Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 193. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 20 minut.

Predseda: Donat.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, Valousek.

113 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Benes, dr Dolansky, Habrman, Malypetr, inz. Novak, Srba, Udrzal; za ministerstvo vnitra odborovy prednosta dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda: Zahajuji schuzi.

Predsednictvo senatu dosly pripisy predsedy vlady z 26. unora 1924, cis, 1144 a 1145, dale pripis predsedy snemovny representantu ve Washingtone z 6. unora 1924, pak pripis predsedy vlady z 18. unora 1924, cis. 958.

Zadam pana zapisovatele sen. dr Vlcka, aby je precetl.

Zapisovatel sen. dr Vlcek (cte):

>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni Praze.

President republiky prohlasil rozhodnutim ze dne 26. unora 1924 podle § 30 ustavni listiny zasedani Narodniho shromazdeni za ukoncene dnem 27. unora 1924.

Namestek predsedy vlady: Bechyne.<

>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

President republiky svolal podle § 28 ustavni listiny rozhodnutim ze dne 26. unora 1924 senat Narodniho shromazdeni k jarnimu zasedani na den 6. brezna 1924 do jeho sidla Prahy.

Namestek predsedy vlady: Bechyne.<

>Predsedum komor Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske Praha.

Drazi panove!

Obdrzel jsem Vas kabelogram, projevujici Vasi soustrast pri umrti byvaleho presidenta Wilsona a zasilam Vam s potesenim srdecny projev diku za Vasi laskavou ucast.

S vyrazem vysoke ucty a pratelstvi jsem Vam v ucte oddany F. H. Gillet v. r. predseda snemovny representantu.<

>Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze.

President republiky vyhovel rozhodnutim ze dne 18. unora 1924 zadosti ministra post a telegrafu Aloisa Tucneho za zprosteni z duvodu zdravotnich z uradu ministra post a telegrafu a poveril rizenim ministerstva toho ministra pro zasobovani lidu dr Emila Frankeho. O tom kladu si za cest uciniti sdeleni.

Predseda vlady: Svehla.<

Predseda: Sdeluji, ze jsem, udelil dovolenou pro dnesek a zitrek panu sen. Matuscakovi, Casnemu, Kroiherovi, dr Schmidtovi, Klecakovi, na tyden sen. Zimakovi a Svecovi.

Navrhuji, aby senat udelil zdravotni dovolenou na 2 mesice panu sen. dr Kovalikovi, na 3 nedele sen. Dulovi, na 4 nedele sen. dr Mudronovi, na 2 mesice sen. Sperovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Dovolene se udeluji.

Sdeluji, ze za predsedu do vyboru narodohospodarskeho zvolen byl sen. Sablik.

Prosim pana tajemnika, aby precetl tisky.

Senatni tajemnik dr Safaravic (cte):

Tisk 1810 postou. Zprava I.vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o stavebnim ruchu (tisk 1798).

Tisk 1811 postou. Zprava I. Technicko-dopravniho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru a III. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se upravuje pomer ceskoslovenske statni spravy k Ceskoslovenske plavebni akciove spolecnosti Oderske (tisk 1799).

Tisk 1803-1803/13. Interpellacia sen. Barinka a sudr. na ministra vnutra a ministra s plnou mocou pre spravu Slovenska o cetnickom terore v Zubaku.

Tisk 1803/1. Interpellacia sen. dr Mudrona a spol. na pana ministra verejneho zdravotnictva v otazke zakupenia statom kupelov >Trencianske Teplice<.

Tisk 1803/2. Interpelace sen Perthenove, Reyzla a soudr. na pana ministra socialni pece stran poskytovani a vyplaty podpor v nezamestnanosti v okresech decinskem, benesovskem, cesko-kamenickem a ceskolipskem.

Tisk 1803/3. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra vnitra stran zamysleneho roztrzeni mestske obce Smrzovky.

Tisk 1803/4. Interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, dr Spiegela, Zulegera a soudr. na vladu stran styku Zemskeho spravniho vyboru v Cechach se zastupitelskymi okresy.

Tisk 1803/5. Interpelace sen. A. Friedricha, Starka a soudr. na pana ministra skolstvi a narodni osvety stran odepreni dovolene spravci skoly Patzakovi v Klastere.

