Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 168. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Krousky, Sveceny.

101 senator podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr Franke, Habrman, dr Hodza, Stribrny; odborovy prednosta ministerstva financi dr Vlasak, odborovy prednosta ministerstva vnitra dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi p. sen. Reyzlovi, Petrikovi a K. Friedrichovi.

Zadam, aby byly sdeleny veci, ktere byly tiskem rozdany.

Senatni tajemnik dr Safarovic (cte):

Tisk 1650. Navrh sen. Jelinka, dr Spiegela, Fahrnera, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Zulegera a soudr. na zavedeni povinneho starobniho a invalidniho pojisteni samostatnych zivnostniku o obchodniku.

Tisk 1674. Zprava I. ustavne pravniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny, kterym se prodluzuje platnost zakona o vyvlastnovani k uprave asanacniho obvodu hlavniho mesta Prahy a povoluji se danove vyhody pro stavby v tomto obvodu (tisk 1638).

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1650. Navrh sen. Jelinka, dr Spiegela, Fahrnera, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Zulegera a soudr. na zavedeni povinneho starobniho a invalidniho pojisteni samostatnych zivnostniku a obchodniku.

Na zaklade usneseni iniciativniho vyboru ze dne 7. cervna 1923 prikazano:

Vyboru narodohospodarskemu a rozpoctovemu:

Tisk 1583. Navrh sen. Donata a spol. na poskytnuti podpory zemedelcum okresu dobrisskeho, ktery lonskeho roku postizen byl katastrofalnim suchem.

Tisk 1661. Navrh sen. Hrubeho a spol. na poskytnuti vydatne a rychle pomoci zemedelcum v obcich Bukova, Picin, Kotencice, Rosovice, Dlouha Lhota, Oboriste, Suchodol, Obcov, Hlubos, Paseky, Drahlin, Lhota v okresu Pribram a Dobris, kdez uroda kusy ledu byla uplne znicena, dale na ulevy placeni dani a davek z majetku.

Tisk 1662. Navrh sen. Hrubeho, Donata, Hucla a spol. na poskytnuti dostatecne pomoci zemedelcum v okresich: Kourim, Benesov, Vlasim, Kutna Hora, Cesky Brod, Blatna, Plzen, Pisek, Milevsko a Strakonice, kdez dne 26. kvetna prutrz mracen, krupobiti a kusy ledu znicily urodu, snesly ornici a zanesly pudu kamenim a bahnem.

Tisk 1663. Navrh sen. Donata, Hybse a spol. v zalezitosti zivelnich pohrom v obci Vracovicich, okres Vlasim.

Vyboru imunitnimu:

Zadost okresniho soudu pro prestupky v Praze za svoleni k trestnimu stihani sen. dr Malinskeho pro prestupek proti bezpecnosti cti.

Predseda (zvoni): Prikrocuji k projednavani denniho poradu.

Prvnim bodem je:

Zpravodajem, za vybor zahranicni jest pan sen. dr Krupka, za vybor rozpoctovy pan sen. dr Karas.

Tazi se panu zpravodaju, zdali maji nejake textove zmeny.

Sen. dr Krupka: Nikoliv.

Sen. dr Karas: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak. Budeme hlasovati.

Konstatuji, ze je senat schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi, aby bylo prijato ve cteni druhem ratifikacni usneseni tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedene usneseni ratifikacni se prijima ve cteni druhem.

Pristoupime k bodu druhemu, jimz je

Zpravodajem za vybor technicko-dopravni jest pan sen. dr Brabec, za vybor zahranicni pan sen. dr Krupka.

Tazi se panu zpravodaju, zda maji nejake textove zmeny.

Sen. dr Brabec: Nemam.

Sen. dr Krupka: Ne.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi, aby bylo prijato ve cteni druhem ratifikacni usneseni tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedene usneseni ratifikacni prijima se ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem denniho poradu je

Zpravodajem je p. sen. dr Daxner.

Tazi se pana zpravodaje, zdali ma nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Daxner: Nieto.

Predseda: Neni tomu tak. Dam hlasovati.

Kdo souhlasi, aby byla prijato ve cteni druhem osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule tak, jak byla prijata ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve cteni druhem.

Odstavcem dalsim je

Zpravodajem je p. sen. dr Daxner.

