Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 184. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Vlcek, Valousek.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Dolansky, dr Franke, dr Hodza, inz. Novak, Srba, Sramek, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak, odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi a pondelni schuzi panu sen. Durcanskemu, pro dnesni schuzi sen. Oberleithnerovi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1736. Nalehava interpelace sen. Hartla, K. Friedricha, dr Herzigove, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Jelinka, Fahrnera a soudr. na veskerou vladu stran nekterych vynosu, jimiz protizakonnym zpusobem ma byti omezeno volne stehovani statnich pensistu.

Tisk 1747. Surna interpellacia sen. Chlumeckeho, Prusu a sudr. na pana ministra vnutra v zalezitosti cenzury na Slovensku.

Tesnopisecka zprava o 178. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 29. listopadu 1923.

Vyboru ustavne-pravnimu a zahranicnimu:

Tisk 1763. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu (tisk 4258), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni republiky Ceskoslovenske Dodatecna umluva k Labske plavebni akte se zaverecnym protokolem sjednana v Praze 27. ledna 1923 (tisk 4311).

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1764. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4326) o dani z uhli (tisk 4349).

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1765. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4323), kterym se prodluzuje ucinnost zakona z 12. srpna 1921, c. 322 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 21. prosince 1921, c. 482 Sb. z. a n., a zakona ze dne 21. prosince 1922, c. 400 Sb. z. a n., o podpore nezamestnanych (tisk 4342).

Tisk 1766. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4324), jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 4341).

Mistopredseda Kadlcak: Navrhuji, by bylo ulozeno vyborum, aby o shora uvedenych usnesenich poslanecke snemovny podaly zpravu ve lhute 4denni.

Kdo s navrhem mym souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrzene lhuty se schvaluji.

Pristupujeme k dennimu poradu a to k jeho prvemu bodu, jimz je

1. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1745) o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1924. Tisk 1753.

Recnici jsou jeste zaneseni: >proti< pan sen. Wallo, >pro< pan sen. Kroiher. Udeluji slovo panu recniku >proti< sen. Wallo.

Sen. Wallo: Slavny senat! Ozaj prial by som si uz raz, kebych nebol nuteny s tohoto vyznamneho miesta stazovat sa, aby husto, skoro kazdodene odhalene nespravedlivosti a nespravnosti boly uz navzdy skoncene a my ako opozicia nemali sme povinnosti urgovat vsetky zalezitosti ku schvaleniu, aby dostaly opravdu prospesne zakonite rucho na seba ku prospechu celej republiky.

5 rokov uplynulo od tych cias, ako sme sa boli nasledkom svetovej valky vyplynujuceho osudu s nasimi bratmi Cechmi spojili a tuto republiku utvorili. Tato 5rocna minulost je nam dostatocnou na to, aby sme si vedeli predpokladat stav tej buducnosti, ktora nas ocakava v tom pade, jestli doteraz upotrebovany system dosavadnych vlad nebude co najrychlejsie zmeneny.

Ked si spravime suvahu s dosavadneho jestvovania a ucinkovania na celom poli statnej administracie doterajsich vlad, vidime, ze tato suvaha vykazuje strasny deficit na strane vykonavania spravodlivosti to jest rovnopravnosti a to nasledkom upotrebovania dosavadneho zkazonosneho systemu. Inventura tejto suvahy postrada vsetky tie potrebne prostriedky, bez ktorych by boly marne nase snahy. Bez vybavovania rovnopravnosti, spravodlivosti nemoze panovat svornost, tym menej opravdiva sloboda, bratstvo a spokojnost, lebo to by nebolo ani prirodzene.

Tento system nie len ze nezmiernil a nezmensil potrebne ucinkovanie opozicie, ale naopak: len ju este zvatsil a rozohnil k tomu, aby stala v stalom boji proti vladnym prechmatom a nespravodlivostiam pachanym doterajsim systemom vlady.

Sama vlada je barometrom celej vaznej opozicie. Dla toho, ze ako kona lebo nekona spravne svoju povinnost, zmensuje alebo zvacsuje sa aj sila opozicie; takto je to aj v inych statoch, ako to ani inac byt nemoze.

