Schuze zahajena v 10 hodin 25 minut.
Pritomni:
Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.
120 senatoru podle presencni listiny.
Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Dolansky, dr Franke, Habrman, dr Hodza, dr Markovic, inz. Novak, Srba, Stribrny, Sramek, Tucny, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak, odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.
Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.
Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.
Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Slavikovi, sen. Hartlovi.
Tiskem bylo rozdano:
Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):
Tisk 1757. Navrh sen. dr Hellera, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zamestnancum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 23. cervence 1919, cis. 443 a 444 Sb. z. a n., po pripade jich pozustalym.
Tisk 1758. Navrh sen. dr Hellera, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zrizencum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 17. prosince 1919, cis. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, po pripade jich pozustalym.
Tisk 1760. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru narodohospodarskeho o navrhu sen. Horaka a soudr, na zmenu zakona ze dne 22. brezna 1920, cis. 197 Sb. z. a n., o hornickem vyhledavani a tezeni zivic (bilumen) - (tisk 1450).
Tisk 1761. Zprava I. vyboru zivnostensko-obchodniho, II. vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o oznacovani puvodu zbozi (tisk 1727).
Z predsednictva prikazano:
Vyboru iniciativnimu:
Tisk 1757. Navrh sen. dr Hellera, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zamestnancum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 23. cervence 1919, cis. 443 a 444 Sb. z. a n,, po pripade jich pozustalym.
Tisk 1758. Navrh sen. dr Hellera, A. Friedricha, dr Wiechowskiho a soudr. na novou upravu vysluzneho a zaopatrovacich pozitku obecnim a okresnim zrizencum, kteri byli dani na odpocinek pred ucinnosti zakonu ze dne 17. prosince 1919, cis. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, po pripade jich pozustalym.
Vyboru zivnostensko-obchodnimu a ustavne-pravnimu:
Tisk 1759. Vladni navrh zakona o premene spolecnosti s rucenim obmezenym v druzstva.
Mistopredseda Kadlcak (zvoni):K zadosti vlady ma byti o shora uvedenem navrhu podana zprava ve lhute co mozna nejkratsi.
Kdo s navrhem tim souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)
To je vetsina. Navrzena lhuta se prijima.
Pristupujeme k projednavani denniho poradu.
Na prvem miste je:
l. Pokracovani v rozprave o zprave vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1745) o vladnim navrhu statniho rozpoctu republiky Ceskoslovenske a financniho zakona pro rok 1924. Tisk 1753.
Udeluji slovo prvemu recniku >proti< panu sen. Jelinkovi.
Sen. Jelinek (nemecky): Slavny senate! Mohl bych zaciti tymiz slovy, jimiz vcera prvni recnik zahajil generalni debatu, a rici, ze se pri poradach nad rozpoctem kazdorocne odehrava totez divadlo. Na pocatku zasedani se dostavi zastupce vlady do konference predsedu klubu, oznami, ze rozpocet tentokrate byl predlozen ne tak jako v drivejsich letech, tedy vcas, a ze slavne snemovne bude poskytnuta dostatecna doba, aby rozpocet podrobila podrobnemu zkoumani a prostudovala jednotlive polozky, jednim slovem, aby se clenum zakonodarneho sboru poskytla moznost podrobne se informovati o rozpoctu. Tato krasna slova se opakuji kazdorocne, nebyla vsak, jako v drivejsich letech, take i letos dodrzena. I letos se rozpocet dostal pozde do snemovny a take letos nebylo mozno jednotlivym clenum slavneho senatu podrobne se informovati.
