Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 171. schuze |

Schuze zahajena v 18 hodin 15 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

97 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Malypetr, dr Markovic, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro tento tyden sen. Jesserovi, Durcanskemu a Lukschovi na dva dny a sen. Chlumeckemu a sen. Barinkovi pro zitrejsi schuzi.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1703. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru branneho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o vojenskem kazenskem a karnem pravu, jakoz i o odneti vojenske hodnosti a prelozeni do vysluzby rizenim spravnim (tisk 1640).

Zapisy o 167. a 168. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v Praze ze dne 7. a 8. cervna 1923.

Predseda: Prikrocime k projednavani denniho poradu, a to

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je p. sen. dr Facek, za vybor rozpoctovy p.sen. Kousa.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Facek: Ne.

Zpravodaj sen. Kousa: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi, aby byla prijata osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule tak, jak byla prijata ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji seve cteni druhem.

Dale je bod

Zpravodajem je p. sen. Kada.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Kada: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak. Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi, aby byla prijata osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule tak jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Bodem dalsim je

Zpravodajem za vybor ustavne-pravni je p. sen. Hucl, za vybor rozpoctovy p. sen. Zimak.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Hucl: Ne.

Zpravodaj sen. Zimak: Nikoliv.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Dam hlasovati o resoluci vyboru ustavne-pravniho, otistene ve zprave tisk.1685.

Kdo s ni souhlasi, prosim, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina, resoluce se prijima.

Prikrocime k bodu dalsimu:

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je p. sen. dr Reyl, za vybor branny p. sen. Kousa, za vybor rozpoctovy p. sen. Klecak.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky p. sen. dr Reylovi.

Zpravodaj sen. dr Reyl: Slavny senate! Je jisto, ze republika za nynejsich pomeru k udrzeni sve existence potrebuje armady. A tu logika sama sebou zada, kdyz armady potrebuje, aby to byla armada radne a nalezite vypravena, ktera by sve povinnosti take radne plnila. To ovsem jest prirozene a musime se pripraviti na to, abychom naklad, ktereho je k tomu potreba, povolovali. A socialni spravedlnost take zada, abychom radne honorovali osoby vojenske, ktere ve zvlastnim povolani vojenskem slouzi k dobru republiky jako kazdy jiny v povolani trebas civilnim, urednim. Sluzba vojenska je jiste odpovedna, je take i nebezpecna; ovsem v Praze na pr. v posadce je sluzba lehci nez jinde, ale jsou zase mista, na pr. na pohranici nebo na Slovensku, ze nebezpeci hrozi kazdou chvili, zejmena na hranicich madarskych, kde sluzba vojenska znamena nebezpeci rozhodne zvysene.

Je ovsem nutno, abychom osoby, ktere v armade slouzi, take primerene honorovali, aby sluzbu tuto konaly ochotne a radostne. Dustojnictvo trpi vedle pomerne neupravenych platu take jinou nesnazi, tak na pr. bytovou krisi. Je jisto, ze ubikace v pohranicnich mistech a na Slovensku zvlaste jsou velice nedostatecne. Vim to z vypravovani, ze dustojnictvo je mene, rekl bych, prijemne ubytovane, nez bylo muzstvo za stareho cisarstvi. Kdyz starsi dustojnici musi spati hromadne v takovych kasarnach, kde prece starsi clovek vyzaduje jisteho klidu a pohodli, neni to jiste zadnou slasti a odpocinkem po denni sluzbe.

Dustojnictvo trpi take mnoho tim, ze byva casto premistovano, kazdou chvili musi zmeniti sve misto posadky a tim musi vydrzovati dvoji domacnost. Nejsou-li platy ani tak znacne, aby dostacily potrebam jednoho cloveka, je pochopitelno, ma-li slouziti ten plat rodine rozdelene, kdyz se vede dvoji domacnost, ze ty pomery u naseho dustojnictva jsou ve financnim ohledu dosti ubohe. Take si stezuje dustojnictvo na dvojakost v postupu. To ovsem patri spise do administrativy nez do naseho oboru, ale prece se o tom zminuji, ze je to jedna ze stiznosti, ktere casto dustojnictvo prednasi.

