Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 185. schuze |

Schuze zahajena v 16 hodin 30 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niesser, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

68 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Dolansky, Sramek, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Wallo, sen. Hrejsovi, pro tento tyden sen. Reyzlovi, sen. Barinkovi, sen. dr Herzigove, dale pro dnesni schuzi sen. Sperovi, sen. Jarosovi, sen. Klofacovi, sen. Spiesovi, sen. Frankemu, sen. Strakovi na 3 dny, pro dnesni schuzi sen. Filipinskemu.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1755-1755/8. Odpoved ministra verejnych praci na interpelaci sen. Chlumeckeho a soudr. v zalezitosti propousteni delniku z podbrezovske statni zelezarny (tisk 1687/11).

Tisk 1755/1. Odpoved ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla a soudr. o protipravnim policejnim dohledu pri schuzi mestskeho zastupitelstva v Liberci (tisk 1687/1).

Tisk 1755/2. Odpoved ministra veci zahranicnich a ministra financi na interpelaci sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. stran vyplaty pohledavek u videnske postovni sporitelny (tisk 1687/15).

Tisk 1755/3. Odpoved ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Fahrnera a druhu stran upravy soudnictvi ve vecech delnickych (tisk 1594/1).

Tisk 1755/4. Odpoved ministra financi na interpelaci sen. dr Ledebura-Wichelna a druhu stran podloudnictvi na slezskych hranicich (tisk 1594/2).

Tisk 1755/5. Odpoved predsedy vlady a ministra financi na interpelaci sen. Kiesewettera a druhu ve pricine upravy odpocivneho t. zv. staropensistum a jich pozustalym (tisk 1418/3).

Tisk 1755/6. Odpoved vlady na interpelaci sen. dr Naegle a soudr. stran uredniho znasilnovani nemeckeho pravopisu (tisk 1687/13).

Tisk 1755/7. Odpoved ministra vnitra a ministra obchodu, prumyslu a zivnosti na interpelaci sen. Hartla, dr Herzigove a soudr. stran protipravnich vymeru okresni spravy politicke v Trutnove (tisk 1563/4).

Tisk 1755/8. Odpoved ministra socialni pece a ministra financi na interpelaci sen. Linka, Heckera a soudr. stran provadeni zakona o nezamestnanosti pro nezamestnane delniky, kterym se jiz dostalo plne podpory (tisk 1563).

Tisk 1756-1756/2. Interpelace sen. Hartla, dr Herzigove, K. Friedricha, Knesche a soudr. na pana ministra vnitra, pana ministra financi a pana ministra skolstvi a narodni osvety stran technickych ucitelskych sil na prumyslovych ucilistich.

Tisk 1756/1. Interpelace sen. Knesche, Hubnera a soudr. na pana ministra zeleznic stran zmeny pojmenovani stanice Metuj-Dedov na Ceska Metuj na trati Chocen-Mezimesti.

Tisk 1756/2. Interpelace sen. dr. Spiegela, Jelinka a soudr. stran monopolu, udeleneho firme Fucikovsky.

Tisk 1767. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4191), kterym se meni a doplnuje zakon ze dne 8. dubna 1920, cis. 309 Sb. z. a n., o davce z majetku a z prirustku na majetku (tisk 4350).

Tisk 1768. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4246), kterym se prodluzuje lhuta pro zrizeni pobocneho postovniho uradu sekoveho v Brne (tisk 4355).

Tisk 1769. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 4328), ktorym sa meni ustanoveni zakona zo dna 21. prosinca 1922, c. 406 Sb. z. a n., o zmocneni vlady k dalsiemu slucovaniu a rozlucovaniu obci, k zmenam hranic obci, okresov, zup a zemi, ako i k potrebnym opatreniam s tym suvisiacim (tisk 4358).

Tisk 1770. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4347), kterym se prodluzuje zmocneni dane vlade v § 2 zak. ze dne 4. cervence 1923, cis. 158 Sb. z. a n., o prozatimni uprave obchodnich styku z cizinou (tisk 4362).

