Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 187. schuze |

Schuze zahajena v 15 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, Valousek.

114 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Markovic, inz. Novak, Tucny; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dodatecne dovolenou pro pondelni a pro dnesni schuzi sen. Jesserovi, pro dnesni schuzi sen. Sablikovi a Huclovi.

Prosim, aby bylo precteno, co bylo.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1772. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje zmocneni dane vlade v §u 2 zak. ze dne 4. cervence 1923, cis. 158 Sb. z. a n., o prozatimni uprave obchodnich styku s cizinou (tisk 1770).

Tisk 1773. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 8. dubna 1920, cis. 309 Sb. z. a n., o davce z majetku a z prirustku na majetku (tisk 1767).

Tisk 1774. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 1766).

Tisk 1776. Zprava I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o dalsim vybirani zdravotni prirazky ku primym danim statnim, podlehajicim prirazkam, a o verejnem fondu pro podporu verejnych nemocnic a ustavu lecebnych v Ceskoslovenske republice (tisk 1771).

Tisk 1777. Zprava I. vyboru socialne-politickeho, II. vyboru rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se prodluzuje ucinnost zakona z 12. srpna 1921, c. 322 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 21. prosince 1921, c. 482 Sb. z. a n., a zakona ze dne 21. prosince 1922, c. 400 Sb. z. a n. o podpore nezamestnanych (tisk 1765).

Tisk 1778. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru zahranicniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske Dodatecna umluva k Labske plavebni akte se zaverecnym protokolem sjednana v Praze 27. ledna 1923 (tisk 1763).

Tisk 1779. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o dani z uhli (tisk 1764 a 1325).

Zapisy o 179. a 180. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 4. prosince 1923.

Tesnopisecke zpravy o 179. a 180. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 4. prosince 1923.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu, na jehoz prvem miste je:

1. Druhe cteni zpravy I. vyboru branneho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1728) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pro prechodnou dobu platnost dosavadni upravy placeni nahrady pri trvalem ubytovani vojska. Tisk 1750.

Zpravodaji jsou: za vybor branny sen. Kousa, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Kousa: Nenavrhuji.

Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoli.

Predseda: Prosim, racte zaujmouti mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Dalsim bodem denniho poradu je:

2. Druhe cteni zpravy I. vyboru branneho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1729) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje platnost dosavadni nahrady za vojenskou priprez v miru. Tisk 1751.

Zpravodaji jsou: za vybor branny sen. Kousa, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Kousa: Nikoli.

Zpravodaj sen. Kroiher: Nenavrhuji.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu nasledujicimu, jimz je:

3. Druhe cteni zpravy I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1723) o ukladani soudnich deposit a deposit porucenskych (sirotcich) uradu u postovniho uradu sekoveho v Praze. Tisk 1746.

Zpravodaji jsou: za vybor ustavne-pravni sen. dr Witt, za vybor rozpoctovy sen. dr Prochazka.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Witt: Nikoli.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Nikoli.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Jako dalsi bod je:

4. Druhe cteni zpravy rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1716), kterym se meni § 2 a doplnuje § 27 zakona ze dne 26. kvetna 1882, c. 55 r. z., a § 2 a § 26 uh. zak. cl. ze dne 25. kvetna 1882, c. XVIII, o dani z mineralnich oleju, a kterym se meni poznamky ke tride XXI celniho sazebniku ceskoslovenskeho. Tisk 1748.

Zpravodajem je pan sen. dr Karas.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Karas: Neni zadne zmeny.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem, a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni take ve cteni druhem.

Prikracujeme k projednavani bodu dalsiho, jimz je:

5. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. zivnostensko-obchodniho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1643) o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuje vyroba, prodej a prechovavani radiotelegrafnich a radiotelefonnich zarizeni, jakoz i dovoz jejich z ciziny. Tisk 1749.

