Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 163. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 20 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatel:dr. Vlcek.

103 senatori podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministr Habrman.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr. Safarovic; jeho zastupci dr. Bartousek, dr. Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou na dnesni schuzi pp. sen. dr. Kovalikovi, dr. Koperniczkymu a Dulovi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tisk 1636. Zprava ustavne-pravniho vyboru o navrhu sen. dr. Krouskeho a soudr. na doplneni trestniho radu z 23. kvetna 1873, c. 119 r. z., a na zmenu zakona z 18. prosince 1919; c. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o prislusnosti soudu trestnich rozhodovati o vysi nakladu soudnich, jez se maji nahrazovati podle § 393, odst. 3 tr. r. (tisk 1562).

Z predsednictva prikazano:

Vyboru zahranicnimu, zivnostensko-obchodnimu a narodohospodarskemu:

Tisk 1625. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4008), kterym predklada se ke schvaleni Narodnimu shromazdeni prozatimni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a Reckem, podepsana v Athenach dne 10. ledna 1923 (tisk 4089).

Vyboru technicko-dopravnimu a zahranicnimu:

Tisk 1626. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4042), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni >Labska plavebni akta< se zaverecnym protokolem, sjednana v Drazdanech 22. unora 1922 (tisk 4086).

Tisk 1630. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4066), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni >Umluva a statut o svobode transitu<, sjednana v Barcelone 20. dubna 1921 (tisk 4103).

Vyboru rozpoctovemu:

Tisk 1628. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4072) o zcizeni statniho nemoviteho majetku. (tisk 4088).

Vyboru narodohospodarskemu a ustavne-pravnimu:

Tisk 1629. Vladni navrh zakona o okresnich zaloznach hospodarskych a kontribucenskych fondech peneznich v Cechach.

Vyboru technicko-dopravnimu a rozpoctovemu:

Tisk 1631. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4073) o vykupu mistni drahy Poceradce-Vrskmany (tisk 4109).

Vyboru zivnostensko-obchodnimu, rozpoctovemu a zahranicnimu:

Tisk 1632. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu (tisk 4075), kterym se predklada Narodnimu shromazdeni obchodni umluva mezi republikou Ceskoslovenskou a kralovstvim Nizozemskym, podepsana v Haagu dne 20. ledna 1923 (tisk 4110).

Vyboru ustavne-pravnimu:

Tisk 1633. Vladni navrh zakona, jimz se rozsiruje uredni pusobnost verejnych notaru na Slovensku a v Podkarpatske Rusi.

Predseda: K zadosti vlady ma byti o navrhu c. t. 1628 a 1631 podana zprava ve lhute osmidenni a o navrhu c. t. 1633 ve lhute ctrnactidenni.

Kdo s navrzenymi lhutami souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrzene lhuty se prijimaji.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Z predsednictva prikazano:

Vyboru imunitnimu:

Zadost zemskeho soudu v Opave za souhlas k trestnimu stihani sen. Meissnera pro preciny podle §§u 300, 302 tr. z., resp. §u 14 c. 2. zakona na ochranu republiky.

Predseda: Prikrocuji k vyrizeni poradu schuze, jehoz prvnim bodem jest:

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. dr. Krupka, za vybor narodohospodarsky sen. Lisy.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nenavrhuji niceho.

Zpravodaj sen. Lisy: Nenavrhuji rovnez niceho.

Predseda: Neni tomu tak. Prosim o zaujeti mist. (Deje se.)

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi, aby ve cteni druhem prijato bylo ratifikacni usneseni tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Naznacene ratifikacni usneseni prijima se ve cteni druhem.

Tim je vyrizen odstavec prvy a prikrocime ke druhemu, jimz je

Zpravodaji jsou: za vybor zahranicni sen. dr. Krupka, za vybor narodohospodarsky sen. Lisy.

Tazi se panu zpravodaju, zda maji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Lisy: Rovnez ne.

Predseda: Neni tomu tak.

Kdo souhlasi, aby ve cteni druhem prijato bylo ratifikacni usneseni tak, jak bylo prijato ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedene ratifikacni usneseni prijima se ve cteni druhem. Dalsim odstavcem je

Zpravodajem je sen. dr. Daxner.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Nenavrhuji.