Tisk 1803/6. Interpelace sen. Fahrnera a soudr. na vladu stran poskozeni spravce panstvi Hanuse Kirschneka ve Fichtenbachu.

Tisk 1803/7. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na pana ministra financi stran zamysleneho rozdeleni berni spravy v Brne.

Tisk 1803/8. Intertpelace sen. Jelinka a soudr. na pana ministra vnitra stran udalosti u I. Moravske sporitelny v Brne.

Tisk 1803/9. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na pana ministra financi stran opozdeneho vydani titru moucne pujcky.

Tisk 1803/10. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na veskerou vladu o tom, ze se nedba jazykoveho zakona.

Tisk 1803/11. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra veci zahranicnich stran reparacnich dluhu Ceskoslovenske republiky.

Tisk 1803/12. Interpelace sen. Hartla, dr Herzigove, K. Friedricha a soudr. na pana ministra vnitra stran protizakonne zvule pri pribirani politickych stran k navrhum na utvoreni okresnich spravnich komisi.

Tisk 1803/13. Interpelace sen. Thore a soudr. na vladu republiky Csl.o zamitnuti podpory vsezivnostenske vystave.

Tisk 1804. Nalehava interpelace sen. Kotrby a soudr. na vladu Ceskoslovenske republiky ohledne poskytnute subvence akciove spolecnosti Hostivarskych mlynu a pekaren.

Tisk 1805. Nalehava interpelace sen. Kotrby a soudr. na pana ministra vnitra ohledne persekucniho vystupovani okresnich politickych sprav proti zivnostnikum pekarum.

Tisk 1806. Nalehava interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, Jelinka, Zulegera, Fahrnera, Hartla a soudr. na vladu stran lihove afery.

Tisk 1807. Navrh sen. Zavorala, dr Soukupa, dr Krouskeho, Hucla, dr Brabce a druhu na zmenu §u 5 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 326 Sb. z. a n., o jednacim radu senatu Narodniho shromazdeni.

Tisk 1808. Navrh sen.K. Friedricha a soudr. stran obnoveni okresnich spravnich komisi.

Tisk 1809. Zprava ustavno-pravneho vyboru o usneseni poslaneckej snemovne ohladom usnesenia senatu Nar. shromazdenia republiky Ceskoslovenskej k vladnemu navrhu zakona o presunu prislusnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podla z. cl. XLI:1881 (tlac. 1794).

Tisk 1812. Zprava I. technicko-dopravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o vykupu mistni drahy v udoli Borze (tisk 1797).

Tisk 1813. Zprava ustavne-pravniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu (tisk 1472) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni trestnich radu o tom, kdo ma pravo byti posluchacem verejneho hlavniho liceni (tisk 1795).

Tisk 1814. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru ustavne-pravniho o vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni smlouva mezi Ceskoslovenskou republikou a kralovstvim Srbu, Chorvatu a Slovincu o uprave vzajemnych pravnich styku, sjednana v Belehrade dne 17. brezna 1923, s dodatkovym protokolem (tisk 1786).

Tisk 1815. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru a vladnim navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni k dodatecnemu schvaleni obchodni dohoda mezi Ceskoslovenskou republikou a Spojenymi Staty Americkymi sjednana v Praze dne 29. rijna1923, uvedena v prozatimni platnost vladni vyhlaskou ze dne 1. listopadu 1923, cis. 209 Sb, z.a. n., (tisk 1788).

Tisk 1816 Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho vladnim navrhu na dodatecne schvaleni obchodni smlouvy mezi republikou. Ceskoslovenskou a Spojenym Kralovstvim Velke Britanie a Irska (tisk 1787).

Tisk 1817. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. technicko-dopravniho vyboru o vladnim navrhu, kterym predklada se Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske:

1. Umluva a statut o rezimu splatnych cest mezinarodniho vyznamu;

2. dodatecny protokol k teto umluve;

3. prohlaseni, kterym se uznava pravo statu, jez nemaji morskeho pobrezi, na vlajku (tisk 1785).

Zapisy o 187.- 190. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 19., 20, a 21. prosince 1923.

Tesnopisecke zpravy o 189.- 192. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 20., 21. prosince 1923 a ze dne 14. unora 1924.

