Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 170. schuze |

Schuze zahajena v 19 hodin 55 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatel: dr Vlcek.

94 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: dr Hodza, inz. Novak, Srba, Sramek, Udrzal; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil Jsem dovolenou pro tento tyden sen. dr Ledeburovi-Wichelnovi a sen. Jakubkovi pro dnesni den.

Z predsednictva prikazano: Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Vyboru technicko-dopravnimu, zivnostensko-obchodnimu a rozpoctovemu:

Smlouvy o zrizeni csl. plavebnich spolecnosti Labske a Dunajske.

Vyboru zahranicnimu a zivnostensko-obchodnimu:

Tisk 1691. Vladni navrh, kterym se predklada Narodnimu shromazdeni obchodni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Litevskou, podepsana v Praze dne 27. dubna 1923.

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1696. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, (tisk 4080), jimz se povoluje uleva, na vseobecne dani vydelkove na rok 1923, a o navrhu posl. dr Medingera a druhu (tisk 3970) na doplneni zakona ze dne 28. dubna 1922, c. 144 Sb. z. a n., o vseobecne dani vydelkove pro obdobi 1922/23 (tisk 4159).

Tisk 1701. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4192) o poplatkovych a dalsich danovych ulevach pri splynuti (fusi) nebo pri premene pravniho utvaru podniku verejne uctujicich, spolecnosti s nucenim obmezenym a spolecnosti komanditnich, dale pri premene pravovarecnych mestanstev ve spolecnosti akciove (tisk 4203).

Vyboru socialne-politickemu a rozpoctovemu:

Tisk 1697. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4185), kterym se stanovi nova lhuta k prihlaskam o duchod valecnych poskozencu podle zakona ze dne 20. unora 1920, c. 142 Sb. z. a n., ve zneni zakona ze dne 25. ledna 1922, c. 39 Sb. z. a n. (tisk 4205).

Tisk 1699. Usnesena poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4190), jimz se povoluje dodatecny uver k podpore nezamestnanych (tisk 4201).

Vyboru zahranicnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 1698. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 3924) o prozatymneij uprave obchodnych stykov s cudzinou (tisk 3941).

Vyboru socialne-politickemu:

Tisk 1700. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4188), kterym se prodluzuje pusobnost nekterych pravnich predpisu v oboru nemocenskeho, pojisteni delniku (tisk 4202).

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1702. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4189) o zrizeni fondu pro ucely verejneho zivelniho pojisteni (tisk 4204).

Mistopredseda Kadlcak: Navrhuji, aby bylo ulozeno vyborum, by o naznacenych usnesenich poslanecke snemovny podaly zpravy do schuze, jez se bude konati ve stredu dne 4. cervence 1923.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Stanovena lhuta pro vybory se prijima.

Pristupujeme k dalsimu bodu jednani, a to ke

Zpravodajem za vybor branny a narodohospodarsky je p. sen. Hybs, za vybor rozpoctovy p. sen. Kroiher.

Udeluji slovo p. sen. Hybsovi.

Zpravodaj sen. Hybs: Slavny senate! Navrh pana sen. Lukese tyka se organisace, jez jest jednou z nejdulezitejsich slozek a hlavni podminkou zdarneho vyvoje chovu naseho kone. Navrh pana sen. Lukese ona svuj duvod v tom, ze jsou dosti znacne obavy, aby zmenou dosavadniho rezimu ve statnich hrebcincich prevzetim jich do civilni spravy, nevznikly daleko vetsi vydaje nez doposud.

Za pricinou vyjasneni teto organisace dovolim si sdeliti, jak doposud tato organisace u nas se jevila. Pred prevratem vsecky statni hrebcince byly ve statni sprave, podlehaly ministerstvu orby, ale v ministerstvu orby byl zrizen odbor, v jehoz celo byl postaven vojak, obycejne to byl nektery vyssi dustojnik, plukovnik nebo general, ktery mel ve sve pravomoci vsechny hrebcince a tim take vsechny chovatelske snahy. Tim se stavalo, ze take snah nasich zemedelcu tim zpusobem nebylo tak setreno, nybrz byly opomijeny a ze pri chovu koni za stare spravy vzdy vice dbalo se ohledu statnich, vojenskych nezli zemedelskych. A pres to vsechno musime doznati, ze tento system vojensky mel jiste dobro v sobe, ponevadz byl v tech hrebcincich, zvlaste pokud se tyce administrativy a pece o tyto hrebcince, kazen a poradek. Nyni, kdyz prechazeji hrebcince do civilni spravy, je zde jista obava, ze zde nebude tech vyskolenych sil, ktere by mohli tu peci provadeti v hrebcincich, jako se to delo za drivejsi doby. Ovsem ministerstvo zemedelstvi, kteremu podlehaji nyni hrebcince, ma jeste k disposici asi 3 vojenske velitele a asi 85 tech starych, veci znalych rotmistru. Ovsem nelze take predpovidati, jak dlouho tito rotmistri tam budou; nekteri jiz odchazeji, nekteri zadaji jinam, a tu potom nebude dosti techto vyskolenych sil. Drive vojenska sprava vychazela hrebcincum vstric tim zpusobem, ze podle branneho zakona bylo mozno, aby jista cast brancu se pridelovala chovu koni do techto hrebcincu, t. zv. >peselaci<, a tu tito byli brani z rad zemedelskeho obyvatelstva. Tim se dotycny prislusnik zemedelskeho stavu take necemu priucil, mel jistou zkusenost, byl tam 3 leta, takze jiste nabyl zkusenosti i pro sve hospodarstvi. V nynejsimi zakone nemame v tomto smyslu ustanoveni, ze by se mohlo pribirati vojsko take k teto sluzbe opatrovani hrebcu. A ja reknu, ze to neni jen tak nepatrna pece anebo starost, ponevadz hrebcince u nas predstavuji neobycejne drahy a nakladny material. V Cechach mame 2 hrebcince v Nemosicich a Pisku, na Morave mame 3, na Slovensku 2, vedle toho mame jeste hrebarny, kde jsou jak hrebci, tak i klisny a hribata, jako v Kladrubech v Cechach, nebo v Topolcankach na Slovensku; vedle toho mame jeste hrebarny, kde jsou chovani jen hrebeckove. Vsech techto hrebcu jest asi 1 1/2 tisice. To je pocet veliky a znamena to velikou sumu, a proto je take potrebi, aby veci teto byla venovana nalezita pece. Proto take cili k tomu navrh pana sen. Lukese, nebot on vidi, ze v tom novem civilnim rezimu neni jeste zaruky, ze bude ta sprava hrebcincu opatrena tak, jako byla doposud a ze tam budou taci spolehlivi lide jako byli doposud. Ovsem po informacich, jez jsme ziskali jak u ministerstva narodni obrany, tak u ministerstva zemedelstvi, musili jsme se prikloniti v narodohospodarskem i brannem vyboru, abych tak rekl, k prechodne fasi: musili jsme uznati prozatim tento stav, ktery zavedlo ministerstvo zemedelstvi, a to proto, ponevadz nam bylo sdeleno ministerstvem narodni obrany, ze ministerstvo narodni obrany vzhledem k nedostatku vojska nemuze dati zadnych vojaku k disposici pro hrebcince. Vedle toho informovali jsme se, jak doposud prosperuje civilni sprava, a tu nam bylo sdeleno, ze tato civilni sprava doposud se do jiste miry osvedcuje, ze je tam takovy poradek jako byl jindy a ze tam take doposud nejsou, jako byly po prevratu, zpronevery a jine takove nepristojnosti.