Tisk 1771. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4289), o dalsim vybirani zdravotni prirazky ku primym danim statnim, podlehajicim prirazkam, a o verejnem fondu pro podporu verejnych nemocnic a ustavu lecebnych v Ceskoslovenske republice (tisk 4321).

Zapisy o 181.-184. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Tisk 1737. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, III. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Lukese a soudr. na stanoveni novych predpisu, ktere osoby mohou byti v osetrovani v ustavech pro choromyslne (tisk 1299).

Predseda (zvoni): Sdeluji dale, ze pro dnesni den udelil jsem dovolenou panu sen. Smrtkovi.

Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu prvemu, jimz je

1. Zprava I. vyboru branneho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1728) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pro prechodnou dobu platnost dosavadni upravy placeni nahrady pri trvalem ubytovani vojska. Tisk 1750.

Zpravodaji jsou: za vybor branny sen. Kousa, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Udeluji slovo panu zpravodaji za vybor branny sen. Kousovi.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Mam podati zpravu o usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pro prechodnou dobu platnost dosavadni upravy placeni nahrad pri trvalem ubytovani vojska. Za Rakouska, pred statnim prevratem, podle § 30 ubytovaciho zakona mely se poplatky za trvale ubytovani vojenskou spravou placene ustanoviti tim zpusobem, ze se mel stanoviti vladnim narizenim, prumer cinzi za poslednich 5 let a tento stanoveny prumer se mel kazdych 10 let obnovovati. Naposled byly cinzovni sazby na zaklade 5tileteho prumeru stanoveny vyhlaskou byvaleho rakouskeho ministerstva zemske obrany a financi ze dne 14. unora 1911, cis. 28. r. z. Ve vyhlasce teto byly jednotlive obce zarazeny do jednotlivych trid najemnich a podle toho, jakoz i se zretelem na bytovou kompetenci, to jest na narok vojenskeho gazisty na byt urciteho rozsahu, byly stanoveny jednotlive najemni sazby. Bylo by zbytecno uvadeti zde vsechny sazby, ktere v tomto smeru byly citovanou vyhlaskou stanoveny. Lze se o nich presvedciti nahlednutim do risskeho zakonika z roku 1911.

Ted musim rici, jaky byl stav v tomto pripade po statnim prevratu. Podle citovaneho §u 30 ubytovaciho zakona, melo byti roku 1921, kdy uplynulo 10leti od stanoveni poslednich sazeb predsevzato nove ustanoveni cinzovnich sazeb na zaklade §u 30 ubytovaciho zakona. Vzhledem vsak k mimoradnym pomerum a k nemoznosti postupovati presne podle uvedeneho §u 30 ubytovaciho zakona, bylo zakonem ze dne 10. cervence 1922, cislo 227 Sb. z. a n., stanoveno, ze sazby, jez byly urceny pro jednotlive najemni tridy podle §u 30 ubytovaciho zakona zminenou vyhlaskou z roku 1911 plati i pro rok 1921 a 1922 s tou odchylkou, ze se zvysuji o 40%. Totez bylo stanoveno zakonem ze dne 20. prosince 1922, cis. 387 Sb. z. a n., pro rok 1923.

Pritomna predloha, jak byla rozdana podle usneseni poslanecke snemovny a branneho vyboru senatu, ma pak tuto upravu prodlouziti i na dobu po 31. prosinci roku 1923 az do vydani noveho ubytovaciho zakona, na nemz se v ministerstvu narodni obrany intensivne pracuje. Vec je tedy jasna. Zakon neni hotov, jedna se o prodlouzeni stareho zakona jiz z doby republiky, kteryzto zakon zkratka vyplyva ze stareho zakona rakouskeho.

Prosim slavny senat, aby prijal samotnou osnovu tak, jak se na ni usnesla poslanecka snemovna a branny vybor senatu.

