Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 191. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 25 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

130 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministri: inz. Becka, Bechyne, dr Dolansky, dr Franke, Habrman, Malypetr, dr Markovic, inz. Novak, Srba, Sramek, Udrzal; za ministerstvo pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu odborovy prednosta dr Bebr a ministersky rada dr Odstrcil; za ministerstvo vnitra odborovy prednosta dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Dovoluji si zahajiti schuzi senatu.

Vazeny senate! (Shromazdeni povstava.) V nedeli 3. unora skonal ve Washigtonu Woodrow Wilson. Byvaly universitni profesor a president Spojenych Statu Severoamerickych. Veliky syn Ameriky, a jedna z nejslechetnejsich hlav lidstva. V hluboke piete se sklanime nad jeho rovem.

Velika valka mela sveho velikeho soudce. Mravni svedomi noveho sveta jim vynaselo svuj ortel.

Syn chudeho rodu vstoupil pred desiti lety v celo Spojenych Statu. V roku 1914 videl s hruzou plameny evropske zkazy. 4. dubna 1917 vypovedel valku, aby slouzil miru. Roku 1919 pospichal pres okean, aby v Parizi spolupracoval na dovrseni zakladu spravedlnosti a miru sveta. Jeho dilo je nesmrtelnym, jako nesmrtelnymi jsou idealy, v jichz sluzbach videl poslani sveho zivota.

V dejinach naroda naseho ceskoslovenskeho zustane jmeno jeho na veky vryto pismem kovovym.

Rok 1918 videl zivelnou silou srustat nas odboj zahranicni s nasim odbojem domacim. A soucasne videl srustat ducha tohoto odboje s duchem mluvciho svetoveho soudu.

29. kvetna jsme slyseli prvy projev Ameriky pro utlacovane narody Rakousko-Uherska.

28. cervna jsme s pohnutim cetli projev Ameriky pro osvobozeni vsech Slovanu z nadvlady ustrednich mocnosti.

3. zari jsme rozechveni slyseli proklamaci Ameriky o uznani Narodni Rady ceskoslovenske v Parizi za vladu a uznani ceskoslovenske armady zahranicni.

18. rijna jsme cetli posledni vzkaz velike americke demokracie stare monarchii, a 28. rijna jsme s jasotem zdvihali obrazy presidenta Wilsona, kladouce je vedle obrazu presidenta naseho. Veliky boj byl dobojovan. Narod cely navzdy plamennym perem diku zapsal do sve duse pamatku velikeho mrtveho. Zhavych diku za vsechnu tu pomoc, kterou vykonal pro nase osvobozeni, pro nasi samostatnost, pro nase demokraticka a republikanska zrizeni, pro nasi budoucnost.

Odesel veliky apostol trvaleho svetoveho miru, jeden z nejvetsich statniku nove doby, zastupce nejvetsi demokracie svetove, jeden z tech, jimz naslouchal cely svet. Do plamenu hruz nejstraslivejsiho vrazdeni lidi padl s brehu noveho sveta hlas, jakeho v dejinach nebylo dosud slysano s prestolu hlav narodu a statu.

My dekujeme Americe, co Wilsonem a s Wilsonem v cele politiky svetove vykonala pro lidstvo a lidstvi a pro ty majaky, jez uvedomele rozsvitila na cestu k sjednoceni vseho clovecenstva v novych radech svetove demokracie, svetove svobody, svetove spoluprace a svetoveho miru.

Jak nam to vsem bylo drahe a jak jsme jasali vstric temto hlasum nove lidske spravedlnosti a humanity. Jako bychom slyseli zvest z nejskvelejsich dob nasich dejin vlastnich a jako bychom slyseli naseho Jana Amosa Komenskeho v jeho Panegersii: >Jsme vsichni obcani jednoho sveta. Co nam brani doufati, ze konecne dojde k tomu, ze vsichni budeme jedno sdruzeni, spojene stejnymi svazky ved, zakonu a nabozenstvi. Uzavremez navzajem svatou smlouvu. Je potrebi prinesti svetlo vsem lidem. Veskera veda politicka zalezi v ovladani cloveka. Ale nikdo nema prava ovladati jej jinak, nezli ve spravedlnosti a rovnosti. Kdo zabrani nam, abychom se sjednotili v jedine republice? Pojdte tedy vsichni, kdo na srdci mate blaho sveho naroda. Jedineho sveta obcane jsme vsichni, ba jedna jsme krev. Ustanme, zaprisaham vas, vzdyt lide vsichni jsme.<

