Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 161. schuze |

Schuze zahajena v 10 hodin 25 minut.

Predseda: Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner. dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

117 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: Habrman. Novak, Srba; odborovy prednosta dr Bobek.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek, dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Senatni tajemnik dr. Safarovic (cte):

Tiskem bylo rozdano:

Tisk 1619. Zprava imunitniho vyboru o zadosti sedrie v Bratislave, c. j. 4475/1922-15, za souhlas k trestnimu stihani sen. Zimaka pro precin osocovani spachany tiskem; podle § l, § 3 c. 1, 2 a § 9, c. 6, zak. cl. XLI. z r. 1914 (uh. zak. ). (Cis. 5981/22. )

Tisk 1620. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu v Stubnanskych Teplicich, za vydani sen. Blaho pro precin dle § 301 tr. zak. uh. (Cis. 5587/22.)

Tisk 1621. Zprava imunitniho vyboru o zadosti okresniho soudu ve Vys. Svidniku za vydani sen. Lazo pro precin urazky na cti podle § 2 z. cl. 41 z r. 1914 (uher. zak.). (cis. 4170/20.)

Z predsednictva prikazano:

vyboru rozpoctovemu a zivnostensko-obchodnimu: podle §u 26 odst. 2. zakona ze dne 12. srpna 1921, (cis. 321 Sb, z. a n.:

vladni narizeni ze dne 7. dubna 1923, c. 69 Sb, z. a n., kterymi se meni seznam prepychovych predmetu, pripojeny k zakonu ze dne 12. srpna 1921, c. 321 Sb. z. a n.

Predseda: Prikrocuji k projednavani poradu schuze, a to k bodu prvnimu, jimz jest:

Zpravodajem je p. sen Lukes.

Tazi se pana zpravodaje, zda navrhuje nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. Lukes: Neni, prosim, zadnych.

Predseda: Neni tomu tak. Dam tedy hlasovati.

Konstatuji, ze senat je schopen se usnaseti.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli, prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Bodem druhym jest:

Zpravodaji jsou za vybor ustavne-pravni sen. dr Prochazka, za vybor narodohospodarsky sen. Cifka.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny?

Zpravodaj sen. dr. Prochazka: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Cifka: Ne.

Predseda: Neni tomu tak, prikrocim k hlasovani.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem, take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Dalsim bodem jest:

Zpravodaji jsou za vybor ustavne-pravni sen. dr Krupka, za vybor zivnostensko-obchodni sen. Lisy.

Tazi se panu zpravodaju, zda navrhuji nejake textove zmeny.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nenavrhuji zmen.

Zpravodaj sen. Lisy: Ja rovnez ne.

Predseda: Neni tomu tak, dam hlasovati.

Kdo souhlasi s osnovou zakona, jeho nadpisem a uvodni formuli prijatou ve cteni prvem take ve cteni druhem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Osnova zakona s jeho nadpisem a uvodni formuli prijaty jsou take ve cteni druhem.

Na poradu schuze je dale:

Pilnost techto veci oduvodnuji tim, ze jedna se o velice nutne veci razu socialniho, ktere vyzaduji rychleho projednana ve snemovnach a to tim spise, ze zakon o ochrane najemniku konci dnem 30. dubna 1923 a je tudiz nutno, aby nejpozdeji dnem 1. kvetna 1923 uveden byl v platnost zakon novy.

Kdo souhlasi, aby temto vecem, priznana byla pilnost, necht zvedne ruku (Deje se.)

To jest vetsina. Pilnost se priznava.

Nez prikrocim k projednavani dalsich odstavcu dnesniho denniho poradu, navrhuji, jezto veci tyto spolu uzce souviseji, aby projednany byly v jedine debate v celkove lhute 5ti hodin se stanovenim recnicke lhuty na 3/4 hodiny.

Kdo s timto mym navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Muj navrh jest prijat a budeme tudiz tak pokracovati.

Udeluji nejprve slovo zpravodaji sen. Pankovi k bodu 5. ke

Zpravodaj sen. Panek: Slavny senate! Predlozena osnova zakona o ochrane najemniku v novem vydani je dilem i kompromisu mezi stranami koalicnimi a budiz konstatovano, kompromisem velmi tezce sjednanym, o cem svedci take ta okolnost, ze soc.-politicky vybor senatni neucinil naprosto zadne zmeny na teto predloze, ackoliv bylo by zde dosti opodstatnenych duvodu pro to. Take ta okolnost, ze platnost dosavadniho bytoveho zakona o ochrane najemniku konci koncem tohoto mesice, nuti senat, aby schvalil osnovu tak, jak ji prijala poslanecka snemovna, tedy ne-zmenene, nebot neni radno ani zadoucno, abychom snad privodili l. kvetnem stav ex lex. A tu bych chtel neco pripomenouti. Jiste, ze by se doporucovalo a dutklive doporucovalo vedoucim kruhum, aby kdyz se jedna o terminovane predlohy, predlohy tak dulezite a zasadni povahy, byl senat zavcas prizvan ke spolecnym poradam a ne, jak se to stalo nyni, teprve ke konecne redakci. Mam za to, ze by to prospelo veci a ze by tim naprosto nedoznala poslanecka snemovna na sve prestyzi ujmy, naopak mam za to, ze to pusobi ne prave priznivym dojmem, jestlize druha komora je vzdycky, pokud se tyce terminovanych predloh stavena pred fakt accompli. Tim netrpi snad senat na sve prestyzi, nybrz parlamentarismus vubec.