Predseda: Za pana sen. Kroihera prevzal referat pan predseda rozpoctoveho vyboru sen. Jirasek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. F. Jirasek: Jmenem rozpoctoveho vyboru pripojuji se tez k usneseni branneho vyboru a doporucuji rovnez predlohu ke schvaleni senatu.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma pouze 2 paragrafy).

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Namitky nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest obsazena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou vyznacenem v tisku 1728 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.

Prikrocime k dalsimu odstavci, jimz je

2. Zprava vyboru branneho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1729) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje platnost dosavadni upravy nahrady za vojenskou priprez v miru. Tisk 1751.

Zpravodaji jsou: za vybor branny sen. Kousa, za vybor rozpoctovy sen. Kroiher.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor branny panu sen. Kousovi.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Tato druha zprava se tyka upravy nahrady za vojenskou priprez v dobe miru. Poslanecka snemovna o tomto vladnim navrhu jednala a platnost tohoto zakona rovnez se prodluzuje.

Branny vybor senatu pojednal o teto zprave a usneseni poslanecke snemovny a usnesl se na textu, jak byl schvalen v poslanecke snemovne a v brannem vyboru.

Oc se vlastne jedna? Musime si rici, jako pri prvni predloze, jaky byl stav teto upravy nahrady za vojenskou priprez pred statnim prevratem za Rakouska. Podle §u 20 rakouskeho zakona o poskytovani vojenske pripreze v miru ze dne 22. kvetna 1905, c. 86 r. z., maji se poplatky za poskytnuti vojenske pripreze vymeriti na zaklade sazeb, ktere se stanovi podle platu poskytovaneho za jizdu po poste za 1 km podle vymery pro erarni jizdu, a to podle prumeru, ktery kazdych pet let pro kazdy spravni obvod bude vysetren podle vymery poslednich peti let.

Pri tom bylo stanoveno, ze jakozto sazba pro nahradu za poskytovani pripreze ma platiti: a) pro ostrojeneho, neb osedlaneho kone nebo mezka 130% uvedeneho prumeru;

b) pro ostrojeneho vola 90%, pro ostrojenou kravu nebo pro ostrojeneho nebo osedlaneho osla 60% uhrnne nahrady;

c) za vuz 4 hal. za 1 km.

Dale bylo stanoveno, ze, pozaduje-li se pripreze pro primou jizdu take k jizde zpatecni, nalezi za ni 12,50%, t. j. ¹/₈ uhrnne sazby.

Posledni prumerne petilete sazby za jizdu po poste byly vyhlaseny dne 18. prosince 1909, c. 212 r. z. - na dobu od 1. ledna 1910 do 31. prosince 1914 - pro Cechy, Moravu a Slezsko za 1 km.

Platilo se za kone - doba pred prevratem - mezka, mula, ostrojeneho neb osedlaneho 25 hal., za vola, byka ostrojeneho 23 hal., za kravu ostrojenou, osla ostrojeneho nebo osedlaneho 15 hal.

K vyhlaseni novych sazeb r. 1914 nedoslo, jezto byla valka vyhlasena.

Jaky byl stav po prevratu? Nahrada za poskytovani pripreze mela byti nove stanovena podle citovaneho ustanoveni §u 20 zakona o priprezi na zaklade 5tileteho prumeru sazeb za jizdu po poste. Jezto timto zpusobem - vzhledem k pomerum valecnym - nebylo mozno v pritomne dobe sazby stanoviti, byly zakonem ze dne 20. prosince 1922, c. 388 Sb. z. a n., stanoveny pevne sazby a to za 1 km, takze se nyni plati: za kone, mezka, mula s postrojem nebo osedlaneho 70 hal., za vola, byka s postrojem 49 hal., za kravu s postrojem, osla s postrojem nebo osedlaneho 33 hal., a za vuz 10 hal.