Tak mluvil i nas veliky ucitel narodu. Kez duchove nejvetsich synu lidstva jsou kameny, po nichz narodove pujdou k svemu sbratreni vselidskemu. Kez velike dilo Wisonovo: >Spolecnost narodu< vyroste ve veliky chram lidstva, v nemz narodove svobodni a samostatni ve svobodnem vyvoji svych reci, kultur a talentu budou se shromazdovati ve vzajemne ucte a lasce, v radostne praci na rozvoji ved, mezinarodni organisace techniky a vymene statku, ke spolecnemu stesti a lepsi budoucnosti vsech, aby naplnil se nejvyssi sen velikeho mrtveho syna Ameriky o posledni valce svetove, o poslednim vrazdeni synu lidskych a nove rodine narodu, vzkvetajici v bratrske soucinnosti na jednom slunci vseho sveta.

Vazeny senate! President Wilson je mrtev. My mu dekujeme jeste jednou z celeho srdce sveho za vse, co vykonal pro narod nas a vsechno lidstvo. Za vse to, co ucinil, aby pravda zvitezila nad lzi, pravo nad nasilim, humanita nad brutalitou, demokracie nad absolutismem, svoboda nad tyranii, republika nad absolutismem, kultura nad barbarstvim.

My, co zivi budeme, jeho pamatky nezapomeneme. A v pameti naroda bude tato pamatka ziti vecne. Predsednictvo Narodniho shromazdeni zaslalo smutecni projev kongresu Spojenych Statu Severoamerickych. Vazeny senat svym povstanim vzdal hold zivotni praci draheho mrtveho. Budiz dovoleno, aby projev tento pro historickou pamet byl vtelen do zapisu senatu. - - -

Predsednictvu dosel dopis predsedy senatu pana Karla Praska. Zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby tento dopis laskave precetl.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

>V Praze, dne 23. ledna 1924. Predsednictvu senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske (do rukou nejstarsiho mistopredsedy senatu J. M. Kadlcaka) v Praze.

Sdeluji, ze se vzdavam funkce predsedy senatu Narodniho shromazdeni.

Znamenam se: Karel Prasek.<

Mistopredseda dr Soukup (zvoni): Sdeluji, ze jsem udelil dovolenou pro tuto schuzi panu sen. Dulovi, Mechurovi, dr Mudronovi, Sperovi, dr Horackovi a Smrtkovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 2 tydnu sen. dr Kovalikovi, na dobu 3 tydnu sen. Casnemu a Ferd. Jiraskovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Zadane dovolene se udeluji.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1791. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru o vladnom navrhu, ktorym sa predklada Narodnemu shromazdeniu obchodna smluva medzi republikou Ceskoslovenskou a republikou Litevskou, podpisana v Prahe, dna 27. aprila 1923 (tisk 1691).

Tisk 1792. Vladni navrh zakona, jimz se meni zakon ze dne 17. rijna 1919, cis. 562 Sb. z. a n., o podminenem odsouzeni a podminenem propusteni.

Tisk 1793. Vladni navrh zakona, kterym se nektere obory soukromeho zprostredkovani prohlasuji za zivnost koncesovanou ve smyslu zivnostenskeho radu (zakona).

Tisk 1794. Usneseni poslanecke snemovny o usneseni senatu Narodneho shromazdenia republiky Ceskoslovenskej (tisk 4234) k vladnemu navrhu zakona o presunu prislusnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podla zak. cl. XLI: 1881 (tisk 4312).

Tisk 1795. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske (tisk 3897) o vladnim navrhu zakona, kterym se meni ustanoveni trestnich radu o tom, kdo ma pravo byti posluchacem verejneho hlavniho liceni (tisk 4364).

Tisk 1796. Usneseni poslanecke snemovny k usneseni senatu stran usneseni poslanecke snemovny (tisk sen. 1470, 1517 a k c. 1517) k vladnimu navrhu zakona, kterym se zrusuji dosud platne zakony o vojenske taxe (tisk posl. snem. 3592, 3743, 4056 a 4375).

Tisk 1797. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4288) o vykupu mistni drahy v udoli Borze (tisk 4339).

Tisk 1798. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4351) o stavebnim ruchu (tisk 4372).

Tisk 1799. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4127), jimz se upravuje pomer ceskoslovenske statni spravy k Ceskoslovenske plavebni akciove spolecnosti Oderske (tisk 4340).