Zpravodajove jsou: za vybor ustavne-pravni pan sen. Lukes, za vybor zivnostensko-obchodni sen. Lisy.

Udeluji slovo prvemu zpravodaji za vybor ustavne-pravni panu sen. Lukesovi.

Zpravodaj sen. Lukes: Slavny senate! Jiz delsi dobu, snad od projednavani zakona na ochranu republiky, nebyl podroben zadny zakon jiz predem takove kritice, jako jest navrh zakona, ktery se ma projednavati, jimz upravuje se vyroba prodej a prechovavani a dovoz z ciziny radiotelegrafnich a radiotelefonnich zarizeni. Ackoliv zakon tento pouze doplnuje zakon ze dne 23. brezna t. r., cislo 60 Sb. z. a n., o telegrafech a ac hlavni jeho zasady jiz byly stanoveny timto zakonem, prece vynorila se cela rada novinarskych vice mene utocnych clanku, memorand a kritik proti tomuto zakonu, jako by slo o nejaky pro obcanstvo nasi republiky nebezpecny nebo skodlivy zakon. (Sen. Matuscak: Jest tomu tak!) Nemecke noviny, coz nebyva ani zvykem, primo nekvalifikovanou vytku ustedrily referentu osnovy tohoto zakona toliko proto, ze referat o tomto zakone prijal. (Sen. dr Spiegel: [nemecky]: Kde? Kde?) >Prager Tagblatt<. Jednim z nejvetsich odpurcu tohoto zakona jest risskonemecky radiotelegrafni prumysl, jehoz expansivnost v celem svete je znama, a ktery tez u nas ruznym zpusobem chce ovladnouti trh. Na bezohlednou expansi rissko-nemeckeho prumyslu, ktera spoluzavinila posledni svetovou valku a nynejsi financni rozvrat v Nemecku a ktera zahajila a vede kampan proti tomuto zakonu z duvodu ciste konkurencnich, nutno zvlaste upozorniti. Netreba zvlaste zduraznovati, ze je povinnosti nasi podporovati rozvoj domaciho prumyslu radioveho, jakoz i chraniti jej v prvych pocatcich jeho vyvoje z duvodu hospodarskych, avsak my potrebujeme vlastni prumysl radiotelegrafni a radiotelefonni tez z duvodu statnich a nesmime pripustiti, aby cizi konkurenci jiz v zarodku odvetvi tohoto prumyslu bylo uduseno. (Sen. Matuscak: Nas prumysl muzeme podporovati i bez radiotelegrafie!) Pane kolego, to si povime potom dale. Zkusili jsme ihned v prvych dnech nasi samostatnosti, jak neprijemno a nebezpecno je pro nas stat byti odkazanu na cizi vyrobu ruznych pro stat potrebnych veci. Pripominam jen pristroje telegrafni a telefonni, jichz vyrobu z duvodu politickych soustredila rakouska vlada pouze ve Vidni. Kdyz Ceskoslovenska republika chtela sve potreby telegrafni a telefonni ve Vidni nakoupiti, utvorilo tam sedm velkych firem, ktere zarizeni ta vyrabely, proti nam kartel, odpiraly nam prodej svych vyrobku, a prodaly-li prece neco, tedy jen za vysoke ceny. Jinde pak nemohli jsme nakupovati. (Sen. dr Heller [nemecky]: To jsou novinky, jez vam vypraveli v ministerstvu!) To jsou fakta, a ja vam pak jeste prectu neco pekneho z nemeckych odbornych rakouskych listu. Jinde nemohli jsme kupovati proto, ze zarizeni jinych statu byla jinych vzoru, typu ci systemu, s nimiz nebyl nas personal obeznamen, a jichz soucastkami nemohla byti jiz stavajici zarizeni doplnovana.

