Soukup: Prikrocuji k projednavani denniho poradu, na jehoz prvem miste je:
1. Druhe cteni zpravy I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 1787) na dodatecne schvaleni, obchodni smlouvy mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska. Tisk 1816.
Zpravodajem za vybor zahranicni je pan sen. dr Witt, za vybor narodohospodarsky pan sen. Sablik.
Tazi se panu zpravodaju, nenavrhuji-li nekterych textovych zmen.
Zpravodaj sen. dr Witt: Nikoliv!
Zpravodaj sen. Sablik: Nemam.
Mistopredseda dr Soukup: Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Tim se schvalovaci usneseni prijima take ve cteni druhem.
Dale je:
2. Navrh senatu na prodlouzeni lhuty ku projednani usneseni poslanecke snemovny (c. t. 1796) k usneseni senatu o vladnim navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe, a to o 2 mesice.
Jelikoz nebylo mozno senatu, aby v teto veci ucinil ve stanovene lhute svoje usneseni, jest treba, aby byla tato ve smyslu §u 77 jedn. radu o 2 mesice prodlouzena.
Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrh je prijat.
Prikrocime dale k projednavani bodu dalsiho, jimz je:
3. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1800) o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi hranice prijmu vylucujici z naroku na duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., ve zne ni zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n. Tisk 1827.
Zpravodajem za vybor socialne-politicky je pan sen. Slavik, jemuz udeluji slovo.
Zpravodaj sen. Slavik: Slavny senate! Zakonem ze dne 20. unora 1920 byly upraveny pozitky valecnych poskozencu. V tomto zakone pojednava § 2 o tak zvane hranici prijmove. V tomto paragrafu a v tomto zakone z r. 1920 byla stanovena hranice prijmova na obnos 4.000 Kc pro osobu samostatne cinnou a pro osobu nesamostatne cinnou obnosem 8.000 Kc. Tato hranice prijmova zustala az do roku 1922, kdy zivotni pomery stouply takovou merou, ze musila byti dotycna hranice zvysena, a proto zakonem z r. 1922 z 25. ledna byla tato hranice prijmova zvysena pro nesamostatne cinne na 10.000 Kc, pro samostatne cinne na 5.000 Kc.
Tento zakon z roku 1922 mel vsak platnost pouze do 31. prosince roku lonskeho, takze tim dnem platnost tohoto zakona pominula. V dusledku toho nyni by asi nastala ta okolnost,ze by se musil ustav pro valecne poskozence vratiti k tomu puvodnimu zneni zakona z roku 1920, a proto vlada podala novy navrh, jimz hranice prijmova stanovi se zase, nadale vsak obnosem 5.000, resp. 10.000 Kc. Nejedna se tedy o nejakou novelisaci celeho zakona, nybrz proste o novelisaci tohoto paragrafu 2 o teto hranici prijmu. Ponevadz ve verejnosti mylne vyklada se tato hranice prijmova tak, ze valecny poskozenec, ktery ma tuto hranici prijmu, ktery ma tedy sveho vlastniho samostatneho prijmu, tedy u osob nesamostatne cinnych 10.000 Kc, ze nema snad jiz naroku na invalidni rentu. To jest omyl. Tato hranice prijmu nijak neohranicuje dalsi jeho prijem z invalidni renty. Ma tudiz jeste po teto hranici kazdy valecny poskozenec narok na plnou rentu, i ma-li 10.000 Kc onoho sveho vlastniho prijmu. Ale tato hranice prijmova 10. 