Tisk 1800. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4319), kterym se stanovi hranice prijmu, vylucujici z naroku na duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, cis. 39 Sb. z. a n. (tisk 4377).

Tisk 1801-1801/7. Odpoved predsedy vlady a ministra financi na interpelaci sen. dr Ledebura-Wichelna a druhu stran schodku, zjisteneho pri likvidaci statniho obilniho ustavu (tisk 1594/3).

Tisk 1801/1. Odpoved vlady na interpelaci sen. prof. dr Spiegela, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Fahrnera, Luksche a druhu o jazykovem pravu cizincu (tisk 1594/4).

Tisk 1801/2. Odpoved ministra skolstvi a narodni osvety na interpelaci sen. Fahrnera a druhu o nalehave nutne uprave pravnich pomeru pestounek materskych skol (tisk 1687/9).

Tisk 1801/3. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. dr Naegle a soudr. stran stvanic, zahajenych koncem dubna proti nemeckym peneznim ustavum a vubec proti nemeckemu zivlu v tomto state (tisk 1687/4).

Tisk 1801/4. Odpoved vlady na interpelaci sen. Sablika a spol. o ochrane domaciho lnarstvi (1687/6).

Tisk 1801/5. Odpoved ministru vnitra a spravedlnosti na interpelaci sen. dr Naegle, K. Friedricha a soudr. stran zabaveni tiskopisu >Abgeordneter Dr. Alois Baeran vor dem Prager Schwurgerichte< (tisk 1594/7).

Tisk 1801/6. Odpoved ministra post a telegrafu na interpelaci sen. Donata a spol. ohledne propujcovani statnich postovnich automobilu soukromym osobam a organisacim (tisk 1721).

Tisk 1801/7. Odpoved ministra post a telegrafu na interpelaci sen. Linka, Polacha a soudr. o tom, jak si pan zkusebni komisar Schilling z Opavy pocinal pri jazykovych zkouskach postovnich zamestnancu u postovniho uradu v Krnove (tisk 1721/5).

Tisk 1802. Navrh sen. Knesche a soudr. na bezokladne a vydatne zlepseni odpocivnych pozitku staropensistum na velkem majetku pozemkovem.

Z cizich parlamentu: R. 1924 rocnik V. cislo 1-2.

Zapisy o 181.-186. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 11., 12., 13., 14. a 17. prosince 1923.

Tesnopisecke zpravy o 181. az 188. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 11., 12., 13., 14., 17., 19. a 20. prosince 1923.

Zapisy o 187.-190. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Z predsednictva bylo prikazano:

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1802. Navrh sen. Knesche a soudr. na bezodkladne a vydatne zlepseni odpocivnych pozitku staropensistum na velkem majetku pozemkovem.

Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 1784. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 4242), ktorym sa preklada Narodnemu shromazdeniu k dodatecnemu schvaleniu obchodna umluva medzi republikou Ceskoslovenskou a Franciou, podpisana v Parizi dna 17. srpna 1923, uvedena v prozatimnu platnost vladnou vyhlaskou zo dna 30. srpna 1923, cis. 174 Sb. z. a n. (tisk 4344).

Vyboru brannemu:

Zprava ministra narodni obrany Ve smyslu §u 6 zakona ze dne 7. prosince 1922, c. 370 Sb. z. a n., jimz se stanovi vyhody v plneni branne povinnosti.

Vyboru ustavne-pravnimu:

Vladni narizeni ze dne 13. prosince 1923, kterym se prodluzuje platnost narizeni ze dne 21. dubna 1921, cis. 173 Sb. z. a n., o preruseni sporu o splneni peneznich zavazku ve starych korunach v pomeru k republice Rakouske.

Vladni narizeni ze dne 6. prosince 1923 o mimoradnych opatrenich k ochrane peneznich ustavu v roce 1924.

Vyboru imunitnimu:

Zadost hlavniho statniho zastupitelstvi v Bratislave se zadosti sedrie v Bratislave ze dne 22. listopadu 1923 za souhlas k trestnimu stihani sen. Zimaka pro precin pomluvy tiskem podle §§ 1 a 3, odst. 2, c. 1. zak. cl. XLI z r. 1914.

Zadost hlavniho statniho zastupitelstvi v Bratislave se zadosti sedrie v Trencine ze dne 29. listopadu 1923, c. 4933-3 1923, za svoleni k trestnimu stihani sen. Barinky pro precin podle §u 18 c. 1. zakona na ochranu republiky.