Nasledkem toho byla Ceskoslovenska republika povinna se osamostatniti a zriditi s urychlenim vlastni vyrobu telegrafnich a telefonnich pristroju. Tak doslo k zalozeni tovarny zvane >Telegrafia<, jejiz zrizeni usnadnil stat tim, ze prispel 51% potrebneho kapitalu a ze vyslal do spravy nektere sve uredniky, aby tam jednak zastupovali zajmy statu a jednak pomahali svymi odbornymi vedomostmi. V dilnach tovarny >Telegrafia< provadeji se tez ruzne vedecke pokusy a nejsme proto nuceni pro nejnovejsi poznatky obraceti se do ciziny.

Cizi, kapitalove silne firmy v Nemecku a Rakousku podnikly proti nasi firme >Telegrafii< bezohledny konkurencni boj, avsak ta utok stastne prestala a dobre prosperuje.

Podobne chce zmariti cizi kapital rissko-nemecky domaci vyrobu pristroju radiotelegrafnich a radiotelefonnich a, aby si usnadnil konkurenci, utoci proti projednavanemu zakonu, ktery vyrobu, prechovavani, prodej a dovoz radiotelegrafnich a radiotelefonnich zarizeni dava pod prisnou kontrolu statni spravy.

Z namitek, jez proti teto osnove zakona nejvice jsou pronaseny, uvadim jednak, ze zakonem tim se ma vytvoriti u nas vyrobni monopol, ba ze monopol ten zabezpecen jest jiz urcite firme >Radioslavii<. Dale, ze zakonem tim se stizi vedecke badani, ze stizi se ziskani radiotelegrafnich stanic a konecne, ze zakon jest pomerne velmi prisny.

Pokud se monopolu tyce, neni zakonem nikde stanoven - naopak ze zakona jest zrejmo - ze koncese vyrobni udelena bude vice podnikatelum. Zastupci vlady opetovne a zejmena v ustavne-pravnim vyboru prohlasili, ze nikdy na zavedeni monopolu se nepomyslelo a nepomysli. (Vykriky sen. dr Spiegla.)

Kdyz mame zakon a takove autoritativni prohlaseni, tedy myslim, ze to musi kazdeho loyalniho obcana uspokojiti. (Sen dr Spiegel [nemecky]: To nema zadne ceny!)

Rovnez obavy zastupcu vysokych skol, aby zakon nestezoval vedecke badani, nejsou oduvodneny. Jiz ze zakona - § 4 - je patrno, ze statni sprava ma umysl vedu neomezovati a v dotycnych provadecich narizenich ministerstva post a telegrafu, jak nam bylo zastupci vlady vyslovne prohlaseno, jest uvedeno, ze vysokym skolam dava se moznost, vyrabeti si ve vlastnich laboratorich radiotelegrafni zarizeni, uplna volnost pri zrizovani vysilacich i prijimacich stanic, omezena jedine ustanovenim, ze nesmeji rusiti provoz statnich radiotelegrafnich stanic.

Tim jsou vsechny domnenky, jakoby skolstvi melo byt zakonem timto omezeno, vyvraceny. (Hlas: Ale veda je naprosto omezena timto zakonem!) V zakonu to nestoji, pane kolego, to je jen domnenka, kteraz je vyvracena. (Hlas: Vezmete na vedomi, ze dnes uz zabavuji vysokoskolskym urednikum a profesorum tyto predmety!) Jiste omezeni, ktere se stalo u jednoho pana asistenta, ktery bez dovoleni statni spravy si odvezl radiotelegrafni zarizeni jinam, netreba uvadeti, nebot pripad ten sem nespada a az budeme miti zakon, tedy beze vseho, kdyz dotycny zazada, takove povoleni, nebude-li prekazky, se mu od statni spravy da. Neni ani obavy; ze vlada nebude davati vetsi merou koncese na prijimaci stanice. Vyslovena obava byla vyvolana novinarskymi clanky, jez si zamenuji zrizovani radiotelegrafickych stanic vysilacich s prijimacimi a vyrobu s prechovavanim. V zakone neni receno, ze jest umysl prijimaci stanice omezovati, a jsem povinen opakovati prohlaseni zastupcu vlady, kteri rekli, ze nechteji (pokud se tyce udelovani. (Vykriky nemeckych senatoru. - Sen. Matuscak: To bude jako pri lichve, bude zase protekce! - Predseda zvoni.) .koncesi pro prijimaci stanice, tyto koncese bezduvodne omezovati. Naopak bylo prohlaseno, ze v tom smeru se bude postupovati co nejliberalneji. Tim mohou byti i interesovane sirsi kruhy nasi verejnosti a zejmena radioamateri uspokojeni.

