Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 172. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 11 hodin 15 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Krousky, Sveceny.

101 senator podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr. Hodza; odborovy prednosta ministerstva financi dr. Vlasak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek a dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tiskem rozdano:

Tisk 1705. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o prozatimni uprave obchodnich styku s cizinou (tisk 1698).

Tisk 1706. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi) nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s rucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove (tisk 1701).

Tisk 1707. Zprava socialne-politickeho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se prodluzuje pusobnost nekterych pravnich predpisu v oboru nemocenskeho pojisteni delniku (tisk 1700).

Tisk 1708. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho, II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zrizeni fondu pro ucely verejneho zivelniho pojisteni (tisk 1702).

Tisk 1709. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi nova lhuta k prihlaskam o duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb, z, a n;, ve zneni zakona, ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n. (tisk 1697).

Tisk 1710. Zprava I. socialne-politickeho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 1699).

Tisk 1711. Zprava rozpoctoveho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uleva na vseobecne dani vydelkove na rok 1923, a o navrhu posl. dra Medingera a druhu na doplneni zakona ze dne 28. dubna 1922, c. 144 Sb. z. a n., o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23 (tisk 1696).

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru z 3. cervence 1923 prikazano:

Vyboru technicko-dopravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1678. Navrh sen. Sablika, Hybse a spol. na snizeni tarifu na mistnich drahach.

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1650. Navrh sen. Jelinka, dr. Spiegela, Fahrnera, dr. Naegle, dr. Mayra-Hartinga, Zulegera a soudr. na zavedeni povinneho starobniho a invalidniho pojisteni samostatnych zivnostniku a obchodniku.

Tisk 1689. Navrh sen. Hartla, K. Friedricha, dr. Herzigove, Fahrnera a soudr., aby na roven byli postaveni vsichni statni pensiste, vdovy a sirotci.

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1677. Navrh sen. Sehnala a spol. ohledne skod zpusobenych prutrzi mracen na Horicku.

Tisk 1679. Navrh sen. Donata a spol. v zalezitosti letosnich zivelnich pohrom v ruznych krajich naseho statu.

Tisk 1680. Navrh sen. Sachla, Sabaty, Horaka a druhu na poskytnuti podpory krajum krupobitim, prutrzi mracen a povodni postizenym.

Tisk 1681. Navrh sen. Lorence, Filipinskeho, Casneho, Mechury a soudr. na poskytnuti okamzite a vydatne pomoci zemedelcum okresu uh.-hradistskem, boskovickem, sternberskem a litovelskem, kdez byla uroda, stromy a mnohe domy uplne zniceny a poskozeny krupobitim a prutrzi mracen. Ornice byla odnesena a puda zanesena kamenim a bahnem. Prudkym pribojem vody bylo strzeno mnoho dobytka, ktery zahynul.

Tisk 1682. Navrh sen. Hybse, Hucla a spol. na vypomoc postizenym pri krupobiti na okresich Mlada Boleslav, Jicin, Nova Paka a Lomnice nad Popelkou.

Tisk 1683. Navrh sen. Lazo a soudr. na poskytnuti okamzite vydatne pomoci zemedelcum v okresu Bardiov Svidnik, kdez byla uroda, stromy a mnohe domy uplne zniceny a poskozeny krupobitim a prutrzi mracen. Ornice byla odnesena a puda zanesena kamenim a bahnem.

Tisk 1686. Navrh sen. Luksche, Jelinka a soudr. stran zivelnich skod, jez zpusobeny byly v jednotlivych obcich okresu mikulovskeho a hustopecskeho prutrzi mracen a krupobitim.

Tisk 1688. Navrh sen. Luksche, Jelinka a soudr. stran zivelnich skod, zpusobenych prutrzi mracen a krupobitim v jednotlivych obcich okresu Moravska Trebova.

Tisk 1690. Navrh sen. Knesche a soudr. stran zivelnich skod, prutrzi mracen zpusobenych v obcich okresu Teplice nad Metuji.

Tisk 1693. Navrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnuti rychle a vydatne pomoci obcim, jez v okresu Horsove Tyne tezce byly postizeny zivelni pohromou.