Tazi se pana zpravodaje, zdali ma ne jake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Daxner: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasi, aby byla prijata ve cteni druhem osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule tak, jak byla prijata ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem jest:

Zpravodajove jsou: za vybor ustavne-pravni sen. dr Vesely, za vybor rozpoctovy sen. dr Facek.

Tazi se panu zpravodaju, zdali maji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Jsou zde nejake.

Predseda: Prosim, aby byly predneseny.

Zpravodaj sen. dr Vesely: V §u 2, pri oznaceni odstavcu (1), (2), (3), (4) prosim, aby zavorky byly odstraneny, tak aby zustaly jenom cislice 1, 2, 3, 4. - Krome toho v odstavci 4. na radce 2. za slovem >firmy< a v radce 3. za slovy >penezni vklady< odpadaji carky.

V §u 9, radka 3. misto >ku spachani< ma byti >ke spachani<. Za slovem >cinu< ve 4. radce od zdola, carka odpada.

Dale v §u 10, odst. 3., radka 2. za slovem >zakona< a v radce 3. za slovem >cizince< odpadaji carky.

V §u 11, radka 2. misto >je< ma byti >jest<.

V §u 12, radek 1. misto >u zlocincu< ma byti >u zlocinu<.

V §u 14, odst. 2., v 1. radce misto >trestna< ma byti >trestni<.

V §u 16, odst. 4. posledni radka, za slovem >povinnost< carka odpada.

V §u 18, 3. radka za slovem >prestupovany< carka odpada. Rovnez odpadnou carky v radce 7. od konce za slovy >k tomu<, pak za slovem >opravneny< - t. j. radka 4. od konce - ve 3. radce od konce za slovem >znalcum< a 2. radce od konce za slovem >uradem<.

Pak v §u 19, 3. odstavec, ve 4. radce zdola misto >pro preciny< ma byti >jako preciny<. To slovo >jako< je ve vsech osnovach usnesenych poslaneckou snemovnou a jen omylem se dostalo slovo >pro< do zpravy ustavne-pravniho vyboru.

Predseda: Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi, aby byla prijata ve cteni druhem uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem i s textovymi opravami, jak byly prave predneseny, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se i s opravami p. referentem prednesenymi ve cteni druhem.

Dalsim odstavcem denniho poradu je:

Pri vsech techto vecech doprchava v nejkratsi dobe lhuta dana jejich parlamentnimu projednani. Jest tedy treba, aby byly projednany jednanim zkracenym.

Kdo souhlasi, aby byla vsem temto vecem priznana pilnost podle §u 55 jedn. radu, necht zvedne ruku (Deje se.)

To jest vetsina. Navrh muj se prijima.

Prikrocime tedy k bodu nasledujicimu, jimz jest:

Navrhuji, aby byla vec tato projednana v celkove lhute pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na ctvrt hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Zpravodajem je p. sen. Hucl. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavny senate! Ustavne-pravni vybor senatu Narodniho shromazdeni projednal ve sve schuzi konane dne 6. cervna 1923 osnovu vladniho navrhu zakona o uplatneni naroku vuci ustrednam, komisim, ustavum, po pripade jich odbockam - exposituram - a jinym hromadnym utvarum, ktere spolupusobily pri statnim hospodareni predmety spotreby, jak usnesena byla ve snemovne poslanecke Narodniho shromazdeni ve schuzi jeji 214. dne 15. kvetna 1923.

Jezto nebylo proti osnove podano namitek ani pripominek, usnesl se ustavne-pravni vybor navrhnouti plenu senatu, aby osnovu tu schvalil ve zneni usnesenem snemovnou poslaneckou.

Pri tom vychazel vybor ustavne-pravni z uvahy, ze osnovou tou urychli se likvidace jednotlivych ustreden a jinych hromadnych utvaru, jez spolupusobily pri statnim hospodareni predmety spotreby, cimz uspisi se take likvidace povalecnych pomeru a upravi se cesta k prechodu do normalnich hospodarskych pomeru. Osnovou docili se take ve znacne mire ochrana statnich financi tam, kde stat ruci za schodky jednotlivych ustreden, nebot osnova umoznuje jeste pred projitim vseobecne lhuty promlceci postaviti na jisto vsecky pravo platne naroky vuci ustrednam tem, a uchraniti tak stat v pozdejsi dobe pred obtiznou obranou vuci fingovanym narokum jednotlivcu uplatnovanym v dobe, kdy obrana ta byla by stizena tim, ze po likvidaci ustredny dotycne nebylo by vzdy po ruce ani pametniku z rad likvidujicich organu a urednictva ustredny, ani po letech materialu listinneho, kterymi by naroky ty pred soudem mohly byti vyvraceny.