Konecne se vytyka projednavanemu zakonu velika prisnost. Je pravda, ze zakon je prisny. Proto tez ustavne-pravni vybor resoluci zada, aby vyklad zakona, pri provadeni se dal tak, aby zakon byl vykladan liberalne. Zakon je prisny proto, ze dumyslny vynalez za urcitych okolnosti muze tez byti nebezpecnym statu a zejmena potud, pokud pomery v okolnich statech Evropy nejsou urovnany a dokud jeste muze odtud hroziti nasi republice nebezpeci. Jak tyto neklidne pomery prestanou, myslim, ze nebude zadneho duvodu, abychom zakon, ktery dnes projednavame, neznovelisovali a nektera prisnejsi ustanoveni, jak ukaze praxe, nezmirnili.

Odpurci tohoto zakona odvolavaji se zejmena na cizi staty a uvadeji v prve rade Ameriku a Anglii. My vsak nemuzeme nas stat srovnavati s temito staty, nebot tyto staty maji jiz od prirody zcela jine hranice, jsou daleko mocnejsi nez nase republika, a nemuze jim od sousedu hroziti tak snadno nebezpeci, jako jest tomu u nas. Ale slysime, ze i v techto statech a to jak v Americe, tak i v Anglii chteji zakonodarstvi, pokud se tyka prave zarizovani radiotelegrafickych stanic, upraviti a to prisnejsimi ustanovenimi, nez jsou dosud. A kdyz jiz pan kol. Heller neni spokojen s Anglii a Amerikou, pripominam mu, ze zakony nemecke o radiotelegrafii jsou jeste prisnejsi nez nase (Sen. dr. Heller [nemecky]: Myslite?) a ze zakony rakouske, ktere teprve se tam maji vydati, budou stejne, jako nase, nebot se tam klade nas zakon za vzor. (Sen. dr Heller [nemecky]: To verim, ze krestansti socialove v Rakousku udelali jeste prisnejsi zakon!) Prave nemecti kolegove, kteri zakon o radiotelegrafech potirali, mohou cisti v odbornych listech nemeckych, ktere jsou vydavany nikoliv od krestanskych socialu, nybrz od odborniku - po ruce mam na priklad >Radiorundschau fur Alle< - tam vyslovne stoji, ze si preji nas vyborny zakon miti za vzor. (Sen. dr Heller [nemecky]: To je smutne!) Vyslovne se tam uvadi, ze prisna opatreni, ktera jsou uvedena v nasem zakone, jsou na miste a ze budou v Rakousku nuceni je zavesti tez u nich. Tedy, pani kolegove z oposicniho tabora, nejenom velke staty zapadni, nybrz i Nemecko a Rakousko nebude miti liberalnejsiho radiotelegrafickeho zakona, pokud jde o zajmy statu, nezli mame my. Z toho duvodu, ze lze zpravy radiotelegraficke a radiotelefonicke vysilati bez ohledu na vzdalenost a bez ohledu za hranice a tez bez soucinnosti a za ztizene kontroly statnich organu a uradu, je radiotelegrafie sice prostredkem pro pokrok a rozvoj lidstva velmi dulezitym, ale nesmime si tez zapirati, ze je za jistych okolnosti prostredkem pro stat nebezpecnym. Bez nalezite kontroly statu, kdyby ruzni pochybni zivlove mohli zneuzivati radiotelegrafie a radiotelefonie, mohla by byti bezpecnost naseho statu ohrozena. Mimo to je treba prisne upravy zakonne tez proto, ze by se jinak radiotelefonni provoz statni mohl rusiti. Konecne myslim, ze jest panum tez znamo, ze se ma v pristim roce konati mezinarodni kongres, ktery ma otazky o radiotelegrafii a radiotelefonu upraviti, pokud ma vyznam sirsi, mezinarodne. Tez z toho duvodu bylo potrebi zaujati stanovisko prisnejsi, nebot snaze se zakon zmirnuje, nez zprisnuje.