Z predsednictva prikazano:

Vyboru rozpoctovemu:

Ucetni zaverka nejvyssiho ucetniho kontrolniho uradu za rok 1922 a dodatecna zaverka tehoz uradu za r. 1920.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu, a to k bodu

1. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho, branneho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1639) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni, po pripade doplnuji, nektera ustanoveni zakona o uprave sluzebnich pozitku csl. vojska ze dne 19. brezna 1920, c. 195 Sb. z. a n., a jimz se vlada zmocnuje, aby provedla propocitani sluzebni doby vojenskym gazistum podle zasad, stanovenych pro statni zamestnance zakonem ze dne 9. dubna 1920, c. 222 Sb. z. a n., a provadeciho narizeni, vydaneho k tomuto zakonu. Tisk 1694.

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je p. sen. dr. Reyl, za vybor branny p. sen. Kousa, za vybor rozpoctovy p. sen. Klecak.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Klecak: Ve cl. II. za slovy >z vojenske akademie< vynecha se carka, v cl. IX. vlozi se za slova >neni povolanim< carka a v dalsi radce za slovy >bez hodnosti< se carka vynecha, ve cl. XIII, opravi se veta, a to >... provede jej ministr narodni obrany i financi< na >... provedou jej ministri narodni obrany a financi...<.

Predseda: Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi, aby byla prijata osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve cteni druhem.

Bod dalsi:

2. Druhe cteni zpravy vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1645) o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuji nektere sluzebni pomery cetnictva a nektere cetnicke pozitky, zejmena odpocivne a zaopatrovaci. Tisk 1695,

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je p. sen. Panek, za vybor rozpoctovy p. sen. Klecak.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Panek: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Klecak: Ne.

Predseda: Neni tomu tak. Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych oddilu, jednotlivych casti a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych oddilu a casti a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resolucich vyboru 1.-4. otistenych ve zprave tisk 1695.

Kdo s temito resolucemi souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resoluce tyto se schvaluji.

Dale je bod

3. Navrh, aby zkracenym rizenim podle §u 55 jedn. radu projednana byla usneseni poslanecke snemovny:

a) o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uleva na vseobecne dani vydelkove na rok 1923, a o navrhu poslance dr. Medingera a druhu na doplneni zakona z 28. dubna 1922, c. 144 Sb. z. a n., o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23, tisk 1696;

b) o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi nova lhuta k prihlaskam o duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n., tisk 1697;

c) o vladnom navrhu o prozatymnej uprave obchodnych stykov s cudzinou, tisk 1698;

d) o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych, tisk 1699;

e) o vladnim navrhu zakona, kterym se prodluzuje pusobnost nekterych pravnich predpisu v oboru nemocenskeho pojisteni delniku, tisk 1700;

f) o vladnim navrhu zakona o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi) nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s rucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove, tisk 1701;

g) o vladnim navrhu zakona o zrizeni fondu pro ucely verejneho zivelniho pojisteni, tisk 1702 a

h) zprava ustavne-pravniho a branneho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o vojenskem kazenskem a karnem pravu, jakoz i o odneti vojenske hodnosti a prelozeni do vysluzby rizenim spravnim, tisk 1703.

Bezi o veci, ktere jest treba s hlediska statniho v brzku vyriditi. Vzhledem k dobe, jez jest pro parlamentni projednani stanovena, nutno je projednati jednanim zkracenym.

Kdo souhlasi, aby byla vsem temto vecem priznana pilnost podle §u 55 jedn. radu, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost temto vecem se priznava.

Pristupujeme k bodu dalsimu, jimz je

4. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1696) o vladnim navrhu zakona, jimz se povoluje uleva na vseobecne dani vydelkove na rok 1923, a o navrhu posl. dra Medingera a druhu na doplneni zakona ze dne 28. dubna 1922, c. 144 Sb. z. a n., o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23. Tisk 1711.