Zpusob rizeni v osnove navrzeneho pak skyta zaruku, ze legalni naroky jednotlivcu vuci ustrednam budou moci byti bez obtizi a nebezpeci pro opravnene uplatneny v plne mire.

Proto si dovoluji uciniti slavnemu senatu navrh, aby osnova predlozena byla schvalena v plnem zneni tak, jak byla usnesena poslaneckou snemovnou. Zaroven doporucuji ke prijeti tistene resoluce vyboru ustavne-pravniho, prvni i druhou. (Potlesk.)

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen. Prikrocime ke hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebylo namitek.)

Namitek neni.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v usneseni poslanecke snemovny tisk 1644 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned k hlasovani ve cteni druhem.

Tazi se p. zpravodaje, ma-li nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Hucl: Nemam.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona, jeho nadpis a uvodni formule prijimaji se ve cteni druhem.

Dam hlasovati ted o tistenych resolucich vyboru, prvni a druhe.

Kdo souhlasi s temito resolucemi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Obe resoluce jsou prijaty.

Prikrocime k dalsimu bodu, jimz jest:

Navrhuji, aby byla tato vec projednana v celkove lhute jedna a pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na pul hodiny. Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Zpravodaji jsou za vybor kulturni sen. dr Krejci, za vybor ustavne-pravni sen. dr Vesely.

Udeluji slovo zpravodaji kulturniho vyboru p. sen. dr Krejcimu.

Zpravodaj sen. dr Krejci: Vazeny senate! Znalost statniho jazyka je obecne uznavanym pozadavkem statni administrativy a stejne obecne a zive pocitovanou potrebou verejneho zivota. Znalost jazyka narodni mensiny je v soukromem zajmu kazdeho jednotliveho prislusnika statu, kde jsou na sebe odkazani obcane ruzne narodnosti. A odtud plyne pozadavek zcela pochopitelny a prirozeny, aby jiz ve skolske vychove byla prilezitost poskytnuta, opatriti si znalost statniho jazyka a jazyka narodni mensiny. Zakon prijaty poslaneckou snemovnou, o kteremz mam cest referovati jmenem kulturniho vyboru, vyhovuje teto potrebe, ovsem jenom tam, kde se tomu zakonem vyhoveti da, totiz v oboru skolstvi stredniho a v ustavech ucitelskych, ponevadz na nich je prave v dusledku jejich organisace mozno vyucovani jazyku, o ktery bezi, upraviti zpusobem jednotnym, prostrednictvim zakona, kdezto na jinych skolach, jak prani v tom smyslu bylo v kulturnim vyboru proneseno, na skolach obecnych a na skolach odbornych, neni takove prilezitosti, cili organisace jejich neposkytuje takove prilezitosti, aby jednotnym zpusobem vyucovani to upraveno bylo. Na techto skolach - v uzsim jaksi smyslu na skolach strednich - a na ustavech ucitelskych zavadi se tedy take statni jazyk jakozto predmet obligatni, rozumi se, ze jen potud, pokud neni jiz jazykem vyucovacim. Co se tyce pak jazyku narodnostnich mensin, tedy je vyucovani take stanoveno jakozto povinne, ale je ponechano ministerstvu rozhodnouti, zdali vyucovani toto ma byti obligatnim nebo neobligatnim predmetem a to proto, ponevadz lokalni pomery v teto pricine jsou ruzne a vyzaduji pripadne take ruzneho opatreni.

Rozumi se jaksi samo sebou, ze ministerstvo bude dbati hlasu zastupcu toho jazyka, o jehoz zavedeni vyucovani jde. Toto prani bylo take proneseno p. sen. dr Naeglem a kulturni vybor tomuto presvedceni dava ve sve zprave vyraz.