Slavna snemovna! Ja mam velku obavu, ze niekolko osob, isty >klik<, urobily sikovny a tajny, tichy utok na tuto nasu republiku a vzali si ju pekne do arendy a vykoristuju ju, pokym nebude uplne vycerpana, budu ju na vonok zdanlive branit a ked uz bude vydojena ako krava z mlieka, nechaju ju na seba.

Takto sa to ukazuje dla toho a z toho dosavadneho videneho ucinkovania, ktore husto odhaluje opozicia a to vo velmi smutnom pomere defakticnymi doklady. A preto odhlasovanie statneho rozpoctu nezavisi jedine od velkosti jeho obnosu, ale viac este snad od dovery alebo nedovery k vlade. Od sposobu statneho hospodarenia zavisi potreba velkosti statneho rozpoctoveho obnosu, ktory ma byt zinkasovany v daniach od kazdeho jedneho obyvatela z jeho vykazaneho fakticneho dochodku v ramci urciteho zakona.

Vsak ale ako prostriedok platebnej moznosti dani nesmie sa tato nasilne u obyvatelstva tak vycerpat ako je to uz aj v behu, lebo co bude nasledovat, ked obyvatelstvu prostriedok dochodu bude znivoceny az do znemoznenia platenia dani? A uz sme ale bohuzial velmi blizo ku tejto hranici.

U nas v nasom state sa len tak miliardami hadze, ako keby aspon jedna ciastka nasich vrchov v sebe obnasala jednu neobmedzenu zilu striebra a zlata uz k vykoristeniu uhajeneho.

Takymto ucinkovanim nezodpoveda vlada v ustavnej listine uvedenemu poriadku, t. j. nerespektuje zakony a riesi rozne zalezitosti stranicky. Vyvracia prava, pravdy pri tych, ktori sa opovazia branit oproti utokom roznych nespravedlivosti, alebo nezenu vodu na jej mlyn.

Hospodarenie dosavadnych vlad od sameho zaciatku nasej republiky je smutne a hlboko pochybujuce. V hospodarsko-financnych a administrativnych veciach robi same giksery, nehody, na ukor celej republiky Ceskoslovenskej.

K tomuto patri aj to, ze sa dosavad este neoddala k spravnemu rieseniu valecnych poziciek, nasledkom toho ztratila na Slovensku celu doveru vypomocneho obyvatelstva. Tu iste budete citit. Nerata, nepocita s tym, ze moze prijst cas, kde aj ona sama bude odkazana na samu takuto istu pozicku, ale vtedy moze byt ista, ze cele sklamane a nesklamane obyvatelstvo na miesto tejto ukaza jej palcovu figu.

S tymto zranila a otriasla znacnu ciastku uveru v celom jej obyvatelstve, a to i v cudzine, lebo keby sa bola zalezitost valecnych poziciek uz davno spravne riesila, neboli by sme byvali nuteni a odkazani na posmech celeho sveta od Anglie vydobijat 9%-nu pozicku, ponevac velku ciastku pozicaneho obnosu by boli znacili sami svojski obyvatelia a zaistenie za 8-9%, ale o vela lacnejsie. Pri tom sme este aj Rakusku boli nuteni z tohoto nam pozicaneho obnosu 500 milionov pozicat, ci sme chceli alebo nechceli.

Teda neni to hanba a posmech, ze este aj polodivi samoaneri maju viac uveru v Anglicku ako my? Oni dostali na 5½% a my na 9%. Vlada riesenie otazky valeènych poziciek oddaluje a nepochopi spravodlivu vybavu tejto tak haklivej a hlavnej zalezitosti, ponevac vyhasnul v nej cit, zdrave pochopenie svedomia a spravodlivosti aj voci tejto veci; to nam dost dokazuju ucinky jej zkazonosneho systemu, s ktorym pracuje a ktory ju vedie a preto v jej ucinkovani neni ani pozehnania, ale ani pozoruhodnych vysledkov, aspon takych, ktore by uspokojily obyvatelstvo. Ja to pozorujem nielen u nas na Slovensku, ale aj tu mate dost vykopanych vselijakych nehod.

