Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 166. schuze |

Dolu  Dalsi

Schuze zahajena v 11 hodin 25 minut.

Pritomni:

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatel: dr. Vlcek.

114 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, dr. Dolansky, dr. Franke, dr. Hodza, inz. Novak.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. Petrikovi a sen. dru Koperniczkymu.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 6 nedel sen. dru Wittovi a na dobu 4 nedel sen. inz. Klimkovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Dovalene jsou udeleny.

Tiskem rozdano.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1657. Zprava ustavno-pravneho vyboru o vladnom navrhu zakona, ktorym sa rozsiruje uradna posobnost verejnych notarov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tlac. 1633).

Tisk 1658. Zprava I. ustavne-pravniho vyboru a II. rozpoctoveho vyboru o vladnim navrhu zakona o ochrane csl. meny a obehu zakonnych platidel (tisk 1607).

Predseda: Prikrocuji k projednavani denniho poradu. Prvnim odstavcem je

1. Druhe cteni zpravy vyboru ustavnepravniho o navrhu sen. dra Krouskeho a soudr. (tisk c. 1562) na doplneni trestniho radu z 23. kvetna 1823, cis. 119 r. z., a na zmenu zakona z l8. prosince 1919, cis. 1 Sb. z. a n. z roku 1920, o prislusnosti soudu trestnich rozhodovati o vysi nakladu soudnich, jez se maji nahrazovati podle §u 393, odst. 3. trestniho radu. Tisk 1636.

Zpravodajem je p. sen. dr. Prochazka.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Zadne.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim, racte zaujmout mista. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu dalsimu

2. Navrh, aby podle § 55 jedn. radu zkracene projednana byla zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1628) o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku. Tisk 1651.

Jelikoz zalezitost tato ma byti parlamentarne projednana dle ustavni listiny ve lhute v dobe nejkratsi doprchavajici, jest treba, aby byla projednana jednanim zkracenym.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Zkracene jednani jest priznano.

Prikrocime k dalsimu bodu

3. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1628) o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku. Tisk 16 5l.

Navrhuji, aby byla vec tato projednana v celkove lhute pul hodiny se stanovenim recnicke lhuty na ctvrt hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Zpravodajem je p. sen. Havlena.

Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Usneseni posl. snemovny tyka se vladniho navrhu, podle ktereho ma se dostati vlade zplnomocneni k odprodeji pozemku v katastru sesti obci v okresu preloucskem v Cechach. Jde o takove pozemky, ktere byly sveho casu vykoupeny k ucelum regulace Labe. Rada majitelu sama dobrovolne pozemky takove postoupila a byla jim take dana pripoved, ze v tom pripade, pokud pozemku tech nebude k regulaci Labe potrebi, dostanou pozemky zase zpet do jejich vlastnictvi. Dalsim kupcem je mesto Prelouc, ktere chce pozemku techto upotrebiti k ucelum verejne prospesnym, a konecne jde o pridely malym zemedelcum. Pozemky jsou jen mensiho rozsahu v jednotlivych katastralnich obcich a take by nemelo smyslu, aby stat, kdyz pozemku jiz k regulaci Labe nepotrebuje, nadale podrzel jejich vlastnictvi. Vlada zada za toto splnomocneni z toho duvodu, ponevadz podle clanku 9. financniho zakona pro rok 1923 jest potrebi takoveho splnomocneni, jde-li o castku nad 100,000 K.

Ponevadz jest to vec samozrejma, usnesl se rozpoctovy vybor doporuciti slavnemu senatu, aby usneseni poslanecke snemovny bylo schvaleno, a vlade aby se tohoto zmocneni k odprodeji pozemku dostalo.

Predseda: Nikdo neni k slovu prihlasen, prikrocime k hlasovani.

O osnove zakona, jenz ma pouze 2 paragrafy, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou snad namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebyly.) Neni tomu tak.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v usneseni poslanecke snemovny tisk 1628 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem i uvodni formuli prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Pan zpravodaj ma nektere textove zmeny?

Zpravodaj sen. Havlena: Rozpoctovy vybor doporucuje, aby v § 1, odst. 5 v predposledni radce slova >celkem tedy pozemky ve vymere 38ha, 50 a, 2 m² < vysazena byla na nove radce, aby tak jasne vynikl pravy smysl, ponevadz jak jest to vytisteno, zdanlive to vypada, jakoby vymera pozemku tykala se pouze odst. 6, kdezto jest to vlastne celkova vymera vsech tech pozemku ve vsech sesti odstavcich vyjmenovanych.