Predseda: Neni tomu tak. Prikrocime k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Odstavcem 4. je

Zpravodajem je pan sen. dr. Witt. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Witt: Slavny senate! Vzajemne styky pravni nasi republiky s risi Nemeckou ve vecech trestnich nejsou dosud smluvne upraveny. Rozsah teto agendy, ktera stale a zrovna prekvapujicim zpusobem roste, presvedcuje nas o nutnosti teto opravy. Staci si jen vsimnouti jednoho oboru teto, vzajemne pravni pomoci, ktera byla dosud konana obema stranami bez pravniho zavazku, abychom seznali dulezitost takoveto upravy pro vykonavani justice v obou statech. Je to agenda vydavani zlocincu. Statistika pripojena duvodove zprave uvadi tyto cislice: V roce 1920 zadali jsme za vydani z Nemecka ve 40 pripadech, v r. 1921 ve 115 a v prvnich peti mesicich 1922 jiz ve 120 pripadech. V roce 1920 doslo nas z Nemecka 62 zadosti za vydani, v roce 1921 jiz 160 a v prvnich peti mesicich r. 1922 pres 160. Statistika, tykajici se jinych odvetvi pravni pomoci ve vecech trestnich sdelena nebyla, nez je jisto, ze i v techto odvetvich byl styk mezi obema staty cily. (Predsednictvi ujima se mistopredseda Kadlcak.)

Zadosti za vydani tykaly se nejvice osob, stihanych pro kradeze, podvody, falsovani bankovek a podloudny vyvoz. Je prirozeno, ze tito kriminalni zivlove, stane-li se jim puda horkou, uchyluji se do statu sousednich, do nichz se co nejrychleji a s nejmensimi nesnazemi dostati mohou. Cila komunikace mezi republikou Ceskoslovenskou a Nemeckem umoznuje velmi snadno prebihani zlocincu z jednoho statu do druheho. Stejne i uprchlici z veznic obou statu pouzivaji vyhod, jez jim skytaji horske lesy na hranicich obou statu k tomu, aby se dostali bezpecne na druhou stranu. Vylicena nutnost a zajem obou statu primely jich vlady k tomu, ze dne 8. kvetna 1922 uzavrely smlouvu, jiz se oba staty zavazuji k vydavani zlocincu a jine pravni pomoci ve vecech trestnich. Smlouva, ktera ma byti ratifikovana, je uzavrena na dobu neurcitou a muze byti obema stranami na 6 mesicu kdykoliv vypovezena.

Jak jiz duvodova zprava vyzvedava, byva zridka kdy smlouva v takovem rozsahu uzavirana, nebot pravni pomoc neomezuje se toliko na soudy, nybrz je rozsirena na vsechny spravni urady s kompetenci trestni, vyjimaje urady financni, jichz pravni pomoc bude upravena zvlastni umluvou. Vydani neni pripustne u obcanu, kteri jsou prislusniky dozadaneho statu, jinak je zaruceno ohledne vsech osob, jez jsou trestne stihany nebo byly odsouzeny.

Neni-li stihana osoba prislusnikem dozadujici strany, muze dozadany stat uvedomili o zadosti za vydani vladu toho statu, kam osoba stihana je prislusna a umozniti teto vlade, aby ve stanovene primerene lhute sama o vydani stihaneho zadala.

Pokud se tyka trestnich cinu, pro ktere muze byti vydani zadano, uvadi smlouva, ze je vydani pripustne, jde-li o trestni cin, jenz podle prava obou stran je zlocinem nebo precinem.

Povinnost k vydani vztahuje se i na pokus, spoluvinu a ucastenstvi, jsou-li trestnymi podle prava obou stran.

Povinnosti k vydani neni:

1. Pri deliktech, na ktere je stanoven anebo byl ulozen trest na majetku, nepromenitelny v tret na svobode.

2. Pri deliktech politickych.

3. Pri deliktech trestnych vyhradne jenom podle vojenskeho prava.

4. Je-li trestny cin anebo ulozeny trest jiz promlcen.

5. Jsou-li k stihani trestneho cinu podle zakona dozadaneho statu prislusnymi jeho urady nebo bylo-li trestni rizeni proti stihane osobe urady dozadane strany zastaveno, nebo byla-li stihana osoba pravoplatne odsouzena nebo byla-li ji udelena milost.

Je-li pozadovana osoba stihana urady dozadane strany, muze nastati odklad vydani az do skonceni rizeni resp. odpykani trestu.

Zadaji-li za vydani ruzne staty, slusi dati prednost statu domovskemu, jinak rozhoduje tezsi kvalifikace deliktu -a pri stejne kvalifikaci priorita podane zadosti.