Zapisy o 191. a 192. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1807. Navrh sen. Zavorala, dr Soukupa, dr Krouskeho, Hucla, dr Brabce a druhu na zmenu §u 5 zakona ze dne 15. dubna 1920, cis. 326 Sb. z. a n., o jednacim radu senatu Narodniho shromazdeni.

Tisk 1808.Navrh sen. K. Friedricha a soudr. stran obnoveni okresnich spravnich komisi.

Vyboru imunitnimu:

Zadost hlavniho statniho zastupitelstvi v Bratislave po pripade sedrie v Nitre z 13. unora. 1924, B 1383/1924, za svoleni k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin podle §u 14 cis. 1. a pro zlocin podle §u 15 cis. 3. zakona ze dne 19.brezna 1923, cis. 50 Sb. z. a n.

Zadost hlavniho statniho zastupitelstva v Bratislave se zadosti sedrie v Bratislave ze dne 14. unora 1924, B/952, za svoleni k trestnimu stihani sen. Svraky pro precin utrhani na cti podle §u 1 a 3 cis. 1. a 2. a §u. 9 cis. 6. zakonneho clanku XLI z r. 1914 a pro precin podle §u 18 cis. 1., 2. a 3. zakona z 19.brezna 1923, cis. 50 Sb.z. a n.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Vladni narizeni ze dne 8. unora 1924 o prodlouzeni promlceci lhuty pro nektere pohledavky.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k programu dnesni schuze, na jehoz prvnim miste je:

1. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1798) o vladnim navrhu zakona o stavebnim ruchu. Tisk 1810.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky sen. Ecksteinova, za vybor rozpoctovy sen. dr Karas.

Prihlaseni recnici jsou: Sen. dr Herzigova, dr Hilgenreiner, Low a Trcka >proti<, sen. Panek >pro<. Recnicka lhuta stanovena je na pul hodiny. Prosim pani sen. Ecksteinovou, aby se ujala slova.