Mimo to predklada kulturni vybor ke schvaleni resoluci, tykajici se upravy vyucovani jazyku mensinovemu, aby se vyucovani dalo ve skupinach, a nikoli tak, jak tomu bylo dosud, v ramci obecneho programu vyucovaciho.

Myslim, ze neni potrebi uvadeti duvody, proc se tato resoluce podava, a podotykam jenom, ze bylo o teto veci v kulturnim vyboru velice dukladne rokovano a ze vlada prohlasila s resoluci souhlas a ze jeji zneni bylo prijato v kulturnim vyboru jednomyslne.

Vzhledem k tomu vsemu kulturni vybor doporucuje, aby senat schvalil osnovu zakona ve zneni tak, jak bylo prijato poslaneckou snemovnou a jak je obsazeno v tisku c. 1642, aby ji prijal beze zmeny, a zada za schvaleni navrzene resoluce.

Predseda: Dalsi referat ma za vybor ustavne-pravni p. sen. dr Vesely.

Zpravodaj sen. dr Vesely: Vazeny senate! Se stanoviska ustavne-pravniho necini vybor ustavne-pravni namitek proti predlozenemu zakonu, naopak projevil s nim souhlas. Ustavne-pravni otazky byly zde uvedeny dve. Predne otazka, zdali tento zakon muze byti take uveden do Podkarpatske Rusi na dobu, dokud snem Podkarpatske Rusi se neusnese na samostatne uprave vyucovani jazyku statnimu a jazykum ostatnim.

Ustavne-pravni vybor projevil presvedceni, ze neni prekazky ani zakonne ani ustavni proti tomu, aby v dobe, kdy na Podkarpatske Rusi neni vubec zakonne upravy vyucovani jazyku statnimu a jazykum mensin narodnich, toto vakuum bylo vyplneno zatimne, az do doby, kdy snem Podkarpatske Rusi sam se usnese, ustanovenim zakonnym, ktere bude platiti v ostatnich castech republiky.

Krome toho si dovoluji projeviti jmenem ustavne-pravniho vyboru povdek nad tim, ze nam zmizela namitka rakouska, ktera proti vyucovani jazykum se vyskytovala, ze pry my nesmime ukladati povinne vyucovani, rekneme nemcine na ceskych skolach anebo cestine na nemeckych skolach, protoze v zakladnim zakone statnim je narizeni, ze nikdo nesmi byti nucen k uceni se jinemu jazyku.

Jsem tomu opravdu rad a konstatuji to, ze pri projednavani ani v poslanecke snemovne, ani u nas v ustavne-pravnim vyboru a v senate tato namitka se nevyskytla a ze tedy toto stare rakouske strasidlo zmizelo.

My jsme vsichni presvedceni o tom, ze znalosti jazyku je potrebi, ze zejmena je prospechem statu, aby obcane statni znali jazyky narodnich mensin a aby take znali jazyk statni, oficielni. Prave neznalost jazykova uvadi predsudky a prehrady mezi obcany, a znalost jazyka i literatury narodu, kteri s nami ziji, jiste prospeje i ceskemu narodu, Slovakum i ostatnim mensinam narodnim.

Ja bych pri teto prilezitosti jen jeste chtel rici, ze zejmena narod ceskoslovensky ma dulezity zajem na tom, aby znal jazyky vsech narodnich mensin, a ze jiste vsichni prislusnici ceskoslovenskeho naroda budou miti snahu, aby se temto jazykum mensin ucili, ponevadz na tom zavisi budoucnost naroda a vyvoj republiky. Chceme-li byti prvnimi mezi rovnymi, musime znat aspon jazyky tech, se kterymi zijeme.

Neni tedy zadnych namitek proti navrzenemu zakonu a ja jmenem ustavne-pravniho vyboru navrhuji, aby senat tento zakon prijal tak, jak vyborem kulturnim a ustavne-pravnim byl schvalen.

Predseda: Zahajuji debatu. K slovu jsou prihlaseni pan sen. dr Naegle a sen. Polach.

Udeluji slovo p. sen. dr Naeglemu.

