Spolecna cesko-slovenska
digitalni parlamentni knihovna

Digitalni knihovna | NS RCS 1920-1925 | Senat - stenoprotokoly | 158. schuze |

Schuze zahajena v 17 hodin 20 minut.

Pritomni:

Predseda Prasek.

Mistopredsedove: Kadlcak, Klofac, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatele: dr Prikryl, Low.

112 senatoru podle presencni listiny.

Zastupci vlady: ministri: inz. Becka, Habrman, dr Markovic, Udrzal; za ministerstvo vnitra odborovy prednosta dr Bobek, za ministerstvo zemedelstvi odborny inspektor Kouba.

Z kancelare senatni: senatni tajemnik dr Safarovic; jeho zastupci dr Bartousek a dr Trmal.

Predseda (zvoni): Zahajuji schuzi.

Sdeluji, ze udelil jsem dovolenou pro dnesni schuzi sen. Horakovi, dr Kovalikovi, Jelinkovi, na 7 dni dr Spiegelovi.

Navrhuji, aby byla udelena zdravotni dovolena na dobu 14 dni sen. Matuscakovi, do konce dubna sen. dr Naeglemu a na dobu ctyr nedel sen. Hrejsovi.

Kdo s timto navrhem souhlasi, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To jest vetsina. Dovolene jsou udeleny.

Zastupce senatniho tajemnika dr Bartousek (cte):

Tisk 1598, postou 16./4. Zprava vyboru narodohospodarskeho k vladnimu navrhu zakona o plemenitbe hospodarskych zvirat a to koni, skotu, vepru, ovci a koz (tisk 1585).

Tisk 1594-1594/8. Interpelace sen. Donata a spol. na ministra post a telegrafu ohledne snizeni tarifu na autobusovych tratich.

Tisk 1594/1. Interpelace sen. Fahrnera a druhu na p. ministra spravedlnosti stran upravy soudnictvi ve vecech delnickych.

Tisk 1594/2. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a druhu na p. ministra financi stran podloudnictvi na slezskych hranicich.

Tisk 1594/3. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a druhu na p. ministerskeho predsedu a p. ministra financi stran schodku, zjisteneho pri likvidaci statniho obilniho ustavu.

Tisk 1594/4. Interpelace sen prof. dr Spiegela, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Fahrnera, Luksche a soudr. na vladu o jazykovem pravu cizozemcu.

Tisk 1594/5. Interpelace sen. dr Spiegela, Fahrnera, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Knesche a soudr. na vladu stran provadeciho narizeni k jazykovemu zakonu.

Tisk 1594/6. Interpelace sen. Jelinka, dr Naegle a soudr. na vladu stran pozitku svobodnych zivitelu rodin.

Tisk 1594/7. Interpelace sen. dr Naegle, K. Friedricha a soudr. na p. ministra vnitra a spravedlnosti stran zabaveni tiskopisu >Abgeordneter Dr. Al. Baeran vor dem Prager Schwurgerichte<.

Tisk 1594/8. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra veci zahranicnich o pensionovani vyslance Perglera.

Tisk 1595. Navrh sen. Zavadila a soudr. na postatneni nebo prevzeti osobni a nakladni dopravy na draze, kterou vlastni firma Ringhofer pro sve potreby - trat Strancice-Velke Popovice.

Tisk 1596. Zprava I. vyboru narodohospodarskeho. II. vyboru rozpoctoveho o navrhu sen. Petrika, Jarose, Stelcla, Svece a soudr. v zalezitosti zivelni pohromy v soudnich okresech Kralovice a Manetin (tisk 1528).

Tisk 1597. Usneseni poslanecke snemovny o vladnom navrhu zakona (tisk 3980) o posobnosti ministerstva verejnych prac ve veciach spravy statneho horneho majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 4034).

Tisk 1599. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, kterym, se vlada zmocnuje, aby pri opatrenich hospodarskeho natlaku podle clanku 16. umluvy o Spolecnosti narodu pouzila cesty narizovaci (tisk 1572). Tisk 1600. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. narodohospodarskeho vyboru k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym predklada se Narodnimu shromazdeni obchodni dohoda mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Portugalskou, podepsana v Lisabone dne 11. prosince 1922 (1567).