Zadost hlavniho statniho zastupitelstvi v Bratislave, se zadosti okresniho soudu v Turc. Sv. Martine z 10. prosince 1923, c. B 3459-1923-13, za svoleni k trestnimu stihani sen. Duchaje, pro precin pomluvy podle §u 1. zak. cl. XLI:1914.

Mistopredseda dr Soukup: Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem denniho poradu jest:

1. Volba predsedy senatu a jeho slib.

Konstatuji, ze je senat schopen se usnaseti.

Volbu jest vykonati podle §u 61 jedn. radu hlasovacimi listky, jez budou scitati jako skrutatori pani zapisovatele dr Prikryl, Sveceny a Low, jez soucasne zadam, aby dozirali na hlasovani a sbirani hlasovacich listku a pak mi oznamili vysledek volby.

Napravo secte hlasy pan sen. dr Prikryl, nalevo secte hlasy pan sen. Low, ve stredu secte hlasy pan sen. Sveceny.

Prosim o provedeni volby.

Mistopredseda dr Soukup: Hlasovani je skonceno. Zadam pany skrutatory, aby secetli hlasovaci listky. (Deje se.)

Odevzdano bylo celkem 130 hlasovacich listku, z nichz 80 zni na jmeno pana sen. kolegy Vaclava Donata.

Prohlasuji, ze pan sen. Vaclav Donat je tim zvolen predsedou senatu. (Sen. Matuscak: Novy clovek - stary system zustane zase!)

Tazi se pana sen. Donata, zdali volbu prijima.

Sen. Donat: Prijimam.

Mistopredseda dr Soukup: Prve, nezli se ujme nove zvoleny pan predseda senatu predsednictvi, zadam pana zapisovatele sen. Sveceneho, aby precetl formuli predsednickeho slibu a pana predsedu senatu, aby vykonal do mych rukou slib.

Zapisovatel sen. Sveceny (cte):

>Slibuji, ze budu zachovavati zakony a svuj urad predsednicky zastavati podle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi.<

Predseda: Slibuji.

Mistopredseda dr Soukup: Zadam pana predsedu senatu, aby se ujal dalsiho rizeni schuze. (Predseda Donat ujima se predsednictvi. - Sen. dr Heller [nemecky]: Prosim o slovo k prohlaseni!)

Predseda: Slavny senate! Dovolte, abych jmenem senatu nejprve podekoval nasemu kolegovi Karlu Praskovi, byvalemu predsedovi senatu, za veskerou jeho praci a pili, kterou venoval tomuto slavnemu sboru a take za jeho veskerou konciliantnost, kterou ke kazdemu z nas kolega Karel Prasek mel. (Hlasy nemeckych senatoru: Proc musil jiti?)

Prosim, aby slavny senat prijal muj nejvrelejsi dik za to, ze sveril mi tak vysoky urad a vysokou hodnost, jednu z nejvyssich, kterou Ceskoslovenska republika ma. Ujistuji, ze v tomto urade k veskerym stranam i k veskerym kolegum co nejnestranneji, nejspravedliveji a nejkolegialneji budu se chovati. Bude mou snahou, aby slavny senat byl udrzen na te vysi, jakou zakony Ceskoslovenske republiky mu predpisuji. (Vyborne!)

Prosim, aby veskeri kolegove v teto me snaze mne podporovali nejen ve prospech slavneho senatu, ale take ve prospech cele Ceskoslovenske republiky, (Vyborne! Potlesk. - Sen. dr Heller [nemecky]: Prosim o slovo k podani prohlaseni, jiz jsem se o slovo hlasil!)

Dovoluji si oznamiti, ze k osobnimu prohlaseni prihlasili se o slovo podle §u 44 pani dr Mayr-Harting a dr Heller.

Prohlasuji, ze predsednictvo nevidelo zadneho duvodu, aby v teto chvili podle jednaciho radu slovo jim bylo udeleno. (Sen. dr Heller [nemecky]: Prvni dukaz! Pred 3 minutami se mluvilo o konciliantnosti! - Hluk na levici.)

Prikracuji k dalsimu odstavci, jimz je:

2. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, III. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Lukese a soudr. (tisk 1299) na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v osetrovani v ustavech pro choromyslne. Tisk 1737.

Zpravodaji jsou: za vybor narodohospodarsky sen. dr Malinsky, za vybor pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu sen. Jilek, za vybor rozpoctovy sen. dr Prochazka.