Sen. dr Naegle (nemecky): Slavny senate! Predlozena osnova zakona ma za ucel upravu vyucovani jazyku statnimu, jakoz i jazykum narodnich mensin na strednich skolach a ucitelskych ustavech. Jadro zakona vrcholi v obou ustanovenich, ze t. zv. jazyk statni musi byti na vsech jmenovanych skolach povinnym predmetem, t. zv. jazyky narodnich mensin mohou byti predmetem povinnym nebo nepovinnym. Ministr skolstvi a narodni osvety ma konecne stanoviti, na kterych skolach a jakym zpusobem, zda povinne anebo nepovinne, se ma vyucovati jazyku narodni mensiny. Okolnost, ze nektery z jazyku narodnich mensin na skolach dotycnych narodnosti jest samozrejme jazykem vyucovacim, predlozenym zakonem dotcena neni.

Predevsim jest priznacno a musi byti napadnym rozdil, jenz se cini mezi t. zv. statnim jazykem a t. zv. jazyky narodnich mensin. Statnimu jazyku musi jakozto povinnemu predmetu byti vyucovano na vsech strednich skolach statu, nekteremu jazyku narodnich mensin mozno vyucovati povinne nebo nepovinne. Beze vsi pochybnosti jest toto rozlisovani s to, aby u t. zv. narodnich mensin vzbudilo opravnene pochybnosti a natlak, ktery se ma vykonavati, pokud jde o nauceni se jazyku statnimu, primo vyzyva oposici nemeckych kruhu. Ostatne jest napadno - a nemohu opomenouti, abych se o tom nezminil - ze v osnove zakona se stale mluvi jen o statni reci a ze patrne zumyslne se opomiji nazev >ceskoslovenska rec<, v drivejsich dotycnych zakonech za oficielni prohlasovany. Trvalo sice dlouho, ale zda se, ze znenahla take v oficielnich vladnich kruzich nasledkem zamitaveho stanoviska samotnych slovanskych filologu zacina svitati spravne pojeti, ze ceskoslovenskeho jazyka vubec neni, prave tak, jako neni ceskoslovenskeho naroda. Avsak nechci se zde dale siriti o otazce, ktera tu jiz casto byla projednavana.