Taketo jej ucinkovanie sposobilo len nenavist a roztrpcenost, ponevac vsetkych na Slovensku spachanych krivd a nespravedlivosti je ona pricinou.

A preto my musime republiku branit a hajit z dvojakeho stanoviska, a sice z idealneho a materialneho proti vyarendovaniu, t. j. vykoristeniu, a za nasu svedomitu poctivu pracu vyhlasuju nas ludakov >statodojni< za Madaronov.

Ponevac mam a mame obavu, ze obyvatelstvo, ktore je uz aj tak hmotne v platebnych prostriedkoch uplne vycerpane, nebude vstave zaokrit s jeho daniami tento obnos statneho rozpoctu, trebaze je vykazany za mensi oproti predoslemu roku 1923, a preto uz aj z tejto priciny obnos statneho rozpoctu na rok 1924 v mene slovenskej ludovej strany odpieram. (Sen. Holy: Jestli pak take platite svym delnikum spravedlive?)

Panovia, kebych vam mal o mojich delnikoch vypravovat, tak by ste to ani neverili, jak spravedlive som im platil, ja som s nimi zil ako jedna rodina. Ja som socialnu otazku riesil uz davno.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Udeluji slovo panu sen. Kroiherovi.

Sen. Kroiher: Panove! Jako 50. skoro recnik k rozpoctu nemohu ovsem prinesti do debaty nic noveho, ponevadz bych tim konecne skladal spatnou poklonu panum, kteri mluvili prede mnou, jako by oni byli na neco zapomneli. Ja jim vydavam svedectvi, ze skutecne bylo zde mluveno o vsem moznem, co se rozpoctu tyka, bylo mluveno o minulosti, bylo mluveno o roku 1924, a vcera jsme dokonce slyseli starosti o veci, ktere v rozpoctu na pristi rok vubec neprichazeji, a ja myslim, ktere neprijdou do rozpoctu, dokud toto Narodni shromazdeni bude pohromade.

Nasledkem toho, ze neni mozno, abych nove momenty prinasel do debaty, uminil jsem si, ze ucinim jakousi prehlidku po te praci, kterou kolegove z obou taboru v debate na poli rozpoctu provedli, a ze pripadne se pokusim odhrabnouti to, co oni presekli pres caru spravedlnosti a pravdy.

V rozpoctove debate jeden z kolegu nezustal na pude reality a pustil se do podobenstvi znacne smeleho, ktere nasledkem toho take ponekud spatne vypadlo. Prirovnal zpusob naseho parlamentarismu ke svemu velmi uzitecnemu domacimu tvoru, pri cemz ovsem ukazal, a mohu to prave nyni v kulturni debate jaksi pokarati, ze by bylo potrebi trochu vetsiho odborneho vzdelani, nebot dotycny kolega, ktery je podle seznamu senatoru praktickym zemedelcem, nevi, ze vul aspon u nas v Cechach neprezvykuje, co jini rozkousali. (Veselost.)

A proto je treba, aby se zvysilo teoreticke vzdelani v techto kruzich a kdyz ne ve vedeni, tedy aspon ve smyslu pozorovacim. Ja pak v tom shledavam neopatrnost takove smele porovnani uvadet tam, kde dotycny recnik je sam ucasten, a to aktivne. (Veselost.) Podotykam, ze se tu deje krivda dotycnym zivocichum, ponevadz ti pri prezvykovani se chovaji s velikym klidem a zachovavaji mlceni. (Veselost.) Ale ve veci samotne pan kolega zapomina, ze to prezvykovani je proces docela rozumny a nutny a ze take opakovani veci ve verejnosti neni nikterak na skodu. Jestlize my projednavame jednou dole, podruhe zde u nas ty veci, tedy pana kolegu upozornil bych na to, ze nasledujeme, ovsem jen do jiste miry, zvyky jeho predku, nebot ucil jsem se jiz na gymnasiu. (Sen. A. Friedrich: Repetitio est mater studiorum!) O, nikoliv. Ze stari Germani meli ten zvyk, ze o vsech vecech debatovali dvakrat. Jednou v opojeni a podruhe strizlivi. (Veselost.) A jestlize usudky v obou pripadech souhlasily, pak tu vec provedli, a jestlize nesouhlasily, pak vec nechali padnout. A to bylo sice docela rozumne zarizeni, ale ja jen lituji, ze potomci starych Germanu. (Hlas: Kdo bude platiti to, vino!) To teprve prijde, ale musim vas jiz napred upozorniti, pane kolego, ze to nebude moci byti z prostredku verejnych, ponevadz jsme pod heslem usporneho rozpoctu. Ostatne neni treba se opojovati vinem, lide se opojuji take jinymi vecmi.