Prosim prveho pana zpravodaje sen. dr Malinskeho, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Malinsky: Slavny senate! V navrhu sen. Lukese a soudr. se uvadi, ze v ustavech pro choromyslne naleza se vice nez 50% osob, ktere skutecne choromyslne nejsou, a navrhuje se, aby osoby slabomyslne, epileptikove, kteri skutecne choromyslni nejsou, kteri vsak vyzaduji lekarske pece, kteri se nemohou ziviti, a o ktere se ani jejich rodiny nemohou

starati, byly umisteny v jinych ustavech, nebo v jinych budovach a to v prve rade z ohledu hospodarskych. Navrh dale uvadi, ze v Cechach prichazi jeden opatrovnik na 2,9 osetrovancu, na Morave na 5, ve Slezsku na 4,3. Jak mi bylo v posledni dobe sdeleno, tento pomer se jeste u nas zhorsil. Od prevratu stoupl pocet opatrovniku a to tak, ze dnes v ustavech pro choromyslne pripadaji na 1 opatrovnika pouze 2 osetrovanci. Povazime-li, ze plat prumerny pro 1 opatrovnika obnasi 19.000 Kc, pro reholni osetrovatelky 7.000 Kc rocne, vidime, jakych nakladu osetrovani choromyslnych vyzaduje. Sen. Lukes pravi ve svem navrhu, ze v Cechach doplaci zeme na 1 osetrovance 15.718 Kc, ve Slezsku 16.818 Kc, na Morave 9.990 Kc a zeme doplaci 8.770 Kc.

Timto navrhem neni nikterak mysleno, aby prijimani do ustavu pro choromyslne bylo nejak ztezovano nebo omezovano, nebo aby epileptikove a slabomyslni jako takovi nebyli prijimani, nikoliv tak se to nemini. Naopak. Slabomyslni a epileptikove, kteri velice casto byvaji skutecne choromyslni - trpivaji pravidelne tezkou formou choromyslnosti - necht jsou i nadale prijimani jako dosud do ustavu pro choromyslne, kdezto osoby, ktere nejsou svemu okoli nebezpecne, ktere take ve skutecnosti choromyslne nejsou, ktere jsou zpusobile k lehci praci a jimz muze byti povolena vetsi volnost pohybu, mohou byti umisteny v ustavech jinych. A ustavu takovych v Cechach a na Morave skutecne mame 11. Jsou to: Ernestinum, nyni v Budenicich, Hloubetine, Hradci Kralove, v Oporanech, kde byl drive ustav pro choromyslne, na Morave je Ustav sester dominikanek v Brne, ustavy pro choromyslne ve Strelici u Brna a ve Sternberku, na Slovensku je ustav v Plesivci, zupa gemerska. Pro epileptiky je zvlastni ustav Valentinum v Praze, v Litovli v klastere Milosrdnych sester a zemska utulna ve Vizovicich. Bohuzel, vetsina techto ustavu je odkazana pouze na soukromou dobrocinnost, takze nemuze svoji lidumilnou cinnost rozvinovat tak, jak by to vlastne v zajmu techto nestastniku bylo treba.

To je tedy druhy duvod, ktery mluvi pro navrh sen. Lukese. Ja v navrhu tom vidim jeste dalsi velkou vyhodu a to, ze prijetim resoluce, kterou navrhuje narodohospodarsky vybor, bude ustavum pro choromyslne ulehceno. My jsme totiz pozadu proti nasim sousedum. V Braniborsku prichazi 1 luzko v ustavech pro choromyslne na 365 obyvatelu, v Berline na 336, v Hessensku na 332, v Badensku na 345, ve Svycarsku v nekterych kantonech dokonce pripada 1 luzko na 143 obyvatele. K tomu idealu ovsem neni pomysleni, abychom se u nas i jen trochu priblizili.

Pomer, ktery u nas dnes panuje, je jedno luzko na 993, tedy skoro na 1000 obyvatelu. Pro zajimavost dovoluji si sdeliti slavnemu senatu, ze v r. 1852 - je to ovsem velmi dlouha doba - jsme meli 1 luzko pro choromyslne na 9311 obyvatelu. Tedy od te doby jsme pokrocili tak, ze dnes jsme pouze na 10% toho, co bylo v r. 1852.