Rekl jsem, ze tato predloha je dilem tezce sjednaneho kompromisu a ze jest vysledkem nekolikanedelni tuhe, usilovne prace, ackoliv celkem vzato, na hlavnim ustroji tohoto zakona se takrka nic nemeni. A tu naskyta se otazka - a to velmi dulezita otazka - zdali je nasemu parlamentarnimu zivotu, ktery je bez tak dosti komplikovany, zdravo a je-li to pron ekonomicke, ze kazdym rokem zabyvame se touto predlohou, ze drazdime a vzrusujeme verejnost, kdyz vsichni, pravim vsichni jsme presvedceni, ze zakon tento jeste po celou radu let je nezbytnosti, absolutni nezbytnosti, nebot v dohledne dobe nemuzeme ocekavati snad naproste od-straneni bytove krise, ponevadz stavebni ruch nepokracuje zadoucim tempem, aby vyvolal volnou bytovou soutez, ktera jedine muze odstraniti nase neutesene a neblahe bytove pomery. Bez vydatneho prispeni statu dnes nemuze se staveti, podnikati stavby a proto cely problem bytove krise dnes spociva jedine a vyhradne na bedrach statu. A ackoliv stat k tomu ucelu venuje miliardy, prece stavebni ruch nepokracuje zadoucim tempem. Musime naopak doznati, ze stavebni ruch se vyvinuje velmi pomalu a velmi nedostatecne.

A prece musime konstatovati, ze bytovou krisi a bytovou nouzi odstranime jedine tehdy, budeme-li staveti, staveti a zase staveti. Priznejme si, ze jsme pred 2 lety, kdyz se zde v senate projednaval navrh zakona o stavebnim komisari, tedy o tom stavebnim diktatoru, a kdyz jsme projednavali zakon o nucene stavebni povinnosti, ze jsme se dopustili velike chyby, ze jsme jiz tehda nesahli k temto opatrenim a ze tato chyba se nam dnes zle msti. Dnes, jak znamo, prichazime opetne s navrhem nucene stavebni povinnosti, ackoliv musime doznati, ze dnesni hospodarske pomery nejsou prave zvlaste priznive pro tento navrh, ale prece jenom musime k nemu sahnouti chtej nechtej, i kdyz pomery nejsou priznive, nebot chceme-li zrychliti tempo stavebniho ruchu a chceme-li odstraniti alespon castecne v dohledne dobe stavebni krisi, musime sahnouti k teto nucene stavebni povinnosti, a ja bych si proto nepral, aby snad tento navrh zapadl zase v tom nasem, tezkopadnem parlamentnim ustroji a aby se snad projednaval nekdy na podzim, kdyz stavebni ruch jiz ustava.

Ja jsem jiz podotkl, ze tento navrh, resp. tato osnova byla velmi tezce zdelavana, poukazal jsem na ty obtize, a je to take prirozene a samozrejme, nebot se zde zase srazily ty dve zname skupiny, ty dva protivne nazory, z nichz jeden zastaval stanovisko pokud mozno nejsirsi ochrany najemniku, a druhy nazor chtel ochranu najemniku pokud mozno nejvice omeziti. Ale ke cti obou techto skupin, obou techto nazoru musime doznati, ze obe skupiny si praly, aby take v tomto novem zakone byly dve stezejni zasady zachovany, neztenceny, totiz, aby najemnikovi byla poskytnuta ochrana proti neoduvodnene vypovedi a proti neoduvodnenemu zvysovani najemneho, a obema temito zasadam take tato predloha plne vyhovuje.