Oba staty se zavazuji, ze na zadost prislusnych uradu druhe strany uvezni prozatimne stihanou osobu, ktera muze byti propustena, nedojde-li do sesti tydnu zadost za jeji vydani. Ovsem nesmi tato zadost tykati se osob anebo deliktu, pro ktere povinnosti k vydani neni. Zadosti takove podavaji se nejkratsi cestou, trebas i telegraficky atd. od uradu k uradu.

Zadosti za vydani jest podati cestou diplomatickou.

Smlouva respektuje plne zasadu vylucnosti, podle niz muze nastati stihani vydane osoby aneb jeji vydani tretimu statu jen pro delikty, pro ktere jiz byla vydana, neb k jejichz stihani dal dozadovany stat pozdeji svuj souhlas. Omezeni odpadne, kdyz vydana osoba nabyvsi opetne svobody, neopusti uzemi dozadovaneho statu do jednoho mesice, aneb kdyz se tam pozdeji navrati. Stejne jako k vydani zavazuji se oba staty k pruvozu zlocincu.

Oddil II. zavazuje smluvni staty k vydavani veci dolicnych neb predmetu, jichz pachatel nabyl z trestneho cinu, aneb jez podlehaji zabaveni, zniceni ci propadnuti, doruceni spisu tykajicich se trestniho rizeni a to i rozsudku; k ukonum vysetrovacim, zejmena k vyslechu osob obvinenych, znalcu, svedku, soudnimu ohledani atd.

Zvlastni ochrana je poskytovana druhym odstavcem clanku XV. svedkum a znalcum kamkoliv prislusnym, kdyz svedci tito na zaklade doruceni obsilky dostavi se pred urad dozadujiciho statu. Svedci a znalci takovi nesmeji pak byt stihani za zadny delikt, ktereho se dopustili pred dorucenim obsilky.

Pravni pomoc muze byti odmitnuta, neni-li podle ustanoveni smlouvy povinnosti k vydani v trestnim rizeni, v nemz ma byti pravni pomoc poskytnuta.

Oddilem tretim zavazuji se smluvni staty k sdelovani odsouzeni a k sdeleni zprav z trestniho rejstriku. Obe ma velky vyznam, pri zjistovani delikventu v soudnim rizeni.

Pokud se nakladu pravni pomoci tyce ustanovuje smlouva, ze vylohy vzesle z pravniho styku jdou k tizi te strany, na jejimz uzemi vznikly. Strane dozadujici bude vsak hraditi vylohy, ktere vzesly nakladem pruvozu nebo nasledkem dozadani za dobrozdani znalcu nebo fakult.

Pokud se jazykove upravy dozadani tyce, ustanovuje smlouva toto: Dozadani a prilohy jeho jest sepsati v jazyku statnim strany dozadujici. Statni reci je podle smlouvy na strane ceskoslovenske jazyk cesky nebo slovensky, na strane nemecke jazyk uredni. Jenom uchylky jsou mozny, pokud jde o dozadani sdeleni podle clanku 9, 20 a 21 smlouvy.

Pokud se tyce vyrizeni dozadani, ustanovuje clanek 19., ze pro vyrizeni toto je predepsana ona forma, kterou predepisuji zakony dozadaneho statu, a toto ustanoveni vztahuje se take na jazyk, ve kterem se ma vyrizeni diti.

Stejne se smlouvou byl jeste sepsan dodatkovy protokol, ktery obsahuje nektera provadeci ustanoveni ke smlouve.

Jmenem ustavne-pravniho vyboru, jakoz i jmenem vyboru zahranicniho navrhuji, aby slavny senat, stejne jako poslanecka snemovna schvalil smlouvu mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou, uzavrenou v Praze dne 8. kvetna. 1922 o vydavani zlocincu a jine pravni pomoci ve vecech trestnich, jakoz i dodatkovy protokol k teto smlouve.

Ministru zahranicnich veci a ministru spravedlnosti se uklada, aby v dohode se vsemi zucastnenymi ministry ucinil dalsi opatreni, kterych je potrebi k provedeni teto smlouvy. (Vyborne!)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen. Rozprava je skoncena. Budeme hlasovati. Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se)

Kdo souhlasi, aby bylo prijato ve cteni prvem ratifikacni usneseni tak, jak jest obsazeno v usneseni poslanecke snemovny, vyznacenem v tisku 1576, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedene usneseni ratifikacni se prijima ve cteni prvem.