Pristupujeme-li tedy dnes k projednavani navrhu vladniho, ktery byl prijat poslaneckou snemovnou, na upravu platu, pak je to podle meho nazoru jiste jen takova mala splatka, kterou cinime pred tim, nez dojde k definitivni uprave pragmatiky sluzebni, ktera byla jiz take slibovana. Poslanecka snemovna prijala vladni, navrh zakona, kterym se meni a pripadne doplnuji nektera ustanoveni zakona o uprave sluzebnich pozitku ceskoslovenskeho vojska ze dne 19. brezna 1920, cis. 195 Sb. z. a n., a jimz se vlada zmocnuje, aby provedla propocitavani sluzebni doby vojenskym gazistum podle zasad stanovenych pro statni zamestnance zakonem ze dne 9. dubna 1920, cis. 222 Sb. z. a n., a provadeciho narizeni vydaneho k tomuto zakonu.

Socialne-politicky vybor uvazoval o tomto navrhu vladniho zakona a shledava, ze zakon, ktery jedna o uprave sluzebnich platu zakona ze dne 19. brezna 1920, cis. 195, obsahuje nektere mezery a nesrovnalosti, ktere budou po strance socialni spravedlnosti a rovnosti navrzenou novelou odstraneny.

Novela, mimo to usiluje o provedeni shodnosti s propocitavanim sluzebnich let statnich zamestnancu v zasadnich otazkach podle zakona z 19. dubna 1920, c. 222 Sb. z. a n., o propocitani sluzebni doby statnich zamestnancu a provadecich narizeni k zakonu tomu vydanych. Navrzena novela nemuze ovsem nahraditi definitivni upravu osobnich a sluzebnich pomeru vojenskych osob (sluzebni pragmatiku), kterou slibuje § 23 novelisovaneho zakona z 19. dubna 1920, c. 195 Sb. z. a n., ale odcinuje prece nektere nesrovnalosti, ktere nemohou byti odkladany do mlhave budoucnosti sluzebni pragmatiky. Socialne-politicky vybor projevuje nadeji, ze vlada, zmocnena pritomnou novelou k propocitani sluzebni doby vojenskym gazistum, bude se riditi zasadnimi smernicemi, vydanymi pro statni zamestnance vubec, u vsech osob branne moci, by docilena byla jednotna zasada v hodnoceni prokazane zpusobilosti a sluzebni zdatnosti prislusniku ceskoslovenskeho vojska.

Socialne-politicky vybor totiz uvazoval take o tam, ze casto se shledavaji rozpory mezi duchem zakona a provadecim narizenim v jinych ruznych oborech administrativy statni, a trva na tom, aby duvodove zpravy, ktere jsou k zakonum pridany, byly vzdycky respektovany pri provadeni zakona, protoze vyjadruji vlastne vuli zakonodarce. My take ocekavame, ze ministerstvo narodni obrany plne se prizpusobi zakonnym smernicim pri provadeni teto navrhovane novely.

Socialne-politicky vybor doporucuje slavnemu senatu, aby beze zmeny pristoupil ku prijeti navrhovane novely tak, jak ji prijala poslanecka snemovna. (Pochvala.)

Predseda (zvoni); Udeluji slovo zpravodaji za vybor branny, p. sen. Kousovi.

Zpravodaj sen. Kousa: Slavny senate! Branny vybor svym usnesenim se pripojuje k usneseni socialne-politickeho vyboru a zada slavny senat, aby toto usneseni take schvalil. (Vyborne!)