Predloha vsak take nezapomina na primerenou ochranu vlastniku a pronajimatelu domu, pokud to ovsem pripousteji mimoradne pomery a z nich vyplyvajici bytova krise. Ochrany dostava se vlastnikum domu po dvoji strance: jednak po strance pravni, jednak hmotne. Po strance pravni rozmnozuje se vypocet duvodu pro vypoved najemnikovi o 5 novych duvodu, takze celkem pocet techto duvodu, pro ktere je mozno vypovedeti najemnika, stoupa na 16 duvodu. Nove tyto duvody jsou: Majitele domu mohou se svolenim okresniho soudu vypovedeti najemnika - cizince, ktery byl z uzemi republiky Ceskoslovenske vypovezen. Duvod tento je tim vice na miste, ze dosavadni zakon necinil rozdilu mezi prislusnikem naseho statu a mezi cizincem. Dale muze byti vypovezen najemnik, ktery uziva najateho bytu k jinym ucelum nez k obyvacim a dale muze byti vypovezen najemnik, jestlize neopravnenym zpusobem bere od podnajemnika vysoke najemne, nebot byly pripady, kdy najemnik platil pouhych nekolik set korun rocne a od sveho podnajemnika vybirali takrka tentyz obnos mesicne. (Tak jest!) Tedy to byla lichva a je nutno, abychom i po teto strance rozsirili ochranu na podnajemniky.

Dale je mozno dati vypoved ze zivnostenske provozovny, zaniklo-li zivnostenske opravneni najemnikovo. Tato ustanoveni zajiste ma za ucel, aby najate mistnosti nezustaly nevyuzitkovany. Ovsem mini se tim pouze najemnik, majitel koncesovane zivnosti, ale ne pachtyr, jak konecne jsem vysvetlil v duvodove zprave a jak se jeste pozdeji zminim.

Pravo vypovedi vztahuje se take na najemnika, jde-li o najemnika, ktery priznal jmeni podle zakona o davce z majetku a prirustku na majetku alespon 1,500.000 Kc proti puvodnim 2,000.000 Kc, a na spolecnost, ktera ma jmeni 20,000.000 Kc. Mimo to se ustanovuje, ze osobe fysicke muze byti dana vypoved v tomto pripade pouze z bytu, kdezto spolecnosti, pravnicke osobe muze byti dana take vypoved z mistnosti pouzivanych k vydelecne cinnosti, ale jen v ustredi. Na filialky techto ustreden se to ustanoveni nevztahuje. Pokud jde o spolecnosti cizozemske, povazuje se ustredi sidlo spolecnosti v tuzemsku. Zde musime prirozene dbati, aby snad nam neobchazely cizozemske firmy toto ustanoveni vymluvou, ze maji sve ustredi v cizine. My timto ustanovenim chceme proste donutiti osoby zamozne, bohate, aby si opatrovaly sve, samostatne pristresi.

Temito duvody neni nikterak dotcena ochrana najemniku, jak bylo take snad namitano, ze rozsirujeme pocet tech duvodu pro vypoved, nebot vsechny tyto duvody, jak jsem je zde uvedl, vznikly z duvodu slusnosti a spravedlnosti.

Po strance hmotne dostava se majetniku domu v §u 10. timto navrhem vyhody v tom smyslu, ze se umoznuje majitelum domu, aby pozadovali na najemnicich zvysenou cinzi az do 120 % v tom pripade, kdyz zdanitelny vydelek najemnikuv jako osoby fysicke cini vice nez 60,000 Kc rocne, a u osoby pravnicke, tedy spolecnosti vydelecne musi cisty zdanitelny vydelek ciniti rocne 250,000 Kc. Timto ustanovenim se dokazuje, ze zakonodarcum neslo o podporovani majetkove silnych jedincu nebo spolecnosti, nybrz ze zakonodarcum tanula na mysli ochrana jedine tech, kteri v dusledku hospodarske krise a neutesenych pomeru socialnich skutecne ochranu najemniku nevyhnutelne potrebuji. Ale toto ustanoveni, kterym diferujeme vysi cinze, znamena ovsem, jakesi poruseni dosavadnich zasad, smerujicich proti zvysovani cinze a proti jakemusi diferovani vyse cinze, a musim doznati, ze toto ustanoveni nezapada organicky do ramce tohoto zakona. Je to jakesi cizi teleso v tomto zakone a nevaham take rici, ze bude jiste miti urcite nepriznive dusledky v zapeti. Uvazme, ze v tomto pripade bude vzdycky majitel domu vyhledavati osoby, ktere maji takovy duchod a nebude stat o najemniky, kteri toho duchodu nemaji. A coz, kdyz nastane pripad, ze duchod toho najemnika se zmeni? Co se stane pak? Pak je moznost, aby se zase snizila cinze, ale majitel domu jiz kalkuloval s tim zvysenim cinze. Tedy na pohled to vypada sice socialne spravedlive, ale po strance pravni a prakticke je to sotva oduvodneno.

§ 12 pojednava o moznosti zvyseni najemneho a vytycuje vsechny pripady, v nichz majitel domu ma pravo cinzi zvysiti. To je vyhodou tohoto zakona, ze taxativne vypocitava ony pripady, tedy ony vylohy, o ktere muze majitel zvysiti cinzi.