Ruzne a cetne utoky proti tomuto zakonu zahajily, jak jsem jiz uvedl, jednak firmy konkurencni, ktere maji jiste velky zajem na tom, aby i v nasem state prumysl tento dobre nezakotvil, a jednak neinformovanost nasi verejnosti. Mnoho, co se o tomto zakone zleho vyklada, neni vubec pravda. Je jenom potrebi, jak jsem jiz rekl, aby byl tento zakon v praksi spravne a mirne vykladan. (Mistopredseda Kadlcak ujal se predsednictvi.)

Byla tez projevena prani, ze by bylo lepe, aby svoleni k vyrobe, prodeji a prechovavani i dovozu radiotelegrafickych a radiotelefonnich zarizeni bylo vyhrazeno zemskym vladam, misto ministerstvum. To vsak by nebylo vyhodou jiz proto, ze tyto instance nemaji dosud kvalifikovanych odborniku, a mohly by proto byti nuceny obraceti se na ministerstva, kde odbornici jsou; tim by se vyrizovani jenom zdrzovalo. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Proc zamlcujete, kdo ten navrh ucinil. Byl to prece nektery pan z koalice! Kdo vlastne byl puvodcem navrhu, aby rozhodovaly na miste ministerstev zemske vlady?) To mne neni znamo. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: V subkomitetu Vam to musilo byti znamo!) Ja jsem nebyl clenem subkomitetu a ve zprave jeho nejsou zadna jmena uvedena a zejmena ne, kdo a jake podal navrhy. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Subkomitet to sam navrhl. Vypada to tak, jako by to byl navrhl nejaky nepritel republiky!) Ponevadz si tedy pan kolega dr Spiegel preje, abych vyslovne uvedl, ze navrh ten prijal subkomitet, tedy to potvrzuji, ze v jeho zprave jest navrh ten uveden. Ja jsem tomu neprikladal vyznamu. Vybor ustavne-pravni byl jineho mineni a prijal za sve ustanoveni zakona a ne subkomitetu. Zakon jest dobry a v zajmu bezpecnosti statu nutny, a proto jako referent mohu jej k prijeti doporuciti z duvodu mnou zde a v me zprave uvedenych.

Ustavne-pravni vybor projednal ve sve schuzi dne 29. listopadu a 4. prosince osnovu zakona a navrhuje, aby senat schvalil vladni osnovu zakona beze zmeny tak, jak byla prijata poslaneckou snemovnou. (Sen. Matuscak: Kolik miliard to bude stati, prosim, pane zpravodaji?) Zadne. Zakon ten prinese jen uzitek delnikum a statu.