Navrhuji, aby byla vec tato projednana v celkove lhute 1/4 hodinne se stanovenim recnicke lhuty na 1/4 hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Zpravodajem je p. sen. dr. Facek. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Vseobecna vydelkova dan ze vsech primych dani, ktere jsme zdedili po Rakousku, prodelala v nasem zakonodarstvi nejvetsi premeny. Byla casto menena, ale jeji uprava bohuzel porad jeste neni uspokojiva. Vseobecna dan vydelkova byla puvodne dani kontingentni a reparticni. Sazba jeji byla pevna, nikoliv percentuelni. Kdyz jsme prisli nasledkem poklesu valuty do soustavy vyssich cisel, kde ceny zbozi a vynosy stouply, nebylo mozno tuto puvodni sazbu udrzeti, ale snad by se potrebam bylo vyhovelo o mnoho lepe, kdyby byla zvysena proste nejakym nasobkem sazba i cast kontingentu, ktery pripadal na nase zeme z celeho kontingentu rakouskeho. Byla volena jina cesta, kontingent byl uplne zrusen a tim bylo zvysovani dani uvolneno a dano do rukou vymerujicim uradum. Od te doby se ozyvaji ze vsech stran velike stesky, ze vymerovani vseobecne dane vydelkove neni stejnomerne pro vsechny poplatniky tehoz okresu, a jeste vetsi byly stesky do nerovnosti mezi ruznymi okresy, ponevadz kazda berni sprava postupovala jinak. I to voditko, ktere dal zakon bernim spravam, aby totiz vedle objektivnich znaku prumerne vynosnosti zivnosti, ktere byly drive rozhodnymi, prihlizely take ke skutecnemu vynosu zivnosti, toto voditko bohuzel zmatek nenapravilo a nemohlo take napraviti, ponevadz se tu do dane, ktera byla predpisovana na zaklade objektivnich znamek, vpravoval cizi zivel, prvek dane kvotove, a bylo velmi obtizno administrative tyto dva principy spojiti. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr. Soukup.)

Byl tenkrate interne jako pomucka bernim spravam dan jisty klic pro sazbu dani a v zakone z roku 1922 byla na ochranu poplatniku zavedena percentualni maximalni sazba, stanoveno procento vynosu, ktereho nemela dan presahovati; ale ani tim nepominuly stesky.

Tato maximalni sazba, ktera z maximalni se stala vlastne pevnou sazbou, stoupa od 1/2 % az do 4 %. To by jeste samo o sobe mnoho neznacilo, ale tato progrese se stupnuje, do nemoznosti tim, ze k ni pristupuje valecna prirazka, jejiz progrese byla rovnez sesilena proti drivejsku a ze k ni pristupuji samospravne prirazky se svym ohromnym a nestejnomernym vzestupem. To ma za nasledek, ze stejne zivnosti v ruznych obcich se provozuji za velmi nestejnych podminek danovych.

Vseobecna dan vydelkova ma take tu zvlastnost, ze se predpisuje vzdy na 2 leta na zaklade pomeru zivnosti zjistenych v roce predchazejicim. To bylo mozno tehdy, pokud byla tato dan ciste vynosovou dani, opirajici se o objektivni znaky prumerne vynosnosti, bylo to mozno v dobe ustalenych pomeru, kde se vynosnost zivnosti mnoho nemenila. Ale v dobach povalecnych, ze kterych jsme jeste dosud nevysli, se tento zpusob neosvedcil. Proto ve dvouleti r. 1920, 1921 bylo zvlastnim zakonem pripusteno, aby sazba dane pro r. 1921 byla zmenena v tom pripade, kdyz vynos zivnosti v r.1920 oproti r. 1919 se zmenil, klesal nebo zvysil.

Zakon, o kterem se mame usnaseti, prinasi podobnou remeduru pro vymerovani dane jako roku 1923. Tentokrate, ponevadz jsme v dobe hospodarske krise, kdy vynosy zivnosti klesaji, jedna se vyhradne jen o ochranu proti tomu, aby poplatnik neplatil prilis vysokou dan na zaklade pomeru v roce 1921, kdy jeste jeho zivnost lepe prospivala. Proto se mu dava pravni narok, aby dan pro rok 1923 byla snizena tim, ze bude za zaklad vzat vynos jeho zivnosti v roce 1921. Ovsem je to pripusteno jenom s jistym omezenim, ktere je dano zajmem fiskalnim, aby snizovani neslo prilis daleko. Zakon ustanovuje, ze minimalni sazba od 1/2 % do 4 % ma i zde platiti jako krajni nejnizsi mez, pod kterou se nesmi se snizovanim jiti, a dale je stanoveno, ze snizovani nesmi jiti pod polovinu dane, ktera byla na rok 1923 podle vseobecneho zakonneho predpisu, tedy podle pomeru zivnosti v roce 1921 pravoplatne vymerena.