Predseda: Kdo souhlasi ve cteni druhem s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem i s tiskovou upravou p. zpravodajem prednesenou, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Dalsi odstavec denniho poradu je

4. Navrh, aby podle §u 55 jedn. radu byla zkracenym rizenim projednana zprava vyboru technicko-dopravniho a vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1631) o vladnim navrhu zakona o vykupu mistni drahy PoceradceVrskmany. Tisk 1652.

Jelikoz zalezitost tato ma byti parlamentarne projednana dle ustavni listiny ve lhute v dobe nejkratsi doprchavajici jest treba, aby byla projednana jednanim zkracenym.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Prikrocime tedy k bodu patemu, jimz jest

5. Zprava vyboru technicko-dopravniho a vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1631) o vladnim navrhu zakona o vykupu mistni drahy Poceradce-Vrskmany. Tisk 1652.

Navrhuji, aby vec tato byla projednana v celkove lhute pulhodinove se stanovenim recnicke lhuty na ctvrt hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh je prijat.

Zpravodajem za vybor technicko-dopravni je p. sen. Havlena, za vybor rozpoctovy p. sen. Klecak.

Udeluji slovo zpravodaji za vybor technicko-dopravni p. sen. Havlenovi.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavny senate! Schvalenim teto predlohy ma byti vlada zmocnena, aby prevzala do vlastnictvi statu mistni drahu Poceradce-Vrskmany a to s ucinnosti od 1. ledna 1923. Draha tato naleza se v severozapadnich Cechach, jizne od Mostu a Obrnic a spojuje trat statni drahy Plzen-Obrnice se sestatnenou drahou Ustecko-Teplickou.

Delka trati cini 17.329 km. Trat vede bohatym uhelnym obvodem, ve kterem otviraji se soustavne stale nove sachty a rozvoj teto drahy, vynosnost jeji je zabezpecena i pro budoucnost. K jamam uhelnym vede take rada vlecek z hlavni trati teto mistni drahy. Pro stale rostouci potrebu verejneho hospodarskeho zivota neni vsak draha tato dostatecne vypravena. Dosavadni majitel, akciova spolecnost, nema dostatecnych prostredku, aby mohla do podniku investovati potrebne kapitaly a provesti nutne opravy a prace stavebni, kterych je na teto trati nevyhnutelne potrebi. Za nynejsich pomeru uverovych by spolecnost take neziskala uveru za podminek, ke kterym by mohla dati souhlas statni sprava, vzhledem na sve pravo vykupni. Jinak slusi poznamenati, ze draha je aktivni a vytezky jeji az do roku 1919 rovnaly se 5tiprocentnimu zuroceni zakladniho kapitalu, 881.500 zlatych, zatim co drahy garantovane po vetsine musily byti podporovany z prostredku statnich.

V rukou panu senatoru naleza se take jiz usneseni poslanecke snemovny o sestatneni drahy Bustehradske se vsemi tratemi spolecnosti teto nalezejicimi a bylo by nemyslitelnym, aby pouze jedna pomerne velice kratka mistni draha nalezela soukrome spolecnosti, kdyz v okoli cela ostatni sit zeleznic bude - az bude prevzata Bustehradska draha - v majetku statnim.

Draha Poceradce-Vrskmany nema temer zadneho vlastniho vozoveho parku a vlastni pouze 2 lokomotivy, 9 osobnich vozu, 2 vozy pro zavazadla a 13 nakladnich vozu. Provoz na teto draze del se pomoci vozu a parostroju vypujcenych a to po vetsine z parku drah statnich. Provoz na draze, o niz jde, vykonava statni sprava zeleznicni svym personalem podle umluvy mezi akcionari a generalnim reditelstvim statnich drah rakouskych z roku 1886.

Vsechny tyto duvody mluvi pro to, aby stat prevzal drahu do sveho vlastnictvi. Draha muze potom byti vybudovana tak, aby mohla vyhoveti potrebam verejneho hospodarstvi. Po sestatneni Bustehradske drahy bude docileno ucelene site statnich drah v tomto prumyslovem kraji Cech a bude potom dana moznost reorganisovati intensivneji dopravu po teto draze, pri cemz, vice nez dosud, usetri se na oklikach, zajizdkach na Most neb Obrnice. Take zajmy personalu, zrizencu a uredniku nebudou touto zmenou majitele nijak dotceni, ponevadz provoz provadela statni sprava zeleznicni.