Mistopredseda Kadlcak: Zpravodajem vyboru zivnostensko-obchodniho je pan sen. Lisy. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Lisy: Slavny senate! V posledni dobe rozmnozilo se pouzivani radiotelegrafie a radiotelefonie, ktere se stale zdokonaluji, a uziva se jich predevsim jako prostredku dorozumivaciho. Nekontrolovana vyroba, jakoz i prechovavani, dovoz z ciziny radiotelegrafickych a radiotelefonickych zarizeni chova v sobe radu urcitych nebezpeci pro stat v nynejsich neurovnanych pomerech politickych a zahranicnich. Z duvodu toho v pritomne dobe neni mozno dovoliti zarizeni tato svobodne vyrabeti, prodavati, prechovavati, nebo dovazeti z ciziny, nybrz jen na zaklade zvlastniho uredniho dovoleni pod prisnym dozorem statu, by zarizeni techto nemohlo byti zneuzivano na ukor a ke skode statu. Opatreni tato jsou nutna, i kdyz jimi budou vyrobe radiotelegrafickych a radiotelefonickych zarizeni vymezeny urcite meze a kdyz vyroba a obchod temito predmety nebude miti plnou volnost a svobodu.

Svaz elektrotechnickych zivnosti pro republiku Ceskoslovenskou obratil se na zivnostensko-obchodni vybor se zvlastni resoluci, ve ktere jako korporace, hajici zajmy zivnosti elektrotechnickych, upozornuje parlament na domnele nebezpeci tohoto zakona, ktery pry by, kdyz bude prijat, jak je navrhovan, nejen malozivnostensky stav ubil, ale byl by jednim z nejnespravedlivejsich zakonu, nebot drzel by ochrannou ruku nad monopolem dvou az tri velkotovaren, ktere by pak diktovaly ceny, a zada v teto resoluci, aby cela rada zakonu byla zmenena, prepracovana liberalneji, a zejmena, aby vzat byl zretel na maloprumysl a malozivnosti.

Zivnostensko-obchodni vybor obiral se touto resoluci jemu zaslanou a uznava, ze vyroba radiotelegrafickych a radiotelefonnich zarizeni je vyrobou novou, ze nutno, aby i pri zamyslenem omezeni mohla se radne rozvijeti a vyvijeti tak, aby tuzemskou vyrobu nahradila. V resoluci svaz elektrotechnickych zivnosti take uvadi, ze zakon tento je daleko prisnejsi, nez zakon v sousednich statech, Anglii, Francii i Nemecku, ba prisnejsi nez v Anglii. A nezbyva mne, slavny senate, nic jineho, nez abych zduraznil stanovisko, referenta ustavne-pravniho vyboru (Sen. dr Heller: Zamitl!) totiz, ze v druhych statech, Anglii, Francii a Americe, jsou zcela jine pomery nez u nas, ze vnitrni i zahranicni pomery tento zakon vyzaduji. Na vykriky kolegu s nemecke strany uvadim jeste vice, nez referent ustavne-pravniho vyboru, ktery pravil, ze zakon tykajici se radiotelegrafie a radiotelefonie v Nemecku je mnohem prisnejsi, nez nas zakon. V Nemecku je zakon tento o to prisnejsi, ze pod dozorem jeho jsou tez vysoke skoly a povoleni radioamaterum vubec jsou odpirana, coz nas zakon, vazeny senate, necini. Zakon tento je jiste zakonem nutnosti, zakonem pro dobu, rekl bych zvlaste vaznou a do jiste miry, divam-li se na zahranicni pomery, nebezpecnou. Je to zakon docasny, ktery v urcite dobe bude novelovan a zajiste bude zmirnen. Bude jiste prepracovan, ovsem podle situace, jaka nastane uvnitr republiky a jaka bude ve stredni Evrope. Tez vyrobni a obchodni pomery a vyznam vychovny radiotelegrafie budou pusobit k doplneni nebo zmenam zakona. Ulevy ty mohou se stati vsak u nas, az se praksi ukaze jejich plne oduvodneni, ovsem bez ujmy zajmu statnich.