Pan generalni zpravodaj dr Horacek lituje kazdorocne techto pripadu ve vyboru a pri sve zname korektnosti pronesl zde o tom nejostrejsi slova. Na zpusobu, jakym se rozpocet predklada a na rozpoctu samem provadi nejostrejsi kritiku, a letos, pokud jsem sledoval zpravy o rozpoctovem vyboru, zasel dokonce tak daleko, ze poznamenal, ze kdyby se pokracovalo v takovem nakladani s rozpoctem, bylo by mozno pocitati se stavem ex lex. Snad mel pan generalni zpravodaj dokonce umysl, i kdyz jej nevyslovil, rici, ze bude-li se pokracovati v takovem nakladani s rozpoctem, bude s jeho stanoviska postaven navrh, aby vlade nebyl povolen rozpocet, nybrz pouhe rozpoctove provisorium. Konecne, kdyz vybor v nekolika schuzich vyridil rozpocet, prichazi do snemovny a nyni se zacina, chvat a kvap, smlouvani a vyjednavani o recnicke dobe, smlouva se o minuty a pulhodiny. Myslim, ze to jest postup, jenz veci same nic nepomaha a zajiste jest nehodny vaznosti senatu. Vcera jsme musili provesti vetsi cast rozpoctove debaty v nepritomnosti clenu vlady a teprve navrhem podanym s obou stran slavneho senatu bylo docileno, ze panove z vlady se uvolili byti pritomni aspon casti rozpoctove debaty.
Letosni statni rozpocet byl pusten do sveta s velkou vypravou. Bylo mluveno o uspornem rozpoctu a vlada cinila narok na zasluhu, ze ucinila vse, co bylo jen mozne, k docileni uspor. Pan generalni zpravodaj ve sve uvodni reci prohlasil, ze tyto uspory nemaji dokonce tak velikeho vyznamu. Odhadl je na sotva 3 miliardy, a myslim, ze pravem mohu dodati, ze tyto uspory zejmena proto byly predvidany, ponevadz se dospelo k usudku, k vedomi, ze duchody z dani, ktere jiz lonskeho roku byly znacne mensi, take letos budou znovu jeste mensi. Myslim, ze toto vedomi vlady zejmena prispelo k tomu, aby do statniho rozpoctu byly pojaty uspory. Avsak jako kazdorocne, tak i letos se dozivame dalsi podivane, ze velmi mnoho clenu vetsiny dosti energicky mluvi proti jednotlivym polozkam rozpoctu, ze vsak, kdyz prijde k hlasovani, ovsem se zastava statniho rozpoctu. Velice lituji, ze toto setreni v rozpoctu bylo provedeno zejmena u tri ministerstev, a to u ministerstva skolstvi, u ministerstva obchodu a u ministerstva socialni pece. Jelikoz o skolnich vecech se ma mluviti ve zvlastni debate, omezuji se jen na to, abych rekl, ze, dokud, vazeni panove, nezrusite §u 9 zakona z roku 1920, jimz jste poskytli jednomu cloveku moznost konecne rozhodovati o skolstvi take jine narodnosti, tak dlouho na tomto poli nenastane potrebny klid. Lituji take velice, ze polozka stran ministerstva obchodu, ktera jiz v lonskem rozpoctu byla mimoradne nepatrna, byla znovu snizena, a ze pro rozpocet ministerstva obchodu jest zarazena castka sotva 40 milionu. Radil bych panu ministrovi obchodu, aby se nedal svymi ministerskymi kolegy tak velice vehnati do uzkych, pokud jde o vysi polozky, ktera jest mu k disposici, naopak bych jej pobidl, aby rekl, ze prave tento obor jest ten, jenz objima nejvetsi cast statnich duchodu. Neni to mene nez 4 miliardy, ktere skrze jednotlive odbory podlehajici ministerstvu obchodu plynou do berni pokladny statu, a bylo by jen slusno a spravedlivo, kdyby take ministerstvo obchodu ponekud vydatneji mohlo prihlizeti k pranim prumyslu, obchodu a zivnosti. Take ministerstvo socialni pece jest obdareno mimoradne slabe, a jestlize, vazeni panove, budete miti zretel k tomu, ze snad s vyjimkou velkych socialne-politickych otazek, ktere toto ministerstvo ma vyriditi, na jednotlive mensi, avsak prave tak dulezite kapitoly tohoto ministerstva se zretelem na nepatrnou dotaci nebude mozno miti zretele, ze u nas, zvlaste v oboru ochrany mladeze, pece o mladez ministerstvo muze velice malo uciniti, pak stejne se mnou vyslovite politovani, ze na toto ministerstvo bylo tak macessky pamatovano. Pohlizime-li naopak - a byla zde v debate take jiz casteji o tom rec - jak velike prispevky byly povoleny ministerstvu narodni obrany, dluzno zajiste rici, ze vlada priklada nejvetsi vyznam zdokonaleni vojska, ze vsak malo prihlizi k pranim ostatniho obyvatelstva, a pusobi primo komicky, kdyz pan ministr narodni obrany ve sve rozpoctove reci srovnaval Ceskoslovensko dokonce s velikou Anglii a vyslovil prani, aby vzduchoplavectvi Ceskoslovenska bylo alespon privedeno na ten stav jako v Anglii.