Z techto duvodu podala vlada navrh na sestatneni teto drahy uz v roce 1921 senatu Narodniho shromazdeni. Od projednavani bylo tehdy upusteno Pouze z toho duvodu, ze nahrada podle koncesni listiny, podle ktere mela byti draha vykoupena, ukazal se pri propocitavani prilis vysokou a pro stat nevyhodnou.

Koncese byla akciove spolecnosti povolena listinou z 2. listopadu 1881, s platnosti na 90 let ode dne vystaveni koncesni listiny.

Podle §u 9 teto koncesni listiny mela statni sprava pravo odkoupiti zeleznici za nahradu, ktera se mela dostati koncesionarum tim zpusobem, ze cena odkupni by se stanovila vypocitanim cisteho rocniho prumerneho zisku za poslednich 7 let s odectenim dvou nejmene priznivych roku a takto vypocitany prumer mel byti zakladnou pro vykoupeni drahy z vlastnictvi akcionaru. Kdyby prumer takto vyhledany nedosahoval 5% zuroceni, melo platiti za vykup toto 5% zuroceni kapitalu po celou radu let, pokud by mela platnost koncesni listina.

Do roku 1919 stacily provozni zisky sotva na kryti 5% zuroceni zakladniho kapitalu a ocekavalo se, ze vypocet prumeru cisteho zisku za poslednich 7 let nebude

presahovati minimalni rentu, ale intensivnim zvysenim dopravy v roce 1920 objevil se cisty zisk pres 1 milion Kc, v roce 1921 cinil pak 1,245.237 Kc a nejake halere. Propocitani prumerneho zisku na tomto zaklade bylo by znamenalo prilis vysoke zuroceni zakladniho kapitalu a pro stat by to byvalo bylo velice nevyhodno, protoze by se to zuroceni temer rovnalo 20 % a bylo by se musilo toto zuroceni vyplaceti az do r. 1971. (Mistopredseda Kadlcak prevzal predsednictvi.)

Statni sprava tedy nastoupila jinou cestu k prevzeti zeleznice a dohodla se s akcionari v tom smyslu, ze vykoupi vsechny dosud neslosovane akcie a zbyle pozitkove listy, celkem 4139 kusu akcii v nominalni hodnote a 400 Kc, v kursovni cene a 480 Kc a 361 kusu pozitkovych listu po 40 Kc, celkem tedy za 2,001.160 Kc. I kdybychom nemeli zretel k tomu, ze jsou tam zarizena nadrazi, a neco malo vozoveho parku, jiz z pouhe skutecnosti, ze je to trat vedouci bohatym prumyslovym obvodem, trat pres 17 km dlouha, ze dnes podle odborneho odhadu neni mozno poriditi kilometr trati levneji nez za 1 milion Kc, ba jeste draze, je patrno, ze tento zpusob vykupu je pro stat velmi vyhodny a ze vsech tech duvodu, jak jsem je prednesl, jevi se vlastne prevzeti drahy v majetek statni nezbytnym.

Slusi poznamenati, ze operace tato jevi se vyhodnou pro stat jiz take tim, ze prevzetim ziskava stat jiz vytezky z r. 1921 a r. 1922. Cisty zisk za r. 1921 pripadl jiz statu, dividenda a superdividenda cinila v r. 1921 48 Kc. Nasledkem toho vlastne platilo se za akcii 32 Kc nad nominalni hodnotu. Vytezek za rok 1922, pokud je znam za prvni pololeti, vykazuje castku 267.620 Kc a da se tedy predpokladat, ze i rok 1922 bude priznivy po strance financni a dalsim zvysenim intensity v doprave da se ocekavat, ze i v pristich letech bude se zvysovat vytezek teto drahy.

Prebytek odvedeny statni pokladne za r. 1921 cinil 224.553.18 Kc, s volnymi fondy spolecnosti cini 203.613.97 Kc, a obe tyto polozky v celkovem obnosu 428.167.15 Kc, bude mozno pouziti na uhradu techto akcii. Pri tom jeste usetri se pro pristi leta vydajova polozka, na zvlastni spravni vedeni a tato polozka cinila v r. 1921 celych 45.000 Kc. To bude nyni usetreno, ponevadz spravu trati povede statni sprava zeleznicni.

Poznamenati dluzno, ze statni sprava zeleznicni bude miti jakousi ujmu v pro- pocitavani jednotneho tarifu, ponevadz na soukrome draze jako vsude jinde je propocitavani zvlastni. Ale tato ujma bude nahrazena mnohonasobne tim, ze lze ocekavati vetsi intensivnost v doprave, v rozvoji hospodarskem a tudiz i vetsi prijem drahy. Ze vsech techto duvodu doporucuje vybor technicko-dopravni, aby senat pripojil se k usneseni poslanecke snemovny a prevzeti drahy Poceradce-Vrskmany za tak vyhodnych podminek pro stat schvalil. (Pochvala.)

Mistopredseda Kadlcak: Udeluji slovo panu referentovi sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Rozpoctovy vybor senatu. Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske v radne schuzi konane dne 25. kvetna usnesl se jednomyslne doporuciti usneseni technicko-dopravniho vyboru k prijeti slavnemu senatu ve zneni schvalenem poslaneckou snemovnou Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske.

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni dale nikdo prihlasen, rozprava je skoncena.

Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Budeme hlasovati.

O osnove zakona, ktery ma 5 paragrafu, jeho nadpisu a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v usneseni poslanecke snemovny tisk 1631 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem,

Maji pani zpravodajove nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Klecak: Nemam.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Tim je tento bod denniho poradu vyrizen a prikrocime k bodu dalsimu, jimz je

6. Zprava vyboru imunitniho o zadosti okresniho soudu pro prestupky v Praze za vydani sen. Kloface, dr. Kloudy a Stastneho k trestnimu stihani pro prestupek proti bezpecnosti cti (c. 6680/23). Tisk 1641.

Zpravodajem je pan sen. dr. Stransky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Stransky: Slavny senate! Pripad, o ktery se jedna ve zprave imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu pro prestupky v Praze za vydani senatoru Vaclava Kloface, dr. Kloudy a Ferd. Stastneho k trestnimu stihani pro prestupek proti bezpecnosti cti, je vlastne vseobecne znam. Nebudu tedy celou zpravu, ktera je trochu obsirna, opakovati a pripomenu jen hlavni body teto zalezitosti. (Predsednictvi prevzal mistopredseda dr. Soukup.)

Vy vite, velecteni, ze kdyz projednavan byl zakon na ochranu republiky, 4 clenove ceskoslovenske socialisticke strany, a to dr. Th. Bartosek, Vaclav Draxl, pi. Louisa Landova-Stychova a dr. Bohuslav Vrbensky, nepostupovali tak, jak se klub tehdy usnesl. (Hluk. - Mistopredseda dr. Soukup zvoni.) Nasledek toho byl, ze klub, resp. sirsi vykonny vybor one strany se usnesl na tom, vylouciti tyto 4 cleny ze sveho stredu a zaroven prohlasiti, ze se toto vylouceni deje proto, ponevadz jednali tito clenove proti klubovnim zajmum, a to z duvodu necestnych a nizkych. Na zaklade tohoto usneseni klubu podali jmenovani ctyri clenove poslanecke snemovny na vsechny cleny sirsiho vykonneho vyboru one strany zalobu pro urazku na cti. Mezi zalovanymi jsou take tri senatori a to pp. Klofac, dr. Klouda a Ferdinand Stastny. Na zaklade teto zaloby pro urazku na cti zada okresni soud pro prestupky v Praze za vydani techto tri senatoru, aby mohli byti stihani pro receny prestupek proti bezpecnosti cti.

Imunitni vybor po zralem uvazeni teto zalezitosti se usnesl nesvoliti k teto zadosti a navrhnouti, aby receni senatori vydani nebyli, a to hlavne z techto duvodu. (Vykriky sen. Chlumeckeho.) Pane kolego! Stoji vam volno hlasovati proti tomu.... (Hluk.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Panove, prosim, racte zachovati klid!

Zpravodaj sen. dr. Stransky (pokracuje): .... a svemu mineni ma kazdy zde moznost zjednati pruchodu. (Sen. Matuscak: At zije Vrbensky! - Veselost. - Sen. dr. Krousky: Ten bude miti radost, az se to dozvi!)

Jedna se, velecteni panove a damy o to, zdali skutecne v jednani recenych zalobcu lze spatrovati necestnost a nizkost anebo ne. (Sen: Chlumecky: Ne, prave, cestne jednanie to bolo, ze jednali tak, jak to chcu volicovia!) No, to imunitni vybor nemohl zkoumati, ponevadz tech volicu je do statisicu a my jsme je nemohli vyslechnouti o te veci. To lze snadno tvrditi, ze volicove jsou na jejich strane. To se ukaze, teprve o volbach, kdyz budou ti panove kandidovati. Budou-li miti vetsinu, jsou v nepravu ti, kteri je vyloucili a ne naopak. (Sen. Chlumecky: Jenze volby nikdy nebudu. Veselost.) Kdyz budete mit trpelivost a budete zdrav, pane kolego, tak se jich dockate a mozna ze vas vysledek prekvapi nemile. (Sen. Chlumecky: My chceme volby! Vy je nechcete! Bojite sa ludu. To je vasa demokracia!)

Imunitni vybor pri reseni tohoto problemu postavil se na urcite stanovisko a pravi: Jakmile koalicni strany dojednaly v te ktere otazce, v tomto pripade v otazce zakona na ochranu republiky, dohodu a dojednaly zaroven, ze se ten zakon nema jiz v plenu meniti a ze se ma prijmouti tak, jak se vybor na nem usnesl, vsichni clenove kazdeho klubu, ktery je zastoupen v koalici, byli timto momentem vazani, aby se chovali tak, jak znela dohoda.

Nyni ovsem nastava otazka: Je to necestne, jestlize nekdo porusi takovyto zavazek, ci ne? Ja, velecteni pratele, s politovanim musim konstatovati, ze nejen snad mezi temi pany, kteri byli vylouceni, nybrz vubec v nasi verejnosti zavladl velice falesny posudek o tom, co je cestne v politice a co ne. Dela se totiz velmi rad rozdil (Sen. Polach (nemecky): Rozhodujici jest nejvyssi mravnost narodnich demokratu, nejvyssi mravnost Ceskoslovenska!) mezi cestnosti v politickem postupu a v politickem zivote a mezi cestnosti v zivote soukromem. Musim se vam priznati, ze ja toho rozdilu necinim. Necestnost jest jen jedna. (Tak jest! Vyborne!) V politickem zivote musi byti zrovna tak cestnost jako v zivote soukromem. (Hluk.)

Racte odpustiti, panove, proc nema nase verejnost pro to praveho smyslu? (Sen. Polach [nemecky]: To jest proreknuti!) Prosim, panove, vzdyt muzete se ujmouti slova po mne, racte mne nechati vymluviti. Proc nema nase verejnost dostatecneho smyslu pro to, ze je jenom jedna cestnost a jedna poctivost? Ponevadz u nas zavladl nazor, ze idealni statky maji mensi cenu nezli statky hmotne. Kdyz nekomu nekdo ukradne nebo zproneveri 1000 Kc, kazdy souhlasi v tom, ze je to necestne. Ale, kdybyste se zeptali predsedy klubu Ceskoslovenskych socialistu, kdyby byl postaven pred eventualitu, ze jim nekdo ma z jejich klubovni pokladny ukrasti 1 tisic K, anebo zproneveriti 4 mandaty, co jim bude milejsi, kazdy potvrdi, ze poskozeni jejich bude daleko vetsi, kdyz jim ukradne nekdo 4 mandaty nezli 1 tisic korun. (Sen. Polach (nemecky): Moralni popudy nuti lidi ze strany vystoupiti!) Ano, pane kolego, >ze strany vystoupiti<, pak je to v poradku, ale oni nevystoupili, a v tom je ta necestnost. Ale racte prominouti, vziti od nekoho mandat, nechati se kandidovati na jeho kandidatni listine a prijmouti a zavazati se nota bene k tomu, ze bude hajiti zasady programu a usneseni klubovni a porusiti klubovni disciplinu takovym zpusobem, ze potom nejenom zproneveri mandaty teto strany, nybrz obrati je za tim ucelem, aby seslabil prestiz a moc jeho klubu, to je po mem nazoru necestne. (Hluk. Vykriky. Mistopredseda dr. Soukup zvoni). Panove nerozeznavaji... (Vykriky. - Mistopredseda dr. Soukup zvoni.) Panove, kteri to nechteji uznati....

Nahoru  Dalsi