Zpravodaj sen. Ecksteinova: Slavny senate! Jednou z nejvetsich utrap, ktere za posledni desetileti vinou svetove valky primo lavinove se hrnuly na zmucene narody evropske, byla a je tisen bytova, ktera u nas v Ceskoslovenske republice, a rekla bych na celem obvodu byvaleho Rakouska, byla zvlaste palciva, ponevadz jiz pred valkou u porovnani se sousednim Nemeckem a jinymi socialne lepe vybudovanymi staty, nez bylo stare Rakousko, bydlilo se velmi nuzne jak v mestech, tak take na venkove. Vzpomenme jenom, ze v Rakousku s oblibou ve vsech vetsich strediscich prumyslovych se souhlasem vlady stavely se cinzaky o 10 az 15 jednotlivych derach s t. zv. plotnou o jedne chodbe ve vymere 12, 14, 16 nejvyse 20 ctverecnich metru, do kterych bylo lze umistiti nejvyse jednu postel, kterou sdilely 3 az 4 osoby. Na venkove jste videli mile nizke, mokre svetnice zbudovane z lati, prken, plechu, papiru, hadru a v meste i na venkove tato nuzna obydli byla sdilena s ruznymi podnajemniky. Ovsem zatim v Nemecku zakonem byli nuceni, aby oddelili ve spacich mistnostech dospele od nedospelych, podnajemniky od clenu rodiny, takze kazda i delnicka rodina obyvala nekolik mistnosti. Toto bydleni za Rakouska u nas zavedene stalo se velmi nesnesitelnym, kdyz po svetove valce, za ktere se po 5 roku nestavelo, za ktere se ale prece jenom rodiny rozmnozovaly, bytova tisen - vlastne bytova tryzen - stala se mucivejsi nezli hlad a nezli drahota, a nemuzeme rici, ze bytova tisen pres vsechno to, co za poslednich 5 roku na jeji zmirneni u nas v republice v tom smeru bylo ucineno, byla by toho druhu, ze by se otazka tato stala mene palcivou. Jeste dnes ve vetsich strediscich a jmenovite v Praze naporad vidime pripady, ze provdane dcery, zenati synove nadale sdileji s rodici nedostatecne velike mistnosti, byt o 1-2 mistnostech, ze jeste 3-4 rodiny, tvorici sice rodinny celek, tisni se ve dvou az 3 mistnostech. Nemuzeme ale take rici, ze by se bylo pro odstraneni teto bytove tisne u nas udelalo malo. Skoro 5 miliard bylo prostaveno stavebniky a postaveno na 18 a ¹/₂ tisice domu skoro s 31.000 byty. Stat na podporu tohoto stavebniho podnikani zatizil se vydanim, ktere bude ciniti v nejblizsim 5tileti 215,000.000 kazdeho roku, ktere ale bude postupne snizovano po 5ti letech, takze mezi 20-25 lety bude toto zatizeni statu cinit asi 4 miliony. Nicmene toto vydani, ktere stat na nejblizsi radu desetileti zatizi znacnou merou, neni mozna, aby bylo stupnovano, na druhe strane nebylo by spravedlivo, aby toto stavebni podnikani bylo i na pristi leta podporovano v te vysi, jako se dalo az do te doby, z toho duvodu, ze stavebni hmoty, prace a pozemky klesly v cene a ze blizime se ve stavebnim podnikani, rekla bych, jiste stabilisaci. Vyzadovalo-li na pr. stavebni podnikani oproti letum predvalecnym v prvem a v druhem roce trvani nasi republiky desateronasobneho nakladu, ma se za to, ze letos toto podnikani klesne asi na 6 az 7 nasobnou paritu oproti letum predvalecnym. Z toho duvodu prichazi vlada pri obnoveni zakona o stavebnim ruchu, ktery 31. prosince 1923 pozbyl ucinnosti, s navrhem noveho zakona vzhledem k nemoznosti zatezovati nadale stat ve stejne mire, jak se to delo, az po tu dobu a vzhledem k okolnosti, ze stavebni naklady poklesly, prichazi vlada s navrhem zakona, ktery hovi temto dvema hlediskum. Osnova navrhu zakona o stavebnim ruchu tak, jak byl prijat v usneseni poslanecke snemovny, prihlizela k tomu, aby predne mohly byti dokonceny vsechny ty stavby, na ktere bylo do 30. cervna 1923 zadano o podporu, za druhe ty stavby, ktere byly v druhe polovici roku 1923 rozestaveny nebo projektovany, tedy vynalozeny jiz urcite sumy, ktere nesmi prijiti v zajmu verejnosti, v zajmu celku na zmar. Dale vladni osnova hledi k tem hlediskum, aby snizila, jak jsem jiz pravila, podporu na stavby provadene v r. 1924 umerne k drahote stavebnich hmot a stavebnich praci, takze snizuje zapujcky na 35 - 55% a zuroceni a umor 1 ¹/₂ az 2 ¹/₂ % na stavbu 25 let, coz se rovna 20 - 35 %o celkoveho stavebniho nakladu. Mimo to vladni osnova zakona o stavebnim ruchu cini zmenu v hlave IV. zakona o stavebnim ruchu ze dne 25. brezna 1923 v tom smeru, ze muze byti k hrazeni vyloh bytove pece pouzito take vynosu losove pujcky pro peci nejen o statni zamestnance, ale vubec o jine verejne zamestnance a ze z vynosu losove pujcky naproti roku lonskemu muze byti pouzito nejen 150 milionu, nybrz 600 milionu na vystaveni obytnych budov pro statni a verejne zamestnance. Do ustanoveni §u 4 hlavy IV. vlozila poslanecka snemovna 2 zmeny, a to do odstavce b) slova >muze byti podpora udelena nejen pro stavby, pro ktere jiz byla podpora v r. 1923 udelena, ale pro nez byla alespon podana zadost za podporu< a dale v odst. d) >muze byti z verejneho zajmu podpora udelena take tenkrate, budou-li zahajeny stavby do 30. cervna 1924 v tom pripade, bude-li se jednat o znovuzrizeni obytneho domu zniceneho, nebo poskozeneho zivotni pohromou nebo pozarem<.