Tim je tento odstavec denniho poradu vyrizen a pristoupime k dalsimu, jimz je

Zpravodajem je pan sen. dr. Krousky. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krousky: Slavny senate! Imunitni vybor pojednal o zadosti sedrie v Bratislave za vydani k trestnimu stihani kol. sen. Frantiska Zimaka pro precin osocovani, spachany tiskem. Pripad, o ktery jde, je, asi tento: Antonin Janda, mestsky policejni kapitan v Pezinku, podal trestni oznameni na odpovedneho redaktora >Robotnickych Novin< pro clanek: >Ked neprajnik republiky ma policajneho kapitana protektorom.< Clankem tim citi se Antonin Janda byti urazen na cti a podal navrh na zavedeni pripravneho vysetrovani. Podle uherskeho trestniho zakona zodpovida redaktor listu pouze podpurne, totiz v tom pripade, jestlize neni pisatel znam. Odpovedny redaktor >Robotnickych Novin< Ferdinand Benda prohlasil pri vyslechu, ze pisatelem tohoto clanku je senator Zimak. Proto rizeni ma se nyni vesti proti sen. Zimakovi a podle ustavy zada sedrie v Bratislave za jeho vydani.

V clanku citovanem pise se o tom, ze irredentisticka spolecnost v Pezinku usporadala v hostinci jakehosi Maxe Kohna zabavu, pri ktere byly hrany pisne urazejici narodni cit Slovaku. Pred hostincem se shromazdil delny lid, ktery protestoval proti takoveto zabave tim spise, ponevadz zabava nebyla ohlasena uradum a nebyly take z ni zaplaceny povinne poplatky. Kdyz protesty nemely zadneho vysledku, odebrala se deputace k mestskemu kapitanovi, ktery sice naridil, aby zabava byla prerusena, ale kdyz se dostavili zrizenci policie do mistnosti Kohnovy, odeprel Kohn prerusiti zabavu a prohlasil, ze prejima odpovednost za jeji pokracovani a ze se zabava bude konati dale. Situace stala se vaznou, lid protestoval velmi hlucne a bylo by doslo k nejakym dusledkum velmi neprijemnym a proto konecne policie zakrocila a zabavu prerusila. K teto zprave, kterou uverejnuji >Robotnicke Noviny<, pripojil kol. Z i m a k kritiku uredni cinnosti mestskeho kapitana Jandy. Vykladal, ze proto neposlechl Max Kohn uredniho rozkazu, ponevadz byl vydan od jeho dobreho pritele, ktery je zainteresovan na znacionalisovani Kohnovy velkoputyky a ktery je mistopredsedou irredentistickeho spolku v Pezinku, a v dalsi stati pokracuje, ze je divne, ze mestsky kapitan Janda, na ktereho se nahromadilo uz tolik stiznosti, muze se dale drzeti na tomto miste. Uvadi, ze v dobe mobilisace tri politicke strany zadaly za odstraneni Jandy z vaznych duvodu, ale kdyz preslo madarske nebezpeci, ze se zase na vsechno zapomnelo. Kolega Zimak pise dale, ze nyni budou musiti politicke strany obnoviti svoji stiznost, ponevadz >tak si tu demokraciu lud nemoze predstavovat, aby priatelstvo so vsemo- hucnostou mestkeho kapitana cinilo immunym kazdeho previnilca proti zaujmom statu a poriadku. A dufame, ze to tak nezostane a ostat nesmie<.

Imunitni vybor uvazoval o teto veci a rozhodl se navrhnouti senatu, aby nesouhlasil s vydanim kol. Zimaka k trestnimu stihani a sice z techto duvodu:

Kolegovi Frantisku Zimakovi podle presvedceni imunitniho vyboru predneseny byly jako senatorovi stiznosti na pusobeni mestskeho kapitana Antonina Jandy v Pezinku. Stalo se tak pri prilezitosti poradani nedovolene zabavy, jejiz prubehem a razem mistni slovenske obyvatelstvo bylo poboureno. Senator Frantisek Zimak napsal o tom do >Robotnickych Novin< clanek, jimz kritisuje pomery, jake zavladly v obci Pezinku za pusobnosti mestskeho policejniho kapitana, uvadi nezdrave tyto pomery v souvislost s pratelskym pomerem jeho k zivlum, ktere oznacuje za protistatni, a konecne vytyka, ze bez ucinku zustaly stiznosti podane u nadrizenych uradu na mestskeho kapitana Jandu v dobe mobilisace.

Po nazoru imunitniho vyboru nemuze byti duvodem pro vydani senatora Frantiska Zimaka k trestnimu stihani jeho zakroceni v teto veci, ani tehdy nikoli, jestlize volil pro toto zakroceni cestu verejneho tisku. (Pochvala.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Budeme hlasovati.