Vzhledem k tomu vyjadreni ministerstva narodni obrany, ze nemuze poskytnouti vojska k obstaravani tech praci v hrebcincich, vzhledem k tomu, ze jiz ministerstvo zemedelstvi zavedlo tento rezim civilni a ze doposud se ten civilni rezim osvedcil, usnesl se jak narodohospodarsky vybor, tak i branny vybor na teto resoluci:

>Vlada se vyzyva, aby k zavedenemu novemu rezimu prihlizela jako k prozatimnimu, v predpokladu, aby tento novy rezim neznamenal nove vetsi financni zatizeni, aby prisne dbano bylo zachovani dosavadniho poradku a discipliny, a aby osetrovatele byli zodpovedni za sve vykony.<

Prosim slavny senat, aby schvalil tuto resoluci vyboru narodohospodarskeho a branneho. (Vyborne! Potlesk.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo p. zpravodaji sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Vybor rozpoctovy, velecteni panove, nezabyval se meritem navrhu kol. Lukese, nybrz pouze strankou jeho financni. A k resoluci, kterou prijaly ostatni vybory, kterou jste ostatne racili slyseti, nemohl zaujmouti jineho stanoviska, nezli pritakave, ponevadz resoluce obsahuje prani, aby dosavad zavedeny system v hrebcincich neznamenal vetsi zatizeni financi statnich. Proto jmenem rozpoctoveho vyboru mam cest pripojiti se k predeslemu referentu a prositi, aby tato resoluce byla schvalena.

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Budeme hlasovati.

Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Dejese.)

Kdo souhlasi s resoluci, jak ji vybor navrhuje, c. t. 1660, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Resolucni navrh vyboru je prijat.

Prerusuji dalsi jednani.

Navrhuji, aby pristi schuze konala se zitra v utery dne 3. cervence 1923 o 18. hodine s timto

dennim poradem:

1. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1638), kterym se prodluzuje platnost zakona o vyvlastnovani k uprave asanacniho obvodu hlavniho mesta Prahy a povoluji se danove vyhody pro stavby v tomto obvodu. Tisk 1674.

2. Druhe cteni zpravy, vyboru zivnostensko-obchodneho k usneseniu poslaneckej snemovne (tlacivo 1647) o vladnom navrhu zakona, ktorym sa upravuje prevadzanie volieb zivnostenskych spolocenstvach a ich jednotach (svazoch). Tisk 1675.

3. Druhe cteni zpravy vyboru ustavne-pravniho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1649) o vladnim navrhu zakona o financnich a pravnich vyhodach na podporu soustavne elektrisace. Tisk 1685.

4. Zprava vyboru socialne-politickeho, branneho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1639) o vladnim navrhu zakona, jimz se meni, po pripade doplnuji, nektera ustanoveni zakona o uprave sluzebnich pozitku csl. vojska ze dne 19. brezna 1920, cis. 195 Sb. z. a n., a jimz se vlada zmocnuje, aby provedla propocitani sluzebni doby vojenskym gazistum podle zasad, stanovnych pro statni zamestnance zakonem ze dne 9. dubna 1920, cis. 222 Sb. z. a n., a provadeciho narizeni vydaneho k tomuto zakonu. Tisk 1694.

5. Zprava vyboru socialne-politickeho a rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1645) o vladnim navrhu zakona, kterym se upravuji nektere sluzebni pomery cetnictva a nektere cetnicke pozitky, zejmena odpocivne a zaopatrovaci. Tisk 1695.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Navrh muj je prijat.

Koncim schuzi.