Opatreni, ktere se timto zakonem provadi, je tedy zase jenom jakousi zaplatou pro jeden rok, ktera odstranuje a to jenom castecne nesrovnalost, vyplyvajici z jedne vady vseobecne dane vydelkove v nove jeji uprave. Ale rozreseni vsech ostatnich vad, o kterych jsem se zminil, je odsunuto az do vseobecne reformy vsech nasich dani primych, ktera se pripravuje v ministerstvu a ktera podle ujisteni, jez nam bylo dano vladnim zastupcem v rozpoctovem vyboru, ma vejiti v ucinnost 1. ledna 1925.

Navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby slavny senat pristoupil k usneseni poslanecke snemovny, jimz byl tento vladni navrh zakona o vseobecne dani vydelkove pro rok 1923 schvalen. (Pochvala.)

Mistopredseda dr.Soukup: Ke slovu neni nikdo prihlasen, debata odpada. Prikrocime ke hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. (Nebylo namitek.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se p. zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Nikoliv.

Mistopredseda dr. Soukup: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni druhem.

Prikrocime k dalsimu bodu poradu, jimz jest:

5. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1701) o vladnim navrhu zakona o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi) nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s rucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove. Tisk 1706.

Navrhuji, aby vec tato byla projednana v celkove lhute 1/4 hodiny se stanovenim recnicke lhuty na tutez dobu.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Zpravodajem je p. sen. dr. Facek, jemuz udeluji k teto zprave slovo.

Zpravodaj sen. dr. Facek: Vazeny senate! Povazuji za zbytecno dokazovati znovu, ze soustredovani, koncentrace prumyslovych podniku, je veci hospodarsky uzitecnou a tim i statu prospesnou. Koncentrace v obojim smeru, horizontalnim, kde se podniky, slouzici temuz ucelu, sdruzuji, a koncentrace tak zvana vertikalni, kde si jeden vyrobni podnik privteluje podnik druhy, ktery pro nej vyrabi suroviny, anebo zpracovava dale jeho vyrobky. Tato otazka, je-li zadoucno soustredovani prumyslove podporovati, byla rozhodnuta v zasade jiz zakonem ze 12. srpna roku 1921, c. 243, ktery prave, aby umoznil u nas podobne hospodarske soustredovani prumyslovych podniku, prominul pro jednotlive jeho nejvyznacnejsi pripady tak zv. likvidacni dan, ktera podle zakona o osobnich danich primych ma byti v pripade fuse podniku, pripadne jeho zaniku spojenim s podnikem jinym, dodatecne predepsana z tech reserv bilancnich, zaloh a jinych prebytku, ktere ve smyslu predpisu o dani vydelkove podniku verejne uctujicich nebyly doposud zdaneny. Zakon z r. 1921 prominul toto dodatecne zdaneni. Ale ukazalo se, ze toto osvobozeni od likvidacni dane samo nestaci, aby v nasich pomerech umoznilo uspesne slucovani podniku, ponevadz byla zde jeste cela rada dalsich verejnopravnich bremen, ktera v tomto pripade podniky postihovala merou primo nesnesitelnou. Musil se nejenom platiti znacne vysoky poplatek z nove spolecenske smlouvy, nybrz musil se platiti take prevodni poplatek z nemovitosti, ktery cini 7 % ve vyssich posicich, musila se vedle toho platiti obecni davka z prirustku na hodnote nemovitosti, ktera cini az 25 % rozdilu v cene nabyvaci a v cene prodejni. A mimo to, kdyz podnik zanikajici prevadel na druhy podnik sve zasoby zbozi, surovin a polotovaru, povazovalo se to za kup a musila se platiti jeste dan z obratu, po pripade dan prepychova. Bylo tedy potrebi i tyto prekazky odstraniti, mela-li se koncentrace prumyslovych podniku provadeti. To je ukol, ktery je uskutecnen zakonem, o nemz se mame usnesti. On promiji vsecky dalsi davky a poplatky, o kterych jsem se zminil, aspon pro nejhlavnejsi pripady premeny a fuse podniku. Zejmena se podporuje premena ve formu spolecnosti akciove, ktera je hospodarsky nejucinnejsi.

