Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 164. schuze |

Schuze zahajena v 11 hodin 25 minut.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niesner, dr. Soukup.

Zapisovatele: dr. Prikryl, Low.

115 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministersky predseda Svehla; ministr Habrman; odborovy prednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Dovoluji si zahajiti schuzi senatu. (Shromazdeni povstava.)

Slavny senate! V poslednich dnech jsme vsichni dleli svym duchem u pana presidenta republiky, jejz postihla takova nezmerna ztrata odchodem jeho choti, Pani Charlie G. Masarykova je mrtva. Odesla jedna z nejidealnejsich a nejuslechtilejsich zen sveta. Jeji pamatka zustane pro vzdy nezapomenutelnou vsem, kdoz meli v zivote to velke stesti, ze tuto pani znali a tolikrate meli moznost obdivovati jeji zivotni moudrost a sklaneti se pred neskonalou dobrotou jejiho srdce.

Pamatka jeji zustane take povzdy zapsana pismem vecnym v dejinach naseho naroda a cele republiky.

Odesla nam nejenom pani dobrotiva a duchovne vznesena, nybrz take pani skutecne heroicka, ktera s takovou antickou silou nesla vsechnu tihu osudu strasne doby valecne, kdyz nas president, obetovav vsechno, vedl na foru svetovem svuj velky boj za vitezstvi pravdy, humanity a svobody utlacovanych narodu.

Zprava o umrti teto pani nas rozechvela do vsech hlubin nasich dusi a presidium senatu spechalo okamzite, aby svym zastupcem tlumocilo svuj projev panu presidentovi. A v teto chvili jsem presvedcen, ze vsichni jste se mnou za jedno, kdyz pravim, ze obracime sve zraky k panu presidentovi, jsouce prodchnuti jedinou horouci touhou, aby milostivy osud dopral mu preckati tuto pretezkou, nicim nenahraditelnou ztratu a aby zustal nam jeste dlouha, dlouha leta zdrav v zajmu nasi cele republiky a jejiho zdarneho pritomneho i budouciho vyvoje.

Vazeny senat se pripojil povstanim k tomuto projevu a tim take projevil souhlas, aby byl zaznamenan v zapise o dnesni schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi panu sen. A. Jiraskovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dnu sen. dr. Prikrylovi a sen. Hrejsovi, na dobu 4 nedel sen. Jesserovi; pro tento tyden sen. dru Schmidtovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Dovolene se udeluji.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1637 postou. Zprava I. vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona o provadeni mezinarodni opiove konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlasene pod cis. 159 Sb. z. a n. z roku 1922 (tisk 1610).

Tisk 1635. Zprava ustavno-pravneho vyboru o vladnom navrhu zakona o trestnom pojednavani, konanom podla trestneho poriadku zak. cl. XXXIII. z r. 1896, proti nepritomnym osobam (tlacivo 1608).

Tisk 1638. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu (tisk 4081), ktorym sa predlzuje platnost zakona o vyvlastnovani k uprave asanacneho obvodu hlavneho mesta Prahy a povoluju sa danove vyhody pre stavby v tomto obvode (tisk 4118).

Tisk 1639. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3963), jimz se meni, po pripade doplnuji nektera ustanoveni zakona o uprave sluzebnich pozitku cs. vojska ze dne 19. brezna 1920, c. 195 Sb. z. a n., a jimz se vlada zmocnuje, aby provedla propocitani sluzebni doby vojenskym gazistum podle zasad, stanovenych pro statni zamestnance zakonem ze dne 9. dubna 1920, c. 222 Sb. z. a n., a provadeciho narizeni; vydaneho k tomuto zakonu (tisk 4117).

Tisk 1640. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3901) o vojenskem kazenskem o karnem pravu, jakoz i o odneti vojenske hodnosti o prelozeni do vysluzby rizenim spravnim (tisk 4135).

Tisk 1641. Zprava imunitniho vyboru a zadosti okresniho soudu pro prestupky v Prase za vydani sen. Kloface, dr. Kloudy a Stastneho k trestnimu stihani pro prestupek proti bezpecnosti cti (c. 6680/23).

Tisk 1642. Usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona (tisk 4093), kterym se upravuje vyucovani jazyku statnimu, jakoz i jazykum narodnich mensin na skolach strednich a ustavech ucitelskych (tisk 4139).

Tisk 1643. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4096), kterym se upravuje vyroba, prodej a prechovavani radiotelegrafnich a radiotelefonnich zarizeni, jakoz i dovoz jejich z ciziny (tisk 4140).

Tisk 1644. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4095) o uplatneni naroku vuci ustrednam, komisim, ustavum, po pripade jich odbockam (exposituram) a jinym hromadnym utvarum, ktere spolupusobily pri statnim hospodareni predmety spotreby (tisk 4142).

