Schuze zahajena v 17 hodin 20 minut.
Pritomni:
Predseda: Donat.
Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner.
Zapisovatele: dr Vlcek, Valousek.
97 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady ministri inz. Becka, inz. Novak, Udrzal.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.
Predseda: Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze jsem udelil dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. dr Schmidtovi, dr Soukupovi, K. Friedrichovi, Jelinkovi, dr Herzigove, Ackermannovi, Cholkovi, dodatecnou dovolenou pro vcerejsi a pro dnesni schuzi panu sen. Drabovi, pro dnesni schuzi panu sen. Jesserovi a Krepenhoferovi.
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tiskem rozdano:
Tisk 1825. Zprava vyboru ustavne-pravniho a vladnim navrh zakona, jimz se meni zakon ze dne 17. rijna 1919, cis. 562 Sb. z. a. n. o podminenem odsouzeni a podminenem propusteni (tisk 1792).
Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.
Na prvem miste je:
1. Druhe cteni zpravy I. technicko-dopravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1797) o vladnim navrhu zakona o vykupu mistni drahy v udoli Borze. Tisk 1812.
Zpravodajem je pan sen. Havlena.
Tazi se pana zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.
Zpravodaj sen. Havlena: Nemam zadne zmeny.
Predseda: Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)
Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.
Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Uvedena osnova zakona jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Dalsim bodem naseho programu je:
2. Druhe cteni zpravy I. vyboru zahranicniho a II. vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu (tisk 1786), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni smlouva mezi Ceskoslovenskou republikou a kralovstvim Srbu, Chorvatu a Slovincu o uprave vzajemnych pravnich styku, sjednana v Belehrade dne 17. brezna 1923, s dodatkovym protokolem. Tisk 1814.
Zpravodajem je pan sen. dr Krupka.
Racte miti nejake zmeny?
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Predseda: Nikoliv.
Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To jest vetsina. (Potlesk.) Schvalovaci usneseni prijima se v naznacenem zneni, take ve cteni druhem.
Dalsim bodem je:
3. Druhe cteni zpravy I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru o vladnim navrhu (tisk 1788), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu schvaleni obchodni dohoda mezi Ceskoslovenskou republikou a Spojenymi Staty Americkymi, sjednana v Praze dne 29. rijna 1923, uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 1. listopadu 1923, cis. 209 Sb. z. a n. Tisk 1815.
Zpravodajem je pan sen. dr Witt.
Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.
Zpravodaj sen. dr Witt: Ne.
Predseda: Prosim pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)
Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak byla prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.
Na programu dale je :
4. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho o vladnim navrhu (tisk 1787) na dodatecne schvaleni obchodni smlouvy mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska. Tisk 1816.
Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. dr Witt, za vybor narodohospodarsky sen. Sablik.
Udeluji slovo panu sen. dr Wittovi.
Zpravodaj sen. dr Witt: Slavny senate! Dne 14. cervence r. 1923 uzavrena byla mezi panem ministrem zahranicnich veci dr Ed.Benesem, jako zastupcem presidenta Ceskoslovenske republiky, a panem lordem Curzonem of Kedlestonem, hlavnim statnim tajemnikem pro zahranicni veci, jako zastupcem panovnika anglickeho, obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska, kterazto smlouva byla ve Sbirce zakonu a narizeni dnem 30. srpna 1923 pod c. 175 uverejnena a takto podle zakona ze dne 4. cervence 1923; cis. 158 Sb. z. a n., v prozatimni platnost s ucinnosti od 1. zari 1923 uvedena.
Smlouva spociva na zasade nejvyssich vyhod, ktere se, priznavaji prislusnikum, zbozi a lodem obou smluvnich stran a to ve vsech vecech obchodnich a plavebnich jak v oboru vyvozu, dovozu a pruvozu, tak i vubec ve vsem, co se tyka celnich sazeb a formalit i obchodnich ukonu. Nejvyssi vyhody priznavaji se take prislusnikum obou smluvnich stran v pricine provozovani obchodu; zivnosti a zachazeni s obchodnimi cestujicimi a jejich vzorky. Pokud se placeni dani tyce, stanovi se princip formalni reciprocity, takze obe strany budou prislusniky strany druhe zdanovati tak, jako prislusniky sve vlastni. Jelikoz u nas je dosud v platnosti rizeni povolovaci, je vazana republika nase pri povolovani dovozu: postupovati vuci Anglii zpusobem nemene priznivym, nez vuci jakekoliv jine zemi, a pripustiti kontingent, jenz byl rovnez dne 14. cervence 1923 mezi stranami dohodnut a jest v tisku 1787 podrobne uveden.