Sazby tyto byly stanoveny uvedenym zakonem jakozto prumer, na zaklade nehoz stanovi se v konkretnim pripade priprezne, pohybujici se od 60 do 130% uvedenych zakonnych sazeb.

Jezto platnost uvedeneho zakona c. 388 z roku 1922 Sb. z. a n., ma pominouti 31. prosince 1923, jest ucelem pritomne predlohy, jak jsem o ni referoval slavnemu senatu, aby platnost teto upravy byla rozsirena i na dobu po 31. prosinci 1923.

Prosim slavny senat, aby tuto osnovu schvalil.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Za vybor rozpoctovy jest zpravodajem pan sen. Kroiher. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Kroiher: Slavny senate! Rozpoctovy vybor, v jehoz jmenu mam zde cest referovat, uvazil, ze hned pri projednavani merita tohoto zakona, o jehoz prodlouzeni se jedna, nebylo docela zadnych nesnazi a namitek. My jsme tenkrate se spokojili s resoluci, kterou jsme prijali na prospech nejmensich zemedelcu, aby totiz domkari, kteri maji pouze kravsky potah, nebyli prilisne priprezemi obtezovani a kde neni vyhnuti a kravske pripreze se uziti musi, aby se to dalo na vzdalenosti co mozna nejmensi.

Pan ministr ve sve odpovedi rozpoctovemu vyboru na tuto resoluci sdelil, ze armada podle teto resoluce se take zachovala, a i v budoucnosti zachovati se hodla. Ponevadz pak zadny u nas nemohl sdeliti, ze by nekteremu nasemu klubu byla dosla nejaka stiznost oproti tomu zakonu, rozpoctovy vybor usnesl se jednomyslne pripojiti se k usneseni vyboru branneho, a navrhuje rovnez slavnemu senatu, aby predlohu zakona prijal.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni zadny prihlasen, rozprava je skoncena. Prosim, racte zaujmout sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma pouze 2 paragrafy).

Jsou namitky proti tomu? (Namitek nebylo.) Nejsou. Budu tedy podle toho pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jest obsazena ve zneni prijatem poslaneckou snemovnou vyznacenem v tisku 1729 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se v naznacenem zneni ve cteni prvem.

Pristoupime k nasledujicimu odstavci, jimz jest

3. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona (tisk 1723) o ukladani soudnich deposit a deposit porucenskych (sirotcich) uradu u postovniho uradu sekoveho v Praze. Tisk 1746.

Zpravodajem jest pan sen. dr Prochazka. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Prochazka: Vazeny senate! Soudni deposita byla ukladana pred statnim prevratem v tak zvanych historickych zemich puvodne toliko u bernich uradu, pak u samostatnych uradu depositnich v Praze a Brne, a na uzemi byvaleho kralovstvi ceskeho podle zakona ze dne 10. kvetna 1909, c. 77 r. z., take u >Ceske zemske banky< v Praze.

Krome toho v byvalem Rakousku byla ukladana soudni deposita tez u Rakousko-uherske banky a u videnske postovni sporitelny.

Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi byla deposita soudni ruzne ukladana bud u bernich uradu, pripadne pokud se tyka deposit byvalych sirotcich stolic u pokladen obecnich nebo u ruznych peneznich ustavu.

Deposita ulozena u postovni sporitelny ve Vidni, jakoz i u Rakousko-uherske banky, u hlavniho ustavu ve Vidni, byla na zaklade depositni umluvy uzavrene mezi republikou Ceskoslovenskou a Rakouskou prevedena postovnich sekovym uradem do Prahy a u tohoto uradu prozatimne ulozena. Bez zakonneho zmocneni nemohou vsak byti tato deposita postovnim sekovym uradem prevzata do uschovy, takze bylo nutno jednati s postovnim sekovym uradem, resp. tez s ministerstvem post a telegrafu o tom, zda a za jakych podminek by postovni sekovy urad prevzal depositni sluzbu ohledne vsech deposit v temze rozmeru, jako tomu bylo u postovni sporitelny ve Vidni. Vyjednavani tato mela dobry vysledek a vlada podala proto navrh zakona, kterym se mohou ukladati soudni deposita a deposita porucenskych - sirotcich - uradu u postovniho uradu sekoveho v Praze a to jedna se o uschovu a spravu peneznich hotovosti, cennych papiru, vkladnich knizek, listin a skvostu, jez podle vseobecnych zakonnych ustanoveni uloziti jest do uschovani soudu nebo porucenskych sirotcich uradu.