V §u 4 odst. a) mluvi se o te okolnosti, ze podpora podle tohoto zakona, jak jest obsazena v usneseni poslanecke snemovny tisk 4372, muze byti udelena pouze tem stavbam, ktere byly zapocaty a dokonceny az k prvni podlaze do 30. dubna 1924 vzhledem k dlouhotrvajici zime. K upozorneni rozpoctoveho vyboru bylo usneseno ministerstvem socialni pece, ze tento termin v provadecim narizeni, ktere bude k tomuto zakonu vydano, ma byti vylozen tak, ze nema byti povazovana za zapocatou a opravnenou k pozivani podpory podle tohoto zakona ta stavba, ktera bude vyzdena k prvni podlaze, nybrz ze se ma podpor podle tohoto zakona dostati kazde stavbe, u ktere do 30. dubna 1924 bude skonceno vykopani zakladu.

Slavny senate! Po strance socialne-politicke byly to zasady, a kterych jednal socialne-politicky vybor a usnesl se slavnemu senatu doporuciti, aby tento navrh vladniho zakona byl slavnym senatem schvalen tak, jak je obsazen v usneseni poslanecke snemovny o stavebnim ruchu tisk c. 4372.

Mimo to socialne-politicky vybor doporucil ke prijeti resoluci usnesenou a schvalenou poslaneckou snemovnou dotykajici se tehoz predmetu.

Predseda (zvoni): Slovo ma zpravodaj za vybor rozpoctovy pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Nejdulezitejsi body zakona o stavebnim ruchu - a to moznost vyvlastnovati pozemky, ustanoveni o rozhodcich soudech mezdnich, udileni podpor a osvobozeni od dane - pozbyvaji platnosti poslednim prosincem roku 1923. Ponevadz duvody, pro ktere zakon o stavebnim ruchu byl vubec sveho casu parlamentu predlozen, trvaji jeste dale, jak jiz zde referentka za vybor socialne-politicky uvedla, a ponevadz prace zacate lonskeho roku zejmena tam, kde podany sice byly zadosti, ale stavebnimi urady nebyly vyrizeny, nemohly byti ponechany in suspenso, predklada vlada novou osnovu zakona, jiz se maji tyto ctyri body zakona o stavebnim ruchu prodlouziti jeste na 1 rok, na rok 1924; k nemu pak dodan novy jeden odstavec v § 4, bod d), ze i pro zadosti podane nove teprve letosniho roku, kde se jedna o znovuzrizeni budov prirodnimi nestestimi znicenych, ma se take jeste prihlizeti jako k podanym zadostem lonskeho roku. Za podpory dosavadniho zakona byly zbudovany do konce lonskeho roku podle uredni statistiky, ktere se drzim, a jak take referentka prede mnou uvedla, 17 tisic budov s 32.000 obydlimi. A stat na sebe prevzal zavazek, ze bude rocne platiti az do umoru, tedy nejmene po 25 let, castku, ktera dnes obsahuje asi 215 mil. korun, kterazto castka je vlozena take do rozpoctu na rok 1924. Tato castka bude rok od roku ponekud klesati, ponevadz pristim rokem budou podpory nizsi, zejmena nasledkem mensiho percentuelniho zurokovani kapitalu. Tedy o uhradu financni by bylo timto zpusobem uplne postarano. Ale pritomna predloha ma jednu dalsi zmenu, ze se zada na stavbu obytnych domu pro statni zamestnance castka vyssi; dosud bylo to 150 mil, na rok, ta je pakatylek, kdyz se povazi, jake mnozstvi uredniku statnich nebydli anebo musi dojizdeti do mista uradu z dalekeho okoli, kde spise byty dostalo; tato castka se zvysuje na 600 mil. Kc. Krome toho se pravi, ze maji byti byty opatreny nejenom statnim urednikum, ale i urednikum verejnym vubec. Pojem uredniku verejnych neni zde udan a byla by v tomto smeru pochybnost; myslim vsak, ze tato pochybnost odpadne, kdyz se uvazi § 19 zakona z 22. prosince 1922 c. 394, ktery restringuje platy verejnych zamestnancu a § 19 se o techto zamestnancich zminuje, kdo ve smyslu §u 19 ma restringovane platy, je pokladan za urednika verejneho a ma miti narok na prikazani bytu v techto budovach statnich. Ale podpory, ktere se budou udelovati podle zakona, jsou nizsi, jak se jiz referentka zminila, maximum bude 55 %, tedy vice nikdo nedostane. Stat musi zaplatiti 55 % nakladu vubec anebo za splaceni uroku a amortisaci bude poskytovati 2,5 % v tech nejpriznivejsich pripadech, kde pujde o druzstva, ktera stavi v zajmu verejnem, ale nikoli o soukromniky. Krome toho pak je slibovano jeste osvobozeni dane na 25 let. Podle lonskeho zakona platilo toto osvobozeni na 30 let. Je tedy patrno, ze se, i v tom smeru restringuje prispevek statni. Duvody, proc se tak stalo, uvedla tez referentka.