Litovati je, ze je tu jakasi inkongruence mezi zakonem srpnovym, ktery promijel likvidacni dane, a mezi timto zakonem, ktery povoluje slevu jinych davek. Okruh pripadu, pro ktere ma uleva platiti, neni v obou pripadech stejny. Budeme miti pripady fusi, resp. premen, ktere budou pozivati vyhody podle letosniho zakona, ale nebudou ucastny vyhod lonskeho zakona. Uplne sjednoceni obou zakonu bylo by prospelo zakonodarne uprave cele materie.

Navrhuji jmenem rozpoctoveho vyboru, aby osnova zakona, na ktere se poslanecka snemovna usnesla podle vladniho navrhu, byla slavnym senatem schvalena. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Debata je skoncena. Budeme hlasovati.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou obsazeny v tisku 1701, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrzena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se p. zpravodaju, maji-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Facek: V tistenem usneseni poslanecke snemovny jsou nektere chyby tiskove. Prosim, aby byly opraveny.

V § 6 posledni 4 radky maji tvoriti samostatny odstavec, tedy misto stredniku ma byti puntik, a dalsi veta ma tvoriti novy odstavec.

V § 9 odpada carka v druhe radce za slovem >k prevodu<.

Predseda (zvoni): Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, i se zmenami p. zpravodajem prednesenymi take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeji nadpis a uvodni formule prijimaji se take ve cteni druhem.

Nyni prikrocime k bodu dalsimu, jimz je

6. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1697) o vladnim navrhu zakona, kterym se stanovi nova lhuta k prihlaskam o duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, c.142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n. Tisk 1709.

Navrhuji, aby byla vec tato projednana v celkove lhute pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na ctvrt hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Muj navrh je prijat.

Zpravodaji jsou: za vybor socialne-politicky p. sen. Ackermann, za vybor rozpoctovy p. sen. dr. Karas,

Udeluji slovo p. referentovi sen.Ackermannovi.

Zpravodaj sen. Ackermann: Slavny senate! Zakonem ze dne 12. srpna 1921, ci. 310 Sb. z. a n., bylo stanoveno, ze lhuta pro prihlaseni se o uplatneni naroku na zaopatrovaci pozitky stanovena byla dne 31. prosince 1921.

Pri projednavani uvedeneho zakona se zdalo, ze lhuta v zakone stanovena uplne postaci a ze vsichni ti, kteri cini narok na pozitky podle citovaneho zakona ve lhute zakonem stanovene, take prihlasky sve uskutecni, zejmena kdyz citovanym zakonem byla jiz, na zaklade nabytych zkusenosti prodlouzena lhuta k prihlaskam k zakonu podle §u 28 zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142 Sb. z. a n., o pozitcich valecnych poskozencu. Jelikoz se tak nestalo a prodlouzeni lhuty nevyhovelo uplne skutecnym pomerum a potrebam, nejsirsich kruhu valecnych poskozencu, predlozila vlada navrh zakona, ktery prave projednavame.

V roce 1922 dochazely ministerstvu socialni pece a podrizenym uradum zadosti valecnych poskozencu ponejvice z Podkarpatske Rusi, ze Slovenska, z Cech, Moravy, Slezska, a v nekterych pripadech i z ciziny a ve mnoha pripadech i zadosti vdov a sirotku, v nichz odvolavano se bylo na odlehlost bydliste od stredisek statni spravy, kam znamost zakonu a narizeni ani k obecnim uradum nepronikla; dochazely prihlasky osob neznalych ani cteni, dochazely prihlasky invalidu zcela neschopnych jakekoliv prace. Sama duvodova zprava uvadi, ze prichazi priblizne v uvahu jeste 10.000 vdov, 15.000 sirotku a asi 8000 predku, celkem asi 33.000 valecnych poskozencu, z nichz vetsi pocet pripada na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Mohlo by se namitnouti, ze vymluva na neznalost zakona nemela by byti brana v uvahu. V techto pripadech vsak, kde se jedna o socialni otazku a existenci lidi, kteri stali se vydelecne neschopnymi vlivem jine moci, nelze zakon tak prikre vykladati. Pomery valecnych poskozencu jsou velmi bidne i u tech, jimz se duchodu dostava, ponevadz priznany duchod nikdy plne neuhrazuje ztratu delnosti, kterou valecni poskozenci jsou postizeni.