Predseda (zvoni): Udeluji slovo zpravodaji za vybor rozpoctovy p. sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Rozpoctovy vybor, pojednav o vladnim navrhu zakona, jimz se meni, po pripade doplnuji, nektera ustanoveni zakona o uprave sluzebnich pozitku ceskoslovenskeho vojska ze dne 19. brezna 1920, cis. 195 Sb. z. a n., a jimz se vlada zmocnuje, aby provedla propocitani sluzebni doby vojenskym gazi-stum podle zasad, stanovenych pro statni zamestnance zakonem ze dne 9. dubna 1920, cis. 222 Sb. z.a n., a provadeciho narizeni vydaneho k tomuto zakonu, schvalil osnovu zakona v plnem zneni, a to ve zneni schvalenem poslaneckou snemovnou.

Navrzeny zakon bude vyzadovati obnosu 19,510.000 Kc pro rok 1923. Uhrada castecne uhrazena jest obnosem 11,510.000 Kc, schvalenym ministerskou radou. Dalsi potreba uhrazena bude obnosem 10,500.000 Kc, ktery usetren na zaklade propusteni 4.000 muzu dnem 1. dubna 1923 z vojenske povinnosti.

Rozpoctovy vybor v dusledku toho doporucuje slavnemu senatu k prijeti navrzeny zakon. Jde o zakon, ktery aspon z casti prispeje k odcineni nesrovnalosti zakonu minulych a prislusnikum nasi branne moci bude dokladem, ze chceme miti spokojene statni obcany i tam, kde nejde o vyboj, ale o ochranu, pripadne obranu Ceskoslovenske republiky. (Souhlas.)

Predseda (zvoni): Ke slovu neni nikdo prihlasen. Pristoupime k hlasovani. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (ma 13 clanku) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.) Nejsou. Budeme tedy takto pokracovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v usneseni poslanecke snemovny tisk 1639, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni prvem.

Pristoupime k bodu dalsimu, jimz je

Zpravodajem za vybor socialne-politicky je p. sen. Panek, za vybor rozpoctovy sen. Klecak. Udeluji slovo zpravodaji za vybor socialne-politicky, p. sen. Pankovi.

Zpravodaj sen. Panek: Slavny senate! Priznavam se, ze referat o tomto zakonu prijal jsem velice rad, nebot upravujeme jim pomery kategorie, ktera se nade vse ocekavani osvedcila. Na nase cetnictvo muzeme byti pravem hrdi. Je to sbor znamenite organisovany, ukazneny a dobre vedeny. Muzeme smele rici, ze nase cetnictvo je ze vsech okolnich statu nejlepsi, a ze se muzeme na ne v kazdem pripade spolehnouti. Byly sice vyslovovany jiste pochybnosti, kdyz jsme zakonem ze dne 14. dubna 1920 stanovili, ze cetnictvo republiky Ceskoslovenske je sice vojensky organisovanym sborem straznym, ze vsak nepodleha primo uradum vojenskym, t. j. ministerstvu narodni obrany, nybrz ze je podrizeno politickym uradum, a ze nejvyssi instanci je tu ministerstvo vnitra. Nyni vidime, ze se tato organisace dobre osvedcila a ze tim nikterak netrpi kazen v tomto smeru, cetnik nema byti pouze snad strazcem poradku a verejne bezpecnosti, nybrz take radcem lidu, a z tohoto duvodu muze tomuto svemu poslani daleko lepe vyhoveti, je-li organem politicke spravy, funguje-li jako urednik a ne jako vojak.