S hlediska uhrady projednaval rozpoctovy vybor vladni osnovu a vzhledem k ustanoveni navrhovaneho zakona, ze podminky ukladani a poplatky za uschovu a spravu urceny budou narizenim, vzal rozpoctovy vybor za to, ze zde neni zadnych zavad s hlediska uhrady. K tomu ovsem take narizenim vladnim poplatky tyto byly tak upraveny, by postovnimu sekovemu uradu nevznikla s uschovou a spravou deposit vydani vetsi, nez cini vynos poplatku (Sen. dr Horacek: Jen aby to nebylo drazsi nez drive!) - ovsem, aby to depositum bylo vymereno tak, aby to nebylo drazsi nez drive. Lze ovsem ocekavati od postovniho sekoveho uradu, ze nebude zde zadneho zatizeni statni pokladny na povolenem rozpoctu, a proto rozpoctovy vybor doporucuje senatu schvaleni tohoto vladniho navrhu.

Pri te prilezitosti dovoluji si podotknouti, ze drivejsi zpusob ukladani, zejmena tedy jak u bernich uradu, tak samostatnych uradu depositnich v Praze a v Brne a zejmena tez u Ceske zemske banky v Praze, nedozna timto zakonem zadne zmeny a ze zustanou veskera narizeni a zakony ohledne toho jak u bernich uradu a u depositnich samostatnych uradu v Praze a v Brne, tak u Zemske banky ceske v Praze posud soudni deposita byla ukladana, v platnosti. Toho se tedy navrh noveho zakona vubec netyka, nybrz jen postovniho uradu sekoveho v Praze. Take to bylo vyznaceno vyslovne ve zprave ustavne-pravniho vyboru, ze jedna se o zmocneni postovniho sekoveho uradu, aby vzal deposita soudni do uschovy a spravy a to vedle ostatnich ke sprave deposit dosavadnimi predpisy urcenych organu.

Mistopredseda Kadlcak: Dale za vybor ustavne-pravni referuje pan sen. dr Soukup. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Soukup: Slavny senate! Ja se pripojuji meritorne k vyvodum pana referenta vyboru rozpoctoveho a poznamenavam, ze vybor ustavne-pravni tento vladni navrh prozkoumal a navrhuje, aby osnova zakona, ktera vyhovuje potrebe prakticke, byla senatem schvalena, a to ve zneni vladniho navrhu cislo tisku 1723 s jedinou zmenou, aby totiz v nadpise zakona byl vypusten letopocet 1923.

Mistopredseda Kadlcak:. Ke slovu neni dale nikdo prihlasen, odpada tedy dalsi rozprava.

Budeme hlasovat. Prosim, aby pani senatori zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma pouze 3 paragrafy).

Jsou namitky proti tomuto navrhu? (Nebyly.) Nejsou. Budeme podle toho postupovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove a to ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Pristupujeme k bodu dalsimu, jimz jest

4. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1716), kterym se meni § 2 a doplnuje § 27 zakona ze dne 26. kvetna 1882, c. 55 r. z., a § 2 a § 26 uh. zak. cl. ze dne 25. kvetna 1882. c. XVIII, o dani z mineralnich oleju, a kterym se meni poznamky ke tride XXI celniho sazebniku ceskoslovenskeho. Tisk 1748.