Co se tedy tyce natlaku, ktery ma byti vykonavan, pokud jde o nauceni se ceskemu jazyku, na nas Nemce, toz zajiste nelze miti za to, ze pro puvodce predlozeneho zakona, u jehoz kolebky zajiste nestaly nemecke odborne kruhy, v prve rade snad bylo smerodatnym hajeni a uplatnovani nemeckych zajmu. Nikoli, zneni §u 1 ukazuje jasne, ze neni nicim jinym, nezli projevem despotickeho sebevedomi, kterymz se v tomto state vsude a vzdy jevi prodchnutym panujici narod, ktery vlastne, odpocitame-li pravem Slovaky, jest prave tak narodni mensinou jako jine, protoze nikterak netvori vetsinu. Nebot cim vice zde v Sudetskych zemich ubyvalo rasovych a biologickych rozdilu mezi jednotlivymi narody behem staleti, tim vice jakozto znamka rozdilu vystupovala do popredi ruznost jazyka, a tim vice obzvlaste od zrizeni noveho statu panstvi jednoho naroda nad druhymi se projevovalo a zhustovalo ve fanatickem natlaku nauciti se a uzivati jineho jazyka, t. zv. statniho jazyka. Potrebuji na dukaz toho vzpomenouti jen na povestny jazykovy zakon z 29. unora 1920, jehoz § 1 zni: >Jazyk ceskoslovensky< - jenz, mimochodem receno, vubec neexistuje - >jest statnim, oficielnim jazykem republiky<, ackoli v povestnem memoiru III, jez predlozeno mirove konferenci, bylo slibeno, ze nemecky jazyk bude druhym zemskym jazykem. Slibuje sice § 8 jazykoveho zakona, ze statni vykonna moc ma vydati provadeci narizeni, jez ma obsahovati predpisy na ulehceni uredniho styku se stranami, jez ceskeho jazyka nejsou mocny, jakoz i predpisy na ochranu takovych stran pred pravnimi skodami, ktere by jim z neznalosti jazyka mohly vzniknouti. Od te doby, kdy tento paragraf byl pojat do Sbirky zakonu tohoto statu, uplynulo 3 a pul roku, a stale jeste nevyslo slibene povinne provadeci narizeni k jazykovemu zakonu; stale jeste, jak mne pred nedavnem na muj dotaz v konferenci klubovnich predsedu ubezpecoval pan ministr dr Sramek, dumaji jednotlivi ministri anebo cela ministerstva nad timto tezce resitelnym jazykovym problemem. Nasledek toho jest, ze obcane a poplatnici, kteri nejsou mocni t. zv. statniho jazyka, vydani jsou netoliko paragrafum famosniho jazykoveho zakona, jenz jim upira jejich prirozena prava, nybrz jeste vice fanaticke zvuli podrizenych uredniku. Potrebuji jen vzpomenouti na to, ze nedavno pravnimu zastupci obzalovaneho poslance dra Baerana, advokatu a poslanci dru Raddovi, zabraneno bylo hajiti sveho klienta pred soudem v jazyce nemeckem, coz pro obzalovaneho znamenalo velike poruseni a zkraceni prava. Anebo neni to skandal, kdyz revidujici urednici na draze, jak si nedavno musil v jedne interpelaci stezovati sen. Hartl, se osmeli osloviti nas nikoli nemecky, ackoli jsou nemeckeho jazyka uplne mocni, nybrz francouzsky? Odpoved, kterou pan ministr dal na nasi interpelaci, nebyla naprosto uspokojivou, nybrz byla velice sroubovanou a klausulovanou. Mne samotnemu se na zdejsi berni sprave II Praha Nove Mesto jiz stalo dvakrat, ze se dotycny urednik specoval mluviti se mnou nemecky, ackoli jsem ho o to zdvorile prosil pro svoji neznalost ceskeho jazyka, a ackoli on sam, jak se pozdeji po intervenci vyssiho urednika ukazalo, nemecky umel zcela dobre. Pri tom byl jsem k dotycnemu jednani jeste vyslovne volan. A kdyz jsem tehdejsiho ministra financi Novaka zadal, aby pecoval o to, by jeho urednici se aspon chovali taktne a slusne, jak to u vzdelanych kruhu jest zvykem a mravem, tu se specoval. Tak vypadaji ministri financi v Ceskoslovenske republice. Pro ne jsou nemecti poplatnici pouze dojnymi kravami, kteri maji pouze povinnosti, ale zadnych prav nemaji. Pred nedavnem davali do urednich mistnosti theologicke fakulty telefon. Kdyz jsem se ve sve vlastnosti jako prodekan fakulty dotycneho montera neco tazal, odpovedel mi hrube a prikre, ze jsme v Ceskoslovenske republice. Tak daleko jsme to tedy stastne v teto republice dotahli, ze funkcionari university si od podrizenych statnich zamestnancu, kteri se citi jako plnocenni zastupci statniho jazyka a domnelych statnich zajmu, musi dat libiti, aby se s nimi zachazelo jako se skolaky. Vrchole vsak dosahl beze vsi pochyby jisty Josef Skaloud, dustojny soudruh pana primatora Velke Prahy dra Baxy. Tento poprava sice v Praze mimo francouzskemu jazyku platnost jeste jinym, treba exotickym jazykum, jenom ne nenavidene nemcine, pan Josef Skaloud vsak, podle zpravy >Prager Tagblattu< ze dne 2. cervna u soudniho liceni v Praze prohlasil, ze ovlada sice nemcinu, ale v Praze ze mluvi pouze cesky, anebo francouzsky, ponevadz francina je reci diplomatu. Nevim sice, zdali pan Josef Skaloud jest jednim z ceskoslovenskych diplomatu, kteri v cizine dosahli zname velike slavy, na kazdy zpusob zda se, ze tomu, podobne jako jeho vzor a mistr dr Baxa, mistrne rozumi, v ocich celeho kulturniho sveta siriti a velebiti povest hlavniho mesta Prahy, jakozto kulturniho strediska, vsem cizincum k pilne navsteve doporucovaneho. Pan Josef Skaloud vystupoval totiz pred soudem jako svedek proti nemeckemu kupci z Berlina, ktery ve zdejsi kavarne Julisove na nemecky dotaz obdrzel od pokladni zamitavou odpoved a ktery se pak pry nepriznive vyjadril o ceskem jazyce. Nemohu se dosti vynadiviti indolenci a bezcharakternosti mnohych nemeckych kruhu, ktere se nestydi nesti sve drahe penize do takovychto mistnosti a obchodu, aby si konecne jako nevitani hoste nechali dat kopanec.