Timto zakonem splacime nasemu cetnictvu povinny dluh za jeho verne, obetave a s velikym risikem spojene sluzby. Timto zakonem upravujeme nektere sluzebni pomery cetnictva a nektere cetnicke pozitky, zejmena odpocivne a zaopatrovaci. Posleze uvedene cetnicke pozitky priznavaji a vymeruji se az dosud podle starych predpisu, zakonu a norem byvaleho rakousko-uherskeho mocnarstvi a jejich uprava, vyhovujici zmenenym pomerum, je otazkou velice nalehavou a neodkladnou. Pro civilni statni zamestnance plati sice jeste take pro vymeru zaopatrovacich a odpocivnych pozitku stare rakouske normy, obsazene v cetnych zakonech a narizenich, avsak za republiky Ceskoslovenske byly tyto normy aspon castecne pozmeneny a upraveny temito zakony: zakonem ze dne 17. prosince 1919, c. 2 a 3 ex 20, dale zakonem ze dne 5. unora 1920, c. 89, a zakonem ze dne 3. brezna 1921, c. 99. A prave tato predloha ma za ucel unifikovati odpocivne a zaopatrovaci pozitky vsech prislusniku ceskoslovenskeho cetnictva, cimz maji byti odstraneny dosavadni rozdily mezi odpocivnymi a zaopatrovacimi pozitky gazistu v hodnostnich tridach, tedy cetnickych dustojniku, kterym se vymeruji podle predpisu a norem platnych pro vojsko, a mezi odpocivnymi a zaopatrovacimi pozitky gazistu mimo hodnostni tridy, tedy muzstva, kterym se vymeruji podle predpisu platnych pro civilni statni zamestnance.

Predlozena osnova upravuje cetnicke pozitky odpocivne a zaopatrovaci, jak bylo receno, pro vsechny prislusniky tohoto stavu jednotne, a to podle pravidel platnych pro civilni statni zamestnance, pri cemz se prihlizi k nekterym odchylkam, oduvodnenym zvlastnosti sluzby cetnicke, zejmena tedy k moznosti predcasne invalidity, vylouceni z cinne sluzby pro poruchu zdravi, privedenou pri vykonavani sluzby, dale sluzbou valecnou a podobne. Tyto sluzebni vykony plne oduvodnuji vyjimecne zvyseni pozitku, jakoz i ponechani dosavadniho pridavku za zraneni.

Redakcne je osnova rozdelena na 4 oddily. Prvni oddil pojednava o pozitcich odpocivnych, druhy o zaopatrovacich pozitcich pozustalych po gazistech, tudiz vdov a sirotku, treti oddil pojednava o umrtnem, o pozitcich pro choromyslne a nezvestne, o zabaveni a postoupeni pozitku, jakoz i o prechodnych ustanovenich. Ctvrty oddil obsahuje ustanoveni zaverecna.

Odpocivne pozitky jsou dvojiho druhu: 1. Vysluzne a odbytne a konecne 2. Zaopatreni invalidni. Toho neni u statnich zamestnancu, to je vyjimka u cetnickeho stavu. Na trvale vysluzne maji narok vsichni, kdoz dovrsili 60. rok veku nebo byli superarbitracnim nalezem uznani trvale neschopnymi ke sluzbe cetnicke a maji aspon 10 zapocitatelnych let. Toto ustanoveni je vyhodou proti dosavadnimu stavu, nebot v techto 10ti letech jsou zapoctena i 4 leta, vojenska.

Gazistum, t. j, vsem prislusnikum cetnickeho stavu, kteri maji mene nez 10 zapocitatelnych let, prislusi jen tehdy narok na trvale vysluzne, jestlize pozbyli zpusobilosti k vydelku tim, ze bez vlastni viny stali se pri vykonu sluzby nebo v souvislosti s ni navzdy neschopnymi k vydelku nebo oslepli, stali se choromyslnymi a pod.

Ti, kdoz nemoci nebo telesnym urazem, nikoliv od nich umyslne zpusobenym, stali se vydelku neschopnymi, maji narok na trvale vysluzne, maji-li aspon 5 sluzebnich let, pri cemz se jim sluzba ve vojste do techto 5ti let zapocitava.

Provadecimu narizeni jest ponechano vysvetleni, jak nutno rozumeti pojmu >vydelku neschopny. Nutno pripomenouti, ze vyklad tohoto pojmu > vydelku neschopny nesmi znemozniti i odstupnovani, jak je tomu na pr. v delnickem urazovem pojisteni. Je samozrejmo, ze tento pojem neni absolutni. Nesmi byti tak vykladan.