Navrhujeme ve sve resoluci, aby ministerstvo pro verejne zdravotnictvi vydalo nove predpisy ohledne prijimani choromyslnych do ustavu. Myslim, panove, ze takovato novelisace jest skutecne zadoucna, povazi-li se, ze dnes prijima se do ustavu pro choromyslne na zaklade narizeni ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti z roku 1874. Od te doby zajiste ty pomery se tak zmenily, ze by bylo zadoucno, aby bylo vydano nejake narizeni, odpovidajici spise nynejsim pomerum. Ze neprijimani osob slabomyslnych a epileptiku, kteri nejsou choromyslni, neni zadnym takovym radikalnim krokem, je videti z toho, ze na pr. v Belgii a Francii pokrocili mnohem dale a ucinili jeste mnohem radikalnejsi kroky. Tam totiz choromyslni, jichz zdravotni stav se za dobu leceni v ustavech zlepsil, kteri tam byli uklidneni, jsou beze vseho z ustavu pro choromyslne propousteni a davani do t. zv. rodinne pece. V Belgii, v meste Gheel, ktere ma 215.000 obyvatelu, je v rodinach umisteno 2.800 choromyslnych osob a tam, rekl bych, tento blahodarny zvyk datuje se jiz od stoleti XVII. V druhem meste belgickem, Lieurneux, je 400 choromyslnych, kteri ziji v rodinach, jako jich clenove. Ve Francii, v meste Dun sur Auron, je 978 choromyslnych zen v rodinach a v meste Ainay le Chateau 350 muzu v rodinach. Vidite, panove, ze bude asi jeste velmi dlouho trvati, nezli se k takovemu kroku odhodlame, nezli takovy krok ohledne opatreni choromyslnych ucinime.

Na zaklade toho, co jsem uvedl, narodohospodarsky vybor navrhuje, by senat prijal tuto resoluci:

>Ministerstvo pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu se vyzyva, aby vypracovalo osnovu zakona, kterym ustavy pro choromyslne by zustaly vyhrazeny toliko pro skutecne choromyslne, dale aby epileptikove - pokud nejsou choromyslni - jakoz i osoby slabomyslne, ktere nejsou s to, aby si samy svoji zivotni existenci uhajily a o ktere rodina jejich pecovati nemuze, umistovany byly ve zvlastnich, tomuto ucelu slouzicich ustavech.<

Predseda: Prosim pana referenta sen. Jilka.

Zpravodaj sen. Jilek: Slavny senate! Vybor zdravotnicky pripojuje se uplne k resoluci vyboru narodohospodarskeho a jen vyslovuje prani, aby pri sdelavani zakona byli pozvani dosavadni vydrzovatele ustavu pro choromyslne a pro epileptiky. Je to v Cechach spravni vybor, zemsky vybor na Morave a spravni komise ve Slezsku, ktere jiz maji ruzne zkusenosti s temito ustavy. Je potrebi, aby zastupcove techto korporaci byli pribrani jako poradcove pri sdelavani tohoto zakona.

Doporucuji predlohu ke schvaleni.

Predseda: Prosim pana referenta sen. dr Prochazku.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Rozpoctovy vybor projednaval navrh ucineny kolegou Lukesem a spol. s hlediska uhrady. Navrh cely ma velky vyznam charitativni, socialni, ale take narodohospodarsky, resp. financni. Jeho vyznam charitativni je obzvlaste obsazen v pozadavku, aby ustavy pro choromyslne byly predevsim a v prvni rade zachovany pro skutecne choromyslne, a dale, aby osoby, ktere nejsou v uzsim slova smyslu choromyslne, tedy epileptikove, nebo slabomyslni, byly ve zvlastnich ustavech osetrovany, ktere by odpovidaly charakteru a stavu jejich chorob. Socialni vyznam vynika take touto snahou, aby byly zachovany osoby, ktere jeste jsou schopny prace a vydelku pro lidskou spolecnost, narodohospodarsky a financni hlavne v tom smeru, aby byla rezie techto ustavu usporna a nebyly vynakladany zbytecne obnosy, aby byl primereny pocet osetrovatelu k osetrovancum a naklad na jednotlive osetrovance.

Vazeny senate! Kdyz uvazime, ze naklad na jednoho osetrovance je tak vysoky, v Cechach az pres 18.000 Kc, a ze pripada na necele tri osetrovance jeden osetrovatel, tu se musime zamysliti a musime uvazovat, zda tento stav je zdravy, zda se nepouziva techto osetrovancu k pracem, ktere konati nemaji, ve prospech clenu tech ustavu a nebo zda nejsou udrzovany v ustavech pro choromyslne osoby, ktere by zcela dobre mohly byti propusteny do domaciho osetrovani.