Tisk 1645. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4092), kterym se upravuji nektere sluzebni pomery cetnictva a nektere cetnicke pozitky, zejmena odpocivne a zaopatrovaci (tisk 4144).

Tisk 1646. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4136) o nabyti Bustehradske zeleznice statem (tisk 4147).

Tisk 1647. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4133), jimz se upravuje provadeni voleb v zivnostenskych spolecenstvech a jejich jednotach (svazech) (tisk 4153).

Tisk 1648. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4094), kterym se meni nektera ustanoveni zakona o soudnim rizena ve vecech obcanskych, o exekucnim rizeni, o pozustalostnim rizeni a o porucenskych vecech (tisk 4154),

Tisk 1649. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4124) o financnich a pravnich vyhodach na podporu soustavne elektrisace (tisk 4158).

Tisk 1651. Zprava vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona o zcizeni statniho nemoviteho majetku (tisk 1628).

Tisk 1652. Zprava I. vyboru technicko-dopravniho a II. vyboru rozpoctoveho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona a vykupu mistni drahy Poceradce-Vrskmany (tisk 1631).

Tisk 1653. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Teplicich-Sanove za souhlas k vydani a stihani sen. dr. Hellera pro prestupek podle §u 487 tr. z. (c.6704/23).

Tisk 1654. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Plane ze dne 16. dubna 1923 U 118/23/2 za vydani sen. Starka ku stihani pro prestupek dle § 312 tr. z. a § 1 zak. ze dne 12. srpna 1921, cis. 309 Sb. z. a n. (c. 6693/23).

Tisk 1655. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Presove ze dne 6. dubna 1923 c. T 1379/1923/3 za souhlas ku stihani sen. Matuscaka pro precin podle §u 2 zak.cl. XLI z r. 1914 (c. 6692/23).

Tisk 1656. Zprava imunitniho vyboru o zadosti zemskeho soudu v Opave ze dne 6. dubna 1923 za souhlas ku stihani sen. Linka pro precin dle § 300 a 305 tr. z. a pro prestupek dle § 308 tr. z. (c. 6613/23).

Tesnopisecke zpravy o 160. az 163.schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 25., 26. dubna, 8. a 9. kvetna 1923.

Jednaci zapisy o 158.-161. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 23., 25. a 26. dubna 1923.

Jednaci zapisy o 162. a 163. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske vylozeny byly podle §u 72 jedn. radu v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym pp. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapisy ty za spravne a daji se do tisku.

Vyboru imunitnimu:

Zadost zemskeho soudu v Opave z 11. kvetna 1923, cis. Vr VIII, 545/23/4 za svoleni k trestnimu stihani sen. dr. Naegle pro precin podle §u 300 tr. z.

Mistopredseda dr. Soukup: Prikrocime k projednavani denniho poradu a to:

1. Druhe cteni zpravy vyboru zahranicniho a vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1576) o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou ze dne 8. kvetna 1922 o vydavani zlocincu a jine pravni pomoci ve vecech trestnich. Tisk 1602.

Zpravodajem za vybory zahranicni a ustavne-pravni je pan sen. dr. Prochazka.

Ma pan senator nejakou korekturu?

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Nemam!

Mistopredseda dr. Soukup: Textovych zmen neni.

Kdo souhlasi s tim, aby bylo prijato v druhem cteni ratifikacni usneseni, jak bylo ve cteni prvem prijato, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Usneseni to se prijima ve cteni druhem.

Bodem dalsim je:

2. Navrh, aby ve smyslu §u 55 jedn. r. sen. zkracenym rizenim projednana byla zprava vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu a vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1610) k vladnimu navrhu zakona o provadeni mezinarodni opiove konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlasene pod cis. 159 Sb. z. a n. z r. 1922. Tisk 1637.

Jelikoz lhuta k parlamentnimu projednani teto zalezitosti pro senat dobiha koncem tohoto mesice, navrhuji, aby byla tato vec jako pilna projednana podle §u 55 jedn. radu.

Kdo souhlasi s timto navrhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Pilnost teto veci se timto priznava.

Dale

3. Zprava vyboru pro verejne zdravotnictvi a telesnou vychovu a vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny (tisk 1610) k vladnimu navrhu zakona o provadeni mezinarodni opiove konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlasene pod cis. 159 Sb. z. a n. z r. 1922. Tisk 1637.

Navrhuji, aby tato vec byla projednana v celkove lhute pulhodinove se stanovenim recnicke lhuty na ctvrt hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Tim je tento navrh prijat.