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavny senate! Rise Rakousko-uherska mela dostatecne prameny mineralnich oleju a proto ve svem zakonodarstvi o zdaneni techto surovin nemela zadneho ustanoveni, ze by suroviny ty dovazene z ciziny k nam byly zprosteny cla anebo dane, nebot prameny halicske dostatecne zasobovaly nas prumysl. Dotcene zakony byly v roce 1882 jak v Rakousich, tak i v Uhrach vydany a zdanovaly kazdou surovinu, ktera se k nam dovazela, hned na hranicich, tedy i takovou surovinu, ktera teprve u nas by mela byti zpracovana. Po prevratu nas stat nema dostatecneho mnozstvi oleju, nebot kbelske prameny jsou zcela nedostatecne a vedle toho neda se z nich rafinaci dobyvati benzin nebo petrolej, tedy vlastne ani ty vyrobky jejich nepodlehaji u nas dani. Proto jest nejen zajmem, ale primo nutnosti naseho statu, ze se k nam musi bud suroviny tyto nebo zpracovane jiz vyrobky, mineralni oleje, z ciziny dovazeti. Tu je mozno, ze se dovazi bud hotovy vyrobek, ktery na hranici podleha clu i dani, dani to dosti znacne, 13 Kc na 100 kg, nebo ze se k nam dovazi surovina po pripade polozpracovana a u nas v nasich tovarnach prichazi k zpracovani. V obou pripadech by to podlehalo clu a dani, a je prirozeno, ze zajmy naseho prumyslu a delnictva vyzaduji, aby se k nam spise dovazely suroviny nebo polotovary, aby nase rafinerie a nase delnictvo meli zamestnani a aby teprve vyrobene ciste oleje mineralni podlehaly zdaneni.

Ponevadz tento stav nebyl mozny podle zakonu rakousko-uherskych, prichazi vlada - ministerstvo financi - s osnovou zakona, kterou se ma ustanoviti, ze v podstate vsechny tyto mineralni oleje podlehaji dani spotrebni, 13 Kc za 100 kg, a ze dan ta ma se v principu vybirati na hranicich pri dovazeni techto latek. Ale v tom pripade, kdyz se k nam dovazeji bud suroviny nebo jen polotovary a tyto dovazene oleje maji byti teprve v nasich rafineriich zpracovany, muze ministerstvo financi podle podminek, dodatecnym narizenim vydanych ustanovovati, ze dan se nebude vybirati na hranicich, po pripade ani to clo, nybrz v rafineriich, az to jako cisty vyrobek prijde do konsumu.

Tyto zasady provadi dotcena osnova zakona, ktera ma tri clanky. V prvem clanku se stanovi toto clo.

V clanku II. se pravi, ze z mineralnich oleju, ktere jsou urceny primo do tuzemskych rafinerii k dalsimu zpracovani, nevybira se ta dan pri jejich dovozu z celni ciziny, nybrz teprve potom, az z rafinerii prijdou do konsumu.

Ponevadz zakon tento ma za ucel umozniti dovoz surovin k nam a zpracovani jich teprve u nas v nasich tovarnach a nasim delnictvem, je tedy zajiste intence zakona uplne spravedliva a odpovida pozadavkum socialnim a narodohospodarskym.

Proto rozpoctovy vybor se usnesl doporuciti slavnemu senatu prijeti teto osnovy o trech clancich tak, jak vlada je navrhuje.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen, pristupujeme k hlasovani.

Prosim, aby pani senatori zaujali sve mista. (Deje se).

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou (ma jen 4 clanky).

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli podle zpravy vyborove a to ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se podle zpravy vyborove ve cteni prvem.

Tim je vyrizen denni porad dnesni schuze.

Udelil jsem pro dnesni schuzi dovolenou sen. Lukschovi.

Navrhuji, aby pristi schuze se konala za 10 minut po teto za ucelem prikazani doslych spisu.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Koncim schuzi.