Na odbytne maji narok gaziste, u nichz bylo zjisteno superarbitracnim rizenim, ze jsou neschopnymi k cetnicke sluzbe z duvodu zdravotnich a maji-li aspon 10 zapocitatelnych sluzebnich let.

Z moci uredni muze byti dan gazista do vysluzby, jestlize dovrsil 60. roku veku a ma narok na plne vysluzne, a dale gaziste, kteri jsou trvale neschopni sve sluzebni misto dale zastavati. K teto posledni okolnosti nutno poznamenati toto: V duvodove zprave vladni pravi se, ze trvalou neschopnosti, pro kterou muze byti gazista dan z moci uredni do vysluzby, nutno rozumeti take neschopnost, projevenou dele trvajicim popisem kvalifikacnim.

To odpovida celkem §u 80 sluzebni pragmatiky, podle ktereho civilni statni zamestnanec muze byti dan do vysluzby, jestlize byl po 3 leta jako mene zpusobily kvalifikovan.

Avsak kvalifikacni a disciplinarni predpisy cetnictva nejsou upraveny zakonem jako u zamestnancu statnich a prave z toho duvodu jevi se potreba upraviti kvalifikacni a disciplinarni pravo cetnickeho stavu podle predpisu, platnych pro zamestnance statni, pri cemz ovsem za podklad slouzila sluzebni pragmatika. K tomu cili navrhuje take socialne-politicky vybor resoluci:

Pri stanoveni vymeru pensijniho opravneni nutno predevsim zjistiti sluzebni dobu do pense zapocitatelnou a pak pensijni zakladnu. Valecna pololeti nejsou zapocitatelna do pense, ale zapocitavaji se do pensijni zakladny.

Pensijni zakladnu tvori sluzne podle zakona c. 186 ex 20 inclusive cetnickeho a starobniho pridavku, k cemuz se pripocita 50 % prazskeho mistniho pridavku. U vrchnich strazmistru, kteri odesli do pense po 1. cervenci 1922, tvori pensijni zakladnu sluzne podle zakona c. 232 ex 22 a u vsech ostatnich, kteri odejdou do pense po l. lednu 1923, tvori pensijni zakladnu sluzne podle zakona c. 394 ex 1922.

Pensijni kvota vypocita se z teto pensijni zakladny tim zpusobem, ze za plnych 10 zapocitatelnych let vymeri se 40 % a za kazdy dalsi zapocitatelny rok zapocita se u gazistu v hodnostnich tridach; tedy u cetnickych dustojniku 2,4 %, kdezto u gazistu mimo hodnostni tridy, tedy u muzstva, zapocitaji se do pensijni zakladny za kazdy rok pouze 2 %. Tedy zde je jista diference mezi gazisty v hodnostnich tridach a mezi gazisty mimo hodnostni tridy, ale za to zapocita se cetnictvu rok pro muzstvo za 16 mesicu do pense, kdezto u dustojniku kazdy rok pouze jednoduse. Zapocitatelnou sluzebni dobou pro vypocet pensijnich procent je vsechna sluzebni doba, tedy vojenska, civilni, statni nebo jina verejna a podobne. Podle toho nabyva vykonne cetnictvo naroku na pensi jiz po 6 letech efektivni cetnicke sluzby, predchazela-li alespon 2 leta vojenske sluzby a po 27 letech ztravenych v cetnicke sluzbe vcetne 2 let vojenskych nabyva gazista mimo hodnostni tridu naroku na plne vysluzne, tedy na 100% pensijni zakladny. V dusledku toho, ze gazista vyslouzi jiz za 27 let, nebude mu mozno v predepsane sluzebni dobe dosici ani posledniho platoveho stupne a u vrchnich strazmistru ani ne platu VIII. hodn. tridy. Cetnici jsou pouze podle let zarazovani do platu a nemaji moznosti postupovati mimoradne jako dustojnici, a prave z toho duvodu bude obrovske procento nuceno presluhovati, aby dosahlo vyssiho stupne sluzneho. Take je obava, ze budou predcasne davani do pense.