Pod cis. 3. je zde novinka, kterou se narizuje, ze vyhody verejneho vyhlaseni sazeb zvyseni mohou se uplatniti jen podle onech sazeb. Stalo se to proto, ze majitele domu pres to, ze si vyjednali s najemniky - zivnostniky sazby nizsi nez sazby uradem stanovene, vybiraji od najemniku sazby, stanovene uredne. Timto odstavcem ma byti vyvarovano onomu zneuzivani zakona. Velmi dulezita jest zmena v odst. 3, kde se mluvi o castkach, ktere vznikly opravami nebo obnovou domu. § 12, odst. 3., pravi jasne, ze majitel domu nesmi vybirati zvysene naklady, spojene s opravou nebo obnovou domu za predpokladu, ze ministerstvem financi bude vydan vynos, jimz bude znemozneno zdaneni onech nakladu, vzniklych opravou domu. V §u 12. odst. 4. je castecna zmena v tom smyslu, ze za pouzivani zdvize majitel domu muze vybirati zvyseni jen od onech najemniku, kteri skutecne na pouzivani zdvize cini narok. Dalsi ustanoveni § 12, odst. 8. jest velice dulezito. Narizuje se jim, ze obce, v nichz je sidlo okresniho soudu a berni spravy, jsou povinny, ostatni pak obce opravneny, podle navrhu berni spravy vyhlasiti, do jake miry a od kdy je pripustne zvyseni najemneho. Podle dosavadnich ustanoveni stareho zakona, obce v mnoha pripadech nevyuzily zakona a proto socialne-politicky vybor pojal toto ustanoveni do zakona v zajmu usnadneni pomeru majitelu domu k najemnikum. Rovnez dulezito je dalsi ustanoveni § 12, odst. 9., podle nehoz vlada muze vydati smernice, jimiz by se ridili majitele domu a najemnici pri posuzovani opravnenosti, pokud se tyce oprav nebo obnov domu, aby se tak predeslo castym sporum majitelu domu s najemniky. Toto ustanoveni ma na mysli uvolneni soudu znemoznenim sporu.

Pokud se tyce zneni odstavce 3. v §u 12 vysloveno bylo socialne-politickym vyborem prani, aby ministerstvo financi neprodlene vydalo vynos, jak daleko ma totiz podle tehoz §u 12, odstavec 2. byti zapocitano zvyseni najemneho do vymerovaciho zakladu dane cinzovni.

V §u 22, odstavec l, nalezame ustanoveni, podle nehoz je mozno majiteli domu i najemnikum zadati prezkouseni soudniho rozhodnuti, ktere se stalo pred nabytim platnosti tohoto zakona ve vecech, tykajicich se nakladu spojenych s opravami domu. Toto ustanoveni, dulezite pro najemniky, nezatezuje take majitele domu. Dalsi nove ustanoveni je v §u 31, odst. 2., o vypovedi z nahradnich bytu. Bylo pojato do zakona proto, ze byly casty pripady, kdy majitel domu potreboval byt pro sebe a zaopatril nahradni byt najemnikovi v novostavbe, ktera nepodleha vsak zakonu o ochrane najemniku.

Jak vidno, az na jedinou vyjimku, kde se jedna o najemniky s duchody urcite vyse, zakon tento nepripousti ani zvysovani, ani nove uvolneni cinzi, nebot dnesni neutesene hospodarske pomery to absolutne vylucuji. To neni averse proti majitelum domu, nybrz prikaz statni nutnosti a socialni spravedlnosti. Majitelum domu vyslo se vstric pokud to bylo vubec mozno, necht vsak nezapominaji, ze nakupni sila koruny stoupa, cimz se zvysuje az o 30 % jejich dosavadni neztenceny duchod, kdezto u vsech ostatnich vrstev, u veskereho pracujiciho lidu, duchod nasledkem lonskeho zakona, prave vzhledem k vyssi nakupni sile koruny o 30 i vice procent klesa, nebot se snizuji mzdy a platy.

Dalsi ochrany pouzivaji najemnici take tim, ze po smrti najemnikove vstupuji automaticky v najemni smlouvu jeho dedicove, t. j. manzelka nebo deti, kteri v byte v dobe jeho smrti bydlely.

Zakon vykazuje ovsem take nektere nejasnosti. Poukazi jen na jedinou. V §u l v bode 15, mluvi se o moznosti vypovedi, jestlize zaniklo zivnostenske opravneni najemnikovo k provozovani zivnosti v najatych mistnostech. To jest jiste nejasnost a socialne-politicky vybor proto pravi, ze se tim mini najemnik, ktery jest primym nositelem zivnostenske koncese a nikoliv najemnik, ktery ztraci pravo provozovati zivnost vyhradne jako pachtyr zivnostenskeho opravneni.