Tez rektorat vysokeho ceskeho uceni v Praze poslal 5. prosince resoluci anebo usneseni, ve kterem pravi: >Vysoke uceni technicke v Praze i jine vysoke skoly nesouhlasi s vasim oduvodnenim navrhu zakona, jak jej vypracovalo ministerstvo post a telegrafu, proto, ze dotyka se svobody vedeckeho badani, prumysloveho podnikani a bezpecnosti statu. Dovolim si zadat senat Narodniho shromazdeni, aby pred konecnym projednavanim predlozil navrh zakona vysokym skolam, a akademiim k dobrozdani a vyslechnuti namitek z vedeckych kruhu o tomto zajiste dulezitem zakone.<

Tento pripis vsak prichazi pozde, kdyz uz zivnostensko-obchodni vybor sve rozhodnuti ucinil. Zivnostensko-obchodni vybor v dnesni schuzi uvazil tyto namitky rektoratu a podle sveho usneseni podotyka, ze zakonem timto nesmi byti ohrozeno vedecke badani a prumyslove podnikani, ani nijakym zpusobem znemoznovano. Aby se do jiste miry vytkam a pranim svazu elektrotechnickych zivnosti a rektoratu ceskeho vysokeho uceni vyslo vstric, usnesl se zivnostensky vybor zadati vladu, aby pri projednavani provadecich narizeni byly jak svaz elektrotechnickych zivnosti, tak rektorat vysokeho uceni technickeho prizvany a jejich prani a potreb bylo dbano.

Slavny senate, zivnostensko-obchodni vybor uvazil velmi pilne a vazne tento zakon a navrhuje, aby byl prijat beze zmeny.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu jsou prihlaseni nasledujici recnici: >proti<: sen. dr Spiegel, Trcka a dr Heller; >pro<: sen. Panek.

Udeluji slovo prvemu recniku >proti< sen. dr Spiegelovi.

Sen. dr Spiegel (nemecky): Slavny senate! Jest smutny okamzik, kdyz narod po dlouhem boji musi kapitulovati a kdyz musi podepsati mir, ktery se mu diktuje. Takovyto smutny okamzik prodelalo Rakousko, Nemecko a take Uhry, Ceskoslovensko zustalo od takovehoto okamziku usetreno, ponevadz se pridalo k viteznym statum. Ale mam za to, ze dnes jest take takovy den, kdy alespon senat kapituluje; senat kapituluje pred vladou. (Sen. dr Heller [nemecky]: Ktera zde neni!) To je samozrejme, zminovati se o tom neni potrebi. Kdyz byla senatu osnova predlozena, ukazala se ihned take na strane vetsinovych stran oposice. Zpravodaj sam prohlasil, ze nemuze prijmouti osnovu v tom zneni, ve kterem ji vlada predlozila a poslanecka snemovna prijala; bylo zvoleno subkomite, jehoz clenem jsem mel cest byti. Toto subkomite pilne pracovalo a vypracovalo osnovu, ktera zajiste take nebyla idealem radioveho zakona, jak jsem si jej predstavoval, ktera vsak byla podstatne lepsi nezli osnova, kterou nyni mame pred sebou. K teto osnove subkomitetu doslo pres tuhy odpor vladniho zastupce, ministerskeho rady dr Davida, jenz se ve skutecnosti namahal, aby hajil osnovu ve zneni poslanecke snemovny, ale usneseni subkomitetu se stalo, a nyni by byl mel vybor rozhodnouti. Nyni vsak prisla vlada prece se svymi pozadavky, zabranila tomu, aby ustavni vybor dale nevyjednaval. Po cele mesice bylo bojovano za kulisami; co se tam dalo, o tom ovsem nevime, to jest take veci koalicnich vetsinovych stran; faktem jest, ze kdyz jsme se po prazdninach sesli, situace byla uplne zmenena. Zpravodaj, jenz proti predloze bojoval, slozil zpravodajstvi, zdali dobrovolne anebo z donuceni, nemohu zjistiti; ustanoven byl jiny zpravodaj, a k nasemu prekvapeni navrhl tento zpravodaj ihned, aby se jednoduse prijala vladni predloha, a nestaral se vubec o elaborat subkomitetu; ba nepovazovalo se ani za nutne, sdeliti tento elaborat, ktery byl jiz v kancelari hotov, clenum vyboru; teprve na nase nalehani byly nam doruceny exemplare jiz hotove. Ale domnivali jste se, ze lze jednoduse prejiti pres jednani subkomitetu. (Zpravodaj sen. Lukes: To neni pravda, referent ihned vzal za zaklad vysledek jednani subkomitetu!) Neni pravda, referent rekl, ze elaborat subkomitetu jest zbytecny. Pan referent dokonce rekl, ze slysel, ze se na elaborat neklade ani vaha, slysel to ovsem ve vladnich kruzich anebo v kruzich vetsiny, ale nikoli v jinych kruzich. Jest to tak neslychane parlamentarni jednani, ze to zde musim sdeliti.