Ale zakon navrhovany ma jeste dalsi citelnou restrinkci. Podle stareho zakona podpory poskytovaly se na pristavbu i nastavbu domu, po pripade i premenu mistnosti dosud neobydlenych v mistnosti obyvatelne. Na tyto zmeny nebude se podpora dale udelovati, nybrz pouze na novostavby obytnych budov. K jinemu cili se dale podpora neda.

Referentka socialne-politickeho vyboru se zminila take o te choulostive strance v § 4 dnesniho zakona, kde se pravi, ze dostane podporu jen ten, kdo se stavbou do konce dubna 1924 zapocal. Pojem, co to znamena zapociti se stavbou, vyklada § 11 provadeciho narizeni k stavebnimu zakonu z cervence 1923, ktere pravi, ze musi byti vyzdeny zaklady a sklepy. Vzhledem k pocasi, neobvykle dlouho trvajici zime letosniho roku, nebude pochybnosti o tom, ze v mnohych studenejsich krajinach, zejmena ve vyssich polohach, jako na Ceskomoravske vysocine, v Rudohori a Podkrkonosi, nebude mozno se stavbou do dubna zapociti. Tedy o tu podporu by zadatele prisli. Proto vyslovuje rozpoctovy vybor prani, aby vlada zmenila toto provadeci narizeni v § 11 a prizpusobila je temto letosnim pomerum. Muze tak uciniti cestou narizovaci a pojem poceti se stavbou do konce dubna liberalneji, sireji vyloziti - aby na pr. stacilo polozeni nejakeho kamene a cihel do zakladu jako >zapoceti stavby<.

Konecne rozpoctovy vybor vzal s pochvalou na vedomi cinnost stavebniho uradu, ktery skutecne za ta 4 posledni leta zmohl latku uzasnou. Kdo tak nekdy navstivil stavebni urady, zejmena stavebni urad druhe instance nebo ministerstvo socialni pece a videl tam tu ohromnou spoustu aktu a to mnozstvi uchazecu, kteri zadaji rychle vyrizeni a videl, s jakou ochotou ti urednici vychazeli stranam vstric, prizna, ze tato vykonnost uredniku stavebniho ruchu uznani si zaslouzi.

Zakon predpoklada, ze 30. dubna 1924 prestane jiz podporovani stavebniho ruchu a ze bude stavebni ruch ted vylucne ponechan soukrome podnikavosti. My dobre vime, ze prave podporovani stavebniho ruchu bylo v souvislosti s nedostatkem bytu, a dokud nedostatek bytu nebude odstranen, bude nutna ochrana najemniku, aby nebylo lichvareno s timto skutecne nepostradatelnym predmetem denni potreby, abych tak vseobecne i tu potrebu bydleni nazval. Dokud trva tato ochrana najemniku, tento posledni zbytek vazaneho hospodarstvi toho obhospodarovani statniho, bude zajiste treba podporovati stavebni ruch. Ctete-li na pr. v novinach zpravu, kterou podal mestsky fysikat v Praze minuleho tydne, seznate, jak ohromne mnozstvi prazske chudiny bydli. Jsou to pripady hrozne, takze kazdy uzna, ze podporovani stavebniho ruchu bude i dale potreba. Ze to neni lehky problem, je patrno z toho, ze nedostatek bytu je po celem svete. Zpusob, jak jednotlive vlady chteji odstranovati nebo zmirnovati tuto krisi, je v ruznych mistech ruzny, ale faktum je, ze dnes trva jeste vsude.

Zminim se mimochodem o tom zpusobu, jak italska vlada zamyslela stavebni ruch zvednouti. Tam sice dosud nepodporuji penezne, tam jen davaji osvobozeni od dani na 25 let, ale myslim, ze rokem 1926 bude uplne uvolnena ochrana najemniku, takze soukroma podnikavost nabude uplne volnosti, nebot dokud nema stavebni podnikani tuto volnost, nedocili se staveb ve vetsim meritku.