Prosim pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Kdo souhlasi s navrhem imunitniho vyboru, aby sen. Frant. Zimak vydan nebyl, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Navrh imunitniho vyboru se prijima, cimz tento odstavec denniho poradu je vyrizen.

Pristupujeme k nasledujicimu odstavci denniho poradu, jimz jest

Pilnost projednani teto veci oduvodnuji tim, ze se jedna o unifikaci dnes jiz existujiciho stavu pravniho na Slovensku a v Podkarpatske Rusi a tim, ze lhuta k parlamentnimu projednani v senate v nejblizsi dobe jiz doprchava.

Kdo souhlasi, aby teto veci priznana byla pilnost, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost je priznana.

Prikrocime tedy k projednani dalsiho odstavce, a to

Navrhuji, aby byla tato vec projednana v celkove lhute, 1/2 hodiny se stanovenim recnicke lhuty na 1/4 hodiny.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat.

Zpravodajem je sen. dr. Daxner, udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Slavny senat! V byvalom Uhorsku dozor a spravu nad zeleziarnami, hutnickymi zavody, oceliarnami a vobec podniky statu malo ministerstvo financi. Po prevrate nemohla tato vec zostati u ministerstva financii, lebo na to nema sriadeneho skoleneho personalu ani vobec sposobilosti viest tuto spravu. Zte priciny dozor nad tymito podniky prevzalo ministerstvo verejnych prac, a to je dnes fakticky stav, ktory je potrebno uzakonit uz z tej priciny, aby bola unifikacia v tomto ohlade uzakonena, ale menovite preto, ponevac zakon c. 404 z r. 1922 ziada, aby tieto podniky boly vedene podla principov kupeckeho zavedovania. Z tejto priciny ustavne-pravny vybor prijima a odporuca senatu, aby vladny navrh a usnesenie poslaneckej snemovne prijal. (Pochvala.)

Mistopredseda Kadlcak: K slovu neni nikdo prihlasen, rozprava je skoncena. Budeme hlasovati. Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

O osnove zakona, jeho nadpisu a uvodni formuli (2 §y) hodlam dati hlasovati najednou.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak jsou vyznaceny v usneseni poslanecke snemovny tisk 1597 ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem i uvodni formuli prijimaji se ve cteni prvem.

Ve smyslu priznane pilnosti prikrocime ihned ke hlasovani ve cteni druhem.

Ma pan zpravodaj textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Daxner: Nikoliv.

Mistopredseda Kadlcak: Kdo souhlasi ve cteni druhem s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli tak, jak byly prijaty ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Uvedena osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijimaji se take ve cteni druhem.

Byl podan navrh, a to pana sen. Duly a spol. Prosim, aby byl precten.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

>Navrh senatora Matusa Dula a spol. na zahajenie rozpravy o odpovedi ministra post a telegrafov a ministra zeleznic, dane na interpelaciu senatora Matusa Dula a spolocnikov.

1. V otazke definitivneho prevzatia do uradov pri postovej a telegraf. sluzbe, od viac rokov ustanovenych, slovenskych uradnikov.

2. V otazke prijimania praktikantov do sluzieb postovych a zeleznicnych, absolventov slovenskych obchodnych skol (tisk 1615/13).

Podpisani hore uvedenu odpoved ministra post a telegraf. a ministra zeleznic na vedomie neberu; k odovodneniu jejich stanoviska ziadaju zahajenie rozpravy dna 29. maja na denni poriadok ustanovit.<

Mistopredseda Kadlcak (zvoni): Prosim pani a pany senatory, aby zaujali sva mista. (Deje se.)

Dam hlasovati o podanem navrhu.

Kdo souhlasi, aby o tomto navrhu byla dne 29. kvetna provedena rozprava, prosim, aby zvedl ruku. (Deje se.)

To je mensina. Navrh je zamitnut. (Sen. Matucsak: Tomu ludu je potrebi chleba! Neni potreba debaty!)

Udelil jsem dodatecne dovolenou panu sen. Jesserovi pro dnesni schuzi.

Navrhuji, aby se pristi schuze konala dne 29. kvetna o 11. hodine s dennim poradem, jejz urci ve smyslu §u 40 jedn. radu predsednictvo senatu.

Jsou proti tomu namitky? (Nebyly.)

Namitek neni, zustava pri tom, jak jsem prohlasil.

Koncim schuzi.