A nyni doslo k tomu, ze senat, resp. ustavni vybor, nechal elaborat sveho subkomitetu skutecne padnouti, a vysledek cele veci jest: maly David z ministerstva zabil obra Goliase, senat. (Veselost.)

Nyni musim jeste neco poznamenati oproti zprave pana zpravodaje ustavniho vyboru. O cele teto veci, jak jsem ji prave vylicil, neni ve zprave ustavniho vyboru ani sluvka, nepodava se vubec zadne zpravy o tom, co se dalo ve vyboru. Nemluvi se o faktu, ze ustavni vybor zahajil nejdrive jinou taktiku, jakoz i ze se take na strane vetsiny uplatnovala silna oposice; ze panove z koalice upadli, jest jejich veci, po tom nam niceho neni, ale my, kteri jsme neupadli, mame pravo na to, aby se senat oficielne z vyborove zpravy dozvedel, co se stalo. Jest to porusenim parlamentarni slusnosti, kdyz se to zamlcuje. Pred chvili, kdyz pan zpravodaj mluvil, oslovil jsem ho a vybizel, aby prece rekl, kdo navrhl, aby stredni instance platila za prvou instanci. Odpovedel na to, ze to ucinil subkomitet, ale teprve, kdyz jsem na neho nalehal, i pripojil, ze nevedel, ze to mel prednesti. Poznamenavam k tomu, ze jest prikazem parlamentarni a politicke slusnosti, kdyz subkomitet vypracuje nejaky navrh a tento navrh se odlozi stranou, aby se senatu o tom podala zprava. Bylo dokonce na miste, kdyby se byl elaborat predlozil, po pripade s kritikou, ktera prece vyboru jest ponechana, jak se veci mely. (Zpravodaj sen. Lukes: O tom se nikdy nereferuje, jake bylo jednani subkomitetu!) Nejspise take se takovy pripad nikdy neudal. Poznamenavam, ze se to vztahuje na vsechny zpravy, vsechny zpravy jsou kuse. Co rekneme my, o tom se nikdy zprava nepodava. Ctete-li tisky rakouske poslanecke snemovny, naleznete vzdy: ve vyboru bylo take opacne mineni, jez zastupovala nektera mensina, ale toto mineni nedoslo platnosti. V rakouskem jednacim radu byl take zpravodaj mensiny, toho jste ve zdejsim jednacim rade odstranili. Proto vznika pro zpravodaje povinnost, aby podal zpravu o tom, co se ve vyboru dalo, a jake mineni bylo hajeno. Pan zpravodaj zde rekl, oproti jakym odpurcum stojime a zvlastnim zpusobem licil jakozto hlavni odpurce rissko-nemecky prumysl, o cemz dodnes niceho nebylo znamo. O vnitrozemskych odpurcich uplne pomlcel, pomlcel uplne predevsim o oposici ustavniho vyboru, jednani to, proti kteremu se ohrazuji a kteremu se, musim rici, divim tim vice, jezto pana zpravodaje ustavniho vyboru jsem dosud znal jakozto konciliantniho a ochotneho pana.