Zvlastni ustanoveni obsahuje cl. III., jenz dovoluje Anglii uloziti na urcite zbozi ceskoslovenskeho puvodu zvlastni celni sazby, jine neb vyssi, nez vybira za podobne zbozi pochazejici z kterekoliv cizi zeme, a to v pripadech, kde takove zvlastni celni sazby jsou vybirany na zaklade platnych zakonu anglickych, ktere jsou dany k ochrane britskeho prumyslu, pakli by tento z duvodu znehodnoceni meny nemohl souteziti s prumyslem nasim, a touto soutezi by mohla byti vazne dotcena zamestnanost v Anglii.
Anglicka vlada se zavazuje, ze nepouzije teto zvlastni celni ochrany proti republice Ceskoslovenske, pokud neuplynou alespon 3 mesice; kdy tento svuj umysl nasi vlade sdelila, a teto zustava vyhrazeno smlouvu pak zrusiti tim dnem, kdy zbozi naseho; puvodu bude podrobeno zvlastni sazbe.
Smlouva se nedotyka vyhod, ktere budou dohodnuty mezi Ceskoslovenskou republikou a Rakouskem nebo Madarskem v dusledku hospodarskych ustanoveni mirovych smluv, a rovnez nebudou se dovolavati obe strany vyhod, ktere druha strana sousednimu cizimu statu poskytuje v malem pohranicnim styku. Smlouva je zavaz na dobu 5 let a prodluzuje se automaticky tak, ze muze pak byti kdykoliv na jeden rok vypovezena. Indie a jina samospravna dominia, kolonie, drzavy nebo protektoraty a mandatni uzemi britske rise nejsou vazany petiletou smluvni dobou a mohou smlouvu rozvazati kdykoliv v dvanactimesicni vypovedni lhute. Smlouva muze se totiz rozsiriti na tyto casti svetove rise britske pouhym oznamenim britskeho diplomatickeho zastupce v Praze, jimz se sdeluje prani anglickeho panovnika, by smlouva mela takto platnost pro nektera z techto uzemi. Aby vsak nenastala mezera, urcuje se, ze ve styku mezi zminenymi uzemimi s Ceskoslovenskou republikou plati jiz nyni zasada nejvyssich vyhod i bez predchazejiciho ustanoveni, pakli ona uzemi republice Ceskoslovenske de facto nejvyssi vyhody priznavaji.
Dulezitost smlouvy v ohledu hospodarskem je patrna z obrazu znazornujiciho dosavadni vzajemny pomer, jaky jest obsazen v duvodove zprave, Anglie participuje na nasem dovozu nepatrnym zlomkem procenta, kdezto Ceskoslovensko dovazi do Anglie 7 3/4 % celeho naseho dovozu, takze obapolny obchodni styky vykazuje znacne aktivum pro republiku nasi.
Zahranicni vybor, pojednav o teto obchodni smlouve ve schuzi konane dne 14. unora 1924 usnesl se doporuciti senatu Narodniho shromazdeni republiky Cesko slovenske, aby obchodni smlouvu mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska, podepsanou v Londyne dne 14. cervence 1923, dodatecne schvalil.
Predseda: Referentem vyboru narodohospodarskeho jest pan sen. Sablik. Prosim, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Sablik: Slavny senate! Mezi jinymi smlouvami obchodnimi, jez republika nase uzavrela se sousednimi staty, byla uzavrena take 14. cervence 1923 v Londyne smlouva republiky Ceskoslovenske se Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska. Smlouva tato vstoupila prozatimne v platnost jiz 1. zarim, poslaneckou snemovnou byla dodatecne schvalena 19. prosince 1923, a nyni predklada se i senatu k dodatecnemu schvaleni. Uzavreni obchodni smlouvy s tak obchodnim statem, jako jest Anglie, kterou postavi se obchodni styky obou statu na pevny zaklad, jest pro nas zajiste velmi dulezite a bude miti tato smlouva pro nase obchodni styky neobycejny vyznam.
Obchod nas s Anglii jest dosti silny, jak ukazuji cisla dovozu a vyvozu. Tak cinil nas vyvoz do Velke Britanie roku 1921 2.104,016.535 Kc, r. 1922 1.346,934.608; dovoz r. 1921 1.341,597.601 Kc, r. 1922 651,980.681 Kc.
Vyvazime hlavne cukr, jehoz vyvoz v r. 1922 cinil 82,843.906 Kc - zde znamename vlastne znacny pokles proti r. 1921, kdy vyvezeno cukru v cene 788,873.563 Kc. Dale se vyvazi ve vyssi cene slad, chmel, drivi za 37,631.994 Kc, prize a zbozi bavlnene za 63,661.208 Kc, prize a zbozi vlnene za 25,591.500 Kc, prize a zbozi lnene za 90,684.992 Kc, prize a zbozi hedvabne za 21,734.028 Kc, zbozi konfekcni za 134 mil. 270.196 Kc, papir a papirove zbozi za 51,525.745 Kc, kuze vydelana a kozene zbozi za 116,920.748 Kc, zbozi drevene a soustruznicke vyrobky za 45,026.185 Kc, sklo a sklenene zbozi za 345,403.035 Kc, drahokamy a polodrahokamy, drahe kovy a zbozi z nich za 123,515.252 Kc, zbozi hlinene (porculan) za 41,667.632 Kc.
Dovazime nejvice zbozi kolonialni koreni za.4,812.485 Kc, ryzi za 11,245.125 Kc, bavlnu a bavlnene zbozi za 81,035.850 Kc, len, konopi, jutu a zbozi z nich za 33,087.572 Kc, vlnu a vlnene zbozi za 331,345.824 Kc, zelezo a zelezne zbozi za 19,288.748 Kc, jine kovy obecne a zbozi z nich za 37,698.586 Kc, stroje a soucastky jich za 21,612.040 Kc, drahe kovy, drahokamy a polodrahokamy, a vyrobky z nich za 41,983.893 Kc, krome toho ruzne jine zbozi v mensim mnozstvi.
Data tato tykaji se pouze Velke Britanie bez kolonii, odkud rovnez dovazime nebo tam vyvazime ruzne zbozi ve mnozstvi dosti znacnem. Tak na pr. dovezli jsme roku 1922 z britskych drzav v Asii bavlny za 191,246.466 Kc.
Nas obchodni styk s Anglii jest jiste velmi cily a smlouvou touto bude zajiste jeste posilen.
Smlouva zbudovana je na zaklade zasady o poskytnuti nejvyssich vyhod, totiz ze jak stanovi I. cl. smlouvy - prislusnici kazde ze smluvnich stran a zbozi vypestovane, vytezene nebo vyrobene na uzemich obou smluvnich stran, a lodi kazde z obou smluvnich stran, budou pozivati bezpodminecne na uzemich druhe zachazeni v kazdem ohledu alespon tak prizniveho, jako je priznano prislusnikum, plodinam, vyrobkum a lodim zeme, pozivajici nejvyssich vyhod.
Obe smluvni strany zarucuji si, ze zbozi, plodiny neb vyrobky z uzemi jedne ze smluvnich stran nebudou pri dovozu do uzemi druhe strany podrobeny jinym nebo vyssim clum nebo davkam, nez jake budou placeny za podobne zbozi, plodiny nebo vyrobky, kterekoli cizi zeme. Stejna ustanoveni plati pri vyvozu zbozi. Rovnez omezeni nebo zakaz dovozu zbozi mezi smluvnimi stranami nesmi byti jine nez u jinych statu. Smlouvou zavazuje se nas stat povoliti urcity kontingentovany dovoz anglickeho zbozi k nam, pokud dovoz ten povolovacim rizenim u nas stavajicim je nejak omezovan.
Vynaty vsak jsou z tohoto ustanoveni zvlastni vyhody, jez by poskytla republika nase Rakousku a Madarsku na zaklade mirovych smluv Saint-Germainske a Trianonske.
Dalsi vyjimkou jest cl. III., ze Anglie muze zavesti proti nam cla, t. zv. antidumpingova, totiz ze chraniti se muze proti privalu zbozi naseho, ktere by snad nasledkem znehodnoceni nasi valuty mohlo se u nas vyrabeti lacineji nez v Anglii a tim stlacovati ceny vyrobku domacich , znemoznovati vyrobu. Ovsem musi nam Anglie zavedeni techto cel tri mesice predem oznamiti.
Dale stanovi smlouva, ze prislusnici obou statu nebudou v druhem state vice zdanovani nez prislusnici domaci.
Smlouva je platna na 5 roku ode dne, kdy nabude ucinnosti, t. j. po ratifikaci, neoznami-li vsak zadna ze smluvnich stran druhe strane 12 mesicu pred uplynutim receneho petileteho obdobi, ze zamysli rozvazati tuto smlouvu, zustava v platnosti az do uplynuti jednoho roku ode dne, ktereho jedna ze smluvnich stran vypovi. Pokud jde o Indii a jina dominia a protektorat Anglie, na nez by smlouva byla rozsirena, tedy podle cl. IX. a X. muze byti kdykoliv vypovezena ve dvanactimesicni lhute.