Avsak take nase stiznosti a nase prani jsou kazdorocne skorem tytez, dukaz, jak malo se bere zretel na prani Nemcu, jak bagatelisujicim zpusobem se s nimi v tomto state naklada, jak malo vam na tom zalezi, abyste nas uspokojili. Avsak jdu jeste dale a tvrdim, ze vedouci kruhy primo umyslne a s rozmyslem konaji vse, aby neceskym narodum republiky zivot zde ztrpcily. Dovolim si uvesti nekolik prikladu na dukaz spravnosti svych vyvodu.
Vy vsichni, vazeni panove, snad vite, ze v posledni dobe bylo rozpusteno obecni zastupitelstvo v Jihlave a ze tam byl dosazen vladni komisar. Dovolim si zcela kratce oznaciti, jak se toto vladni narizeni stalo skutkem. Jihlava byla jednim z nekolika malo nemeckych mest, ktera kdysi byla s to, aby kladla odpor ceske zaplave. Prvni volby do obecniho zastupitelstva nedopadly podle prani vlady, bylo take tentokrate dosazeno velike vetsiny Nemcu v obecni rade. Vlada pouzila tehdy zcela nicotneho duvodu, aby rozpustila obecni zastupitelstvo, a od te doby bylo nasazeno vse, byly podniknuty vsechny pokusy, aby se toto stare nemecke mesto, ktere odjakziva bylo spravovano nemeckym obecnim zastupitelstvem, dostalo do ceskych rukou. Teprve po petiletem hledani se konecne vlade podarilo nalezti prostredek, jenz by byl s to, by zmensil nemeckou vetsinu v jihlavskem obecnim zastupitelstvu. Prislo se na napad spojiti sousedni obec Drevene Mlyny s obci jihlavskou. Zde jest zajimave, ze na vyzvani vlady jak nemecke obecni zastupitelstvo v Jihlave, tak take predseda financni komise tohoto obecniho zastupitelstva se vyslovili proti tomuto navrhu. Jest vsak priznacne, ze se take cesti zastupci Drevenych Mlynu vyslovili proti slouceni s Jihlavou. Ackoliv se tedy oba cinitele, jak ceske obyvatelstvo Jihlavy a Drevenych Mlynu, tak take nemecti obyvatele obou obci vyslovili proti slouceni, prece vlada vynosem ze dne 12. listopadu naridila slouceni obou obci proti vuli obyvatelu. To jest tedy mozne ve state, jenz se nazyva demokratickym a pri tom slape po vsech pravech obyvatelu. Nyni vsak prichazi na radu otazka oduvodneni tohoto vladniho narizeni. Na jake stanovisko se mohla vlada postaviti, aby tento vynos ospravedlnila? Vazeni panove, mluvi se zde vzdy velice mnoho o odrakousteni a uzivate kazde prilezitosti, abyste hodili kamenem na stare Rakousko. Kdyz se vam to vsak hodi, pak jest vam stare Rakousko dosti dobre, kdyz chcete prosaditi sva prani, pak se neostychate vratiti se k narizeni stare rakouske vlady nebo k opatreni vydanemu pred 28. rijnem 1918. Tak tomu bylo i v tomto pripade. Tak tedy vlada musila sahnouti k narizeni z r. 1910. Tehdy skutecne obec jihlavska a obec Drevene Mlyny vyslovily prani, aby byly slouceny. Zadosti podane zemskemu vyboru byly timto uradem zamitnuty. Druha zadost obou obci byla podana tesne pred pocatkem svetove valky a tedy, jelikoz se zemsky snem vice nesesel, nemohlo byti vice ucineno takove opatreni. Jest priznacne, ze se v roce 1923 odvolava na usneseni z roku 1910, ktere bylo ucineno za zcela jinych pomeru a pri zcela jinem statnim utvaru a ovsem za zcela jinych financnich pomeru a tehdy se snad zdalo oduvodnene. Avsak jest take priznacno, ze vlada, aby obci Drevenym Mlynum ucinila stravitelnym toto slouceni, pojala do vynosu narizeni, ze v obci Drevenych Mlynech po 20 let nesmeji byti zvyseny prirazky. Avsak vlada soucasne nenaridila, ze obec jihlavska, ktera jako vsechna jina vetsi mesta, jest ve velice smutnych financnich pomerech, neni povinna provesti prani, jez obec Drevene Mlyny v teto dobe pronese stran elektrisace, kanalisace atd.