Vedlo by prilis daleko, kdyby mely byti prednaseny vsechny stiznosti do provadeni zakona v tech pripadech, kde duchod jiz je priznan a jake toho jsou nasledky v postizenych rodinach valecnych poskozencu. Neni-li spokojenosti a klidu u tech, jimz duchod je priznan, jake utrpeni pak je u tech valecnych poskozencu, kterym priznani duchodu se odpira z duvodu, ze se vcas podle zakona neprihlasili.

Velice bolava stranka je take, ze neni venovana nalezita pece valecnym poskozencum v tech pripadech, kde uchazi se o prideleni trafik, aneb pri vybudovani vyrobnich druzstev. Pri zadavani trafik urady prodluzuji houzevnate rizeni o predani trafik a rozhoduji dosti casto v neprospech valecnych poskozencu. Nejinak se chovaji urady k vyrobnim druzstvum invalidnim pri zadavani dodavek, kde dava se prednost soukromokapitalistickym podnikum, i kdyz druzstva invalidni cenou i jakosti mohou dostati ofertnim podminkam.

Z uvedenych duvodu, jelikoz bezi o lidi, kteri trpi nezavinene, i kdyz provedeni navrhovaneho zakona vyzada si nakladu 25,000.000 Kc, ktery musi byti uhrazen pro rok 1923 dodatecnym uverem, doporucuje socialne-politicky vybor vladni navrh tak, jak byl prijat poslaneckou snemovnou, ke prijeti.

Socialne-politicky vybor zabyval se take otazkou, ze by bylo potrebi, aby mu byly predlozeny zpravy o vysledku cinnosti zemskych uradu pro valecne poskozence a prijal tuto resoluci:

>Ministerstvo socialni pece se vyzyva, aby ve smyslu usneseni socialne-politickeho vyboru poslanecke snemovny ze dne 6. prosince 1922 predlozilo zpravu o cinnosti nejenom zemskeho uradu pro peci o valecne poskozence v Cechach, ale vsech zemskych uradu pro valecne poskozence v republice, zejmena pokud se tyka vymerovani duchodu.<

Doporucuji take jmenem socialne-politickeho vyboru tuto resoluci k prijeti. (Vyborne!)

Mistopredseda dr. Soukup: Zpravodajem za vybor rozpoctovy je p. sen. dr. Karas.

Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavny senate! Zpravodaj vyboru socialne-politickeho jiz pravil, ze o duchod bude se uchazeti asi 33.000 osob a ze na ukojeni naroku toho bude potreba rocne asi 25 milionu korun. Pro letosni zbytek roku bude potreba pravdepodobne asi 10 milionu korun. Predloha vladni pravila, ze se bude vlada uchazeti o dodatecny uver ke kryti teto polozky take letosniho roku, ale pri projednavani v rozpoctovem vyboru zastupce vlady ucinil prohlaseni, ze tohoto zbytku bude mozno dociliti usporami v jinych polozkach ministerstva socialni pece, takze vlada neprichazi a neprijde se zadnym dodatecnym uverem pro letosni rok. Na pristi rok bude to pojato do rozpoctu.

Rozpoctovy vybor pozastavil se nad tim, ze ministerstvo socialni pece - prave nasledujici bod programu dnesniho, bod 7., jedna o prekroceni rozpoctu - zada o novy uver, a zde se rika, ze ma ministerstvo socialni pece uspory, ze nekde 10 milionu uspori. Tedy je videti, ze ten rozpocet byl sdelavan aproximativne a ne reelne, ale my jsme vzali s povdekem na vedomi prohlaseni vlady, ze neni potrebi noveho uveru a ze uver pro tuto polozku bude v usporach v dotycne kapitole XXI. letosniho rozpoctu, a proto rozpoctovy vybor navrhuje slavnemu senatu prijeti teto osnovy zakona. (Souhlas.)

Mistopredseda dr. Soukup: Zahajuji debatu. K slovu je prihlasen p. kol. Friedrich Albert, jemuz udeluji slovo.