Tisk 1601. Zprava I.vyboru zahranicniho, II. vyboru narodohospodarskeho k usneseni poslanecke snemovny (tisk 1566) o vladnim navrhu, kterym predklada se ku schvaleni Narodnimu shromazdeni obchodni smlouva uzavrena dne 7. rijna 1922 mezi republikou Ceskoslovenskou a republikou Lotysskou (tisk 3986 a k cis. 3986).

Tisk 1602. Zprava I. vyboru zahranicniho, II. vyboru ustavne-pravniho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu, kterym se predklada ke schvaleni Narodnimu shromazdeni smlouva mezi republikou Ceskoslovenskou a risi Nemeckou ze dne 8. kvetna 1922 o vydavani zlocincu a jine pravni pomoci ve vecech trestnich (tisk 1576).

Tisk 1603. Zprava I. vyboru ustavne-pravniho, II. vyboru zivnostensko-obchodniho o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu zakona, kterym se meni nektera ustanoveni konkursniho a vyrovnavaciho radu uvedeneho v platnost cisarskym narizenim ze dne. 10. prosince 1914 c. 337 r. z. (tisk 1574).

Tisk 1604, Zprava I. ustavne-pravniho vyboru, II. vyboru narodohospodarskeho k usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona, jimz zrusuje se zakon ze dne 18. brezna 1920, c, 188 Sb. z. a n. o stihani podloudneho vyvozu predmetu potreby do ciziny (tisk 1573).

Tisk 1606, Zprava ustavno-pravneho vyboru o vladnom navrhu zakona o presunu prislusnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podla zak. cl. XLI:1881 (tlacivo c. 1581).

Tisk 1607. Vladni navrh zakona o opatrenich na ochranu ceskoslovenske meny a obehu zakonnych platidel.

Tisk 1608. Vladny navrh zakona o trestnom pojednavani, konanom podla trestneho poriadku, zak. cl. XXXIII. z r. 1896 proti nepritomnym osobam.

Tisk 1609. Zprava I. zahranicniho vyboru, II. rozpoctoveho vyboru o usneseni poslanecke snemovny k vladnimu navrhu, kterym se predkladaji Narodnimu shromazdeni ke schvaleni Protokoly o zmenach umluvy o Spolecnosti narodu, dane v Zeneve dne 5. rijna 1921 (tisk 1577).

Tisk 1610. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 3997) o provadeni Mezinarodni opiove konvence ze, dne 23. ledna 1912, vyhlasene pod cislem 159 Sb. z. a n. z r. 1922 (tisk 4023).

Tisk 1611. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4069) o ochrane najemniku (tisk 4077).

Tisk 1612. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona (tisk 4070), kterym se meni nektera ustanoveni zakona ze dne 11. cervence 1922, cis. 225 Sb. z. a nar. O mimoradnych opatrenich bytove pece (tisk 4078).

Tisk 1613. Usneseni poslanecke snemovny o vladnim navrhu zakona |(tisk 4071) o odkladu exekucniho vyklizeni mistnosti (tisk 4083).

Tesnopisecke zpravy o 154.-157. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 16., 17., 19. a 23. brezna 1923.

Zapisy o 152.-156. schuzi senatu Narodniho shromazdeni republiky Ceskoslovenske ze dne 13., 16., 17, a 19, brezna 1923.

Z cizich parlamentu: Rocnik IV. cis.3. az 4. r, 1923.

Zapis o 157. schuzi vylozen byl podle §u 72 jedn. r. v senatni kancelari k nahlednuti.

Jelikoz v predepsane lhute nebyly zadnym p. senatorem pisemne namitky podany, dluzno pokladati zapis ten za spravny a da se do tisku.

Vyboru iniciativnimu:

Tisk 1595, Navrh sen. Zavadila a soudr. na postatneni nebo prevzeti osobni a nakladni dopravy na draze, kterou vlastni firma Ringhofer pro sve potreby - trat Strancice - Velke Popovice.