Vidite, panove, ze take pri teto veci bylo rozhodujicim jen to, aby se spojenim obou obci mesto Jihlava pocestilo. Nyni jste v Jihlave jmenovali vladnim komisarem cloveka, jenz jest velmi kratkou dobu v Jihlave, jenz se ostatne vydaval za strannika pana presidenta republiky, z nehoz se vsak jiz v te kratke dobe, v ktere pusobil jako vladni komisar, vyklubalo vse jine, nez to, co slibil. Dokazuje jiz dnes za kratkou dobu sve cinnosti, ze jako sovinista ma jen jedine usili, aby vsechny nemecke uredniky dostal z Jihlavy a nahradil Cechy. Tak se jiz skutecne stalo, ze v techto kratkych trech az ctyrech tydnech urednici, straznici byli propusteni a nahrazeni ceskymi uredniky. Jest vsak take priznacno pro smysleni tohoto vladniho komisare, ze muze, ktery jako pensista ve svem volnem case poradal archiv mesta Jihlavy a v tomto ohledu jiz docilil mnohych uspechu, z nenadani propustil a to z duvodu uspornych. Dva dni na to rozepsal jiz konkurs na toto misto a - to jest zajimave - od uchazecu zadal prukaz studia na zdejsi skole pro vzdelani archivaru. Takove skoly vubec prece neni, a myslilo by se, ze take pan Vyborny o tom vi. On vsak ma jiz nekoho, jenz podle jeho mineni ma primerene vedomosti, a ten to misto prevezme. S vysoce postaveneho mista bylo jednou receno, ze odnarodnovani jest zlocin; s tim souhlasim, odnarodnovani jednotlivce jest zlocin a odnarodnovani obci jako spojeni jednotlivcu jest rovnez zlocinem. V tomto pripade obvinuji vladu a vetsinu, ze spachaly zlocin a take vsechny ony, kteri tento cin vlady schvaluji.
Jina vec, mimoradne ilustrujici pomery uvnitr, tyka se maleho mista na Morave. Nedaleko Sternberka jest male misto Lhota, ciste nemecke misto, v nemz zadny Cech neni usedly. Jest jen nestestim, ze na uzemi obce jest zemsky blazinec a mimo to kdysi v sousedstvi ustavu byla valecna nemocnice, jez jest nyni utulkem pro souchotinare. Myslim, ze to bylo v dobe soupisu lidu, ze zamestnanci blazince, jak i zde docasne v osetrovani se nachazejici nemocni ustavu pro souchotinare, byli pojati do listiny obyvatelu Lhoty. Proti tomu byl podan rekurs a nejvyssi spravni soud rozhodl, ze techto lidi nelze povazovati za obyvatele Lhoty; pres to byli pojati do volicskeho seznamu a tak jest to snad jedinym pripadem, ze v obci, v niz nebydli zadny Cech, ze v obci, v niz zadny Cech neplati dani, lze nalezti ceskou vetsinu. (Sen. Casny: Jsou tam prakticti lekari a zrizenci!) Nejsou zrizenci. (Sen. Casny: To je v Pasekach!) Ne, to je ve Sternberku, pane kolego, ve Lhote.
Jinou veci, pro kterou jsem jiz podal interpelaci, na kterou odpoved jeste neprisla, jest zpusob, jakym vlada, pokud se tyce ministerstva narodni obrany, naklada s nemeckymi dustojniky. Podal jsem stran toho interpelaci a uvadel jsem v ni, ze vlada beze vseho duvodu prohlasuje dustojniky nemecke narodnosti za zbavene jejich hodnosti, a jak to stoji v pripise, jejz dostavaji, ze prihlaska nebyla prijata, a ze se zarazuje jako >prosty vojin< do toho a toho pluku. Nuze, vzpominam si pri tom na stare Rakousko, ze si stezovali na to, ze vojini byli nazyvani >prostymi vojiny<. Jest napadne, ze take v republice se tento vyraz dale rozsiruje, ze se mluvi o prostych vojinech. Jest take zajimave, ze dustojnici, kteri kdysi byli povolani k mobilizaci, kteri prodelali mobilisaci a pusobili jako velitele cet, kteri v teto dobe dostavali vojenske pridavky, kteri radne podali prihlasku, ze i ti se dodatecne po 2 nebo 3 letech prohlasuji za zbavene sve hodnosti. Vzpominam si, ze ministr narodni obrany pri jistem zakroceni prohlasil, ze mame prilis mnoho nemeckych dustojniku. Je-li to duvodem, nevim. Predstavte si vsak, ze, je-li prilis mnoho nemeckych dustojniku, pak pro vas musi byti take prilis mnoho nemeckych vojinu, pak zprostete cely nemecky narod branne povinnosti (Souhlas na levici.) a budete miti vojsko, ktere vam vyhovuje, avsak dustojniky, ktere jste zbavili hodnosti, propustte jednoduse z vojska; jsou jako dustojnici prilis nemecti, a degradaci se nestanou prateli Cechu.
Jinou veci, ktera posledni dobou rozvirila mnoho prachu, jest vynos brnenskeho financniho zemskeho reditelstvi, jenz se zabyva zahranicnimi cestami staropensistu. Snad vite, ze se dnes od pensistu, kteri se z jakehokoliv duvodu chteji vydati na cestu, z rodinnych duvodu nebo v pripade nemoci chteji jeti pres hranice, zada, aby meli drive svoleni sveho pensijniho uradu. (Sen. dr Karas: To jiz bylo za stareho Rakouska!) Odrakoustete se prece, proc se mate stale dovolavati stareho Rakouska? Pensista dostane povoleni k odcestovani, avsak hned se mu skrtnou drahotni a jine pridavky. Povazuji toto narizeni za nehumanni, nelidske a myslim, ze zadosti, jez jsme stran toho podali, povedou k tomu, ze ministerstvo tento vynos odvola. Dr Karas pravi pravem, ze to je stary rakousky zakon, a ja pravim, proc se odvolavate na stary rakousky zakon, jenz byl vydan v r. 1806 a 1847. Nechcete o Rakousku niceho vedeti, nebot chcete vse delati lepe. Kdyz se vam to hodi, vytahnete z archivu rakouske zakony a pak tyrate lidi.
O postaveni uredniku bylo jiz ve vcerejsi rozprave mnoho, mluveno a take se jeste naskytne prilezitost promluviti vseobecne o postaveni uredniku. Bylo mi vcera oznameno, ze nyni v ministerstvu post, jak se zda, zavanul ostrejsi vitr proti nemeckym urednikum, a bylo mi oznameno velice mnoho podrobnosti, ktere si dovolim predloziti na prislusnem miste, z nichz jest patrno - prosim, abyste se na mne stale neusmivali. (Vykriky.) Prosim, to jest rozdil, Vy jste clen senatu, ale pani urednici ne.
Neopomenu predloziti tuto vec prislusnemu mistu a doufam, ze ministerstvo post bude miti tolik ohledu, ze se take k nemeckym postovnim urednikum bude brati patricne zreni.
Nyni bych rad promluvil nekolik slov o valecne pujcce, nikoliv o jeji vyplaceni, to ponechavam dnesnimu panu ministrovi financi, jenz v jedne z poslednich schuzi rozpoctoveho vyboru slibil, ze predlozi novou predlohu. Myslim, ze pan ministr financi, jenz vetsinu sveho zivota ztravil v prakticke vydelecne cinnosti, prinesl tolik porozumeni na sve vysoke misto ministerske, ze bude musiti konecne tuto vec uspesne vyriditi. Rad bych jen poznamenal, ze panove, kteri jsou dele v parlamentnim zivote, a kteri, jak se rika, umeji cisti mezi radky, vyctou z rozpoctu, ze ceskoslovenska vlada netrpi nadbytkem penez a ze pravdepodobne bude nucena v nejkratsi dobe vypsati pujcku. Na zahranicni pujcku nelze prozatim pomysleti a vnitrni pujcku dostanete jen tehdy, kdyz konecne tuto vec ke spokojenosti vyridite. Nechtel jsem mluviti o teto financni strance valecne pujcky, chtel jsem se dotknouti jine kapitoly. Mezi mnoha duvody, ktere panove z vetsiny a z vlady stale uvadeli pro nevyplaceni, bylo lze nalezti take duvod, ze se Nemcum vycitalo, ze upisovanim valecne pujcky prispeli k tomu, ze valka se prodlouzila. To nam bylo nekolikrate receno, pri kazde rozprave o valecne pujcce jsme se o tom dovedeli, ze jen Nemci upisovali valecnou pujcku a to proto, aby valku prodlouzili. Nyni se v posledni dobe dovidame o primem opaku a neni to nikdo jiny, nez pan ministr dr Benes, jenz bere na sebe vinu na prodlouzeni valky. Tyto dny mel na schuzi v Olomouci a tehoz dne take v Prostejove rec a mluvil o diplomatickem boji, jejz z Parize vedl pro uznani Ceskoslovenske republiky jako samostatneho statu. Pri tom slo, pravi dr Benes, predevsim o to, aby se zabranilo zvlastnimu miru dohodovych mocnosti s Rakouskem. Dr Benes prohlasuje dale, ze jeho diplomaticke usili smerovalo k tomu, protahnouti valku tak dlouho, az by se podarilo prosaditi uznani ceskoslovenskeho statu a poskytnouti jeho zastupcum ucast v mirovem jednani po strane diktujicich dohodovych mocnosti. Pan dr Benes pravi dale: V letech 1916-1918 bylo nekolik kritickych okamziku, v nichz se zakolisalo jeho cele dilo, t. j. v nichz predcasny mir mohl zniciti jeho snahy. Jeste v rijnu 1918 bylo silne hnuti ve Francii, aby se prijala Rakouskem podavana ruka k miru, jezto se neverilo v uplne zhrouceni strednich mocnosti a rozhodnuti se ocekavalo teprve na jare 1919, az se americka pomocna vojska dostavi na evropske bojiste. Berthelot, generalni sekretar francouzskeho ministerstva pro veci zahranicni, pochybna osoba, o niz vime, ze pro rozlicne neciste penezni veci pri upadku Cinske banky musila zmizeti z verejneho jeviste, a Pichon, verny pritel a politicky sekundant dra Benese zamitli prikre rakouskou nabidku. Vidite, ze pan dr Benes oznacil sebe v teto reci jako toho, jenz se zasazoval o prodlouzeni valky, a vidite, kolik v tom jest pokrytectvi, kdyz nyni po 5 let vytykate Nemcum, ze to byli oni, kteri valku prodluzovali. (Souhlas.)
Dotklo se mne vcera zvlaste, kdyz pri vyvodech kolegy Meissnera o konecnem zaplaceni rent nekolik panu, kteri nejsou cleny teto snemovny, se usmivalo. Muze byti, ze snad tito panove nalezli duvod k obveseleni v drastickem zpusobu, jimz kolega Meissner obycejne mluvi, vec sama jest vsak tak trpce vazna, ze se ji veru nemame posmivati. Zda se, ze vubec nevite, kolik bidy a nestesti v mnoha, mnoha tisicich rodinach nastalo proto, ponevadz stat nesplnil svych povinnosti. Jak se zda, nevite, jak nekonecne trpkym jest zivot lidi odkazanych na duchody a majetniku t. zv. predvalecnych rent, nebot jinak byli byste se pri tomto bodu jinak chovali, nez tomu bylo vcera. Obracim se na, bohuzel, nepritomneho pana ministra financi, aby se celym svym vlivem zasadil o to, aby tato otazka, jez neni otazkou narodni - slysel jsem od Cechu tutez stiznost jako od Nemcu, jak tezce tim trpi, ze po leta nedostavaji zadnych uroku - aby tato po mesice znovu odkladana otazka byla konecne vyrizena. Jestlize se ke konci zcela strucne vracim k poznamce, jiz pan ministr zeleznic nedavno ucinil v jakemsi clanku, deje se to proto, ponevadz znovu chci ukazati na to, ze to zase nebyli Nemci, kteri v rijnu 1918 prikre zamitli navrhy ceskych vetsinovych stran. Nechci se blize zabyvati timto predmetem, jelikoz jsem jiz nekolikrate o tom mluvil. Rad bych jen vlade pripomenul, ze spojene nemecke strany v rijnu 1920 podaly interpelaci a navrh, v nichz podrobne vypsaly sva prani a stiznosti, interpelaci, na niz do dneska nedosla odpoved. Tazi se dale: Co jest s navrhem poslanecke snemovny, jenz podle predpisu obdrzel 110 podpisu a jenz smeruje k tomu, aby privodil pratelsky pomer mezi narody. Take o tomto navrhu vlada jednala. Nyni pan generalni zpravodaj pri sve vcerejsi reci ke konci si vzpomnel na oposici a, kdezto lonskeho roku kratce rekl, ze jest pochopitelne, ze oposice nebude hlasovati pro statni rozpocet, venoval tentokrate oposici pratelska slova, prohlasiv, ze oposice jest v kazdem poradnim sboru a tim spise v zakonodarnem sboru nezbytnou nutnosti, a z vyvodu, ktere muj stranik kolega dr Spiegel o zdejsi oposici ucinil, dospeli jste zajiste k presvedceni, ze by bylo lze s takovou oposici lehce pracovati.
Avsak, myslim, po zkusenostech, kterych jsme nabyli v poslednich letech, jest oposice trpena, ponevadz nemuze byti odstranena, oposice jest trpena, ponevadz jest zde, avsak dosud nebylo lze cititi zpusobu vychazejiciho vstric jednomu z jejich prani.
Pan generalni zpravodaj dr Horacek ukoncil svou zpravu slovy: Pracovati a setriti. Slova, jez kazdy z nas musi podepsati. Rad bych jen tuto konecnou vetu trochu zmenil a rekl: Spolecne a pokojne pracovati se vsemi obyvateli tohoto statu a sporiti, ale na pravem miste. Jestlize nektery z pristich statnich rozpoctu vybudujete na teto zasade, pak jest mozne, snad pravdepodobne, ze i oposice, ze i my budeme moci hlasovati pro rozpocet. Nynejsi zamitame. (Souhlas a potlesk na levici.)
Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo dalsimu recniku >pro< panu sen. Hrejsovi.
Sen. Hrejsa: Slavny senate! Posuzujeme-li rozpocet na rok budouci, tu je potesitelno konstatovati, ze vydani oproti roku letosnimu klesla temer o 3 miliardy. Vime, ze to nebylo snadnou a lehkou praci pro ministerstvo financi dosici tohoto snizeni, nebot pozadavky jednotlivych resortu byly zajiste daleko vyssi, takze po dlouhem teprve jednani a skrtani podarilo se ministerstvu financi predloziti tento rozpocet, ktery vykazuje snizeni asi o 3 miliardy. Ovsem, toto snizeni neni dukazem zvlastni sporivosti, nybrz spise dukazem poklesu cen vecnych potreb, jednak take znacneho skrtani v rozpoctech jednotlivych ministerstev, ktere neznamena vlastne zadne uspory, nybrz ve skutecnosti znacne ztraty, jelikoz se tim znemoznuje a znemozni zvyseni produkce v tom nebo onom oboru. Snizeni vydani neznamena take jeste, bohuzel, snizeni dani, ktere zustavaji stejnymi, ac nas rozpocet jeste daleko neodpovida nosnosti naseho statu a poplatni sile naseho poplatnictva.
Hlavni menu:
Vyhledavani a prihlaaeni ulivatele:
Kontextove menu:
- Textem / s grafikou
- Language Choice: CZ
Tel.: 2 5717 1111, fax: 2 5753 4469
Prohlaaeni pristupnosti