Sen. Albert Friedrich (nemecky): Slavny senate! Predlozena osnova zakona odstranuje velikou krutost ze zakona ze dne 20. unora 1920, cis. 142. Nasledkem neznalosti §u 28 bylo nebezpeci, ze znacny pocet opravnenych vdov, sirotku a predku po padlych, nezvestnych a zemrelych vojinech svetove valky - mluvi se o poctu asi 35.000 - by prisel o duchod, ponevadz zameskali zakonite stanovenou lhutu prihlasovaci. Vzhledem k okolnosti, ze dnes jiz mame cervenec 1923, bylo by prodlouzeni prihlasovaci lhuty do konce 1923 ponekud prilis kratke, z kterehozto duvodu by se doporucovalo prodlouziti lhutu do 30. cervna 1924. Dovoluji si v te pricine podati navrh a prosim za jeho prijeti.

Paragraf 2, ktery prihlasku pro pozustale po ucastnicich valky dovoluje jen vyjimecne a u valecnych poskozencu jen tehdy, je-li tu 50%ni vydelecna nezpusobilost, jest pro nas naprosto neprijatelny. Navrhneme skrtnuti §u 2.

O zakone vseobecne dluzno rici, ze se vyklada a ze se ho pouziva velmi uzkoprse, ze poukazovani duchodu ve velmi mnohych pripadech trva dlouho, takze mnohe rodiny se octnou v krute bide a nouzi. Dale jsou duchody ve vetsine pripadu zcela nedostatecne, cehoz dukazem jest mnozstvi zmrzacelych valecnych poskozencu, ktere tak casto vidame na ulicich a na namestich dovolavati se milosrdenstvi kolemjdoucich a prositi o malou podporu. Tyto ubohe politovanihodne obeti svetove valky jsou tezkou zalobou proti spolecnosti, pro kterou obetovali to nejlepsi a nejdrazsi, co meli, totiz svoje kvetouci zdravi, a ktera za vdek nechava je nyni hladoveti a zmirati. Zadame, aby prikazovani duchodu se delo v takove vymere, aby tyto politovanihodne obeti svetove valky zmizely z ulic a namesti, kde se dovolavaji verejne dobrocinnosti. V pripade neschopnosti k praci musi obdrzeti duchod, ze ktereho by mohly ziti; totez plati pro vdovy a sirotky. Nuze, bude se mne namitati, ze kritika se strany oposice jest velice snadna, ale jde-li o to, odkud vziti prostredky na odstraneni vytykanych nedostatku, pak ze jest oposice zticha. Nikoli, velevazene damy a panove! Pokud budete za militarismus miliardy v pravem slova smyslu vyhazovati, ponevadz prece kazdy halir za militarismus jest zbytecne vyhozen, ponevadz slouzi neproduktivnim ucelum, dotud nemohu vas sprostiti vytky, ze pro ucely pece o valecne poskozence vynakladate prilis malo, a ze bychom uvolnili obrovske sumy pro produktivni vydaje, kdybychom zanechali drahe hry na vojaky. My socialni demokrate jsme jiz jednou zaprisahlymi neprateli kazdeho militarismu. Potirame jej co nejvasniveji (Souhlas na levici.) ponevadz obrovskymi vydaji, ktere pohlcuje, hloda na samych zakladech zivota narodu, nici blahobyt, vyvolava nebezpeci novych valek; obzvlaste vsak proto, ponevadz militarismus ve sve dnesni podobe jest v rukou panujicich trid prostredkem k potlaceni pracujiciho lidu. Mame dnes v Evrope o jeden milion vojaku vice nez pred valkou. Militarismus jest organisovana hromadna vrazda a povazime-li, jak ohavnymi, krutymi prostredky, jako jedovatymi plyny atd., budouci valky maji byti vedeny, pak zbyva nam jen jedine: >Pryc s militarismem, zavedme lidovou obranu.< Pak budete mit take dosti penez pro vydatnou peci o valecne poskozence. (Sen. dr. Karas: Kdo ten militarismus tak vystupnoval? Nemecti socialni demokrate s nim souhlasili. Ti ho tak vystupnovali! - Vykriky: Kde pak? - Sen. dr. Karas: V Nemecku za valky vystoupili proti militarismu? Ti si vymyslili jedovate plyny. -- Sen. dr. Heller (nemecky): Zamenujete socialni demoraty s klerikaly v Nemecku!) Ale pane doktore! V Nemecku nemate dnes zadny militarismus. A co pak to musite po nich delati? (Sen. dr. Karas: Kdyby meli penize, tak tam bude zas!) Nebude! Budeme hlasovati pro zakon a pro resoluci socialne-politickeho vyboru. (Potlesk.)

Nahoru  Dalsi