Zpravodaji za vybor pro verejne zdravotnictvi je pan sen. Klecak a za vybor zivnostensko-obchodni pan sen. Dedic.

Udeluji slovo panu kol. sen. Klecakovi.

Zpravodaj sen. Klecak: Slavny senate! Mezinarodni opiova konvence nejenom v minulosti, ale i v dobe pritomne je dulezitym cinitelem pro lidskou spolecnost. Opium je nejenom lekem, ale i prostredkem, ktery zle muze dolehnouti na spolecnost. Proto povolani cinitele ve vsech statech jsou si vedomi tohoto nebezpeci a stavi hraze proti zbytecnemu pouzivani tohoto omamneho prostredku. Pouzivani opia stalo se otazkou mezinarodni.

K mezinarodni opiove konvenci ze dne 23. ledna 1912 povinna byla republika Ceskoslovenska pristoupiti podle cl. 295 mirove smlouvy versailske a obdobnych ustanoveni ostatnich mirovych smluv. Podle techze ustanoveni zavazana jest republika Ceskoslovenska uvesti konvenci v pusobnost a k tomu cili vydati potrebne zakony.

Vzhledem k tomu predlozila vlada navrh zakona provadejiciho opiovou konvenci zcela ve smyslu jejich ustanoveni. Castecne jest jiz u nas postarano vnitrnim zakonodarstvim o regulovani obchodu latkami uvedenymi v opiove konvenci; aby se vsak plne vyhovelo doslovu konvence, bylo navrzenym zakonem postarano o predpisy umoznujici uplny dozor na vyrobu, dovoz, prodej, rozdelovani a vyvoz techto latek.

Podle ustanoveni odstavce 2§u 1 navrhu muze ministerstvo zdravotnictvi v dohode s ministerstvem obchodu podrobiti kontrole i kazdy jiny omamny pripravek. Vyhrada tato pojata byla do zakona proto, ponevadz opiove komisi pri spolecnosti narodu ulozeno bylo podrobiti zkoumani a navrhnouti kontrolu i jakychkoli nahrazek omamnych latek v konvenci uvedenych a zminenym ustanovenim v zakone predejde se nutnosti novelisace, kdyby mezinarodne ke kontrole nektera z techto nahrazek byla doporucena.

Vsechna ustanoveni navrhu zakona jsou jen presnym provedenim konvence, k nemuz jest republika Ceskoslovenska povinna.

V dusledku toho zdravotni vybor doporucuje senatu schvaleni zakona tak, jak byl prijat poslaneckou snemovnou ve schuzi dne 17. dubna 1923 a jak jest otisten v senatnim tisku cis. 1610.

Mistopredseda dr. Soukup: Dalsim zpravodajem za vybor zivnostensko-obchodni jest p. sen. Dedic. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Dedic: Jako referent pripojuji se za vybor zivnostensko-obchodni k navrhu sen. Klecaka.

Mistopredseda dr. Soukup: Debata je skoncena, pan zpravodaj se pripojuje. Hlasi se nekdo z panu zpravodaju k doslovu? (Nehlasil.)

Neni tomu tak, pristoupime k hlasovani.

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (8 §u) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v usneseni poslanecke snemovny tisk 1610, ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem i uvodni formuli prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Textovych zmen neni.

Kdo souhlasi ve cteni druhem s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Prikrocime k bodu dalsimu:

4. Zprava vyboru ustavnepravniho o navrhu sen. dr. Krouskeho a soudr. (tisk c. 1562) na doplneni trestniho radu z 23. kvetna 1873, c. 119 r. z., a na zmenu zakona z 18. prosince 1919, c. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o prislusnosti soudu trestnich rozhodovati o vysi nakladu soudnich, jez se maji nahrazovati podle § 393, odst. 3 tr. r. Tisk 1636.

Zpravodajem, za vybor ustavne-pravni je sen. dr. Prochazka, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Vazeny senate! Zakonem ze dne 28. kvetna 1919, cis. 306 Sb. z. a n., zrusena byla zastarala ustanoveni dvorniho dekretu ze dne 4. rijna 1833, cis. 2633 Sb. z. a n., a clanku V. uvozovaciho zakona k civilnimu radu soudnimu z r. 1895 o likvidaci a vymahani advokatnich platu ve vecech civilnich.

Prave tak, jak to ucinil v civilnich vecech zakon ze dne 28. kvetna 1919, c. 306 Sb. z. a n., chtel zakonodarce zakonem ze dne 18. prosince 1919, cis, 1 Sb. z. a n. pro rok 1920 vyhraditi rozreseni pripadne neshody mezi advokatem a jeho klientem poradu radneho civilniho rizeni sporneho a. zrusen proto zakonem posleze uvedenym v plnem zneni § 395 tr. z.