000 Kc plati pouze pro valecneho poskozence svobodneho. Tato hranice prijmova se dale jeste rozmnozuje a to o 10 % za kazdeho clena rodiny, tedy je-1i zenat, rozmnozuje se o dalsich 1.000 Kc, tedy na 11.000 Kc a za kazde dite zase o 1.000 Kc. Tedy kdyz na pr. jest valecny poskozenec zenat a ma tri deti, ma hranici 14.000 Kc. K jeho vlastnimu prijmu nyni prichazi teprve invalidni renta, ktera se ovsem vymeruje podle toho, v jakem pro centu dotycny invalida je. Dovolim si jen strucne oznamiti, jak ten pomer vypada. Valecny poskozenec invalidni 65 %, kdyby byl zenat se tremi detmi a kdyby mel sveho vlastniho prijmu 14.000 Kc, dostane jeste celou rentu a to 1.680 Kc duchod; 50 % drahotni pridavek 840 Kc, 10%ni priplatek na kazde dite, coz dela 168 Kc, takze ma takovy valecny poskozenec plus jeste 3.192 Kc. Invalida 75 % ma duchod 1.920 Kc, 50%ni priplatek 960 Kc a nyni na kazde dite 192 Kc a na zenu rovnez 192 Kc, tedy ma duchod rocne 3.678 Kc. (Sen. Matuscak: Na papire, ale fakticky to nedostava!) Pane kolego; tak se bezte podivati do statniho uradu pro valecne poskozence a tam Vam ukazi vsechna ta data a ukazi Vam tam vymery tech rent. (Sen. Matuscak: To zname!) Jak vidim, neznate to pane kolego. (Vykriky sen. Matuscaka). Ja jeste o tom budu mluviti, neni treba, abyste se rozciloval. Valecny poskozenec 85 % ma rentu 2.400 Kc, 50 %ni priplatek 1.200 Kc a na kazde dite a zenu 240 Kc, takze jeho invalidni renta cini 4.560 Kc. Vezmu-li tedy toto konecne cislo 14.000 Kc a 4.560 Kc, muze mit prijem 18.560 Kc a teprve kdyby dotycny valecny poskozenec mel vetsi prijem, nez 14.000 Kc sveho vlastniho, dostava potom az 16.560 Kc, dostava se mu toho rozdilu, aby ta konecna cislice 16.560 Kc zustala nezmenena. Tak asi vyklada zakon o valecnych poskozencich. Jestlize pan kolega Matuscak rekl, ze jest to na papire, musim mu rici, ze ma pravdu jen potud, ze cela rada zadosti, kterych jest velice mnoho, neni vyrizena. I o tom pojednal socialne-politicky vybor a proto take, kdyz socialne-politicky vybor zalezitost tu projednaval, usnesl se na zvlastni resoluci, aby dosavadni jeste nevyrizene zadosti s nejvetsim urychlenim byly vyrizeny. (Sen. Matuscak: Do te doby zemre, kdyz bude cekat na to vyrizeni!) To vy jeste neumrete, vy mate dobry korinek! (Sen. Matuscak: Ja ne, ale oni!) Podle informaci, ktere jsem si zjednal v Statnim urade a v ministerstvu socialni pece, budou zadosti tyto, ktere tam jeste jsou, letosniho roku plne vyrizeny. To muzeme vzit s uspokojenim na vedomi, ale pres to resoluci, kterou socialne-politicky vybor prijal, doporucuji, az bude ve druhem cteni o ni hlasovano, aby byla rovnez prijata.
Socialne-politicky vybor uvazovalo cele osnove zakona, o celem tom druhem paragrafu, a ackoliv bylo konstatovana, ze dotyka se to jen nepatrneho poctu invalidu a to asi 5 % a dokonce snad ani teto vyse nebude, souhlasil s tim, aby navrh vladni, jak byl prijat poslaneckou snemovnou, take byl doporucen slavnemu plenu ke schvaleni. Pri druhem cteni budu prositi, aby take prislusna resoluce ve zneni nami v socialne-politickem vyboru usnesenem byla rovnez schvalena. Doporucuji tudiz, aby predloha byla schvalena tak, jak vysla z plena poslanecke snemovny.
Mistopredseda dr Soukup: Zpravodajem za vybor rozpoctovy jest pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti