Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 194. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 20 minut.

Mistopredsedove: Klofac,Niessner.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

108 senatoru podle presencni listiny,

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, Habrman; za ministerstvo vnitra odborovy prednosta dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, drTrmal.

Mistopredseda Klofac: Zahajuji schuzi.

Tvurce nasi republiky (Shromazdeni povstava.), nasi samostatnosti, milovany nas president, dovrsil dnes 74. rok sveho plodneho, krasneho zivota. Pouzivam teto prilezitosti, abych jmenem celeho senatu vyslovil prani, aby nas mily president jeste zustal dlouho ve prospech republiky ziv a zdrav. Predseda naseho senatu pan Donat odebral se k panu presidentovi, aby mu nase prani take ustne tlumocil. (Hlucny, dlouhotrvajici potlesk.)

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. dr Koperniczkymu, sen. Fahrnerovi, dr Veselemu, Hartlovi, dr Soukupovi a Kadlcakovi.

Tiskem byly rozdany nektere veci. Prosim pana sekcniho sefa, aby je precetl.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1818. Odpoved vlady na interpelaci sen. Kotrby a soudr. ohledne poskytnute subvence akciove spolecnosti Hostivarskych mlynu a pekaren (tisk 1804).

Zapisy o 191. a 192. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Cesko slovenske ze dne 14. unora 1924.

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 6. brezna 1924 prikazano:

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1744. Navrh sen. Hartla, K. Friedricha, dr Herzigove a soudr., aby na roven byli postaveni vsichni statni pensiste, vdovy a sirotci.

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1757. Navrh sen. dr Hellera, A. Friedricha, dr. Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zamestnancum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 23. cervence 1919, cis. 443 a 444 Sb. z. a n., po pripade jich pozustalym.

Tisk 1758. Navrh sen. dr Hellera, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zrizencum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 17. prosince 1919, cis. 16 a 17 Sb, z. a n. z r. 1920, po pripade jich pozustalym.

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1802. Navrh sen. Knesche a soudr. na bezodkladne a vydatne zlepseni odpocivnych pozitku staropensistum na velkem majetku pozemkovem.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1807. Navrh sen. Zavorala, dr Soukupa, dr Krouskeho, Hucla, dr Brabce a druhu na zmenu §u 5 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 326 Sb. z. a n., o jednacim radu senatu Narodniho shromazdeni.

Tisk 1808. Navrh sen. K. Friedricha a soudr. stran obnoveni okresnich spravnich komisi.

Mistopredseda Klofac: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem dnesniho denniho poradu je:

1. Druhe cteni zpravy I. vyboru socialne-politickeho, II. rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1798) o vladnim navrhu zakona o stavebnim ruchu. Tisk 1810.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Ecksteinova, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Tazi se panu zpravodaju, zda maji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Ecksteinova: Nemam.

Zpravodaj sen. dr Karas: Rovnez ne.

Mistopredseda Klofac: Nikoliv. Neni tomu tak. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi, aby predlozena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule byly prijaty ve cteni druhem tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se take ve cteni druhem.

Nyni je nezbytno hlasovani o resoluci pana sen. Lowa.

Kdo souhlasi s resoluci pana sen. Lowa, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je mensina. Zamita se.

Na dennim poradu dale mame:

2. Druhe cteni zpravy I. technicko-dopravniho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1799) o vladnim navrhu zakona, jimz se upravuje pomer ceskoslovenske statni spravy k Ceskoslovenske plavebni akciove spolecnosti Oderske. Tisk 1811.

Zpravodaji jsou: za vybor technickodopravni sen. Stastny, za vybor zivnostensko-obchodni sen. Lisy, za vybor rozpoctovy sen. Havlena.

Tazi se panu zpravodaju, zda maji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Stastny: Textove zmeny nejsou.

Mistopredseda Klofac: Kdo souhlasi s predlozenou osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni druhem tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule schvaluji se take ve cteni druhem.

Dalsim bodem je:

3. Druhe cteni zpravy I. zahranicniho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho v yboru o vladnom navrhu (tisk 1691), ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu obchodna smluva medzi republikou Ceskoslovenskou a republikou Litevskou, podpisana v Prahe, dna 27. aprila 1923. Tisk 1791.

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. Sveceny, za vybor zivnostenskoobchodni sen.Lisy.

Tazi se obou panu zpravodaju, maji-li nejake textove opravy.

Zpravodaj sen. Lisy: Nikoliv.

Mistopredseda Klofac: Nejsou.

Kdo souhlasi, aby bylo prijato schvalovaci usneseni tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Schvalovaci usneseni prijima se take ve cteni druhem.

Na dennim poradu dale je:

4. Zprava ustavno-pravneho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne (tlac. 1794) ohladom usnesenia senatu Narod. shromazdenia R. Csl. k vladnemu navrhu zakona o presunu prislusnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podl'a z. cl. XLI:1881. Tisk 1809.

Zpravodajem je pan sen. dr Daxner. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Daxner: Slavny senat! Poslanecka snemovna prijala navrh zakona prijaty senatom, ale s tou zmenou, ze bod 5. vynechala a to tedy rovna sa odmietnutiu usnesenia senatu. Z tej priciny prisla predloha poznova pred senat. Otazny bod pojednava prislusnost uradov v zalezitostiach docasneho vyvlastnenia vycapneho prava. Poslanecka snemovna vychadza z toho stanoviska, ze § 81 zakona o vyvlastneni na Slovensku bol svojho casu zruseny, ale toto pochopenie je mylne, ten zakon zruseny nebol, len sa stal bezpredmetnym skrze to, ze vycapne prava prestaly, lebo boly vyvlastnene pre stat. A vzdy este su mozne pady, ze je treba riesit nejake zastarale nevybavene pripady a ze treba ulozit archiv o tychto veciach k tym uradom, u ktorych tieto veci su upravene. Tu tedy neide o to, ze by vycapne prava boly vyvlastnene dalej, ale ide len o prislusnosi tychto zalezitosti a uschovani archivu.

Nuz, je to pravda, ze nove pripady takeho vyvlastnenia nemozu sa uz vyskytnut; ale ponevac este mozu byt nevybavene pripady, treba je tento archiv niekam odlozit. Tedy je to naskrze nespravne stanovisko, ze tento bod sa vynechava a ze ho poslanecka snemovna skrtla. Ona ho bezpecne mohla prijat, ten bod nikomu nebol zavadny, nikomu neskodil, jestli i neni potrebny, ale jestli je potrebny, tak tam moze byt, treba ze snad je v tom i chyba, ze ten bod tu je. Tak tedy mame rozpor v nahladoch s poslaneckou snemovnou. Ona tvrdi, ze bod 5, je zbytocny, skrtla ho. Podla pojimania senatu neni ten bod tak cele zbytocny a bezpecne moze zostat v zakone, lebo obsahuje cele usporiadanie tejto zalezitosti, prislusnosti na kazdy pripad. Ale v skutocnosti tato zahada nezasluzi ziadneho lamania hlavy, ponevac predsa je nemozne, aby nove pripady vyvlastnenia sa stavaly a ponevac podla osvedcenia zastupcov vlady, take pripady nie su, ktore by boly nedokoncene a ponevac archiv o tychto veciach i tak nie je u nas, ale v Mad'arsku, Budapesti a ked dostaneme nieco vacsieho, je to bezpredmetne a skoda by bolo pre tento rozpor v smyslani odrocovat riesenie inych dolezitych veci.

Takto chape zalezitost tuto i ustavnepravny vybor a z tychto vsech pricin doporucuje, aby sa senat pripojil k mienke poslaneckej snemovne a prijal usnesenie poslaneckej snemovne bez premeny. (Pochvala.)

Mistopredseda Klofac (zvoni): Recnici nejsou k teto veci prihlaseni. Take pan zpravodaj nepreje si slova.

Prosim, aby pani senatori zaujali sva mista. (Deje se.).

O cele osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma 3 §y).

Je nejakych namitek? (Nebylo.) Neni. Budeme tak postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest obsazena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou a vyznacenem v tisku 1794, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.

Bodem dalsim je:

5. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1795) o usneseni senatu (tisk 1472) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni trestnich radu o tom, kdo ma pravo byti posluchacem verejneho hlavniho liceni. Tisk 1813.

Prosim pana zpravodaje sen. dr Prochazku, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Velkou vymozenosti moderni doby bylo co se tyka trestniho procesu zejmena zavedeni v nem, proti drivejsi zasade inkvisicni, zasady verejnosti. Tato zasada verejnosti ovsem jest druhu dvojiho, tykajic se predevsim verejnosti; pokud se tyka stran, aby strany byly pritomny veskerym jednanim a najme o tom byly zpraveny, a druha zasady verejnosti, co se tyka osob, ktere nejsou sucastneny primo hlavnich preliceni, totiz jako strany, nybrz jen jako posluchaci, co se tyka obecenstva. Tato zasada verejnosti co se tyka obecenstva nemusi byti provadena dusledne, jelikoz se take v urcitych pripadech pripousti tajne hlavni preliceni, ale ma zajiste tato zasada verejnosti veliky vyznam jednak pro soudce, aby konal sve povinnosti, a to uplne nestranne, a jednak pro obhajce a statniho zastupce, aby vzdycky meli na pameti sve povinnosti, dale pro svedky, aby zde byla kontrola verejnosti, aby svedci mluvili pravdu, a pro obzalovane, aby obzalovany mel ochranu a tou verejnosti zabezpecenu take ochranu zakona. Take se vsak vyzaduje, aby tato zasada verejnosti mela vliv na obecenstvo a posluchace, a to ve smeru vychovnem, aby si vzati priklad, by nekonali trestne skutky.

Vzhledem na tuto zasadu a na tento pozadavek zasady verejnosti byly take jednotlive trestni rady nase upraveny, jak trestni rad byvale polovice Rakouska, § 28 tr. r., tak take trestni rad uhersky, § 295 a vojensky trestni. rad, § 257, jak pro byvalou rakouskou, tak pro byvalou cast uherskou. Avsak tyto jednotlive trestni rady maji odchylna ustanoveni a proto vlada podala navrh, aby byla veskera tato usneseni unifikovana, a take z duvodu toho, by nebylo zneuzivano teto zasady verejnosti posluchacstvem jednak takovym, ktere bere jenom jaksi k vedomosti pri konani budoucich zlocinu, aby vedela, jak se ma chovati pred soudem, a aby byl zabranen pristup take sensacechtivemu obecenstvu. Pri provadeni teto zasady verejnosti, ktera je pod sankci zmatecnosti, jinak prijde na to, jaky okruh osob ma vlastne pristup k hlavnimu preliceni, a v tom smeru lze zajiste uciniti dulezita ustanoveni. Take z duvodu toho bylo pojato do drivejsiho trestniho radu a take do osnovy vladni, ze nemaji pristupu osoby nedospele, aby nebyly privedeny pred obraz bidy a zlocinnosti osoby, ktere jeste nemaji vyvinuty rozum, dale aby tam nevnikaly osoby ozbrojene a neohrozovaly tak bezpecnost soudu, pak aby se tam nenachazely osobnosti, ktere by take zneuzivaly teto zasady verejnosti za tim ucelem, aby se ucily, jak maji sveho casu jednati.

Proto vlada ve svem navrhu stanovila, ze nemaji pristupu osoby nedospele, ze nemaji miti pristupu osoby, ktere byly trestany pro nepoliticke zlociny, ze nemaji tam pristupu osoby, ktere jsou ozbrojeny, coz je naramne dulezite, a krome toho, ze ma byti omezen pristup, kdyz je nedostatek mista. My jsme v senate tento vladni navrh projednali a prijati jsme hlavni ustanoveni z neho a take jsme se usnesli na dotycne osnove zakona a to jiz 22. listopadu 1922. Usneseni senatu slo pak do poslanecke snemovny, ktera se teprve po roce, to jest 14. prosince 1923, usnesla na zakone a to s podstatnou zmenou usneseni senatniho. Tyto zmeny tykaji se hlavne toho, ze vylouceny pripady osvedceni totoznosti, coz ma ovsem vedlejsi vyznam, ze vylouceny pripady, kdy byl zakazan pristup osobam, ktere se nachazely ve stavu nedustojnem soudniho jednani, coz ma take takovy vyznam, a da se tomuto ustanoveni pravomoci soudce, ktery ridi hlavni preliceni, odpomoci, kdyz je toho potrebi. Take se stala zmena tim, ze byly pripusteny osoby, ktere jsou ozbrojeny zbrani, kterou nosi podle sveho stavu, kdezto jinak prijata zasadni ustanoveni usneseni senatniho tez poslaneckou snemovnou, a to, ze muze byti omezen pristup posluchacum, kteri byli trestani opetovne, tedy nejmene dvakrate, pro zlocin proti bezpecnosti majetku, mravnosti anebo zivota, dale ze se nepripousteji osoby nezletile za posluchace, leda tenkrate, kdyz toho vyzaduji vysokoskolska studia, aby mohli studujici vysokych skol, kdyz se v dotycnem predmetu vyucuji, prijiti. Vseobecne se pravi: studujici vysokych skol.

Dale vyloucila poslanecka snemovna take ustanoveni, ze se vylucuji posluchaci tenkrate, kdyz je zde nedostatek mista. Toto ustanoveni bylo v uherskem trestnim radu, ze v pripade, je-li nedostatek mista, muze predseda odepriti pristup dalsim posluchacum. A dale je take toto ustanoveni v byvalem rakouskem a uherskem vojenskem trestnim radu, ze se pro nedostatek mista muze vylouciti pristup dalsim osobam. Poslanecka snemovna vsak toto usneseni senatu vyloucila. Praktikuje se to a bude se to praktikovati zajiste tim zpusobem, ze v pripade nedostatku mista bud hned predem budou vydavany vstupenky, aby do urciteho poctu mohli byti pritomni posluchaci, anebo ze by se odeprel pristup dalsim osobam. Tim neni tangovana zasada verejnosti, jelikoz tam budou toliko osoby, ktere jsou zajiste zarukou zasady verejnosti. Tim se ma zabraniti, aby nenastavalo preplneni techto mistnosti.

Velevazeni! Toto preplnovani mistnosti se ukazalo drastickym zpusobem prave v nedavnem pripade, kdy konan byl v Brne proces proti vrahum kapitana Haniky. Podle novin sbehly se takove sceny, ze to zajiste mluvi proti veskerym praktikam, aby v tom smyslu nebylo zabraneno pristupu posluchacstvu, kdyz je nedostatek mista. Podle novin posluchacstvo valilo se do porotni sine, vyvratilo dvere, zatlacovalo straz; srazelo dozorce, slapalo po nich, krome toho, vazeny senate, nutno take uvaziti, v jake atmosfere musi za takove situace pracovati soud, jak soudcove, tak i porotci, obhajci i svedci, jak to pusobi na obzalovaneho, zkratka, ze to jsou nemoznosti, aby za takovych okolnosti mohla byti konana spravedlnost.

Proto velice lituji, ze poslanecka snemovna v tomto smeru vyloucila usneseni senatu, ze pro nedostatek mista muze byti odepren pristup k soudu. Budou se zajiste tyto sceny opet opakovati a bude zajiste nutno, aby se v tam smeru stala zakonna opatreni, nebot opatreni dosud praktikovana vstupenkami se ukazala nedostatecnymi. Je to ovsem take vina, abych rekl, cele te atmosfery, ktera byla v Brne a ktera zajiste take prispela k tomu, ze se tento proces stal sensaci Brna a cele nasi verejnosti. I noviny, ktere uverejnovaly vytahy nebo doslovne reprodukce toho jednani, pusobily, ze obecenstvo bylo dychtivo videti to jednani, to obecenstvo ktere je rozrusovano biografy a vselijakymi jinymi vystupy. Obecenstvo snazilo se videti prave tu bidu lidskou, ktera se jevila v tomto procesu na osobach, ktere byly ucastny tohoto jednani.

Jinak, vazeny senate, vybor ustavnepravni vzhledem k tomu, ze hlavni ustanoveni, ktera byla zamyslena, aby byla provedena novou novelou, jsou obsazena v usneseni poslanecke snemovny, prijal take usneseni poslanecke snemovny za svuj navrh a zada senat, aby navrh zakona prijal tak, jal se na nem usnesla poslanecka snemovna. (Pochvala).

Mistopredseda Klofac: K slovu je prihlasen pan sen. dr Stransky. Udeluji mu slovo.

Sen. dr. Stransky: Slavny senate! Prihlasil jsem se jen k nekolika slovum k teto predloze. Musim se priznati, ze jsem, rozhodnym priznivcem verejnosti hlavniho liceni. Avsak tato predloha je dukazem toho, ze i verejnost hlavniho liceni, ktera je prece zarukou spravneho a zakoniteho jednani pred soudem, vyzaduje jistych omezeni, ktera jsou uvedena v tomto zakone.

Lituji velice, ze se neda konstatovati, ze verejnost pred soudem miva jeste jednu vlastnost, a pral bych si, aby lide, kteri tuto vlastnost maji, taktez nemeli pristupu k hlavnimu liceni. To jest sensacechtivost jistych lidi a jistych kruhu. Jsou to lide, kteri nejdou k hlavnimu liceni, aby se dovedeli, zdali justice korektne pracuje, nybrz jsou to lide, kteri tam jdou proto, ze se chteji pasti na dusevnich utrapach obzalovaneho, chteji byti ucastni veskere te sensace, kterou liceni poskytuje, a po mam nazoru spise znesvecuji, nez posvecuji justici.

Avsak, velecteni panove a damy, jestlize jsme na jedne strane pro to, aby verejnost byla skutecne v soudni sini chranena a aby ona poskytovala zaruku, ze bude jednano pred soudem tak, jak si prejeme, pak take musi byti mistnost, kterez tato verejnost pouziva, podle toho zarizena.

Prihlasil jsem se ke slovu, abych upozornil zde, ackoliv toho nemam potrebi, ponevadz pan ministr spravedlnosti je take z Brna, ze neni v cele republice - a ja znam temer vsechny soudni sine na Morave specielne a v Cechach, nejvetsi cast z nich proto, ze sam jsem v nich obhajoval - neni tak spatna budova soudni, jako je v Brne. My jsme se stali svedky toho v posledni dobe pri hlavnim liceni, ktere by bylo byvalo lepsi, bez verejnosti, aby verejnost nebyla slysela, jak pan predseda to hlavni liceni vedl, aby nebyla svedkyni toho, jak se tam vrahovi, ktery predloziv si vec po cele tydny, sveho osobniho pritele ukladne zastrelil, dala jen 3 leta tezkeho zalare, tedy nejmensi trest, jaky zakon pripousti, jakoby bylo buhvi co polehcujicich okolnosti. Bylo by byvalo lepe, kdyby verejnost nebyla svedkyni toho, co se tam dalo.