Podle zruseneho § 395 tr. r. urcoval soud I. instance, jenz rozhodoval o trestni pri vysi odmeny pravniho zastupce, nedoslo-li mezi nim a jeho klientem k dohode. Odst. 1., 2. a 3. tohoto zruseneho paragrafu urcoval zpusob postupu a stiznosti pri tomto vymerovani odmeny pravniho zastupce. Odst. 4 obsahoval ustanoveni, podle nehoz melo byti stejnym zpusobem postupovano, kdyz bezelo o vysi nakladu za obhajovani a zastupovani, ktere mel nahraditi svemu odpurci obvineny, soukromy zalobnik, soukromy ucastnik, anebo ten, kdo vedome krive oznameni ucinil.

Kdyz byl vsak § 395 tr. r. zrusen zakonem ze dne 18. prosince 1919, cis. 1 Sb. z. a n. z r. 1910, nastal spor o to, ktery soud a jakym zpusobem ma rozhodovati o vysi techto prave zminenych nakladu.

Nektere soudy zachovaly stary postup a prohlasovaly, ze vysi techto utrat stanovi trestni soud, jenz vedl trestni vec I. instance, ponevadz podle jejich nazoru zrusenim posledniho odstavce § 395, odst. 4 trest. radu bylo zruseno toliko ustanoveni, tykajici se formalniho postupu pri tomto urcovani utrat, nikoliv prislusnost trestniho soudu. Nektere soudy vsak prohlasovaly, ze zrusenim posledniho odstavce §u 395 byla vzata jim kompetence pro ustanovovani vyse techto nakladu a omezily se na to, ze vynesly pouze zasadni rozhodnuti, jimz se odpurce odsuzoval k nahrade utrat, jejiz vysi pak mel ustanoviti soud civilni, jehoz se opravneny zvlastni zalobou pri vymahani techto utrat mel dovolati. Tyto ruzne nazory soudu byly ovsem predmetem rozhodovani nejvyssiho soudu, ktery take ucinil ruzna rozhodnuti. Bylo proto nutno, aby zakonnym zpusobem, otazka tato byla upravena a z duvodu toho podali sen. dr. Otakar Krousky a soudr. navrh na doplneni trestniho zakona, pokud se tyka §u 395 trest. radu. (Senatori stran vetsiny hlucne vitaji dostavivsiho se do senatu predsedu ministerstva Antonina Svehlu.)

Mistopredseda dr. Soukup (zvoni): Panove, velice dobre rozumim Vasi radosti, ale prosim prece aspon trochu o klid. Slovo ma pan referent.

Zpravodaj sen. dr. Prochazka (pokracuje): Ustavne-pravni vybor jednal pak o tomto navrhu sen. dr. Krouskeho a soudr., ktery jest cestou, jez ma vesti k tomu, aby se stanoviska vseobecneho zajmu stala se uprava zakonodarna co nejucelnejsi a nejvyhodnejsi. Pri teto sve uvaze dospel ustavne-pravni vybor k nazoru, ze je ucelnejsi, rozhodne-li o vysi utrat trestni soud, jenz zalezitost vede, a to jednak proto, ze soud tento zna z vlastni zkusenosti a vlastniho nazoru praci pravniho zastupce, ze dovede spravne vysi pozadovane odmeny posouditi, jednak proto, ze i v zajmu povinneho, i v zajmu pretizeneho soudu je prospesnejsi, kdyz se predejde novemu civilnimu sporu. Otazka upravy utrat, jichz se domaha pravni zastupce na klientu, neni touto novelou dotcena. Prijetim tohoto zakona nevzniknou statu zadna vydani, naopak rizeni zatezujici zbytecne soudy civilni, je nakladnejsi nez navrzene rozhodovani soudu trestniho.

Ustavne-pravni vybor pozmenil navrh sen. dr. Krouskeho tim zpusobem, ze pripojil k §u 395 trest. radu jako odstavec4. vetu, ze vysi techto nakladu urcuje na navrh opravneneho soud. Tim bude plne zadost ucineno pozadavkum, ktere tato zmena zakona vyzaduje. Ve cl. 2 je obsazeno ustanoveni, ze ustanoveni clanku 1 uziti jest i v trestnich vecech pred platnosti tohoto zakona projednanych, pokud o vysi nakladu nebyl jiz v dobe, kdy tento zakon nabude ucinnosti, zahajen spor pred soudem civilnim. Tim je tato otazka uplne vyrizena, procez ustavne-pravni vybor navrhuje, aby slavny senat vzal za sve usneseni tento zakon, tak, jak se to navrhuje ve zprave ustavne-pravniho vyboru tisk c. 1636.(Potlesk.)