Lituji, ze potomci starych Germanu jiz upustili od toho zvyku, nebot kdyby o vsech vecech uvazovali timto dvojim zpusobem, tedy bychom zde, panove moji, leccos neslyseli. Domnivam se, ze onen vyrok, ktery pred nedavnem zde zpusobil takovou bouri, nebyl by padl, kdyby nebyl byval sepsan pouze v opojeni, a kdyby si to dotycny pan - byl to kol. dr Ledebur - rozvazil, co takovym vyrokem muze zpusobiti pro svou vlastni stranu. Ale to by si i jini panove meli pamatovati, nebot my vime, ze na pr. kol. sen. Link take na schuzi promluvil neco podobneho. Take mluvil jmenem lidu nemeckeho a prohlasil, ze az budou miti vojaci pusky v rukou, ze jich neuziji proti zahranicnimu nepriteli. (Sen. Polach [nemecky]: To bylo popreno! On to nerekl! - Sen. dr Heller [nemecky]: Jesuitska moralka!) To muze vsecko byti, ale neni dokazano, ze se to nestalo, a konecne, pane kolego, ja vam neco reknu: Jest-li se to nestalo, tak je to mozno verejne poprit a pan dr Heller, ktery ke mne volal: >Jesuitenmoral<, muze ode mne ted take neco slyseti. Panove, kdyz byl odsuzovan vyrok Ledeburuv, pamatujete se, ze to byl dr Heller, ktery sem vystoupil a slovy velice vymluvnymi, peknymi, hladkymi, jak on to umi, prohlasil, ze dr Ledebur neni opravnen mluviti jmenem delniku, ze neni opravnen mluviti jmenem chat, ale neprohlasil, ze by se jeho stoupenci v pripade uziti zbrani zachovali jinak, nezli >hrabe< Ledebur. Tedy v tom byla znacna sikovnost, ktera se vzdycky nekryje ovsem s jesuitismem.