Upozornil bych na jednu ne prave priznivou stranku, jak jsme se dosud na stavebni ruch divali. Podle uredni statistiky je znamo, ze jsme vystaveli se statni podporou 17 tisic domu se 32 tisici bytu. Mezi temi domy byla mala castka cinzovnich domu a 8 az 10 bytech, ale vetsinou domky male, tak zvane rodinne, kde jsou dva nebo toliko jeden byt. Delime-li tech 32,000 bytu poctem domu 17.000, vidime, ze prumerne stavely se domky o 2 bytech a kdyz byly domky o vice bytech nez o 2, byla proti tomu rada domku o jednom byte. Vetsinou jsme podporovali male rodinne domky, majetek jednotlivcu financne silnejsich, nebot kdo nemel niceho, do stavby domku sam pustiti se nemohl. Ti, kteri nemeli tolik kapitalu, aby si mohli postaviti maly domek, a bydli tedy v cinzovnich kasarnach, byli podporovani jen nepatrne.

Bylo by si prati, aby vlada vice podporovala stavby velkych domu a ne toliko stavby rodinne. (Mistopredseda Kadlcak ujima se predsednictvi.)

Nesdilim nahledu, ze by poslednim dubnem roku 1924 melo prestati podporovani stavebniho ruchu vubec, nebot, dokud bude nouze o byty a dokud trva ochrana najemniku s tim nerozlucne spojena, bude nutno se strany statni jistou pomoci prispeti. Jiz jsem se o tom zminil, jak bytova krise jeste stale trva a neni mozno ji odstraniti. Byl podan navrh a stavebni povinnosti, aby ten, kdo je financne silnejsi, byl donucen staveti pro sve zamestnance a zrizence byty. Shledalo se vsak, ze to je neprakticke pro nase pomery. Upustilo se tedy od tohoto zpusobu podporovani stavebniho ruchu.

Je patrno, ze budeme musiti jinym zpusobem stavebni ruch podporovati. Kdyz pro nase pomery nejpraktictejsi zpusob byl ten, ze stat bud zaruci se stavebniku za vydluzeny kapital, nebo ze jej splaci, myslim, ze bude potreba take dale i po poslednim dubnu podporovati stavebni ruch. A to bude v souvislosti se zakonem o ochrane najemniku podle toho, jak ten zakon, dopadne, takze budeme se musiti znovu zabyvati timto zakonem. Neni to tedy jeste posledni predloha, ktera v tomto smeru byla u nas projednana. Rozpoctovy vybor pripojil se k navrhu vyboru socialne-politickeho a navrhuje slavnemu senatu prijeti te osnovy tak, jak byla v poslanecke snemovne s nepatrnymi zmenami schvalena, ke schvaleni. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo prvemu recniku >proti< panu sen. dr Hilgenreinerovi.

Sen. dr Hilgenreiner (nemecky): Senatori a senatorky! Koncem r. 1923 prestala platnost dulezitych ustanoveni zakona o stavebnim ruchu ze dne 25. ledna 1923, takze se v teto pricine jiz od nekolika mesicu nalezame ve stavu ex lex. Tata ustanoveni vztahuji se na vyvlastneni pozemku, na mzdove soudy a na radu podpor, ktere bylo lze udeliti jen do 31. prosince 1923. Vlada podala pocatkem prosince novou predlohu a take ji s obdivuhodnou rychlosti probicovala v poslanecke snemovne. Od te doby uplynuly skoro 3 mesice, vybory senatu predkladaji vam dnes predlohu poslanecke snemovny. Domnivate se snad, ze v techto 3 mesicich bylo velmi mnoha zmeneno. Bohuzel musim konstatovati, ze socialne-politicky vybor vyridil predlohu behem 2 hodin, rozpoctovy vybor stejne rychle, a nebylo zmeneno ani pismenky. V cem to zalezi? Ze dokonce bylo treba zavesti mimozakonny stav, ze po cele tydny jsme musili byti bez zakona - toho vinou jest lih a vsechny ty skandalni afery, pro ktere koalice nemuze dospeti k praci.