Z predsednictva prikazano podle §u 3 zakona ze dne 15. dubna 1920, c. 337 Sb, z. a n.:

vyboru narodo-hospodarskemu a zivnostensko-obchodnimu:

Vladni narizeni ze dne 22. brezna 1923 o cenach piva.

Vyboru imunitnimu:

Zadost zemskeho soudu v Opave za vydani clena senatu Frant,. Linka k trestnimu stihani pro precin podle §§ 300 a 305 a prestupek, podle §u 308 tr. z.

Zadost okresniho soudu pro prestupky v Praze za souhlas k trestnimu stihani clenu senatu Vaclava Kloface, dra Fr. Kloudya Ferd. Stastneho pro prestupek proti bezpecnosti cti podle § 488 a 491 tr. z.

Zadost okresniho soudu v Teplicich-Sanove za souhlas k trestnimu stihani senatora dra Hellera pro prestupek proti bezpecnosti cti podle §u 487 tr. z. k zalobe dra Karla Stradala.

Zadost okresniho soudu v Presove za souhlas k trestnimu stihani sen. Theodora Matuscaka pro precin urazky na cti podle §u 2, zak. cl, XLI z roku 1914.

Zadost okresniho soudu v Plane za svoleni k trestnimu stihani sen. Frantiska Starka pro prestupek §u 312 tr, z. a §u l zak. ze dne 12. srpna 1921, c. 300 Sb, z. a n.

Predseda (zvoni): Prikrocime k projednavani denniho, poradu.

Prvnim bodem jest

l. Zprava rozpoctoveho vyboru k vladnimu navrhu zakona (tisk 1454) o neucinnosti zvyseni urokove miry pro poplatkove ulevy platne pri konversi hypotekarnich pohledavek. Tisk 1591.

Zpravodajem rozpoctoveho vyboru je pan sen. dr Facek, jemuz udeluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Facek: Vazeny senate! Zakony o poplatkovych ulevach pri konversi hypotecnich pohledavek, ty stare rakouske zakony, ktere zustaly v platnosti i v nasi republice, byly do jiste miry specialitou rakouskeho zakonodarstvi. Lze o nich rici, ze byly zatizenim velice dobrym. Sledovaly ten ucel, aby se v zajmu dluzniku ulehcilo konvertovani hypotecnich pohledavek na nizsi urok, resp. premena vypoveditelnych pohledavek na pohledavky nevypoveditelne a pomalu umorovatelne. Ovsem zakony tyto pocitaly s normalnimi pomery a proto pocaly se objevovati nesnaze, jakmile jiz v poslednich letech pred valkou verejne ustavy uverni stoupajicim urokem ze vkladu a rostouci rezii byly nuceny, postupne zvysovati urokovou sazbu i pri konversnich hypotecnich pohledavkach.

Tu pak byl vydan zakon z r. 1913 a pozdejsi cis. narizeni z r. 1915, ktere povazujice toto zvyseni uroku za zjev prechodny, prozatim promijely prislusnym peneznim ustavum dodatecne zaplaceni prominuteho poplatku z konverse. Ale tyto zakony mely pusobnost jen na pripady, ktere nastaly do konce r. 1918. Po r. 1918 nebyly tyto vyjimecne zakonne predpisy obnoveny a z toho vznikl i u nas znacny pravni zmatek. Odstraniti tento pravni zmatek je ucelem vladni predlohy, o ktere mam jmenem rozpoctoveho vyboru podati zpravu.

Vladni predloha ovsem starala se jenom o to, aby formalni pravni poradek byl znovu zjednan a omezovala se proto jenom na ty pripady, ktere se jiz na zaklade tech predpisu platnych do konce r. 1918 staly. V rozpoctovem vyboru kladli jsme vetsi vahu take na hospodarskou stranku veci. A to vedlo nas k zasadnimu prepracovani vladni predlohy. Bylo konstatovano, ze i po roku 1918 vyskytovaly se jeste pripady zvysovani uroku z konversnich hypotecnich pohledavek. A kdyby tedy toto prominuti dodatecneho placeni pohledavek bylo omezeno jen na pripady, ktere byly pred rokem 1918, bylo by to krivdou pachanou zrovna na tech peneznich ustavech, ktere s ohledem na sve dluzniky odkladaly zvyseni uroku z hypotecnich pohledavek co nejvice, ale pod tlakem pomeru se prece jen tomu neubranily. Byly by to zejmena nase sporitelny, ktere by utrpely znacnou skodu, resp. byly by musily dodatecne placeni hypotecnich pohledavek presunouti na dluzniky a tim situaci hospodarskou jim ztiziti.

V dusledku teto uvahy rozpoctovy vybor rozsiril navrhovane opatreni vladni predlohy, takze nyni kazde zvyseni uroku z konversni pohledavky, at jiz nastalo nebo nastane teprve v budoucnosti, pokud se jen to tyka koversi, provedenych do roku 1921, nema miti za nasledek prozatimne ztratu poplatkove ulevy, nybrz prozatim tato vyhoda se ponechava a teprve v budoucnosti, az vseobecna urokova mira na peneznim trhu klesne, bude ucinen natlak, aby urokova mira byla snizena. Pri tom na rozdil od drivejsiho stavu, kdy ministerstvo financi davalo svoleni ke zvyseni uroku, podle tohoto zakona je to pripusteno vseobecne az do 6% proti puvodni vladni predloze, kde bylo navrhovano jenom do 5 1/2 %. Ministerstvo financi je zakonem zmocneno, aby pozdeji podle pomeru na peneznim trhu po pripade tato krajni mez urokoveho zvyseni jeste posunulo nahoru, ale aby zase ve vhodne chvili v zajmu dluzniku snizilo pripustnou miru a tim tedy nutite uverni ustavy, aby pro zachovani poplatkove vyhody se snizenim uroku dluznikum prizpusobily. Aby tato vec nepusobila ustavum nesnaze, je povolena lhuta 60denni. Rozpoctovy vybor tu zlepsil ve prospech ustavu puvodni ustanoveni vladni predlohy. Vzhledem k teto pozmenene uprave veci bylo nutno zachovati evidenci pripadu, kterych se tyto ulevy poplatkove tykaji. Podle puvodni vladni predlohy se pomyslelo na to, smazati tuto vec vubec a zbaviti se teto evidence. Podle navrhu rozpoctoveho vyboru bude tedy nutno evidenci zachovati a jsou v osnovu zakona pojaty podrobne predpisy o tomto predmetu.

Jmenem rozpoctoveho vyboru navrhuji, aby osnova zakona, jak vysla z vyboru a jak byla tiskem rozdana, byla schvalena. Pri tom dovolil bych si vsak vysloviti jeste jedno prani, totiz zdurazniti pozadavek, o kterem jsme sice ve vyboru nejednali, ale k nemuz jsem dospeli dodatecne, a ktery se mi zda velice zavazny. Je to pozadavek, aby i v tomto smeru bylo dosazeno sjednoceni zakonodarstvi. Zakon tento ma platiti jenom pro nase zeme. Na Slovensku zustane v platnosti stary tamni uhersky zakon, ktery je tak neucelny, ze pripousti tak snadne obchazeni, ze vlastne kazdy prevod hypotekarni pohledavky se muze vyhnouti poplatku. Pro konversi je stanoven pozadavek, aby urokova mira byla nizsi, ale podle vykladu ministerstva financi nic nebrani dalsimu zvysovani. Apeluji proto na financni spravu i na pana ministra unifikace, aby co nejdrive predlozili navrh zakona, kterym by take v tomto smeru bylo poplatkove pravo v celem statnim uzemi unifikovano a tak castym nesvarum, ktere mohou z uherskeho zakonodarstvi na Slovensku vznikati, bylo celeno. Koncim. (Potlesk.)

Predseda: Ke slovu neni nikdo prihlasen. Debata odpada. Prikrocime ke hlasovani ve cteni prvem. Konstatuji, ze senat je schopen usnaseti se.

O osnove zakona, o jeho nadpisu, o nadpisech jednotlivych casti a uvodni formuli hodlam dati hlasovati najednou. Jsou namitky proti tomuto zpusobu hlasovani? (Nebylo namitek.) Nejsou.

Kdo souhlasi s navrzenou osnovou zakona, s jeho nadpisem, s nadpisy jednotlivych casti a s uvodni formuli podle zpravy vyborove ve cteni prvem, necht zvedne ruku. (Deje se.)

To je vetsina. Osnova zakona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivych casti a uvodni formule zakona prijimaji se ve cteni prvem.

Cteni druhe dam na porad pristi schuze.

Prikrocime k jednani o druhem bodu poradu schuze, jimz jest

Zpravodajem je p. sen. Sablik. Udeluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Sablik: Slavny senate! Sprava kazdeho statu ma zajiste povinnost, aby podporovala vyrobu nejenom prumyslovou, ale i zemedelskou, aby vyroba tato stacila - pokud mozno - domaci spotrebe, aby nebylo nutno dovazeti vyrobky, jez mozno ziskati doma, z ciziny. Jsou tu duvody narodohospodarske, duvody fiskalni a duvody zasobovaci, jez ukladaji statni sprave starati se o jak mozno nejvetsi zvyseni domaci produkce, aby nebyl konsum nas odkazan na dovoz potravin z ciziny, ktery jmenovite v dobe nepokoju, v dobe valecne je velice obtizny. V produkci zemedelske prve misto zajiste zaujima vyroba zivocisna, chov hospodarskeho zvirectva, nebot opatreni zivocisnych produktu, masa, mleka, tuku, atd. doma u nas jest jeste mnohem dulezitejsi nez zvyseni produkce rostlinne, ponevadz dovoz vyrobku zvirecich z ciziny je daleko obtiznejsi pro obtize dopravy, pro nutna opatreni veterinarni, atd. Jest tudiz zajmem nejen zemedelcu samych, ale take konsumentu a statu, aby vyroba zvireci, odchov dobytka a tim vyroba masa, tuku, mleka a pod., jak mozno nejvice se zvysila.

Zvyseni produkce zvireci jest mozno dosahnouti jednak zlepsenim vyzivy, vydatnym krmenim zvirat - a tu stat podporuje toto podporou meliorace pudy, zalucnovanim, pastvinarstvim apod. Druhou cestou zvyseni vyroby jest zvelebovani odchovu zvirectva, provadenim radne plemenitby hospodarskych zvirat, vyberem dobrych plemeniku, ktery je zakladnim prostredkem zlepseni kvality zvirat domacich v tom smeru, ze zvire dobreho chovu, lepsiho plemene rychleji roste, lepe zuzitkuje pici skrmenou, poskytuje ze stejneho mnozstvi pice vice masa, tuku, mleka a ostatnich vyrobku nezli zvirata neuslechtila z chovu degenerovanych.

Proto take spravy temer vsech statu vydaly zakony ku podpore a ochrane zivocisne vyroby, a to jednak zakony na zvelebeni chovu zvirat a pak zakony na ochranu hospodarskych zvirat pred nakazlivymi nemocemi.

Take v byvalem Rakousko-Uhersku vydany byly zakony o zvelebeni chovu dobytka; ponevadz vsak tehdy v Predlitavsku vyhrazeno bylo zakonodarstvi zemedelske zemskym snemum, plati u nas dosud v kazde nasi zemi jiny zakon o chovu dobytka.

Jest to predne v Cechach zakon ze dne 21. dubna 1887, c. 32 z. z. >O licencovani plemennych byku<, doplneny vyhlaskou mistodrzitelstvi ze dne 19. zari 1888, cis. 79.097, c. 54 z. z. Na Morave plati zakon ze dne 26. kvetna 1909, c. 60 z. z. >O zvelebeni chovu hoveziho a veproveho dobytka<, doplneny narizenim ze dne 18. brezna 1910, c. 27 z. z. Ve Slezsku zakon ze dne 15. listopadu 1901, c. 47 z. z. kterym upravuje se chovani byku plemennych, do-plneny vyhlaskou zemskeho presidenta ze dne 30. listopadu 1902, c. 27.817. c. 62 z. z. a ze dne 10. cervence 1910, c. V-435/12, c. 29 z. z. Na Slovensku a v Podkarpatske Rusi plati dosud XII. clanek zakona, z roku 1894 >O polnom hospodarstve a polnej policii<, ktery v treti casti obsahuje ustanoveni >O plemenitbe zvierat<. - Zakon tento doplnen je narizenim uherskeho ministerstva zemedelstvi, c. 48.000 z roku 1894.

Zakony tyto se velmi ruzni, kazdy ma jiny rozsah a jina ustanoveni. Tak na priklad zakon slovensky (byvaly uhersky) upravuje chov koni, hoveziho, veproveho dobytka a ovec. Zakon moravsky obsahuje ustanoveni o chovu dobytka hoveziho a veproveho.

Zakon slezsky stanovi pouze upravu vydrzovani a licentovani byku, konecne zakon pro Cechy stanovi pouze licentovani byku. Jest tudiz zakon pro Slovensko nejuplnejsi, obsahuje zakonna ustanoveni o vsech druzich hospodarskych zvirat, zakon moravsky je mene uplny a zakon pro Slezsko a Cechy nejmene.

Rovnez v jednotlivych otazkach lisi se zakony tyto podstatne. Tak na pr. povinnost opatrovati a chovati byky plemenne neni v Cechach vubec zakonne stanovena, na Morave a Slovensku prislusi obci, ve Slezsku tez obci, mimo to vsak muze zde byka drzeti kdokoliv. Otazka nakladu na vydrzovani byku neni v Cechach vubec vyresena, v ostatnich zemich je. Rovnez zpusob slozeni komisi licentnich, rozsah jejich pusobnosti, zpusob licentovani je ruzny v jednotlivych zemich, taktez trestni ustanoveni a kompetence jednotlivych uradu pri provadeni zakona.

Nejmene vyhovujici, pro nynejsi dobu naprosto nevyhovujici zakony maji Cechy a Slezsko. Zakon pro Cechy stanovi pouze, ze k plemenitbe lze pripousteti toliko licentovane byky a upravuje zalezitosti licentovani techto byku. Neustanovuje vsak, kdo ma povinnost opatrovati a vydrzovati plemenne byky a na ci naklad. Trestni pravo ponechava obecnimu starostovi. Neprihlizi vubec k chovu ostatnich kategorii hospodarskeho zvirectva. Proto veskera snaha o zvelebeni chovu skotu opirala se pouze o dobrou vuli jednotlivych chovatelu, kteri prinaseli hmotne obeti ostatnim chovatelum, drzeli-li uslechtileho plemenneho byka za vysoky obnos zakoupeneho, vedle nehoz vsak pripousteni byti mohli byci malo hodnotni. Tim cela snaha o zvelebeni byla marena a proto jevi se zde jiz po radu let snaha po zmene zakona.

Nedostatecnym jest tez zakon pro Slezsko. Tento stanovi sice obci peci o opatreni a vydrzovani plemennych byku, stanovi pocet plemenic na jednoho byka, rozsah nakladu opatreni, a vydrzovani, ale soucasne dava moznost komukoliv opatrovati a vydrzovati plemenne byky, setri-li ustanoveni zakona a zbavuje tyto jednotlivce povinnosti, prispivati na chov byku obecnich. O smeru chovu nestanovi niceho, trestni moc dava do rukou obecniho predstavenstva, neprihlizi k ostatnim kategoriim hospodarskeho zvirectva.

Dobry zakon ma Morava. Zakon ten upravuje nalezite chov dobytka hoveziho a veproveho, uklada obci povinnost pecovati o opatreni a chovani plemennych byku a kancu, stanovi pocet plemenic na jednoho plemenika, nepripousti vyjimek chovu plemeniku pouze u velkostatku, dava zemedelske rade moznost stanoviti smer chovu v jednotlivych oblastech, inspektorum zemedelske rady moznost prezkoumati cinnost komise pro chov dobytka a presne stanovi zpusob uhrady nakladu, spojeneho s opatrenim a zivenim plemeniku. Trestni moc dana do rukou okresni politicke spravy a zemskeho vyboru. Zakon vsak opomiji chov ovci a koz.