Panove, budu miti prodlenim reci prilezitost jeste na vice takovych pripadu ukazati, ale nyni bych rekl kol. sen. Jelinkovi, ze mu schvaluji jeho jedno velike, velmi pekne slovo, ktere ja a vsichni moji kolegove doslovne podpisujeme. Sen. Jelinek prohlasil, ze nad hospodarske vyhody jde Nemcum vzdycky jejich narodnost. To je krasne slovo, nebot to znamena, ze ma a chce pestovati v nemeckem lidu idealy, a my to nemuzeme, nezli schvalovat. Ale on nam take rekl, ze odnarodnovati jednotlivce a odnarodnovati dokonce cele obce, ze je zlocinem a z toho zlocinu, ze obvinuje vladu a take nas, majoritu, kteri tu vladu tvorime. Nuze, dejme tomu, ze bychom s timto doslovne souhlasili. Tedy ja si zde dovolim konstatovati, ze byla v Cechach doba, kdy pomer obyvatelstva nebyval takovy, jako je dnes. Jeste je prislovi, ktere povida: >Vsude lide, v Chomutove Nemci<, kterezto prislovi naznacuje, ze to byla zvlastnost, ze v Cechach byla nemecka obec! A co je jich dnes! Byla doba, kdy i ten Chomutov byl cesky, byla doba, kdy Zatec byl jednim z nejradikalnejsich husitskych mest, byla doba, kdy Litomerice byly ceske, Prachatice byly ceske a dosud tam na radnici jsou ceske napisy, ktere svedci, ze to nestaveli Nemci. Vime, jak se ponemcovalo v Budejovicich, vime, jak se ponemcovalo v celych krajich jihoceskych a zapadoceskych, kde byli ponemcovani nejenom jednotlivci, ale cele osady. Vime, kolegove moravsti, jak byla ponemcovana vase mesta, jak byla umele drzena v tom podruci, jaky hrbitov pro Cechy je Brno a zvlaste Viden. Co je tam lidi, kteri byli germanisovani, a nyni se divime, jak je to mozno, aby z Brna, z Moravy nam nekdo prisel, kdo by nam chtel vycitati zlocin odnarodnovani, kdyz je tu takovy tlusty skraloup na te strane, ovsem v minulosti, nebot dnes sice neschazi vule, ale schazi moznost. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: No ovsem, Viden byla take kdysi slovanskym mestem, neni-liz pravda?) Ja to netvrdim, ze byla Viden, v dejepisu mestem slovanskym, ale to si dovolim rici, ze kdyby ve Vidni vsichni lide, jejichz dedove a babicky mluvili cesky a kteri dnes neumeji jiz hovorit jazykem svych dedu a babicek, zacali mluviti reci dedu, ze byste se podivili, co je tam Cechu a Slovaku. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Ale to prece byla dobra vule!) Ovsem, ze jenom to, co se vytyka dnes jako zlocin, tenkrate nebylo zasluhou, nebot moralka v dotycnych vecech musi byti stale stejna. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: No ovsem! Loupez skol!) Ano, vcera nam zde bylo receno, ze nekteri rodice nemecti jsou tak hloupi a ze se snazi, aby deti posilali do ceske skoly, aby se naucily cestine. To je stejne dobra vule, jako tehdy ve Vidni. Ja nerikam, ze jsme byli ve Vidni nasilim ponemcovani, ackoliv tam bylo o nase kulturni potreby hrozne malo postarano, mene, nezli v te nejzapadlejsi >silde< nemecke.

Jestlize my, nebo svedomi jednotlivych lidi se snazi napraviti zlociny, ktere jste spachali v minulosti, pak, panove, musim otevrene rici, ze to neni zadny zlocin, nybrz, ze to je vec docela spravedliva. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Na tomto podklade nemuzeme se sejiti!) Take k tomu jeste prijdeme. Jestlize povida pan kol. Friedrich, ze z vas nebude nikdo zradcem naroda, tu mu to chvalim. To zadny na vas nezada. My nechceme, abyste byli renegaty a kdybyste jimi byli, my bychom si vas nevazili. (Tak jest!) My vime, jaka je to hanba byti renegatem, kdyz lide od nas odpadali a nezadame, aby, kdo jest nemecke narodnosti, zapiral rec otcu svych. A na druhe strane musim rici, jestlize my jsme odjakziva renegaty opovrhovali, u vas to vzdycky nebylo. (Tak jest!) Ja, ktery jsem studoval v Budejovicich, znal jsem zurive Nemce, jejichz fotografie z mladi byly v camare, a o nichz bylo znamo, ze opustili narodnost svych rodicu z ohledu ziskuchtivosti. Neocekavam, ze byste vy neco takoveho delali, ze byste vy, kteri jste rozenymi Nemci, meli svoji narodnost zrazovati. Ja vam to vyslovne povidam, ze byste ztratili v mych ocich. Jestlize vsak nekdo, kdo byl jakymkoliv zpusobem, at nasilim nebo lsti preveden ve svem mladi do druheho tabora a nyni se vzpamatuje, kdyz pricina jeho poklesku prestala a chce ty poklesky napravovati, pak, panove, to neni zadne pocestovani, to je restitutio in integrum, vraceni se k staremu stavu.

Velka vetsina recniku s nemecke strany si narikala, ze pry neni nemeckych uredniku. Pan kol. Friedrich povidal, ze nemecti urednici jsou neradi videni hoste. Kol. Hartl prohlasil, ze je malo dustojniku nemeckych, ze my mame 78% ceskych dustojniku a vsechny druhe narodnosti, ze maji pouze 22%. Jeden pan kolega, myslim, ze to byl kol. Link, prohlasil, ze nemecke muzstvo pry chceme, ale dustojniky, ze nechceme. Nechci krivditi, ale myslim, ze to byl kol. Jelinek, ktery rekl: >Nechejte nas vubec doma, kdyz nechcete dustojniky, nechtejte take muzstvo a budete miti armadu jakou chcete.< Panove, o tom dalo by se po pripade jednati. Jenze my se divame na povinnost vojenskou jako na povinnost obcanskou, kdo se nechce obcanske povinnosti podriditi, ten je obcanem druheho radu, a my bychom vas na obcany druheho radu neradi snizovali, ale kdyz byste si to prali, mohlo by se o tom jednati. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: To jsme tak jako tak! Neplatime vojenske taxy?) Na to take prijdu. Ale pak byste musili platiti nejen obvykle dane, nybrz byste musili platiti zvlastni dan na vydrzovani armady. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: Ale ovsem!) Ovsem, docela spravedlive to povidate. Ponevadz, kdyby vas lid mel moznost mezitim, co by nasi lide slouzili, a po pripade za stat sve zivoty nastavovali, vydelavat, bylo by spravedlive, aby to nahradili. To bylo vsude, a ve 14. roce mel jsem v ruce brozuru risskeho Nemce, kde byl plan predvalecny a tam bylo take zabrano cele Rakousko do nemecke rise. Ponevadz jsme byli i rissko-nemeckemu jazyku presprilis tvrdymi, chtel nas udelati dotycny autor zvlastnim stateckem, ktery by mel svuj domaci snem, neucastnil by se vsak jednani na risskem snemu nemeckem a jehoz clenove by nekonali sluzbu vojenskou, nybrz platili zvlastni dan. (Sen. dr Spiegel: Fantasie!) Byla to fantasie, ale zrovna tak je fantasii rikati, abychom neodvadeli Nemce na vojnu. Kdyz nam to vykladate jako svou zvlastni zasluhu, ze stavite se na vojnu, tedy vam musim rici, ze jednak ty dane neplatite, a jednak pred odvodem utikate do ciziny. (Sen. dr Spiegel [nemecky]: To prece neni pravda!) Vy ovsem ne, ale jini. Ale, panove, to pry neni pravda. Co vsak tu bylo zadosti, abychom uprchliky, kteri nikoliv vlastni vinou, nybrz ponevadz byli postvani z vyssich mist, utekli do Nemecka a ted radi by se vratili domu. Co tu bylo tech zadosti, aby se jim to odpustilo. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Co pak cinili vasi lide?) A vite proc? To neni zadna zasluha, ponevadz kdyby se nebyli dostavili dobrovolne, byli by byvali predvedeni cetnikem. To snad byl ten popud k tomu, nebot jsou lide, kteri se neboji zakonu, ale cetnika se boji.

A co se tyka tech dani, kterymi jste se vcera tak chlubili a na ktere take dneska kladete takovy duraz, tedy dovolte, abych vam rekl, ze to byl kolega Reyzl, ktery vcera zde prohlasil, ze mnozi starostove nemeckych mest nemohou v sobotu vyplatiti sve delniky proto, ponevadz jim stat zadrzuje penize, ktere jim nalezeji. Prosim, stat nezadrzuje zadne penize, nybrz, jakmile dostane stat, resp. berni urad penize vybrane na dane a na prirazky dotycne obce, tedy je poukaze do te dotycne obce. (Sen. dr Hilgenreiner [nemecky]: Plati prilis pozde! - Sen. dr Heller [nemecky]: To prece neni spravne! - Sen. dr Spiegel [nemecky]: Vsechno prekroucene!)