Uzavrenim dobrych obchodnich smluv, kterymi by umoznen byl vyvoz nasich prumyslovych vyrobku, jichz mame nadbytek, nebot zustalo z byvaleho Rakouska na uzemi nasi republiky asi 80 % prumyslu a obyvatelstva sotva 1/3 , musime tudiz velikou vetsinu vyrobku vyvesti - jest zakladem udrzeni a prosperity naseho prumyslu a zamestnani delnictva. Rovnez dulezito jest umozniti smlouvami, jak mozno vyhodny dovoz tech surovin, jichz doma nemame a jez prumysl potrebuje.
Vzhledem k dulezitosti a vyhodnosti teto smlouvy pro nas stat navrhuje vybor narodohospodarsky senatu k usneseni:
>Obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska, podepsana v Londyne dne 14. cervence 1923, se dodatecne schvaluje.<
Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen; prikrocime k hlasovani.
Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)
Kdo souhlasi se schvalovacim usnesenim tak, jak je obsazeno ve zprave vyborove, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se v naznacenem zneni ve cteni prvem.
Dalsim bodem je:
5. Zprava imunitniho vyboru o zadosti zemskeho soudu v Opave ze dne 10. cervence 1923 za udeleni souhlasu ku stihani sen. dr Herzigove pro precin podle §14 cis. 5 zak. na ochranu republiky a pro prestupek podle § 491 tr. z. a cl. V. z. ze dne 17. prosince 1862, c. 8 r. z. ex 1863; cis. 7350/23). Tisk 1824.
Zpravodajem jest pan sen. dr Stransky.
Prosim, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. dr Stransky: Slavny senate! Dne 29. dubna lonskeho roku poradalo vedeni nemecko-nacionalni strany v Krnove verejnou schuzi ve Vrbne. Na tuto schuzi dostavila se take pani sen. dr Herzigova a mela tam rec o ruznych moznych a nemoznych pomerech, o pomerech v Poruri, pak take o pomerech Nemcu, t. zv. - jak se pani nazyvaji - sudetskych. V teto reci mezi jinym ucinila pani dr Herzigova vyrok: >Beim Schulwesen, es ist ganz egal, wer im Schulministerium sitz, Schulraub wird immer betrieben und der Wahlspruoh der Cechen ist, nur nehmen und nichts geben.< >Pri skolstvi, lhostejno kdo sedi v ministerstvu skolstvi, loupez na skolstvi se provozuje a heslem Cechu jest jen brat a nic nedat.< Statni navladnictvi v Opave vyvozuje z tohoto vyroku, ze sen. dr Herzigova surovym stvanim proti narodu ceskemu, jakoz i proti vlade se dopustila precinu ve smyslu §u 14 zakona na ochranu republiky a urazky na cti nasich uradu a zada proto za vydani pani dr Herzigove. Imunitni vybor pripousti sice, ze skutecne zakladaji tato slova skutkovou povahu precinu pani dr Herzigove za vinu kladeneho a take recenych prestupku urazky na cti, nicmene vsak imunitni vybor nemohl se odhodlati k tomu, aby navrhl vydani pani dr Herzigove, a to vzhledem k tomu, ze soude z povahy pani dr Herzigove a take za tech pomeru, za kterych ona mela tu rec, prisel k tomu presvedceni, ze slova >Schulraub wird immer betrieben nejsou nicim jinym, nez takovou frazi, ktera se nyni stale opakuje v zurnalech strany pani dr Herzigove, a ze ona vlastne nechtela nic jineho tim vysloviti a vyjadriti, nez ze poukazovala na redukci nemeckych skol, o kterych my vsichni vime, ze jsou zbytecne, pokud vime, ze jsou zbytecne, a nic jineho ze nechtela tim vyjadriti. A co se tyce slov, ze Cesi jen chteji brat a nic nedat, v tom spatruje imunitni vybor take takove kvetnate vyjadreni lidskeho a nacionalniho egoismu.
Z techto duvodu imunitni vybor navrhuje, aby se slavny senat usnesl na tom, ze se zadosti statniho navladnictvi v Opave za vydani pani dr Herzigove mista nedava a ze se ke stihani jejimu nesvoluje.
Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, zadam pany, aby zaujali sva mista. (Deje se.)
Prikrocuji k hlasovani.
Kdo souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby souhlas k trestnimu stihani dan nebyl, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To jest vetsina. Navrh imunitniho vyboru, aby souhlas k trestnimu stihani sen. dr Herzigove dan nebyl, se prijima.
Navrhuji, aby ve smyslu §u 40 jedn. radu bylo predsednictvo zmocneno svolati pristi schuzi pisemne neb telegraficky a stanoviti jeji denni porad.
Jsou namitky? (Nebyly.) Nejsou.
Koncim schuzi.
Konec schuze v 17 hodin 45 minut.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti